15
se jí ve větší míře odnímá půda, popřípadě že do-
chází ke ztížení nebo omezení jejího hospodaření.
Z těchto důvodů uložily směrnice XIV. sjezdu
KSČ k pátému pětiletému plánu rozvoje národního
hospodářství na léta 1971-1975 na úseku země
dělství, aby bylo mimo jiné zajištěno lepší využití
zemědělského půdního fondu a aby jeho ochrana
byla považována za celospolečenský úkol. Plenární
zasedání ÚV KSČ k dalšímu rozvoji českosloven-
ského zemědělství a potravinářského průmyslu po
XIV. sjezdu KSČ přijalo v dubnu 1972 usnesení, jímž
bylo uloženo předložit návrh zpřísnění zákonných
opatření k ochraně zemědělského půdního fondu.
Také podkladový materiál pro předsjezdovou dis-
kusi uveřejněný před VIII. celostátním sjezdem
jednotných zemědělských družstev zdůraznil, že
,,v zájmu lepšího hospodaření se zemědělskou pů-
dou bude třeba zpřísnit režim a novelizovat zákon
na ochranu zemědělského půdního fondu".
Hlavní směry novelizace jsou tyto:
1. Novela zavádí maximální ochranu nejlepší
zemědělské půdy tím, že stanoví zásadní zákaz od-
nímání této půdy zemědělské výrobě.
2. Doplňuje se soustava dalších administrativ-
ních a ekonomických nástrojů ochrany zeměděl-
ského půdního fondu. Novela přináší zpřísnění re
zimu při převodech zemědělské půdy do jiných ka-
tegorií půdy, zpřesňují se požadavky kladené na
územně plánovací činnost z hlediska ochrany ze-
mědělského půdního fondu; zavádějí se též pokuty
za porušení povinností stanovených zákonem nebo
podle něho uložených. Novela stanoví objektivní
kritéria pro určování výše odvodů. Rovněž zavádí
institut odstranění ekonomické újmy, která socia-
listické zemědělské organizaci vznikne, jestliže od-
nětím půdy dojde k podstatnému zásahu do jejího
hospodaření.
3. Novela zavádí název ,,orgány ochrany země-
dělského půdního fondu", jimiž jsou národní vý-
bory a ministerstva zemědělství a výživy republik;
příslušnost těchto orgánů upraví zákony národních
rad.
Novelizace zákona o ochraně zemědělského
půdního fondu přispěje k tomu, aby československé
zemědělství mohlo úspěšně plnit úkol uložený lis-
topadovým zasedáním ÚV KSČ z roku 1974 na pod-
kladě linie XIV. sjezdu KSČ, tj. dosáhnout postup-
ně během několika let soběstačnosti ve výrobě
zrnin a dále zvýšit celkovou soběstačnost vo výrobě
potravin.
II. Zvláštní část
K bodu 1 (§ 1 odst. 1)
V tomto ustanovení se nově zdůrazňuje základ-
ní funkce zemědělského půdního fondu, jeho vý-
znam nejen pro zemědělskou výrobu, ale pro celou
naši socialistickou společnost a nutnost jeho maxi-
mální ochrany.
K bod u 3 (§ 1 odst. 3)
Úprava odstraňuje nepřesnosti spočívající do-
sud v nedůsledném užívání pojmu
,,součásti země
dělského půdního fondu" v různých ustanoveních
zákona. V důsledku této úpravy je nyní tento po
juni užíván důsledně ve svém obecném smyslu.
K bodu 9 (§ 5 odst. 1)
Ve srovnání s dosavadní právní úpravou, podle
níž mají být zemědělské pozemky obhospodařovány
tak, aby nebyl zmenšován, ani zhoršován zeměděl-
ský půdní fond, zpřísňuje toto ustanovení ochranu
v tom smyslu, že ukládá povinnost využívat veške-
rou zemědělskou půdu intenzívně a racionálně
pro zemědělskou výrobu. Nesplnění této povinnosti
může mít za následek uložení pokuty (§ 27).
