Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji. Přerušuji nyní jednání na 20 minut.

/Schůze přerušena v 10.05 hodin a opět zahájena v 10.25 hodin. Přerušenou schůzi zahájil místopředseda ČNR František Toman./

Místopředseda ČNR František Toman: Zahajuji přerušenou schůzi. Budeme pokračovat v rozpravě ke státnímu závěrečnému účtu České socialistické republiky. Slovo má poslanec dr. Henzl.

Poslanec MUDr. Jaroslav Henzl: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté! Využívaje své kontrolní pravomoci, projednal zdravotní a sociální výbor ČNR návrh státního závěrečného účtu za rok 1976, a to kapitoly Práce a sociální věci, Zdravotnictví a Nemocenské pojištění pracovníků a členů výrobních družstev.

Úvodem bych chtěl konstatovat, že při hospodaření v rámci rozpočtu těchto kapitol příslušné resorty respektovaly doporučení zdravotního a sociálního výboru, přijatá při projednávání a schvalování návrhu rozpočtu na rok 1976. Výbor také zdůraznil, že dobrých výsledků hospodaření v rámci těchto kapitol s prostředky státního rozpočtu bylo dosaženo přes to, že ceny surovin a potravin na světových trzích zaznamenaly v roce 1976 další růst, který má v posledních létech již trvalý charakter.

Jde o nemalé prostředky státního rozpočtu ČSR, které naše společnost vynakládá na zdravotní a sociální péči o obyvatelstvo, a které rok od roku rostou. V roce 1976 to bylo 53 mld Kčs, což je asi 45 % státního rozpočtu České socialistické republiky.

V kapitole Práce a sociální věci se projevilo především zvýšení výdajů na úpravu důchodů podle nového zákona o sociálním zabezpečení, které - jak ukazuje výsledek - byly propočítány velmi přesně a byly dodrženy. To ovlivnilo dobré plnění této rozpočtové kapitoly, neboť dávky důchodového zabezpečení činí největší část výdajů této kapitoly.

Realizace zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, byla jednou z nejrozsáhlejších úprav v historii sociálního zabezpečení našeho státu a po zásluze byla řídící a organizátorská činnost resortu a realizátorská činnost Úřadu důchodového zabezpečení a národních výborů všech stupňů oceněna nejvyššími politickými a státními orgány.

Výdaje národních výborů, které hospodaří téměř s 3 mld Kčs na sociální péči, byly čerpány na 97 %. Rozbor plnění ukazuje, že měla být větší péče věnována čerpání prostředků obecné doplňkové péče a prostředků pro péči o rodinu. Jde o dávky fakultativní, které vyžadují velmi dobrou znalost orgánů sociální péče a národních výborů o sociální potřebnosti občanů. Hrají zde úlohu jednak počty terénních sociálních pracovníků, kterých je málo, jednak, zejména v malých obcích, i nedostatky v osobních přístupech některých funkcionářů místních národních výborů k občanům. Tím se stává, že plánované prostředky na doplňkovou péči a na péči o rodiny, které se bez vlastní viny ocitnou ve svízelné životní situaci, zůstávají nevyčerpány. Ukazuje se, že do budoucna by měly být pokud možno omezovány fakultativní dávky sociálního zabezpečení a posilovány dávky obligatorní, vyplývající přímo ze zákona.

Investiční výstavba zařízení sociální péče v rámci hospodaření národních výborů byla plněna na 90 %, což je zlepšení oproti minulým létům. Potěšující je zejména ten fakt, že jsou v této výstavbě zahrnuty nejen tradiční domovy důchodců a ostatní ústavy sociální péče, ale i nové typy, jako jsou domy pečovatelských služeb a domovy-penziony, vybudované většinou v rámci komplexní bytové výstavby. Vzhledem k tomu, že od roku 1977 se zvyšují prostředky na investiční výstavbu zařízení sociální péče, doporučil výbor resortu, aby ve spolupráci s krajskými národními výbory věnoval zvýšenou pozornost plnění investiční výstavby, plánované na tuto pětiletku, jakož i rekonstrukci a modernizaci stávajících budov.

