Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1975

II. v. o.

90

Vládní návrh

Zákon

ze dne června 1975,

kterým se mění zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu

a o památných a významných dnech

Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech
pracovního klidu a o památných a významných
dnech, ve znění zákona č. 65/1965 Sb., se mění
takto:

1. § 2 odst. 1 a 2 zní:

,,(1) Státní svátek 9. kveten je dnem pracov-
ního klidu.

(2) Ostatní dny pracovního klidu vedle nedělí
jsou:

a) 1. leden (Nový rok),
1) pondělí velikonoční,

c) 1. květen (Svátek práce),

d) 25. prosinec (první svátek vánoční),

e) 26. prosinec (druhý svátek vánoční). ",

odstavec 4 se vypouští a odstavec 5 se označuje
jako odstavec 4.

2. § 3 zní:

,,§ 3

Významnými dny Československé socialistické
republiky jsou:

a) 25. únor,

b) 29. srpen,

c) 28. říjen,

d) 7. listopad. "

Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Československá socialistická republika patří
rozsahem pracovní doby mezi štáty, u nichž vzá-
jemný poměr mezi pracovními dny a dny pracov-
ního klidu je pro pracující velmi příznivý. Obecné
vymezení dnů pracovního klidu je v současné době
provedeno zákonem č. 93/1951 Sb., o státním svát-
ku, o dnech pracovního klidu a o památných
dnech. Tímto zákonem jsou vedle státního svátku
9. května a nedělí prohlášeny za dny pracovního
klidu též 1. leden (Nový rok), velikonoční pondělí,
1. květen (Svátek práce), 28. říjen (Den znárod-
nění) a vánoční svátky 25. a 26. prosinec. Při pěti-
denním pracovním týdnu fond pracovní doby ko-
lísá ročně mezi 256-260 pracovními dny.

Plnění plánovaných výrobních úkolů na rok
1975 a na léta 6. pětiletky závisí při relativním
nedostatku pracovních sil ve většině úseku národ-
ního hospodářství a při náročnosti a složitosti
úkolů, které musí být zabezpečovány, více než kdy
jindy na co nejefektivnějším a racionálním využití
fondu pracovní doby.

V této souvislosti, kdy další zdroje možných
rezerv pro zvyšování efektivnosti národního hos-
podářství spočívají především v důsledném dodr-
žování pracovní doby a v jejím racionálním využí-
vání, je nezbytné zrevidovat i platnou úpravu
svátkového práva ČSSR. Přitom je třeba mít na
zřeteli nejen účelné řešení pro rok 1975, ale i vý-
voj ročního fondu pracovní doby na celé období
6. pětiletky.

Zejména z těchto ekonomických důvodu je
třeba v příštích letech počet pracovních dnů v ce-
loročním fondu pracovní doby v zásadě stabilizo-
vat. Řešení volných dnů má dále i významný
aspekt v zabezpečení plynulého zásobování oby-
vatelstva.

S cílem respektovat obě tato hlediska bude
příslušnými předpisy upravena pro rok 1975 a pro
léta 0. pětiletky pracovní doba tak, aby při reali-
zaci účelných přesunů dnů pracovního klidu a
pracovních dnů se sosutředily v zásadě maximálně
3 dny pracovního volna.

Ekonomickým potřebám odpovídá taková úpra-
va dnů pracovního klidu, aby 28. říjen, který byl
dosud dnem pracovního klidu, byl jako Den zná-
rodnění prohlášen za významný den našeho státu.
To vzhledem k časovému odstupu bude také nej-
lépe odpovídal současné etapě budování socialis-
tické společnosti v ČSSR a Den znárodnění bude
tím zařazen mezi ostatní významné dny našeho
státu, za které jsou prohlášeny 25. únor, 29. srpen
a 7. listopad.

Touto změnou bude dosaženo, že napříště stej-
ně jako dosavadní významné dny bude i 28. říjen
pracovním dnem se všemi z toho vyplývajícími dů-
sledky jak v oblasti pracovněprávní, včetně mzdo-
vé, tak i ve všech ostatních oblastech našeho
právního řádu.

Rozšířením počtu pracovních dnů o den
28. října se zvýší fond pracovní doby v ČSSR a vý-
roba o cca 0, 35 %. Naproti tomu nelze předpoklá-
dat, že by tím došlo k vyššímu nárůstu průměrné
mzdy a zvýšení příjmů obyvatelstva výplatou mezd;
mzdy, které budou vyplaceny za práci vykonanou
v tento den, budou zhruba odpovídat náhradě
mzdy, která byla dosud vyplácena za den 28. října
pracovníkům, kteří nepracovali proto, že tento
svátek připadl na jejich obvyklý pracovní den.

Vláda Slovenské socialistické republiky sou-
časně podává ze stejných důvodů Slovenské ná-
rodní radě návrh zákona, kterým se zrušuje zákon
Slovenské národní rady č. 69/1969 Sb., o státním
svátku Slovenské socialistické republiky.

V Praze dne 13. května 1975

Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR:
Štanceľ v. r.