29
HLAVA DEVÁTÁ
Řízení o zajištění a prodeji zboží
Oddíl první
Zajištění zboží
§ 102
1) Celnice může na úhradu cla zajistit zboží,
na němž vázne celní zástavní právo.
(2) Celnice může k projednáni nezákonného
dovozu, vývozu nebo průvozu zboží
a) zajistit osobě zboží, které bylo předmětem cel-
ního přestupku, nebo které bylo celním pře-
stupkem získáno, nebo které bylo ke spácháni
celního přestupku použito;
b) zajistit organizaci zboží, které bylo předmětem
porušování celních předpisů, nebo které bylo
porušováním celních předpisů získáno, nebo
které bylo k porušováni celních předpisů po-
užito.
(3) Celnice může zajistit zboží podle odstavců
1 a 2 bez ohledu na práva třetích osob.
(4) V případech, kdy je podezření, že při do-
vozu, vývozu nebo průvozu. zboží byl spáchán
trestný čin nebo přečin, odevzdá celnice zajištěné
zboží na požádání orgánům činným v trestním ří-
zení.
§ 103
(1) Jestliže nelze zajistit zboží podle § 102
odst. 1 a 2 proto, že není k dosažení nebo že bylo
spotřebováno, může celnice na úhradu cla, popří-
padě pokuty uložené osobě, která se celního pře-
stupku dopustila, anebo organizaci, která porušila
celní předpisy, zajistit i jiné zboží, jimi dovážené,
vyvážené nebo provážené.
(2) Celnice může podle odstavce 1 zajistit zboží
pouze
a) patří-li osobě nebo organizaci, která clo anebo
pokutu neuhradila;
b) je-li hodnota zboží úměrná výší cla anebo ulo-
žené pokuty.
§ 104
(1) Celnice vydá o zajištění zboží rozhodnutí
a oznámí je osobě nebo organizaci, které bylo zboží
zajištěno.
(2) V rozhodnutí o zajištění zboží se uvedou
důvody, pro které se zboží zajišťuje, a poučení
o právech a povinnostech osoby nebo organizace,
jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se uvede též
upozorněni, že zboží bude prodáno, nebude-li clo,
popřípadě pokuta zaplacena.
30
(3) Zboží, které lze podle § 102 a 103 zajistit,
může celnice ponechat osobě nebo organizaci a ulo-
žit jí, že zboží nesmí používat, prodávat nebo s ním
jiným způsobem nakládat.
§ 105
(1) Osoba nebo organizace, které bylo ozná-
meno rozhodnutí celnice o zajištění zboží, je po-
vinna toto zboží vydat celnici.
(2) Není-li zajištěné zboží na výzvu celnice
vydáno, může být tomu, kdo je má u sebe, odňato.
(3) o vydání nebo o odnětí zajištěného zboží
se vyhotoví doklad, v němž se uvede též popis
zboží, a doručí se osobě nebo organizaci, která
zboží vydala, nebo které bylo zboží odňato.
§ 106
(1) Není-li zajištěné zboží k dalšímu řízení již
třeba a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí podle
§ 86, nebo zabrání podle § 87, nebo prodej podle
§ 107, vrátí se osobě nebo organizaci, které bylo
zajištěno.
(2) Uplatní-li právo na zajištěné zboží jiná
osoba nebo organizace než ta, které bylo zboží za-
jištěno, vydá celnice zboží tomu, o jehož právu na
ně není pochyb.
(3) Má-li celnice pochybnosti o tom, zda zboží
patří osobě nebo organizaci, které bylo zajištěno,
nebo jiné osobě nebo organizaci, která na ně uplat-
ňuje nárok, odkáže celnice tyto osoby a organizace,
aby svůj nárok uplatnily v řízení, jehož předmětem
je úprava majetkových vztahů.
Oddíl druhý
Prodej zboží
§ 107
(1) Celnice může prodat zboží zajištěné podle
§ 102 odst. 1, jestliže clo není uhrazeno do 30 dnů
po vykonatelnosti rozhodnutí, jímž se ukládá po-
vinnost k jeho úhradě.