Přesvědčili jsme se při svých průzkumech nedávno v rakovnickém okresu, že i ve starých budovách se dají adaptacemi a novou přístavbou vybudovat zařízení, odpovídající nejnovějším požadavkům na péči o staré občany a o ostatní vrstvy obyvatelstva, vyžadující ústavní péči. Je oprávněná naděje, že plněním plánované investiční výstavby v jednotlivých létech této pětiletky se podaří poněkud zmírnit tlak na lůžka v zařízeních sociální péče, kde počet neuspokojených uchazečů je stále ještě neúměrně vysoký.

Při hospodaření v rámci rozpočtové kapitoly Zdravotnictví se projevilo několikaleté úsilí resortu zdravotnictví a národních výborů o plnění zdravotnické linie XIV. a XV. sjezdu Komunistické strany Československa, tj. zlepšení ambulantní péče územní i závodní. Kvantitativně je tento úkol plněn, neboť počet lékařských míst v ambulantní službě byl zvýšen v roce 1976 o dalších 352 míst a dosáhl tak počtu 15 112 lékařů v České socialistické republice. Náš výbor však doporučil efektivněji využívat lékaře i zdravotní sestry v ambulantní péči. Naše průzkumy ve volebních obvodech prokazují, že zatížení jednotlivých lékařů v ambulantní službě v obvodech, v závodech a na poliklinikách je nerovnoměrné. Velké rezervy skýtá dosud návštěvní služba. To platí v plné míře i o využití lékařů a sester v nemocnicích, kde jsou rovněž značné rozdíly ve vytížení jednotlivých medicínských oborů, v jejich efektivním využití. Je známé např. přetížení a pracovní vypětí chirurgických oborů.

Plánovaný lůžkový fond byl v roce 1976 sice splněn na 99 %, avšak oproti roku 1975 byl o 626 lůžek nižší. Ve využití lůžek jsou rovněž značné rezervy, způsobené nedostatkem středních zdravotnických a pomocných obslužných pracovníků, vleklým prováděním oprav a údržby, havarijní situací v mnoha budovách, ale také v nevyužívání lůžek a zdravotnické techniky o sobotách a nedělích. Protože ve zdravotnictví je nepřetržitý provoz, zdravotní a sociální výbor ČNR se domnívá, že by se měla příslušná místa zamyslit nad tím, jakým způsobem zorganizovat provádění alespoň některých lékařských úkonů a vyšetření také o sobotách a nedělích. Nebude to lehké vzhledem k vysokému počtu žen ve zdravotnictví. Znamenalo by to však ve svém důsledku zkrácení čekacích lhůt na operace, vyšetření a léčení, a tedy zkvalitnění zdravotní péče o obyvatelstvo.

Na obou kapitolách Nemocenské pojištění pracovníků a Nemocenské pojištění členů výrobních družstev došlo k překročení výdajů, způsobené vyšším procentem absence pro nemoc a úraz než bylo původně plánováno. Je to v důsledku chřipkové epidemie v roce 1976. Přesto, že procento absence pro nemoc a úraz je u nás jedno z nejnižších v socialistických státech, výbor doporučil oběma Správám nemocenského pojištění sledovat neustále vývoj absence pro nemoc a úraz v úzké součinnosti se Státní zdravotní správou, s vedením hospodářských organizací a výrobních družstev, neboť tato vzájemná spolupráce přinesla v minulosti vždy své kladné výsledky.

Jménem zdravotního a sociálního výboru ČNR a současně i z pověření Klubu poslanců ČNR - členů Československé strany socialistické navrhuji, aby Česká národní rada vládou předložený státní závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1976 schválila. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci dr. Henzlovi. Slovo má poslanec Bohuslav Toman.

