Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1974
II. v. o.
65
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění československé socialistické republiky
k souhlasu Smlouva o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných
označení se Švýcarskou konfederací, podepsaná v Bernu dne 16. listopadu 1973
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se Smlouvou o ochraně
údajů o původu, označení původu a jiných země-
pisných označení se Švýcarskou konfederaci, po-
depsanou v Bernu dne 16. listopadu 1973.
Důvodová zpráva
Smlouvu o ochraně údajů o původu, označení
původu a jiných zeměpisných označení se Švýcar-
skou konfederaci podepsanou dne 16. listopadu
1973 tvoří vedle vlastního textu seznamy českoslo-
venských a švýcarských označení a protokol.
Do seznamu označení byla zařazena nejen
obecně uznávaná označeni, ale i ta, jež se některé
jiné státy snaží přeměnit na označení druhu vý-
robku a tím dosáhnout toho, že by je mohly volně
užívat. Jde především o označení původu piva, vín,
sýrů jako např. Plzeňské pivo, Ementál. Vedle
označení původu používaných pro čs. tradiční vý-
robky (Český křišťál, Karlovarská sůl) se do se-
znamu zařadila i označení známá prozatím jen na
vnitřním trhu, neboť je nutno brát v úvahu vývoj
této oblasti.
V protokole se upravují podrobně některé otáz-
ky týkající se použití jednak určitých ustanovení
Smlouvy a jednak určitých označení zařazených
do seznamů. Tak se zde stanoví výjimky pro ozna-
čováni plemen zvířat a rostlinných odrůd, na něž
se ustanovení Smlouvy nevztahují. Stejná výjimka
platí pro předpisy platné v obou smluvních státech
pro dovoz výrobků. Další bod protokolu zachycuje
výslovně, že stejná ochrana jako jménům a ozna-
čením se poskytuje i jejich gramatickým tvarům,
vysvětluje pojem "historická jména Jednotlivých
zemí v Československé socialistické republice" atd.
Cílem Smlouvy je zajistit ochranu čs. označení
ve Švýcarsku. Švýcarsko totiž není členem multi-
laterální úpravy, tj. Lisabonské dohody o ochraně
označení původu a jejich mezinárodním zápisu
2
(č. 81/1970 Sb. ) ani nemá zvláštní zákon, který by
umožnil registraci čs. označení a tím jejich ochra-
nu na švýcarském území. Smlouva přispěje též ke
zvyšování efektivnosti a kvality práce zahraničního
obchodu, neboť bude obranným prostředkem proti
případným snahám zneužívat čs. chráněná ozna-
čení a zamezí ztrátám vyplývajícím ze zneužívání
čs. označení.
K jednotlivým ustanovením Smlouvy se uvádí:
K Článku l-3
Tyto články vymezují předmět ochrany, jímž
jsou nejen označení uvedená v seznamech, ale
i jména států, dále jednotlivých zemí či správních
celků, které tvoří smluvní
státy. Jménům a označe-
ním se poskytuje absolutní ochrana. Jedinou vý-
jimkou z této zásady jsou případy, kdy se označení
uvedená v seznamu používají pro jiné výrobky za
předpokladu, že takové užívání nepoškodí opráv-
něného užívatele.
K článku 4 a 5
Za porušení chráněných označení se považuje
jak neoprávněné užívání označení ve znění uvede-
ném ve Smlouvě, tak i jejich užívání s různými
dodatky (druh, typ atd. ) anebo jako pouhé ozna-
čení druhu výrobku. K obraně svých práv může
poškozený použít správní nebo soudní opatření
podle právního řádu toho státu, kde se svých práv
domáhá.
Odstavec 2 článku 5 znamená rozšíření ochra-
ny na jména případně vyobrazení míst, hor atd.,
jejichž uvedení na výrobcích pocházejících z jiné-
ho státu by mohlo klamat spotřebitele.
K článku 6
Při obraně práv vyplývajících z ochrany ozna-
čení mohou vystupovat před soudy vedle oprávně-
ných fyzických a právnických osob též svazy a
sdružení zastupující výrobce a jiné uživatele ozna-
čení. Toto opatření využijí např. sdružení vinařů,
která zastupují své členy - výrobce.
