Poslanec Zdeněk Míka: Soudružky a soudruzi, vláda ČSR věnovala v minulém volebním období soustavnou pozornost také dalšímu rozvoji kultury a umění. V této oblasti bylo nutné především upevnit a zkvalitnit řídící úlohu státu, věnovat se koncepčním otázkám rozvoje umělecké tvorby a zprostředkování kulturních hodnot pracujícím. Vyžadovalo to zavést kádrovou i pracovní disciplínu do všech stupňů státního zřízení a provést nemalou výměnu řídících kádrů a zajistit jejich potřebné doškolení.

Po rozkladném krizovém období konce 60 let bylo třeba znovu zformovat řadu umělců a kulturních pracovníků a přivodit kvalitativní změnu v jejich tvorbě. Díky soustředěnému úsilí KSČ, řídících státních orgánů i těch tvůrčích pracovníků, kteří zůstali věrni marxisticko-leninským myšlenkám socialistického rozvoje společnosti, podařilo se nejen ozdravět naši kulturu a umění, ale také jejím růstem prokázat veškeré přednosti socialistického zřízení.

Ustavily se nové tvůrčí svazy, jejichž vliv na širokou základnu tvůrčích pracovníků neustále vzrůstal. Rozšiřovaly se nejen počty jejich členů, nýbrž i okruh jejich působnosti trvalým zkvalitňováním metod jejich práce, směřující k co nejúčinnějšímu ideovému ovlivňování všech poctivých uměleckých tvůrců. Došlo k všestrannému rozvoji ve všech oblastech umění.

Závažným podnětem pro uměleckou tvorbu posledních let bylo zejména 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Nebývalý rozmach umělecké tvorby by bylo možno dokumentovat mnoha úctyhodnými čísly. Avšak nejde jen o čísla, jde především o kvalitu, o ideový obsah děl s velkou uměleckou hodnotou, která zůstane trvalou součástí české kultury. Na těchto výsledcích mají nezanedbatelný podíl právě tvůrčí svazy, v nichž se podařilo semknout významné a nejpokrokovější síly naší umělecké fronty.

Velkou pozornost věnovala vláda ČSR zprostředkování kulturních a uměleckých hodnot všem pracujícím. Bohatá síť kulturních zařízení a institucí, jako jsou knihovny, galerie, muzea, památkové objekty, divadla, kina, kulturní domy, osvětové besedy, zoologické či botanické zahrady, hvězdárny, planetárny a další, byla nadále rozšiřována o nová zařízení. Byly vytvářeny materiální předpoklady pro jejich činnost a v dostatečné míře zabezpečována jejich výchovná funkce. Významný podíl na tomto úseku mají národní výbory, pod jejichž bezprostřední řízení jednotlivá zařízení patří. Velikého rozmachu po letech umělé stagnace dosáhla zájmová umělecká činnost. V uplynulých pěti letech jsme byli svědky nejen řady reprezentativních celostátních akcí, nýbrž - a to je ještě důležitější - tak vysoké aktivity nejširšího okruhu dobrovolných pracovníků a milovníků umění. Na rozvoji zájmové umělecké činnosti si můžeme nejlépe ověřit skutečnost, že v socialistické společnosti se kultura stává trvalou a nezbytnou součástí životních potřeb pracujícího lidu.

Již od nastoupení cesty k vybudování socialismu u nás je péče o kulturní dědictví, o památky jednou z prokazatelných trvalých tendencí, které svědčí o hluboké úctě pracujícího lidu k výsledkům práce a talentu předešlých generací. Také v 5. pětiletce bylo vynaloženo nemálo prostředků na zachování a renovování památkových objektů. Připomeňme si alespoň renovaci Jiřského kláštera, sloužícího nyní plně české kultuře, nebo trvalou péči o areál Pražského hradu. Zvlášť nutné je ocenit, že všechna opatření směřující k rozvoji kultury, k jejímu zprostředkování mezi pracující byla koncipována ve vztahu k výchově a seberealizaci mladé generace, vyrostlé již v socialistických podmínkách, zvláště pak mládeže dělnické a zemědělské. Nelze totiž přehlédnout, že kultura a umění významně přispívá k uvědomovacímu procesu mladého člověka, ovlivňuje jeho vztah ke společnosti, k životu vůbec - formuje - a někdy rozhodujícím způsobem - jeho citové, morální, estetické i charakterové vlastnosti.

