Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci Karlu Pařízkovi, slovo má poslanec ing. Jan Uřičář.

Poslanec ing. Jan Uřičář: Vážené soudružky a soudruzi, na všech zasedáních ÚV KSČ po XV. sjezdu KSČ obzvláště silně zazněla problematika technického rozvoje. I když byly vyzvednuty některé pozitivní výsledky dosažené v této oblasti v uplynulých letech, přece jen bylo zdůrazněno, že je třeba na všech úrovních zlepšit řídící činnost ve sféře vědeckotechnického rozvoje, zejména při správném zaměřování technické politiky na rozhodující články naší ekonomiky, v prvé řadě při zvyšování efektivnosti technického rozvoje a jeho vlivu na výkonnost naší ekonomiky.

Kritické hlasy na adresu technického rozvoje zaznívají proto, že již řadu let čekáme, že v něm patří vyřešit základní problémy naší ekonomiky, především zvýšení efektivnosti zahraničního obchodu, zvýšení efektivnosti investiční výstavby, zlepšení zásobování vnitřního trhu progresívními inovovanými výrobky, zlepšení životního prostředí, snížení produkční náročnosti na suroviny, materiály, energii i pracovní síly, snížení nákladů apod. Jsme přitom všichni přesvědčeni, že je v silách lidí, kteří na úseku technického rozvoje pracují, ať už v předvýrobních etapách, nebo při realizaci výsledků výzkumu a vývoje zvládat tyto náročné úkoly k větší spokojenosti celé ekonomiky.

Je proto namístě v této souvislosti ocitovat ze závěrečného slova soudruha Husáka na 12. zasedání ÚV KSČ: "K plnění úkolů musíme ve větším rozsahu mobilizovat technickou a vědeckovýzkumnou inteligenci, její zkušenosti a znalosti. Není to malá armáda, vynakládáme na vědeckovýzkumnou práci nemálo prostředků. Ve své naprosté většině podporuje inteligence politiku naší strany. Musíme s ní pracovat více a lépe než dosud."

Toto jsou slova zásadního významu pro další postup v dané oblasti. Úspěšnost práce v ní je dána dosud tím, že řešitelé a realizátoři nehledí na čas strávený nad problémem, ale řeší úlohu, jako by šlo o jejich "koníčka". Všude, kde se takto pracuje, jsou dosahovány velmi dobré výsledky, které nám svět závidí. I když jistě nemůže relativně malé Československo vynikat ve všech oborech a mít je na světové technické úrovni, je přece jen škoda, že oborů, kde takový stav je, je přece jen poněkud málo.

Je proto třeba se zamyslet nad tím, proč tomu tak je, proč nejsou všude dosahovány takové výsledky jako např. ve výzkumu a vývoji textilních strojů, organických barviv, některých hutních zařízení a výrobků, některých tvářecích a obráběcích strojů atd. Přece i v těchto oborech měli těžkosti, a jistě nemalé, při řešení a realizaci je dokázali ale nesmírným úsilím překonat, dokázali zdravě riskovat a výsledky se dostavily. Je možno položit už jen otázku - nebylo by možné obdobně pracovat i v jiných oborech?

Dovolte mi uvést v této souvislosti několik informací na základě podkladů Českého statistického úřadu, které souhrnně svědčí o tom, že v zaměření výzkumu a v jeho realizaci máme skutečně značné problémy, které snižují efektivnost. Ukazuje se např., že z devatenácti sledovaných skupin výrobků v odvětví strojírenství, elektrotechnického, kovodělného a chemického průmyslu na území ČSR je téměř u poloviny podstatněji překročena stanovená doba technicko-ekonomické životnosti, tj. po řadu let jsou vyráběny výrobky technicky zastaralé a teprve se značným zpožděním jsou vyřazovány z výroby.

