Dlouhodobým a ve svých důsledcích velmi vážným nedostatkem zůstává nerovnoměrnost v plnění plánu. I když oba resorty se mohou pochlubit rovnoměrnějším plněním plánu za jednotlivé měsíce než v minulých letech, zůstává plnění v průběhu měsíce velmi nerovnoměrné. Je řada závodů, kde v posledním týdnu měsíce se kompletuje polovina výrobků a dokončuje výroba téměř jedné třetiny dílů. Právě tato šturmovština zaviňuje nejvíce zmetků a snížení kvality i růstu nákladů. Je převážně způsobena subjektivními vlivy a je přímo odrazem úrovně řízení a společenské zodpovědnosti řídících pracovníků a organizátorů výrobního procesu. Netýká se to ovšem jen podniků. Je třeba se konečně podívat i na to, které finanční nebo plánovací nástroje zvýhodňují splnění měsíčního piánu natolik, že pokryjí nevyužívání kapacit a pracovní doby v prvním týdnu v měsíci.

Strojírenské resorty vykazují za rok 1977 poněkud větší počet výrobků zařazených do prvního stupně jakosti jako výsledek vyšší technické úrovně a kvality. Ve federálním ministerstvu hutnictví a těžkého strojírenství bylo státními zkušebnami hodnoceno zhruba 5000 výrobků a z nich téměř 600 bylo zařazeno do prvního stupně, tj. o 3 % více než v předcházejícím roce. Obdobný výsledek byl dosažen i ve federálním ministerstvu všeobecného strojírenství. Je to jen pomalé zlepšování a nezahrnuje převažující část produkce.

Oba resorty, a jak jsme si ověřili tak i VHJ, očekávají zásadní zlepšení kvality a technické úrovně výrobků od komplexních systémů řízení jakosti a od zpracování inovačních programů, které jsou projednávány postupně v kolegiích ministrů i na VHJ.

Vezmeme-li v úvahu zkušenosti a poznatky ze zahraničního obchodu, že i výrobky s průměrnou technickou úrovní, ale s pověstí vysoké kvality provedení a provozní spolehlivosti dosahují výrazně nadprůměrné ceny, pak i zde máme značný a poměrně dobře využitelný zdroj ke zvýšení exportní schopnosti a efektivnosti vývozu. To je jeden z důležitých úseků, kde strojírenství nedosahuje plánované efektivnosti vývozu, ani nepokrývá potřeby národního hospodářství. Celkově přes rychlý růst objemu strojírenské výroby nejsou ještě dosahovány ve strojírenství takové výsledky, jaké potřebuje národní hospodářství, zejména v dodávkách pokrokové techniky pro vnitřní potřeby a zabezpečení potřebného rozsahu devizových prostředků pro pokrytí dovozních potřeb.

Pro zajištění potřeb národního hospodářství a zvyšování efektivnosti musíme zejména ve strojírenství hledat nové cesty i formy rozšiřování mezinárodní spolupráce. Při základní orientaci našeho národního hospodářství na socialistické státy rozšiřujeme v rámci světové dělby práce hospodářskou spolupráci i s kapitalistickými zeměmi. V této souvislosti mám dotaz na místopředsedu vlády soudruha Rohlíčka: "Jaký je stav v kooperaci s kapitalistickými státy a jaký je efekt z licenční politiky?"

Na závěr svého vystoupení chci vyjádřit přesvědčení, že rozvoj pracovní aktivity a socialistického soutěžení při plnění plánovaných úkolů a za zvýšení kvality výroby povede k dalšímu odhalování rezerv a k jejich využívání v souladu se závěry 11. pléna ÚV KSČ. Chtěl bych to dokumentovat na příkladu našeho závodu ZPA Pečky. Neseme sice název Závody průmyslové automatizace, ale přitom mechanizace a automatizace je na nízkém stupni. Pracujeme v budovách, které jsou 100 let staré. Na mnoha strojích pracovali dělníci už před 20 i 25 lety. Přesto zde vyrábíme kvalitní elektropohony a rozvaděče, kterých je v národním hospodářství mimořádně velká spotřeba. Pravda, nestačíme pokrýt celou tuto potřebu, ale přesto i v daných podmínkách vyrábíme ročně o 10 % více zboží a produktivita práce roste ročně o 10 %. Je to zásluhou vysoké politické uvědomělosti naprosté většiny pracujících našeho závodu, kteří od roku 1976 přijali a plní 206 kolektivních a 1364 osobních závazků. Po dobudování nového závodu bude tento kolektiv schopen ještě lépe a efektivněji pokrývat potřeby národního hospodářství. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Stejskalovi. Předpokládám, že nepřítomným členům vlády, kterým byly položeny otázky - týká se to s. ministra Barčáka a místopředsedy vlády s. Rohlíčka - jejich kolegové sdělí, oč jde.

