Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1974
II. v. o.
69
Vládní návrh
Ústavní zákon
ze dne 1974
o změnách státních hranic s Rakouskou republikou
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky usneslo se na tomto ústavním
zákoně:
§ 1
Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou
mezi Československou socialistickou republikou a
Rakouskou republikou o společných státních hra-
nicích, podepsanou ve Vídni dne 21. prosince 1973.
§ 2
Změny hranic československé socialistické re-
publiky a hranic České socialistické republiky a
Slovenské socialistické republiky podle Smlouvy
uvedené v § 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstou-
pl v platnost tato Smlouva.
§ 3
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem
vyhlášení.
2
Důvodová zpráva
Návrh ústavního zákona o změnách státních
hranic s Rakouskou republikou je po stránce ústav-
ně právní odůvodněn ustanovením čl. 3 odst. 2
a čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o čs. federaci. Stanovit změnu hranic Českosloven-
ské socialistické republiky, České socialistické re-
publiky a Slovenské socialistické republiky patří
do působnosti Československé socialistické repub-
liky, a to ústavním zákonem Federálního shromáž-
děni. Ke změně hranic České socialistické repub-
liky a Slovenské socialistické republiky se vyžaduje
souhlas příslušné národní rady, který dává svým
ústavním zákonem.
Změny průběhu státních hranic s Rakouskou
republikou jsou vyjádřeny ve Smlouvě mezi Čes-
koslovenskou socialistickou republikou a Rakous-
kou republikou o společných státních hranicích,
podepsané ve Vídni dne 21. prosince 1973, a vy-
plývají zejména z vodohospodářských úprav hra-
ničních vodních toků. Smlouva vyžaduje před rati-
fikací presidentem republiky souhlas Federálního
shromáždění.
Průběh státních hranic mezi Československou
socialistickou republikou a Rakouskou republikou
je dosud právně upraven takto:
Původní vymezení státních hranic stanovila
mírová smlouva podepsaná v Saint Germain en
Laye dne 10. září 1909. Na základě této Smlouvy
byla sjednána mezi Československem a Rakouskem
úmluva o vedení československo-rakouské hranice
podepsaná 10. března 1921 a Smlouva upravující
otázky spojené s novým vedením československo-
rakouských hranic (Hraniční statut), podepsaná
12. prosince 1928, schválená ústavním zákonem
č. 102/1930 Sb.
Po druhé světové válce byl průběh státních
hranic mezi Československem a Rakouskem potvr-
zen ustanovením čl. 5 mezinárodní Smlouvy o ob-
novení nezávislého a demokratického Rakouska.
Úpravy československých státních hranic se
nepřímo týká mírová smlouva s Maďarskem, kterou
byly československo-rakouské státní hranice čás-
tečně prodlouženy.
Pro úplnost se uvádí, že úpravu společných
státních hranic řeší i mezivládní dohoda podepsa-
ná 22. října 1958 upravující označení státních hra-
nic v souvislosti s provozem vltavské elektrárny
u Lipna.
Smlouva o průběhu státních hranic, podepsaná
ve Vídni dne 21. prosince 1973, vychází ze skuteč-
nosti, že průběh státních hranic je určen výše
uvedenými smluvními dokumenty, vyjma částí stát-
ních hranic uvedených v čl. 2 této Smlouvy, kde
se průběh státních hranic určuje ve vymezených
úsecích nově. V čl. 2 Smlouvy se upravují hraniční
úseky v okresech Jindřichův Hradec, Znojmo a
Břeclav. S touto změnou státních hranic je spoje-
na výměna státního území uvedená v čl. 15
Smlouvy.
Smlouva nově upravuje v čl. 3 až 6 státní
hranici na řece Dyji, Moravě a Dunaji, dosud sta-
novené Úmluvou z 10. března 1921 a Smlouvou
z 12. prosince 1928. Příslušná ustanovení uvede-
ných smluv se zrušují (čl. 48).