(2) Celnice může prodat zboží zajištěné podle
§ 102 odst. 2, u něhož nebyl vysloven trest pro-
padnutí zboží, nebo které nebylo zabráno, na úhra-
du pokuty, uložené osobě za celní přestupek nebo
organizaci za porušení celních předpisů, jestliže
pokuta není uhrazena do 30 dnů po nabytí právní
moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(3) Celnice může prodat zboží zajištěné podle
§ 103, jestliže clo nebo pokuta, uložená osobě za
celní přestupek nebo organizaci za porušení cel-
ních předpisů, nejsou uhrazeny ve lhůtách stano-
vených v odstavcích 1 a 2.
31
(4) Podle odstavce 1 až 3 nelze prodat zboží,
které je národním majetkem.
§ 108
(1) Celnice prodává zboží příslušným obchod-
ním nebo jiným organizacím.
(2) Celnice může prodávat zboží i veřejnou
dražbou. Přitom postupuje podle zvláštních před-
pisů. *)
(3) Se zbožím, které nelze prodávat nebo po-
užívat ze zdravotních, zvěrolékařských, rostlino-
lékařských, bezpečnostních nebo jiných důvodů,
naloží celnice způsobem stanoveným zvláštními
předpisy.
§ 109
(1) Z výtěžku prodeje zboží se přednostně
uhradí clo, dále dopravné, skladné, poštovní po-
platky, pokuta, uložená osobě za celní přestupek
nebo organizaci za porušování celních předpisů, a
náklady řízení. Zbytek výtěžku vyplatí celnice
oprávněnému. Nepřihlásí-li se oprávněný do tří let
po prodeji zboží, připadne zbytek výtěžku prodeje
státu.
[2] Uplatní-li třetí osoba nebo organizace do
tří let po prodeji zboží u celnice nárok na zbytek
výtěžku prodeje zboží, odkáže celnice tuto osobu
nebo organizaci, aby svůj nárok uplatnila v řízení,
jehož předmětem je úprava majetkových vztahů.
(3) O prodeji zboží se uvědomí osoba nebo or-
ganizace, které bylo zboží zajištěno nebo usklad-
něno,
§ 110
(1) Celnice je oprávněna prodat, popřípadě ji-
nak nakládat se zbožím,
a) u něhož bylo vysloveno propadnutí, nebo které
bylo zabráno v řízení konaném o celních pře-
stupcích;
b) u něhož bylo vysloveno propadnutí věci, nebo
které bylo zabráno v trestním řízení konaném
o trestných činech a přečinech spáchaných
při dovozu, vývozu a průvozu zboží;
c) jehož se účastník celního řízení vzdal ve pro-
spěch státu.
(2) Federální ministerstvo zahraničního ob-
chodu v dohodě s federálním ministerstvem financí
stanoví vyhláškou postup při prodeji, popřípadě
jiném nakládání se zbožím uvedeným v odstavci 1.
*) Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekucí.
32
HLAVA DESÁTÁ
Společné zásady pro řízení před orgány celní správy
§ 111
Pokud z ustanovení tohoto zákona nevyplývá
jinak, platí pro řízení před orgány celní správy
obecně předpisy o správním řízení a předpisy o pro-
jednávání přestupků. *)
Opravné prostředky
§ 112
(1) O odvolání proti rozhodnutí celnice rozho-
duje celní ředitelství, kterému je celnice podřízena.
(2) O odvolání proti rozhodnutí celního ředi-
telství rozhoduje Ústřední celní správa.
§ 113
(1) Odvolání podané proti rozhodnutí orgánů
celní správy nemá odkladný účinek. Orgán celní
správy, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje,
nebo odvolací orgán může odkladný účinek povo-
lit, neztíží-li se tím výkon rozhodnutí nebo nebrá-
ní-li tomu obecný zájem.
(2) včas podané odvolání proti rozhodnutí
o celním přestupku a proti rozhodnutí, jímž byla
uložena pokuta organizaci za porušování celních
předpisů, má odkladný účinek, který nelze vyloučit.
