Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1974
II. v. o.
62
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky
k souhlasu Smlouva mezi československou socialistickou republikou a Rakouskou
republikou o postupu při šetření událostí na společných státních hranicích, podepsaná
v Praze dne 21. prosince 1973
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se Smlouvou mezi Čes-
koslovenskou socialistickou republikou a Rakous-
kou republikou o postupu při šetření událostí na
společných státních hranicích, podepsanou v Praze
dne 21. prosince 1973.
2
Důvodová zpráva
Společné československo-rakouské státní hra-
nice vzhledem ke složitosti terénu, kterým vedou,
jakož i k jejich délce (578
km), jakož i ke skuteč-
nosti, že jsou částí západních hranic socialistic-
kého tábora, vytváří možnost vzniku různých hra-
ničních událostí.
Tyto hraniční události vyplývají jednak ze
samotné povahy hranic, ale rovněž i ze skuteč-
nosti, že v prostoru státních hranic se uskutečňuje
z různých důvodů vzájemný čilý ruch, který ne-
vylučuje i jejich nezaviněný vznik (např. při pro-
vádění geologického průzkumu nebo vodohospo-
dářských a vyměřovacích pracích apod. ). Tím
nabývají mnohdy povahy Incidentu, který vyžaduje
vzájemného mezistátního řešení.
Důvodem tohoto řešení, které se až dosud
uskutečňuje diplomatickou cestou, tedy víceméně
přímo mezi vládami, je skutečnost, že v důsledku
hraniční události vznikají různě i materiální škody,
nemluvě o tom, že nedořešením Incidentu může
docházet, a zatím také dochází, i ke zhoršení vzá-
jemných zahraničně politických vztahů.
Dosavadní zdlouhavé šetření a dořešení hra-
niční události, které zpravidla vyžaduje vždy sou-
činnost příslušných orgánů obou smluvních stran,
je za těchto podmínek často předmětem politic-
kých spekulací reakčních sil v západních zemích.
Tyto spekulace se pak odráží v neobjektivních in-
formacích o události v některých hromadných
sdělovacích prostředcích v těchto zemích a tím
se tak stává dalším nepříznivým momentem pro
urovnání vzniklého sporu.
Z těchto důvodů bylo koncem roku 1972 z ini-
ciativy čs. strany zahájeno s rakouskou stranou
jednání o smluvní úpravě řešení hraničních udá-
lostí na společných státních hranicích, jehož vý-
sledkem je na základě jednání vládních delegací
obou stran Smlouva, která byla dne 21. prosince
1973 podepsána v Praze ministrem zahraničních
věcí Československé socialistické republiky a vy-
slancem a zplnomocněným ministrem Rakouské
republiky v československé socialistické republice.
Návrh smluvní úpravy vychází ze zkušeností
z obdobné smluvní úpravy mezi Maďarskou lido-
vou republikou a Rakouskou republikou z roku
1964, oproti které obsahuje potřebná obsahová
zdokonalení v institucionálně procedurálních usta-
noveních. Především se však podařilo jak v pre-
ambuli, tak v úvodním článku 1 zakotvit závazek
smluvních stran o předcházení vzniku hraničních
událostí. Tato okolnost podtrhuje politický význam
Smlouvy. Smlouva vytváří pro šetření hraničních
událostí společnou Komisi, která na základě sta-
novených podmínek posuzuje na svých zasedáních
vzniklé události (incidenty) a k jejich řešení při-
jímá závěry a doporučení. Komise je oprávněna
provádět v případu společná šetření, která však
nenahrazují vyšetřování příslušných orgánů té
strany, na jejímž území k události došlo, podle
jejich vnitrostátních předpisů. Smluvně se zabez-
pečuje možnost přímého styku vedoucích delegací
obou států v Komisi, která
zabezpečuje, aby každá
událost byla posouzena bez zbytečného prodlení.
Závěry Komise podle Smlouvy však neprejudikují
řešení náhrady případně vzniklé materiální škody;
u nepodstatných případů budou závěry Komise ne-
sporně pro zúčastněné strany značně významné,
avšak v případě řešení náhrady škody občansko-
právní cestou před soudem budou mít hodnotu
jistého důkazního prostředku, který soud zváží po-
dle volné úvahy.
Zápisy o jednání Komise se předkládají vlá-
dám obou smluvních stran a předpokládá se, že
na úrovni vlád budou dořešeny případné otázky,
v nichž Komise nedosáhla jednomyslnosti.