Poslanec Bohuslav Toman: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi, vážení hosté! Jak všichni víme 5. zasedání ÚV KSČ z 19. listopadu loňského roku zdůraznilo pro rok 1976 "s kritickou náročností analyzovat dosažené výsledky, vyvodit z nich konkrétní závěry a přijmout konkrétní opatření pro hospodárné vynakládání prostředků pro dosažení úspor paliv, energie, surovin, materiálů, pro zvýšení jejich zhodnocování ve výrobě a pro využití dalších rezerv. Posilovat úlohu vědeckotechnického rozvoje a urychlovat jeho postup a zavádění do praxe, zabezpečovat produkci výrobků vysoké kvality a technickoekonomických parametrů podle požadavků domácích i zahraničních odběratelů".

Realizace uvedených cílů byla konkrétně promítnuta do opatření ministerstva průmyslu ČSR, ve kterém se obsahově, co do zaměření a využití, určuje postup zhodnocení výsledků hospodaření za rok 1976.

Splnění plánovaných úkolů ministerstva průmyslu ČSR v roce 1976 bylo spjato s rozvojem iniciativy pracujících, kde nositeli nejhodnotnějších socialistických závazků byly tradičně kolektivy brigád socialistické práce. Rozvíjela se úspěšně forma sdružených socialistických závazků, ve kterých se kolektivy pracujících z výrobních závodů zavázaly, společně s kolektivy pracujících v obchodních organizacích, zabezpečovat dodávky pro plynulé zásobování trhu zbožím lepší jakosti, v rychleji obměňovaných výrobních programech, v inovacích apod. Plán hrubé výroby ministerstva průmyslu ČSR byl splněn na 101,3 % a nadplánovaná hodnota byla využita ke splnění a překročení dodávek v celospolečenském zájmu.

Přírůstek hrubé výroby byl plně kryt zvýšením produktivity práce i přesto, že do plánu pracovníků scházelo 1 % pracovníků.

Na těchto výsledcích se mj. kladně podíleli tito činitelé:

1. v roce 1976 došlo k určitému zlepšení ve stabilizaci pracovníků,

2. oproti plánu se dosáhlo lepších výsledků ve využití základních prostředků,

3. zlepšilo se plnění výkonových norem zejména tím, že se dále snížil počet dělníků, kteří neplnili výkonové normy,

4. komplexní socialistická racionalizace přispěla ke zvýšení intenzívních faktorů působících na přírůstek produktivity práce a z něho vyplývajících mzdových relativních úspor.

Plán tvorby zisku byl splněn, kde zdrojem zajištění plánovaného úkolu byla především složka výkonová. Objem výkonů, a rovněž i lepší výsledky v zahraničním obchodě, vytvořily zdroj, který kompenzoval překročení plánovaných nákladů.

Plánované materiální náklady bez odpisu nebyly splněny, přestože se přínosy z komplexní socialistické racionalizace v hospodaření se surovinami a materiálem zvýšily. Překročení materiálních nákladů bylo ovlivněno strukturou vyráběného sortimentu a rozšířenou kooperací.

Plánované investiční práce a dodávky nebyly splněny, a podíl do zajištění ročního plánu činí 0,4 %.

Situace v oblasti zaměstnanosti se ani v roce 1976 nezlepšila. Oproti minulému roku se stav pracovníkův resortu ministerstva průmyslu ČSR snížil o 5006 osob, což reprezentuje přibližně 1 % ročního plánu průměrného počtu všech pracovníků resortu.

Nenaplnění plánu pracovních sil se soustředilo do spotřebního průmyslu, zejména oděvního, bavlnářského a obuvnického.

Úbytek výroby způsobený nesplněním plánu pracovníků byl nahražen především intenzívními zdroji jako např.:

1. překročením podílu plánovaného využití základních prostředků,

2. změnou struktury výrobků, která se projevila úsporou živé práce,

3. zvýšením práce přesčas, apod.

Pohyb pracovníků a zrychlené odchody žen na mateřskou dovolenou ovlivnily nepříznivě vývoj směnnosti, přičemž nově přijímaní pracovníci často podmiňují nástup jednosměnným provozem. Naproti tomu směnnost automatických zařízení, např. v tkalcovnách je podstatně vyšší, což svědčí o dobrém využívání výkonných strojů a zařízení.