§ 114
Výkon rozhodnutí
Nejsou-li clo, dopravně, skladné, poštovní po-
platky, pokuta, uložená osobě za celní přestupek
nebo organizaci za porušování celních předpisů, a
náklady řízení uhrazeny ve stanovených lhůtách
a nelze-li je uhradit ani prodejem zboží podle
§ 107, může celnice provést výkon rozhodnutí po-
dle předpisů o správním řízení.
**)
HLAVA JEDENÁCTÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 115
(1) Ustanovení tohoto zákona o trestu propad-
nutí zboží, o zabrání zboží, zajištění a prodeji zboží
platí i pro věci a jiné hodnoty podle předpisů o de-
vizovém hospodářství, pokud byly celním přestup-
kem získány.
(2) Ustanovení tohoto zákona o zajištění zboží
podle § 103 platí i pro věci a jiné hodnoty podle
předpisů o devizovém hospodářství.
*) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení.
Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.
**) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení.
33
§ 116
Pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak, platí
o dopravě zboží v přepravním styku a v průvozu
ustanovení o dovozu a vývozu zboží.
§ 117
Celnice projednávají přestupky proti devizo-
vému hospodářství, zjištěné při provádění devizové
kontroly vývozu a dovozu věci a hodnot podle před-
pisů o devizovém hospodářství. *) Při projednávání
přestupků proti devizovému hospodářství postupují
celnice podle obecných předpisů upravujících pro-
jednávání přestupků.
§ 118
(1) Federální ministerstvo vnitra může v do-
hodě s federálním ministerstvem zahraničního ob-
chodu pověřit příslušníky Sboru národní bezpeč-
nosti plněním některých úkolů celnic.
(2) Federální ministerstvo zahraničního ob-
chodu může v dohodě s příslušnými orgány státní
správy pověřit celnice plněním některých úkolů
podle předpisů upravujících zdravotní, zvěrolékař-
skou a rostlinolékařskou ochranu a podle předpisů
upravujících vybírání daní, odvodů a poplatků.
§ 119
(1) Celnice mohou přijímat i cizí menu na
úhradu cla, dopravného, skladného, poštovních po-
platků, uložené pokuty a nákladů řízení.
(2) Podmínky provádění úhrad podle předcho-
zího odstavce stanoví federální ministerstvo fi-
nancí.
§ 120
(1) Řízení zahájené před účinností tohoto zá-
kona se ukončí podle dosavadních předpisů.
(2) Celní přestupky spáchané před účinností
tohoto zákona se projednají podle dosavadních
předpisů.
§ 121
Celní sazebník vydaný vládním nařízením č.
32/1947 Sb., se změnami a doplňky, se považuje
podle tohoto zákona za celní sazebník obchodního
zboží. Paušální sazebník vydaný vyhláškou minis-
terstva zahraničního obchodu č. 6/1969 Sb. se po-
važuje podle tohoto zákona za celní sazebník ne-
obchodního zboží.
*) § 24 a 27 písm. b) zákona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.
34
§ 122
Zrušují se:
1. celní zákon č. 36/1953 Sb.;
2. vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 147/1954 Ú. l., kterou se vydává celní železniční
řád;
3. vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 149/1954 Ú. l., kterou se vydává celní letecký řád;
4. vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 151/1954 Ú. l., kterou se vydává celní poštovní
řád;
5. vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 82/1961 Sb., kterou se provádí celní zákon;
6. vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 81/1962 Sb., o celním osvobození předmětů do-
vážených pro potřebu osob a orgánů požívajících
výsad a imunit v Československé socialistické re-
publice;
7. vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 36/1963 Sb., kterou se vydává celní plavební řád;
8. vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 106/1963 Sb., kterou se vydává celní silniční řád;
9. vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 7/1965 Sb., o organizaci sítě celnic a jejich pů-
sobnosti;
10. vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 85/1967 Sb., jíž se mění a doplňuje vyhláška č.
82/1961 Sb., kterou se provádí celní zákon č. 36/
1953 Sb.;
11. § 15, 31 odst. 2 a 32 písm. b), c) zákona
č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při za-
jišťování socialistického pořádku.
