Omluveni poslanci:

Sněmovny lidu:

Barčák, Baryl, Belko, Biľak, Hajko, Hajn, Hejna, Indra, Korčák, Kožešník, Löbl, Švestka, Zavadil, Žákovič

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Bernášková, Fojtík, Havlín, Himl, Kocinová, Sedláček, Štáfek

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Chocholáček, Konvit, Puškáš, Rigo, Rusnák

(Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil místopředseda FS a předseda SL V. David.)

Předsedající předseda SL V. David: Vážené Federální shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji druhý den společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Zjišťuji, že v zasedacím sále je přítomno 169 poslanců Sněmovny lidu, 64 poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice a 66 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Jsou splněny podmínky článku 40 ústavního zákona o čs. federaci a sněmovny jsou schopny se usnášet.

Přistupme nyní k projednání dalších bodů schváleného pořadu druhé společné schůze sněmoven. Na pořadu je:

- vládní návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1977 (tisk 5)

- vládní návrh zákona, kterým se mění zákonná úprava sazeb příspěvku na sociální zabezpečení (tisk 3).

Vzhledem k ekonomickým vztahům obou návrhů projednáme je současně. Není námitek? (Námitky nebyly).

Prosím ministra financí ČSSR s. Leopolda Léra, aby podal výklad za federální vládu k oběma projednávaným osnovám zákonů.

Ministr financí ČSSR ing. L. Lér, CSc.: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, veškerému dění naší společnosti vtiskly v letošním roce výraznou pečeť dvě politické události. Byl to především XV. sjezd KSČ, který zhodnotil uplynulé období, schválil program dalšího rozvoje celé společnosti a Směrnici pro hospodářský a sociální rozvoj naší republiky do roku 1980. Dále to byly volby do zákonodárných a zastupitelských orgánů, jejichž příprava i výsledky potvrdily, že široké vrstvy pracujících považují program Komunistické strany Československa za svůj a že jsou rozhodnuty vynaložit veškeré úsilí na jeho splnění. Opět se potvrdila jednota naší společnosti a síla socialistického zřízení.

Úkoly hospodářského a sociálního rozvoje se stávají rok od roku náročnějšími. Komunistická strana Československa na XV. sjezdu a navazujících zasedáních ÚV KSČ ukázala v čem spočívá náročnost a složitost našich úkolů a zároveň ukázala hlavní směry jejich řešení a metody práce, které si musíme osvojit a neustále zdokonalovat v zájmu růstu životní úrovně a rozvoje celé společnosti.

Návrh státního rozpočtu na rok 1977 je projednáván bezprostředně po přednesení programového prohlášení federální vlády. Směřuje k realizaci úkolů XV. sjezdu KSČ a šesté pětiletky v roce 1977 a tím splňuje i prohlášení vlády v této důležité oblasti její činnosti.

Návrh státního rozpočtu na rok 1977 je zpracován v souladu s úkoly rozpočtového výhledu do roku 1980 prováděcího státního plánu na příští rok a opírá se o očekávané výsledky hospodaření v letošním roce. Počítá i s tím, že při plnění plánovaných úkolů, tak jako dosud, sehraje významnou úlohu iniciativa pracujících, nové formy socialistického soutěžení, zaměřené na vysokou kvalitu práce a efektivnost. Realizace cílů hospodářského a sociálního rozvoje v roce 1977 vyžaduje kvalitní rozpracování úkolů vytyčených 5. zasedáním ÚV KSČ na všech úsecích hospodářské činnosti a ve všech organizacích a jejich naplnění konkrétními činy.

Jaké očekáváme výsledky hospodaření v letošním roce? Plnění státního plánu a státního rozpočtu v letošním roce ukazuje, že základní cíle a záměry hospodářské a sociální politiky se v podstatě plní. Podařilo se zabezpečit plynulý přechod do šesté pětiletky. Tvorba hmotných zdrojů je příznivě ovlivněna pokračujícím dynamickým tempem průmyslové výroby - očekáváme, že hrubá výroba průmyslu vzroste o 5,5 %, což odpovídá záměrům plánu. Rovněž ve stavebních pracích jsou předpoklady pro splnění plánovaných úkolů. Pozitivním jevem je, že těchto výsledků bude dosaženo s nižším počtem pracovníků než stanovil plán.