Překročení plánu produktivity práce vytvořilo dobré podmínky pro splnění a překročení plánu průměrných výdělků.

Bilance vztahu relativních mzdových úspor z růstu produktivity práce a přírůstku vyplacených mezd svědčí o tom, že se podíl vyplacených mezd z celkové mzdové úspory vytvořené růstem produktivity práce ve skutečnosti proti plánu snížil.

Vnější vztahy resortu měly jednak na jedné straně plynulý a rovnoměrný vývoj v oblasti dodávek s největším partnerem, tj. Sovětským svazem. Naproti tomu musely výrobní organizace překonávat trvající krizové jevy ve vyspělých kapitalistických státech. Přesto dosažené výsledky znamenaly oproti roku 1975 jak celkové zvýšení zahraničního obratu, tak zejména zlepšení dovozně vývozních vztahů a tím i obchodní bilance.

Plán zahraničního obratu v roce 1976 byl splněn na 102,4 %. Zvýšení pasívního salda obchodní bilance oproti plánovanému o 522 mil. Kčs ovlivnil zahraniční obchod se socialistickými státy částkou 958 mil. Kčs, které vzniklo převážně zvýšením dovozních nároků chemického průmyslu, a to o 898 mil. Kčs.

Vývoj vzájemné výměny zboží s kapitalistickými státy byl naopak příznivější. Jeho pasívní bilance podle státního plánu byla naopak o 406 mil. Kčs příznivější, kde se zlepšil především spotřební průmysl, který dosáhl o 400 mil. Kčs větší aktivum, než se plánovalo.

Výsledky dosažené ministerstvem průmyslu ČSR v roce 1976 lze hodnotit jako úspěšné, neboť se realizovaly za podstatně ztíženějších podmínek, a to za trvajícího nedostatku pracovních sil, zostřené regulace elektrické energie, nedostatků v dodávkách některých důležitých surovin a materiálů, při změněné poptávce na vnitřním trhu a na kolísavém a nestabilním trhu v kapitalistických státech.

Jestliže se přesto uvedené okolnosti neprojevily ve výsledcích, je to doklad cílevědomého a úspěšného úsilí všech článků socialistického hospodářského systému, v organizaci práce, v zapojení iniciativy lidí a v plnění základní linie XV. sjezdu KSČ - využívat všech potencionálních zdrojů materiálních a duchovních k růstu efektivnosti. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Tomanovi. Slovo má poslankyně Horáková, připraví se ministr zemědělství a výživy ČSR doc. ing. Miloslav Petřík, CSc.

Poslankyně Libuše Horáková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Naše dnešní jednání uzavírá finanční hospodaření České socialistické republiky a proto mi dovolte, abych se k výsledkům prvního roku 6. pětiletky vyjádřila z hlediska zemědělství a potravinářského průmyslu.

Je všeobecně známo, a proto bych to nechtěla znovu zdůrazňovat, že poslední dva roky, zvláště rok 1976, nebyly klimaticky příznivé. Proto řešení těchto dopadů vyžadovalo vyvinout mimořádné úsilí v oblasti řídící, organizátorské a pracovní činnosti všech pracovníků resortu. Ale i přes toto úsilí a opatření vlády se nepodařilo plán hrubé zemědělské produkce splnit o plánovaných 8,3 %. Nebyla splněna především rostlinná výroba, a to o 17 %, a také nebyl zcela naplněn plán živočišné výroby. To se samozřejmě promítlo do ekonomiky zemědělských a potravinářských podniků i do výsledků finančního hospodaření republiky.

Přes tyto problémy v zemědělské a potravinářské výrobě však můžeme s potěšením konstatovat, že nedošlo k narušení zásobování našeho obyvatelstva potravinami a podařilo se udržet jejich cenovou úroveň.