§ 123
Tento zákon nabývá účinnosti dnem......
35
Důvodová zpráva
I. Část všeobecná
Výkon státní správy v oblasti celní kontroly
byl dosud upraven celním zákonem č. 36/1953 Sb.
a prováděcími předpisy, zejména vyhláškou minis-
terstva zahraničního obchodu č. 82/1961 Sb., kterou
se provádí celní zákon.
V době, kdy byl vydán dosud platný celní zá-
kon, uskutečňoval se dovoz, vývoz a průvoz zboží
zásadně v rámci zahraničního obchodu. Meziná-
rodní turistické styky a s tím spojený dovoz, vývoz
a průvoz zboží byly málo rozvinuty. Cesty česko-
slovenských občanů do ciziny a cesty cizích občanů
do Československé socialistické republiky se usku-
tečňovaly převážně v souvislosti s splněním slu-
žebních úkolů nebo v souvislosti s návštěvou pří-
buzných.
Uvedenému stavu odpovídala i právní úprava
celní kontroly. Pravidla celní kontroly jsou stano-
vena rámcově; v dosavadním celním zákoně není
dostatečně vyjádřena ochrana celospolečenských
zájmů a ochrana zájmů občanů a jiných subjektů
při dovozu, vývozu a průvozu zboží.
Neustálý rozvoj naší socialistické společnosti
vyžaduje, aby celní kontrola dovozu, vývozu a prů-
vozu zboží odpovídala současným podmínkám vzni-
kajícím při mezinárodních hospodářských vztazích
Československé socialistické republiky.
Osnova nového celního zákona v návaznosti
na nové uspořádání státu a na vymezení úkolů fe-
derace řeší problematiku začlenění orgánů celní
správy do systému státních orgánů Československé
socialistické republiky. Respektuje přitom skuteč-
nost, že otázky celnictví, celní politiky a celních
tarifů úzce souvisí s otázkami zahraničně hospo-
dářských vztahů státu a skutečnost, že tyto otázky
patří do společné působnosti federace a obou re-
publik.
Nová úprava jednoznačně vymezuje úkoly or-
gánů celní správy na všech stupních a tím odstra-
ňuje nedostatek dosavadní právní úpravy, která
již byla značně nepřehledná.
Rámcová úprava v dosavadním celním zákoně
způsobila, že bylo třeba později vydat celou řadu
prováděcích předpisů, podle nichž se organizovala
celní kontrola a řešily některé problémy vznikající
při dovozu, vývozu a průvozu zboží. Právní před-
pisy se stávaly nepřehledně a nejasné při posuzo-
vání práv a při rozhodování v celním řízení. Toto
osnova odstraňuje.
Osnova na jedné straně zachovává právní úpra-
vu, která byla praxí prověřena a na straně druhé
na základě zkušeností ověřených praxí, doplňuje
právní úpravu na tomto úseku. Přitom souborně
řeší otázky spojené s výkonem státní správy v ob-
lasti celnictví a na základě jednotných principů
upravuje správní řízení prováděné celnicemi a
ostatními orgány celní správy.
Neméně důležitou právní úpravou, kterou osno-
va komplexně řeší, je obsah celní kontroly prová-
děné orgány celní správy.
Mezinárodní hospodářské a jiné styky vyžadují,
aby dovoz, vývoz a průvoz zboží byl pod kontrolou
státních orgánů. Celním zákonem nutno vymezit
okruh zájmů Československé socialistické repub-
liky, které při dovozu, vývozu nebo průvozu zboží
musí být chráněny.
Protože se celní kontrola dotýká osob a orga-
nizací, stanoví osnova, jakým způsobem se celní
kontrola provádí, jaká práva a povinnosti mají or-
gány celní správy nebo osoby a organizace při celní
kontrole.
Osnova dbá také toho, aby novou právní úpra-
vou nebyly porušeny mezinárodní úmluvy, k nimž
Československá socialistická republika přistoupila
a které jsou právním základem, na němž je vybu-
dován existující systém pro mezinárodní výměnu
zboží, a to jak ve styku se socialistickými státy,
tak i s ostatními zeměmi. Odpovídá současným
podmínkám rozvoje mezinárodního obchodu a tu-
ristiky.
