Starostlivosť u nás je zameraná na občanov
v dôchodku rovnako ako na mladú, nastupujúcu
generáciu. Dobré ekonomické výsledky
nám umožnili zvýšiť starobné
dôchodky, výdatne podporujeme rodiny s deťmi
a mladé manželstvá. To sa veľmi pozitívne
prejavuje v narastajúcej populácii a tento priaznivý
trend bude v zmysle politiky KSČ, vlády a Národného
frontu v budúcich rokoch pokračovať.
Politika stability hladiny maloobchodných cien tovaru,
uspokojujúceho základné životné
potreby, ostane nielen nezmenená, ale bude sa prehlbovať.
Zvýšia sa nároky na rozširovanie a kvalitu
sortimentu tovaru, či už priemyselného alebo
potravín. Chceme, aby sa rovnako zvýšila úroveň
služieb, zlepšili životné a pracovné
podmienky obyvateľov, ďalej sa rozvíjalo zdravotníctvo,
školstvo, kultúrne a sociálne zariadenia, jedným
slovom všetko, čo obohatí a skrášli
náš život. Ale všetci si musíme uvedomiť,
že k splneniu týchto pekných cieľov musíme
priložiť ruky všetci, aby účtovné
kapitoly "dostal" a "dal" boli v rovnováhe.
Preto úsilie politiky Komunistickej strany Československa
a vlády Národného frontu budeme podporovať
a jej smernice presadzovať v každodennom živote.
Vážené Federálne zhromaždenie!
Naozaj len v kocke som spomenul niektoré faktory diania,
ktorého sme spoluúčastníkmi. Dovoľte
mi, aby som v mene Strany slobody, v mene jej klubu poslancov,
vyslovil pevné odhodlanie, že za týmto programom
budeme neochvejne kráčať a všetkými
silami, srdcom, umom aj rukami napomáhať jeho realizáciu.
Vysoko si ceníme slová uznania, ktoré aj
nám adresoval na XV. zjazde Komunistickej strany Československa
generálny tajomník ÚV KSČ a prezident
republiky s. Husák, a ubezpečujem aj vás
všetkých, že svoje povinnosti ako zložka
Národného frontu splníme a nikdy sa neodchýlime
z cesty vedúcej do ešte krajšieho mierového
života. (Potlesk.)
Předsedající I. místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem. Slovo má poslanec Jaroslav
Srb a pripraví sa poslanec Jozef Polák.
Místopředseda FS JUDr. J. Srb: Vážený
soudruhu předsedo vlády, soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, vážení hosté, Směrnice
pro hospodářský a sociální
rozvoj Československé socialistické republiky
v letech 1976 - 1980, schválená XV. sjezdem Komunistické
strany Československa, ukládá rozvíjet
a dále zdokonalovat řízení národního
hospodářství. Je to jeden z hlavních
úkolů, z něhož plyne i zdokonalování
právní úpravy hospodářské
činnosti tak, aby účinněji pomáhala
k řešení stanovených cílů
a lépe chránila celospolečenské zájmy.
Jde také o splnění požadavku zvýšit
účinnost a autoritu hospodářského
práva. Stejně naléhavé úkoly
si stanoví dnes naše nová vláda ve svém
programovém prohlášení, předneseném
předsedou vlády ČSSR soudruhem dr. Štrougalem.
Vládě Československé socialistické
republiky, ke které všichni chováme právem
plnou důvěru, jsme připraveni pomáhat
jako dosud při plnění jejího náročného
programu. Vždyť nám i našemu pracujícímu
lidu leží na srdci rozvoj naší společnosti
a trvalý vzestup životní úrovně
všech. Uvědomujeme si, že k dosažení
těchto cílů je třeba realizovat plně
závěry XV. sjezdu Komunistické strany Československa.
V současné etapě budování rozvinuté
socialistické společnosti neustále vzrůstá
ekonomická úloha socialistického státu,
prohlubuje se přetvářecí vliv ekonomické
politiky, rozšiřuje se a sílí hospodářskoorganizátorská
činnost státu. Dochází k hlubokým
kvalitativním změnám ve fungování
nadstavby, kterou zrodila ekonomická základna socialismu.
