/Schůze České národní rady opět zahájena v 8.30 hodin./

předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Toman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc.

175 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR Evžen Erban: Zahajuji přerušenou 4. schůzi České národní rady. Budeme pokračovat v projednávání schváleného pořadu. Druhým bodem pořadu je

II

Vládní návrh odůvodní ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky vám předkládá k projednání a schválení státní závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1976. Výsledky, které závěrečný účet vyjadřuje a kterých jsme dosáhli v rozvoji socialistické společnosti, názorně a přesvědčivě ukazují, že jsme celkem dobře hospodařili. Je to náš konkrétní a významný příspěvek ke splnění linie vytyčené XV. sjezdem KSČ.

Jistě si všichni můžeme připomenout, že překonávat náročnější vnitřní i vnější podmínky rozhodně nebylo snadné. Na jedné straně dopad sucha na zemědělskopotravinářský komplex a růst cen dovážených surovin a materiálů přinesly nejeden problém, ale na druhé straně - a to především - iniciativa lidí, jejich aktivní podpora poskytovaná politice strany, se staly rozhodujícím faktorem splnění úkolů v klíčových oblastech.

Podařilo se zabezpečit plynulý přechod z 5. do 6. pětiletky. Pokračoval dynamický ekonomický rozvoj. Vytvořený národní důchod se zvýšil proti roku 1975 v ČSSR o 3,9 %, což je v podstatě v souladu se záměry 6. pětiletého plánu. V průmyslu řízeném naší vládou vzrostla výroba o 3,6 % a výkony ve stavebnictví o 8 %. Zvlášť cenné je to, že přírůstek průmyslové výroby byl zcela a objem stavebních prací z 90 % kryt růstem produktivity práce. Plánované úkoly se nepodařilo zabezpečit, vzhledem k mimořádně nepříznivým klimatickým okolnostem v našem zemědělství.

Myslíme si, že dnes, kdy se zamýšlíme nad úspěšnými výsledky prvého roku 6. pětiletky, musíme znovu po právu ocenit poctivou práci dělníků, rolníků a inteligence. Svým obětavým úsilím vyjadřují důvěru politice komunistické strany a ve svých závazcích slibují věnovat své síly, um i odhodlání k uskutečnění úkolů, které byly přijaty na XV. sjezdu a dále rozpracovány na zasedáních ÚV KSČ. Významným činitelem a pramenem jistoty našeho úspěšného rozvoje byla těsná spolupráce se socialistickými státy, především se Sovětským svazem.

Na každém kroku se přesvědčujeme o tom, že na základě rozvoje společenské výroby se dále zvýšila životní úroveň lidí. Člověk v naší zemi se může s optimismem dívat do nadcházejících let. Při zachování stability maloobchodních cen základních životních potřeb celkové peněžní příjmy obyvatelstva vzrostly proti roku 1975 o 4,5 % a průměrná měsíční mzda pracovníka socialistického sektoru dosáhla 2382 Kčs. Objem maloobchodního obratu byl proti roku 1975 vyšší o 3,4 %. Možno říci, že koupěschopná poptávka byla globálně uspokojena.

O přednostech socialistického zřízení a plánovaného hospodářství svědčí to, že přes značný výpadek zemědělské produkce bylo zajištěno plynulé zásobování potravinami. Dosáhli jsme tady vysoké úrovně nejen v objemu, ale i v kvalitě. Jsme však kritičtí k vlastní práci a dobře víme, že vnitřní trh při celkové vyrovnanosti byl poznamenán některými strukturálními problémy, což se projevilo např. v tom, že nabízené zboží ne vždy plně odpovídalo měnící se poptávce. O těchto otázkách jednalo podrobně 7. zasedání ÚV KSČ a vláda ČSR na základě jeho závěrů přijala celý soubor opatření, který umožní postupně problémy důsledně vyřešit.