K bodu 10 (§ 7 odst. 2 p í s m. b)1
Cílem navrhovaného doplnění § 7 odst. 2 písm.
b) je zvýšení ochrany zemědělské půdy, na níž jsou
plánována intenzifikační opatření výrobní povahy.
Pro takovou půdu neplatí sice zákaz odnímání jako
pro půdu uvedenou v § 7a odst. 1, pokud by však
mělo dojít k jejímu odnětí, předpokládá se, že zá-
konem České národní rady a zákonem Slovenské
národní rady bude lato působnost svěřena vyšším
orgánům ochrany zemědělského půdního fondu, tj.
krajským národním výborům, popřípadě minister-
stvům zemědělství a výživy republik.
K bodu 11 [§7a)
V dosavadním zákoně je pouze rámcovým způ-
sobem vyjádřen jeden ze základních požadavků
ochrany zemědělského půdního fondu, že totiž pro
nezemědělské účely je třeba použít především ne-
zemědělskou půdu, popřípadě že v nezbytných,
společenským zájmem odůvodněných případech,
v nichž musí dojít k odnětí zemědělské půdy, je
třeba chránit produkční oblasti, použít nejprve
půdu horší jakosti a šetřit hlavně půdu ornou (§ 7
dosavadního zákona).
Toto ustanovení nezabezpečuje účinnou ochra-
nu nejkvalitnějších a nejúrodnějších zemědělských
pud, včetně půd, do nichž byly vloženy prostředky
v zájmu jejich intenzivnějšího využívání a zvyšo-
vání zemědělské produkce. Stále dochází k odní-
mání kvalitní úrodné zemědělské půdy v rovinných
polohách i tam, kde je k dispozici půda nezemě-
dělská, popř. kde je k dispozici zemědělská půda
horší jakosti.
V odstavci 1 se proto vyslovuje zásadní zá-
kaz odnímání nejlepší zemědělské půdy. Maximální
ochrana bude náležet orné půdě vedené v 1. nebo
16
2. bonitní třídě, dále chmelnicím, vinicím, intenzív-
ně obhospodařovaným sadům a zelinářským plo-
chám, jakož i orné půdě, na níž jsou provedena in-
vestiční opatření ke zvýšení intenzity zemědělské
výroby. V obcích, v nichž není orná půda vedená
v 1. a 2. bonitní třídě, náleží maximální ochrana
půdě dvou dalších nejlepších bonitních tříd.
Zároveň se v odstavci 4 zakazuje odnímání ze-
mědělské půdy pro výstavbu rekreačních chat a
rekreačních objektů.
V odstavci 2 se sice připouštějí výjimky ze zá-
kazu odnímáni půdy uvedené v odstavci 1, jsou
však taxativně vymezeny, takže je zabezpečeno, že
budou povoleny jen v nezbytných případech.
V odstavci 3 dochází ve srovnání s dosavadní
právní úpravou k podstatnému zpřísnění. Zatímco
dosud bylo možno zalesňovat zemědělskou půdu,
jestliže to bylo z hlediska jejího využití účelné
(§ 13 odst. 1 věta druhá dosavadního zákona), sta-
noví se nyní pro zalesnění zemědělské půdy přesná
kritéria. Kromě toho bude v těchto případech třeba
udělení předchozího souhlasu orgánu ochrany ze-
mědělského půdního fondu podle § 13a návrhu, což
dosavadní zákon nevyžadoval.
K bodu 12 (§ 8)
V tomto ustanovení se ukládá nová povin-
nost - vyhodnocovat ekonomickou újmu při zpra-
covávání územních plánů sídelních útvarů. Užívá
se rovněž nových názvů jednotlivých druhů územ-
ně plánovací dokumentace, a to v souladu s ná-
vrhem nového zákona o územním plánování a sta-
vebním řádu (stavební zákon). Obdobně jako v tom-
to zákoně, stanoví návrh, že na udělení souhlasu
s návrhy územních plánů velkých územních celků,
sídelních útvarů a zón se nevztahují předpisy
o správním řízení.
