Zajišťovat úspěšně stále složitější úkoly, které před naše strojírenství jsou kladeny, vyžaduje kritický náročný pohled, který nesnižuje dosažené výsledky, ale ukazuje cestu vpřed.

Ještě mnohé výrobně hospodářské jednotky více rozepisují a sumarizují než řídí, organizují a řeší konkrétní věcné problémy. S růstem složitosti úkolů musí daleko lépe střední článek řízení zabezpečovat tu úlohu, která mu byla XV. sjezdem KSČ určena.

Projevit se to musí v prvé řadě ve zvýšené kvalitě tvorby plánu. Jestli má být pro podnik státní plán zákonem, má se zvyšovat jeho autorita, být prostě základním nástrojem řízení, nesmí obsahovat nedořešené problémy. Rozpis plánu prováděný s vědomím, že se bude muset měnit, zpravidla podle toho, jak se situace bude vyvíjet v průběhu plánovaného období, vede k tomu, že se na podnicích spekuluje, věci se neřeší v potřebné intenzitě a za základním problémem se skrývá celá řada vnitřních nedostatků.

Stále převažuje při stanovení úkolů i v přidělení zdrojů metoda všem stejně, která je nejjednodušší, nevede ke konfliktům, ale je velmi škodlivá, utlumuje veškerou iniciativu. Rozmělnění zdrojů například v investicích do moderní výkonné techniky vede k tomu, že každý podnik nakupuje například numericky řízené stroje, i když je známo, že jejich jednotlivé nasazení nepřinese výraznější efekt a vede k nízkému využití.

To je jeden ze stěžejních problémů, kdy se oběma resortům i velké většině výrobně hospodářských jednotek nepodařilo udělat výraznější krok vpřed.

Složitější úkoly, které jsou před strojírenstvím, kladou mnohem větší požadavky na účinnou funkci celého hospodářského mechanismu od řízení a plánování na ministerstvech, v koncepční činnosti středního článku řízení až po organizaci práce v každém podniku a dílně.

V oblastí plánování bude třeba v souladu s dříve vyjádřenými požadavky především

- zdokonalit soustavu ukazatelů prováděcích i pětiletých plánů a jejich organizační, odvětvové a oblastní propojení. Některé ukazatele prokazatelně působí proti zájmům a potřebám národního hospodářství. Propočet hrubé výroby i výroby zboží znevýhodňuje stále ještě výrobu náhradních dílů, subdodávky pro vývoz, vede k neúčelné kooperaci. Na druhé straně zvýhodňuje podniky s finální produkcí. Prostě je snaha sám vyvážet a být monopolním výrobcem;

- v oblasti plánování bude třeba posílit komplexní plánování strojírenské výroby bez ohledu na organizační začlenění jednotlivých závodů a provozů. Více než 12 % kapacit strojírenské výroby je mimo resorty strojírenství. Jejich využití je nerovnoměrné a nedostatečné. Zatím je malé pochopení a malá snaha u resortů i národních výborů, kterým uvedené strojírenské kapacity podléhají. Pro rychlejší dořešení je nutné hledat cesty nejen v organizační podřízenosti, ale i v koordinaci výroby při stávajícím organizačním zařazení;

- zdokonalit systém bilancí strojírenské produkce. Dosavadní systém jen v nepatrném rozsahu a nekomplexně bilančně podchycuje kompletační dodávky a dodavatelskoodběratelské vztahy. Nejde jen o bilance ve státním plánu, ale na všech stupních řízení;

- rozšíření a znovuzavedení plánovacích gescí. Období od roku 1967, kdy byly zrušeny, ukázalo, že se bez nich nemůžeme obejít. Myslím, že už je nutné přestat diskutovat, zda je zavést, nebo ne, ale společně, i když uváženě, je zavádět. Problémem zůstává najít nejefektivnější organizaci této činnosti.