Ze stejného zdroje informací vyplývá, že v průmyslových podnicích v ČSR je rozhodování o inovaci výrobků motivováno v tomto pořadí:

- nejsilněji působí snaha o udržení, resp. zvýšení tuzemského odbytu, která vesměs vyúsťuje do rozšiřování sortimentu výrobků a bylo by zajímavé vědět, jak tento stav ovlivňuje ekonomické výsledky,

- na druhém místě je snaha o zvýšení užitné hodnoty výrobků,

- slabším podnětem je snaha o udržení nebo zvýšení vývozu,

- nejméně motivují snahy o úspory ve vlastní výrobě a u uživatelů výrobků. Sám se domnívám, že toto zjištění jen potvrzuje názor o problémech s efektivností technického rozvoje a o neprovázanosti plánů rozvoje vědy a techniky a plánů rozvoje ekonomiky, což lze formulovat také jinak: není vytvářen plánem dostatečný tlak na ekonomický efekt technického rozvoje.

Výbor ČNR pro plán a rozpočet se v nedávné době podrobně zabýval problematikou efektivnosti vědeckotechnického rozvoje a za tím účelem provedl průzkum ve vybraných organizacích výzkumné a vývojové základny s cílem poznat blíže podmínky pro výzkumnou činnost a pro realizaci výsledků této činnosti. Došel k závěru, že přes nesporně pozitivní výsledky v činnosti výzkumné a vývojové základny v ČSR v uplynulých letech přetrvává v této oblasti, zejména však ve sféře realizace výsledků výzkumu a vývoje, řada nedostatků a rezerv, což má negativní dopad na efektivnost ekonomiky a další kvalitativní ukazatele, jako je např. ziskovost, nákladovost, náročnost produkce na pracovní síly, na investice, na spotřebu energie, materiálu apod., na dovozní náročnost atd.

Mezi rozhodující nedostatky podle názoru poslanců výboru ČNR pro plán a rozpočet patří:

- stále příliš dlouhý cyklus "věda-výzkum-výroba-užití", takže od vědecké myšlenky k jejímu technickému zpodobnění a k realizaci ve výrobě a v užití uplyne velmi dlouhá doba a řešení bývá mnohdy morálně zastaralé, než se ocitne ve výrobním procesu,

- nedostatečný předstih výzkumu před realizací na potřebné technické a ekonomické úrovni,

- nedostatečná časová a věcná provázanost plánů rozvoje vědy a techniky s plány rozvoje oborů a odvětví a se zabezpečovacími plány, zejména plány investiční výstavby, takže stále není technický rozvoj osou národohospodářských plánů, jak stanovil XV. sjezd KSČ.

Při jednání bylo konstatováno, že i nadále je třeba pozornost při řešení přetrvávajících problémů soustředit v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ a navazujících zasedání ÚV KSČ včetně květnového pléna z roku 1974 zejména do těchto oblastí:

- pokračovat ve vytváření podmínek pro posílení vlivu vědeckotechnického rozvoje na dalším zvyšování efektivnosti a využívání všech zdrojů rozvoje národního hospodářství,  

- dále hledat cesty k vytváření všestranně příznivých podmínek, společenského klimatu i systému hmotných a morálních podnětů, aby řešení a využívání výsledků vědy, výzkumu, vývoje a techniky se stalo prvořadým zájmem a potřebou vědeckovýzkumných i hospodářských pracovníků a aby se tento proces urychlil a zkvalitnil,

- pokračovat v hledání racionálních a odpovídajících forem řízení, plánování a evidence, jež by současné formy těchto procesů prohloubily, zdokonalily a současně administrativně zjednodušily a zajistily komplexní provádění všech souvisejících plánů, jež podminují plán rozvoje vědy a techniky, nebo jež jsou plánem rozvoje vědy a techniky ovlivňovány.