Velmi významnou složkou životní úrovně jsou výdaje na společenskou spotřebu. V přepočtu na jednoho obyvatele činily 7039 Kčs, tj. o 436 Kčs více než v roce 1975. V uplynulém roce jsme poskytly značné prostředky na rozvoj školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, kultury a dalších oblastí společenské spotřeby.

Celý soubor opatření na úseku životní úrovně, uskutečněný v souladu s hospodářskou a sociální politikou komunistické strany dokazuje, jakou pozornost věnuje náš socialistický stát skutečnému a všestrannému naplnění lidských práv. Veškeré bohatství společnosti u nás slouží ne několika privilegovaným jednotlivcům, ale nejširším masám pracujících. Plně se ztotožňujeme s tím, co řekl generální tajemník ÚV KSSS a předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR L. I. Brežněv v nedávném projevu pro francouzskou televizi: "Nyní je každý sovětský člověk jist, že se nikdy nestane nezaměstnaným, že získá potřebné vzdělání, že jeho nadání a talent najdou uplatnění, že nebude vydán na pospas osudu v případě nemoci, že je zabezpečen ve stáří a může být klidný, pokud jde o budoucnost jeho dětí."

Tato práva a jistoty dané a realizované pouze v socialismu, umožňují našim pracujícím plně prožít svůj život a prací rozhodovat o tom, jak se bude utvářet v budoucnosti.

Tyto skutečnosti jsou v ostrém protikladu s tím, co tak dobře znají občané kapitalistických států. Nezaměstnanost a neustálý předstih růstu cen před růstem mezd, inflace a sociální problémy mládeže, národnostní a rasové problémy, strach o zítřek a celá řada jevů, které si my už ani nedovedeme představit. Je dobře, že občané naší republiky přijímají vymoženosti socialismu jako samozřejmé, že pro společnost, pro sebe i pro své děti vytvářejí spolehlivá východiska dalších perspektiv.

Tento fakt je potvrzen i rozpočtovým hospodařením v roce 1976, které se pohybovalo v rámci rozpočtu schváleného Českou národní radou a v mezích zákona o rozpočtových pravidlech. Bylo pozitivně ovlivněno úspěšným splněním státního plánu. Příjmy státního rozpočtu ČSR činily 117 942 mil. Kčs, výdaje 117 907 mil. Kčs, takže byl dosažen přebytek ve výši 34 mil. Kčs. Téměř 80 % příjmů státního rozpočtu činily příjmy od socialistických organizací. Podíl příjmů od obyvatelstva činil 20 %.

Není žádným tajemstvím, že na vyrovnanost finančního hospodaření má rozhodující vliv efektivnost společenské výroby. Domníváme se, že je třeba naprosto otevřeně říci, že přes dílčí úspěchy nemůžeme být s celkovými výsledky stále spokojeni. Kritické rozbory ukazují, že jednak neodpovídají možnostem ekonomiky, jednak nejsou v souladu s potřebami rozvoje naší socialistické společnosti. Příčina tkví v tom, že zajišťování kvalitativních stránek reprodukčního procesu se dosud nestalo nedílnou součástí řízení. Požadavek kvality se v této sféře nezobrazuje tak, jak bychom si přáli a řízení se bohužel v převážné míře stále orientuje na plnění objemu výroby.

Významným ukazatelem úrovně efektivnosti je vývoj vlastních nákladů a tvorby zisku. Přesto, že na nutnost snižování nákladů nejvyšší stranické a vládní orgány stále náročněji orientují pozornost a zdůrazňují odpovědnost hospodářských vedoucích, ani jeden resort se v uplynulém roce s plánovanými úkoly nevyrovnal. Problémy přetrvávají zvláště ve snižování materiálových nákladů. Ve svém souhrnu byly relativně překročeny o 2,7 mld Kčs. Za touto částkou se skrývají tisíce tun surovin a materiálů, kovů, paliv, miliony kilovat hodin elektřiny apod., které byly spotřebovány navíc.