Osnova přesně stanoví, kdy a za jakých pod-
mínek vzniká nárok státu na clo, kdy a za jakých
podmínek může být dovážené, vyvážené nebo pro-
vážené zboží zajištěno a kdy a za jakých podmínek
může být zboží prodáno z titulu celního zástavního
práva.
Dále osnova obsahuje konkrétní skutkové pod-
staty celních přestupků, které se vyskytují při obě-
hu zboží ve styku s cizinou, zkrácení cla a ztěžo-
vání celní kontroly. Odstraní se tím stav, kdy
některá nedovolená jednání nebylo možno zařadit
do skutkových podstat stanovených zákonem č. 60/
1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťo-
vání socialistického pořádku.
Posléze osnova upravuje ukládání pokut orga-
nizacím v případech, kdy poruší celní předpisy.
Osnova v maximální míře sjednocuje právní
instituty a právní terminologii na upravovaném
úseku.
Při vypracování návrhu nové právní úpravy se
vycházelo ze zkušeností u nás i ze zkušeností jiných
států, zejména SSSR. Například působnost ve vě-
cech celních vykonávají ve všech státech Rady
36
vzájemné hospodářské pomoci ministerstva zahra-
ničního obchodu. Výjimku tvoří pouze Bulharská
lidová republika a Maďarská lidová republika, kde
působnost ve věcech celních vykonávají minister-
stva financi.
Nová právní úprava nesměřuje ke zvýšení cla
placeného osobami a organizacemi; pouze přesněji
vymezuje povinnost platit clo.
Osnova vychází z dosavadní organizační struk-
tury celní správy a z hlavních úkolů, které plní
orgány celní správy. Nový celní zákon nezpůsobí
proto zvýšení výdajů ze státního rozpočtu federace
a republik.
Ekonomické důsledky spojené s navrhovanou
úpravou jsou značné. Bude zajištěna účinnější
ochrana ekonomických zájmů Československé so-
cialistické republiky při dovozu, vývozu a průvozu
zboží. Nová právní úprava také přispěje ke zvýšeni
kázně při provádění zahraničně obchodní činnosti
a při dovozu, vývozu a průvozu zboží jednotlivými
osobami.
II. Část zvláštní
Hlava první
K § 2 až 8
V uvedených ustanoveních stanoví osnova
organizaci a působnost orgánů celní správy a na-
vazuje na ustanovení zákona č. 133/1970 Sb.,
o působnosti federálních ministerstev. Vymezuje
postavení federálního ministerstva zahraničního
obchodu jako ústředního federálního orgánu státní
správy pro oblast celnictví, celní politiky a celních
tarifů, s tím, že Ústřední celní správě ponechává
dosavadní charakter zvláštní složky federálního
ministerstva zahraničního obchodu.
Zvláštní postavení Ústřední celní správy vy-
plývá z ustanovení § 2, 3 a z ustanovení § 6 osno-
vy. Jako zvláštní složka federálního ministerstva
zahraničního obchodu má v čele generálního ře-
ditele, odpovědného přímo ministrovi zahraničního
obchodu. Dále, celní ředitelství obou republik, kte-
rým přísluší přímé řízení celnic, působí jako orgány
Ústřední celní správy. Charakter zvláštní povahy
Ústřední celní správy je konečně vyjádřen i tím,
že v rozsahu stanoveném ministrem zahraničního
obchodu může zabezpečovat úkoly ministerstva
zahraničního obchodu uvedené v osnově. Přitom
ústavní odpovědnost ministra zahraničního obcho-
du za výkon státní správy v oblasti celnictví ne-
bude dotčena.
