14
pomoc v rozsahu své pravomoci poskytnout. Pod-
něty a žádosti, jejichž řešení mu nepřísluší, je útvar
Sboru národní bezpečnosti povinen postoupit pří-
slušnému orgánu nebo organizaci, pokud na ně
žadatele přímo neodkáže.
(2) Jestliže je to k uplatnění oprávněných ná-
roků nebo ke splnění zákonných povinností na
věcí zúčastněných osob anebo jen některé z nich
nezbytné, zabezpečí příslušnici Sboru národní bez-
pečnosti na požádání zjištění, popřípadě vzájemnou
výměnu osobních údajů těchto občanů tehdy, lze-li
to učinit na místě samém.
§ 47
(1) Útvary a příslušníci Sboru národní bezpeč-
nosti jsou oprávněni požadovat při výkonu své pra-
vomoci pomoc od orgánů státní správy, státních a
družstevních organizaci.
(2) Orgány a organizace uvedené v předchozím
odstavci jsou povinny požadovanou pomoc poskyt-
nout, pokud jim v tom nebráni důvody stanovené
jinými právními předpisy.
§ 48
Útvary a příslušníci Sboru národní bezpečnosti
jsou oprávněni při plnění svých úkolů žádat o po-
moc společenské organizace a jejich orgány.
§ 49
Příslušníci Sboru národní bezpečnosti jsou
oprávněni v nebezpečí požádat každého o pomoc.
Kdo byl požádán o pomoc, je povinen ji poskytnout;
nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okol-
nost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení
sebe nebo osobu blízkou.
§ 50
Federální ministerstvo vnitra vydá zásady, po-
dle nichž orgány a organizace spravující majetek
v socialistickém vlastnictví provádějí ostrahu to-
hoto majetku; zároveň stanoví oprávnění pracov-
níků pověřených ostrahou objektů orgánů a orga-
nizací a jejich součinnost s útvary Sboru národní
bezpečnosti.
Oddíl třetí
Povolávání jiných orgánů k plnění úkolů
Sborn národní bezpečnosti
§ 51
(1) Ministr vnitra Československé socialistické
republiky, ministr vnitra České socialistické repub-
liky a ministr vnitra Slovenské socialistické repub-
liky mohou v rozsahu své pravomoci po dohodě
s příslušnými ministry nebo vedoucími ústředních
orgánů státní správy pověřit plněním úkolů Sboru
národní bezpečnosti jiné orgány.
15
(2) Ministr vnitra Československé socialistické
republiky může povolat k plnění úkolů Sboru ná-
rodní bezpečnosti vojáky vojsk ministerstva vnitra;
v mimořádných případech může k plnění úkolů při
udržováni veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti
uvnitř státu povolat v dohodě s ministrem národní
obrany Československé socialistické republiky vo-
jáky Československé lidové armády v činné službě,
po předchozím souhlasu hlavního velitele Lidových
milicí příslušníky Lidových milici, po dohodě s mi-
nistrem spravedlnosti České socialistické republiky
a ministrem spravedlnosti Slovenské socialistické
republiky příslušníky Sborů nápravné výchovy a
po dohodě s ministrem vnitra České socialistické
republiky a ministrem vnitra Slovenské socialis-
tické republiky příslušníky veřejných požárních
útvarů.
(3) Ministr vnitra České socialistické republiky
a ministr vnitra Slovenské socialistické republiky
mohou v mimořádných případech povolat k plnění
úkolů Sboru národní bezpečnosti příslušníky ve-
řejných požárních útvarů a po dohodě s ministrem
spravedlnosti České socialistické republiky a mi-
nistrem spravedlnosti Slovenské socialistické re-
publiky příslušníky Sborů nápravně výchovy.
(4) Vojáci vojsk ministerstva vnitra, vojáci
Československé lidové armády, příslušnici Lido-
vých milicí, Sborů nápravné výchovy a veřejných
požárních útvarů povolaní podle odstavců 2 a 3
mají při plnění bezpečnostních úkolů stejná práva
a povinnosti jako příslušníci Sboru národní bez-
pečnosti, pokud příslušný ministr vnitra nerozhodne
jinak.
