Je to jedna z cest, jak stimulovat nadané studenty k intenzifikaci tvořivé aktivity. Pokud jde o externí aspirantury, i zde je žádoucí uplatňovat objektivní společenská kritéria výběru. Nečekat, aby se zájemci přihlašovali, ale ve výzkumných ústavech i v podnikové sféře s určitým předstihem vybírat schopné uchazeče, vytvářet optimální podmínky a využívat všechny objektivní formy přípravy pro vědeckou aspiranturu. Málo se využívá tzv. účelové aspirantury, která je v podstatě kombinací interní a externí aspirantury a umožňuje vysílat na určitou dobu schopné pracovníky z oblasti výroby a vývoje na pracoviště vysokých skol a akademií na experimentální čas disertační práce.

Samotná vědecká příprava není vždy cílevědomá. Často je zdlouhavá, a přitom relativně vysoký věkový průměr kandidátů i doktorů věd snižuje efektivnost této výchovy.

Dalším nedostatkem současné koncepce výchovy vědeckých pracovníků je skutečnost, že obsahové zaměření výchovy nemá dostatečnou návaznost na hlavní směry výzkumné činnosti a věcné zaměření řešených úloh. Tyto problémy byly vyvolány tím, že se v minulosti oslabilo koncepční centrální řízení výchovy vědeckých a odborných pracovníků v celém národním hospodářství. Na pracovištích vědeckovýzkumné základny, popř. i na řídících hospodářských funkcích působí velmi nízký počet vědeckých pracovníků. Toto rozložení není příznivé, neboť v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje i hospodářské a řídící sféře je nedostatečný počet kandidátů věd. Je proto třeba vytvořit podmínky pro přechod vědeckých pracovníků ze základního výzkumu v období jejich plných tvůrčích sil do výzkumu aplikovaného, popř. na odpovídající funkce ve společenské praxi.

Koncepční řízení rozvoje vědeckých kádrů a celková modernizace jejich přípravy se musí stát středem pozornosti příslušných ústředních orgánů Československé akademie věd a vysokých škol. Za základní formu výchovy vědeckých pracovníků je nutno i nadále považovat vědeckou aspiranturu, současně však hledat a využívat i jiné formy vědecké přípravy nových pracovníků.

Zvýšenou pozornost nutno věnovat přípravě doktorů věd, kde prakticky doposud to byla zejména iniciativa jednotlivce a jeho osobní ambicióznost. Zatím neexistuje praktický systém výběru a metodická příprava v oblasti této nejvyšší vědecké hodnosti.

Během vědecké přípravy nutno důsledněji spojovat teoretickou přípravu s pracovním zaměřením. Studium marxismu-leninismu má vytvářet podmínky pro tvůrčí osvojování marxistické metodologie v daném vědním oboru. Obsah odborné výchovy má být teoretickou přípravou orientovanou na tématiku disertační práce a zvládnutí metodiky tvůrčí výzkumné činnosti. Vzájemné vazby mezi teoretickou přípravou a praktickou aplikací mají odrážet vývojové tendence světové vědy příslušné disciplíny a stav přenášení vědeckých výsledků do společenské praxe. Tomuto zaměření vědecké přípravy musí odpovídat činnost školitelů, vybavenost školících pracovišť, systém studijních pobytů a stáží. Je zapotřebí dopracovat systém průběžného hodnocení aspirantských zkoušek, zlepšit činnost recenzentů a úroveň obhajob.

V souvislosti s integračními tendencemi ve vědě v rámci zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci začíná se organizovaně rozvíjet i integrace a kooperace v oblasti výchovy vědeckých pracovníků. RVHP vytvořila stálou pracovní skupinu pro výchovu vědeckých pracovníků, kde bude potřebné, aby se zejména vysoké školy aktivně podílely, vytipovaly obory a hlavní pracoviště, která by mohla zajišťovat i přípravu zahraničních aspirantů v Československu.

Nutno počítat s tím, že celkový počet aspirantů našich i zahraničních poroste a proto bude žádoucí v této oblasti úspěšně zvládnout náročné úkoly vysokých škol. Nutno rozlišovat výběrovou základnu vědecké přípravy, zlepšit spolupráci školících pracovišť, vysokých škol a akademií, zvýšit angažovanost resortů při výběru aspirantů, témat, práce i oblasti distribuce vědeckých pracovníků.