Hospodářský rozvoj v letošním roce umožnil další růst průměrných mezd pracujících i zvýšení dávek důchodového zabezpečení. Celkově osobní spotřeba v letošním roce vzroste o 3 %.

Přes tyto pozitivní rysy ve vývoji naší ekonomiky v letošním roce však musíme vidět i některé odchylky a nedostatky v plnění záměrů plánu.

Vývoj hospodářství nemůžeme hodnotit jen podle plnění objemových ukazatelů. Stejně důležité je plnění úkolů v efektivnosti, věcné skladbě a směrech užití, vytvořených zdrojů ve stanovených termínech výstavby, zkrátka hodnocení stupně a kvality uspokojování potřeb hospodářství a obyvatelstva. Z těchto hledisek došlo k některým odchylkám ve struktuře odbytu průmyslových výrobků i provedených stavebních prací. Dále se zvýšila efektivnost společenské výroby, o čemž například svědčí růst produktivity práce a další pokles nákladů, avšak ani zde nebudou úkoly v jejich snížení zcela splněny. Jak již bylo uvedeno při jiných příležitostech, nebude v důsledku nepříznivých klimatických podmínek splněn plán zemědělské výroby. Tyto odchylky od plánované struktury tvorby a užití hmotných zdrojů mají svůj odraz i v rozpočtovém hospodaření, a to např. v tvorbě zisku a v nečerpání plánovaných rozpočtových výdajů na některé investiční akce.

l přes tyto problémy rozhodujícím je plnění celkových záměrů státního plánu. Na základě toho rozpočtové hospodaření v letošním roce skončí jako vyrovnané. Je to pozitivní výsledek, který si ve složitějších ekonomických podmínkách vyžádal velké úsilí a přispěl k posílení pevnosti naší měny.

Dosažení vyrovnaného státního rozpočtu v letošním roce vytváří dobrou základnu pro státní rozpočet na rok 1977.

Jaká je souhrnná charakteristika předkládaného návrhu státního rozpočtu a základní rysy finanční politiky v příštím roce? Hlavní direktivou pro hospodářskou politiku jsou závěry XV. sjezdu KSČ, zejména zabezpečení vysoké efektivnosti a kvality veškeré práce jako základní strategická linie hospodářské politiky strany. To je také základní cesta, kterou zabezpečujeme finanční a rozpočtovou rovnováhu a měnovou stabilitu. Tyto úkoly tvoří jeden komplex a tak také přistupujeme k jejich zajištění ve státním rozpočtu, v měnovém plánu a ve finančních plánech na příští rok.

Státní plán i státní rozpočet na rok 1977 realizují cíle vytyčené XV. sjezdem KSČ a šestým pětiletým plánem a zabezpečují další dynamický rozvoj našeho hospodářství. Svědčí o tom plánovaný růst národního důchodu o 5,2 %, který bude z více než 90 % zabezpečen zvýšením společenské produktivity práce. Přitom průmyslová výroba se má zvýšit nejméně o 5,3 %, zemědělská produkce o 8,2 % a stavební práce o 6,2 %. Tím se vytvářejí předpoklady pro vyšší uspokojování potřeb společnosti a obyvatelstva, pro prohlubování sociálních a životních jistot našeho lidu. Realizace těchto záměrů závisí především na výsledcích práce ve výrobě.

Jako v jiných oblastech plánu jsou i úkoly v tvorbě finančních zdrojů, jejich plánovaném rozdělení a užití stanoveny náročně a počítají s další mobilizací rezerv v růstu efektivnosti a upevňování hospodárnosti.

V praxi se každodenně přesvědčujeme o pozitivním vlivu růstu efektivnosti na zajištění dynamického rozvoje naší ekonomiky a tím i růstu životní úrovně obyvatelstva. Současně jsme si však přes dosažené úspěchy vědomi, že tempo odstraňování nedostatků v některých oblastech a účinnost opatření k růstu efektivnosti neodpovídá vždy potřebám a možnostem. Mohli bychom dosáhnout ještě lepších výsledků, ještě vyšší tvorby hmotných a finančních zdrojů než ve skutečnosti dosahujeme. Přes dosažený růst společenské produktivity máme zde ještě stále řadu rezerv, jejichž využití je naléhavým úkolem.