§ 52
(1) K plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti
při ochraně bojeschopnosti ozbrojených síl může
ministr vnitra Československé socialistické repub-
liky v dohodě s ministrem národní obrany Česko-
slovenské socialistické republiky povolat vojáky
z povolání Československé lidové armády. Tito vo-
jáci mají práva a povinnosti podle tohoto zákona
jako příslušníci Sboru národní bezpečnosti. Jejich
přímým nadřízeným je ministr vnitra Českosloven-
ské socialistické republiky, který též rozhoduje ve
věcech jejich služebního poměru, s výjimkou roz-
hodnutí o jeho skončeni, o němž může rozhodnout
jen po předchozí dohodě s ministrem národní obra-
ny Československé socialistické republiky.
(2) Vojáci uvedení v odstavci 1 zůstávají v čin-
né službě vojáka z povolání, v materiálním, finanč-
ním, sociálním a zdravotnickém zabezpečení fede-
rálního ministerstva národní obrany. O jejich slu-
žebním poměru platí, pokud tento zákon nestanoví
jinak, právní předpisy pro vojáky, jakož i vojenské
služební předpisy a řády.
16
§ 53
Z vojáků uvedených v § 52 a z vojáků z povo-
lání vojsk ministerstva vnitra, povolaných k plnění
úkolů Sboru národní bezpečnosti, mohou být jme-
nování vyšetřovatelé Sboru národní bezpečností za
stejných podmínek jako z příslušníků Sboru ná-
rodní bezpečnosti.
HLAVA PATA
Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti
§ 54
Podmínky členství
(1) Plněním úkolů Sboru národní bezpečnosti
při zajišťování ochrany veřejného pořádku, bez-
pečnosti a plynulosti silničního provozu a ochrany
státních hranic mohou být v rozsahu vymezeném
tímto zákonem pověřeni členové Pomocné stráže
Veřejně bezpečnosti.
(2) Členem Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti
se může stát dobrovolně se hlásící občan, který je
oddán socialistickému společenskému a státnímu
zřízení, požívá všeobecné vážnosti a důvěry, dosáhl
věku 21 let a byl doporučen příslušným národním
výborem.
§ 55
Jednotky Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti
(1) Členové Pomocné stráže Veřejné bezpeč-
nosti se zařazují do jednotek Pomocné stráže Ve-
řejné bezpečnosti.
(2) Jednotky Pomocné stráže Veřejné bezpeč-
nosti zřizují a za jejich činnost odpovídají příslušní
náčelníci a velitelé Veřejně bezpečnosti.
§ 56
Výkon služby
(1) Členové Pomocné stráže Veřejné bezpeč-
nosti mohou vykonávat službu s příslušníky Sboru
národní bezpečnosti nebo samostatně. Pokud vy-
konávají službu s příslušníky Sboru národní bez-
pečnosti, řídí se jejich rozkazy a pokyny.
(2) Při výkonu služby musí být členové Po-
mocné stráže Veřejné bezpečnosti zevně označeni
a jsou veřejnými činiteli.
(3) Člen Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti
se na požádání prokáže průkazem člena Pomocně
stráže Veřejné bezpečnosti.
(4) Každý je povinen uposlechnout pokynů a
výzev, které členové Pomocné stráže Veřejné bez-
pečnosti vydají v mezích oprávnění, jež jím podle
tohoto zákona náležejí.
(5) Za škodu, poškození na zdraví nebo smrt
způsobené členu Pomocné stráže Veřejné bezpeč-
nosti při plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti
17
nebo v přímé souvislosti s ním, jakož i za škodu,
kterou člen Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti za
stejných okolnosti způsobí jinému, odpovídá stát
podle ustanovení § 59.