Jako červená nit prolíná všemi těmito rozhodujícími nedostatky i směry jejich řešení, jak vyplynuly z jednání našeho výboru, dosud neúspěšně zvládnutá provázanost plánu rozvoje vědy a techniky a plánů rozvoje národního hospodářství, a to jak plánů zabezpečujících rozvoj vědy a techniky, tak plánů, v nichž by se měly promítat přínosy technického rozvoje. Zatím se jednostranně promítají adresně jen otázky zabezpečení rozvoje vědy a techniky, druhá strana "bilance" zůstává ke škodě věci konkrétně nevyjádřena, přínosy se jednoznačně neplánují a závazně už vůbec ne, přestože by mohly vést, kdyby byly plánovacím nástrojem, k posílení vlivu rozvoje vědy a techniky, k jeho užšímu propojení s problémy ekonomiky a tím i ke zvýšení efektivnosti vědeckotechnického rozvoje i celé ekonomiky.

Zkušenosti rovněž ukazují, že jakmile se určitý jev stal předmětem konkrétní pozornosti plánovačů a vtělil se v konkrétní závazné formě na všech článcích řízení /především v centru/ do plánu, nastalo upevnění kázně a disciplíny v dané oblasti, zlepšilo se ekonomické nazírání na úroveň a vývoj daného jevu u všech pracovníků, jichž se problém týkal a výsledkem bylo zefektivnění dané činnosti.

Podle mého názoru by stálo za to promyslit naše možnosti zdokonalit v tomto směru metodiku státního plánu. S tím ovšem souvisí i problém, zda není v plánu kladen až příliš velký akcent jen na plánování výzkumných a vývojových úkolů a odpovídajícího množství realizačních výstupů, a zda by nebylo mnohem účinnější direktivně spíše plánovat centrálně komplexní řešení technické úrovně výrobků a výroby a tím i zvýšení efektivnosti ekonomiky, přičemž výzkum a vývoj chápat jen jako jednu z mnoha forem zajištění zvýšení technickoekonomické úrovně. Domnívám se také, že v samotné oblasti plánů RVT by bylo účelné zvážit, zda dosavadní relativně nízký podíl úkolů, výkonů, kapacit a finančních rezerv je ve státním plánu RVT ve srovnání s nižšími stupni plánů /resortními, oborovými a podnikovými/ nadále trvale únosný. Jednalo by se o optimalizaci a účelné přerozdělení existujících zdrojů a kapacit mezi všemi úrovněmi plánů RVT ve prospěch státního plánu.

Jsem si vědom, že nejde o nijak jednoduchou záležitost, ale myslím, že problémy nazrávají tak rychle, že by metodika státního plánu měla daleko více akcentovat skutečnost, že když se vědeckotechnický rozvoj nestane skutečnou osou národohospodářských plánů, jak stanovil XV. sjezd KSČ, budou se mnohé nedostatky v naší ekonomice projevovat a negativně působit i nadále. A tomu bychom měli všemi silami zabránit. Zatím výjimečný postup několika málo "odvážných" vedoucích hospodářských pracovníků s progresivním uplatňováním vědeckotechnického rozvoje do výrobně ekonomických plánů i do praxe se musí stát tak řečeno "normální, nerizikovou, ale direktivní" pracovní metodou a potřebou, pro jejíž uplatňování musí být ve všech ostatních plánech vytvářeny potřebné podmínky a předpoklady. Taková metodika a zabezpečování plánů RVT bude maximálně iniciovat celou velkou frontu účastníků výzkumného i realizačního cyklu tak, jak rozvoj naší ekonomiky i celé společnosti vyžaduje. Děkuji za pozornost. /Potlesk./.

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci ing. Janu Uřičářovi. Uděluji slovo poslanci Josefu Vaňátkovi. Do rozpravy se připraví poslanec ing. Václav Běžel.

Poslanec Josef Vaňátko: Váženě soudružky, vážení soudruzi, naše Komunistická strana Československa věnuje otázkám rozvoje životní úrovně a práci vnitřního obchodu trvalou pozornost.

Svědčí o tom i konání 7. zasedání jejího ústředního výboru, které označilo hmotnou spotřebu obyvatelstva realizovanou prostřednictvím vnitřního trhu a služeb za jednu z velmi podstatných složek životní úrovně, přispívající k formování socialistického životního způsobu, harmonického a všestranného rozvoje osobnosti a současně za jeden z účinných stimulů pracovní aktivity.