K Článku 7
Lhůty stanovené v tomto článku umožňují to-
mu, kdo označení chráněné podle této Smlouvy
oprávněně užíval před jejím podepsáním, avšak
nabytím platnosti Smlouvy toto oprávnění pozbývá,
aby užívání nemusel ukončit okamžitě, nýbrž do
dvou, příp. šesti let. Tím se takovému uživateli
umožní spotřebovat obaly apod. a zavést na své
výrobky nové označení, pod kterým je po uplynutí
zmíněných lhůt bude uváděn na trh. Jde o opa-
tření, které je obvyklé jak u chráněných označení
tak i u ochranných známek.
K článku 8 a 10
Toto ustanovení zjednodušuje postup při změ-
ně seznamů označení tím, že k ní postačí výměna
nót. Návrhy na změnu seznamu projednává Smí-
šená komise zřízená ze zástupců obou smluvních
států. Jejím dalším úkolem je zvažovat všechny
otázky spojené s aplikací Smlouvy.
K článku 9 a 11
Jde o závěrečná ustanovení obvyklá ve smlou-
vách tohoto typu a týkající se případné širší
ochrany a platnosti Smlouvy, k níž je zapotřebí
ratifikace.
Smlouvou se zajišťuje ochrana čs. označení
původu a jiných zeměpisných označení vyžadující
podle čs. právního řádu zákonné úpravy a z tohoto
důvodu je třeba, aby před ratifikací presidentem
republiky vyslovilo se Smlouvou souhlas Federální
shromáždění.
V Praze dne 21. února 1974
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr zahraničních věcí ČSSR:
Ing. Chňoupek v. r.
3
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Švýcarskou konfederací
o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných označení
President Československé socialistické repub-
liky
a Švýcarská spolková rada
ve snaze upevnit a rozšířit vzájemné vztahy
v oblasti průmyslového vlastnictví,
se zřetelem na zájem obou smluvních států
účinně chránit proti nekalé soutěži přírodní a prů-
myslové výrobky, jakož i údaje o původu, včetně
označení původu a jiných zeměpisných označení,
které se vyhrazují určitým výrobkům nebo zboží,
se dohodli uzavřít za tím účelem smlouvu
a jmenovali svými zmocněnci:
president Československé socialistické repub-
liky,
Ing. Miroslava Bělohlávka,
předsedu Úřadu pro vynálezy a objevy
a Švýcarská spolková rada
Dr. Waltera S t a m m a,
ředitele Spolkového úřadu pro duševní vlast-
nictví.
Zmocněnci, vyměnivše si své plné moci, jež
shledali v dobré a náležité formě, dohodil toto:
Článek 1
Každý ze smluvních států se zavazuje učinit
veškerá opatření nutná k tomu, aby účinným způ-
sobem chránil.
1. přírodní nebo průmyslové výrobky pocházející
z území druhého smluvního státu proti nekalé
soutěži v obchodním styku a
2. jména, označení a vyobrazení uvedená v člán-
cích 2, 3 a 5, odstavec 2, jakož i označení uve-
dená v přílohách A. a B. této smlouvy, podle
ustanovení této smlouvy a protokolu k této
smlouvě.
Článek 2
(1) Jména "Československá socialistická repub-
lika", "Česká socialistická republika", "Slovenská
socialistická republika", označení "Československo"
a historická jména jednotlivých zemí v Českoslo-
venské socialistické republice, jakož i označení
uvedená v příloze A této smlouvy se vyhrazují na
území Švýcarské konfederace výhradně českoslo-
venským výrobkům nebo zboží a smějí se tam
užívat jen za těchže podmínek, jaké stanoví Česko-
slovenské zákonodárství, pokud z odstavců 2 až 4
nevyplývá jinak. Avšak v protokole je možno uvést,
že se určité předpisy z tohoto zákonodárství ne-
použijí.
(2) Bude-li se některé z označení uvedených
v příloze A této smlouvy používat pro jiné výrobky
nebo zboží než je to, s nímž se v příloze A spojuje,
použije se odstavec 1 jen tehdy, jestliže
1. užívání je s to přivodit v soutěži nevýhody
podnikům, které oprávněně užívají označení
pro československé výrobky nebo zboží uve-
dené v příloze A,
nebo
2. je užívání označení s to způsobit újmu zvláštní
pověsti nebo reklamnímu účinku označení.