K bodu 13 (§9)
Toto ustanovení bylo upraveno obdobně jako
nové znění § 8 a podstatně zjednodušeno.
Souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního
fondu s návrhem na stanovení dobývacího prostoru
není rozhodnutím, na které by se vztahovaly před-
pisy o správním řízení.
V zájmu zvýšené ochrany zemědělského půdní-
ho fondu bylo vypuštěno ustanovení o tom, že sou-
hlas s návrhem na stanovení dobývacího prostoru
nahrazuje předchozí souhlas podle § 13 dosavad-
ního zákona. Napříště bude tedy před zahájením
těžby třeba požádat jesle o předchozí souhlas po-
dle § 13a návrhu.
K bodu 21 (§13)
Cílem tohoto ustanovení je výstižně vyjádřit
dva základní druhy rozhodnutí orgánů ochrany ze-
mědělského půdního fondu (předchozí souhlas a
rozhodnutí o odnětí) a zásadně rozlišit dobu, na niž
k odnětí dochází (odnětí trvalé nebo dočasně). Do-
savadní zákon nemá ustanovení, které by limitovalo
dobu dočasného odnětí. K odstranění tohoto nedo-
statku se zároveň časově limituje doba dočasného
odnětí nejvýše na 12 let, protože v této době lze
v převážném počtu případů (s výjimkou povrchové
těžby uhlí) provést technickou i biologickou rekul-
tivaci půdy. Pokud doba skutečného odnětí přesáh-
ne 12 let, půjde o trvalé odnětí; odvody se však bu-
dou platit způsobem a ve výši jako při odnětí do-
časném. Povinnost organizace provést rekultivaci
podle schváleného plánu rekultivace bude v tako-
vém případě trvat i po uplynutí 12 let.
K bodu 22 (§13a)
V odstavcích 1 a 2 jsou výstižněji a přehledněji,
než tomu bylo v dosavadním § 13, uvedeny základní
údaje týkající se žadatelů o udělení předchozího
souhlasu a orgánů ochrany zemědělského půdního
fondu, u nichž se žádost podává, jakož i náležitostí
žádosti. Nové je ustanovení o povinnosti připojit
k žádosti vyčíslení ekonomické újmy s návrhem
opatření k jejímu odstranění při podstatném zásahu
do hospodaření socialistické zemědělské organiza-
ce, jakož i ustanovení o tom, že jednou z podmínek
k udělení předchozího souhlasu je vypořádání eko-
nomické újmy.
Náležitostí žádosti je i plán rekultivace, jehož
schválení je součástí rozhodnutí o předchozím sou-
hlasu. Tento plán bude obsahovat zejména způsob
rekultivace, postup rekultivačních prací a lhůty pro
ně, jakož i lhůtu ukončení rekultivačních prací. Při
lomové (povrchové) těžbě uhlí a při geologicko-
průzkumných pracích (u surové nafty a zemního
plynu), zvláště u velmi hlubokých vrtů, není
mnohdy možné v plánu stanovit přesný časový po-
stup rekultivačních prací. V takových případech
může orgán ochrany zemědělského půdního fondu
stanovit zvláštní režim, zejména pokud jde o jeho
časové plnění a ukončení prací.
K bodu 24 (§14)
Novým prvkem v tomto ustanovení je náhrada
ekonomické újmy upravená § 23 a následujících ná-
vrhů.
Pokud jde o výkon rozhodnutí orgánů ochrany
zemědělského půdního fondu, provádí se též v pří
pádech uvedených v § 14 podle správních předpisů
a nikoli prostřednictvím orgánů hospodářské arbit-
ráže, jimž přísluší rozhodoval teprve v případech
vypořádání škody podle hospodářského zákoníku.