Zastoupení vědních oborů a disciplín ve vědecké přípravě musí lépe odpovídat dlouhodobým prognózám rozvoje jednotlivých úseků společenské praxe.

Podíl průmyslu na spolupráci s vysokými školami by se měl podstatně zlepšit, zejména dosáhnout větší angažovanosti průmyslu při kritickém hodnocení profilu i obsahu inženýrského studia v souvislosti s obsahovou přestavbou.

Dále rozvinout větší aktivitu průmyslu v propagaci inženýrského studia mezi středoškolskou mládeží.

Umožnit přímo v průmyslových organizacích větší podíl studentů zapojených do studentské vědecké a odborné činnosti na vědeckovýzkumné a projektové činnosti, společné výzkumné pracoviště - závod dodá zařízení, škola výsledky.

Zlepšit spolupráci školy a průmyslu při přechodu absolventa do praxe, jeho zaškolení, adaptace na nové pracovní podmínky i jeho plán dalšího individuálního odborného růstu i jeho osobní perspektivy a využívání vysokoškolské kvalifikace.

Doporučujeme další rozšíření materiálně technické pomoci vysokým školám ze strany průmyslu, zejména v přístrojovém vybavení.

Věříme, že k naší dnešní projednávané problematice výbor kulturní Sněmovny lidu přinesl řadu poznatků k odstranění některých nežádoucích bariér mezi vědou a výrobou. Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Skácelové. Slovo má poslanec Riško.

Poslanec J. Riško: Vážený súdruh predseda, súdružky a súdruhovia poslanci, vynález parného stroja a nadväzujúce objavy dali vzniknúť zhruba pred 150 rokmi továrenskej priemyselnej veľkovýrobe, fenoménu, ktorý historici nazvali priemyselnou revolúciou.

Súčasná vedeckotechnická revolúcia, na prahu ktorej sa nachádzame, je založená na objave nukleárnej energie, na kybernetike a chemizácii, umožňujúcich automatizovať takmer všetky technologické procesy.

Zatiaľ čo industrializácia umožnená priemyselnou revolúciou zmenila tvár základných odvetví priemyslu, vedeckotechnická revolúcia od počiatku postihuje nie iba priemysel, ale všetky sféry civilizácie, ľudskej činnosti, celého života.

Priemyselná civilizácia, alebo industriálny výrobný systém, ktorý spočíval na masovom vynakladaní jednoduchej pracovnej sily, potreboval hotového človeka, danú pracovnú silu, ktorá prišla pred brány fabriky každý deň v rovnakom stave. Predpokladom pre jej opätovné použitie bola prostá reprodukcia, nezávislá na ustavičnom rozvoji ľudských schopností.

Vedeckotechnická revolúcia naopak vyžaduje všeobecný rozvoj človeka, kultiváciu všetkých jeho tvorivých síl v kontinuálnom a nepretržitom procese ako podmienku výrobného pokroku. Je nesporné, že z toho vyplýva kľúčové postavenie vzdelania v celom procese vedeckotechnickej revolúcie. Vedci tvrdia, že spoločnosť s najlepšou vedeckou, vzdelávacou a vôbec kultúrnou sústavou zaujme v budúcnosti vo svete také postavenie, ako kedysi štát s najväčším prírodným bohatstvom a potom s najväčším priemyselným potenciálom.

Ani najlepšia školská sústava však nebude schopná riešiť v plnom rozsahu problém celoživotného sebavzdelávania a sebazdokonaľovania. V období vedeckotechnickej revolúcie je sebavýchova človeka podmienkou skutočnej realizácie a jedným zo spôsobov ľudskej existencie. Schopnosti možno rozvíjať bez obmedzenia, faktické vedomosti však nie. Preto aj poslaním moderného vzdelania nebude snaha poskytnúť hotový systém vedomostí, teda čo najširšiu sumu znalostí, ale úsilie poskytnúť každému členovi spoločnosti metódu vlastnej sebavýchovy.

V tomto smere socialistická spoločnosť stojí v istom zmysle pred akousi revolúciou v oblasti vzdelávania a výchovy. Tradičná škola s čiernou tabuľou a kriedou nebude jediným miestom, kde sa bude tento proces odohrávať.

Vedeckotechnická revolúcia už vo svojej najranejšej etape túto potrebu nielen vyvoláva k životu, ale prináša i prostriedky umožňujúce jej riešenie: dala vzniknúť elektronickým komunikačným prostriedkom, ako sú rozhlas a televízia, a od nich odvodené ďalšie oznamovacie a didaktické techniky, ktoré sa môžu veľmi účinne zapojiť do efektívneho riešenia tejto úlohy.