Máme za to, že snižovat náklady a zajišťovat růst efektivnosti se musí v mnohem větší míře než dosud stát především věcí projektantů, konstruktérů, technologů a výzkumníků, tedy pracovníků předvýrobních etap. Jim, jak zdůraznil ústřední výbor strany, přísluší rozhodující úloha v zajišťování tohoto náročného úkolu. Ke škodě věci však nutno konstatovat, že tato problematika stojí někdy tak trochu na okraji jejich zájmu, nezabývají se jí s dostatečnou intenzitou a ani proces řízení je neovlivňuje natolik, aby byli nuceni změnit své postoje. V souladu s poznatky odborových orgánů si musíme rovněž přiznat, že také iniciativa a socialistické soutěžení není stále v odpovídající míře orientováno na plnění kvalitativních ukazatelů plánu.

Máme i řadu dobrých příkladů. Jednoznačně prokazují, že ty podniky, kde se s úkoly růstu efektivnosti úspěšně vyrovnávají, jako např. Hedva Moravská Třebová nebo pekárna v Praze-Michli, a další, dosahují dobrých výsledků. Tajemství jejich úspěchu spočívá především v cílevědomém zaměřování racionalizačních akcí a iniciativy pracujících na tyto otázky.

Je mimo veškerou pochybnost, že neplnění plánovaných záměrů na jednom úseku se promítá i do dalších ukazatelů. To, že se kupř. nepodařilo snížit náklady, se nepříznivě odrazilo na tvorbě zisku.

Celoroční plán zisku nebyl splněn o 2,3 mld Kčs a jeho podíl na tvorbě finančních zdrojů se v důsledku vysoké materiálové náročnosti výroby snížil. Také struktura jeho tvorby nebyla uspokojivá. Přírůstku zisku bylo dosaženo převážně extenzívními faktory, zejména růstem výroby. Zdůrazňujeme tuto okolnost zvláště proto, abychom si plně uvědomili vzájemnou souvislost a podmíněnost všech ekonomických procesů.

Dynamika a efektivnost celého hospodářského rozvoje ovlivňuje rovněž investiční výstavbu. V národním hospodářství bylo v roce 1976 na území ČSR provedeno za více než 88 mld Kčs investičních prací a dodávek. V organizacích přímo řízených vládou ČSR bylo vynaloženo více než 47 mld Kčs a z toho téměř polovinu /22,1 mld Kčs/ uhradil státní rozpočet ČSR. Byla dokončena a dána do provozu řada významných investičních akcí, např. v Chemických závodech československo-sovětského přátelství v Záluží u Mostu, ve Spolaně Neratovice, v cementárně Čížkovice apod. Dokončena byla výstavba televizních vysílačů Buková hora a Krásná u Pardubic, vysílače v Liblicích, obchodní dům v Mostě, atd. Intenzívně pokračovala investiční výstavba v Praze a v Severočeském kraji.

I nadále však přetrvávají na tomto úseku značné, dlouhodobé problémy. Řadu investic stavíme draho a v dlouhých lhůtách. To pochopitelně ovlivnilo růst rozpočtových nákladů - jen v loňském roce toto zvýšení představovalo 1,8 mld Kčs. Zarážející je přitom ta skutečnost, že jen třetina z celkového zvýšení činí náklady související se zlepšením parametrů nově budovaných investic. Zůstatek rozpočtových nákladů u rozestavěných staveb byl o 5,8 mld Kčs vyšší než v roce 1975. Ani ekonomická efektivnost investičních celků, které jsou uváděny do provozu, není vždy na potřebné úrovni a často nedosahujeme projektovaných parametrů.

Vláda naší republiky přijala k účinnějšímu řízení investičního procesu řadu opatření. Především jsme se zaměřili na přípravu staveb, na soustředění stavebních kapacit na rozhodující investice, zasadili jsme se o omezení nově zahajovaných s taveb a o prohloubení kontroly v této oblasti. Ze státního rozpočtu nejsou hrazeny zvýšené náklady, které proti původním projektům neznamenají zlepšení parametrů. Dotace se rovněž neposkytují tam, kde došlo k závažnějším nedostatkům při předávání staveb do užívání. Ostatně velmi podrobně se těmito otázkami zabývalo včerejší zasedání České národní rady.