(3) Shoduje-li se některé z označení chráně-
ných podle odstavce 1 s označením území nebo
místa mimo území Československé socialistické re-
publiky, nebude odstavec 1 vylučovat, aby se ozna-
čení používalo pro výrobky nebo zboží, které se
na tomto území nebo místě vyrábějí. Jeví-li se však
nebezpečí zaměnitelnosti, musí se uvést země pů-
vodu.
(4) Odstavec 1 nebude dále nikomu bránit, aby
na výrobcích nebo zboží, jejich obalech, na ob-
chodních papírech nebo v reklamě uváděl své
jméno, obchodní jméno, pokud obsahuje jméno
fyzické osoby, a své bydliště nebo sídlo, pokud
se tyto údaje neužívají jako značky výrobků nebo
zboží. Užívání jména nebo obchodního jména jako
značky je však přípustné, jestliže podle okolností
je vyloučeno jakékoliv uvádění v omyl o původu
výrobků nebo zboží.
(5) Článek 5 zůstává vyhrazen.
Článek 3
(1) Jméno "Švýcarská konfederace", označení
"Švýcarsko" a "Konfederace" a jména švýcarských
kantonů, jakož i označení uvedená v příloze B této
smlouvy se vyhrazují na území Československé so-
cialistické republiky výhradně švýcarským výrob-
kům nebo zboží a smějí se tam užívat jen za těchže
podmínek, jaké stanoví švýcarské zákonodárství,
pokud z odstavců 2 až 4 nevyplývá jinak. Avšak
v protokole je možno uvést, že se určité předpisy
tohoto zákonodárství nepoužijí.
(2) Bude-li se některé z označení uvedených
v příloze B této smlouvy používat pro jiné výrobky
nebo zboží než je to, s nímž se v příloze B spo-
juje, použije se odstavec 1 jen tehdy, jestliže
4
1. užívání je s to přivodit v soutěži nevýhody
podnikám, které oprávněně užívají označení
pro švýcarské výrobky nebo zboží uvedené
v příloze B,
nebo
2. je užívání označení s to způsobit újmu zvláštní
pověsti nebo reklamnímu účinku označení.
(3) Shoduje-li se některé z označení chráně-
ných podle odstavce 1 s označením území nebo
místa mimo území Švýcarské konfederace, nebude
odstavec 1 vylučovat, aby se označení používalo
pro výrobky nebo zboží, které se na tomto území
nebo místě vyrábí. Je-li však nebezpečí zaměni-
telnosti, musí se uvést země původu.
(4) Odstavec 1 nebude dále nikomu bránit, aby
na výrobcích nebo zboží, jejich obalech, na ob-
chodních papírech nebo v reklamě uváděl své jmé-
no, obchodní jméno, pokud obsahuje jméno fyzic-
ké osoby, a své bydliště nebo sídlo, pokud se tyto
údaje neužívají jako značky výrobku nebo zboží.
Užívání jména nebo obchodního jména jako značky
je však přípustné, jestliže podle okolností je vy-
loučeno jakékoliv uvádění v omyl o původu vý-
robků nebo zboží.
(5) Článek 5 zůstává vyhrazen.
Článek 4
(1) Budou-li se jména a označení chráněná
podle článků 2 a 3 používat v obchodním styku
v rozporu s těmito ustanoveními pro výrobky nebo
zboží nebo jejich úpravu nebo balení nebo na
účtech, přepravních dokladech nebo na jiných
obchodních papírech nebo reklamě, bude toto uží-
vání potlačeno podle smlouvy samé všemi tako-
vými soudními nebo správními opatřeními včetně
zabavení, která podle zákonodárství smluvního
státu, v němž se uplatňuje ochrana, přicházejí
v úvahu pro potírání nekalé soutěže nebo pro po-
tlačování nepřípustných označení.
(2) Ustanovení tohoto článku se použijí též
tehdy, kdy se tato jména nebo označení užijí v pře-
kladu nebo s odkazem na skutečný původ nebo
s dovětky "druh", "typ", "způsob", "napodobení"
a podobné nebo v odlišné formě, pokud trvá přes
odlišnost při oběhu zboží nebezpečí záměny.
(3) Je dosaženo shody v tom, že i použití
těchto jmen a označení jako označení druhu je
třeba považovat ve smyslu tohoto článku za nepří-
pustně užívání.