Pokud jde o zvýšení úrovně řídící činnosti obou ministerstev i VHJ, jde především o vyjasnění vzájemných vztahů obou resortů v rámci hutnickostrojírenského komplexu. Jde

- o vymezení působnosti, zejména o operativní řešení dodávek a vztahů mezi podniky obou resortů;

- o zlepšení účinnosti řízení ministerstev vůči podřízeným jednotkám, zejména posílení koncepční práce a výrazné zkvalitnění dlouhodobého plánování technickoekonomického rozvoje a investiční činnosti;

- o posílení a vymezení úlohy VHJ jako nositele koncepce a základního článku řízení oboru. Je nutno objasnit i funkci vůči výrobcům z oboru, kteří nejsou podřízeni organizačně;

- dále vybudovat spolehlivý režim zajišťování investiční výstavby a plynulého investičního cyklu, zejména zkvalitnit na všech stupních řízení předprojektovou a projektovou přípravu staveb, klást vyšší požadavky na expertní činnost a rozhodování o investicích a zodpovědnost za jednotlivé fáze výstavby;

- prohloubit a ověřit návrhy na nejúčelnější organizační uspořádání VHJ s využitím progresivních metod organizace, zejména koncernový způsob řízení, kdy koncern jako celek tvoří státní hospodářskou organizaci. V této souvislosti respektovat a vytvářet podmínky pro efektivní organizaci vývozu a dovozu strojů a zařízení a dosažení užší vazby mezi výrobou a organizacemi zahraničního obchodu. Jde o racionální dělbu práce jednotlivých stupňů řízení a integrace činnosti.

Vyšší úroveň řízení vyžaduje kvalitní informace v reálném čase, což může poskytovat jedině výpočetní technika. Dosud však slouží převážně uvnitř podniku, více je využívána pro statistické, evidenční účely než pro vlastní řízení. Základní problém je v úrovni vnitropodnikového řízení, zejména v normativní základně. Zpravidla existují normy spotřeby jednicového času a materiálu, i když s řadou nedostatků. Ale normy spotřeby energie, režijního a pomocného materiálu, zásob a normy potřeby výrobních činností jsou výjimkou a nemají zpravidla potřebnou úroveň pro praktické využití. Pokud nejsou v předstihu tyto věcí řešeny, je výpočetní technika zklamáním a přináší často potřebu duplicitních prací a zvýšení nákladů. Brzdou je i nízká kvalifikace řídících pracovníků v tomto směru. Chybí systém rozborové činnosti využívající ucelených systémů výpočetní techniky.

Další úspěšný rozvoj našeho strojírenství je závislý na optimálním zapojení do mezinárodní socialistické ekonomické integrace, na prohloubení kooperace a specializace, na správném zaměření investic, na provádění strukturálních změn a na účinnosti technického rozvoje.

Využití těchto intenzifikačních faktorů vyžaduje zkvalitnit a prohloubit koncepční práci, dlouhodobé plány. Zatím zůstávají nejslabším článkem na celé ose řízení. Bezprostřední tlak současných obtížných úkolů a v řadě případů i nedostatečná připravenost řídících pracovníků pro řešení koncepčních otázek vede často k nezdravě vysokému podílu operatívy v řízení. Nutnost řešit dlouhodobé otázky při nedostatečné přípravě vede někdy k nedomyšleným opatřením s dlouhodobě negativními dopady.

Dosahované výsledky i konkrétní poznatky ukazují, že se úroveň řízení a organizace zvyšuje, ale tempo tohoto procesu neodpovídá současným a zejména budoucím potřebám. Úroveň a účinnost řízení zůstává nadále klíčovou otázkou dalšího rozvoje našeho československého strojírenství. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Tesařovi, slovo má poslanec Mlynár.

Poslanec Š. Mlynár: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, 3. zasadnutie ÚV KSČ k úlohám a rozvoju československého hutníctva a strojárstva ďalej rozpracovalo závery XV. zjazdu KSČ o úlohe hutníctva a strojárstva v národnom hospodárstve. Pri tom venovalo pozornosť i dôslednému uplatňovaniu vedeckotechnického pokroku pri riešení výrobných úloh, zvyšovaní kvality a inovácie výrobkov i modernizácií výrobnej základne.