V uplynulém roce jsme hodně úsilí věnovali vývoji zásob. A tato práce nebyla zbytečná. Fakta svědčí o tom, že proti předchozím létům bylo dosaženo určitého zlepšení. Růst zásob byl pomalejší než růst výkonů. Ve srovnání s rokem 1975 se zrychlila doba obratu zásob u průmyslových a stavebních organizací o 0,9 dne. Jejich plánovaná obrátka však splněna nebyla, neboť plán počítal se zrychlením o 1,1 dne. Jiné starosti nám dělá jejich pokračující nepříznivý vývoj, zejména ve stavebnictví a v hospodářství řízeném národními výbory. Vážné problémy, a my víme, že musíme energičtěji přistoupit k řešení, jsou též v jejich struktuře, zejména u obchodních organizací. Také v rozložení podílů surovin a materiálů, polotovarů a hotových výrobků, ve výši dodavatelských a odběratelských zásob není vše v pořádku.

Tyto otázky se budou intenzívně v následujícím období promítat do řídící a organizátorské činnosti vlády. Není totiž sporu o tom, že zásoby někde zbytečně umrtvují materiálové a finanční zdroje a je v našem společném zájmu, aby jejich vývoj a stav umožňoval výrobě a obchodu lépe a pružněji zabezpečovat v potřebném množství, sortimentu a kvalitě potřeby obyvatelstva, organizací i zahraničních partnerů.

Velmi odpovědně přistupujeme a budeme přistupovat k zahraničně ekonomickým vztahům. Zavazující je pro nás to, že plánované vývozy do socialistických států byly v roce 1976 překročeny. Nemůžeme ale podcenit, že export do kapitalistických států jsme nesplnili a zároveň překročili plánované dovozy. Pravda, tuto sféru ovlivnily především nepříznivé výsledky v zemědělské výrobě v důsledku sucha. Byli jsme nuceni dovézt zvýšené množství obilí a neměli jsme dostatečné vývozní fondy tradičně vyvážených některých druhů potravin.

Nepříznivě působila na vývoj v zahraničím obchodě také přetrvávající krizová situace v kapitalistických zemích, která se projevovala mj. pokračující labilitou cen a odbytovými potížemi. Naše dovozy záporně ovlivnil další vzestup cen, surovin a materiálů. Vše se ale nedá vysvětlit objektivními příčinami, dopady sucha a trvající krizí v kapitalistických státech. Nelze podcenit řadu subjektivních příčin.

V příštích letech této pětiletky bude proto důležitým, a dá se dokonce říci klíčovým úkolem všech článků řízení výroby a zahraničního obchodu provádět taková cílevědomá opatření, která zaručí překonání současných problémů. Především musíme soustavně zvyšovat kvalitu a technickoekonomické parametry výrobků, zabezpečovat pohotový a komplexní servis, včas reagovat na měnící se poptávku. To bezezbytku platí vůči kapitalistickým státům, ale i vůči socialistickým zemím. Jednou provždy třeba rázně skoncovat s podceňováním náročnosti socialistických trhů a třeba se v tomto směru vypořádat s neobjektivními postoji některých hospodářských pracovníků. Nám však jde přece o dobré jméno naší ekonomiky ve světě a chceme přispět ke zlepšení reprodukčních ukazatelů v zahraniční směně.

Společně s dosaženými výsledky v rozvoji materiálně technické základny naší socialistické společnosti jsme v minulém roce zaznamenali růst výdajů na společenskou spotřebu. Učinili jsme tak první kroky k důsledné realizaci programu sociálního rozvoje schváleného Směrnicí XV. sjezdu KSČ.