V minulém volebním období vytvářela vláda ČSR také optimální podmínky pro internacionální sepětí české kultury nejen s kulturou slovenskou, ale také s kulturou všech zemí a národů socialistického společenství. Vzpomeňme například všech kulturních akcí k příležitosti tradičního každoročního Měsíce československo-sovětského přátelství, festivalu sovětského divadla, dnů kultury různých socialistických států, bohatých návštěv zahraničních uměleckých souborů a jednotlivých umělců účinkujících např. na jedinečném hudebním festivalu Pražské jaro. Nemálo bylo vykonáno i pro propagaci české kultury v zahraničí. Snad stačí v této souvislosti připomenout nejčerstvější úspěch české hudby v posledních týdnech v Japonsku, či výstavu českého výtvarného umění v minulém roce v Paříži.

Vláda ČSR důsledně realizovala rovněž úkoly v oblasti tělesné výchovy, sportu, turistiky a rekreace občanů. Nebývalá pozornost vlády a národních výborů všech stupňů se promítla zejména v masové účasti obyvatelstva, hlavně mládeže na tělovýchovných akcích a ve výrazném rozšíření materiálně technické základny tělesné výchovy, a to jak investiční výstavbou, tak prostřednictvím akce "Z" a výzvy Straně na počest - tělovýchově k prospěchu. Národní výbory vynaložily částku 3,4 mld Kčs, hodnota díla představuje 4,5 mld Kčs, bylo vybudováno více než 1500 dětských hřišť, 155 tělocvičen, 313 koupališť a více než 2000 dalších nenáročných sportovních zařízení. Vláda věnovala také pozornost rozvoji rekreačních oblastí, kde zejména soustředění sil a prostředků do Krkonoš přineslo dobré výsledky.  

Významná byla pomoc vlády a národních výborů při zabezpečení Čs. spartakiády 1975, která přispěla k upevnění morálně politické jednoty našeho lidu i k prohloubení účinné spolupráce organizací Národní fronty. Dobré zkušenosti z této spolupráce se staly základem k rozhodnutí vlády o vytvoření komisí národních výborů pro mládež a tělovýchovu. Zakotvením potřeb rozvoje tělesné výchovy do nových volebních programů Národní fronty byla vytvořena dobrá základna k tomu, aby se i v dalším období posilovala úloha státu při zabezpečování potřeb tělesné výchovy a aby se opatřením vlády ČSR pozitivně promítla do vytváření podmínek dalšího rozvoje aktivity prostřednictvím tělesné výchovy a sportu.

U vědomí dosažených výsledků můžeme s plnou důvěrou přijmout záměry vlády ČSR pro 6. pětiletku i v kulturní oblasti. Tyto záměry se opírají o usnesení XV. sjezdu KSČ - zabezpečovat v souladu s náročnými požadavky výstavby rozvinuté socialistické společnosti soustavný růst kulturní úrovně pracujících, zvyšovat úlohu kultury a umění při formování a uspokojování jeho duchovních potřeb, zajistit komplexní rozvoj kultury tak, aby upevňovala vztah lidí k socialismu, uvolňovala tvůrčí schopnosti člověka a pěstovala jeho smysl pro krásu. Chápeme to tak, že půjde především o další zkvalitnění řídící funkce státu, o maximální rozvíjení iniciativy a společenské aktivity občanů, o upevňování morálně politických vlastností v duchu marxisticko-leninského světového názoru, o ještě účinnější využití všech materiálních zdrojů ke kulturní činnosti, o vytváření podnětů pro socialistickou uměleckou tvorbu, o upevňování internacionální souvislosti české kultury s kulturou socialistických zemí, o aktivní rozvíjení kulturních styků s ostatními státy. V duchu zásad zakotvených v Helsinských dokumentech, tak jak jsme to již v praxi činili.

