Předseda SL V. David: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání. Slovo má náš vzácný a milý host major Remek. Připraví se poslankyně Štecková.

Letec-kosmonaut mjr. V. Remek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Je pro mne velkou ctí, že mi bylo umožněno zúčastnit se zasedání Sněmovny lidu a vystoupit v rozpravě o otázkách vědeckotechnického rozvoje. Využívám této příležitosti, abych vaším prostřednictvím vyjádřil svůj hluboký obdiv a upřímné poděkování představitelům československé vědy a techniky, kteří se zasloužili o to, že Československá socialistická republika zaujala přední místo v uskutečňování programu Interkosmos a že jí byla dána možnost vyslat jako třetí země na světě svého reprezentanta k prvnímu pilotovanému kosmickému letu s mezinárodní posádkou. Jsem přirozeně šťasten, že mě ústřední výbor Komunistické strany Československa, vláda Československé socialistické republiky a velení Československé lidové armády pověřily účastí na tomto historickém letu, který v roce 30. výročí únorového vítězství pracujícího lidu symbolizoval úspěšnou výstavbu naší rozvinuté socialistické společnosti pod vedením Komunistické strany Československa, bratrskou spolupráci a nerozborné spojenectví národů Československé socialistické republiky se Sovětským svazem a ostatními zeměmi socialistického společenství. Mám radost, že kosmický let byl úspěšně zakončen a že se jím otevřela nová epocha internacionální spolupráce v kosmu, která nejenom obohatí poznání ve prospěch lidstva, ale přispěje zároveň k prohloubení bratrských vztahů mezi státy socialistického společenství a k upevnění jejich jednoty.

Je mimo jakoukoli pochybnost, že sféra kosmického výzkumu jakožto jedné z hlavních linií vědeckotechnické revoluce se rychle rozšiřuje. Vznikají nové směry, otevírají se nové oblasti poznání i praxe. Vyřešení rostoucích úkolů kosmického bádání vyžaduje komplexní přístup a spojení úsilí řady zemí. Vysoké náklady na raketové kosmické prostředky a na vývoj vědecké aparatury pro práci ve vesmíru, jakož i ekonomická rentabilita existující technické a výrobní základny i shromážděných poznatků zákonitě vyvolávají nutnost kooperace v oblasti kosmu. Socialistické státy, jak známo, již v roce 1957 jako první vyšly vstříc výzvě sovětské vlády ke spolupráci ve výzkumu a využití kosmického prostoru k mírovým účelům, přednesené z tribuny OSN. Postupně byl vypracován program koordinovaných akcí k prozkoumání horních vrstev atmosféry, zemského gravitačního pole, geomagnetických jevů a prognóz pohybu umělých těles na oběžných drahách kolem Země s využitím pozemních stanic vybavených automatickými přístroji. Z iniciativy Sovětského svazu se v roce 1967 devět socialistických států včetně Československa sdružilo k realizaci společného výzkumného programu Interkosmos, zahrnujícího oblast kosmické fyziky, biologie a lékařství, meteorologie, spojů a dálkového průzkumu zemského povrchu.

Sovětský svaz poskytuje k výzkumu nejnákladnější a nejsložitější technické vybavení, to jest nosné rakety, pozemní základny a umělá kosmická tělesa. Zúčastněné státy prostřednictvím svých vědeckých organizací sestavují vědecký program a dodávají potřebné přístroje a zařízení. Uskutečňování programu Interkosmos se stalo příkladem účinné integrace vědeckých výzkumů.

Na nedávném XXIX. kongresu Světové astronautické federace měl jsem tu čest referovat, že Československá socialistická republika se podílí na programu Interkosmos ve všech zmíněných oblastech. Největších úspěchů bylo zatím dosaženo ve výzkumu vysoké atmosféry a magnetosféry, slunečního rentgenového záření, ve studiu meziplanetární hmoty Měsíce a planet a při sledování umělých družic pro účely geodézie a geofyziky. Byla získána řada nových poznatků o šíření radiových vln v zemské atmosféře a o vlastnostech ionosférických vrstev. Byly vyvinuty speciální přístroje ke zkoumání rentgenového záření během aktivních procesů na Slunci, podařilo se upřesnit některé základní představy o mechanismu fyzikálních procesů na Slunci. Byly dále získány cenné znalosti o částicové struktuře kosmického záření i o časových změnách. Zcela novou metodou byla prováděna měření aerosolových vrstev vysoké atmosféry a hmotnosti a energie částic meteorologického prachu. Byly rovněž uskutečněny pozoruhodné originální rozbory vzorků měsíčního prachu, získaných pomocí návratových pouzder Luny 16 a Luny 20 atd.

