58
jaký z povolání, příslušníky Sboru národní bezpeč-
nosti a příslušníky Sborů nápravné výchovy, orgá-
ny uvedené v části sedmé, postupují při plněni
úkolů v oblasti sociálního zabezpečení, vy-
plývajících z jednotného uplatňování sociální po-
litiky, v součinnosti s federálním ministerstvem
práce a sociálních věcí.
(2) O dávkách důchodového zabezpečení roz-
hodují orgány důchodového zabezpečení republik,
popřípadě národní výbory, a pokud jde o vojáky
z povolání, příslušníky Sboru národní bezpečnosti
a příslušníky Sborů nápravné výchovy, orgány uve-
dené v části sedmé (§ 130 odst. 3, § 135); přiznal-li
některý z uvedených orgánů dávku důchodového
zabezpečení, která vylučuje poskytování jiné dávky
důchodového zabezpečení jim vyplácené, avšak
přiznané jiným orgánem, rozhodne současně o od-
nětí této dávky.
Úkoly národních výborů
§ 106
Národní výbory zajišťují ve svých obvodech
úkoly na úseku sociálního zabezpečení v souladu
se státním plánem rozvoje národního hospodář-
ství a se zřetelem na jeho potřeby, napomáhají
jednotným zemědělským družstvům v plnění
úkolů vyplývajících ze sociálního zabezpečení a
odpovídají za to, že prostředky určené na sociální
zabezpečení budou vynakládány účelně a hospo-
dárně.
§ 107
Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů
ve věcech sociálního zabezpečení posuzují správní
komise národních výborů.
§ 108
Sociální komise jednotných
zemědělských družstvech
Sociální komise jednotných zemědělských
družstev jako orgán sociálního zabezpečení24)
spolupůsobí v řízení o dávkách důchodového za-
bezpečení, ve věcech zabezpečení důchodců někte-
rými dalšími dávkami a v řízení o službách a dáv-
kách sociální péče. Další působnost vykonávají
podle předpisů o zabezpečení v nemoci a zabezpe-
čení matky a dítěte družstevních rolníků; tyto
předpisy upravují též složení a způsob jednání so-
ciální komise.
24) § 116 zákona č. 103/1964 Sb., § 82 odst. 5 vyhlášky č. 104/1964 Sb.
59
§ 109
Součinnost s orgány pracujících
Orgány sociálního zabezpečení plní své úkoly
v úzké součinnosti s orgány Revolučního odboro-
vého hnutí, s obdobnými orgány členů výrobních
družstev a s orgány svazů družstevních rolníků.
Díl druhý
Řízení
§ 110
Žádost o dávku (službu)
(1) O poskytnutí dávky (služby) se rozhodu-
je zpravidla na žádost.
(2) Žádost o dávku důchodového zabezpeče-
ní podává
a) pracovník v pracovním poměru u orgánů zá-
kladní organizace Revolučního odborového hnu-
tí působící v organizaci (její složce), k níž je
v pracovním poměru;
b) člen výrobního družstva u tohoto družstva;
c) člen jednotného zemědělského družstva u to-
hoto družstva;
uvedené organizace předkládají žádosti národní-
mu výboru příslušnému podle bydliště žadatele;
d) ostatní občané u národního výboru příslušného
podle místa jejich bydliště.
(3) Občané, kteří již nejsou v pracovním nebo
členském poměru k organizaci, avšak pobírají z to-
hoto poměru dávky nemocenského pojištění (za-
bezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte),
podávají žádost o dávku důchodového zabezpeče-
ní u orgánu, který by byl pro ně příslušný v době
trvání pracovního nebo členského poměru.
(4) Pozůstalí po občanech uvedených v od-
stavcích 2 a 3 podávají žádost o dávku důchodové-
ho zabezpečení u orgánů, které by byly příslušné
pro přijetí žádosti uvedených občanů o dávku dů-
chodového zabezpečení. Pozůstalí po nepracujících
důchodcích podávají žádosti o důchod u národní
ho výboru, v jehož obvodu bydlí.
(5) Žádost o dávku nebo službu sociální
péče a žádost o zaopatřovací příspěvek se podává
u národního výboru, v jehož obvodu žadatel bydlí.
Řízení o dávku nebo službu sociální péče lze za-
hájit též z vlastního podnětu příslušného orgánu
nebo z podnětu socialistické organizace.