Změny státních hranic na řece Moravě se do-
týkají hraničních úseků v okresech Bratislava-vi-
diek a v okrese Senica. Se změnami, které vychá-
zejí z vodohospodářských úprav tohoto hraničního
vodního toku, je spojena výměna státního území
ve stejných okresech (čl. 14).
Smlouva obsahuje vlastní smluvní text, závě-
rečný protokol a 18 příloh. Přílohy č. 1 až 17 tvoří
soubor map, které přesně dokumentují nový prů-
běh státních hranic, jakož i dohodnutou výměnu
státního území; příloha č. 18 obsahuje vzory hra-
ničních průkazů.
Přílohy č. 1 až 17 nejsou pro svou obsáhlost
ke zprávě připojeny a jsou k nahlédnutí v origi-
nále na federálním ministerstvu vnitra.
Vzájemná výměna státního území podle čl. 14
a 15 Smlouvy představuje 1, 652822 m2 (1, 6 km2)
z obou stran.
Podle ustanovení § 2 návrhu ústavního záko-
na změny československých státních hranic a s tím
spojená výměna území nabývají platnosti dnem,
kdy vstoupí v platnost Smlouva mezi Českosloven-
skou socialistickou republikou a Rakouskou repub-
likou o společných státních hranicích. Smlouva
nabude platnost šedesátým dnem po výměně rati-
fikačních listin.
Vstupem Smlouvy v platnost budou vytvořeny
základní předpoklady pro uspořádání českosloven-
sko-rakouských vztahů i v této oblasti.
S realizací ústavního zákona nejsou spojeny
žádné mimořádné rozpočtové náklady.
V Praze dne 6. května 1974
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr vnitra ČSSR:
PhDr. Obzina, CSc. v. r.
3
SMLOUVA
med Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou
o společných státních hranicích
Československá socialistická republika
a
Rakouská republika,
vedeny přáním udržovat i v budoucnu zřetelné
státní bránice mezi oběma státy a upravit otázky
s tím související, se dohodly uzavřít za tímto úče-
lem smlouvu.
Svými zmocněnci jmenovali:
President Československé socialistické
republiky
p. JUDr. Karla Komárka,
mimořádného vyslance a zplnomocněného mi-
nistra Československé socialistické republiky
v Rakouské republice,
Spolkový president Rakouské republiky
p. Dr. Rudolfa Kirchschlägera,
spolkového ministra zahraničních věcí
Rakouské republiky,
kteří se po výměně svých plných mocí, jež byly
shledány v dobré a náležité formě, dohodli takto:
ČÁST I
Průběh státních hranic
Článek 1
(1) Průběh státních hranic mezi Českosloven-
skou socialistickou republikou a Rakouskou repub-
likou od trojstátního hraničního bodu smluvních
států a Německé spolkové republiky až k hranič-
nímu bodu XI je, vyjma částí státních hranic upra-
vených v článku 2, určen usneseními, která o tom
učinila v letech 1920 až 1923 Rozhraničovací ko-
mise na základě
článku 27 bodu 6 a článků 29, 30 a 35 mírové
smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-Laye
dne 10. září 1919, jakož i
části II Úmluvy mezi republikou Českosloven-
skou a republikou Rakouskou o vedení rakous-
ko-československé hranice a některých souvis-
lých otázkách, uzavřené v Praze dne 10. března
1921.
Tento průběh státních hranic je potvrzen článkem
5 Státní smlouvy ze dne 15. května 1955 o obno-
vení nezávislého a demokratického Rakouska podle
stavu že dne 1. ledna 1938.
(2) Na základě vpředu uvedených ustanovení
mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-
Laye a usnesení Rozhraničovací komise je část
státních hranic uvedená v odstavci 1 tam, kde byla
stanovena Rozhraničovací komisí střednicí vodních
toků, nepohyblivá, to znamená, že je definitivně
určena bez ohledu na pozdější změny střednice
těchto vodních toků.