V souladu s obvyklými zásadami se zajišťují
členům Komise, expertům a pomocným silám po-
třebné podmínky pro plnění úkolů vyplývajících
ze Smlouvy na území druhého smluvního státu,
právo náhrady škody vzniklé při plnění úkolů na
území druhého smluvního státu v souvislosti s opa-
třeními na státních hranicích, jakož i přiměřené
výsady. K zabezpečení zájmů ochrany státních hra-
nic, popřípadě jiných státních zájmů, které mají
charakter utajovaných skutečností, bylo smluvně
zajištěno, že členové komise a ostatní osoby jsou
povinny dodržovat předpisy svého státu o zacho-
vávání mlčenlivosti. Uvedené ustanovení umožňuje
i odepřít vstup na místa na státních hranicích,
která vzhledem k charakteru speciálních ochran-
ných opatření vyžadují utajení před nepovolanými
osobami. Zároveň však má také především na ra-
kouské straně zajistit nezneužívání vzniklých inci-
dentů orgány a institucemi, Které nejsou ve věci
podle Smlouvy příslušné.
Přijatý smluvní dokument odpovídá zájmům
Československé socialistické republiky a vytváří
podmínky pro odstranění rozporů souvisejících se
vznikem hraničních události. Zkušenosti z reali-
zace obdobné smluvní úpravy mezi Maďarskou
lidovou republikou a Rakouskou republikou plně
potvrzují účelnost této smluvní úpravy včetně sku-
tečnosti, že od jejího přijetí nedošlo mezi oběma
státy prakticky k incidentům, o jejichž dořešení
by společná Komise nedosáhla jednomyslnosti.
3
Realizace Smlouvy nevyžaduje mimořádných
rozpočtových nákladů.
Smlouva vyžaduje podle čl. 36 odst. 3 ústav-
ního zákona č. 143/1968 Sb., o československé fe-
deraci, souhlasu Federálního shromáždění pro svůj
zásadní politický význam a z důvodů, že předpoklá-
dá výkon činnosti Komise na území druhého smluv-
ního státu, jakož i ratifikaci presidentem republiky.
Vstupem Smlouvy v platnost budou zajištěny
podmínky pro řešení hraničních událostí na spo-
lečných státních hranicích a vytvořeny předpo-
klady pro uspořádání vzájemných československo-
rakouských vztahů i v této oblasti a dosaženo
řešení případných událostí na společných státních
hranicích ve vzájemné dohodě a v zájmu obou
smluvních stran.
V Praze dne 8. února 1974
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr zahraničních věcí ČSSR:
v z. Krajčír v. r.
4
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou
o postupu při šetření událostí na společných státních hranicích
Československá socialistické republika a Ra-
kouská republika,
vedeny přáním ve vzájemné dohodě šetřit udá-
losti na společných státních hranicích a podle
možností takovýmto událostem předcházet,
se dohodly uzavřít tuto smlouvu.
Za tímto účelem jmenovali svými zmocněnci:
President Československé socialistické repub-
liky
p. ing. Bohuslava Chňoupka,
ministra zahraničních věcí Československé so-
cialistické republiky,
Spolkový president Rakouské republiky
p. Georga Schlumbergera,
mimořádného vyslance a zplnomocněného mi-
nistra Rakouské republiky v Československé
socialistické republice,
kteří se po výměně svých plných mocí, jež byly
shledány v dobré a náležité formě, dohodli takto:
Článek 1
Smluvní státy budou usilovat o to, aby podle
možností vhodnými opatřeními zabránily inciden-
tům na společných státních hranicích, jakož i ško-
dám, které by mohly vzniknout působením z vý-
sostného území jednoho smluvního státu na
výsostném území druhého smluvního státu (dále
jen "události").
Článek 2
Smluvní státy zřizují k šetření případných
incidentů na společných státních hranicích, jakož
i ke zjišťování škod vzniklých působením z vý-
sostného území jednoho smluvního státu na vý-
sostném území druhého smluvního státu Českoslo-
vensko-rakouskou komisi k šetření událostí na
společných státních hranicích (dále jen "Komise").
Článek 3
(1) Komise je osmičlenná. Smluvní státy určí
po čtyřech členech Komise, kteří tvoří delegaci
příslušného smluvního státu; její členové se mo-
hou dát zastupovat. Delegace mohou přizvat podle
své potřeby experty a pomocné síly.
(2) Smluvní státy určí z řad členů svých de-
legací jejich vedoucí a zástupce.
(3) Smluvní státy si oznámí diplomatickou ces-
tou jména vedoucích svých delegací a jejich zá-
stupců.