§ 57
Oprávnění při výkonu služby
(1) Členové Pomocné stráže Veřejné bezpeč-
nosti jsou při výkonu služby oprávněni
a) do příchodu příslušníků Sboru národní bez-
pečnosti na místo činu za účelem zjištění a za-
jištění důkazů požadovat vysvětlení od kaž-
dého, kdo může přispět k objasnění skutečností
nutných pro zjištění trestného činu, přečinů
nebo přestupku;
b) na místě napomenout občana, který porušil
veřejný pořádek;
c) vyzvat občana, který porušil veřejný pořádek,
aby prokázal svou totožnost;
d) vyzvat osobu, která nemůže hodnověrně pro-
kázat svou totožnost nebo která výtržnostmi
nebo jiným nepřístojným chováním narušuje
veřejný pořádek, jakož i osobu, která byla při-
stižena při páchání trestného činu nebo pře-
činů, aby je následovala na nelbližší útvar
Sboru národní bezpečnosti;
e) zastavit vozidlo, jehož řidič se dopustil závaž-
ného porušení předpisů o bezpečnosti a ply-
nulosti silničního provozu a požadovat od něho
předložení dokladů předepsaných pro řízení
a provoz vozidla;
f) zakázat jízdu řidiči, jehož schopnost k řízení
je snížena vlivem alkoholu nebo z jiného váž-
ného důvodu;
g) je-li nebezpečí z prodlení, provést nezbytné
úkony k zajištění místa, na kterém byl spáchán
trestný čin, přečin nebo přestupek.
(2) Vykonávají-li členové Pomocné stráže Ve-
řejné bezpečnosti službu s příslušníkem Sboru
národní bezpečnosti, mohou použit obušku a slzo-
tvorného prostředku, a to podle pokynů příslušníka
Sboru národní bezpečnosti a za podmínek stano-
vených tímto zákonem.
§ 58
Úprava ostatních poměrů členů Pomocné stráže
Veřejné bezpečnosti
Federální ministerstvo vnitra po dohodě s mi-
nisterstvem vnitra České socialistické republiky a
s ministerstvem vnitra Slovenské socialistické re-
publiky stanoví organizaci Pomocně stráže Veřejné
bezpečnosti, způsob výběru jejích členů a ukončení
členství v ní; dále stanoví způsob výkonu služby,
udělování odměn, zevní označení a slib členů Po-
18
mocné stráže Veřejné bezpečnosti, popřípadě jiných
občanů dobrovolně se hlásících k plnění úkolů
Sboru národní bezpečnosti, zejména při ochraně
státních hranic Československé socialistické re-
publiky.
HLAVA ŠESTÁ
Náhrada škody
§ 59
(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví
nebo k jeho smrti v souvislosti s pomocí, kterou
poskytl Sboru národní bezpečnosti nebo jeho pří-
slušníkům na jejich žádost nebo s jejich vědomím,
uhradí škodu tím vzniklou stát obdobně podle
předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracov-
níků. Vláda Československé socialistické republiky
může nařízením stanovit
a) v kterých případech a v jakém rozsahu náleží
občanu, který poskytl pomoc, vedle nároků na
náhradu škody podle pracovněprávních před-
pisů jednorázové mimořádné odškodnění;
b) v kterých případech a jak se zvyšuje jedno-
rázové odškodnění náležející podle pracovně-
právních předpisů pozůstalým po občanu, který
poskytl pomoc, a kdy lze takové odškodněni
přiznat osobám, které byly na občana, který
poskytl pomoc, odkázány výživou.
(2) Občanu se hradí též škoda na věcech, která
mu vznikla v souvislosti s poskytnutím této po-
moci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uve-
dením v předešlý stav; není-li to dobře možné nebo
účelné, hradí se v penězích. Poškozenému však
může být přiznána úhrada nákladů spojených s po-
řízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(3) Stát hradí i škodu, kterou občan způsobil
v souvislosti s pomocí poskytnutou Sboru národní
bezpečnosti nebo jeho příslušníkům.
(4) Stát může nahradit škodu nebo vzniklé ná-
klady i tehdy, nešlo-li o pomoc poskytnutou za pod-
mínek uvedených v odstavci 1.