Naše společnost by nemohla uvědoměle
plánovat a řídit rozvoj ekonomiky bez vědy,
politiky a právního regulování.
Náš platný právní řád
na úseku hospodářského práva
tvoří solidní základ a dává
dostatek účinných nástrojů
vedoucím hospodářským pracovníkům
na všech stupních řízení a dostatek
prostředků k realizaci hospodářské
politiky KSČ. Jak se rozvíjí ekonomická
základna, bude se rozvíjet a zdokonalovat i hospodářské
právo, a to předně ve směru jednotné
právní úpravy všech hospodářských
vztahů socialistických organizací. Trvalým
úkolem je prohlubovat v právní regulaci dialektickou
jednotu vertikálních i horizontálních
vztahů a nalézání vazeb mezi centrálním
řízením ekonomiky a hospodářskou
činností socialistických organizací
v celém komplexu a v souladu s dalším dynamickým
rozvojem našeho národního hospodářství.
Tak bude zabezpečováno, aby základní
ekonomické vztahy, vznikající při
plánovitém řízení podniků
v plánovacím procesu, reguloval v budoucnu zákon
a aby je nejen stabilizoval, ale i účinně
rozvíjel.
Hospodářské právo bude zaujímat
stále významnější místo
i při vytváření mezinárodních
ekonomických vztahů nového socialistického
typu. Pozitivní normy hospodářského
práva budou stále více ovlivňovat
další rozvoj socialistické ekonomické
integrace. Součástí integračního
programu zemí RVHP stal se také program právní.
Splnění těchto úkolů se neobejde
bez úzké spolupráce s vědou hospodářského
práva. Vědecký výzkum v této
oblasti by měl být komplexnější
a měl by být prováděn v úzké
součinnosti s ostatními vědními obory,
zejména s ekonomickými vědami.
V minulých letech bylo vydáno několik normativních
aktů, které zdůraznily úlohu práva
ve státních hospodářských organizacích.
Jsou to především Zásady, schválené
usnesením vlády ČSSR a uveřejněné
pod č. 117/1973 Sb., jimiž se upravuje organizace,
postavení a úkoly právních útvarů
ve státních hospodářských organizacích
zahraničního obchodu. Úprava přinesla
nesporně pozitivní výsledky. Zdůraznila
nezbytnost respektování základních
postupů a pravidel při výkonu právní
služby uvnitř organizací, zvýraznila
také význam činnosti podnikových právníků.
Využívání právních předpisů
a jejich dodržování bylo postaveno na adekvátní
úroveň se všemi ostatními povinnostmi
vedoucích řídících pracovníků.
V Zásadách je také uveden nový prvek
- právní prevence. Seznamování pracovníků
s právními předpisy, provádění
opatření omezujících možnosti
porušování právních norem a poskytování
účinné odborné pomoci již ve
stadiu zakládání právních vztahů
či závazků, je účinnou cestou
k posílení práva v hospodářské
sféře.
V roce 1974 vstoupilo v platnost nařízení
vlády ČSSR č. 91 o organizaci výrobně
hospodářských jednotek a o jejich statutech.
V loňském roce byla vydána vyhláška
č. 33/1975 Sb., o projednávání dodavatelskoodběratelských
vztahů v plánovacím procesu. V témže
roce došlo k výrazné právní úpravě
novou vyhláškou na úseku zahraničního
obchodu. Touto vyhláškou se výrazně
posilují předpoklady pro realizaci hospodářské
kooperace se zahraničím, zejména v rámci
RVHP.
Je připravován nový předpis o dovozu
investičních celků, který má
stimulovat organizace a orgány k zabezpečování
maximální efektivnosti při těchto
dovozech a včasnému uvádění
kapacit do provozu.
Mohl jsem vyjmenovat jenom několik norem, abych tím
poukázal na soustavnou péči vlády
Československé socialistické republiky a
ústředních orgánů o zdokonalování
hospodářského práva, o dodržování
socialistické zákonnosti a zkvalitňování
veškeré řídící práce.