(4) Smluvní státy hradí náklady svých dele-
gací včetně nákladů na jimi přizvané experty a
pomocné síly.
Článek 4
Komise se schází k mimořádným nebo řádným
zasedáním.
Článek 5
(1) K mimořádným zasedáním se Komise schá-
zí na žádost jednoho z vedoucích delegací.
(2) Žádost se předává vedoucímu druhé dele-
gace nejkratší cestou, pokud je to možné telefo-
nicky. V žádosti se uvede podstata události a na-
vrhne místo a doba setkání.
(3) Komise se sejde nejpozději do 24 hodin od
přijetí žádosti.
Článek 6
(1) K řádným zasedáním se Komise schází nej-
méně jednou ročně, střídavě na výsostných úze-
mích smluvních států.
(2) Místo a doba setkání budou v těchto pří-
padech dohodnuty diplomatickou cestou.
Článek 7
Smluvní státy zabezpečí, aby všechny stopy
a důkazy, které se vztahují k události, zůstaly
zachovány.
Článek 8
(1) Komise je na žádost jedné z delegací po-
vinna provést šetření na místě události. Komise,
včetně expertů a pomocných sil, je oprávněna při
plnění tohoto úkolu vstupovat na výsostné území
smluvních států a vykonávat svoji činnost v které-
koliv denní, v případě potřeby i noční době.
(2) Komise, včetně expertů a pomocných sil,
je přitom oprávněna překračovat státní hranice
i mimo hraniční přechody určené pro veřejný ces-
tovní ruch, a to za přítomnosti příslušného pohra-
ničního kontrolního orgánu druhého smluvního
státu.
5
Článek 9
(1) Prvý den jednání mimořádného zasedání
předsedá Komisi vedoucí delegace, na jehož žádost
se Komise sešla. Prvý den jednání řádného zasedá-
ní předsedá vedoucí delegace smluvního státu, na
jehož výsostném území se zasedání koná. Potě se
předsednictví denně střídá.
(2) Komise si stanoví jednací řád. Jednacími
jazyky jsou čeština nebo slovenština a němčina.
(3) O každém zasedání Komise se sepíše pro-
tokol v českém nebo slovenském a německém jazy-
ku, a to ve dvou vyhotoveních, která podepíší ve-
doucí delegací.
(4) Delegace používají pečetidlo a razítko se
znakem svého státu, názvem Komise a označením
delegace.
Článek 10
(1) Komise využívá pro svá šetření a zjištění
všechny důkazní prostředky, které jsou k dispozici,
včetně podkladů předložených delegacemi.
(2) Delegace budou usilovat o to, aby podle
povahy případu byla vzniklá škoda vyřízena smír-
nou cestou.
Článek 11
(1) Protokol musí obsahovat výsledky šetření
a zjištění Komise, jakož i případné návrhy k za-
mezení událostí. Pokud by Komise nedosáhla jed-
nomyslnosti, budou rozdílné názory uvedeny v pro-
tokole.
(2) Protokol se předkládá vládám smluvních
států.
Článek 12
(1) Členové Komise, experti a pomocné síly
mohou k plnění úkolů uvedených v článku 2 této
Smlouvy bez vízové povinnosti, avšak s platným
cestovním dokladem jednoho smluvního státu, na
hraničních přechodech určených pro veřejný ces-
tovní ruch překračovat státní hraníce a zdržovat
se po dobu plnění těchto úkolů na výsostném úze-
mí druhého smluvního státu, jestliže se zúčastní:
a) mimořádného zasedání a k překročení státních
hranic dojde na hraničním přechodu ozna-
čeném v žádosti,
b) řádného zasedání a k překročení státních hra-
nic dojde na hraničním přechodu a v době
oznámených 24 hodiny předem vedoucímu de-
legace druhého smluvního státu.
(2) V případech, kdy se nepředpokládá bez-
vízový vstup podle odstavce 1, udělí smluvní státy
za účelem účasti na zasedání členům Komise, ex-
pertům a pomocným silám neprodleně a bezplatně
pro vstup a pobyt potřebná víza, má-li žadatel
platný cestovní doklad druhého smluvního státu.
(3) Při překračování státních hranic podle
článku 8 odstavce 2 této Smlouvy se nevyžaduje
zvláštní povolení.
(4) Členové Komise, experti a pomocné síly
mohou při plnění úkolů vyplývajících z této Smlou-
vy nosit na výsostném území druhého smluvního
státu služební stejnokroj, nikoliv však zbraň.