K bodu 25 (§16)
Způsob stanovení odvodů upravený § 17 a 18
dosavadního zákona je značně složitý. Jeho hlav-
17
ním nedostatkem je, že umožňuje subjektivní ovliv-
ňování výpočtů. V zájmu odstranění uvedeného ne-
dostatku a zavedení jednotného objektivního po-
stupu při výpočtu zavádí novela nové pevné sazby,
vycházející z hrubé produkce rostlinné výroby v jed-
notlivých přírodních stanovištích a na jednotlivých
pozemcích různých bonitních tříd. Soustava přírod-
ních stanovišť se uplatňuje na celém území státu
už od roku 1967 v souvislosti s tehdejší zákonnou
úpravou zemědělské daně (zákon č. 112/1966 Sb. ).
Pro diferenciaci nových základních sazeb za jednot-
livé pozemky bude použito bonitních tříd bývalého
pozemkového katastru; z nich také vyjdou vyhlášky
ministerstev zemědělství a výživy republik, jejichž
vydání předpokládá ustanovení § 30 odst. 2. Propo-
jení obou klasifikačních systémů (podle stanovišt-
ních jednotek a bonitních tříd) vytváří předpoklady
pro objektivní a diferencované určování odvodů.
Počítá se s tím, že v dohledné době bude vypraco-
vána nová, moderní bonitace zemědělského půdního
fondu.
Sazebník odvodů vydá vláda ČSSR ve formě na-
řízení, které bude obsahovat též ustanovení o tom,
v kterých případech se budou základní sazby snižo-
vat nebo zvyšovat.
Povinnost platit odvody do státního fondu pro
zúrodnění půdy se vztahuje nyní na všechny so-
cialistické organizace, popřípadě i občany. Odvody
do tohoto fondu budou tedy napříště platit i jed-
notná zemědělská družstva, která podle dosud plat-
ného zákona (§ 22) odváděla příslušně částky do
svých fondů určených k financování investic do
půdy.
K bodu 25 (§17)
V ustanovení odstavce 2 se zavádějí jednotná
hlediska pro placení odvodů u všech druhů bytové
výstavby včetně výstavby základního bytového tech-
nického a občanského vybavení pro soustředěnou
bytovou výstavbu. V těchto případech nebude zá-
kladem pro výpočet odvodů celá plocha odnímané
zemědělské půdy, ale jen půda skutečně zastavěná
a další plochy vyjmenované v tomto odstavci.
Při účelové zemědělské výstavbě budou odvody
stanoveny obdobně jako u výstavby bytové. Ocelo-
vou zemědělskou výstavbou se rozumí výstavba bez-
prostředně navazující na zemědělskou výrobu; jsou
to objekty pro živočišnou výrobu, pro posklizňovou
úpravu a skladování produktů rostlinné výroby, ob-
jekty pro uskladnění, opravy a údržbu zemědělských
mechanizačních prostředků a objekty agrochemic-
kých center. Při odnětí půdy pro ostatní zeměděl-
skou výstavbu se počítá s odvody jako u organizací
v ostatních odvětvích národního hospodářství.
K bodu 25 (§18)
Podle dosavadní úpravy se při dočasném odnětí
odvádějí každoročně
částky ve výši roční hrubé
produkce rostlinné výroby. Tato úprava nevytváří
dostatečně silný ekonomický tlak v tom směru, aby
odňatá půda byla co nejdříve vrácena zemědělské
výrobě. Tento nedostatek bude odstraněn tím, že
připravovaným nařízením vlády Československé so-
cialistické republiky o sazbách odvodů budou od-
vody za dočasné odnětí půdy stanoveny diferenco-
vaně podle její kvality, což povede k orientování
investorských a těžebních organizací na horší po-
zemky. Kromě toho se počítá s tím, že při překro-
čení lhůt stanovených plánem rekultivace k vrácení
dočasně odňaté půdy zemědělské výrobě budou od-
vody zvyšovány na dvojnásobek.
Týmž způsobem budou stanoveny odvody v pří-
padech, kdy zemědělská půda bude rekultivována
jinak než pro zemědělské účely (zalesnění, zřízení
vodní plochy) a v těch případech, kdy zemědělská
rekultivace bude provedena za dobu delší než
12 let. Odvody budou placeny každoročně až do
skončení rekultivace. Důvodem pro takové řešení
je především ta skutečnost, že zájem na ochraně
zemědělského půdního fondu vyžaduje, aby dočas-
ně odňatá půda byla rekultivována a urychleně na-
vrácena zemědělské výrobě.