Dovolte mi pak, abych z tohoto místa, jako aktivní divadelní tvůrčí pracovník upřímně poděkoval vládě ČSR a ocenil její úmysly i úsilí o co nejrychlejší a nejkvalitnější renovaci a dostavbu kulturního klenotu české kulturní historie, Národního divadla. Nechť slavné heslo "Národ sobě" zazní novým socialistickým obsahem. Vzpomínám si při této příležitosti na slova svého učitele, průkopníka českého divadla, národního umělce Emila Františka Buriana: Národ je pro nás pracující lid a kultura pracujícího lidu je pro nás národní kulturou.  

Soudružky a soudruzi poslanci, mohu vás i vládu ČSR ujistit, že drtivá většina tvůrčích a uměleckých pracovníků přijme program vlády v kulturní oblasti jako realizační směrnici závěrů XV. sjezdu KSČ a učiní vše pro další rozvoj socialistické kultury v naší vlasti. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Míkovi. Uděluji slovo poslanci akademiku Rosickému.

Poslanec akademik Bohumír Rosický: Vážená Česká národní rado, je třeba vysoko ocenit a podpořit základní programová východiska a praktická opatření, která v oblasti péče a tvorby dobrého životního prostředí vláda ČSR promítá do své práce na 6. pětiletku. Realizuje závěry XV. sjezdu KSČ, z nichž jednoznačně vyplývá, že péče o životní prostředí jako nedílná součást starostlivosti o člověka a zvyšování jeho životní úrodně je jedním z hlavních politických úkolů současného období budování rozvinuté socialistické společnosti v ČSSR.

Díky soustavnému zájmu vlády ČSR o otázky životního prostředí se tato problematika dostává stále více do povědomí širokých mas našich občanů a do řídící činnosti národních výborů všech stupňů. Podařilo se vytvořit slibnou atmosféru pro sladění zájmů občanů a společnosti ve složitém komplexu problémů spojených s rozvojem a zlepšováním životního prostředí v naší republice.

Vláda ČSR navazuje na dobré výsledky z 5. pětiletky, jichž bylo dosaženo při řešení problému životního prostředí v republice, to je v Severočeském kraji, Severomoravském kraji, Krkonoších a dalších oblastech a soustřeďuje se na zabezpečení dalších klíčových problémů.

Poukazujeme-li trvale na politickou stránku péče o životní prostředí, máme v prvé řadě na mysli člověka, jeho zdravý a spokojený život a život dalších generací v socialistické a komunistické společnosti. Politiku je třeba vidět také v tom, že právě oblast péče o životní prostředí se v současné době stává předmětem soutěžení mezi socialistickým a kapitalistickým společenským systémem, v němž socialistický systém má všechny předpoklady, aby zcela jednoznačně prokázal svou převahu, a dále pak v tom, že stav životního prostředí bude stále intenzívněji ovlivňovat dynamiku ekonomického života našeho státu, a to jak výrobu, tak i spotřebu. Na rozdíl od chmurných předpovědí v kapitalistických státech sdílíme s naši vládou přesvědčení, že právě sociálně ekonomické zřízení založené na celospolečenském vlastnictví základních společenských zdrojů, na cílevědomém plánovitém přístupu k utváření života pracujících dává všechny předpoklady k řešení vážných komplexních problémů životního prostředí.

Proto bude třeba ve všech složkách ještě více prohloubit systém koordinace všech činností, které se týkají životního prostředí, a to jak činností vedoucích k jeho zlepšování, tak i činností, které bezprostředně nebo zprostředkovaně ohrožují životní prostředí. Systém koordinace je nutno zdokonalit na všech úrovních řízení, tj. na úrovni podniků, národních výborů, obou republik i na úrovni ČSSR. S tím úzce souvisí další zdokonalování právních norem upravujících jednotlivé složky a stránky životního prostředí a návrh na vypracování komplexního rámcového zákona o životním prostředí, který podala ČSAV federální vládě v rámci rozpracování závěrů XV. sjezdu KSČ.