Článek 2
(1) Odchylně od ustanovení článku 1 je touto
Smlouvou určen průběh státních hranic
1. v hraničním úseku VI (článek 10) od dvojice
hraničních znaků 0/1, 0/2 za hraničním bodem
VI/6 po hraniční znak 4 za hraničním bodem
VI/6 (československá obec Staňkov, okres
Jindřichův Hradec, na straně jedné a rakouská
městská obec Litschau, politický okres Gmünd,
na straně druhé) - příloha 1;
2. v hraničním úseku VI od dvojice hraničních
znaků 0/1, 0/2 za hraničním bodem VI/72 po
hraniční znak 6 za hraničním bodem VI/72
(československá obec Košťálkov, okres Jind-
řichův Hradec, na straně jedné a rakouská
obec Kautzen, politický okres Waidhofen an
der Thaya, na straně druhé) - příloha 2;
3. v hraničním úseku VII od hraničního znaku
VII/42 po dvojici hraničních znaků la, 1b za
hraničním znakem VII/43 (československá obec
Vratěnín, okres Znojmo, na straně jedné s
rakouská obec Rabesreit, politický okres Waid-
hofen an der Thaya a rakouská městská obec
Drosendorf-Zissersdorf, politický okres Horn,
na straně druhé) - příloha 3;
4. v hraničním úseku IX od hraničního bodu 8
za hraničním znakem IX/31 po hraniční znak
2 za hraničním bodem IX/33 a od hraničního
bodu 2 za hraničním bodem IX/34 po hraniční
znak 0/10 za hraničním bodem IX/34 (česko-
slovenská obec Hrabětice, okres Znojmo, na
straně jedné a rakouské obce Neudorf bei
Staatz a Wildendürnbach, politický okres Mis-
telbach, na straně druhé) - příloha 4;
5. v hraničním úseku IX od hraničního znaku 4
za hraničním bodem IX/69 po hraniční bod
IX/70 a od hraničního znaku 0/3 za hraničním
bodem IX/71 po hraniční bod IX/72 (českoslo-
venská obec Mikulov, okres Břeclav, na straně
jedné a rakouská obec Drasenhofen, politický
okres Mistelbach, na straně druhé) - pří-
loha 5;
4
6. v hraničním úseku X od hraničního bodu X
po hraniční bod 4 za hraničním bodem X (čes-
koslovenská obec Sedlec, okres Břeclav, na
straně jedné a rakouská obec Drasenhofen,
politický okres Mistelbach, na straně druhé)
- příloha 6.
(2) Přílohy 1, 2, 3, 5 a 6 obsahují každá po-
drobný popis státních hranic, plán státních hranic
v měřítku
1: 2880, polní náčrty v měřítku l: 500
nebo 1: 1000 a seznam souřadnic polygonových
bodů. Příloha 4 obsahuje podrobný popis státních
hranic, plán státních hranic v měřítku
1: 2880 a
seznam souřadnic polygonových bodů.
(3) Pozdější změny polohy hraničních potoků
a hraničních příkopů uvedených v přílohách 1 až
6 nebudou mít žádný vliv na průběh státních hra-
nic.
Článek 3
(1) Od hraničního bodu XI probíhají státní
hranice v přímce určené tímto hraničním bodem
a hraničním znakem XI ČS až k průsečíku této
přímky se střednicí řeky Dyje. Dále sledují až k za-
ústění řeky Dyje do řeky Moravy střednicí řeky
Dyje směrem po proudu až k průsečíku střednice
řeky Dyje s přímkou, která je určena polohami
hraničních znaků XI/6/1 a XI/6/2, danými v době
podpisu této Smlouvy a znázorněnými v plánu
státních hranic v měřítku 1: 5000 (příloha 7) a
v hraniční mapě v měřítku
1: 10000 (příloha 8).
(2) Tam, kde jsou státní hranice určeny střed-
nicí řeky Dyje, jsou pohyblivé, to znamená, že sle-
dují tuto střednici při pozvolných přirozených
změnách polohy řeky. Při umělých změnách polohy
řeky sledují státní hranice střednici jen potud, po-
kud se střednice neodchyluje od hraniční čáry
platné bezprostředně před započetím stavby více
než o jednu čtvrtinu šířky koryta pro střední vodu.