Přitom znovu poukázalo na to, a bylo to také zdůrazněno na 12. zasedání ÚV KSČ, že růst hmotné spotřeby obyvatelstva v 6. pětiletce v souladu s principy hospodářské a sociální politiky XV. sjezdu KSČ je plně podmíněn tvorbou zdrojů v národním hospodářství na základě trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti společenské výroby a kvality veškeré práce.

Tato podmíněnost ve tvorbě zdrojů a jejich užití určuje i závislost růstu osobní spotřeby a uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva na výkonnosti a efektivnosti národního hospodářství.

Jedním ze základních orientačních ukazatelů uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva je maloobchodní obrat. Šestá pětiletka u tohoto ukazatele stanovila průměrné roční tempo růstu zhruba ve výši 4,1 %. Odhaduje se, že této výše za první tři roky 6. pětiletky bude téměř dosaženo.

Toto plnění nemůžeme však posuzovat nezávisle na celkových možnostech národního hospodářství, ať už podmíněných vývojem efektivnosti a kvality práce výrobních odvětví i vnitřního obchodu, nebo zhoršením vnějších a vnitřních podmínek jeho rozvoje. Tyto zhoršené podmínky ovlivňovaly jak tempo růstu průmyslové výroby, tak úroveň zemědělské produkce a tím samozřejmě i tvorbu národního důchodu a jeho užití.

Dosavadní výsledky v zajišťování úkolů XV. sjezdu a 6. pětiletky na úseku vnitřního obchodu musíme proto posuzovat ve světle těchto známých skutečností.

Z toho vyplývá, že pozitivní proces dalšího zvyšování a kvalitativního prohlubování osobní spotřeby obyvatelstva v duchu závěrů XV. sjezdu KSČ je trvale zabezpečován, avšak současně je doprovázen omezujícími vlivy objektivního i subjektivního charakteru, které působí jak na dynamiku, tak i na strukturu spotřeby.

V základní struktuře obratu roste prodej průmyslového zboží rychleji než prodej potravin.

V prodeji potravin se trvale prosazují tendence k racionální výživě, roste spotřeba potravinářských výrobků, usnadňujících práci a přípravu stravy v domácnostech, probíhá inovace potravinářského zboží a postupně se zdokonaluje i spotřebitelské balení zboží.

Vedle těchto zcela průkazných pozitivních výsledků existují i některé dílčí nedostatky, jako např. občasná nedostatkovost některých maloobjemových produktů, nižší nabídka luštěnin aj.

Přesto dosavadní vývoj úrovně trhu potravin je možno označit v zásadě za pozitivní a stabilní.

Rovněž tak lze kladně hodnotit základní tendence v prodeji průmyslového spotřebního zboží, kde výrazněji roste obrat z prodeje zboží dlouhodobé spotřeby v souvislosti s vyšší nabídkou strojírenských výrobků.

Zvyšuje se vybavenost domácností a roste celkový prodej textilního a oděvního zboží a dalších průmyslových výrobků.

Za tri roky 6. pětiletky se prodalo např. 676 000 kusů chladniček a mrazniček, 903 000 kusů praček a odstředivek, přes 1 milión kusů rozhlasových přijímačů, 597 000 kusů televizorů a téměř 300 000 osobních aut.

Vybavenost našich domácností je na vysoké úrovni a dá se srovnávat s předními, průmyslově vyspělými státy.

Významným kladným rysem mimořádného, politického a sociálního dosahu je, že přes zhoršené ekonomické podmínky se zabezpečuje stabilita cen zboží uspokojujícího základní životní potřeby podle závěrů XV. sjezdu KSČ.

Přes toto pozitivní hodnocení dosavadního vývoje, soudružky a soudruzi, musíme poukázat i na některé záporné rysy, které ještě přežívají na našem trhu.

I nadále přetrvává nedostatečné uspokojování poptávky po řadě konkrétních druzích potravinářského, ale hlavně průmyslového spotřebního zboží. Můžeme to pozorovat zejména v sortimentech textilu, pleteného ošacení, dětského zboží, zboží pro domácí potřeby, a to i u těch druhů zboží, kde potřeby trhu byly v minulých letech vyřešeny.