V roce 1976 bylo vyplaceno ze státního rozpočtu ČSR a z rozpočtů národních výborů na školství, zdravotnictví, kulturu, sociální zabezpečení a nemocenské pojištění přes 67 mld Kčs, tedy o 4,5 mld Kčs více než v roce 1975. Jde o rozsáhlý komplex výdajů, který názorně dokumentuje péči našeho socialistického státu o všestranné uspokojování rostoucích sociálních a kulturních potřeb obyvatelstva. Lidé si plným právem váží těchto skutečností a mohou je srovnávat s praxí v kapitalistických státech. Stovky zpráv, informací a faktů jednoznačně hovoří o tom, že dnes stejně jako v minulosti buržoazie hledá a nachází úspory k vyrovnání schodkových státních rozpočtů a k úhradě na zvýšené zbrojení ve věcech, které mají sloužit miliónům pracujících.

O tom, jak k oprávněným potřebám člověka přistupuje socialistická společnost, svědčí mj. i naše výsledky z minulého roku. Téměř dvě třetiny výdajů ze sféry společenské potřeby - 41,6 mld Kčs - bylo vynaloženo na nemocenské pojištění a sociální zabezpečení. Ve srovnání s rokem 1975 to představuje zvýšení o 3,4 mld Kčs. Tento růst byl spojen zejména s úpravou 2,2 miliónů důchodů od 1. ledna loňského roku. Na toto zvýšení jsme vynaložili z rozpočtu ČSR 2,4 mld Kčs. Celkově bylo na dávkách sociálního zabezpečení vyplaceno přes 26 mld Kčs a na dávkách nemocenského pojištění 12,6 mld Kčs. Průměrná měsíční výše starobního důchodu dosáhla koncem roku 1077 Kčs. Vysoká úroveň sociálního zabezpečení zajišťuje v souladu se socialistickým způsobem života klidné stáří všem občanům, kteří po letech usilovné práce odešli na zasloužený odpočinek. Nezapomínáme ani na ty, kteří jsou dočasně pro nemoc vyřazeni z pracovního procesu. Nikdo se nemusí bát, že nemoc a stáří ohrozí jeho existenci.

K předním úkolům naší socialistické společnosti patří i všestranná péče o zdraví lidu. Odpovědnost, s níž naše společnost tuto povinnost přejímá, dosvědčuje fakt, že na zdravotnictví bylo v ČSR v uplynulém roce z rozpočtu vydáno 11,5 mld Kčs. V souladu se zdravotně politickou linií jsme zejména dále posilovali jednak ambulantní péči a jednak péči o staré a dlouhodobě nemocné občany. V roce 1976 dále vzrostl celkový počet lékařů a dnes patříme i v tomto ohledu mezi nejvyspělejší státy. Vždyť u nás připadá jeden lékař na 387 obyvatel. Jistě není třeba zvláště zdůrazňovat, že bezplatná zdravotní péče a zejména její vysoká úroveň ve srovnání se světovým průměrem prokazuje vysokou humánnost socialistického zřízení.

V povědomí lidí se intenzívní úsilí v péči o zdraví úzce spojuje s celkově dobrým vývojem nejmladšího pokolení. Máme radost z toho, že dětí přibývá, ale zároveň neztrácíme se zřetele řešení problémů, které se tím vyvolávají. Koncem roku 1976 bylo v provozu 1238 jeslí s více než 52 000 místy. I když jsme tady dosáhli značného pokroku, nelze zapomínat, že zůstalo neuspokojeno přes 48 % z počtu dětí, pro než rodiče požadovali umístění v jeslích. Vzít tento fakt na vědomí, nepostačí. Říkáme otevřeně, že patří k našim povinnostem aktivizovat rezervy a zdroje a postupně dospět k příznivějšímu stavu.

V mateřských školách bylo umístěno 351 000 dětí. I zde však musíme z ekonomického, společenského i politického hlediska pečlivě posuzovat tisíce žádostí o nová místa ve školkách a včas volit taková opatření, která umožní zjednat nápravu. Dobře víme, že národní výbory spolu s řadou závodů a podniků nastoupily správnou cestu a vláda jim vychází vstříc komplexem opatření, ve kterých finance hrají významnou roli. Jeslí i mateřských škol přibývá. Pro dokreslení chceme uvést, že loni např. bylo vybudováno 637 nových tříd mateřských škol. Domníváme se, že není znovu třeba opakovat, jaký význam má rozvoj jeslí i mateřských škol pro společnost, pro výchovu i pro spokojený život občanů.