Smluvní státy rozumějí pod pojmem takových umě-
lých změn pouze stavební opatřeni, k nimž dojde
v rámci Smlouvy mezi Československou socialistic-
kou republikou a Rakouskou republikou o úpra-
vě vodohospodářských otázek na hraničních vo-
dách ze dne 7. prosince 1967. V téže části státních
hranic může být průběh hraniční čáry změněn ta-
kovými stavebními opatřeními pouze jednou.
(3) Smluvní státy rozumějí pod pojmem střed-
nice řeky Dyje souvisle a plynule probíhající čáru,
která je, pokud to dovoluje její souvislý plynulý
průběh, od obou okrajů břehů koryta pro střední
vodu stejně vzdálena. Za okraje břehů koryta pro
střední vodu se pokládají čáry smáčení břehů řeky
- u ostrovů čáry smáčení břehů hlavního ramene
- při střední vodě. Střední voda je dána průto-
kem 45 m3/s, měřeným v profilu vodočtu Bern-
hardsthal. Za hlavní rameno se pokládá rameno
řeky, které vykazuje při střední vodě větší průtok.
(4) Střednice řeky Dyje podle odstavce 3 daná
v době podpisu této Smlouvy je znázorněna v plá-
nu státních hranic v měřítku 1: 5000 (příloha 7).
Článek 4
(1) Od průsečíku popsaného v článku 3 od-
stavci 1 druhá věta probíhají státní hranice pří-
močaře až k průsečíku střednice řeky Moravy a
přímkou, kterou určují polohy hraničních znaků
XI/6/1 a XI/6/3 dané v době podpisu této Smlouvy
a znázorněné v plánu státních hranic v měřítku
1: 5000 (příloha 7) a v hraniční mapě 1: 10000
(příloha 8). Od tohoto průsečíku sledují státní
hranice až k zaústění řeky Moravy do řeky Du-
naje střednici řeky Moravy směrem po proudu až
k průsečíku střednice řeky Moravy s přímkou, kte-
rou určuje poloha dvojice hraničních znaků XI/32
daná v době podpisu této Smlouvy a znázorněná
v hraniční mapě v měřítku 1: 10000 (příloha 8)
a v plánech státních hranic v měřítku
1: 2500 (pří-
lohy 9 a 10).
(2) Tam, kde jsou státní hranice určeny střed-
nicí řeky Moravy, jsou pohyblivé, to znamená, že
sledují tuto střednicí při pozvolných přirozených
změnách polohy řeky. Při umělých změnách polo-
hy řeky sledují státní hranice střednici jen potud,
pokud se střednice neodchyluje od hraniční čáry
platné bezprostředně před započetím stavby více
než o jednu čtvrtinu šířky koryta pro střední vodu.
Smluvní státy rozumějí pod pojmem takových umě-
lých změn pouze stavební opatření, k nimž dojde
v rámci Smlouvy mezi Československou socialistic-
kou republikou a Rakouskou republikou o úpravě
vodohospodářských otázek na hraničních vodách
ze dne 7. prosince 1967. V téže části státních hra-
nic může být průběh hraniční čáry změněn tako-
vými stavebními opatřeními pouze jednou.
(3) Smluvní státy rozumějí pod pojmem střed-
nice řeky Moravy souvisle a plynule probíhající
čáru, která je, pokud to dovoluje její souvislý ply-
nulý průběh, od obou okrajů břehů koryta pro
střední vodu stejně vzdálena. U regulovaného bře-
hu platí za okraj břehu koryta pro střední vodu
průběh vodící hrany koruny záhozu břehového
opevnění nebo směrné stavby (dále "berma"), po-
kud neexistuje souvislá berma, platí myšlená sou-
vislá spojnice mezi přilehlými bermami. U neregu-
lovaného břehu platí za okraj břehu koryta pro
střední vodu čára smáčení břehu při stavu vody,
který odpovídá výši protilehlé bermy, pokud proti-
lehlá berma neexistuje, odpovídá výši odvozené
z berm přilehlých.