Domnívám se, že by bylo užitečné, kdyby se k těmto otázkám podrobněji vyjádřil ministr zemědělství a výživy ČSR a vysvětlil, jak byly dopady dvou nepříznivých let řešeny.

Na finanční hospodaření státu mělo vliv především to, že spolu s nesplněním plánu v zemědělství nebyla též splněna tvorba zisku, a v důsledku toho i odvodů do státního rozpočtu.

Touto situací se náš výbor v posledním období intenzívně zabýval. Projednali jsme zprávu ministra zemědělství a výživy ČSR o zabezpečení přednostního rozvoje rostlinné výroby. Na jednání našeho výboru jsme se seznámili s tím, že byla provedena analýza důležitých odvětví zemědělské výroby a vytyčeny způsoby zabezpečení jejich dalšího rozvoje.

V zájmu obnovení dynamiky zemědělské výroby a zabezpečení potřebného předstihu v letošním roce a v dalších letech 6. pětiletky, stanoví plán na letošní rok zvýšit rostlinnou produkci téměř o 17 %. Přitom zvláštní pozornost je věnována obilnářskému programu, pěstování brambor, cukrovky a speciálních plodin, které se pěstují na menších plochách.

Vzhledem k nutnosti zabezpečit další rozvoj živočišné výroby je též věnována pozornost krmivové základně.

Organizační a odborná opatření jsou též podpořena ekonomickými nástroji. Proto byly vyhlášeny specializační prémie k nákupním cenám brambor, cukrovky, kmínu, fenyklu, anýzu, majoránky, atd.

Tato opatření jsme ve výboru pozitivně hodnotili. Přitom jsme si však bylo vědomi, že o splnění plánu a dosažení dobrých výsledků rozhodují především lidé. Z toho důvodu jsme též projednali stav rozvoje pracovní iniciativy družstevních rolníků.

Socialistická soutěž organizovaná především na počest 60. výročí VŘSR je v letošním roce orientována na rozvoj výroby obilnin, výrobu objemné píce, pěstování technických plodin, a v živočišné výrobě na další zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat, efektivní a hospodárné využívání krmiv a snižování úhynu mláďat. Současně je sledována zásada maximálního využití výrobních prostředků, základních fondů, surovin a materiálů, zejména paliv a energie.

Při projednávání jsme mohli konstatovat, že socialistické závazky uzavřené pro splnění plánovaných úkolů letošního roku mají vysokou hodnotu. Závazky uzavřelo více než 200 000 družstevních rolníků a jejich celková hodnota činí více než 600 mil. Kčs. To svědčí o zainteresovanosti družstevních rolníků na plnění a překračování plánovaných úkolů.

Domnívám se, že by komplex posuzování toho, jak je zabezpečen plán na letošní rok, nebyl úplný, kdybych vám nesdělila, jak je zabezpečováno materiálně technické zásobování plánovaných úkolů v letošním roce v odvětví zemědělství a výživy.

Také tuto problematiku jsme na březnovém jednání výboru projednávali. Přitom jsme mohli konstatovat, že k zabezpečování plánovaných úkolů zemědělství a potravinářského průmyslu jsou plánovány zvýšené dodávky strojů a zařízení, průmyslových hnojiv, energie a dalších potřeb.

Přesto však jsme byli nuceni upozornit na to, že se zvýšilo napětí mezi potřebami a možnostmi zabezpečením některých druhů výrobků dodávaných do zemědělství a potravinářského průmyslu, a že je též nutné dále zvyšovat hospodárnost a efektivnost prostředků vkládaných do výroby.

Jsme si vědomi toho, že náročné úkoly čekají nejen zemědělství a potravinářský průmysl, ale také ostatní odvětví národního hospodářství. Současně však vycházíme z toho, že splnění plánovaných úkolů v letošním roce je nutné pokládat za rozhodující a důležité pro celou 6. pětiletku.

Určité omezení v energetických zdrojích se především dotýká provozu a budování sušárenských kapacit. V tomto směru jsme pokládali za nutné souhlasit s tím, že využití sušárenských kapacit bude zaměřeno především na sušení nejjakostnějších pícnin, především s vysokým obsahem bílkovin.