Vo svojom diskusnom vystúpení by som chcel hovoriť o niektorých výsledkoch i problémoch plnenia uvedených úloh tak, ako sme mali možnosť sa s nimi oboznámiť v príprave na dnešnú schôdzu snemovne. Hutníctvo a strojárstvo má značnú zodpovednosť za technické vybavenie národného hospodárstva modernými a vysoko výkonnými strojmi a zariadeniami. To je jedna z podmienok, aby celé národné hospodárstvo sa mohlo efektívne vyvíjať. Strojárstvo rozhodujúcim spôsobom ovplyvňuje technickú úroveň nových kapacít, pretože investičná výstavba v našom národnom hospodárstve je zo štyroch pätín zabezpečovaná československými strojmi a zariadením.

Vedeckotechnická aktivita v strojárstve je preto základom technického a vedeckého pokroku i jedným z dôležitých predpokladov pre urýchlenie cyklu veda-technika-výroba-užitie.

Aké máme k tomu predpoklady?

Vedeckovýskumná základňa je čo do počtu pracovníkov i objemu výdavkov úmerná s vyspelými priemyselnými štátmi obdobnej veľkosti. Naše poznatky potvrdili názor strojárskych ministerstiev, že väčšiu pozornosť treba venovať lepšiemu vybaveniu pre výskumnú a vývojovú činnosť. Určitým meradlom pre efektívnosť práce výskumu a vývoja je dosahovaný počet vynálezov a patentov na jedného odborného pracovníka výskumnovývojových pracovísk. Tu sú podstatné rozdiely a ukazujú na aktuálny zdroj rezerv na zvýšenie účinnosti výskumu a vývoja v strojárstve, ktorý treba systematicky využívať.

Negatívnym javom je v niektorých prípadoch formálne naplnenie stavu pracovníkov výskumnovývojovej základne a ich využívanie na plnenie výrobných úloh, miesto úloh výskumu a vývoja.

Výskum a vývoj je podľa môjho názoru pre túto päťročnicu vcelku dobre usmerňovaný tak v štátnom pláne, ako aj v plánoch rezortov. Z dvadsiatich štátnych programov technického rozvoja je na problémy hutníctva a strojárstva zameraných, alebo sa ich dotýka, 11 programov, ktoré predstavujú viac ako 60 % všetkých neinvestičných prostriedkov určených pre tento účel.

V plánoch strojárskych rezortov je výskum a vývoj zameraný na základné rozvojové programy a taktiež sa už objavujú úlohy ku zvyšovaniu efektívnosti vývozu. Značná časť výskumných a vývojových úloh je obsiahnutá v podnikový plánoch, kde je výber úloh usmerňovaný v mnohých prípadoch prevažne z úzkych podnikových záujmov. Rezort i VH by mali klásť vyššie nároky na úroveň riadenia, výber úloh a zabezpečenie realizácie i na úrovni podnikových plánov výskumu, vývoja a realizácie.

Vážnym momentom pri využívaní výskumnovývojovej základne, ale i pri uplatnení výsledkov v praxi je značná nerovnomernosť. Už v 5. päťročnici sme boli svedkami toho, že v jednotlivých rokoch končilo priemerne ročne 53 štátnych úloh, ale v poslednom roku 326. Podobne v šiestej päťročnici bolo už v prvom roku začatých asi 90 % všetkých úloh a ich ukončenie sa opäť kumuluje ku koncu päťročnice. V plánovanom hospodárstve by takáto nerovnomernosť nemala mať miesto, pretože nie je v súlade s efektívnosťou využívania kapacít.