(4) Střednice řeky Moravy podle odstavce 3,
daná v době podpisu této Smlouvy, je znázorněna
v hraniční mapě v měřítku 1: 10000 (příloha 8)
a mimo to pro část státních hranic od dvojice hra-
5
ničních znaků XI/19 až k zaústění řeky Moravy do
řeky Dunaje plánem státních hranic v měřítku
1: 2500 (příloha 9).
Článek 5
(1) Od průsečíku popsaného v článku 4 odstav-
ci 1 druhá věta probíhají státní hraníce přímočaře
až k průsečíku střednice hlavního plavebního ko-
ryta řeky Dunaje s přímkou, kterou určují polohy
hraničních znaků XI/32 ČS a P 1 Ő daně v době
podpisu této Smlouvy a znázorněné v hraniční
mapě v měřítku
1: 10000 (příloha 8) a v plánech
státních hranic v měřítku 1: 2500 (přílohy 9 a 10).
Od tohoto průsečíku státní hranice sledují střed-
nicí hlavního plavebního koryta řeky Dunaje (člá-
nek 6) až k průsečíku této střednice s přímkou
určenou hraničním znakem XI/33 a hraničním bo-
dem XII. Potom probíhají v této přímce až k hra-
ničnímu bodu XII.
(2) Tam, kde jsou státní hranice určeny střed-
nicí hlavního plavebního koryta řeky Dunaje, jsou
pohyblivé, to znamená, že sledují tuto střednici
při pozvolných přirozených změnách hlavního pla-
vebního koryta. Při umělých změnách hlavního
plavebního koryta sledují státní hranice tuto střed-
nici jen potud, pokud se střednice neodchyluje
více než o 100 m od hraniční čáry, která se podle
článku 25 zjistí před zahájením stavby a znázorní
v měřítku
1: 2500, a pokud zůstává uvnitř okrajů
břehů řeky Dunaje daných v době podpisu této
Smlouvy a znázorněných v plánu státních hranic
v měřítku 1: 2500 (příloha 10). Smluvní státy ro-
zumějí pod pojmem takových umělých změn pouze
stavební opatření, k nimž dojde v rámci Smlouvy
mezi Československou socialistickou republikou a
Rakouskou republikou o úpravě vodohospodář-
ských otázek na hraničních vodách ze dne 7. pro-
since 1967.
(3) Smluvní státy rozumějí pod pojmem střed-
nice hlavního plavebního koryta řeky Dunaje sou-
visle a plynule probíhající čáru složenou z přímek
a kruhových oblouků, pokud možno stejné vzdále-
nou od obou čar ohraničujících hlavní plavební
koryto. Poloměry kruhových oblouků nemají být
voleny pokud možno menší než 800 m.
(4) Střednice hlavního plavebního koryta řeky
Dunaje podle odstavce 3 daná v době podpisu této
Smlouvy je znázorněna v plánu státních hranic
v měřítku
1: 2500 (příloha 10).
Článek 6
(1) Smluvní státy rozumějí pod pojmem "hlav-
ní plavební koryto" podle článku 5 tu část řečiště
nejméně 100 m širokou, ohraničenou souvisle pro-
bíhajícími čarami a používanou velkoplavbou za
malé vody, která má při "étiage navigable" (pla-
vební malá voda), zjištěné naposledy Dunajskou
komisí, průběžnou minimální plavební hloubku
2, 50 m.
(2) Tam, kde se vyskytuje udaná průběžná mi-
nimální plavební hloubka 2, 50 m pouze v šířce
menší než 100 m nebo se nevyskytuje vůbec, platí
za hlavni plavební koryto ta část řečiště používaná
velkoplavbou při malé vodě a ohraničena souvisle
probíhajícími čarami, která při plavební malé vodě
(odstavec
1) vykazuje v šířce 100 m největší
hloubky.