Těžiště působnosti Ústřední celní správy je
v zabezpečováni jednotného výkonu státní správy
v oblasti celnictví (§ 6). Specifické postavení or-
gánů celní správy se promítá i do uspořádání a
působnosti celních ředitelství a celnic, jak to vy-
jadřuji ustanovení § 3 a 7 pro celní ředitelství
a § 4 a 8 pro celnice. Osnova zabezpečuje součin-
nost celních ředitelství s orgány republik, jde-li
o řešení otázek, které se dotýkají působnosti or-
gánů republik a součinnosti orgánů státní správy,
federace a republik při zřizováni celnic tak, aby
jejich rozmístění odpovídalo jimi řízeným úsekům.
Základním článkem, výkonným orgánem celní
správy, jsou celnice, jejich úkoly jsou dvojího cha-
rakteru:
- úkoly stanovené celním zákonem;
- úkoly, které jsou na celnice přeneseny přímo
zvláštními předpisy (např. zákon o devizovém
hospodářství), anebo, jak osnova předpokládá
v § 118 odst. 2, rozhodnutím příslušných or-
gánů.
Jde o úkoly, které jsou zabezpečovány celní-
cemi v zájmu maximální efektivnosti výkonu státní
správy. Přitom se využívá skutečnost, že celnice
jsou orgány státní správy, které při dovozu zboží
jako první, při vývozu zboží jako poslední, mohou
zabezpečovat opatření potřebná k ochraně státního
zájmu.
Obvody celnic stanoví vyhláška federálního
ministerstva zahraničního obchodu, přičemž se
bude respektovat požadavek, aby tyto obvody se
zásadně kryly s územními obvody okresů.
Osnova umožňuje, aby se celnice v souladu
s mezinárodními smlouvami sjednanými mezi ČSSR
a sousedními socialistickými státy, účastnily na
provádění společných celních kontrol.
Ústřední celní správa a ostatní orgány celní
správy jsou rozpočtově napojeny na rozpočet fede-
rálního ministerstva zahraničního obchodu; celní
ředitelství a celnice, nejsou rozpočtovými organi-
zacemi.
K § 9 a 10
Oproti dosavadní právní úpravě, která součin-
nost orgánů celní správy s jinými orgány vymezuje
jen obecně, osnova stanoví konkrétní povinnosti.
Např. stanoví povinnost orgánům celní správy
oznamovat státním notářstvím případy, kdy zboží
se dováži jako dar získaný v cizině a podléhá no-
tářským poplatkům.
Osnova stanoví i povinnosti státních orgánů
spolupracovat s orgány celní správy. Mimo jiné
obsahuje ustanovení o tom, že orgány činné v trest-
ním řízení jsou povinny po skončení trestního ří-
zení odevzdat celnici zboží, které podléhá celní
kontrole. Toto ustanovení není změnou trestního
řádu, pouze na stávající právní úpravu navazuje.
37
k § 11 až 15
Osnova, na rozdíl od dosavadní právní úpravy,
rozlišuje mezi dvěma kategoriemi pracovníků celní
správy; mezi příslušníky celní správy a ostatními
pracovníky celní správy. Pracovní poměry obou
kategorií upravuje zákoník práce. V této základní
právní otázce nepřináší osnova změny.
Osnova definuje pojem příslušníka celní sprá-
vy v § 11 nepřímo, s odvoláním na úkoly stanovené
navrhovaným zákonem. Z dikce
jednotlivých usta-
novení zákona vyplývá,, že převážná část přísluš-
níků celní správy jsou pracovnici celnic jako vý-
konných orgánu celní správy.
Stanovit funkce a kvalifikační předpoklady
příslušníků celní správy náleží federálnímu minis-
terstvu zahraničního obchodu, v dohodě s federál-
ním ministerstvem práce a sociálních věcí. Pokud
však takové opatření bude mít za následek plato-
vou úpravu, bude třeba projednat je i s federálním
ministerstvem financi.
V § 14 osnova upravuje oprávnění příslušníků
celní správy nosit zbraň a taxativně vymezuje pří-
pady použiti zbraně. Rozsah oprávnění příslušníků
celní správy se váže na obsah a povahu úkolů
orgánů celní správy. Navazuje na úpravu podle
projednávané osnovy zákona o Sboru národní bez-
pečnosti.