Dnes v týchto moderných médiách prevažujú funkcie informačné a zábavné, hoci bezvýznamné nie sú ani ich funkcie výchovné a vzdelávacie. Tu sme však ešte iba na začiatku cesty, ktorá v budúcnosti umožní vymaniť vzdelávací proces z múrov škôl a zo školských lavíc a preniesť ho do domáceho prostredia alebo na pracoviská.

Zatiaľ sa nám zdá, že všetky imperatívy vedeckotechnickej revolúcie sú ešte príliš vzdialené, že sú to požiadavky iba budúcich desaťročí. Hoci v budúcnosti budeme samozrejme hľadať a nachádzať cesty ich riešenia, už dnešná etapa vedeckotechnickej revolúcie nemohla nenájsť odraz v masovokomunikačných prostriedkoch, ktoré sa stali dôležitými nositeľmi vedeckotechnických informácií, stále aktívnejšími popularizátormi vedeckotechnického pokroku a tým súčasne dôležitým pomocníkom straníckych a štátnych orgánov, nástrojom rastu kvalifikácie kádrov a tribúnou verejnej mienky o aktuálnych otázkach rozvoja vedy a techniky. Tým súčasne podporujú tvorbu novátorského ducha a vytvárajú tvorivú spoločenskú klímu v pracovných kolektívoch.

Na zasadnutí Ústredného výboru Komunistickej strany Československa v roku 1974 sa na adresu masovokomunikačných prostriedkov povedalo, že ich úlohou je realizovať široký vzdelávací a výchovný program na urýchlenie vedeckotechnického rozvoja, popularizovať výsledky vedy a techniky, osvetľovať spôsoby ich dosahovanie, podnecovať a pomáhať ich rozširovaniu. Priblížiť verejnosti našich vynikajúcich vedcov, vynálezcov, zlepšovateľov, novátorov a organizátorov výroby ako odborne a politicky angažované osobnosti.

Po prekonaní krízového obdobia, zvlášť po XIV. zjazde Komunistickej strany Československa sa pozornosť, venovaná československými oznamovacími prostriedkami problematike vedeckotechnického rozvoja, postupne zvyšovala. Výrazné zvýšenie kvality a účinnosti tejto publicistiky potom nastáva najmä po zasadnutí ÚV KSČ v máji 1974, ktoré bolo venované tejto problematike.

Dnes možno konštatovať, že vo svojom celku tlač, rozhlas a televízia venujú danej problematike trvalú, stále rastúcu, pozornosť. Vo veľkých oznamovacích prostriedkoch, ako sú rozhlas a televízia vznikli špeciálne redakcie vedy a techniky, v menších redakciách aspoň rubriky, alebo boli vyčlenení špecializovaní redaktori. Pracovníkmi týchto redakcií a rubrík sú obvykle novinári s ukončeným vysokoškolským vzdelaním technického, prírodovedeckého alebo poľnohospodárskeho zamerania. Pre široký okruh problematiky sa však každý z novinárov tohto zamerania musí venovať viacerým vedným okruhom, ak nie vôbec vedeckotechnickej problematike v celom jej komplexe.

Český i slovenský novinársky zväz vytvorili kluby vedy a techniky, ktoré registrujú zhruba 260 novinárov píšucich o tejto problematike, medzi nimi je dosť značné percento novinárov mladých a začínajúcich. Nemusím tu nijako zvlášť zdôrazňovať, aké vysoké nároky kladie súčasná etapa na kvalifikáciu týchto špecializovaných novinárov, pričom systém výuky na Fakulte žurnalistiky Univerzity Karlovej (obdobne na Katedre žurnalistiky Komenského univerzity) prípravu týchto kádrov nerieši, ani zodpovedne riešiť nemôže.

Napriek celkovému zlepšeniu vedeckotechnickej publicistiky v našich oznamovacích prostriedkoch v posledných rokoch nie je dnešný stav na úrovni súčasných potrieb formulovaných zasadnutím ÚV KSČ z roku 1974 a XV. zjazdom KSČ.