Možnosti uspokojování koupěschopné poptávky omezuje ve velké míre i skutečnost, že není dostatečná inovace sortimentu průmyslového zboží, zvláště strojírenského.

Velmi vážným negativním rysem současného vývoje, na který poukázalo 12. plénum ÚV KSČ, jsou četné, někdy velmi hrubé nedostatky v kvalitě zboží, které nejen, že jsou příčinou značných národohospodářských škod, ale mají i značný dopad na spokojenost spotřebitelů.

Jde zejména o nedostatky v kvalitě některých strojírenských a elektrotechnických výrobků, nábytku a v některých dalších druzích zboží.

Existují výrobci, kteří soustavně vyrábí a dodávají na trh vadné zboží. Jsou to například butary, sporáky a další kamnářské výrobky z Kovosmaltu Filakovo, automatické pračky z Tatramatu Matějovce, které jsou výrobcům soustavně vraceny, pokud je provedena důsledná prohlídka. Jenomže proti velkoobchodnímu skladu, který tuto důslednou prohlídku provádí, je uplatňován velmi nebezpečný projev ochrany výrobce v tom, že u těchto výrobků přestane plnit hospodářské smlouvy.

Na tomto úseku musíme daleko více působit, aby obchod z hlediska ochrany spotřebitele vůči výrobě plnil důsledně svou úlohu. Navíc tento stav je umocňován nerovnoměrným rozvozem zboží, nedostatečnou kapacitou balíren a také v některých případech neochotou prodavačů.

Na úseku zaměstnanosti se z části daří naplňovat plánované počty pracovních sil v obchodě především na základě realizace souboru opatření ke stabilizaci pracovních sil, přijaté ministerstvem obchodu ČSR a na podkladě různých výjimek z obecných předpisů, schvalovaných vládou ČSR.

Přesto úrovně zaměstnanosti v obchodě stanovené pětiletkou není zdaleka dosahováno a tato situace zapříčiňuje např. uzavírání prodejen, zejména malých, pro nedostatek pracovníků.

Na úseku výstavby prodejen přežívá nezdravý lokální patriotismus, který spočívá v tom, že se stále ještě staví malé prodejny, ať již ve střediskových obcích, v okrajových částech měst, ale i na sídlištích, hlavně těch, která jsou stavěna postupně formou roztříštěné bytové výstavby.

Bylo by potřebné, aby po linii zainteresovanosti resortů se ještě účinněji prosazovala výstavba centralizovaných velkoprodejen, které by odstranily do budoucna mnohé těžkosti, které máme dnes s malými prodejnami.

Vážené soudružky a soudruzi, z dosavadního vývoje je zřejmé, že vnitřní obchod se v příštím roce musí vyrovnat s náročnými úkoly, jejichž plnění bude vyžadovat aktivní a iniciativní přístup jak pracovníků obchodu, tak i pracovníků výrobních odvětví.

Základní direktivou pro plnění zůstávají i nadále závěry 7. zasedání ÚV KSČ a realizace přijatých opatření k jejich zabezpečení, prohloubené o závěry 12. zasedání ÚV KSČ. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci Josefu Vaňátkovi, hovořit bude poslanec ing. Václav Běžel.

Poslanec ing. Václav Běžel: Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych se jménem odborářů České socialistické republiky přihlásil k úspěchům i nedostatkům při plnění úkolů národohospodářského plánu v České socialistické republice, abych vyjádřil aktivní podporu vládě ČSR při naplňování úkolů roku 1979 a při vypracování návrhu prováděcího plánu na rok 1980.

Seznámili jsme se s návrhem plánu České socialistické republiky, jednotlivých odvětví a krajů.

Ve stanoviscích jsme konstatovali, že plán navazuje na očekávané výsledky vývoje v letošním roce, že vychází ze složitých vnějších a vnitřních podmínek a stanoví náročné úkoly pro další rozvoj národního hospodářství v ČSR cestou růstu efektivnosti a kvality veškeré práce a na tomto základě vytváří reálné předpoklady pro zabezpečení životní úrovně pracujících.