K bodu 25 (§ 20)
V odstavci 2 je nové ustanovení o placení pe-
nále pro případ, že odvod nebyl zaplacen včas nebo
v plné výši. Jde o obdobu právní úpravy provedené
jinými zákony, např. zákonem č. 111/1971 Sb., o od-
vodech do státního rozpočtu a příspěvku na so-
ciální zabezpečení. Tímto ustanovením se sleduje
zpřísnění ochrany zemědělského půdního fondu.
K bodu 25 (§ 21)
V ustanovení odstavce 1 jsou uvedena nová
kritéria pro snížení výše odvodů organizacím, kte-
ré provedou rekultivaci jiných pozemků než které
byly pro ně odňaty ze zemědělského půdního fon-
du. Toto snížení je podmíněno souhlasem minister-
stva zemědělství a výživy České socialistické re-
publiky nebo ministerstva zemědělství a výživy
Slovenské socialistické republiky. Tím bude zabez-
pečeno, aby ke snižování předepsaných odvodů do-
cházulo pouze v případech, ve kterých to budí
odůvodněno.
Řešení navrhovánu v odstavci 2 vychází 7. celo-
společenského zájmu na formování zemědělských
organizací ve velkovýrobní socialistické podniky
v procesu koncentrace a specializace zemědělské
výroby. Předpokládá se, že snížení základní sazby
odvodů bude umožněno zejména zemědělským or-
ganizacím ekonomicky slabším. Tímto způsobem
bude možno aktivně ovlivňovat vyšší formy země-
dělské velkovýroby, zejména vytvářením větších
výrobních celků v jednotlivých oblastech, zapojo-
18
váním dosud jednotlivě hospodařících rolníků do
socialistických zemědělských organizací.
Při odnětí půdy zemědělské výrobě pro ostatní
investiční výstavbu organizací v odvětví zeměděl-
ství a výživy budou odvody placeny jako u organi-
zací v ostatních odvětvích národního hospodářství.
K bodu 25 (§ 22)
Toto ustanovení jo v podstatě převzetím § 24
dosavadního zákona. Na toto místo se zařazuje
z důvodů lepší systematiky. Nově je formulováno
jen ustanovení pod písmenem e), v němž dochází
k formulačnímu zpřesnění, pokud jde o půdu od-
nímanou pro účely jejího zalesnění a k rozšíření
osvobození od odvodů i na půdu pro zemědělskou
výrobu nevhodnou, která může být vhodněji vy-
užita jinak, zejména zřízením rybochovných ryb-
níků.
K bodu 25 (§ 23)
Dosavadní právní úprava nepamatuje na od-
stranění ekonomické újmy, která vzniká socialis-
tické zemědělské organizaci odnětím půdy nebo
omezením, popřípadě ztížením jejího hospodaření.
Vládní nařízení č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod
způsobených provozní hospodářskou činností so-
cialistických organizací na hmotném majetku ji-
ných socialistických organizací a o náhradách v in-
vestiční výstavbě, zakládá socialistické zemědělské
organizaci v podstatě jen nároky na náhradu za
převedené (likvidované) základní prostředky, za
škody na zemědělských porostech a kulturách, po-
případě za ztrátu vody.
Za škodu nelze však považovat náklady na
účelná intenzifikační opatření, která postižená
socialistická zemědělská organizace uskutečňuje
k odstranění ekonomické újmy, která jí postihla.
Tyto náklady jdou zatím převážně k tíži postižené
organizace. Pouze při záborech většího rozsahu
byly jednotlivé případy řešeny zvláštními usnese-
ními vlády, popřípadě si socialistické organizace
vzájemně poskytovaly určité finanční prostředky
i nad rámec právní úpravy.