Pri zavádzaní výsledkov výskumu a vývoja do praxe boli už dosiahnuté v porovnaní s minulým obdobím lepšie výsledky. Zatiaľ čo v minulých rokoch boli tzv. realizačné výstupy štátneho plánu - všetkých rezortov dovedna - plnené na 70-80 %, v prvom polroku tohto roku v priemere na 80,2 % a z toho vo Federálnom ministerstve hutníctva a ťažkého strojárstva na 93 % a vo Federálnom ministerstve všeobecného strojárstva na 88,1 %. To je ešte priaznivá tendencia, ktorú treba oceniť. Napriek tomu zostáva ešte významná časť nesplnená.

Aké sú dôvody? Je to najmä nevyjasnenosť vonkajších podmienok pri realizácii, oneskorenie dodávok materiálu, strojov a zariadení z tuzemska i z dovozu, nutnosť predĺženia dlhodobých skúšok, nedostatok kapacít, nedostatok pracovníkov.

Odporúčam, aby odstraňovaním najmä týchto nedostatkov boli vytvorené podmienky pre rýchlejšie a účinnejšie zavádzanie výsledkov výskumu a vývoja do praxe.

Vlastná výskumnovývojová základňa nemôže byť sama jediným a dostačujúcim zdrojom novej techniky a jej zavádzanie do praxe. Najmä nutnosť rýchlejšej inovácie výrobkov vyžaduje využívať i vonkajších zdrojov, najmä nákupu a pohotové uplatňovanie licencií. V našom strojárstve sme sa zatiaľ príliš spoliehali na vlastný výskum a vývoj a nákupu licencií sme venovali veľmi malú pozornosť. Prax potvrdzuje, že 3. zasadnutie ÚV KSČ celkom správne odporučilo oveľa aktívnejšie rozvíjať nákup a predaj licencií. Toto opatrenie nie je prejavom zaostávania nášho strojárstva, ale objektívnou nutnosťou. Veď všetky priemyslovo vyspelé i kapitalistické štáty využívajú v niekoľkonásobne väčšom rozsahu licencií ako Československá socialistická republika a taktiež na ich nákup venujú oveľa väčší podiel z celkových nákladov na výskum a vývoj ako naša republika.

Svetový obchod s licenciami vzrástol za posledných desať rokov na viac ako trojnásobok a rastie stále rýchlejšie. Z informácií, ktoré sme dostali je zrejmé, že už ministerstvá pristupujú k prvým opatreniam, ktoré majú priniesť výraznú koncepčnú zmenu v našej licenčnej politike. Zhodnotenie výsledkov z roku 1976 potvrdilo efektívnosť nákupu licencií. U licenčne vyrábaných prístrojov a zariadení bolo dosiahnuté o 2 % vyššej rentability ako je priemerná rentabilita rezortu. Bude preto správne, keď zodpovieme opatrenia k rozvoju nákupu a predaja licencií a najmä k ich pohotovému využívaniu vo výrobe.

V tejto súvislosti mám dotaz na súdruha ministra Bahyla: V akom rozsahu a v akých smeroch sa počíta s využitím licencií v 6. päťročnici, najmä pri výrobe spotrebného priemyselného tovaru?

Pred záverom svojho vystúpenia by som sa chcel zmieniť ešte o ďalšom dôležitom zdroji pokroku v strojárstve, ktorý je jedným z výsledkov rozvoja aktivity a iniciatívy širokých vrstiev pracujúcich pri plnení úloh XV. zjazdu. Sú to objavy, vynálezy a zlepšovacie návrhy.

Hneď v úvode treba povedať, že opatrenia vlády ČSSR, ako i vlády SSR a ČSR z roku 1975, rovnako ako spoluúčasť ROH a ďalších zložiek Národného frontu na tvorbe konkrétneho programu rozvoja a realizácie vynálezov a zlepšovacích návrhov sa už priaznivo prejavili vo výsledkoch prvého roku 6. päťročnice.