60
§ 111
Povinnost organizaci vést záznamy
a podávat hlášení pro účely
sociálního zabezpečení
Organizace jsou povinny vést záznamy o okol-
nostech rozhodných pro nárok na dávku, její výši
a její výplatu, zejména o době a druhu zaměstná-
ní, o vzniku a zániku členství v družstvu, o výši
výdělku pracujících, o pracovní neschopnosti pro
nemoc nebo úraz, o sjednání a skončení pracov-
ního poměru (dohody o pracovní činnosti) s dů-
chodcem, jakož i o okolnostech rozhodných
pro provádění péče o občany se změněnou pra-
covní schopností, a hlásit je orgánům provádějícím
sociální zabezpečení pracujícího (důchodce). Na
vyzvání těchto orgánů jsou organizace povinny po-
dat taková hlášení kdykoliv. Orgány sociálního
zabezpečení mají právo přezkoumat správnost a
úplnost hlášení.
§ 112
Odpovědnost organizací
(1) Zavinila-li organizace nesprávným hláše-
ním nebo jeho opomenutím, zejména neoznáme-
ním vstupu důchodce do zaměstnání (přijetí za
člena výrobního družstva nebo jednotného ze-
mědělského družstva, uzavření dohody o pracovní
činnosti), že dávka byla poskytnuta neprávem
nebo ve vyšší výměře, než náležela, je povinna
nahradit neprávem vyplacené částky. Tuto povin-
nost má jednotné zemědělské družstvo také teh-
dy, jestliže sociální komise jednotného země-
dělského družstva porušila nebo zanedbala své po-
vinnosti a tím došlo k poskytnutí dávky neprá-
vem nebo ve vyšší výměre, než v jaké náležela.
O povinnosti nahradit neprávem vyplacené část-
ky rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, který
je příslušný rozhodnout o dávce; tento orgán
také může od požadování náhrady zcela nebo
zčásti upustit.
(2) Ustanovení § 71 odst. 3 platí obdobně.
§ 113
Společná odpovědnost příjemce
dávky a organizace
Byla-li dávka poskytnuta neprávem nebo ve
vyšší výměře, než náležela, zaviněním příjemce
dávky (§ 62 odst. 2) i organizace (§ 112 odst. 1),
odpovídají příjemce dávky a organizace za vrácení
neprávem vyplacené částky společně a nerozdílně.
Spory o vzájemné vypořádání mezi organizacemi a
příjemcem dávky rozhodují v prvním stupni kraj-
ské soudy.
61
§ 114
Vstup do zařízení organizace
Pověření funkcionáři a pracovníci orgánů soci-
álního zabezpečení jsou oprávněni vstupovat do za-
řízení organizace a na pracoviště, pokud je toho
třeba pro účely tohoto zákona nebo ke zjištění
skutečností rozhodných pro nárok na náhradu
dávek důchodového zabezpečení.
§ 115
Součinnost zdravotnických
zařízení
Zdravotnická zařízení jsou povinna na požádáni
orgánu sociálního zabezpečení provést vyšetřeni
zdravotního stavu v řízení o dávkách (službách),
podávat lékařské nálezy, posudky, zprávy o prů-
běhu nemoci, vydávat výpisy z chorobopisů a po-
dávat potřebná hlášení, jichž je třeba k rozhodová-
ní o dávce (službě).
§ 116
Rozhodnutí a opravné prostředky
ve věcech dávek důchodového
zabezpečení
(1) Rozhodnutí ve věcech dávek důchodového
zabezpečení se vydává písemně. Při vyhotovení
rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní
techniky může být rozhodnutí vydáno v meziná-
rodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu
důchodového zabezpečení a jménem, příjmením a
funkcí pracovníka, odpovědného za vydání roz-
hodnutí.
(2) O doručování písemností platí obdobně
ustanovení občanského soudního řádu; do vlast-
ních rukou se doručují rozhodnutí, jimiž se dáv-
ka důchodového zabezpečení nepřiznává, sníží,
odejme nebo se její výplata zastaví, a rozhodnutí
(opatření) vydaná podle § 61 odst. 1 a 3, § 62
odst. 2, § 112 a 113.
(3) O opravném prostředku proti rozhodnutí
orgánu důchodového zabezpečení republiky a ná-
rodního výboru jako odvolacího orgánu o zákon-
ném nároku ve věcech důchodového zabezpečení
rozhoduje soud.