V rozpravě bude po polední přestávce pokračovat poslankyně Horčíčková. Odpolední jednání bude řídit místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny národů s. Hanes. V jednání budeme pokračovat přesně v 13.30 hod.

(Jednání přerušeno ve 12.04 hod.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hod.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny národů D. Hanes.)

Předsedající předseda SN D. Hanes: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, budeme pokračovať v našom rokovaní, v rozprave k vládnemu návrhu uznesenia, ktorým Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky schvaľuje štátny záverečný účet čs. federácie za rok 1977.

Prosím, aby ste láskavo ospravedlnili prechodnú neúčasť súdruha Štrougala, predsedu federálnej vlády, a ďalších členov federálnej vlády, ako i niektorých ďalších vedúcich funkcionárov, ktorí sú viazaní príchodom šéfa líbyjského štátu Muamara Kaddáfího do Československa. Po určitej dobe sa menovaní vrátia a zúčastnia sa nášho rokovania.

V rozprave má slovo poslankyňa Štefánia Horčičková, pripraví sa poslanec Bedřich Kačírek.

Poslankyně SL Š. Horčičková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, milí hosté, při projednávání státního závěrečného účtu kapitoly federálního ministerstva zemědělství a výživy za rok 1977 ve výborech pro zemědělství a výživu obou sněmoven byla také věnována pozornost významné oblasti ekonomických nástrojů soustavy plánovitého řízení zemědělství, a to zejména z hlediska jejich působení na další rozvoj rostlinné a živočišné výroby.

Je možno konstatovat, že výsledky prvního roku uplatnění nových ekonomických nástrojů jsou ve výrobě mléka pozitivní. Příplatky k nákupním cenám mléka, odstupňované poprvé v historii nášho mlékárenství podle tříd jakosti a ve vazbě na intenzivní využívání luk a pastvin, tak říkajíc "zabraly". Celostátně byl v roce 1977 překročen plán nákupu mléka o 1,4 % a mléko I. třídy jakosti se nakoupilo dokonce ve větším podílu než se předpokládalo (v ČSR téměř 60 %, na Slovensku, kde je jakost mléka dá se říci horší, téměř 31 %). Mléka III. jakosti bylo méně než se očekávalo, v ČSR necelých 15 %, v SSR 28 %, což je rovněž nesporný úspěch.

Také výsledky v mém volebním obvodu Česká Lípa svědčí o kladném působení nově zavedených příplatků u mléka. Například v I. čtvrtletí roku 1977 bylo u státních statků v tomto obvodu zařazeno do I. třídy jakosti 68,7 % nakoupeného mléka a v I. čtvrtletí letošního roku již 74,2 %. Hmotná zainteresovanost na růstu podílu nejjakostnějšího mléka ovšem vedla k nutným opatřením provozním i investičním, která vedle zvýšené péče pracovníků o čistotu dojnic a dojících zařízení i celého prostředí napomáhají ke kvalitnější výrobě. Bylo třeba modernizovat dojící zařízení včetně mléčnic a věnovat větší pozornost chlazení mléka. Provádí se pravidelná prevence ze strany veterinární služby a včas se léčí nemocné dojnice. To vše má nepochybně pozitivní důsledky pro zkvalitňování výroby mléka a tím i zajišťování jakostnější suroviny pro průmyslové zpracování mléka a mléčných výrobků.