(4) Ustanovení tohoto článku se nevztahují
na výrobky nebo zboží při průvozu.
Článek 5
(1) Ustanovení článku 4 se použije též, jest-
liže se pro výrobky nebo zboží nebo jejich úpravu
nebo balení nebo na účtech; přepravních dokladech
nebo jiných obchodních papírech nebo v reklamě
užívají značky, známky, jména, nápisy nebo vy-
obrazení, které obsahují nepřímo nebo přímo ne-
pravé nebo v omyl uvádějící údaje o původu, po-
vaze, druhu nebo podstatných vlastnostech výrob-
ků nebo zboží.
(2) Jména nebo vyobrazení míst, budov, památ-
níků, řek, hor a podobně, která podle názoru pod-
statné části zúčastněných obchodních kruhů smluv-
ního státu, v němž se uplatňuje ochrana, odkazují
na druhý smluvní stát nebo na místo nebo území
tohoto smluvního státu, pokládají se za nepravé
nebo v omyl uvádějící údaje o původu ve smyslu
odstavce 1, užívají-li se pro výrobky nebo zboží,
které nepocházejí z tohoto smluvního státu, ledaže
se jméno nebo vyobrazení může za daných okolností
rozumně považovat jen za údaj o vlastnostech nebo
za fantazijní označení.
Článek 6
Nároky plynoucí z porušení ustanovení této
smlouvy mohou před soudy smluvních států uplat-
ňovat kromě fyzických a právnických osob a spo-
lečností, které jsou k tomu oprávněné podle záko-
nodárství smluvních států, též svazy a sdružení,
které nepřímo nebo přímo zastupují zúčastněné
výrobce, zhotovitele, obchodníky nebo spotřebitele
a mají své sídlo v jednom ze smluvních států, po-
kud podle zákonodárství smluvního státu, v němž
mají své sídlo, mohou jako takové vznášet žalobu
v občanskoprávních sporech. Za těchto předpokla-
dů mohou uplatňovat nároky nebo právní prostřed-
ky též v trestním řízení, pokud zákonodárství
smluvního státu, v němž se trestní řízení koná,
takové nároky nebo právní prostředky připouští.
Článek 7
(1) Výrobky, nebo zboží, obaly, účty, přepravní
doklady a jiné obchodní papíry, jakož i reklamní
prostředky, které jsou při nabytí platnosti této
smlouvy na území jednoho smluvního státu a byly
oprávněně opatřeny údaji, jež se podle této smlou-
vy nesmějí užívat, mohou se prodávat nebo spotře-
bovat do dvou let po nabytí platnosti této smlouvy.
(2) Mimo to smějí fyzické, a právnické osoby
a společnosti, které již v okamžiku podepsání
smlouvy užívaly oprávněné některé z označení
chráněných podle článku 2 nebo 3, toto označení
dále užívat až do šesti let po nabytí platnosti
smlouvy. Právo dalšího užívání se může dědit nebo
zcizit jen s podnikem nebo s částí podniku, k ně-
muž označení náleží.
(3) Je-li některé z označení chráněných podle
článku 2 nebo 3 součástí obchodního jména, které
5
se užívalo právoplatně již v okamžiku podepsání
smlouvy, použijí se ustanovení článku 2 odstavec 4
veta 1 a článku 3 odstavec 4 věta 1 též tehdy, kdy
obchodní jméno neobsahuje jméno fyzické osoby.
Odstavec 2 věta 2 se použije obdobně.
(4) Článek 5 zůstává vyhrazen.
Článek 8
(1)Seznamy příloh A a B této smlouvy se
mohou měnit nebo rozšiřovat výměnou nót. Avšak
každý smluvní stát může omezit seznam označení
pro výrobky nebo zboží ze svého území bez sou-
hlasu druhého smluvního státu.
(2) V případě, že seznam označení pro vý-
robky nebo zboží z uzemí jednoho ze smluvních
států bude změněn nebo rozšířen, použije se usta-
novení článku 7; místo okamžiku podpisu a vstupu
smlouvy v platnost je rozhodující okamžik, kdy
druhý smluvní stát oznámil změnu nebo rozšíření.
Článek 9
Ustanovení této smlouvy nevylučují širší ochra-
nu, která v jednom ze smluvních států platí nebo
se v budoucnu poskytne podle vnitrostátních práv-
ních předpisů nebo jiných mezinárodních ujednání
označením a vyobrazením chráněným podle člán-
ků 2, 3 a 5 odst. 2.