Pochopitelně jen legislativní úpravy nemohou problémy vyřešit. Vládní prohlášení klade mimořádný důraz na uplatňování zdokonalení výchovné a vzdělávací soustavy a na přípravu mladé generace pro život socialistické společnosti. Otázky péče a tvorby životního prostředí jsou nyní zahrnovány do celého systému školní výchovy a průběžně zabezpečovány. Nyní bychom se měli soustředěně zaměřit na systém mimoškolní výchovy. Sdělovací prostředky a dobrovolné společenské organizace by měly soustavně a objektivně ukázat, jakým způsobem se mají lidé chovat jak při výkonu svého zaměstnání, tak i v občanském životě, aby jejich chování vedlo k zlepšování životního prostředí. Měly by ukazovat, čemu lze zabránit a co lze zlepšit u jednotlivých podniků a v zařízeních národních výborů.

Obecně se uznává, že je třeba do budoucna usilovat o vytváření uzavřených výrobních cyklů. Kde to dosud není možné, tam usilovat o zdokonalování výrobních postupů na základě prioritního zavádění ověřených poznatků, aby se škody na životním prostředí nehromadily, nýbrž zmenšovaly. V tom směru by mohlo být prospěšné zavedení kladných stimulů pro odvětví nebo podniky, které dosahují ve své ekonomické činnosti dobrých výsledků z hlediska péče o životní prostředí.

Na řešení dosud otevřených specifických problémů životního prostředí se musí všestranně podílet naše vědecko-výzkumná základna a maximálně přitom využívat mezinárodní spolupráce. Mělo by se stát pravidlem, aby každý projekt, dotýkající se vlivu na životní prostředí byl již v samotné přípravě také hodnocen z hlediska dopadu na životní prostředí, a to zvláště ekonomických dopadů do budoucna, jak to požadoval předseda vlády ČSSR s. dr. Štrougal ve svém projevu na XV. sjezdu KSČ.

K řešení celé řady problémů přispěje zdokonalení kontroly v oblasti péče o životní prostředí na základě urychleně dobudovaného soustavného sledování /monitoring/ kvality životního prostředí. Mám na mysli zlepšení kontrolní činnosti prováděné specializovanými kontrolními orgány /inspekcemi/, rozšíření kontrolních činností prováděných orgány lidové kontroly i na oblast životního prostředí, rozšíření působnosti všeobecného dozoru prokuratury a konečně plné využívání nejširší kontroly zdola, kontroly pracujících.

Plnění programu vlády v šesté pětiletce přinese bezesporu další podklady pro zdokonalení metodiky plánování, aby v sedmé pětiletce jsme dosáhli ještě vyššího zharmonizování plánu ekonomického růstu se současným respektováním potřeb životního prostředí, tj. aby již v plánu byly základem záruky prevence.

Vážený soudruhu předsedo vlády, za poslance nově jmenované stálé skupiny předsednictva ČNR pro otázky životního prostředí chtěl bych přislíbit naší vládě plnou a co nejaktivnější podporu při řešení velmi složité komplexní, ale životně důležité problematiky. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Rosickému, hovořit bude poslanec Jan Červinka.

Poslanec Jan Červinka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, programové prohlášení vlády ČSR, se kterým nás dnes seznámil její předseda s. Korčák, vytyčuje směry dalšího rozvoje naší republiky a ukazuje nástup do nového období. V odvětví zemědělství, stejně jako v ostatních odvětvích národního hospodářství rozpracovává úkoly stanovené XV. sjezdem KSČ a vyjadřuje hlavní směry činnosti vlády při uskutečňování jeho závěrů.

Směrnice pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR vletech 1976 -1980, schválené XV. sjezdem KSČ, staví před odvětví zemědělství náročné úkoly. Nejzákladnějším z nich je zabezpečovat ještě všestrannější uspokojování potřeb obyvatelstva, postupně dosáhnout soběstačnosti ve výrobě zrnin a dále zvyšovat celkovou soběstačnost ve výrobě potravin.

Z programového prohlášení vyplývá, že vláda ČSR pokládá vedle jiných i za republikovou prioritu právě další rozvoj zemědělsko-potravinářského komplexu. Družstevní rolníci si váží pozornosti, která je našemu odvětví věnována. Vážíme si slov uznání, která na adresu zemědělství řekl ve své zprávě s. Korčák. Jsme hrdi i na slova uznání, kterých se nám v minulé pětiletce dostalo v souvislosti s hodnocením zemědělství jako stabilizačního a rozvojového faktoru.

