/Začátek schůze České národní rady ve 14.00 hodin./

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Toman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Bohumil Urban, CSc., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda ministři Rostislav Petera a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

188 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR Evžen Erban /zvoní/: Soudruzi a soudružky poslanci, zahajuji 10. schůzi České národní rady. V naší schůzi co nejsrdečněji vítám člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka a další členy vlády České socialistické republiky. /Potlesk./

Vážený soudruhu předsedo vlády, věřím, že se na nás nebudeš zlobit, jestliže na Tebe prozradím, že jsi včera zdárně oslavil své narozeniny. Využívám proto dnešní příležitosti, abych Ti jménem všech poslanců České národní rady i jménem svým popřál do dalších let pevné zdraví, mnoho úspěchů v Tvé vysoce náročné a odpovědné práci. /Potlesk./

Vítám dále v naší schůzi předsedu Východočeského KNV soudruha Vladimíra Buršu, který se účastní našeho jednání jako host, a skupinu mladých poslanců ONV v Kladně, představitele ústředních orgánů ČSR a další hosty, kteří byli pozváni k dnešnímu jednání.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, Česká národní rada se schází ke své schůzi po 12. zasedání ÚV KSČ, které provedlo hlubokou analýzu dosavadního vývoje a stanovilo rozhodující úkoly dalšího rozvoje národního hospodářství v posledních letech 6. pětiletky. Důsledné plnění uložených úkolů je základní podmínkou uskutečnění cíle politiky Komunistické strany Československa, kterým je štěstí a blaho lidu.

Závěry 12. zasedání ÚV KSČ jsou spolu s úkoly, které stanovilo 11. zasedání ÚV KSČ v březnu letošního roku, pro nás, poslance České národní rady, direktivou, podle níž budeme v naší plenární schůzi projednávat zprávu vlády České socialistické republiky o plnění 6. pětiletky a státní rozpočet na rok 1979.

Z provedené analýzy a direktiv 12. zasedání ÚV KSČ budeme rovněž vycházet při realizaci plánovaných úkolů všech orgánů České národní rady a budeme podle nich postupovat ve své politické práci ve volebních obvodech.

Soudružky a soudruzi poslanci, za několik dní tomu bude 10 let, kdy vstoupil v život ústavní zákon o československé federaci a s ním Česká národní rada jako jediný zákonodárný a nejvyšší zastupitelský sbor České socialistické republiky. Desetileté zkušenosti nového státoprávního uspořádání potvrdily správnost leninského řešení národnostní otázky také v Československu, jak to ve svých analýzách vyjádřily XIV. a XV. sjezd KSČ.

XV. sjezd KSČ mohl plným právem konstatovat: "Úspěchy, kterých dosahujeme v oblasti národnostní politiky, dosažený stupen jednoty a internacionálního bratrství mezi Čechy a Slováky a národnostmi žijícími na našem území, patří k nejvýznamnějším historickým vymoženostem našeho revolučního dělnického hnutí, zápasů naší strany a lidu."

Vedeni láskou k naší zemi, k našim revolučním tradicím, hrdostí nad tím, co bylo vykonáno pro šťastný život pracujících, vynaložíme i nadále spolu s lidem naší země všechny své schopnosti a síly k splnění úkolů dalšího rozvoje naší socialistické vlasti.

Takto se chceme v linii politiky Komunistické strany Československa účinně a cílevědomě podílet na světovém zápase socialistických, pokrokových a mírových sil, na čele se Sovětským svazem, o socialistické východisko z otřesných a pro lidstvo tak nebezpečných krizí kapitalismu, za trvalý mír ve světě a konečné vítězství spravedlivého socialistického řádu.