Nemohu však neupozornit na problémy s jakostí fosforečných hnojiv, která se v poslední době zhoršuje. Myslím, že příslušní pracovníci by se touto otázkou měli co nejdříve zabývat.

Problémy s dodávkami jsou také u dusíkatých hnojiv. Přesto, že byl potvrzen plán, jsou určité signály o těžkostech s jeho splněním. Jde především o problémy s výrobou suroviny a s dopravou. Domnívám se, že nemusím zdůrazňovat význam dusíku v rozvoji rostlinné výroby. Náročné úkoly letošního roku vyžadují také odpovědně řešit komplex těchto otázek.

Nechtěla by vypočítávat vše, co bylo řečeno, ale pokládám za nutné upozornit ještě na dvě věci:

V první řadě jde o problémy s dodávkami pro pěstování a sklízení cukrovky. U některých druhů strojů jsou až do výše jedné třetiny ohroženy dodávky pro naše zemědělství. Kritická je situace u secích strojů pro setí cukrovky. Stávající secí stroje jsou již opotřebovány a jsou i morálně zastaralé. Neskýtají záruku přesného výsevu, čímž již na samém počátku není zaručen počet jedinců na hektaru. Nové kultivační jednoradličné plečky nejsou do zemědělských podniků dodávány již několik let.

Z oblasti potravinářského průmyslu bych chtěla upozornit na problémy s dodávkami obalových materiálů z umělých hmot i z papírenského průmyslu. V této oblasti je celá řada otevřených problémů. Jedná se o to, kdo a kde bude ekonomičtěji vyrábět obaly z umělé hmoty, značné jsou i problémy s dodávkami papírových obalů na mléko, cigaretových papírů, atd.

Domnívám se, že bychom měli tyto věci řešit urychleně i proto, že v dalším zvyšování úrovně výživy našich občanů sehrává obalová technika a obaly významnou úlohu.

Soudružky a soudruzi, chtěla jsem v souvislosti se závěrečným účtem republiky ukázat na některé pozitivní výsledky dosažené v zemědělství a potravinářském průmyslu v loňském roce, i na některé problémy, které provází plnění plánu letošního roku.

Na závěr mi dovolte, abych vám doporučila závěrečný účet republiky ke schválení. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslankyni Horákové, dávám slovo ministru Petříkovi.

Ministr zemědělství a výživy ČSR doc. ing. Miroslav Petřík, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, socialistické zemědělství a potravinářský průmysl prošly v uplynulých měsících zatěžkávací zkouškou. Jak již bylo uvedeno, dlouhotrvající sucho a vysoké teploty v loňském roce značně ovlivnily vývoj rostlinné produkce, hektarové výnosy i kvalitu zemědělských plodin, což ve své podstatě ovlivnilo produkci i v živočišné výrobě a také výrobu nezbytných surovin pro výrobu potravin. Kromě toho tu působil i pokles zásob vlastních krmiv a stagnace stavů zvířat již v roce 1975.

Podle zjištění České státní pojišťovny činily v loňském roce škody v rostlinné výrobě téměř 7,3 mld Kčs, což je 13,6 % z plánované hrubé zemědělské produkce a 30 % z hodnoty hrubé rostlinné produkce. Proti plánovaným úkolům jsme sklidili v roce 1976 o 967 000 tun méně obilí, o 1 870 000 tun méně pícnin a o 35 % méně cukrovky. Přesto zásluhou obětavé práce zemědělců, potravinářů, zásluhou pomoci dělnické třídy a podpory socialistického státu se podařilo důsledky počasí značně zmenšit.