Nová úprava přiznává postiženým zemědělským
organizacím nárok na úhradu finančních prostřed-
ků na intenzifikační opatření, jimiž má být ekono-
mická újma odstraněna. Ohradu je povinen poskyt-
nout ten, v jehož zájmu se půda zemědělské výrobě
odnímá nebo se hospodaření na takové půdě ome-
zuje nebo ztěžuje, jestliže tím došlo k podstatnému
zásahu do hospodaření socialistické zemědělské or-
ganizace. Intenzifikační opatření budou volena tak,
aby sloužila především intenzifikaci rostlinné výro-
by. V mnohých případech - jak ukazuji zkušenosti
jiných socialistických zemí - bude možné inten-
zifikační opatření uskutečnit nikoli pouze v rám-
ci postižené organizace, nýbrž v širším rámci spo-
lupráce v zemědělství (§ 90 a násl. zák. č. 122/1975
Sb., o zemědělském družstevnictví). Finanční pro-
středky budou účelově vázány.
Podrobnosti o odstraňování ekonomické újmy
stanoví vláda Československé socialistické repub-
liky nařízením.
Nová úprava požaduje, aby už při zpracováváni
územních plánů sídelních útvarů byla vyhodnoco-
vána také ekonomická újma (srov. bod 12 návrhu).
Kromě toho bude třeba k žádosti o předchozí sou-
hlas podle § 13a ve všech případech, v kterých
půjde o podstatný zásah do hospodaření socialis-
tické zemědělské organizace, připojit také vyčís-
lení ekonomické újmy i s návrhem opatření k je-
jímu odstranění. Ekonomickou újmu vyčíslí a návrh
opatření k jejímu odstranění učiní na žádost a ná-
klady toho, na jehož žádost se půda odnímá, nebo
hospodaření na ní se ztěžuje nebo omezuje, orgány
státního hospodářského řízení zemědělství. Podle
potřeby mohou tyto orgány zajistit zpracování pod-
kladů u odborných zemědělských organizací (např.
u Agroprojektu, Státní meliorační správy atd. ).
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu sta-
noví pak v rozhodnutí, jímž uděluje předchozí sou-
hlas, podmínku, že ekonomická újma bude vypořá-
dána. Počítá se s tím, že k tomuto vypořádání dojde
dohodou. Tato dohoda bude vyžadovat schválení
orgánem ochrany zemědělského půdního fondu,
který rozhoduje o odnětí půdy podle § 14. Nedo-
šlo-li k dohodě, nebo nebyla-li schválena, rozhodne
orgán ochrany zemědělského půdního fondu (srov.
§ 14).
K bodu 27 (§ 27)
Zpřísnění ochrany zemědělského půdního fon-
du není možné bez přiměřeného postihu za poru-
šení povinností stanovených zákonem nebo podle
něho uložených orgány ochrany zemědělského půd-
ního fondu. Dosavadní zákon takové ustanovení
nemá. Návrh odstraňuje proto i tento nedostatek.
Zavedením pokut též pracovníkům organizací,
kteří zavinili porušení povinnosti organizace, se
sleduje cíl posílit osobní odpovědnost při ochraně
zemědělského půdního fondu. Vychází se též z toho,
že osobní odpovědnost je především s to působit
také preventivně.
K bodu 28 (§ 28)
Nově se zavádí přímo zákonem povinnost so-
cialistických zemědělských organizací vést vlastní
(podnikovou) evidenci půdy. Tímto ustanovením
nebudou dotčeny zvláštní předpisy o evidenci ne-
movitostí vedené orgány geodézie a kartografie
(zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí a pro-
váděcí vyhláška č. 23/1964 Sb. ). Dosud byla povin-
nost zakládat a vést podnikovou evidenci půdy so-
19
cialistickými zemědělskými organizacemi uložena
pouze směrnicemi (vydanými v ruce 1965 bývalým
ministerstvem zemědelství na základě vládního
usnesení č. 166 z roku 1964. Cílem povinnosti vést
vlastní (podnikovou) evidenci půdy je vytvořit pod-
mínky pro racionální využívání veškeré zemeděl-
skii nikly příslušnou socialistickou zemědělskou oř
ganizací a pro kontrolu tohoto využívání orgány
ochrany zemědělského půdního fondu i orgány stát-
ního hospodářského řízení zemědělství.