(4) Proti rozhodnutí národního výboru, které
je toliko podkladem rozhodnutí orgánu důcho-
dového zabezpečení o zákonném nároku na dáv-
ku, se nelze odvolat. Soud přezkoumává ta-
ková rozhodnutí jen při rozhodování o oprav-
ném prostředku proti rozhodnutí orgánu důchodo-
62
véno zabezpečení. Zruší-li soud rozhodnutí orgánu
důchodového zabezpečení i rozhodnutí národního
výboru, vydá orgán důchodového zabezpečení
nové rozhodnutí, i pokud jde o otázky řešené
v rozhodnutí národního výboru.
(5) Nemá-li navrhovatel obecný soud v Česko-
slovenské socialistické republice, je příslušný k roz-
hodnutí o opravném prostředku soud, v jehož
obvodu má sídlo orgán, který rozhodnutí vydal.
(6) Požádá-li účastník řízení před uplynutím
lhůty k opravnému prostředku o sdělení podkla-
dů pro výpočet důchodu, počíná běžet nová lhůta
k opravnému prostředku ode dne, kdy byly účast-
níku tyto podklady doručeny.
(7) Opravný prostředek je podán včas 25)
i tehdy, byl-li podán ve lhůtě u národního výboru
příslušného podle místa bydliště.
(8) Opravný prostředek, o němž rozhoduje
soud, lze vzít zpět bez jeho souhlasu, jestliže na-
vrhovateli bylo novým rozhodnutím příslušného
orgánu plně vyhověno.
(9) O odvolání proti jiným rozhodnutím ná-
rodního výboru, než jsou uvedena v odstavcích 3 a
4, rozhoduje se jen ve správním řízení.
(10) Opravný prostředek [odvolání) proti roz-
hodnutí o snížení, odnětí nebo o zastavení výplaty
dávek nemá odkladný účinek.
§ 117
Náklady řízení
(1) Náklady řízení o dávkách (službách) hra-
dí stát.
(2) Národní výbor uhrazuje jízdné, stravné a
nocležné, popřípadě i jiné nutné výlohy a ušlý
výdělek občanům, kteří se na vyzvání dostaví k jed-
náni orgánu uvedeného v § 107 nebo se pro po-
třeby tohoto orgánu podrobí vyšetření zdravotního
stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření.
§ 118
Obecně předpisy o řízení
Pokud tento zákon nestanoví odchylky od
obecných předpisů o řízení ve věcech správních,
platí tyto předpisy.
25) Lhůta k podání opravného prostředku je 30 dnů od doručení rozhodnutí. Návrh je podán včas i tehdy, byl-li
ve lhůtě podán u jiného soudu nebo u orgánu, který vydal rozhodnutí (§ 247 odst. 2, 3 občanského soudního
řádu).
63
Část sedmá
Sociální zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků
Sboru národní bezpečnosti a příslušníků Sborů
nápravné výchovy
Díl první
Vojáci z povolání a příslušníci Sboru národní
bezpečnosti
§ 119
(1) Pro vojáky z povolání a příslušníky Sboru
národní bezpečnosti platí ustanovení tohoto zá-
kona, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Kde se v tomto zákoně mluví o vojácích
z povolání a o službě v ozbrojených silách, rozu-
mějí se tím též vojáci, kteří jsou po dobu činné služ-
by hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání,
jakož i příslušníci Sboru národní bezpečnosti a
jejich služba.
Důchodové zabezpečení
§ 120
Kategorie funkcí
(1) Služba vojáků z povolání se zařazuje do I.
nebo II. kategorie podle druhů vykonávaných
funkcí.
(2) Ministři národní obrany a vnitra Česko-
slovenské socialistické republiky stanoví v oborech
své působnosti, které funkce se zařazují do 1. ka-
tegorie a jak se zařazení provádí: přitom mohou
stanovit, v jakém rozsahu se započítává doba
služby výkonného letce a doba výkonu funkcí
zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpeč-
nosti do doby zaměstnání.
§ 121
Průměrný měsíční výdělek
(1) Průměrný měsíční výdělek se zjišťuje též
z hrubých výdělků za posledních 10, popřípadě
za posledních 5 kalendářních roků před rakem,
v němž došlo ke skončení služebního poměru vo-
jáka z povoláni, podle toho, co je pro něj výhod-
nější.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí,
pokud není výhodnější průměrný měsíční výdě-
lek zjištěný podle § 14.