Soudružky a soudruzi, projednáme nyní návrh pořadu schůze, na kterém se předsednictvo České národní rady usneslo 14. listopadu 1978 a který je uveden na pozvánce. Předsednictvo České národní rady doporučuje v této schůzi projednat:

I. Zprávu vlády České socialistické republiky o plnění úkolů 6. pětiletého plánu v České socialistické republice.

II. Společnou zprávu výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1979.

III. Společnou zprávu výborů České národní rady k návrhu poslanců Erbana, Voleníka, Jarošové, Františka Tomana, dr. Adama, ing. Běžela, dr. Dočkala, dr. Machačky, Malecké, Suchopárka a dr. Vacíka na vydání zákona České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady o jednacím řádu České národní rady.

IV. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce.

V. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky.

VI. Zprávu předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 27. října do 18. prosince 1978.

Slyšeli jste návrh pořadu schůze. Máte k němu nějaké připomínky nebo dotazy? /Nebyly./ Zjišťuji, že ve schůzi je přítomna většina poslanců České národní rady a že tedy můžeme hlasovat o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím je pořad schůze. schválen a přistoupíme k jeho projednání.

Prvním bodem schváleného pořadu je

I

Vláda pověřila místopředsedu vlády ČSR a předsedu České plánovací komise ing. Stanislava Rázla, aby tuto zprávu přednesl. Prosím soudruha Rázla, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSR a předseda České plánovací komise ing. Stanislav Rázl: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, obdrželi jste písemnou zprávu o výsledcích ekonomiky na území České socialistické republiky při dosavadním plnění 6. pětiletky a též informaci o plánu na rok 1979 a Směrnici na rok 1980.

Z jakých poznatků vláda vycházela při hodnocení minulého vývoje a jaké z něho stanoví závěry pro zbývající léta 6. pětiletky?  

Fakta, která máme k dispozici, potvrzují, že postupně realizujeme úkoly stanovené XV. sjezdem Komunistické strany Československa. Byla udržena dynamika rozvoje, zejména tvorby zdrojů a jí úměrně se zabezpečil růst životní úrovně jak v oblasti osobní, tak i společenské spotřeby. Přitom nechceme zakrývat, že řešíme a budeme muset řešit v ekonomice nelehké situace, dané jedna vnějšími podmínkami, zejména obchodně politickými bariérami a pokračujícím růstem cen surovin i materiálů na světových trzích, tak i některými podmínkami uvnitř ekonomiky a nedostatky v řídící práci na všech stupních.

K hlavním kladům ekonomiky na území České socialistické republiky i celé ČSSR patří v letech 1976-1978 růst průmyslové výroby; nedosáhl sice o 0,2 % absolutní úrovně stanovené pětiletkou, přesto však vzestup o 14,2 % svědčí o zvládání úkolů.

V souhrnu za tři roky se v ČSR vytěžilo o 700 tisíc tun černého a o 6,8 miliónu tun hnědého uhlí nad předpoklad pětiletky. Ve srovnání s rokem 1975 se letos vytěží hnědého uhlí o více než 8 miliónů tun; ani to však nestačí k plnému zabezpečení potřeb národního hospodářství.

Metalurgická a strojírenská výroba vzrostla o 11,7 %. Ve spotřebním průmyslu bude výroba letos o 5,5 miliardy Kčs vyšší než v roce 1975 a v souhrnu za tři roky bude o 2,2 miliardy Kčs vyšší než byl úkol pětiletky.

Ve stejném období se zvýšila životní úroveň. Charakterizuje ji růst peněžních příjmů obyvatelstva o více než 25 miliard Kčs, to je o 12,3 %. V souvislosti s úpravou starobních důchodů rostly nejrychleji sociální příjmy, a to o 15,8 %. Průměrná mzda pracujících přesáhla již 2580 Kčs měsíčně. Maloobchodní obrat stoupl o 12,3 % při poměrné stabilizaci prodeje potravinářského zboží. Dodávky výrobků z masa na vnitřní trh byly v souhrnu za tři roky o 15 000 tun vyšší než předpokládala pětiletka. Průměrná spotřeba masa a masných výrobků na jednoho obyvatele se zvýšila z 86 kg v roce 1975 na úroveň 89 kg v roce 1978, což je množství, které jsme původně zamýšleli dosáhnout o rok později.