Široce se rozvinula práce na laserové lokaci umělých družic. Československo se podílí také na realizaci jednotné telemetrické soustavy dodávkou speciálních vysílačů a účastní se vypracování metodiky měření z paluby umělých družic. V oblasti kosmické biologie a lékařství se naše vědecké instituce zapojily do výzkumu změn v živých organismech při dlouhodobém kosmickém letu, vlivem stavu beztíže. Úspěšně proběhly experimenty zabývající se vyzařováním tepla živého organismu v podmínkách beztížného stavu a jeho zjišťováním pomocí speciálně vyvinutého katatermometru. Obdobných úspěchů bylo dosaženo v oboru kosmické meteorologie kosmických spojů i ve zvyšování efektivnosti geologického a geofyzikálního průzkumu, v řešení problémů kontroly znečištění atmosféry a zemského povrchu a výzkumu zeměpisného prostředí.

V roce 1976 vstoupila realizace programu Interkosmos do kvalitativně nové etapy jednak vypouštěním druhé generace družic Interkosmos, ale především přijetím nabídky Svazu sovětských socialistických republik, aby se členské státy organizace Interkosmos účastnily pilotovaných letů v sovětských kosmických lodích a stanicích.

Bylo jistě významným příspěvkem Československé lidové armády k realizaci této nabídky v zájmu socialistického Československa, že zabezpečila výběr kandidátů, mezi něž jsem patřil i já, a vytvořila potřebné předpoklady, abychom mohli absolvovat patnáctiměsíční náročnou teoretickou a praktickou přípravu ve Hvězdném Městečku. Sovětský svaz nám poskytl všechny podmínky k dokonalému zvládnutí všech úkolů spojených s kosmickým letem. Po složení státních zkoušek byla z rozhodnutí státní komise určena hlavní a záložní sovětsko-československá posádka. Program letu, jak známo, předpokládal navedení na oběžnou dráhu, sblížení a spojení s orbitální stanicí Saljut 6, provedení série vědeckovýzkumných experimentů, poté odpoutání kosmické lodi a přistání v určené oblasti SSSR. Kosmická loď Sojuz 28, jejímž velitelem byl plukovník Alexej Gubarev a v níž jsem plnil funkci kosmonauta-výzkumníka, odstartovala z kosmodromu Bajkonur 2. března 1978 v 18.28 hodin moskevského času. Letový program byl beze zbytku splněn.

V družné kamarádské atmosféře na palubě orbitální stanice jsme plnili jako jeden z hlavních úkolů vědecký program skládající se z řady experimentů, které většinou připravovaly československé vědecké ústavy ve spolupráci se sovětskými vědeckými pracovišti.

Šlo o biologický experiment Chlorella, jehož cílem bylo zjistit vliv beztížného stavu na růst jednobuněčných zelených řas, technologický experiment Morava, který poskytl poznatky o zákonitostech spojených s tuhnutím krystalických a sklovitých systémů a s růstem krystalů z plynné fáze za podmínek mikrogravitace. Dále bylo provedeno pozorování extinkce světla hvězd k získání údajů potřebných pro konstrukci a výrobu speciálního fotoelektronického fotometru, který vyvíjí astronomický ústav v Ondřejově mimo jiné pro zdokonalování povětrnostních prognóz.

Konečně byly provedeny dva experimenty z oboru kosmického lékařství. Pokus zvaný Teploobměn-2 nebo Tepelná výměna 2 ověřoval metodiku měření vlivu beztíže a mikroklimatu na kožní teplotu kosmonautů - pomocí speciálního kožního teploměru. Druhý pokus, zvaný kyslík, zjišťoval speciálně vyvinutým oximetrem zásobování lidské tkáně kyslíkem ve stavu beztíže. Během letu se zároveň získávaly podklady pro výzkum mikroflóry na stanici a pro zjišťování dynamiky aktuálních psychických stavů.

Výsledky, o nichž představitelé naší vědy rovněž referovali na světovém astronautickém kongresu, vzbudily, stejně jako celý právní mezinárodní let, značnou pozornost a jistý respekt v řadách delegátů kongresu. Já osobně jsem byl na základě rozhodnutí jedné z odborných sekcí pozván, abych na příštím kongresu pronesl přednášku o problémech komunikace při letech mezinárodních posádek, což sovětská delegace v čele s akad. Petrovem a gen. Leonovem považovala za vhodnou příležitost k propagaci Interkosmu.