Rozvinutím široké iniciativy zemědělských podniků, řídících orgánů a intenzívní politickoorganizátorskou prací se podařilo v podstatně širším rozsahu, než tomu bylo kdykoliv předtím, mobilizovat k pokrytí potřeb krmiv značné, dříve málo, nebo vůbec nevyužité zdroje, a prosadit úspornější režimy hospodaření s krmivy. Tyto zdroje spolu se značnými dovozy obilí, které byly z rozhodnutí stranických orgánů a federální vlády realizovány, nám umožnily udržet a postupně zvyšovat stavy hospodářských zvířat a zabezpečit celkem plynulé zásobování našeho trhu potravinami, zejména pak živočišného původu. Plán nákupu rozhodujících živočišných výrobků byl k 30. 6. 1977 splněn - u masa na 100,8 %, u drůbeže na 105 %, u mléka na 101,2 % a u vajec pouze na 98,5 %. Jak vyplývá z projednávaného státního závěrečného účtu ČSR za rok 1976, měly důsledky sucha značný dopad nejen na ekonomiku zemědělských podniků, ale na celý rozpočet České socialistické republiky.

V souladu s rozhodnutím vlády ČSR byla pro řešení vlivů mimořádně nepříznivých klimatických podmínek v zemědělství a potravinářském průmyslu a pro zabezpečení úkolů, vyplývajících ze státního plánu a státního rozpočtu na rok 1977, realizována řada politickoorganizačních, výrobních i hospodářských opatření. Byly mobilizovány podnikové rezervní fondy a centralizované zdroje nadpodnikových orgánů, Státní bankou československou byl poskytnut zvláštní nový úvěr, k řešení nepříznivé finanční situace byly poskytnuty mimořádné prostředky ze státního rozpočtu ve výši 1,3 mld Kčs.

Přes docílené řešení je současná ekonomická situace zemědělských podniků i nadále složitá a vyžaduje věnovat trvalou pozornost zvyšování hospodárnosti a efektivnosti zemědělské i potravinářské výroby, hledat a mobilizovat další rezervy, účinně pozvedávat zaostávající podniky a kolektivy na úroveň předních, cílevědomě odstraňovat různé subjektivní nedostatky v řídící práci a využívat vnitřní možnosti samotného zemědělství.

Naším prvořadým úkolem je vynaložit všechny síly pro splnění úkolů letošního roku, pro překonání důsledků loňské neúrody, pro obnovení dynamiky rozvoje zemědělství i potravinářského průmyslu na úroveň úkolů 6. pětiletky, schválené XV. sjezdem naší strany.

Pro zabezpečení přednostního rozvoje rostlinné výroby a splnění stanovených úkolů v letošním roce jsou postupně vytvářeny předpoklady, již na podzim se podařilo včas a kvalitně zvládnout přípravu půdy a osev obilovin a řepky. Podařilo se přesít plánované plochy ozimů a včasným nástupem do jarních prací provést i kvalitní osev jařin. Na základě současného stavu porostů je možno, i přes rozdíly v některých oblastech, hlavně na jižní Moravě, očekávat dobrou úrodu obilí. Červnové srážky přispěly i ke zlepšení stavu cukrovky, brambor a pícnin.

Vážené soudružky a soudruzi, o konečných výsledcích letošního roku a předpokladech roku příštího rozhodne však v prvé řadě to, jak se nám podaří sklidit v nejlepší kvalitě vše, co se urodilo, při maximálním omezení ztrát.

V současné době jde především o to, vytvořit si podmínky, abychom do letošních žní mohli nastoupit ve všech krajích, okresech a zemědělských podnicích hned od samého počátku se všemi silami a prostředky.

Přípravou a zabezpečením žní se zabýval sekretariát ÚV KSČ a vláda ČSR, která přijala opatření k zabezpečení žňových prací a nákupu obilí v letošním roce. Tato politickoorganizační opatření se stala základem sklizňových plánů ve všech článcích řízení zemědělství, které v plném rozsahu využívají zkušeností loňského roku a i nadále potvrzují platnost zásad, vyjádřených v loňském provolání ÚV KSČ a vlády ČSSR, aby se žně staly prvořadým celospolečenským úkolem, ke kterému svým dílem přispějí všechna odvětví národního hospodářství a všechny orgány a organizace.