Růst životní úrovně však nestačí posuzovat jen podle vzestupu peněžních příjmů či maloobchodního obratu. Výdaje na školství vzrostly o téměř 18 %, na kulturu o 19,4 %, na zdravotnictví o 17,5 %. Není ani zanedbatelné, kolik devizových prostředků vkládáme do rozvoje materiální základny zdravotnictví - na stavby a strojní vybavení bylo vloženo za tři roky 3,9 miliardy Kčs, z toho za 762 miliónů Kčs z dovozu. Vysoké částky věnovala společnost na rozvoj školství. Postupně vytváříme předpoklady pro návrat žen z mateřské dovolené. Ve školkách je umístěno za tři roky dalších 110 000 dětí, což je 57 000 nad úroveň, kterou v roce 1978 předpokládala 6. pětiletka.

Součástí celkové péče o rozvoj životní úrovně obyvatelstva je i bytová výstavba. Za tři roky se nastěhovalo do nových bytů téměř 260 000 rodin.

V procesu reprodukce základních fondů soustřeďovala vláda pozornost jednak na plnění plánu na závazných stavbách - plán se zde ročně překračoval až do 5 % - jednak na modernizační investice. V souhrnu za tři roky se v ČSR na drobné stavby a na obnovu strojů vynaložilo 100 miliard Kčs, to je o 8,3 miliardy Kčs více nad předpoklad 6. pětiletky.

Za významný přínos pro řešení devizové pozice ČSSR považuje vláda výsledky, kterých se dosáhlo při vývozu do socialistických zemí i do kapitalistických států. Za tři roky překročily podniky spotřebního průmyslu vývozní úkoly do socialistických zemí o 3,9 miliardy Kčs, do kapitalistických zemí o 1,6 miliardy Kčs. Ruku v ruce s tím se o dobré výsledky zasloužili pracovníci lesního hospodářství, kteří překročili vývoz do kapitalistických států o 1,2 miliardy Kčs fco.

Za pozitivní tendenci ve vývoji ekonomiky na území ČSR považuje vláda to, že se postupně daří naplňovat direktivu sjezdu strany o zvyšování efektivnosti výroby.

V uplynulých třech letech jsme dosahovali růstu výroby v podstatě bez přírůstku počtu pracovníků ve výrobní sféře.

Při úbytku více než 11 000 osob ve spotřebním průmyslu zde vzrostla produktivita práce téměř o 13 %; ve stavebnictví se zvýšila ve srovnání s rokem 1975 o 14,6 %. Růstu hrubé zemědělské produkce o 4,5 miliardy Kčs bylo dosaženo při více než třicetitisícovém poklesu počtu pracovníků.

Pokud jde o materiálové náklady, můžeme být spokojeni až s rokem 1978, kdy se podařilo dosáhnout určitého zlepšení vývoje. Snížení o 0,56 % by mělo být příslibem i nadějí na léta příští.

Přes všechny problémy, které nás provázejí v investičním rozvoji, pokračoval intenzívní proces investování a údržby v hlavním městě Praze a v roce 1978 se objevují známky částečného zlepšení i v Severočeském kraji.

Uvedená fakta a mnoho dalších považujeme za objektivní klady. Jsou nesporným pozitivem i ve srovnání s tím, co se odehrává v kapitalistickém světě, kde se palčivé ekonomické problémy vyhrocují v atmosféře ostrých třídních konfliktů bez ohledu na existenční potřeby pracujících.

Při přípravě plánu na rok 1979 si vláda byla vědoma toho, že základním politickým faktorem pro další rozvoj jsou kladné výsledky uplynulých tří let. Ještě s větší otevřeností však vláda analýzovala i to, co se nám nedaří. Zkoumala příčiny nedostatků a hledala odpovídající řešení v daném čase.