(5) Podle zásad, které vydá federální minis-
terstvo vnitra v dohodě s federálním ministerstvem
práce a sociálních věcí a s federálním minister-
stvem financí, může stát přiznat náhradu i jiné
škody nebo újmy, která vznikla osobě, jež poskytla
pomoc Sboru národní bezpečnosti nebo jeho pří-
slušníkům.
(6) Právo státu na náhradu škody vůči tomu,
kdo za ni poškozenému odpovídá podle občanského
zákoníku, není předchozími ustanoveními dotčeno.
(7) Náhradu škody podle odstavců 1 až 5 po-
skytuje v zastoupení státu federální ministerstvo
vnitra nebo ministerstvo vnitra České socialistické
republiky nebo ministerstvo vnitra Slovenské so-
cialistické republiky za útvary jimi řízené.
19
HLAVA SEDMA
Ustanovení společná a závěrečná
§ 60
Povinnost mlčenlivosti
(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti, čle-
nové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti a ostatní
osoby, které plní úkoly Sboru národní bezpečnosti
na základě tohoto zákona, jsou povinni zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděli
při výkonu služby nebo v souvislosti s ní a které
v zájmu zabezpečení úkolů podle tohoto zákona
nebo v zájmu zúčastněných osob vyžadují, aby zů-
staly utajeny před nepovolanými osobami.
(2) Každý, koho útvary nebo příslušníci Sboru
národní bezpečnosti požádají v mezích tohoto zá-
kona o poskytnutí pomoci a tuto pomoc poskytne,
je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčen-
livost o všem, co se v souvislosti s požadovanou
nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(3) Ministr vnitra Československé socialistické
republiky stanoví podmínky zproštění povinnosti
mlčenlivosti.
(4) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou
dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství.
§ 61
Přechodné ustanovení
Cleny Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti po-
dle tohoto zákona jsou občané, kteří k počátku jeho
účinnosti byly členy Pomocné stráže Veřejné bez-
pečnosti podle dosavadních předpisů.
§ 62
Zrušovací ustanovení
(1) Zrušují se:
1. zákon č. 70/1965 Sb., o Sboru národní bezpeč-
nosti, ve znění zákona č. 29/1968 Sb.;
2. vyhláška federálního ministerstva vnitra č.
76/1971 Sb., o Pomocné stráži Veřejné bezpeč-
nosti.
(2) Právní předpisy*) vydané podle zákona č.
70/1965 Sb. se považuji za předpisy vydané podle
tohoto zákona; výkon práv a povinností osob po-
věřených na základě těchto předpisů plněním bez-
pečnostních úkolů se však řídí tímto zákonem.
*) V platnosti zůstávají:
1. vyhláška ministra vnitra č. 30/1971 Sb., o pověření příslušníků Lidových milici plněním některých bez-
pečnostních úkolů;
2. vyhláška ministerstva národní bezpečnosti č. 66/1953 Ú. l., o úkolech a působnosti závodní stráže, ve
znění vyhlášky č. 320/1953 Ú.
l. (č. 98/1953 Ú. v. a č. 365/1953 Ú. v. );
3. nařízení ministra vnitra č. 40/1957 Sb., o zevním označením Pomocníků Pohraniční střáže;
4. RMV č. 30/1965 (Směrnice upravující postup při některých služebních zákrocích příslušníků Sboru na
rodní bezpečnosti).
20
§ 63
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. červen-
ce 1974.
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Ochrana politických a ekonomických základů,
na nichž je založena socialistická společnost, patří
k rozhodujícím předpokladům úspěšného budování
a rozvoje společnosti. V současně době, kdy ze-
jména v mezinárodním měřítku probíhá složitý
třídní boj a nepřátelé socialismu všemožně usilují
o narušení pokojné výstavby v zemích světového
socialistického společenství, zůstává ochrana so-
cialistického společenského a státního zřízení i na-
dále jednou ze základních funkcí socialistického
státu.
Vedle těchto celospolečenských zájmů chrání
socialistická společnost též zdraví, život i osobní
majetek svých členů před pachateli protispolečen-
ských činů, upevňuje pravidla vzájemného soužití
a vytváří podmínky pro společenské uplatnění kaž-
dého jednotlivce.