Podrobnosti o vedení vlastní (podnikové) evi-
dence půdy upraví prováděcí předpis
(§ 30 odst. 1
písm. a) ).
K bodu 28 (§ 29 odst. 1)
V zemědělském půdním fondu jsou vedeny
nejen pozemky, které jsou zemědělsky obhospoda-
řovány, ale přechodně i takové, které již zeměděl-
ské výrobě neslouží a s nimiž již zemědělská vý-
roba nemůže počítat. V souvislosti s ustanovením
§ 7a odst. 4, který vyslovuje zákaz odnímání ze-
mědělské půdy pro výstavbu chat a rekreačních
objektů, bylo třeba vypořádat se s tou skutečností,
že takovéto pozemky
(proluky) jsou především
v chatových lokalitách, v nichž ještě nebyla do-
končena chatová zástavba. Návrh proto v přechod-
ných ustanoveních na tuto skutečnost pamatuje a
využití zbývajících pozemků umožňuje. Podmínkou
bude jednak to, že půjde o chatové lokality vzniklo
před účinností zákona a jejichž dostavba je v sou-
ladu se záměry územního plánování, jednak to, že
tyto lokality a rozsah použitelných pozemků v nich
určí ministerstva zemědělství a výživy republik.
K článku II.
Republikace zákona o ochraně zemědělského
půdního fondu bude účelná, protože jeho noveli-
zace se týká poměrně značného počtu jeho ustano-
vení.
Finanční důsledky zákona
Odvody za odnětí pudy zemědělské vyrobí; po
dle tohoto zákona a připravovaného nařízení vlády
ČSSR o sazbách odvodů za odnětí zemědělské půdy
zemědělské výrobě jsou stanoveny pro jednotlivá
přírodní stanoviště, vymezená v příloze k žák.
č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, a v rámci těch-
to stanovišť pak jsou diferencovány podle osmi bo-
nitních tříd. Nejvyšší sazby odvodu jsou stanoveny
v 1. a 2. bonitní třídě, směrem k horším bonitním
třídám klesají a v horších bonitních třídách jsou
prakticky pod úrovní dosavadní výše odvodů.
Tak např. bude činit odvod u půdy, která je
označována za černozemí, velmi teplé oblasti v tis.
Kčs na 1 ha:
|
Bonitní třída |
|||||||
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
|
1350 |
1 100 |
900 |
800 |
570 |
360 |
140 |
35 |
V letech 1969 až 1971 bylo v ČSSR odňato
7410 ha zemědělské půdy. Podle zákona č. 53/1966
Sb., který nevycházel ještě z bonitních tříd, se na
odvodech zaplatilo v mil. Kčs celkem 1349, 5.
Podle návrhu novely a připravovaného vlád-
ního nařízení by se za tuto výměru půdy v členění
podle bonitních tříd zaplatilo na odvodech v mil.
Kčs:
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
|
1611. 4 |
1432, 7 |
1193. 8 |
349, 6 |
||||
|
1517, 1 |
14132, 7 |
796, 8 |
143, 4 |
Rozbory ukazují, že se odnímání pudy země-
dělské výrobě soustřeďuje na pozemky, které podle
nové úpravy byly zařazeny do 4. bonitní třídy. Za
předpokladu, že by napříště byla odnímána půda
této bonity, by se na odvodech zaplatilo ve tříletém
období o 82, 2 mil. Kčs více.
cílem nové úpravy však je, aby se investice rea-
lizovaly na půdách horších bonít, u nichž podle
nové úpravy odvody podstatně klesají. Tak např.
kdyby se napříště investice soustředily na půdu
5. bonitní třídy, zaplatilo by se na odvodech v tří-
letém období o 255, 7 mil. Kčs méně.
Z toho, co bylo uvedeno vyplývá, že podle nové
právní úpravy budou při záboru půdy průměrných
nebo horších honit odvody nižší než dosud. V těch
to případech tedy ke zvýšení nároků na státní roz-
počet nedojde.