Orgány státní arbitráže, soudy,
orgány prokuratury a výborů lidové
kontroly prováděly v nedávné době
šetření a v nich se dokumentuje, že dodržování
socialistické zákonnosti v hospodářské
sféře není vždy na žádoucí
úrovni. Bylo odhaleno dost případů,
dokazujících nerespektování právních
předpisů. Stále některé organizace
realizují svou produkci formou bezesmluvních dodávek.
I když hospodářský zákoník
takový způsob spolupráce nedovoluje, vyskytly
se dodavatelé i odběratelé, zejména
pokud jde o dodávky úzkoprofilových výrobků,
kteří dodávají a odebírají
výrobky podle momentálních výsledků
výrobního procesu a neupravují vzájemné
vztahy smluvní cestou. Stále dochází
k případům, že dodavatelé podmiňují
splnění svých povinností poskytováním
protislužeb, neplní se uzavřené smlouvy,
rozšiřují se intervence a projevují
se i další nešvary, které jsou v rozporu
se socialistickou morálkou a někdy i se zákonem.
Obdobně v oblasti projednávání hospodářských
závazků v plánovacím procesu, při
stavbě plánu dodavatelských i odběratelských
organizací.
Je nesporné, že právě neuzavíráním
hospodářských smluv je narušována
stabilita dodavatelskoodběratelských vztahů
a vyvolávána nejistota u odběratelů.
Jen včasné uzavření hospodářské
smlouvy znamená jistotu pro obě smluvní strany.
Značné nedostatky ve využívání
funkce hospodářského práva se vyskytují
při převodech výrobních programů,
omezování a změnách výroby.
Nedodržování právních předpisů
má nepříznivé důsledky jak
v zásobování obyvatelstva potřebným
a požadovaným zbožím, tak také
poruchy ve výrobní spotřebě. A právě
převody a směny výrobních programů
budou (v souladu s komplexním programem socialistické
ekonomické spolupráce a dělbou práce
mezi zeměmi RVHP) stále častějším
zjevem.
Také v zajišťování investiční
výstavby byly zjištěny nedostatky s využíváním
a dodržováním právních norem.
Zvláště v případech, kdy smluvní
vztahy navazují na organizační a technické
předpoklady při provádění staveb
i ve vytváření dodavatelských systému
k realizaci staveb, jsou stále výjimky a ujednání,
která neodpovídají příslušným
právním předpisům. Na tomto úseku
bude nutno zamezit i tomu, aby byly zahajovány stavby nedostatečně
projektově a dodavatelsky připravené.
Je nutno připomenout, že ve II. volebním období
také ústavně právní výbory
obou sněmoven provedly poslanecké průzkumy
v právních útvarech několika hospodářských
organizací. Výbory např. zjistily, a potvrzují
to i šetření ostatních státních
orgánů, že v právních službách
na podnicích jsou postupně plněny Zásady
i přes některé nedostatky a ne zcela plné
obsazení právních útvarů a
že lepšího plnění bude možno
dosáhnout po zlepšení personálních
vybavení právních útvarů.
Ze zpráv a šetření vyplynulo, že
podceňování úlohy práva vede
ke zbytečným rozporům, soudním i arbitrážním
jednáním. Právní služba a posílení
práva v hospodářských organizacích
může účinně přispět
k dosažení kvalitativně vyšší
úrovně jen za předpokladu, že všichni
pracovníci podniků, od nejnižšího
řídícího stupně až po
nejvyšší představitele hospodářského
subjektu budou vždy respektovat právní normy
a v souladu s nimi tvůrčím způsobem
vykonávat svou řídící funkci.
Bylo by např. účelné, kdyby při
komplexních rozborech hospodaření byl proveden
též rozbor plnění smluvních vztahů
a celkové smluvní morálky. Víme, že
nekázeň ve smluvních vztazích vede
kromě jiného ke zvyšování počtu
direktivně určených úkolů,
a to i těch, které nemají prvořadou
důležitost.