V popředí stojí zejména takové úkoly jako je rozhodnější postup při realizaci investičních programů a záměrů investiční politiky, zvýšení exportní výkonnosti, zlepšení úrovně využití základních a oběžných fondů a další snížení materiálové a energetické náročnosti naší výroby.

Obohaceni o poznatky z úspěšného plnění páté pětiletky a plánu na rok 1976 musíme systematicky pokračovat ve všestranném vytváření předpokladů pro splnění těchto úkolů, ve zdokonalování soustavy plánovitého řízení ekonomiky, ve zvyšování účinnosti řídící práce a v neposlední řadě lépe k těmto účelům zaměřit i hmotné a morální stimulování.

V návaznosti na úkoly v tvorbě hmotných zdrojů se má objem státního rozpočtu zvýšit o 5,8 %. Celkové příjmy státních rozpočtů včetně rozpočtů národních výborů mají v roce 1977 dosáhnout 294 mld Kčs a celkové výdaje 293,8 mld Kčs. To znamená, že finanční hospodaření státu má být i v příštím roce prakticky vyrovnané - příjmy převyšují výdaje o 190 mil. Kčs.

Věcná struktura našeho rozpočtu má všechny typické rysy socialistického státního rozpočtu jako aktivního nástroje prosazování cílů hospodářské politiky strany. Z plánovaných výdajů je určeno téměř 48 % na rozvoj hospodářství, více než 43 % na kulturní a sociální opatření, tj. na školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení, kulturu, bytovou výstavbu apod., 7 % je určeno na obranu a bezpečnost a 2 % na státní správu, soudy, prokuratury a arbitráž.

Rozhodujícím činitelem zabezpečení těchto potřeb jsou příjmy ze socialistického hospodářství, tj. od hospodářských, rozpočtových a příspěvkových organizací, od organizací peněžnictví a družstev, na něž v souhrnu připadá 88 % celostátních příjmů. Zbývajících 12 % tvoří daně a poplatky od obyvatelstva.

Úkoly státního plánu se plně odrážejí ve věcné struktuře rozpočtových výdajů.

Mezi základní rysy návrhu státního rozpočtu na rok 1977 patří rychlý růst požadavků na investiční výdaje. Při růstu objemu investic v národním hospodářství o 5,8 % vyžaduje plánovité řešení přestavby výrobní technické základny realizaci investic v odvětvové struktuře, která klade značné nároky na státní rozpočet. Do hlavních odvětví, ve kterých se realizuje strukturální přestavba výrobní základny, tj. do paliv a energetiky, hutí, strojírenství, chemie a stavebnictví, směřuje celkem 19,3 mld Kčs, tj. 64 % všech investičních dotací, které budou v příštím roce poskytnuty ústředně řízeným hospodářským organizacím. K tomu přistupuje potřeba zajistit plynulý investiční rozvoj i v nevýrobní sféře. To vše se promítá v růstu celkových investičních rozpočtových výdajů rozpočtu o 11,3 mld Kčs, tj. o více než 20 %. Poněvadž celkové výdaje státního rozpočtu se zvyšují o 16,2 mld Kčs, znamená to, že jen na investiční oblast je určeno 70 % tohoto přírůstku.

Přes toto zvýšení výdajů na investice státní rozpočet současně plně zabezpečuje růst neinvestičních výdajů v sociální a kulturní oblasti o 4,5 mld Kčs, tj. o 4,3 %.

Rozhodující význam pro finanční zabezpečení rostoucích výdajů státního rozpočtu má tvorba v hospodářských organizacích a z ní vycházející odvody do státního rozpočtu. Souhrn těchto odvodů se podílí na celkových rozpočtových příjmech více než 73 %, přičemž přírůstek těchto odvodů o 13,4 mld Kčs tvoří více než 84 % přírůstku celkových rozpočtových příjmů.

