Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1974
II. v. o.
81
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění ČSSR k souhlasu Smlouva mezi
Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o
úpravě dvojího státního občanství, podepsaná v Praze dne 31. května 1974
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Českosloven-
ské socialistické republiky souhlasí se
Smlouvou mezi Československou socia-
listickou republikou a Bulharskou lido-
vou republikou o úpravě dvojího státní-
ho občanství, podepsanou v Praze dne
31. května 1974.
Důvodová zpráva
V důsledku dlouhého historického vývoje vytvořil se ve vztazích mezi
Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou
v oblasti právní úpravy státního občanství stav, že státní občany jednoho stá-
tu považuje podle svého právního řádu i druhý stát za své státní občany.
V posledních letech, kdy přátelské vztahy obou socialistických států se stále
rozšiřují a kdy neustále vzrůstá spolupráce ve všech oblastech hospodářské-
ho a společenského života, dochází k stále většímu pohybu obyvatel mezi obě-
ma zeměmi a k většímu počtu sňatků mezi státními občany obou států.
To znamená, že přirozený vývoj má tendenci rozšiřovat počet případů
tzv. dvojího státního občanství mezi Československou socialistickou republi-
kou a Bulharskou lidovou republikou, takže by docházelo k prohlubování stavu,
který již nyní považují obě strany za nežádoucí.
Na základě oboustranného zájmu byl proto vypracován k vyřešení tohoto
problému návrh smluvní úpravy, který zmocněnci obou států podepsali dne
31. května 1974 v Praze.
Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou li-
dovou republikou o úpravě dvojího státního občanství vychází - obdobně jako již
dříve sjednané smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a jinými
socialistickými státy - z principu dobrovolné volby občana, které z obou stát-
ních občanství si ponechá, popřípadě z dobrovolné souhlasné volby rodičů, kte-
ré z obou občanství si ponechá jejich dítě.
Teprve poté, kdy občan - v případě dítěte jeho rodiče - nevyužije práva
volby ve stanovené lhůtě, nastupuje automatické řešení podle dalších ustanove-
ní smlouvy, která upravují vyčerpávajícím způsobem všechny eventuality, při-
čemž předpokládají v podstatě ponechání státního občanství té smluvní strany,
na jejímž státním území má občan trvalý pobyt. Tento princip je ve smlouvě dů-
sledně proveden i ve vztahu k dětem a mladistvým a zajišťuje, aby tyto osoby
nebyly vytrhovány z prostředí, v němž žijí.
Na výslovný požadavek Bulharské lidové republiky obsahuje smlouva usta-
novení o tom, že platnost volby státního občanství pro dítě starší čtrnácti let
je vázána na souhlas tohoto dítěte. Jde o kogentní ustanovení právního řádu
Bulharské lidové republiky, které z hlediska právního řádu Československé
socialistické republiky není contra legem a může být proto pro účel této mezi-
národní smlouvy akceptováno.
Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou
lidovou republikou o úpravě dvojího státního občanství odpovídá zájmům Česko-
slovenské socialistické republiky i upevňování přátelských vztahů k Bulharské
lidové republice. Význam smlouvy nespočívá jenom v odstranění existujících
případů tzv. dvojího státního občanství, ale především v tom, že podle své
části II zamezí dalšímu vzniku podobných případů.
Realizace smlouvy si nevyžádá zvláštní náklady. K jejímu provedení vy-
pracují ministerstva vnitra české socialistické republiky a Slovenské socialis-
tické republiky směrnice k zabezpečení jednotného postupu prováděcích orgánů.
Smlouva vyžaduje podle čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci, souhlas Federálního shromáždění před její ratifi-
kací prezidentem republiky.
V Praze dne 4. listopadu 1974
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr zahraničních věcí ČSSR:
ing. Chňoupek v. r.
3
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou
o úpravě dvojího státního občanství
Československá socialistická republika a Bulharská lidová republika
majíce na zřeteli, že se vyskytují osoby, které jsou podle jejich zákonů
státními občany obou smluvních stran,
vedeny přáním odstranit dvojí státní občanství těchto osob na základě
jejich dobrovolného rozhodnutí a zabránit vzniku dvojího státního občanství
v budoucnosti
se rozhodly uzavřít tuto Smlouvu.
Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci
president Československé socialistické republiky
RSDr. Antonína Baláka,
náměstka ministra vnitra České socialistické republiky,
Státní rada Bulharské lidové republiky
Atanase Vojnová,
prvního náměstka ministra spravedlnosti Bulharské lidové republiky,
kteří po výměně svých plných mocí, které byly shledány v dobré a náležité
formě, se dohodli takto:
I.