Došli jsme k závěru, že se musíme zabývat dvěma velkými skupinami otázek. Do první patří vše, co ovlivňuje naši ekonomiku z vnějška a má do značné míry objektivní charakter, působící mnohdy mimo naši vůli a snahu. Do druhé skupiny zařazujeme nedostatky uvnitř naší ekonomiky, jejichž řešení je plně v naší moci, neboť příčiny jsou převážně subjektivní a tedy zvládnutelné.

Vážné starosti nám dělá situace ve vnějších ekonomických vztazích k nesocialistickým zemím. Všichni víme, že máme omezené zdroje surovin a že chod zpracovatelského průmyslu musíme zabezpečovat dovozem surovin. Dovozy, které potřebujeme, musíme krýt zbožím, které vyhovuje našim zahraničním partnerům.

Přes úspěchy, kterých jsme dosáhli ve vývozu ze spotřebního průmyslu a z lesního hospodářství, není vláda spokojena s celkovou úrovní naší exportní schopnosti. Platí to zejména o chemii a zdravotnickém průmyslu.

Také zhodnocení dovážených surovin a materiálů je často nízké, a dokonce ani dovážené techniky se leckde nevyužívá tak, aby to odpovídalo ceně, kterou za tyto stroje a zařízení musíme platit. Dovozní náročnost výroby se dále zvýšila, místo aby se postupně snižovala.

Zabezpečení dodávek potravin na vnitřní trh, včetně spotřeby masa na jednoho obyvatele, považujeme za aktivum dosavadního vývoje, musíme si však uvědomit, že to bylo devizově velmi náročné a naše konto se zatížilo více, než předpokládala 6. pětiletka. K tomu přistupuje neúroda v roce 1976, která se promítla do nižší výroby potravinářského průmyslu, i do nižšího společenského produktu jako celku. Odchylku od pětiletky v tvorbě národního důchodu dále zvýšilo i to, že úkol ve snižování materiálových nákladů nebyl v prvních dvou letech pětiletky splněn.

Přes vysokou těžbu uhlí a výrobu elektřiny a přes značné dovozy existuje trvalé napětí v zásobování národního hospodářství všemi druhy energie. Příčina spočívá ve vysoké spotřebě, v nízké úrovni hospodaření energií ve výrobě i v nevýrobní sféře. To nás znovu a znovu staví před obtížné problémy zásobování národního hospodářství i obyvatelstva palivy a energií.

Vleklým problémem je úroveň řízení investiční výstavby. Ke konci roku 1978 bude rozestavěnost, vyjádřená zůstatkem rozpočtových nákladů staveb zhruba o 9,5 miliardy Kčs vyšší než se předpokládalo v 6. pětiletce. Vláda ví, že vinu na tom mají jak investorské, tak i dodavatelské resorty, stavbaři i strojaři, ale také nedostatek rozhodnosti plánovacích orgánů. Trvá tak rozpor mezi potřebou investování a objemem provedených stavebních prací, technologických dodávek i montáží. Situaci zhoršuje a vyostřuje nezvládnutá koncepční a projektová příprava staveb, řízení výstavby a materiálně technického zabezpečení a vůbec to, že se u nás více bojuje za zahájení stavby, než za její promyšlenou přípravu a dokončení.

Nemůžeme být spokojeni s vývojem užití pracovní síly. Přesto, že přírůstky pracovních sil vcelku odpovídaly předpokladům pětiletky, nepodařilo se plně orientovat pohyb zdrojů do odvětví, kde jsme je potřebovali. Úbytek pracovníků ve spotřebním průmysl dosáhl úrovně, která je o 7000 osob nižší, než koncem roku 1978 předpokládala 6. pětiletka. Nedostává se pracovních sil v železniční dopravě a letos i ve stavebnictví. Naproti tomu v nevýrobních odvětvích jsou počty pracovníků vyšší, než určila 6. pětiletka. Ve všech výrobních i nevýrobních odvětvích se neúměrně zvyšují administrativně hospodářské aparáty.