Zkušenosti získané ve všech socialistických
státech svědčí o tom, že k zabezpečení těchto úkolů
je nezbytné vybudovat profesionální odborně zdat-
ný a akceschopný bezpečnostní aparát, který pod
politickým vedením vládnoucí třídy a jejího před-
voje - komunistické strany - důsledně chrání
socialistický stát a práva i svobody občanů.
V Československu již po roce 1945, v období
třídních bojů o socialistický charakter státu, vě-
novala Komunistická strana Československa velkou
pozornost rozbití starého buržoazního aparátu.
Součástí Košického vládního programu bylo i vy-
budování nového lidového Sboru národní bezpeč-
nosti. Tento záměr se střetával s ostrým odporem
buržoazie, která viděla ve spojení Sboru národní
bezpečnosti s dělnickou třídou a pracujícími velké
nebezpečí pro své třídní panství. Sbor národní bez-
pečnosti se již v této době zúčastnil pod vedením
KSČ všech rozhodujících střetnutí s reakcí. Proto
se již příprava zákona o zřízení Sboru národní bez-
pečnosti v letech 1946-1947 stala prostředkem
k nevybíravým útokům proti Komunistické straně
Československa a jejím představitelům. Vývoj však
nebylo možno zastavit. Přijetím zákona č. 149/1947
Sb., b národní bezpečnosti, ze dne 11. července 1947
byly vytvořeny právní předpoklady pro budování
bezpečnostního aparátu nového typu.
I když právní zakotvení existence Sboru ná-
rodní bezpečnosti znamenalo ve srovnání s před-
chozí úpravou z doby buržoazní republiky značný
krok vpřed, přesto zákon č. 149/1947 Sb. ve svém
obsahu obrážel poměr třídních sil, jenž se vytvořil
v době jeho přijeti. Proto po vítězství pracujícího
lidu nad reakcí v únoru 1948, kdy bylo jednoznačně
rozhodnuto o politickém zaměření naší republiky,
byl přijat zákon č. 286/1948 Sb., o národní bezpeč-
nosti, který převzal vše pozitivní z předchozí úpra-
vy a určil Sboru národní bezpečnosti postavení a
úkoly v rodícím se politickém systému diktatury
proletariátu.
V letech výstavby socialismu Sbor národní
bezpečnosti aktivně a účinně chránil dosažené vý-
sledky a jeho příslušníci se iniciativně zapojovali
do plnění všech náročných úkolů, jež jim byly svě-
řovány. Sbor národní bezpečnosti se postupně stal
neoddělitelnou součástí naší společnosti.
Po dobudování základů socialistického spole-
čenského řádu bylo třeba upřesnit úkoly, postavení
a společenské poslání bezpečnostního aparátu tak,
aby odpovídaly dosaženému stupni ekonomického
i společenského vývoje. To se stalo přijetím dosud
platného zákona č. 70/1965 Sb., o Sboru národní
bezpečnosti. Tento zákon důsledně vycházel z tříd-
ních -zkušeností a z direktiv Komunistické strany
Československa. Jsou v něm zejména aplikovány
principy socialistické demokracie na podmínky
bezpečnostní služby, určena vzájemná relace mezi
donucovací a výchovnou stránkou činnosti Sboru
národní bezpečnosti a zdůrazněn význam těsného
sepětí bezpečnostních orgánů s ostatními orgány
a organizacemi i občany při zabezpečování ochra-
ny společnosti. Ve své době se tento zákon stal
účinným nástrojem při zajišťování bezpečnosti
státu, ochrany veřejného pořádku i majetku a při
zajišťování práv i osobní bezpečnosti občanů.
V krizových letech 1968-1969, kdy se aktivi-
zovaly protistátní, protispolečenské a kriminální
živly, stal se Sbor národní bezpečnosti jako jeden
z prvních terčem ostrých útoků a kampaní kontra-
revolučních sil. Vyhodnocení zkušeností z tohoto
období prokázalo, že k posílení celkového systému
ochrany socialistické společnosti bude třeba při-
jmout některá další opatření.