Celý náš referát, který byl úvodní zprávou koordinovaného vystoupení představitelů Interkosmu, byl sledován s velkým zájmem. Ukazuje se, že Československá socialistická republika zásluhou Sovětského svazu a spolupráce s ostatními socialistickými zeměmi zaujala místo v prvních řadách mezinárodního fóra kosmického výzkumu. Patří za to dík Komunistické straně Československa, která vytvořila podmínky pro rozmach tohoto výzkumu u nás. Po zásluze se přitom dostává zadostiučinění i desítkám nadšenců v oblasti naší vědy a techniky, kteří se nedali odradit názory, že kosmický výzkum je pro tak malou zemi, jako je Československo, nerentabilní a zbytečný. Dnes je již známo, že lety do vesmíru nejenže podněcují pronikavý rozvoj techniky a posunují kupředu vědecké poznání, ale přinášejí i reálný efekt. Například sovětští ekonomové spočítali, že jedna kosmická fotografie nahradí v některých případech až 3000 leteckých snímků a že kosmické fotografie a další formy kosmického průzkumu přinášejí jen geologům ročně úspory 40 mil. rublů, kartografům 10 mil. rublů, naftařům dokonce 100 mil. rublů.

Z referátů, které odezněly na kongresu, je patrné, že všechny vyspělé země světa pracují usilovně na programech kosmického výzkumu. Věřím, že kompetentní místa učiní všechno pro to, aby Československá socialistická republika v této oblasti neztratila své pracně vydobyté postavení.

Uskutečňování programu Interkosmos, založeného na velkorysé nabídce Sovětského svazu, je příspěvkem socialistických zemí k zajištění mírové budoucnosti lidstva. Nesmíme se zajisté spokojit s dosaženými úspěchy. Mám velikou radost, že jsem se mohl zúčastnit prvního pilotovaného letu v rámci Interkosmos a jako občan a voják Československé socialistické republiky jsem hrdý na to, že se naše socialistická vlast zařadila tak úspěšně do jednoho z nových programů vědeckotechnického rozvoje a že nezaostává za světovým vývojem.

Jsem přesvědčen, že už nyní se připravují koncepce a programy nové fáze kosmického výzkumu, které nadcházejí. Pocty, kterých se mi dostává jako letci-kosmonautu, přijímám s vědomím, že patří straně a lidu této země, bratrskému Sovětskému svazu jako hlavní síle a opoře socialistického společenství idejí socialistického internacionalismu, který je principem naší jednoty a spolupráce. Ani já nemohu a nechci prožít zbytek života jenom tím, že budu vyprávět o tom, co jsem viděl během týdenního pobytu v kosmu. Doufám, že budu mít možnost uplatnit své znalosti a zkušenosti letce-kosmonauta ve společném úsilí, které všichni budeme muset vyvinout, abychom udrželi krok s prudkým tempem vědeckotechnické revoluce, pamětlivi nabádavých veršů Jana Nerudy: Kdo chvíli stál, již stojí opodál, den žádný dvakráte se nenarodí, čin dvakrát nezraje, jen dál... A k tomu jsem odhodlán dát všechny své síly.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda SL V. David: Děkuji soudruhu Remkovi za jeho vystoupení. Slovo má poslankyně Štecková, připraví se poslanec Macháček.

Poslankyně H. Štecková: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, k zdrojom vedeckotechnického rozvoja a intenzívnym faktorom rozvoja ekonomiky patria bezesporu výsledky vedeckotechnickej tvorivej práce a iniciatívy občanov, predstavované objavmi, vynálezmi, zlepšovacími návrhmi a priemyslovými vzormi.

Úsilie, ktoré sa vynakladá na rozvoj vedeckotechnickej tvorivej práce a iniciatívy, sa opiera o právnu úpravu, ktorá sleduje zvýšenie vplyvu vynálezectva a zlepšovateľstva na vedeckotechnický rozvoj a výrobu a vychádza z týchto zásad:

- vynálezy, ktorým boli udelené autorské osvedčenia, sú národným majetkom rovnako, ako zlepšovacie návrhy, na ktoré boli vydané zlepšovacie preukazy, a priemyslové vzory, na ktoré boli udelené osvedčenia,

- právo používať tohto národného majetku majú všetky socialistické organizácie a v prípade využitia sú povinné vyplatiť autorom odmenu za toto využitie,

- je vytvorený systém štátnej starostlivosti o vynálezy, zlepšovacie návrhy, priemyslové vzory, ktoré sú národným majetkom, formou inštitútu správy vynálezov, zlepšovacích návrhov a priemyslových vzorov;

- právna úprava sleduje posilnenie a skvalitnenie riadiacej a kontrolnej činnosti orgánov a organizácii všetkých stupňov riadenia. Tematickým usmerňovaním technickej tvorivej činnosti v súlade s národohospodárskymi plánmi sú vytvorené podmienky pre čo najširšie využívanie výsledkov tejto činnosti;

- právna úprava vytvára tiež predpoklady pre unifikáciu zákonodarstva členských štátov RVHP v tejto oblasti.