Hlava druhá
K § 16 až 19
V zájmu komplexnosti vychází osnova z prin-
cipu, který je vyjádřen v článku 13 ústavního zá-
kona o čs. federaci, že území Československé socia-
listické republiky je jednotným celním územím.
V § 17 osnova nově upravuje - ve srovnání
s dosavadní úpravou - celní pohraniční pásmo a
celní vnitrozemí. Přitom celní pohraniční pásmo
není totožné s hraničním pásmem ve smyslu zá-
kona č. 69/1951 Sb., o ochraně státních hranic.
S vymezením celního pohraničního pásma souvisí
pouze ustanovení § 32 osnovy upravující opráv-
nění příslušníků celní správy v celním pohraničním
pásmu.
Celní kontrole v celním pohraničním pásmu se
věnuje mimořádná pozornost, neboť právě zde musí
být maximálně zajišťovány právem chráněné zájmy
státu při dopravě zboží z ciziny nebo do ciziny.
Osnova vybavuje příslušníky celní správy působící
v celním pohraničním pásmu zvláštními oprávně-
ními, která nemohou být uplatňována na ostatním
území ČSSR.
Možnost zřizovat svobodné celní pásmo je
v osnově obsažena v zájmu potřeb zahraničního
obchodu. Svobodné celní pásmo nemá charakter
exteritoriálního území. Jeho zvláštností je, že před-
stavuje výjimku z hlediska celního řízení. Do svo-
bodného celního pásma se zboží propouští bez vy-
bírání cla a celní jistoty.
Institut svobodného celního pásma nevylučuje
výkon působnosti orgánů celní správy a jiných
státních orgánů v prostorách svobodného celního
pásma. Svobodné celní pásmo může být zřízeno jen
pro účely stanovené v osnově.
Hlava třetí
K § 20
Osnova vymezuje nově obsah celní kontroly
jako nástroje k zajištění ochrany národohospodář-
ských a celospolečenských zájmů při dovozu, vý-
vozu a průvozu zboží. Obsahem celní kontroly jsou
tři složky. -
První složkou obsahu celní kontroly je zabez-
pečovat dodržováni vlastních předpisů v oblasti
celnictví. Další složkou je realizace ochrany celo-
společenských zájmů, jak je upravena předpisy
o dovozních, vývozních a průvozních zákazech a
omezeních. Třetí, neméně důležitou složkou celní
kontroly je zabezpečovat, aby dovoz, vývoz a prů-
voz zboží byl uskutečňován pouze těmi subjekty,
které jsou oprávněny k zahraničně obchodní čin-
nosti a ve stanoveném rozsahu.
První složka obsahu celní kontroly se uplat-
ňuje vůči Jednotlivcům i organizacím. U druhé
složky je rozhodující povaha zboží, tak, aby jeho
dovoz, vývoz nebo průvoz nebyl v rozporu, se
zvláštními předpisy zakazujícími nebo omezujícími
dovoz, vývoz a průvoz zboží. Jde o zákazy a ome-
zení nejrůznějšího druhu. Zabezpečuje ochranu
zájmů státu na úseku zahraničního obchodu, ochra-
nu před nezákonným vývozem kulturních hodnot,
ochranu z hlediska bezpečnostního, z hlediska ve-
řejného pořádku, ochranu vyplývající z péče
o zdraví lidu, ochranu veterinární, rostlino-lékař-
skou apod.
Zákazy a omezení dovozu, vývozu a průvozu
zboží stanoví náš právní řád a mezinárodní smlou-
vy. Z našich vnitrostátních předpisů jde především
o zákazy a omezení obsažené v těchto právních
předpisech:
1. Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 31/1964 Sb., o řízení při vývozu ve zněni
vyhlášky ministerstva zahraničního obchodu
č. 4/1969 Sb., jíž se mění vyhláška č. 31/1964
Sb., o řízení při vývozu.
2. Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 32/1964 Sb., o řízení při dovozu ve znění
vyhlášky ministerstva zahraničního obchodu
č. 5/1969 Sb., jíž se mění vyhláška č. 32/1964
Sb., o řízení při dovozu.