Článek 13
(1) Členové Komise, experti a pomocné síly
nesmějí být na výsostném území druhého smluv-
ního státu pro výkon úkolů vyplývajících z této
Smlouvy stíháni ani po jejich skončení. Během
pobytu na výsostném území druhého smluvního
státu podmíněném těmito úkoly nesmějí být jakým-
koliv způsobem zadrženi nebo zatčeni; toto se ne-
vztahuje na případy, budou-li přistiženi při spá-
chání úmyslného trestného činu, za který podle
práva příslušného smluvního státu může být ulo-
žen trest odnětí svobody vyšší než pět let.
(2) Předměty nutné pro jejich osobní potřebu,
jakož i materiál, vozidla, plavidla, nářadí, podkla-
dy, doklady a razítka, které mají s sebou, nesmějí
být zabaveny.
(3) Smluvní státy se zavazují postarat se
o osobní ochranu a fyzickou bezpečnost členů Ko-
mise, expertů a pomocných sil, jakož i o nedotknu-
telnost jejich podkladů, dokladů a razítek, které
mají s sebou pro výkon své činnosti.
(4) Bude-li člen Komise nebo expert anebo po-
mocná síla jednoho smluvního státu při výkonu
úkolů, kterými byl pověřen podle této Smlouvy,
v důsledku nehody způsobené opatřeními druhého
smluvního státu týkajícími se státních hranic
usmrcen nebo zraněn, nebo bude-li věc, kterou má
s sebou, poškozena nebo zničena, poskytne náhra-
du plné škody oprávněnému smluvní stát, který
poškozeného vyslal, pokud poškozený nezavinil
nehodu úmyslné nebo hrubou nedbalostí; všechny
ostatní otázky náhrady škody se řídí právem
tohoto smluvního státu.
(5) Bude-li vůči jednomu ze smluvních států
uplatněn nárok podle odstavce 4, vyrozumí o tom
diplomatickou cestou druhý smluvní stát spolu
s předáním podkladů, které má k dispozici. Druhý
smluvní stát provede potřebná šetření a sdělí
k tomu stejnou cestou v přiměřené lhůtě své sta-
novisko.
(6) Pokud smluvní stát poskytl podle odstavce 4
náhradu škody, odškodní ho druhý smluvní stát.
Také za jiná plnění, která poskytl jeden smluvní
stát v souvislosti s nehodou na základě právního
nároku, mu poskytne druhý smluvní stát náhradu
za předpokladu, že poškozený nezavinil nehodu
úmyslně nebo hrubou nedbalostí.
6
Článek 14
(1) Materiál k provádění úkolů vyplývajících
z této Smlouvy převážený z výsostného území jed-
noho smluvního státu na výsostné území druhého
smluvního státu je osvobozen od všech dovozních
a vývozních poplatků za předpokladu, že bude po
provedení úkolů vyvezen zpět, ledaže by se zpětný
vývoz neuskutečnil pro úplné opotřebení nebo
zánik materiálu.
(2) Členové Komise, experti a pomocné síly
mohou vzít s sebou pro svou osobní potřebu ces-
tovní potřeby včetně potravin, nápojů, léků a tabá-
kových výrobků bez dovozních a vývozních po-
platků v množství přiměřeném délce pobytu na
výsostném území druhého smluvního státu.
(3) Zboží, které podle odstavců 1 a 2 poplat-
kům nepodléhá, je osvobozeno od dovozních a
vývozních zákazů a omezení.
(4) Smluvní státy vzájemně zajistí pro dovoz,
vývoz a průvoz zboží potřebného k provedení úkolů
vyplývajících z této Smlouvy úlevy při celním
projednávání a dohledu. Zejména může být upuš-
těno od vystavování celních dokladů.
Článek 15
Členové Komise, experti a pomocné síly jsou
povinni zachovávat mlčenlivost podle příslušných
předpisů smluvního státu, který je vyslal.
Článek 16
(1) Tato Smlouva bude ratifikována. Ratifikač-
ní listiny budou vyměněny ve Vídni.
(2) Tato Smlouva vstoupí v platnost šedesátý
den po výměně ratifikačních listin a zůstane
v platnosti po dobu jednoho roku. Pokud ji jeden
ze smluvních států šest měsíců před uplynutím
její platnosti nevypoví, prodlužuje se platnost
Smlouvy vždy na další rok.
Na důkaz toho zmocněnci tuto Smlouvu pode
psali a opatřili pečetěmi.
Dáno v Fráze dne 21. prosince 1973 ve dvou
vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém,
přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Československou socialistickou republiku:
Chňoupek v. r.
Za Rakouskou republiku:
Schlumberger v. r.
StT l - 37049-74