(3) Na přechodech z části hlavního plavebního
koryta uvedených v odstavci 1 do části hlavního
plavebního koryta uvedených v odstavci 2, nebo
obráceně, se hlavní plavební koryto zjistí tak, že
se ohraničující čáry přechodů spojí souvisle a ply-
nule probíhajícími čarami. Tyto přechody je třeba
umístit do částí hlavního plavebního koryta uve-
dených v odstavci 1 a nesměji být delší než 300 m.
Článek 7
Od hraničního bodu XII až k hraničnímu bodu
XII/14 je průběh státních hranic určen usneseními,
která o tom učinila Rozhraničovací komise uvede-
ná v článku 1 odstavci 1, v letech 1920 až 1923 na
základě článku 27 bodu 6, jakož i článku 29, 30
a 35 mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain-
en-Laye dne 10. záři 1919 a potvrzen Článkem 5
Státní smlouvy ze dne 15. května 1955 o obnoveni
nezávislého a demokratického Rakouska podle
stavu ze dne 1. ledna 1938.
Článek 8
Od hraničního bodu XII/14 až k trojstátnímu
hraničnímu bodu smluvních států a Maďarské li-
dové republiky je průběh státních hranic určen
usneseními, která o tom učinila Rozhraničovací
komise v roce 1922 na základě článku 27 bodu 5,
jakož 1 článku 29, 30 a 35 mírové smlouvy pode-
psané v Saint-Germaln-en-Laye dne 10. záři 1919
a potvrzen článkem 5 Státní smlouvy ze dne
15. května 1955 o obnovení nezávislého a demokra-
tického Rakouska podle stavu ze dne 1. ledna 1936.
Článek 9
Státní hranice ohraničují výsostná území
smluvních států jak na zemském povrchu, tak
svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zem-
ským povrchem. Tato zásada platí zejména také
pro průběh státních hranic v nadzemních i pod-
zemních zařízeních všeho druhu.
článek 10
Státní hranice jsou nadále rozděleny na hra-
niční úseky I až XII stanovené Rozhraničovací ko-
misí uvedenou v článku 1 odstavci 1. Část státních
6
hranic uvedená v článku 8, o kterou byly prodlou-
ženy československo-rakouské státní bránice v dů-
sledků úprav státních bránic provedených mezi
Československem a Maďarskem podle Článku
1
bodu 4 písmeno o) mírové smlouvy s Maďarskem
podepsané v Paříži dne 10. února 1947, je zahrnuta
do hraničního úseku XII.
Článek 11
(1) Státní hranice jsou v částech, kde to do-
voluje místní situace, zpravidla vyznačeny přímo,
to Je hraničními znaky osazenými v hraniční čáře.
Všechny ostatní části jsou vyznačeny nepřímo hra-
ničními znaky osazenými zpravidla zdvojené nebo
střídavé mimo hraniční čáru.
(2) Mezi přímo vyznačenými hraničními body
probíhají státní hranice v matematicky určených
čarách, které jsou zpravidla přímé nebo lomené.
(3) Mezi nepřímo vyznačenými hraničními bo-
dy probíhají státní hranice v matematicky urče-
ných nebo jen v plynulých čarách.
Článek 12
Státní hranice mezi Československou socialis-
tickou republikou a Rakouskou republikou jsou
v době podpisu této Smlouvy vyznačeny těmito
hraničními znaky:
a) kulatým sloupem na trojstátním hraničním bo-
du smluvních států a Německé spolkové repub-
liky;
b) základními hraničními mezníky na počátku
ostatních hraničních úseků;
c) hlavními, mezilehlými nebo doplňkovými hra-
ničními mezníky uvnitř hraničních úseků po-
dle důležitosti hraničních bodů, dřevenými
kůly ve zvláštních výjimečných případech;
d) trojbokým jehlanem na trojstátním hraničním
bodu smluvních států a Maďarské lidové re-
publiky.
Článek 13
Pokud dojde na vodních tocích uvedených
v článcích 1 až 4 k náhlým přirozeným změnám,
postarají se smluvní státy v rámci Smlouvy mezi
Československou socialistickou republikou a Ra-
kouskou republikou o úpravě vodohospodářských
otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince
1967, pokud tomu nebrání podstatné vodohospodář-
ské zájmy nebo ekonomické důvody, o to, aby
střednice těchto vodních toků byla podle možnosti
znovu uvedena do polohy shodné s hraniční čarou
podle této Smlouvy o společných státních hra-
nicích.