Na vnitřním trhu sice existuje souhrnná rovnováha, roční plány maloobchodního obratu se plní a překračují, avšak stále jsou nedostatky ve struktuře dodávek. Spotřebitel nenachází v obchodech některé druhy zboží, které potřebuje. Přitom jde často o položky, které na celkovém maloobchodním obratu mají nepatrný podíl a daly by se vyřešit lepší spoluprací výroby a obchodu. Kategoricky bude vláda požadovat řádnou nabídku a vyhovující způsob prodeje u zboží, kterého je na skladě dostatek, avšak spotřebitelé k němu dosud jen obtížně hledají cestu - příkladem je nábytek.

Soudružky a soudruzi poslanci, vývoj v příštích dvou letech zakládáme na reálném růstu průmyslové, stavební i zemědělské výroby v souladu s možnostmi ve zdrojích energie, surovin a pracovních sil.

Vláda se rozhodla jít nekompromisně cestou intenzivního rozvoje, což v národohospodářské mluvě znamená rychlejší růst národního důchodu než společenského produktu. V praxi to pak znamená zabezpečit plán, který stanoví až dosud největší snížení materiálových nákladů - a to dokonce větší, než předpokládala 6. pětiletka.

Pro rok 1979 vláda rozhodla o snížení podílu materiálových nákladů - bez odpisů - o 0,57 %. V tomto ukazateli je promítnuta potřeba mimořádné hospodárnosti i nutnost přistoupit všude k radikální úspoře paliv a elektrické energie.

Teď se již nevystačí se slovními výzvami, ale konkrétní úkol vyjádřený v číslech snížení spotřeby musí být promítnut do všech míst, která energii potřebují - od veřejného osvětlení až po spotřebu uhlí v elektrárnách.

Se stejnou náročností přistoupila vláda ke stanovení růstu produktivity práce. Vedly k tomu dva důvody: první spočívá v tom, že růst produktivity práce je činitelem intenzivního rozvoje, druhý pak v tom, že oba roky budou přípravou na řízení výkonnosti ekonomiky v období 7. pětiletky, neboť zejména na jejím počátku budou zdroje pracovních sil mnohem nižší, než na jaké jsme si zvykli v letech minulých.

Přírůstky zdrojů pracovních sil v posledních dvou letech 6. pětiletky jsou nepatrné. Struktura přírůstku, zejména v roce 1980, bude přitom taková, že téměř z poloviny jde o lidi poproduktivního věku. Plánování užití pracovní síly v ČSR nemůžeme proto omezit jen na rozdělení přírůstků, ale je bezpodmínečně nutné zaměřit se na racionalizaci potřeby pracovníků ve všech odvětvích, podnicích a závodech. Každý ředitel musí odpovídat za účelné využití těch pracovníků, které má k dispozici - ať ve výrobní či nevýrobní sféře.

Z hlediska počtu pracovních sil musíme také posuzovat každý návrh na výstavbu nových kapacit, a spolu s tím respektovat souvislosti mezi pracovními silami na jedné straně a bytovou výstavbou na straně druhé. Tam, kde jde v celospolečenském zájmu o stabilizaci pracovníků, tam je také třeba stavět byty.

K tomu, aby byly úkoly rozvoje výroby reálné, vytvořila vláda předpoklady ve vybavenosti pracovníků technikou: tak např. v odvětví chemie se bude vybavenost zvyšovat o více než 10 % v obou letech, v potravinářském průmyslu více než o 7 % a ve spotřebním průmyslu o 6,6 až 6,9 %.

Jde nyní o to, aby všude dokázali dobře využít stávajících strojů a zařízení a stejně tak i novou techniku, která do závodů přijde.

V investiční výstavbě vláda přikročila ke snížení rozsahu zahajování staveb v obou následujících letech. Rozhodla, aby rozsah, s nímž se dosud počítá ve Směrnici pro rok 1980, byl snížen ještě o 10 %. Snížení rozsahu investování bylo nutné provést z důvodů národohospodářských, ale také proto, že vláda nemůže dále trpět nadměrnou rozestavěnost a chce skoncovat s nepřiměřeně dlouhými lhůtami výstavby řady akcí.