V roku 1976 bolo vytvorených 6,5 tis. nových technických riešení, bolo započaté s využívaním 2200 vynálezov a viac ako 130 tisíc zlepšovacích návrhov. Ekonomický prínos prekročil 6 mld Kčs a bol o 10 % vyšší ako v roku 1975. V strojárskych podnikoch bolo na každých 1000 pracovníkov podaných viac ako 100 zlepšovacích návrhov a sú stále viac zameriavané na konkrétne potreby národného hospodárstva.

To sú nesporné priaznivé výsledky, ktoré sú dobrým prínosom pre plnenie úloh 6. päťročnice. Ale napriek tomu sú tu ešte zrejmé rezervy. Naša republika sa počtom 43,8 prihlášok vynálezov na 100 tisíc obyvateľov zaraďuje na 6. miesto vo svete. Naši susedia v Nemeckej demokratickej republike dosahujú ešte lepších výsledkov vo vynálezcovskom a zlepšovateľskom hnutí ako my.

Môžeme sa učiť i u mnohých našich podnikov. Pri poslaneckých prieskumoch sme navštívili podnik, ktorý sa za dosiahnuté výsledky vo vynálezcovskom a zlepšovateľskom hnutí za rok 1976 umiestnil na 1. mieste v súťaži Federálneho ministerstva všeobecného strojárstva. Som rád, že je to národný podnik Považské strojárne, ktorého som spolupracovníkom, a mohol by som teda podrobne hovoriť o podmienkach, za akých bol tak úspešný. Stručne je to možno charakterizovať tak, že bol dobre pripravený plán politicko-organizačného zabezpečenia rozvoja vynálezcovského a zlepšovateľského hnutia, ktorý bol prerokovaný s najširším straníckym a odborárskym aktívom a stal sa tak jeho akciou. Bol citlivo doplnený hmotnými stimulmi a dobre organizačne zabezpečený na všetkých stupňoch riadenia. Mimoriadna pozornosť bola venovaná realizácii prijatých návrhov. Vo výrobe majú zodpovedajúci stupeň dôležitosti a teda značnú preferenciu, ktorá je záväzná pre každého pracovníka. Myslím, že najmä nad týmito realizačnými opatreniami by sa mohli zamyslieť v rade závodov i na rezortoch. Pomohlo by nám to odstrániť najslabší článok, ktorým je pomalá realizácia zlepšovacích návrhov i vynálezov.

Doterajšie výsledky a pripravované opatrenia ukazujú, že v strojárskych rezortoch by mohlo byť v 6. päťročnici dosiahnutých 14 tis. vynálezov a viac ako 600 tis. zlepšovacích návrhov. Takmer 59 tisíc vyhlásených tematických úloh by mohlo dostatočne usmerniť rozvoj zlepšovateľského hnutia.

Ako vyplýva zo správ súdruhov ministrov, hľadajú strojárske ministerstvá aj nové formy práce k dosiahnutiu väčšej účinnosti jestvujúcej vedeckovýskumnej základne a uplatneniu výsledkov v praxi. Sú postupne vytvárané vyskumno-vývojové združenia ako nová forma, ktorá by mala výraznejšie i skrátiť cyklus výskum-vývoj-výroba-užitie. Sú uskutočňované pokusy dať vedúcim pracoviskám medziodvetvovú pôsobnosť, je snaha dosiahnuť meranie účinnosti vedeckovýskumných základní na základe inovačných programov a ďalšie.

Vážené súdružky a súdruhovia, doterajšie výsledky výskumnej a vývojovej základne hutníctva a strojárstva a ich uplatňovanie v praxi nepokrýva plne ešte oprávnené požiadavky na zvyšovanie efektívnosti národného hospodárstva. Vývoj pozitívnych prvkov i využiteľné zdroje technického pokroku, ktoré hutníctvo a strojárstvo má, sú však reálnou základňou pre úspešné plnenie úloh XV. zjazdu Komunistickej strany Československa a 6. päťročného plánu i na tomto úseku.