Článek 10
(1) Aby se usnadnilo provádění této smlouvy,
utvoří se ze zástupců vlád každého smluvního státu
smíšená komise.
(2) Úkolem smíšené komise je zkoumat návrhy
na změnu nebo rozšíření seznamu příloh A a B
této smlouvy, které vyžadují souhlasu smluvních
států, jakož i zvažovat všechny otázky související
s používáním této smlouvy.
(3) Smíšená komise se sejde, požádá-li o to
jeden nebo druhý smluvní stát.
Článek 11
(1) Tato smlouva podléhá ratifikaci; ratifikač-
ní listiny budou vyměněny co možná nejdříve
v Praze.
(2) Tato smlouva vstoupí v platnost tři měsíce
po výměně ratifikačních listin a zůstane v plat-
nosti po neomezenou dobu.
(3) Tuto smlouvu může každý z obou smluv-
ních států kdykoliv vypovědět ve lhůtě jednoho
roku.
Na důkaz toho podepsali shora jmenovaní
zmocněnci tuto smlouvu.
Sjednáno v Bernu dne 16. listopadu 1973 ve
dvou původních vyhotoveních, každé v českém a
německém jazyce, při čemž obě znění mají stejnou
platnost.
Za
Československou socialistickou republiku:
Ing. Miroslav Bělohlávek v. r.
Za
Švýcarskou konfederaci:
Dr. Walter Stamm v. r.
6
PROTOKOL
Vysoké smluvní strany
vedeny přáním blíže upravit použití některých
předpisů smlouvy z dnešního dne o ochraně údajů
o původu, označení původu a jiných zeměpisných
označení,
dohodly se na těchto ustanoveních, jež tvoří
nedílnou součást smlouvy:
1. Ustanovení této smlouvy se nevztahují na
označování plemen zvířat.
Totéž platí o označeních, kterých bude nutno
užívat podle ustanovení Mezinárodní úmluvy na
ochranu rostlinných odrůd ze dne 2. prosince 1961
jako označení původu, jestliže tato úmluva bude
mezi smluvními státy této smlouvy platit.
2. Touto smlouvou nejsou dotčena ustanovení
platná v každém ze smluvních států týkající se
dovozu výrobků nebo zboží.
3. Jako příklad označení chráněných podle
článků 2 a 3 této smlouvy (článek 4 odstavec 2
smlouvy platí i odpovídající latinská označení a
v případě označení "západošvýcarský" ("west-
schweizerisch"! též označení "romand".
V případě jména kantonů "Graubünden" platí
toto ustanovení také pro zkrácenou formu "Bünd-
ner".
4. Stejnou ochranu jako označení chráněná po-
dle článků 2 a 3 odstavce 1 požívají i gramatické
odvozeniny těchto označení, jako např. odvozená
přídavná nebo podstatná jména.
5. Zařazením označení "Tokajské"/"Tokajer"
do přílohy A smlouvy se nevylučuje, aby se tohoto
označení užívalo ve Švýcarské konfederaci jako
označení vinné odrůdy spolu se zeměpisným ozna-
čením.
6. Zařazením označení "Clevner" do přílohy B
smlouvy se nevylučuje, aby se tohoto označení uží-
valo v Československé socialistické republice jako
označení vinné odrůdy spolu se zeměpisným ozna-
čením.
7. Ochrana jména švýcarského kantonů "Neuen-
burg" podle článku 3 smlouvy nevylučuje, aby se
v Československé socialistické republice dále uží-
valo označení vinné odrůdy "Neuburské"/"Neu-
burger".
8. Označení vín Hermitage, Montagny, Saint-
Aubin, uvedená v příloze B smlouvy, se mohou
užívat v Československé socialistické republice
pouze tehdy, jsou-li doplněna označením "Švýcar-
sko" nebo jakýmkoli jiným zeměpisným označením,
které poukazuje na švýcarský původ.
9. "Historické názvy jednotlivých zemí v Česko-
slovenské socialistické republice" uvedené v člán-
ku 2 odstavci 1 smlouvy jsou Čechy, Morava, Slo-
vensko.
Sjednáno v Bernu dne 16. listopadu 1973.
Za
Československou socialistickou republiku:
Ing. Miroslav Bělohlávek v. r.