Výstavba mateřských škol je jenom malou částí všestranné pozornosti věnované školství. Na plnění úkolů, souvisejících s výchovou naší mladé generace bylo vynaloženo 11,6 mld Kčs. I naše finanční politika tak výrazně napomáhala realizaci československé výchovně vzdělávací soustavy. Růst výdajů v této oblasti zabezpečil další zdokonalení a modernizaci vzdělávacího procesu na všech stupních škol v souladu s rozvojem vyspělé socialistické společnosti. To se projevilo v činnosti základních, středních i vysokých škol i ve zvládnutí úkolů v předškolní a mimoškolní výchově.

Už tradičně významné postavení v životě našich občanů zaujímá kultura a umění. V našem státě, ve kterém je vedoucí silou komunistická strana, vytváříme pro mnohotvárný rozvoj této oblasti příznivé podmínky. Cílevědomě zapojujeme do aktivního kulturního dění široké vrstvy pracujících. Ve jménu života, radosti i krásy zpřístupňujeme rozsáhlé hodnoty hlubokého společenského významu.

I když otázky kultury vážíme v širokých souvislostech a rozhodně je neredukujeme na problematiku hmotného zabezpečování, nelze nevidět, že společnost na tyto účely vyčlenila ze státního rozpočtu více než 2,3 mld Kčs. Máme-li uvést některý praktický pohled - tak např. na každou vstupenku do divadla doplácíme v průměru více než 40 Kčs, na jednu vstupenku do kina 1 Kčs. I toto hledisko cílevědomé podpory kultury je vlastní jen socialistickému státu. V souladu s dlouhodobými cíli naší kulturní politiky byly prostředky státního rozpočtu uvážlivě a plánovitě využívány i na další prohloubení kulturně výchovné a zájmové činnosti, na divadelnictví, na podporu socialisticky angažované filmové tvorby, na rozvoj kulturních styků se zahraničím a na stále náročnější údržbu a opravy kulturních památek.

Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že náš stát vyčleňuje na oblast společenské spotřeby obrovské prostředky. Bylo by však nesprávné, kdybychom se domnívali, že jimi můžeme plýtvat. Vždyť zdroje socialistického státu nejsou neomezené, a proto i zde vystupují do popředí kritéria hospodárného a účelného využívání finančních prostředků s promyšlenou snahou o vyšší účinnost a kvalitu. Pro důsledné uskutečňování tohoto základního požadavku budeme zdokonalovat formy financování jednotlivých odvětví společenské spotřeby, objektivizovat normy výdajů a zejména klást důraz na odpovědný vztah příslušných pracovníků, organizací a orgánů k hospodárnosti. Je v zájmu celé společnosti i každého jednotlivce, abychom ke svěřeným finančním zdrojům všude přistupovali s péčí řádného hospodáře.

Velmi důležitou složku naší politické i ekonomické struktury představují národní výbory. Jejich přístupy i úroveň veškeré práce v ekonomice, ve sféře společenské spotřeby i výchovy významným způsobem ovlivňují tvůrčí atmosféru v naší společnosti. Jejich činnosti věnuje vláda, jak ji k tomu zavazuje i její programové prohlášení, soustavnou pozornost. Součástí organizátorské i řídící pravomoci, kterou vůči nim uplatňuje, je i aktivní finanční politika. Zaměřovala se zejména na to, aby národní výbory jako místní orgány státní moci a správy mohly plnit své společenské funkce a úkoly vytyčené ve volebních programech.