Ke zvýšení odvodů, u tudíž ku zvýšení nároků
na státní rozpočet, by mohlo dojít jen při těžební
a geologické činnosti, kterou by bylo nutno rotili
zovat na půdě nejlepších bonitních tříd.
Podle § 7 odst. 2 písm. f) vyhlášky federálního
ministerstva financí a předsedy Státní banky čes-
koslovenské č. 152/1975 Sb., o financování repro-
dukce základních prostředků, jsou odvody za odnětí
zemědělské půdy zemědělské výrobě součástí in-
vestic.
V návrhu novelizace zákona se zavádí nový in-
stitut ,,ekonomická újma". Ekonomická újma vznik-
ne socialistické zemědělské organizaci podle tohoto
20
zákona a připravovaného nařízení vlády ČSSR teh-
dy, jestliže odnětím půdy nebo zřízením určitých
ochranných pásem dojde k podstatnému zásahu do
jejich hospodaření. Za podstatný se bude považo-
vat zásah, jestliže u organizace s celkovou výmě-
rou půdy do 4000 ha bude odňato 0, 5 % jí obhos-
podařované zemědělské půdy, nejméně však 10 ha,
nebo bude zřízeno ochranné pásmo na výměře,
která činí 2, 5 % jí obhospodařované půdy, nejméně
však 50 ha. U zemědělské organizace s celkovou
výměrou půdy od 4001 ha půjde o podstatný zasáli
tehdy, jestliže jí bude odňato 20 ha a více nebo
bude zřízeno ochranné pásmo nejméně na výměře
100 ha.
Ekonomická újma se bude odstraňovat intenzi-
fikačními opatřeními, která mají zajistit, aby po-
stižená zemědělská organizace dosahovala takové
úrovně hrubé zemědělské produkce a hospodář-
ských výsledků jako před zásahem a mohla se dále
efektivně rozvíjet.
V roce 1974 došlo v 82 případech k odnětí půdy
v takovém rozsahu, který podle kritérií stanove-
ných návrhem znamená podstatný zásah do hospo-
daření zemědělské organizace. Celkem bylo odňato
zhruba 1000 ha zemědělské půdy. Aby bylo možno
nahradit produkci z 1 ha odňaté půdy, musí být
provedena intenzifikační opatření na 4 ha zbylé
půdy. Za předpokladu, že i v budoucnu bude odní-
mána ročně stejná výměra, musela by se intenzifi-
kační opatření provádět asi na 4000 ha ročně.
Průměrný náklad na intenzifikační opatření na
l ha činí 15 000-20 000 Kčs. To znamená, že cel-
kovou výši nákladů na intenzifikační opatření lze
odhadnout na 60 až 80 mil. Kčs ročně. U ochran-
ných pásem lze předpokládat náklady ve výši
20 mil. Kčs ročně.
V nařízení vlády ČSSR bude stanoveno, z ja-
kých prostředků budou hrazeny náklady na opa-
tření k odstranění ekonomické újmy. Počítá se
s tím, že tyto prostředky budou soustředěny na
zvláštním účte vedeném u orgánu hospodářského
řízení zemědělství. Orgány budou uvolňovat pro-
středky pouze k realizaci opatření směřujících
k odstranění ekonomické újmy.
Je třeba uvést, že již nyní, i když bez právní
úpravy, při větších záborech zemědělské půdy
,,eko-
nomická újma" se ve skutečnosti vypořádala na zá-
kladě vládních usnesení nebo individuálních dohod
sjednávaných mezi organizacemi z prostředků in-
vestorských nebo těžebních organizací.
Realizace návrhu novelizace bude znamenat
zvýšené nároky na činnost orgánů ochrany země-
dělského půdního fondu a orgánů hospodářského
řízení zemědělství. Tyto nové úkoly bude nutně za-
jišťovat racionalizačními opatřeními v rámci schvá-
leného plánu pracovních síl.
V Praze dne 30. dubna 1976
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr zemědělství a výživy ČSSR:
RSDr. Večeřa v. r.