Ubezpečili jsme vládu ČSR, že budeme cílevědoměji a všestranněji rozvíjet účast pracujících a jejich iniciativu na rozpisu a plnění úkolů státního plánu, způsobem konkretizovaným v "Plánu aktivity ROH v roce 1979", že budeme podporovat opatření k řešení problematiky palivo energetické základy a dopravy, opatření ke zlepšení vnějších ekonomických vztahů a v zabezpečení vnitřního trhu, opatření v investiční výstavbě a ke zvýšení efektivnosti a kvality veškeré práce.

Upozornili jsme vládu na problémy a nedostatky, které jsou našimi pracujícími po právu kritizovány a některé brzdí jejich aktivnějšímu přístupu při naplňování plánovaných úkolů. Vycházeje ze zkušeností letošního roku, přijali jsme s uspokojením ubezpečení vlády ČSR řešit tyto oprávněné připomínky.

Při obtížnosti dopracování rozpisu a zabezpečování prováděcího plánu musíme důsledněji organizovat účast pracujících, rozvíjet jejich iniciativu a orientovat je na rozhodující úkoly.

Pracující nás nejednou přesvědčili o tom, že chtějí odhalovat rezervy, snižovat spotřebu surovin, materiálů, paliv a energie, zvyšovat produktivitu práce, využívat techniku a pracovní dobu. Chtějí se aktivně podílet na zkracování doby výstavby a uvádění základních fondů do provozu. Chtějí zvyšovat kvalitu výrobků, zlepšovat sortiment a inovovat zboží a zlepšovat služby.

A naší povinností je společně s hospodářskými pracovníky vytvářet pro toto úsilí všestranné podmínky. Zabezpečit, aby každý dělník znal své úkoly, náklady na výrobek, který vyrábí, hodnotu nástrojů, nářadí a strojů, kterých při práci používá. Pomoci každému dělníkovi, každé pracovní četě, každému pracovnímu kolektivu, aby dovedl posoudit své možnosti a ve svém socialistickém závazku říci svůj konkrétní přínos.

Proto tak zdůrazňujeme nutnost jednotného postupu hospodářských a odborových orgánů a organizací při rozpisu plánu až na pracoviště a při jeho projednávání. Aby byly stanoveny hlavní směry socialistického soutěžení, vytyčena náplň komplexním racionalizačním brigádám a tematické úkoly pro vynálezce a zlepšovatele, aby byla věnována větší péče a pozornost výrobním poradám a řešení připomínek pracujících.

Soudružky a soudruzi, v naší práci působíme k tomu, aby v souladu s plánem a vytvořenými zdroji byla trvalá pozornost věnována uspokojování pracovních, životních, sociálních a kulturních potřeb našich pracujících. Proto usilujeme především o zvýšení pozornosti pracovnímu a životnímu prostředí a pracovním podmínkám pracujících. Chceme dosáhnout toho, aby v péči o pracující se dostala do popředí bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Za základ zde považujeme důslednější odstraňování nedostatků v pracovním prostředí.

Považujeme za správné společně s vládou ČSR navázat na dobré zkušenosti v usměrňování a soustřeďování prostředků a sil závodů a národních výborů k rozšiřování předškolních zařízení a na zkušenosti ze společného postupu k řešení závodního stravování.

/Řízení schůze převzal předseda ČNR Evžen Erban./

Proto budeme usilovat o to, abychom tyto zkušenosti uplatnili při stanovení společného postupu k odstraňování nedostatků zjišťovaných ročními prověrkami bezpečnosti a hygieny práce, k dořešení dostatku vhodných pracovních obranných prostředků, k zlepšení zdravotní péče o pracující na závodech, ke zlepšení kázeňské a rekreační péče a podmínek pro výchovu a kulturu pracujících.