Část I
Odstranění dvojího státního občanství
Článek 1
Osoby, které jsou ke dni vstupu této Smlouvy v platnost státními obča-
ny obou smluvních stran, si zachovají podle ustanovení této Smlouvy, pře-
devším na základě své dobrovolné volby, státní občanství jen jedné smluvní
strany.
Článek 2
Osoby uvedené v článku 1 mohou během jednoho roku ode dne vstupu
Smlouvy v platnost zvolit státní občanství, které si zachovají, dvojmo podaným
písemným prohlášením.
Článek 3
Podat prohlášení podle článku 2 jsou oprávněny jen zletilé osoby. Pro
účely této Smlouvy jsou zletilými ty osoby, které dosáhly věku osmnácti let
nebo osoby mladší, jestliže nabyly zletilosti uzavřením manželství.
Článek 4
/1/ Osoba, která nepodá prohlášení podle článku 2, si zachovává státní
občanství té smluvní strany, na jejímž státním území měla trvalý pobyt v po-
slední den lhůty.
/2/ Osoba, která nepodá prohlášení podle článku 2 a má trvalý pobyt
na státním území třetího státu, si zachová státní občanství smluvní strany,
na jejímž státním území měla trvalý pobyt před vystěhováním; jestliže takový
pobyt neměla, zachová si státní občanství smluvní strany, které nabyla pozdě-
ji, a jestliže nabyla státní občanství obou smluvních stran současně, zachová
si státní občanství smluvní strany, které má nebo měla matka.
Článek 5
/1/ Nezletilé osobě, která má ke dni vstupu Smlouvy v platnost státní
občanství obou smluvních stran, mohou rodiče zvolit státní občanství, které
si tato osoba zachová, ve lhůtě jednoho roku ode dne vstupu Smlouvy v plat-
nost dvojmo podaným písemným souhlasným prohlášením. Jde-li o nezletilou
osobu starší čtrnácti let, je platnost souhlasného prohlášení rodičů podmíně-
na písemným souhlasem této osoby.
5
/2/ Jestliže rodiče nepodají souhlasné prohlášení, zachová si nezletilá
osoba státní občanství smluvní strany, na jejímž stálím území měli rodiče společný
trvalý pobyt v poslední den lhůty; jestliže rodiče takový pobyt neměli, zacho-
vá si nezletilá osoba státní občanství smluvní strany, které má ten z rodičů,
u něhož nezletilá osoba žije.
/3/ Mají-li rodiče trvalý pobyt na státním území třetího státu, zachová
si nezletilá osoba státní občanství smluvní strany, na jejímž státním území
měli rodiče poslední společný trvalý pobyt. Jestliže rodiče takový pobyt ne-
měli, zachová si nezletilá osoba státní občanství smluvní strany, které má
matka.
/4/ Jestliže je výchova nezletilé osoby svěřena soudem jen jednomu
z rodičů, zachová si nezletilá osoba státní občanství smluvní strany, které
má tento z rodičů, pokud rodiče nepodají souhlasné prohlášení podle odstav-
ce 1.
Článek 6
/1/ Nezletilá osoba si zachová státní občanství smluvní strany, které
mají rodiče, jestliže tito mají dnem uplynutí lhůty státní občanství jedné
smluvní strany.
/2/ Nezletilá osoba, které jeden z rodičů zemřel, nebo u které pobyt
jednoho z rodičů ke dni uplynutí lhůty není znám, anebo jednomu z jejích ro-
dičů byla odňata rodičovská práva, si zachová státní občanství smluvní stra-
ny, které má druhý z rodičů.
/3/ Jestliže rodiče nezletilé osoby zemřeli, nebo není známo místo je-
jich pobytu nebo jestliže rodičům byla odňata rodičovská prává, zachová si
tato nezletilá osoba státní občanství smluvní strany, na jejímž území má trva-
lý pobyt v poslední den lhůty. Má-li nezletilá osoba trvalý pobyt na státním
území třetího státu, zachová si státní občanství smluvní strany, na jejímž
státním území měla trvalý pobyt před vystěhováním; jestliže takový pobyt
neměla, zachová si státní občanství smluvní strany, které má nebo měla
matka.
Článek 7
Smluvní strany si vymění do šesti měsíců po uplynutí lhůty jednoho roku
diplomatickou cestou seznamy osob, které podaly nebo pro něž bylo podáno
prohlášení podle části I této Smlouvy. K seznamu připojí po jednom vyhoto-
vení prohlášení.
6
Část II
Předcházení vzniku dvojího státního občanství
Článek 8
/1/ Rodiče, z nichž jeden je státním občanem jedné a druhý státním
občanem druhé smluvní strany, mohou svému dítěti narozenému po dni, kdy
tato Smlouva vstoupila v platnost, zvolit státní občanství jedné ze smluvních
stran. Učiní tak do šesti měsíců ode dne narození dítěte dvojmo podaným pí-
semným souhlasným prohlášením.