21
Vedle komplexu politických, organizačních a
kádrových opatření, jež byla pod vedením strany
v oblasti bezpečnosti ukutečněna, ukázalo se jako
nezbytné upřesnit a doplnit i stávající právní úpra-
vu na tomto úseku. V souladu s tímto závěrem byl
již Federálním shromážděním přijat dne 17. listo-
padu 1970 zákon č. 100 Sb., o služebním poměru
příslušníků Sboru národní bezpečnosti, který upra-
vuje základní vztahy mezi příslušníky a sborem
na nové základně, vytváří podmínky pro úspěšný
boj s protispolečenskou činností a současně posky-
tuje příslušníkům v dostačující míře sociálněprávní
záruky pro jejich činnost.
Získané zkušenosti dále ukázaly, že je nutné
prohloubit ochranu občanů před porušováním pra-
videl socialistického soužití, zvýšit ochranu jejich
práv a doplnit těž některá ustanovení dosud plat-
ného zákona o Sboru národní bezpečnosti, zejména
pokud jde o úkoly tohoto sboru, oprávnění jeho
příslušníků, rozsah používaných prostředků a
v neposlední řadě i pokud jde o postavení, opráv-
nění a úkoly osob, které dobrovolně nebo na po-
žádáni pomáhají při zajišťováni úkolů bezpečnosti.
V souvislosti s federativním uspořádáním státu
jsou otázky vnitřního pořádku a bezpečnosti svě-
řeny do společné působnosti federace a obou repub-
lik. Kompetence federálního ministerstva vnitra
vydávat obecně závazné předpisy upravující po-
stavení Sboru národní bezpečnosti a jeho vztah
k jiným orgánům je vázána na zmocnění obsažená
v příslušných zákonech. To vyžaduje, aby byla pře-
pracována i ustanovení dosavadního zákona o or-
ganizaci a podřízenosti Sboru národní bezpečnosti.
Podle platné právní úpravy nejsou příslušnici
Sboru národní bezpečností vybavení takovými pro-
středky a oprávněními, jež by umožnily plně efek-
tivní likvidaci příčin trestné činnosti i dostatečně
rychlé zjištění a usvědčení pachatelů. Proto návrh
zákona ve srovnáni s dosavadní úpravou rozšiřuje
oprávnění příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
Současně s tím jim ukládá povinnost využívat těchto
oprávnění jen v rozsahu přiměřeném konkrétní
situaci. V návaznosti na rozšíření okruhu oprávněni
taxativně vypočítává prostředky, které mohou pří-
slušnici použit a výslovně stanoví případy, kdy se
jejich použiti zakazuje. Příslušnici jsou povinni ne-
jen dbát, aby jejich zásah do práv a svobod občanů
byl v mezích zákona, ale aby jeho způsob a Inten-
zita byly přiměřené významu chráněného zájmu.
Návrh zákona upravuje nově vztah Sboru ná-
rodní bezpečnosti k národním výborům. Respektuje
skutečnost, že národní výbory jako nositelé státní
moci koordinují ve svých obvodech činnost všech
orgánů, jež se podílejí na ochraně veřejného po-
řádku a ukládají příslušným útvarům Veřejné bez-
pečnosti v rozsahu své působnosti úkoly. Stanoví
se také ingerence národních výborů při dislokaci
útvarů Veřejné bezpečnosti a povinnost útvarů
Sboru národní bezpečnosti předkládat národním
výborům potřebné podklady a Informace o stavu
veřejného pořádku. Úprava vztahů Veřejné bezpeč-
nosti a národních výborů při zajištování místních
záležitostí veřejného pořádku vychází z úpravy za-
kotvené v novelách zákona o národních výborech.
Významnou pomoc poskytuji příslušníkům Sbo-
ru národní bezpečnosti při plnění jejich úkolů
členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, kteří
se dobrovolně a ve svém volném čase podílejí pod
vedením příslušníků na zabezpečování ochrany
veřejného pořádku a na zajišťování bezpečného
provozu na silnicích. Tato mnohatisícová armáda
s dvacetiletými bohatými zkušenostmi přesvědčivě
dokumentuje úzké sepětí bezpečnostního aparátu
s lidem. Význam a postavení Pomocné stráže Ve-
řejné bezpečnosti však nejsou odpovídajícím způ-
sobem vyjádřeny v dosud platném zákoně.