ČÁST II
Ustanovení o přechodu částí území
se zřetelem k úpravám hraničních
toků
Článek 14
(1) Podle článku 4 odstavce 1 připadají části
výsostného území Československé socialistické re-
publiky v oblasti průpichů řeky Moravy IV, VI, X,
XII, XIII, XIV, XV a XVI a o celkové výměře
164, 80 ha, znázorněné v plánu v měřítku 1: 2500
(příloha 11) k výsostnému území Rakouské repub-
liky. Nemovitosti, včetně staveb, zařízení a porostů,
nacházející se na těchto částech území přecházejí
do vlastnictví Rakouské republiky (Spolku).
(2) Podle článku 4 odstavce 1 připadají části
výsostného území Rakouské republiky v oblasti
průpichů řeky Moravy II, III, V, VII, IX, XI, XVII
a XVIII o celkové výměře 148, 27 ha, znázorněné
v plánu v měřítku 1: 2500 (příloha 11) k výsost-
nému území Československé socialistické republi-
ky. Nemovitosti, včetně staveb, zařízení a porostů,
nacházející se na těchto částech území přecházejí
do vlastnictví Československé socialistické repub-
liky.
Článek 15
(1) Podle článku 2 odstavce 1 připadají k vý-
sostnému území Rakouské republiky tyto části vý-
sostného území Československé socialistické re-
publiky:
v případe uvedeném pod číslem 1 citovaného
ustanovení Smlouvy části území o celkové vý-
měře 220 m2, znázorněné v plánu v měřítku
1: 500 (příloha 12);
v případe uvedeném pod číslem 2 části území
o celkové výměře 1024 m2, znázorněné v plánu
v měřítku l: 500 (příloha 13);
v případe uvedeném pod číslem 3 části území
o celkové výměře 2682 m2, znázorněné v plánu
v měřítku
1: 1000 (příloha 14);
v případe uvedeném pod číslem 5 části území
o celkové výměře 722 m2, znázorněné v plánu
v měřítku
1: 500 (příloha 16);
v případe uvedeném pod číslem 6 části území
o celkové výměře 174 m2, znázorněné v plánu
v měřítku
1: 500 (příloha 17).
Nemovitosti, včetně staveb, zařízení a porostů,
nacházející se na těchto částech území přecházejí
do vlastnictví Rakouské republiky (Spolku).
(2) Podle článku 2 odstavce 1 připadají k vý-
sostnému uzemí Československé socialistické re-
publiky tyto části výsostného území Rakouské re-
publiky:
7
v případe uvedeném pod číslem 1 citovaného
ustanovení Smlouvy částí území o celkové vý-
měře 191 m2, znázorněné v plánu v měřítku
1: 500 (příloha 12);
v případě uvedeném pod číslem 2 části území
o celkové výměře 1309 m2, znázorněné v plánu
v měřítku l: 500 (příloha 13);
v případe uvedeném pod číslem 3 části území
o celkové výměře 2600 m2, znázorněné v plánu
v měřítku
1: 1000 (příloha 14);
v případe uvedeném pod číslem 4 Části území
o celkové výměře 165 400 m2, znázorněné
v plánu v měřítku 1: 2880 (příloha 15);
v případě uvedeném pod číslem 5 části území
o celkové výměře 566 m2, znázorněné v plá-
nu v měřítku
1: 500 (příloha 16);
v případe uvedeném pod číslem 6 části území
o celkové výměře 56 m2, znázorněné v plánu
v měřítku
1: 500 (příloha 17).
Nemovitosti, včetně staveb, zařízení a porostů, na-
cházející se na těchto částech území přecházejí
do vlastnictví Československé socialistické repub-
liky.