1 na území České socialistické republiky máme stavby, které ještě po 10 letech nejsou dokončeny, jako je např. matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze. Dlouho se staví i fakultní nemocnice v Brně, nemocnice v Jihlavě i některé silniční trasy, kde se navíc ještě nesprávně volí poradí jednotlivých úseků.

A přitom máme i dobré příklady: pražské metro, závod na výrobu dřevotřískových desek ve Volarech, v letošním roce to jsou přeložky tratí v Severočeském kraji. Ukazuje se, že tam, kde jsme uměli koncentrovat síly, zvýšit úroveň řízení a pro splnění úkolu získat pracující, tam se dílo daří. Jde-li to na některých stavbách, musí to jít i na ostatních.

V obou letech bude pokračovat výstavba hlavního města Prahy. Vytvářejí se podmínky pro splnění úkolu XV. sjezdu KSČ dokončit v 6. pětiletce 58 000 bytů na území Prahy i ke snížení ztrát, které jsme v minulých letech zaznamenali na komplexnosti bytové výstavby. Vzhledem k významu dopravního systému se v roce 1979 zvýší na dvojnásobek objem prostředků na základním komunikačním systému. I nadále bude vláda věnovat pozornost dokončování dalších úseků metra a výstavbě rozhodujících staveb celopražského i celostátního významu, jako je Palác kultury, rekonstrukce Národního divadla, budova Čs. rozhlasu a další.

V obou příštích letech se u nás nebude investovat málo a objem investic v ČSR dosáhne vždy zhruba 90 miliard Kčs. Pravda však je, že po zabezpečení staveb rozhodujících pro další rozvoj československé ekonomiky bude prostředků na investice a kapacit pro jejich realizaci tak málo, že nebudeme moci zahájit vše, co se nám nyní jeví jako potřebné.

Prosíme proto Českou národní radu, jednotlivé poslance i poslance národních výborů, aby nás pochopili a investiční politiku vlády podpořili.

Vidíme-li nutnost soustředit úsilí k řešení otázek investování, pak se stejnou pečlivostí a znalostmi musíme řídit energetické zabezpečení potřeb republiky. Úkolem strojařů je zabezpečit potřebné dodávky technologických celků pro těžbu černého i hnědého uhlí; stavebnictví i strojírenství musí dbát o včasné uvedení tepelných i atomových elektráren do provozu.

Vláda považuje za svou povinnost vytvořit všechny podmínky pro rozvoj uhelných revírů. Proto přijala dokument o posílení investic v Severočeském kraji tak, že kapacity se v každém roce zvýší o 900 miliónů Kčs, což umožní snížit ztráty z minulých let. Stanovila i preferenci vybraných profesí a přijala program řešení, který je neobvykle podrobný, konkrétní a operativní. Budeme důsledně vyžadovat od všech orgánů plnění úkolů, které dokument ukládá, neboť jen tak mohou být vytvořeny předpoklady pro těžbu uhlí a též pro stabilizaci obyvatelstva v Severočeském kraji.

Pokud se týká Severomoravského kraje, zabezpečuje plán výstavbu stabilizačních bytů pro horníky i pro pracovníky v hutnictví a strojírenství i pro další rozvoj Severomoravského kraje, včetně zlepšení jeho vybavenosti.

Energetické zabezpečení potřeb republiky nutno hledat nejen v těžbě uhlí a ve výrobě energie, ale stále více i v racionalizaci spotřeby. Šetřit musíme od závodů až po domácnosti, prostě všude! Doslova v každé dílně je nutno realizovat přísná opatření k úsporám energie. Bude rovněž třeba provést uvědomovací kampaň mezi obyvatelstvem, aby situaci pochopilo a hospodaření palivy a energií přijalo za životní nezbytnost.