Všechny uvedené skutečnosti svědči o tom, že
zákon č. 70/1965 Sb. přes kladnou úlohu, kterou
sehrál, neodpovídá již v plném rozsahu současným
společenským potřebám a požadavkům, a proto
bylo přistoupeno k přípravě nového zákona o Sboru
národní bezpečnosti.
Předkládaný návrh vychází v maximální míře
z koncepce dosavadního zákona, přebírá ustanoveni
a instituty, které se osvědčily, a mění nebo doplňuje
ta ustanovení, jež jsou vývojem posledních let pře-
konána a nevyhovují současným ani perspektivním
potřebám.
Návrh důsledně vychází z toho, že Sbor ná-
rodní bezpečnosti je jednotným ozbrojeným a podle
vojenských zásad organizovaným sborem s působ-
ností na celém území Československé socialistické
republiky. Tato koncepce má zabezpečit ve Sboru
národní bezpečnosti jednotný výkon služby za pod-
mínek rozdělené působnosti mezi federací a oběma
republikami v oblasti vnitřního pořádku a bezpeč-
nosti tak, jak byla zakotvena v ústavním zákonu
o čs. federaci a v zákonu č. 128/1970 Sb.
Navrhovaná úprava také prohlubuje principy
proletářského internacionalismu v činnosti Sboru
národní bezpečnosti a jeho podíl na ochraně socia-
listického tábora, zejména i významným ustanove-
ním o spolupráci s bezpečnostními sbory socialis-
tických států.
Zákon o Sboru národní bezpečnosti jako celek
i jeho jednotlivá ustanovení důsledně vycházejí ze
závěrů vytyčených XIV. sjezdem Komunistické
strany Československa a tyto závěry rozpracovávají
na konkrétní podmínky výkonu a řízení bezpeč-
nostní služby. Jeho přijetím budou vytvořeny před-
poklady pro účinný boj Sboru národní bezpečnosti
s protispolečenskou činností a pro to, aby sbor
i nadále byl pevnou oporou pracujícího lidu.
22
Celkovým pojetím odpovídá navrhovaný zákon
současnému stupni rozvoje naší společnosti a jejím
perspektivám. Upevňuje socialistický charakter
Sboru národní bezpečnosti a vytváří předpoklady
úspěšného plnění jeho úkolů v podmínkách před-
pokládaného společenského vývoje v příštích 10
až 15 letech.
Přijetí zákona si nevyžádá žádné zvýšení po-
žadavků na státní rozpočty.
Zvláštní část
Úvodní ustanovení
K § 1-3:
V úvodních ustanoveních je vyjádřeno spole-
čenské poslání Sboru národní bezpečnosti jako
zvláštního orgánu, jemuž je svěřena přímá ochrana
socialistické společnosti. Současně jsou zde uve-
deny i základní činnosti, kterými Sbor národní bez-
pečnosti toto své poslání uskutečňuje - preven-
tivní, výchovná a represivní (donucovací). Sbor
národní bezpečnosti zůstává i nadále především
orgánem státního donucení. Přitom se zároveň po-
dílí na právní výchově občanů a dovolí-li to povaha
úkolů, které plní, nebo okolnosti, za nichž jsou
plněny, vždy použije metod a prostředků preven-
tivních dříve než prostředků represe. Kde to si-
tuace neumožňuje a je nutno použít prostředků
donucení, budou použity přímo a v dostatečné in-
tenzitě. Sbor národní bezpečnosti uplatňuje tak
i nadále při plnění svých úkolů preventivní, vý-
chovnou a represivní činnost jednotně.
V souladu s dosavadní úpravou se Sboru ná-
rodní bezpečnosti ukládá důsledně dodržovat a
střežit při své činnosti socialistickou zákonnost.
Současně je ustanovením § 3 odst. 2 obecně sta-
novena zásada zákonnosti a zásada přiměřenosti
zákroku pro celou činnost Sboru národní bezpeč-
nosti.