§ 122
Podmínky pro nárok na plný
starobní důchod
(1) Na plný starobní důchod má nárok voják
z povolání, který byl zaměstnán nejméně 25 roků
64
a v době služby v ozbrojených silách (§ 13) dosáhl
věku aspoň
a) 55 let, jestliže konal nejméně 20 roků služ-
bu v ozbrojených silách zařazenou do I. kate-
gorie funkcí,
b) 57 let, jestliže konal nejméně 20 roků služ
bu v ozbrojených silách zařazenou do II. ka-
tegorie funkcí.
(2) Jako voják z povolání má nárok na plný
starobní důchod též občan, který byl vojákem z po-
voláni, získal nejméně 25 roků doby zaměstnání a
v době trvání zaměstnání (§ 13) dosáhl věku
aspoň
a) 55 let, jestliže konal nejméně 20 roků službu
výkonného letce v ozbrojených silách; této
službě se klade naroveň výkon funkce zvláštní
povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti,
které stanoví v oborech své působnosti ministři
národní obrany a vnitra Československé socia-
listické republiky,
b) 60 let, jestliže konal nejméně 20 roků jinou
službu zařazenou do I. kategorie funkcí
nebo službu zařazenou do 11. kategorie funk-
cí v ozbrojených silách.
(3) Ustanovení § 16 odst. 3 a 4 platí obdobně.
§ 123
Výše plného starobního důchodu
(1) Základní výměra plného starobního dů-
chodu vojáka z povolání nebo občana uvedeného
v § 122 odst. 2, který splnil podmínky stanovené
pro nárok na tento důchod, činí
a) 60% průměrného měsíčního výdělku, konal-li
nejméně 20 roků službu v ozbrojených silách
zařazenou do 1. kategorie funkcí,
b) 55% průměrného měsíčního výdělku, konal-li
nejméně 20 roků službu v ozbrojených silách
zařazenou do II. kategorie funkcí.
(2) Ustanovení § 16 odst. 2 a 3 platí obdobně.
§ 124
Nejvyšší výměra starobního
důchodu
(1) Nejvyšší výměra plného starobního důcho-
du v pevných částkách činí
a) 2500 Kčs měsíčně, jde-li o vojáka z povolání,
který byl zaměstnán nejméně 25 roků a v době
služby v ozbrojených silách (§ 13) dosáhl věku
aspoň 55 let, jestliže konal nejméně 20 roků
službu v ozbrojených silách zařazenou do I.
65
kategorie funkcí [§122 odst. 1 písm. a)],
nebo o občana, který byl vojákem z povolá-
ní, získal nejméně 25 roků doby zaměstnání a
v době trvání zaměstnání (§ 13) dosáhl věku
aspoň 55 let, jestliže konal nejméně 20 roků
službu výkonného letce v ozbrojených silách
[§122 odst. 2 písm. a)].
b) 2150 Kčs měsíčně v ostatních případech [§ 122
odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b)].
(2) Částkou převyšující výměry uvedené
v předchozím odstavci se starobní důchod vyměří,
jen jde-li o zvýšení za dobu služby (dalšího za-
městnání) po vzniku nároku na tento důchod; dů-
chod spolu s tímto zvýšením nesmí však přesáh-
nout částku 3000 Kčs měsíčně.
(3) Ustanovení § 23 odst. 3 o nejvyšší pro-
centní výměře starobního důchodu platí i tu.
§ 125
Podmínky pro nárok na invalidní
(částečný invalidní) důchod
(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod po-
dle této části zákona náleží též občanu, který byl
vojákem z povolání, jestliže
a) byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok
na tento důchod (§ 26) a stal se plně (částečně]
invalidním nejpozději do dvou roků od skonče-
ní služebního poměru, nebo
b) konal nejméně 20 roků službu v ozbrojených
silách a v době trvání zaměstnání (§ 13) se stal
plně (částečně) invalidním, anebo
c) se stal plně (částečné ) invalidním následkem
onemocnění vzniklých při výkonu služby
nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Jestliže se voják z povolání nebo občan,
který byl vojákem z povolání, stal plně (částečně)
invalidním následkem úrazu nebo onemocnění
vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvis-
losti s ním, náleží mu invalidní (částečný invalid-
ní) důchod bez ohledu na délku doby zaměst-
nání.
(3) Ustanovení § 25 platí obdobně.