/2/ Nepředloží-li rodiče souhlasné prohlášení, zachová si dítě státní
občanství smluvní strany, na jejímž státním území se narodilo; jestliže se
narodilo na státním území třetího státu, zachová si státní občanství smluvní
strany, na jejímž státním území měli rodiče poslední společný trvalý pobyt;
neměli-li rodiče takový pobyt, zachová si dítě státní občanství smluvní stra-
ny, které má matka a v případe, že matka zemřela nebo jí byla odňata rodi-
čovská práva, státní občanství smluvní strany, které má otec.
Článek 9
Smluvní strany si budou vyměňovat diplomatickou cestou v prvním čtvrt-
letí každého roku seznamy dětí, pro které rodiče podali v uplynulém kalendář-
ním roce souhlasné prohlášení podle části II této Smlouvy. K seznamu se při-
pojuje po jednom vyhotovení každého souhlasného prohlášení a úplný výpis
z knihy narození.
7
Část III
Všeobecná ustanovení
Článek 10
/1/ Osoby, které mají trvalý pobyt na státním území jedné smluvní stra-
ny a zachovají si podle části 1 této Smlouvy státní občanství druhé smluvní
strany, podávají prohlášení diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu, po-
případě ministerstvu zahraničních věcí této smluvní strany.
/2/ Osoby, které mají trvalý pobyt na státním území třetího státu a
zachovají si podle části I této Smlouvy státní občanství jedné smluvní strany,
podávají prohlášení diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu, popřípadě
ministerstvu zahraničních věcí této smluvní strany.
/3/ Rodiče, kteří zvolí dítěti narozenému na státním území jedné smluv-
ní strany státní občanství druhé smluvní strany, podávají souhlasné prohláše-
ní podle části II této Smlouvy diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu, po-
případě ministerstvu zahraničních věcí této smluvní strany.
/4/ Rodiče dítěte narozeného na státním území třetího státu podávají sou-
hlasné prohlášení podle části II této Smlouvy diplomatické misi nebo konzulár-
nímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí smluvní strany, jejíž
státní občanství dítěti zvolili.
/5/ Příslušný státní orgán, který přijal prohlášení, potvrdí podavateli
jeho přijetí.
Článek 11
Prohlášení o volbě státního občanství podle této Smlouvy nepodléhá
správním poplatkům.
Článek 12
Prohlášení o volbě státního občanství nevyvolá právní důsledky
v souvislosti s touto Smlouvou, jestliže smluvní strana, která prohlášení ob-
držela, podle svého zákonodárství zjistí, že osoba, které se prohlášení týká,
není jejím státním občanem. Příslušný státní orgán této smluvní strany o tom
vyrozumí podavatele prohlášení.
Článek 13
/1/ Osoby, které podle této Smlouvy podaly prohlášení nebo pro které
bylo podáno prohlášení, si zachovají jenom zvolené státní občanství dnem po-
dání prohlášení. Osoby, které nepodaly nebo pro které nebylo podáno prohlá-
šení, si zachovají jenom státní občanství určené podle této Smlouvy dnem uply-
nutí příslušných lhůt.
8
/2/ Na osoby, které si zvolily nebo nabyly podle této Smlouvy státní
občanství jedné smluvní strany, se na státním území druhé smluvní strany
vztahují právní předpisy o cizincích.
Článek 14
Ode dne, kdy tato Smlouva vstoupí v platnost, budou příslušné státní
orgány obou smluvních stran činit rozhodnutí o nabytí státního občanství
jedné smluvní strany závislým na předložení dokladu o propuštění ze státní-
ho svazku druhé smluvní strany.
Článek 15
/1/ Všechny otázky související s prováděním této Smlouvy se budou ře-
šit diplomatickou cestou.
/2/ Smluvní strany vypracují jednotný vzor prohlášení pro volbu stát-
ního občanství.
Článek 16
Tato Smlouva bude ratifikována. Vstoupí v platnost třicátým dnem po
výměně ratifikačních listin, která bude provedena v Sofii.
Tato Smlouva se uzavírá na dobu pěti let a její platnost se prodlužuje
vždy o dalších pět let, jestliže ji jedna smluvní strana nevypoví šest měsíců
před uplynutím příslušné doby platnosti.
Tato Smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, každé v jazyku českém
a jazyku bulharském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Dáno v Praze dne 31. května 1974.
Na důkaz toho zmocněnci tuto Smlouvu podepsali a opatřili pečetěmi.
Za
Československou socialistickou
republiku
A. B a l á k v. r.
Za
Bulharskou lidovou
republiku
A. V o j n o v v. r.
9