Soudružky a soudruzi, všichni víme, že státní plán šesté pětiletky v odvětví zemědělství a výživy je ve všech svých částech náročný. Již při sestavování plánu na letošní rok se muselo přihlédnout k nepříznivým výsledkům, zejména sklizně obilovin a poklesu dynamiky rozvoje živočišné výroby v roce 1975.

Rok 1976 svými mimořádnými klimatickými podmínkami znovu nepříznivě ovlivnil výsledky rostlinné výroby a předpokládaný rozvoj živočišné výroby. Družstevní rolníci a ostatní pracující našeho zemědělství oceňují opatření předsednictva ÚV KSČ a vlády ČSSR, jejichž realizace umožňuje překlenout dopady letošního extrémního sucha a vytváří nezbytné předpoklady pro další rozvoj zemědělství a výživy v roce 1977. Důsledky nepřízně počasí však vyžadují provést nezbytně další účinné kroky a opatření pro splnění úkolů plánu v roce 1977 v samotném zemědělství na všech stupních řídících a příslušných společenských organizací.

Základní problémy plánu zemědělské výroby na rok 1977 se soustřeďují do oblasti rozvoje rostlinné výroby, výroby krmiv, zabezpečení zásobování vnitřního trhu živočišnými výrobky a materiálně technického zajištění stanovených úkolů. Naplnění těchto úkolů bude vyžadovat výraznější mobilizaci všech dostupných zdrojů, vnitřních rezerv, maximální hospodárnost spolu s mobilizací všech pracovníků a účinný rozvoj pracovní iniciativy v zemědělských podnicích. Splnění náročných úkolů státního plánu v příštím roce vytvoří předpoklady k potřebné obnově dynamiky rozvoje naší socialistické zemědělské velkovýroby.

Soudružky a soudruzi, významná úloha při plnění hospodářských úkolů v příštím období připadá družstevnímu rolnictvu a také Svazu družstevních rolníků. V činnosti organizace družstevních rolníků je podíl na naplňování úkolů státního plánu prvořadým úkolem.

Jsme si vědomi, že vedle materiálně technických podmínek má na plnění úkolů výroby rozhodující podíl člověk, pracovník našich zemědělských podniků, jeho přístup, iniciativa a vynalézavost. Proto široký rozvoj pracovní iniciativy, soutěžního a závazkového hnutí, práci brigád socialistické práce a KRB, považujeme v našich podmínkách za důležitý nástroj k naplňování výroby. Na příkladu letošního roku jsme se znovu přesvědčili, že iniciativa a obětavost lidí pomáhá překlenout obtíže, které se zdají být nepřekonatelné. Chceme udržet mohutnou vlnu iniciativy z letošního roku, rozvíjenou na počest XV. sjezdu KSČ a všeobecných voleb do národních výborů a zastupitelských orgánů a zaměřit iniciativu družstevních rolníků k vyhlašování socialistických závazků na počest 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce tak, aby přispěly k naplnění a překračování plánovaných úkolů v roce 1977.

Jedním z rozhodujících faktorů dalšího rozvoje socialistického zemědělství je dělnicko-rolnický svazek, založený na totožnosti základních politických a ekonomických zájmů dělnické třídy a družstevního rolnictva. V nynějším období rozvoje vyspělé socialistické společnosti a v podmínkách vědecko-technického rozvoje nabývá svazek nových forem. Postupně se vytváří socialistický zemědělsko-průmyslový komplex, dochází k dalšímu sblížení průmyslu a zemědělství, dělnické třídy a družstevního rolnictva.

Vzhledem k náročnosti úkolů zemědělství v příštím období a podílu průmyslu na rozvoji zemědělství je zájem samotných družstevních rolníků tento svazek dále prohlubovat. Svaz družstevních rolníků využije všech dosavadních osvědčených forem k dalšímu oboustranně prospěšnému rozvoji politické i ekonomické stránky dělnicko-rolnického svazku.  