Úkoly šestého pětiletého plánu
kladou vysoké nároky na všestranné zkvalitňování
práce na všech úsecích a ve všech
článcích našeho národního
hospodářství. Hospodářské
právo je jedním z nástrojů, který
musí působit na dosahování hospodárnosti
ve všech směrech. Aby tento nástroj působil
účinně, je nezbytné, aby základní
principy právních úprav soustavně
pronikaly do vědomí hospodářských
pracovníků na všech stupních řízení.
V zájmu efektivního rozvoje celého našeho
národního hospodářství je nutné,
aby se vždy v praxi postupovalo v souladu s ustanovením
a duchem právních předpisů. Je třeba
stále prohlubovat tolik potřebné socialistické
právní vědomí. K uplatňování
právního řádu nestačí
jen jeho znalost. Ta musí být podložena hlubokým
přesvědčením, že právě
to řešení, které je v právním
řádu obsaženo, je řešení
z hlediska celospolečenského optimální.
Soudružky a soudruzi, dovolte mi na závěr,
abych vás jménem Klubu poslanců - členů
Československé strany lidové ujistil, že
program vlády Československé socialistické
republiky tak jak byl předložen, jednoznačně
podporujeme. Odpovídá potřebám našeho
lidu i naší drahé vlasti, jejíž
mírový rozvoj je v našich rukách. Celá
naše strana bude pracovat pro splnění všech
náročných úkolů u vědomí
mravní spoluodpovědnosti za zdar společného
díla. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající I. místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Srbovi; ako posledný
v rozprave vystúpi poslanec Jozef Polák.
Poslanec SN J. Polák: Vážený
súdruh predseda vlády, vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, vážení
hostia! Programové vyhlásenie, ktorým vláda
ČSSR predstúpila pred Federálne zhromaždenie,
obsahuje i opatrenia na zvyšovanie a rast akosti výroby
a výrobkov i kvality všetkej práce, v súlade
s potrebami československého národného
hospodárstva, v súlade s vytýčeným
programom rozvoja našej socialistickej spoločnosti.
Dovoľte mi vo svojom vystúpení zdôrazniť
a podtrhnúť význam kvality výrobkov
ako dôležitého kritéria efektívnosti
vynaloženej práce.
Nesmierne množstvo nových skúseností
a objavov vedy a techniky umožňuje pokrývať
stále rastúce požiadavky na úžitkové
vlastnosti výrobkov. Vedeckotechnická revolúcia
si tento rast akosti vynútila a pri urýchlenom technickom
rozvoji jej význam stále porastie. Bez dokonalejšieho
zariadenia by totiž nebolo možné automatizovať
výrobu, vyrábať zložité a presné
prístroje a zariadenia, ani ďalej prehlbovať
výskum a pod. Tiež rast deľby práce a
vzájomnej spolupráce tak v národnom, ako
aj v medzinárodnom meradle, rastúca súťaž
na medzinárodných trhoch i oprávnená,
stále stúpajúca náročnosť
spotrebiteľov si objektívne vynucujú vyššiu
akosť výrobkov.
Kvalita výrobkov sa tak stala významným ukazovateľom
efektívnosti vedy a techniky a veľkou rezervou pre
rast efektívnosti spoločenskej práce. Stala
sa dôležitým prvkom efektívnosti štátnych
ekonomík všetkých priemyslovo vyspelých
krajín bez ohľadu na ich spoločenský
systém. Akosť výrobkov sa stala tiež dôležitým
faktorom ekonomickej súťaže medzi socialistickou
a kapitalistickou sústavou. Výstižne charakterizoval
túto skutočnosť predseda Rady ministrov ZSSR
Alexej Kosygin už v roku 1971, keď konštatoval:
"... Všemožné zlepšenie akosti produkcie
sa javí v súčasnej etape jednou z najdôležitejších
úloh, do riešenia ktorej závisí do značnej
miery zvýšenie efektívnosti spoločenskej
výroby..."
V Sovietskom zväze venujú už mnoho rokov kvalite
výroby a výrobkov veľkú pozornosť
a v súčasnej dobe sa na základe doterajších
skúseností buduje centrálny systém
hodnotenia a riadenia akosti výrobkov.