Oceňujeme, že v uplynulém roce dále zaktivizovaly svoji mnohostrannou činnost a rozvinuly své hospodářství. Kladli jsme si za cíl zainteresovat je jednak na dobrých výsledcích hospodaření, jednak vyvolat výraznou snahu po uplatnění náročnosti při dosahování vyšší efektivnosti veškeré práce. Toto cílevědomé úsilí přineslo své ovoce. Důkazem toho je uvážlivé vynakládání rozpočtových prostředků při současném zabezpečování potřebné úrovně i kvality rozvoje společenské spotřeby.

Vyšší péči věnovaly národní výbory plnění vlastních příjmů. Bohužel jejich plánovaná výše nebyla splněna. Příčina spočívá především ve výpadku zemědělské daně. Nemůžeme být spokojeni ani s tím, že národní výbory nevyčerpaly účelové subvence ve výši 949 mil. Kčs. V praxi to znamená, že se nesplnily věcné úkoly v občanské a technické vybavenosti. Plán zde byl splněn pouze na 97 %. Nepodařilo se tudíž dosáhnout tolik potřebného zlomu a nadále přetrvávají nedostatky z 5. pětiletky. Rozhodně není třeba na tomto shromáždění široce rozvádět ekonomické a společensko-politické dopady tohoto jevu.

Tyto nedostatky však nemohou zastínit základní skutečnost. Rozpočtové hospodaření národních výborů skončilo v roce 1976 přebytkem 930 mil. Kčs. Celkové příjmy činily 64,5 mld Kčs a výdaje 63,6 mld Kčs. Státní rozpočet poskytl národním výborům na dotacích a subvencích 35,5 mld Kčs a kryl tak více než polovinu jejich celkových výdajů.

Na krytí mimořádných potřeb jsme v průběhu roku poskytli více než 400 mil. Kčs a navíc jsme pokryli výpadek inkasa zemědělské daně ve výši 534 mil. Kčs.

I při dnešní příležitosti chceme zdůraznit, že si vysoce vážíme aktivní podpory občanů, závodů a organizací Národní fronty při plnění volebních programů. V investiční části akce "Z " byla vytvořena hodnota díla ve výši 3,9 mld Kčs, přičemž finanční náklady činily jen 2,7 mld Kčs. Zásluhou národních výborů bylo v akci "Z " v uplynulém roce vybudováno 159 mateřských škol, 13 základních devítiletých škol, 35 školních jídelen, 49 družin mládeže, 684 kilometrů vodovodů, 500 kilometrů kanalizací a další společensky prospěšná zařízení, která urychlují plánovitý rozvoj míst a zlepšují životní prostředí ve městech i na vesnicích. Každý krok v tomto směru je krokem k vyšší spokojenosti občanů. A rozhodně stojí za to touto cestou jít dále.

Právem tedy náleží poděkování vlády ČSR národním výborům všech stupňů, jejich poslancům, funkcionářům, organizacím Národní fronty a hlavně milionům občanů za příkladné a cílevědomé úsilí, které při plnění volebních programů prokázali. Současně chceme vyjádřit přesvědčení, že i v dalším období počítáme s tím, že národní výbory nepoleví v tomto úsilí, v této společensky prospěšné aktivitě a že budou za všestranné podpory jednotlivců i kolektivů, organizací i závodů uvážlivě a iniciativně postupovat v dalším rozvoji a zvelebování krajů i okresů, všech míst po celé naší socialistické vlasti.

Soudružky a soudruzi, projednávání státního závěrečného účtu je příležitostí i k hlubšímu zamyšlení nad současným vývojem naší ekonomiky, nad problémy, které provázejí plnění státního plánu a rozpočtu v letošním roce.

Výsledky prvých pěti měsíců letošního roku ukazují, že naše hospodářství se i ve druhém roce 6. pětiletky dynamicky rozvíjí. Také státní rozpočet ČSR je plněn v plánovaných proporcích.