Do sklizně zrnin a řepky zasáhne téměř 14 000 kombajnů. Ve srovnání s loňským rokem je to přibližně stejný počet. S ohledem na dodávky nových, výkonnějších strojů bude však jejich sklizňová kapacita vyšší. Při využití uvažované kooperace jak mezi ČSR a SSR, tak mezi jednotlivými kraji, okresy a zemědělskými podniky, do které budou zapojeny téměř dvě třetiny kombajnů, se zatížení na jeden stroj bude pohybovat v průměru kolem 106 ha.

V současné době probíhá ověřování techniky v provozu, dořešují se některé problémy materiálně technického zajištění nedostatkových náhradních dílů. Značně neuspokojivé jsou dodávky některých druhů pneumatik a akumulátorových baterií.

Přesto, že letos do žní budou uvedeny do provozu nové skladové kapacity, a to jak v zemědělských závodech, tak i v nákupních organizacích s kapacitou na více než 300 000 tun obilí, je skladová bilance nedostatková. V současné době chybí skladová kapacita asi na 450 000 tun, která se v účinné spolupráci s národními výbory a příslušnými ústředními orgány, obdobně jako v minulých letech, zabezpečuje pro krátkodobé uskladnění.

I když při letošních žních budeme mít k dispozici, jak jsem již uvedl, moderní a výkonnou techniku, stále nejdůležitějším činitelem, který rozhodne o rychlé sklizni s co nejnižšími ztrátami, jsou bezesporu lidé. A těch, které potřebujeme, tj. traktoristů, kombajnérů, řidičů, nemáme ve žních nikdy dostatek. Z tohoto důvodu je v současné době ve všech okresech věnována mimořádná pozornost získávání chybějících pracovníků z místních zdrojů, patronátních závodů, armády a složek Národní fronty.

Proto vítáme příkladnou iniciativu SSM, který organizuje tradiční socialistickou soutěž "Ani zrno nazmar!". Rovněž oceňujeme iniciativu řidičů Zemědělského nákupního a zásobovacího podniku v Berouně, kteří se zavázali zabezpečit přepravu sklizeného obilí s minimálními ztrátami. Očekáváme, že i v letošním roce tato iniciativa nalezne masovou podporu jak u našich kombajnérů, tak i u řidičů. Vždyť v samotných žních bude nutno v ČSR přepravit z pole na posklizňové linky a do skladů téměř 7 miliónů tun zrna a každá sebemenší úspora znamená v celonárodním měřítku značné hodnoty.

Dosavadní vývoj počasí naznačuje, že musíme být připraveni na mnohem náročnější žně, než tomu bylo v loňském roce. V současném období jde o konečné sladění všech větších úkolů, o poslední prověrky připravenosti, které mají vyústit v dokonalou připravenost na zahájení letošních žní, přičemž v některých místech žně už prakticky započaly. Při této příležitosti bych chtěl ocenit práci našich občanů, patronátních závodů, organizací Národní fronty a národních výborů všech stupňů, kterou vynaložili při sklizni píce z mechanizačně těžko dostupných ploch a z nezemědělské půdy. Dosud se podařilo touto výpomocí sklidit přes 40 000 tun sena.

Vážené soudružky a soudruzi, využívám dnešní příležitosti a chci požádat, aby tak jako v loňském roce, i letos, se otázka sklizně obilí, pícnin, ale i ovoce a okopanin stala záležitostí nejen všech pracujících v zemědělství, ale i v ostatních odvětvích národního hospodářství, maximálního počtu našich občanů. Jsme přesvědčeni, že se pracujícím v našich socialistických zemědělských podnicích, za účinné spolupráce a podpory národních výborů, organizací Národní fronty, příslušníků naší lidové armády, pracujících patronátních závodů, všech obyvatel měst i vesnic podaří letošní dobrou úrodu sklidit včas a s co nejmenšími ztrátami ve prospěch celé naší socialistické společnosti. /Potlesk./