§ 126
Výše invalidního důchodu
(1) Základní výměra invalidního důchodu
(§ 28 odst. 2) činí
a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, konal-li
voják z povolání nebo občan, který byl vojá-
kem z povolání, nejméně 20 roků službu zaraze-
nou do 1. kategorie funkcí nebo stal-li se plně
66
[částečně] invalidním následkem úrazu nebo
onemocnění vzniklých při výkonu služby za
řazené do I. kategorie funkcí nebo v přímé
souvislosti s ním,
b) 55 % průměrného měsíčního výdělku, konal-li
voják z povolání nebo občan, který byl vojá-
kem z povolání, nejméně 20 roků službu zařaze-
nou do II. kategorie funkcí, nebo stal-li se
plně (částečně) invalidním následkem úrazu
nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby
zařazené do II. kategorie funkcí nebo v přímé
souvislosti s ním,
c) 50% průměrného měsíčního výdělku v ostat-
ních případech.
(2) Ustanovení § 28 odst. 1, 3 a 4 platí ob-
dobně.
§ 127
Nejvyšší výměra invalidního
důchodu
(1) Nejvyšší výměra invalidního důchodu
v pevných částkách činí
a) 2500 Kčs měsíčně, jde-li o důchod vojáka
z povolání nebo občana, který byl vojákem z po-
volání, jestliže konal nejméně 20 roků službu
zařazenou do I. kategorie funkcí nebo se stal
plně (částečně) invalidním následkem úrazu
nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby
zařazené do I. kategorie funkcí nebo v přímé
souvislosti s ním [§ 126 odst. 1 písm. a)],
b) 2150 Kčs měsíčně v ostatních případech.
(2) Ustanovení § 23 odst. 3 o nejvyšší pro
centní výměře důchodu platí obdobně, jde-li o in-
validní důchod vojáka z povolání (občana) starší-
ho 20 let.
§ 128
Výplata dávek
Důchody a ostatní dávky se vyplácejí ve stano-
veném výplatním termínu na běžný kalendářní
měsíc.
Služby a dávky sociální péče
§ 129
Peněžité příspěvky
Peněžité příspěvky podle § 93, 95 a 96 posky-
tují poživatelům důchodů podle této části zákona
a jejich rodinným příslušníkům orgány federálních
ministerstev národní obrany a vnitra a orgány mi-
nisterstev vnitra republik v oborech své působ-
nosti.
67
Organizace a řízeni
§ 130
Organizace
(1) Sociální zabezpečení v Československu
lidově armádě řídí, kontroluje a svými orgány
provádí federální ministerstvo národní obrany.
(2) Sociální zabezpečení příslušníků Sboru
národní bezpečnosti řídí federální ministerstvo
vnitra v součinnosti s ministerstvy vnitra repub-
lik; provádějí je svými orgány federální minis-
terstvo vnitra a ministerstva vnitra republik v obo-
rech své působnosti. Sociální zabezpečení vojáků
z povolání vojsk ministerstva vnitra řídí a svými
orgány provádí federální ministerstvo vnitra.
(3) O dávkách důchodového zabezpečení roz-
hodují
a) pokud jde o vojáky z povolání Českosloven-
ské lidové armády, krajská vojenská správa,
v jejímž obvodu žadatel o dávku bydlí a
b) pokud jde o příslušníky Sboru národní bezpeč-
nosti a o vojáky z povolání vojsk minister-
stva vnitra, orgán příslušného ministerstva
vnitra podle předchozího odstavce.
(4) Prováděcí předpisy stanoví, kdy orgány
příslušné k řízení o dávkách a službách sociálního
zabezpečení vojáků z povolání a příslušníků Sboru
národní bezpečnosti, k výplatě těchto dávek a
k poskytování služeb vykonávají tuto působnost
též, jestliže
a) žadatel o dávku (službu) není již vojákem
z povolání (příslušníkem Sboru národní bezpeč-
nosti) v době vzniku nároku na dávku (službu),
b) jde o pozůstalé po vojácích z povolání (pří-
slušnících Sboru národní bezpečnosti) a po ob-
čanech uvedených pod písmenem a).
Řízení
§ 131
Žádost o dávku
(1) Žádost o dávku podává voják z povolání
Československé lidové armády u krajské vojen-
ské správy, v jejímž obvodu bydlí; to platí též,
jestliže žádost o dávku podává občan, který byl
vojákem z povolání a získal nárok na dávku podle
této části zákona, a pozůstalí po vojáku z povolá-
ní nebo po uvedeném občanu.
(2) Příslušník Sboru národní bezpečnosti a vo-
ják z povolání vojsk ministerstva vnitra podává
žádost u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý
po takovém příslušníku (vojáku z povolání) po-