HLAVA PRVNÍ
Úkoly Sboru národní bezpečnosti
K § 4:
Sbor národní bezpečnosti zasahuje svou mno-
hostrannou činností do různých sfér společenského
života. Výčet základních úkolů představuje z hle-
diska současných i perspektivních potřeb rozho-
dující oblasti činnosti sboru.
Odhalováním a zneškodňováním nepřátelské
činnosti zaměřené proti společenskému a státnímu
zřízení v Československé socialistické republice
Sbor národní bezpečnosti chrání socialistickou
společnost i její občany před útoky vnějších i vnitř-
ních třídních nepřátel a naplňuje tak důležitou
funkci státu.
Ochranou bezpečnosti osob se Sbor národní
bezpečnosti podílí významně na zajištění právních
jistot občanů socialistického státu, ale také na
ochraně bezpečnosti dalších osob, které pobývají
na území státu. Současně formulace tohoto úkolu
umožňuje i vyšší stupeň ochrany podle společen-
ského významu a zájmu, např. při ochraně stra-
nických činitelů, cizích delegací a oficiálních hostí.
Sbor národní bezpečnosti se podílí významnou mě-
rou na ochraně socialistického vlastnictví a chrání
l ostatní majetek včetně majetku občanů.
Svým politickým významem se na jedno z před-
ních míst řadí úkol zabezpečovat ochranu ústav-
ních činitelů federace, obou republik a činitelů
zahraničních, kteří dlí na našem státním území.
Tento úkol je ve srovnání s dosavadní úpravou
zařazen do zákona nově a zahrnuje v sobě úkony
státobezpečnostní i jiné (zajišťování osobní bez-
pečnosti, součinnost při přepravě, zvláštní opatřeni
při provozu na silnicích apod. ).
V rozsahu dosavadní úpravy jsou v návrhu ob-
saženy úkoly v oblasti ochrany objektů zvláštní
důležitosti, součinnosti při obraně státu, ochrany-
státních hranic a při zabezpečováni bojeschopnosti
ozbrojených sil. Přímé střežení objektů zvláštní
důležitosti bude prováděno příslušníky Sboru ná-
rodní bezpečnosti pouze v rozsahu, který stanoví
příslušné státní orgány.
Základním úkolem Sboru národní bezpečnosti
zůstává však i nadále boj s trestnou činnosti, tj.
odhalováni, vyhledáváni a vyšetřováni trestných
činů a objasňováni přečinů. Při této činnosti po-
stupuji příslušníci Sboru národní bezpečnosti podle
trestního řádu. Plnění tohoto úkolu tvoři rozhodu-
jící část činnosti Sboru národní bezpečnosti a je
charakteristické pro jeho společenské poslání.
K tomu patři i odhalováni přestupků, jejichž ob-
jasňování je zvlášť upraveno. Sbor národní bezpeč-
nosti rozhoduje o přestupcích jen v rozsahu daném
ustanovením § 29 a 31 zákona č. 60/1961 Sb. a po-
dle předpisů vydaných k provedení tohoto zákona.
Na zajištování úkolů při ochraně státního,
hospodářského a služebního tajemství se Sbor ná-
rodní bezpečnosti podílí vedle odpovědných ve-
doucích orgánů a organizaci a zvláštních odděleni
v rozsahu stanoveném zákonem č. 102/1971 Sb.,
o ochraně státního tajemství (úkoly federálního
ministerstva vnitra při určováni osob ke styku se
státním tajemstvím, poskytováni odborné pomoci
orgánům a organizacím, kontrole dodržováni před-
pisů apod.
). Zařazení tohoto úkolu má tak nava-
zovat na obdobná ustanovení citovaného zákona.
Před nepřátelskou činnosti je třeba účinně
chránit i čs. ozbrojené sily. Zákon vychází ze zá-
sady, že tato ochrana je neoddělitelnou součásti
celkové ochrany společnosti, a proto ji svěřuje
rovněž Sboru národní bezpečnosti. Pokud zajišťo-