Za
Švýcarskou konfederaci:
Dr. Walter Stamm v. r.
7
Příloha A
|
I. Vína |
|
|
Česká sociali |
stická republika |
|
Bohemia Sekt |
Mikulovská Romance |
|
Bohemia Sekt Rosé |
Pálavské bílé |
|
Bzenecká lipka |
Pavlovické ohnivé |
|
Château Bzenec |
Pražský výběr |
|
Château Radyně |
Slovácký rubín |
|
Mělnické víno |
Valtické zámecké víno |
|
Slovenská socialistická republika |
|
|
Bratislavské hrozno |
Pezinské zámecké |
|
Limbašský sylván |
Sobranecká slňava |
|
Malokarpatské zlato |
Svätojurský muškatel |
|
Modřanská harmonia |
Tokajské víno z českoslo- |
|
Modřanská zlatá perla |
venského území |
|
Modřanské královské |
Tokajské samorodné |
|
Modrokámenský krištál |
z československého území |
|
Orešanské červené |
Tokajský výběr z česko- |
|
slovenského území |
|
|
II. Výživa a zemědělství |
|
|
Pekařské a cukrářské výrobky |
|
|
Česká socialistická republika |
|
|
Františko-lázeňské |
Mariánsko-lázeňské |
|
oplatky |
oplatky |
|
Karlovarské oplatky |
Pardubický perník |
|
Karlovarský suchar |
|
|
Pivo |
|
|
Česká socialistická republika |
|
|
Budějovické pivo |
Pilsner Bier |
|
Budějovické pivo - |
Plzeňský prazdroj |
|
Budvar |
Pilsner Urquell |
|
Budějovický Budvar |
Pilsen Urquell |
|
Flekovské pivo |
Pils |
|
Plzeň, Pilsen |
Smíchovské pivo |
|
Plzeňské, Pilsner, |
Smíchovský Staropramen |
|
Pilsener |
Velkopopovický světlý |
|
Plzeňské pivo, |
ležák |
|
Slovenská socialistická republika |
|
|
Bratislavské pivo |
Šarišské pivo |
|
Hurbanovské pivo |
Topolčianské pivo |
|
Ryby |
|
|
Česká socialistická republika |
|
|
Třeboňský kapr |
|
|
Masné výrobky |
|
|
Česká socialistická republika |
|
|
Česká vepřová plec |
Pražská šunka |
|
Pražská husa |
Pražské párky |
|
Pražská masitá kachna |
|
|
Zemědělské výrobky |
|
|
česká socialistická republika |
|
|
Hanácký ječmen |
Úštěcký chmel |
|
Tršický chmel |
Žatecký chmel |
|
Zahradnické výrobky |
|
|
Česká socialistická republika |
|
|
Klatovský karafiát |
Všetatská cibule |
|
Malínský křen |
Znojemské okurky |
|
Mléčné a sýrařské výrobky |
|
|
Česká socialistická republika |
|
|
Krkonošský pivní sýr |
Olomoucké tvarůžky |
|
Moravská cihla |
Sázavský sýr |
|
Slovenská socialistická republika |
|
|
Liptovská bryndza |
Slovenský oštiepok |
|
Vody a minerální vody |
|
|
Česká socialistická republika |
|
|
Bílinská kyselka |
Luhačovická Vincentka |
|
Františko-lázeňská |
Luhačovická přírodní |
|
přírodní minerální voda |
minerální voda |
|
Karlovarská minerální |
Mariánsko- lázeňská |
|
voda |
přírodní minerální voda |
|
Karlovarská přírodní |
Marlánsko-lázeňská |
|
minerální voda |
Rudolfka |
|
Karlovarská voda |
Poděbradská minerální |
|
Karlovarský Mlýnský |
voda |
|
pramen |
Šaratica (přírodní hořká |
|
Kyselská (Kysibelská) |
voda) |
|
Mattoniho kyselka |
|
|
Slovenská socialistická republika |
|
|
Baldovská minerální |
Minerálna voda Budiš |
|
voda |
Minerálna voda Fatra |
|
Lipovecká minerální |
Minerálna voda Korytnica |
|
voda |
Minerálna voda Slatina |
|
Maštinská minerální |
Minerálna voda Cigelka |
|
voda |
Minerálna voda Santovka |