K tomu, aby pracující ve výrobě mohli věnovat všechny své síly plnění výrobních úkolů, je třeba jim zabezpečit dobré pracovní a životní podmínky. Tato obecně platná zásada platí též pro naše členy JZD. Změny, které způsobuje proces koncentrace a specializace výroby, se týkají družstevních rolníků v oblasti pracovní i mimopracovní. V řadě případů tyto změny znamenají podstatný zásah do pracovního i osobního života.

Ulehčení těchto změn u dosavadních pracovníků a potřeba i příchod nových, vysoce kvalifikovaných sil, si vyžaduje od zemědělských podniků a orgánů SDR věnovat větší pozornost pracovním podmínkám, pracovnímu prostředí, životním podmínkám i celé oblasti kulturně sociální politiky.

Rychlý rozvoj výrobních sil a ekonomická vyspělost zemědělství vytvořily i materiální základnu pro formování nového způsobu života na vesnici, nových postojů k práci, k podniku, k lidem v místě bydliště, způsobu uspokojování materiálních, duševních a kulturních potřeb, způsobu vzdělávání atd. Působí i na vztahy zemědělců ke společnosti, na jejich účast ve veřejném dění, na společenském a politickém životě.

V této oblasti - v oblasti komplexní péče o družstevní rolníky - má stále větší význam krátkodobé či dlouhodobé sociální plánování. V tomto směru získávají důležité místo plány společensko-sociálního rozvoje, které jako součást výrobně finančních plánů JZD vytváří předpoklady pro rozvoj společenské činnosti a uspokojování sociálních a kulturních zájmů družstevníků v průběhu celého roku.

Je potěšitelnou skutečností, že stále větší počet družstevních rolníků nalézá pozitivní formy využití svého volného času. Jako příklad chci uvést rozvoj kulturního života na vesnici, zvyšující se počet družstevních kulturních zařízení a zapojení družstevníků, zvláště mladých, do různých soutěží zájmové umělecké činnosti.

V komplexu pracovních a životních podmínek bylo už nemálo dřívějších rozdílů mezi městem a vesnicí odstraněno. Byl to výsledek cílevědomé, plánovité ekonomické a sociální politiky naší socialistické společnosti. Ani do budoucna nemůžeme očekávat, že by zbývající rozdíly byly odstraněny automaticky. Cesta k dalšímu vyrovnání rozdílů mezi průmyslem a zemědělstvím, mezi městem a vesnicí, musí i nadále mít cílevědomý, plánovitý, komplexní charakter tak, jak to vyžaduje současná etapa socialistické společnosti. Svůj podíl zde musí přinést i práce orgánů Svazu družstevních rolníků.

Mezi faktory, ovlivňující určitou měrou plnění úkolů zemědělské výroby, patří též úroveň spolupráce zemědělských podniků s národními výbory, Národní frontou a jejími jednotlivými organizacemi.

Tato otázka vystupuje do popředí zejména v současné době, kdy JZD hospodaří na katastru několika MNV a spolupracuje s větším počtem místních orgánů a organizací Národní fronty. Bude naším úkolem i v dalším období oboustranně prospěšnou spolupráci dále rozvíjet. Družstevní rolníci a JZD jsou si vědomi své spoluzodpovědnosti na plnění nových volebních programů Národní fronty. Na druhé straně očekávají od orgánů státní moci a správy i od organizací Národní fronty pomoc při řešení otázek dalšího rozvoje zemědělské výroby.

Soudružky a soudruzi, družstevní rolníci, stejně jako ostatní pracující v zemědělství, jsou si plně vědomi náročnosti úkolů státního plánu zemědělské výroby a spoluodpovědnosti za výživu obyvatelstva naší země. Úkoly, které pro zemědělství vyplývají ze 6. pětiletky, berou za své a pevně věřím, že učiní - tak jako v minulosti mnohokrát - vše pro jejich naplnění.

Jsem přesvědčen, že mohu oprávněně vyjádřit jménem družstevních rolníků, Svazu družstevních rolníků i jako poslanec České národní rady plnou podporu vládě ČSR a jejímu programovému prohlášení, které nám bylo dnes předloženo. /Potlesk./