V souhrnu se podařilo dodržet plánované tempo výroby v průmyslu a ve stavebnictví, i když počátkem roku byla složitá palivoenergetická situace a objevily se i některé další překážky. V zemědělství jsme se úspěšně vyrovnali s obtížemi, které vyvolala nižší výroba krmiv v loňském roce a nejen to. Poctivou prací byly vytvořeny příznivé podmínky pro obnovení dynamiky zemědělské výroby a pro plynulé plnění nákupu v letošním roce.

To jsou jistě přesvědčivá fakta, ale byli bychom málo objektivní, kdybychom pod dojmem hodnocení celkově úspěšného vývoje neviděli slabiny a nedostatky, které brzdí náš rychlejší postup vpřed.

Nelze se např. smiřovat s tím, že s plánovanými úkoly se od počátku roku do konce května nevyrovnalo 9 VHJ řízených ministerstvem stavebnictví ČSR, 4 VHJ řízené ministerstvem obchodu ČSR, 1 VHJ řízená ministerstvem průmyslu ČSR a že celkem v České socialistické republice své úkoly neplní 247 průmyslových a stavebních podniků.

Stejně tak nelze přehlížet přetrvávající problémy v oblasti investic, zahraničního obchodu, nákladů, ve využívání základních fondů, v materiálně technickém zásobování a v uspokojování poptávky některými druhy zboží.

Překonání těchto nedostatků se musí stát záležitostí konkrétní organizátorské práce, náročného a kritického posuzování krátkodobých i dlouhodobých opatření na všech stupních řízení.

To se neobejde bez všeobecného zvýšení kázně a odpovědnosti, svědomitého vztahu k povinnostem. K tomu ale náleží i důsledné využívání práv, která jsou jednotlivým článkům řízení a jejich pracovníkům dána. Jen tak dosáhneme, aby každý důsledně plnil své úkoly a řešení problémů nepřenášel na jiné. Aby stále náročnější požadavky vyvolávaly nové formy práce, aby se každý pracovník dokázal na dnešek dívat očima budoucnosti.

/Řízení schůze převzala místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová./

Chceme podtrhnout, že rozhodujícím úkolem letošního roku je zabezpečit ve všech podnicích, závodech a organizacích splnění úkolů státního plánu a státního rozpočtu, a to komplexně ve všech ukazatelích tak, jak to vyžaduje ústřední výbor Komunistické strany Československa a vláda republiky. Tedy i v oblasti investic, zahraničního obchodu, v dodávkách pro vnitřní trh, v nákladech a zisku. Generální tajemník komunistické strany a prezident republiky Gustáv Husák na IX. všeodborovém sjezdu řekl: "Pro příští období stojí před námi jako revoluční bojový úkol: plnit státní plán důsledně a na každém pracovišti, zejména v jeho kvalitativních ukazatelích a nepřipustit žádné zakolísání. To je cesta, která vede k dalším úspěchům."

Plnění plánu spojené se zvyšováním efektivnosti se stává doslova zákonem.

Na tyto otázky je třeba více než dosud zaměřovat iniciativu pracujících, která v těchto dnech dostává nový obsah svědomitým plněním závazků na počest 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

Stručně řečeno - zásadním hlediskem i měřítkem úspěšnosti našich snah je zvyšování výkonnosti ekonomiky. Je to v současných podmínkách - spolu s prohloubením spolupráce se socialistickými státy, zejména se Sovětským svazem - hlavní předpoklad dalšího rozvoje našeho národního hospodářství. Na této spolehlivé základně je postaven program dalšího růstu životní úrovně obyvatelstva.

Vážené soudružky a vážení soudruzi, předkládáme vám dnes návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky. Vážíme si konstruktivního projednání jeho kapitol ve výborech České národní rady. Můžeme vám slíbit, že v další práci využijeme veškeré cenné připomínky a návrhy.

Jménem vlády České socialistické republiky vám děkuji za aktivní přístup a navrhuji, aby Česká národní rada předložený návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1976 schválila. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji ministru financí ing. Tlapákovi.

Zpravodajem výboru ČNR pro plán a rozpočet je poslanec Josef Smola. Prosím ho, aby přednesl zpravodajskou zprávu.