Jej základným nedostatkom je prežívajúci povrchný niekedy až živelný prístup k tematike vedy a techniky. Je zapríčinená skutočnosťou, že niektorí novinári sa venujú tejto problematike nesústavne a kampaňovite, lebo ináč sa vedeckotechnickou problematikou nezaoberajú. Okrem toho existujú ešte redakcie, kde doteraz nemajú ani špecializovaného redaktora, ktorý by sa venoval výhradne a komplexne vede a technike. Významná musí byť najmä organizátorská úloha týchto redaktorov, spočívajúca v získavaní píšucich odborníkov a využívaní publicistických skúseností a popularizačných schopností pracovníkov vedy a techniky, lebo nie je a nikdy nebude v silách ani možnostiach redakcií pokrývať túto problematiku len vlastnými materiálmi špecializovaných redaktorov.

Každopádne sa však treba pozerať na činnosť novinárov píšucich o vedeckotechnickej problematike ako na vysoko špecializovanú a náročnú prácu. Potreba zlepšenia celkového stavu na tomto úseku je očividná. Skutočne účinných materiálov vedeckotechnickej propagandy máme rozhodne menej, ako by si zasluhoval význam a dôležitosť obdobia, ktorému hovoríme nástup vedeckotechnickej revolúcie.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Riškovi. Jeho vystoupením je vyčerpán seznam poslanců přihlášených do rozpravy. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo. Rozprava je tedy skončena.

Soudružky a soudruzi, o slovo se přihlásil ministr ČSSR pro technický a investiční rozvoj s. Šupka, který odpoví na otázku poslance Chlada. Dávám mu slovo.

Ministr ČSSR pro technický a investiční rozvoj L. Šupka: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, předtím, než se pokusím odpovědět na otázku poslance Chlada, dovolte mi říci, že jak toto dnešní jednání, tak celá jeho příprava ukázaly, jakou pozornost věnujete oblasti, jejíž význam stále stoupá, přičemž zejména v posledních letech se stává uplatnění poznatků vědy a techniky a technický pokrok rozhodujícím faktorem nejen ekonomického, ale i společenského rozvoje republiky. Proto jsem vděčen za všechny vaše náměty a připomínky - včetně těch kritických, jsou výrazem vaší starostlivosti, péče a úsilí o zdárný rozvoj naší socialistické vlasti. Na to ukazuje také skutečnost, s jakou zasvěceností, s jakým poznáním této složité problematiky jste k jednotlivým otázkám hovořili. Pro nás, kteří se musíme plánovitým řízením vědeckotechnického rozvoje denně zabývat, je to pomoc a podpora.

Zásada vyslovená na XV. sjezdu KSČ, podle níž se má stát plán vědeckotechnického rozvoje osou celého národohospodářského plánu, vystupuje stále naléhavěji do popředí, přičemž je nutno respektovat vnější i vnitřní podmínky, které vyžadují - tak jako vždy a v každé ekonomice - soustavný a důsledný postup v nastoupené cestě, avšak samozřejmě bez náhlých zlomů. Abych tak řekl, vývoj ekonomiky lze urychlovat, ale nelze jej lámat přes koleno. Nejde o nějaký bezkonfliktní proces, naopak jde o velmi složitý proces, který je nutno usměrňovat s velkou odvahou, ale současně i s nezbytnou rozvahou - v souladu s možným rozvojem materiálně výrobní základny, která je konec konců vždy jedním z určujících faktorů i faktorů určujících reálná tempa technického pokroku v jednotlivých odvětvích.

Proto vítáme vaši pomoc, ať již ve formě námětů nebo kritických připomínek, neboť přichází od členů nejvyššího zákonodárného sboru ČSSR, kteří jsou na jedné straně v přímém styku s pracujícími a znají jejich potřeby, a na druhé straně mají fundovaný přehled o vývoji celého národního hospodářství a celé společnosti.

Jistě se ode mne neočekává, a bylo by to také nevhodné, kdybych se již nyní pokoušel říci svůj názor, byť pouze k některým vybraným z množství připomínek a námětů, které zde dnes odezněly. Mohu vás však ujistit, že společně s vedením příslušných resortů všechny připomínky a náměty zodpovědně posoudíme, a u těch návrhů, které to budou vyžadovat, provedeme i potřebné propočty jak z hlediska jejich přínosů, tak z hlediska nároků na zdroje a možnosti jejich postupného zabezpečení podle pořadí ekonomické efektivnosti a přínosu pro národní hospodářství. Takto zpracovaná stanoviska vám budeme předávat postupně, jak je bude možno připravit.