Úkoly, které jsme si stanovili v zisku a dalších zdrojích, pokládáme za minimální. V zájmu zabezpečení stále vyšších potřeb společnosti, stejně jako v zájmu upevnění finanční rovnováhy, je žádoucí, aby na základě intenzívnějšího využívání rezerv růstu efektivnosti byla plánovaná tvorba zdrojů překračována a při financování plánovaných potřeb každá koruna hospodárně využívána.

Proto bylo nutno omezit tempo růstu některých výdajů ve státním rozpočtu a vytvořit tak situaci, která by nutila vydávat společenské prostředky hospodárněji. Z toho důvodu například dochází ke stagnaci, resp. k absolutnímu poklesu některých druhů neinvestičních dotací poskytovaných hospodářským organizacím.

K doplnění souhrnné charakteristiky návrhu státního rozpočtu na rok 1977 dovolte mi uvést ještě několik údajů o základních finančních vztazích v naší rozpočtové soustavě. Ústřední místo v ní má státní rozpočet čs. federace, a to jak z hlediska jeho objemu, tak integrační funkce, kterou plní v rozpočtovém procesu. Z celkových příjmů federálního rozpočtu, které jsou na rok 1977 stanoveny ve výši 164,4 mld Kčs, je určeno na financování federálně řízených orgánů a organizací 73,3 mld Kčs a na dotace do státních rozpočtů republik 90,9 mld Kčs, což je o 4,9 % více než letos. Tyto dotace a dynamický růst vlastních příjmů státních rozpočtů republik (v souhrnu o více než 6 %) zabezpečují jejich vyrovnanost a umožňují jim poskytnout dotace a subvence do rozpočtů národních výborů ve výši 56,6 mld Kčs, což je o 8,7 % více než v roce 1976. Objem výdajů rozpočtů národních výborů celostátně představuje částku 90,3 mld Kčs, v jejímž rámci bude uspokojena převážná část celostátních výdajů na školství, zdravotnictví, kulturu, komunální a bytové hospodářství, dopravu, bytovou výstavbu a další oblasti, které významným způsobem spoluvytvářejí vysoký standard životní úrovně občanů a zabezpečují jeho další růst.

Podle pravidel hmotné stimulace získají národní výbory na základě místní iniciativy další zdroje pro řešení potřeb obcí a měst v rámci zvelebovacích akcí. Plánované prostředky rozpočtů národních výborů spolu s jejich doplňkovými zdroji tak vytvářejí dobré finanční předpoklady k úspěšnému plnění volebních programů Národní fronty již od počátku nového volebního období.

Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi několik slov k otázce, jak státní rozpočet ovlivňuje růst efektivnosti v národním hospodářství.

Dosažení dalšího růstu efektivnosti národního hospodářství představuje natolik komplexní úkol hospodářské politiky, že jeho zvládnutí nezbytně předpokládá zabezpečit také komplexní a koordinovaný postup na všech úsecích hospodářské činnosti, postavit tento požadavek do čela úkolů soustavy národohospodářských plánů a celého systému řízení.

V činnosti celé finanční soustavy, státním rozpočtem, finančními plány a finančně ekonomickými nástroji je nutno prosazovat trvalý růst rentability, upevňování hospodárnosti ve výrobní a nevýrobní sféře, účinnější využívání stále rostoucího ekonomického potenciálu a podporovat realizaci věcných záměrů plánu.

V růstu finančních zdrojů má klíčovou úlohu tvorba zisku, který má v roce 1977 dosáhnout částky 132,6 mld Kčs. Je to o 9 mld Kčs (tj. 7,3 %) více než v roce 1976. Orientujeme celou řídící sféru na to, aby tvroba zisku byla především spojena s účinnějším bojem za realizaci sjezdové strategické linie vysoké efektivnosti a kvality veškeré práce. Od toho je odvozen úkol, aby přírůstku zisku bylo aspoň z jedné poloviny dosaženo snižováním nákladů. Ve výrobních podnicích i v řídící práci zatím však splnění tohoto úkolu zůstáváme dlužni. Konkrétně v průmyslu a ve stavebnictví podíl snížení nákladů na přírůstku zisku v roce 1975 činil jen 34 %. Plánovaný úkol na tento rok - 47 % - je zajišťován zatím nedostatečně, očekáváme jen 35 %.