Uvedenou právnou úpravou boli vytvorené podstatne lepšie podmienky pre zvýšenie hmotnej zainteresovanosti autorov. Tak napríklad v roku 1977 bolo na odmenách autorom vynálezov a zlepšovacích návrhov vyplatené celkom 271 339 000 Kčs. Oproti roku 1971 sa výška vyplatených odmien zvýšila o 165,7 %.

Uvedenie zákona č. 84/1972 Zb., o objavoch, vynálezoch, zlepšovacích návrhoch a priemyslových vzoroch do života pomohlo obnoviť po roku 1969 rast rozvoja vynálezectva a zlepšovateľstva. V roku 1977 bolo napríklad vytvorených 6984 nových technických riešení čs. autorov na úrovni prihlášok vynálezov, čo je takmer o 1750 viac, ako v rokoch politickej krízy 1968-1969, a o 6,2 % viac ako v roku 1976. V roku 1977 bolo vytvorených 270 678 nových technických riešení na úrovni prihlášok zlepšovacích návrhov. Oproti obdobiu krízových rokov došlo k rastu o viac ako 180 000 prihlášok zlepšovacích návrhov. V minulom roku sa tiež začalo s využívaním 2161 vynálezov a 135 856 zlepšovacích návrhov. Ročný spoločenský prospech s využitia vynálezov a zlepšovacích návrhov presiahol 6 mld Kčs.

Rozvoj vynálezectva a zlepšovateľstva sa zlepšil aj v podnikoch a závodoch v okrese Humenné. Zatiaľ, čo v roku 1975 predstavoval ich ekonomický prínos 11 293 000 Kčs, v minulom roku dosiahol už čiastky 13 miliónov 110 000 Kčs.

Priaznivý vývoj zaznamenalo zlepšovateľské hnutie predovšetkým v našich rozhodujúcich podnikoch a závodoch, ako sú napríklad Chemlon Humenné, Vihorlat, Sniná a Medzilaborce, Chemkostav Humenné a Okresný priemyselný podnik Humenné.

Z uvedeného je vidieť, že toto hnutie dosahuje aj v našom okrese dobré výsledky. Bude potrebné ho rozšíriť aj na ďalšie priemyslové závody, napríklad JAS Sniná a Jablonecké sklárne, Medzilaborce, ale najmä na závody lesné a poľnohospodárske, kde sa vynálezeckému a zlepšovateľskému hnutiu nevenuje dostatočná pozornosť.

V procese stáleho zlepšovania podmienok pre tvorivú činnosť a využívanie výsledkov tejto činnosti je možno dosiahnuť ešte lepších výsledkov, ak dôjde k úzkej súčinnosti štátnych a hospodárskych orgánov a organizácií, najmä ROH. Potvrdzuje to jednoznačne nielen skúsenosť zo spracovania, ale predovšetkým z realizácie Programu rozvoja tvorby a využívania vynálezov na zabezpečenie vedeckotechnického rozvoja a výroby v 6. päťročnici, spracovaného podľa uznesenia vlády ČSSR č. 296/1975.

Ústavnoprávne výbory Snemovne ľudu a Snemovne národov, ktoré hodnotili na svojej schôdzke v júni t. r. poznatky z prieskumu účinnosti a dodržiavania zákona č. 84 z roku 1972 Zb., a mohli konštatovať, že zákon je dobrým nástrojom pre riadenia rozvoja vynálezectva a zlepšovateľstva. V plnom rozsahu však doteraz nie sú využité všetky možnosti zákona, čo je spôsobené najmä nedostatkami v riadiacej činnosti ústredných orgánov, stredných článkov riadenia a organizácií.

Úsilie za efektívnosť, ktorého súčasťou je včasné uplatňovanie vynálezov a zlepšovacích návrhov v národnom hospodárstve, prináša so sebou aj problémy. Tieto problémy možno riešiť len aktívnym prístupom vedúcich pracovníkov na všetkých stupňoch riadenia, účinnou hospodářskoorganizátorskou prácou, mobilizáciou pracujúcich a prostriedkov na rozhodujúce úlohy, a aj na základe využívania medzinárodnej spolupráce v rámci RVHP. Právna úprava vytvára pre toto riadenie dostatočný priestor a zabezpečuje optimálne podmienky.

Pokým ide o nedostatky, uviedla by som niekoľko príkladov. V niektorých organizáciách, ako to bolo zistené, neboli dodržiavané zákonné termíny v oblasti technického a ekonomického posudzovania a rozhodovania o prihláškach zlepšovacích návrhov a v zabezpečovaní rýchlej realizácie vynálezov a zlepšovacích návrhov. Čas rozhodovania o prihláškach zlepšovacích návrhov prekračuje zákonom stanovený čas 2 mesiace.