Článek 16
Převodem vlastnictví podle článků 14 a 15
zanikají, pokud není dohodnuto jinak, všechna ve-
řejná a soukromá práva k převáděným nemovitos-
tem.
článek 17
(1) V případe, že budou převodem vlastnictví
podle článků 14 a 15 poškozeny ve svých právech
k převáděným nemovitostem třetí osoby, poskytne
smluvní stát, na jehož výsostném území se nemo-
vitosti před převodem vlastnictví nalézají, těmto
třetím osobám přiměřenou náhradu; vůči smluv-
nímu státu, do jehož vlastnictví nemovitosti pře-
jdou, nemohou třetí osoby uplatňovat žádné ná-
roky.
(2) Smluvní státy odstraní před vstupem této
Smlouvy v platnost všechna zařízení vytvořená na
nemovitostech uvedených v článcích 14 a 15 a ma-
jící vztah ke státním hranicím, pokud neslouží
k vyměřování a vyznačováni státních hranic.
ČÁST III
Vyměřování a vyznačování státních
hranic
článek 18
(1) Smluvní státy se zavazují, že vyměřováním
a vyznačováním státních hranic budou pečovat
o to, aby byl průběh státních hranic vždy zřetelný
a zajištěný.
(2) Na části státních hranic na řece Moravě
(článek 4) od dvojice hraničních znaků XI/19 až
k zaústění řeky Moravy do řeky Dunaje se na ta-
buli u každého hraničního znaku zřetelné vyznačí
podle výsledků posledního zaměření vzdálenost
hraničního znaku od čáry státních hranic.
(3) Na části státních hranic na řece Dunaji
(článek 5) jsou hraničními znaky dvojice profilo-
vých kamenů osazených na březích. Na každém
profilovém kamení se zřetelné vyznačí podle vý-
sledků posledního zaměření jeho vzdálenost od
Čáry státních hranic.
Článek 19
(1) Smluvní státy poskytnou na své náklady,
bez ohledu na hraniční úseky, potřebné měřické
odborníky pro vyměřováni a vyznačováni státních
hranic.
(2) Při dodržení ustanovení odstavců 4 a 5
a článku 20 poskytne na vlastni náklady potřebný
materiál, pracovní síly, vozidla, plavidla a nářadí
(stroje, nástroje, měřící přístroje apod. )
a) Rakouská republika pro hraniční úseky I, III,
IV, VI, X, XII a v hraničním úseku XI pro pra-
vý břeh řeky Dyje, Moravy a Dunaje;
b) Československá socialistická republika pro
hraniční úseky II, V, VII, VIII, IX a v hranič-
ním úseku XI pro levý břeh řeky Dyje, Moravy
a Dunaje.
(3) Od použiti ustanovení odstavce 2 lze upus-
tit po vzájemné dohodě, vyžadují-li to důvody hos-
podárnosti nebo účelnosti. Přitom je žádoucí, aby
se obe strany snažily o vyrovnání poskytnutých
prací, výkonů a materiálů, pokud možno v natu-
rální formě.
(4) pudou-li stavebními opatřeními na státních
hranicích, zejména regulaci vodních toků nebo
stavbou silnic a cest poškozeny, zničeny nebo od-
straněny hraniční znaky, učiní smluvní státy nezá-
visle na ustanovení odstavce 2 příslušná opatřeni,
pokud jde o poskytnuti materiálu a potřebných
pracovních sil, vozidel, plavidel a nářadí.
(5) Dále smluvní státy učiní zvláštní opatřeni,
jestliže v hraničním úseku XI bude třeba vyměřit
nebo vyznačit průběh státních hranic na mostech
nebo jiných viditelných stavbách nacházejících se
ve vodních tocích. Totéž platí o opatřeních uvede-
ných v článcích 24 a 25.
Článek 20
Poškodil-li či zničil-li státní občan jednoho
z obou smluvních států hraniční znak, nese tento
smluvní stát, bez ohledu na připadne ručení škůd-
ce nebo jiné osoby třetí, veškeré náklady na opra-
vu nebo obnovení. Pokud smluvní stát, mající podle