Tak hodláme postupovat v úzké spolupráci se státními a hospodářskými orgány ČSR v účasti pracujících na řízení a rozvoji jejich iniciativy, v zabezpečování jejich oprávněných potřeb. Tak chceme přispět k zabezpečování náročných úkolů ekonomiky ve zbývajících letech 6. pětiletky, jak je před nás postavilo 11. a 12. zasedání ÚV KSČ. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci ing. Václavu Běželovi. Přeje si ještě někdo slovo? Nikdo.

Vzhledem k tomu, že nebylo rozporů mezi zprávou vlády ČSR a obsahem diskuse, dávám nyní závěrečné slovo společnému zpravodaji a předsedovi návrhové komise poslanci dr. Jaroslavu Pospíšilovi.

Poslanec RSDr. Jaroslav Pospíšil: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, myslím, že je možné velmi stručné závěrečné slovo.

Rozprava především ukázala, že plnění 6. pětiletého plánu v ČSR v letech 1976-1978 je charakterizováno dynamickým rozvojem výroby, zvýšením celkové ekonomické efektivnosti a dalším růstem životní úrovně obyvatelstva.

Za druhé vidíme v tomto vývoji samozřejmě i některé problémy a odchylky od plánu, které oslabují celkové pozitivní výsledky v řadě oblastí národního hospodářství.

Za třetí rozprava ukázala, že úkoly plánu na rok 1979 a Směrnice plánu na rok 1980 navazují na dosavadní plnění 6. pětiletky a řeší další rozvoj naší ekonomiky tak, aby v duchu závěrů XV. sjezdu KSČ a zejména potom 11. a 12. plenárního zasedání ÚV strany, byly hlavní cíle 6. pětiletky do roku 1980 skutečně také naplněny.

Myslím, že nejde o nějaké nekritické přístupy, ale že jsme si plně uvědomili, že se za prvé nemáme při plnění úkolů od XV. sjezdu strany za co stydět a za druhé, že nás čeká velmi mnoho úkolů, abychom dohnali to, co nám XV. sjezd strany při zabezpečování úkolů hospodářského a sociálního rozvoje uložil. A to jak v oblasti pracovních sil /a bylo zde o tom hovořeno/, investic, snižování nákladů na výrobu, i v dalších otázkách, a často v dalších, tzv. nepopulárních otázkách.

Z rozpravy také vyplynulo, že poslanci České národní rady jsou přesvědčeni, že máme dostatek sil v naší společnosti ke zvládnutí těchto složitých a náročných úkolů v příštích dvou letech a že sami osobním příkladem na pracovištích a dobrou politickou prací při výkonu svých poslaneckých povinností budou k tomuto cíli plně přispívat.

Proto doporučuji jménem ustavené návrhové komise schválit předložený návrh usnesení.

Doporučovali bychom však jeden malý doplněk, a to na straně 2, předposlední bod - zvyšování technické úrovně a kvality výrobků a jejich efektivnější uplatňování na zahraničním a vnitřním trhu - zde byl návrh z pléna: "a současně zajistit servisní služby k těmto vyráběným výrobkům". Jde o to, abychom doplnili uvedenou formulaci o servisní služby, protože to často způsobuje velké problémy a nedostatky.

S tímto doplňkem, na základě jednání a průběhu diskuse doporučujeme, aby návrh usnesení, tak jak byl rozdán, byl i schválen.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji. Soudružky a soudruzi, máte dotazy nebo připomínky k návrhu usnesení? /Připomínky nebyly./

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je ve schůzi přítomno 174 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení ke zprávě vlády ČSR o plnění úkolů 6. pětiletého plánu v ČSR, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Tím Česká národní rada projednala 1. bod pořadu své schůze.

Soudružky a soudruzi, chci vás upozornit na to, že před odchodem z budovy vám bude rozdána publikace "Cesta bratrství", kterou Česká národní rada vydala k významným výročím letošního roku v upomínku na první návštěvu generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR soudruha Gustáva Husáka v České národní radě.

Přerušuji nyní schůzi. V jednání budeme pokračovat v 8.00 hodin ráno.

/Schůze přerušena v 17.35 hodin./