I v západných štátov venujú otázkam
akosti - najmä po druhej svetovej vojne - značnú
pozornosť. V USA je celý rad inštitúcií,
ktoré majú právo udeľovať značky
akosti na základe preskúšania a overenia výrobkov.
V Japonsku existuje značka akosti, ktorej použitie
je viazané na povolenie ministerstva. Pri výrobkoch
na export je kontrola akosti prísne riadená Radou
pre kontrolu exportu. Aj v ostatných západných
štátoch sú významné formy štátneho
riadenia akosti výrobkov.
V ČSSR už zakrátko po znárodnení
priemyslu bola akosť výrobkov usmerňovaná
najmä štátnymi normami. Dôležitým
medzníkom bolo uznesenie ÚV KSČ z roku 1963;
na jeho plnenie prijala vláda postupne niekoľko uznesení,
z ktorých najvýznamnejšie je uznesenie o jednotnom
riadení starostlivosti o akosť výrobkov a uznesenie
o povinnom skúšaní a hodnotení výrobkov.
Centrálne riadenie akosti bolo zakotvené v zákone
č. 30/1968 Zb. V sústave federálnych orgánov
štátu je riadením akosti poverený Úrad
pre normalizáciu a meranie, ktorý je pre svoju funkciu
vybavený zákonnými právomocami. Treba
povedať, že jeho činnosť najmä v normalizácii
a hodnotení výrobkov sa postupne presadzuje. Dobrým
pomocníkom pri riadení akosti je vyhláška
Federálneho cenového úradu č. 137/1937
Zb., ktorá cenove zvýhodňuje výrobky
výbornej akosti až o 15 %. Treba, aby sa tento hmotný
stimul viac využíval v súvislosti s hodnotením
výrobkov.
Taktiež priamo v podnikovej sfére máme vytvorené
základné predpoklady. V podnikoch i VHJ sú
to útvary technickej kontroly, pod ktoré patrí
i kontrola akosti; prevažne je stanovená zodpovednosť
jednotlivých stupňov riadenia, počínajúc
riaditeľom a končiac bezprostredným kontrolórom
vo výrobe. Pre ďalšie zdokonaľovanie riadenia
a kontroly kvality výroby a výrobkov niektoré
podniky začali uplatňovať metódy samokontroly
vo svojich závodoch v rámci brigád socialistickej
práce. Napriek tomu vývoj akosti výrobkov
nie je taký, aké sú možnosti a potreby
nášho národného hospodárstva.
Som toho názoru, že to vyžaduje väčšiu
zodpovednosť a náročnosť riadiacich pracovníkov
všetkých stupňov na jednej strane, ale tiež
plnú spoločenskú podporu náročným
vedúcim pracovníkom.
Druhým - podľa môjho názoru - málo
využitým zdrojom zvyšovania kvality výrobkov
a vôbec kvality všetkej práce je aktivita a
iniciatíva pracujúcich. Je to najmä známe
saratovské hnutie, ktoré predstavuje komplex vzájomne
súvisiacich inžiniersko-technických, ekonomických
a organizačných opatrení, ktorých
výsledkom je práca bez závad. Vychádza
sa z poznatku, že ani najskúsenejší kontrolór
nemôže objaviť všetky závady, či
už v dokumentácii alebo priamo vo výrobe. Môže
ich však objaviť a odstrániť bezprostredne
zúčastnený pracovník. Záleží
na jeho pomere k práci i na jeho kvalifikácii. Preto
o úspechu saratovského programu rozhoduje starostlivá
politicko-ideologická a technicko-organizačná
príprava. Záleží na nás všetkých,
aby sme pomohli usmerniť a ďalej rozvinúť
iniciatívu a aktivitu všetkých pracujúcich
pri zvyšovaní kvality výrobkov a kvality všetkej
práce využívaním saratovského
hnutia či ľvovského programu komplexného
riadenia akosti, ktoré nachádzaj ú uplatnenie
aj u nás. prípadne u ich ďalších
našich foriem, ako je mladoboleslavská výzva
a pod.