Vazba příplatků k nákupním cenám mléka na stupeň intenzivního využívání luk a pastvin, o kterém jsem se již zmínila, je dalším kladným přínosem nových ekonomických nástrojů u mléka. Zvyšování produkce objemových krmiv, což je jednou z významných rezerv efektivnosti našeho zemědělství, umožňuje snížit spotřebu jádra a vyšší intenzita využívání luk a pastvin uvolňuje plochy na orné půdě pro výrobu zrnin. V mém volebním obvodu je tato problematika velmi aktuální, protože rozvoj průmyslu je zde spojen se záborem zemědělské půdy. Proto také je pro Českolipsko zpracována koncepce zvelebení luk a pastvin a podle zařazení do čtyř kategorií se na nich provádějí potřebné rekultivace, meliorace, mechanické ošetření, vápnění a intenzivní minerální hnojení. Pokládám všechna tato opatření na podporu vyšší produkce objemových krmiv, k nimž dávají ekonomické nástroje u mléka výrazný stimul, za velmi prospěšná a účinná jak z hlediska růstu efektivnosti našeho zemědělství, tak i z hlediska plnění závažného úkolu ve zvyšování naší soběstačnosti ve spotřebě obilovin.

Ekonomické nástroje zavedené na podporu rozvoje výroby mléka mají ještě další formy, a to formu specializačního příplatku stimulujícího specializaci výroby v koncentrovaných kapacitách, formu záběhového příplatku na úhradu zvýšených nákladů záběhu velkokapacitních kravínů a příplatku na odchov jalovic, dále pak formu subvence poskytované při nákupu jalovic. Také tyto nástroje, i když rozsah jejich uplatnění je vzhledem ke stanoveným kritériím menší, se v praxi osvědčují a plní svůj účel.

Celý komplex opatření přijatých na úseku výroby mléka bude ovšem třeba dále rozvíjet a tím ještě zvyšovat jejich účinnost v celospolečenském zájmu. Mimo jiné s tím souvisí i prohlubováni zavedeného systému přejímky mléka podle jakosti a zdokonalování kritérií rozhodných pro zařazování mléka do jednotlivých tříd jakosti. Potřebné úpravy norem jakosti bude třeba realizovat souběžně se zdokonalováním vybavení laboratoří mlékáren a svozných míst i se zlepšováním organizace a techniky svozu mléka.

Chtěla bych také věnovat pozornost i dalším ekonomickým nástrojům, které se uplatňují od roku 1977 v oblasti živočišné zemědělské výroby. Mám na mysli zejména úpravu nákupních cen jatečného skotu, které ve spojení se změnou normy jakosti směřovaly k podpoře produkce na tomto úseku, pokud jde o množství výroby i pokud jde o masnou kvalitu jatečních kusů. Podle mých informací se dosažené výsledky zčásti odchylují od předpokladů, za nichž se úprava připravovala, takže v roce 1977 nebylo dosaženo zamýšleného zvýšení nákupní ceny jatečného skotu v celostátním průměru. Příčinou je zřejmě neočekávaně větší podíl jatečních krav, jejichž nákupní ceny jsou nižší o Kčs 4,- na 1 kg než ceny býků a jalovic. Ukazuje se, že vyšší váhové zastoupení krav v celkových dodávkách jatečného skotu má trvalejší charakter, neboť vyplývá ze současné rychlejší reprodukce krav při vyšší koncentraci a uplatnění velkovýrobní technologie mléka.

Další příčina nesplnění předpokladů pro úpravu nákupních cen jatečného skotu spočívá v horší struktuře jakosti nakupovaných zvířat proti očekávanému vývoji. Nižší zastoupení kusů v jakosti "A" je ovlivňováno zpřísněním jakostních kritérií normy, avšak působí zde i pokles průměrné porážkové váhy. Zdá se, že v tomto směru má negativní průvodní jevy snaha o plnění operativních úkolů v nákupu jatečného skotu v zájmu plynulého zásobování obyvatelstva hovězím masem, neboť to mnohdy vyžaduje dodávat jateční kusy pod potřebnou úrovní jateční váhy.

Rovněž na úsecích rostlinné zemědělské produkce došlo v roce 1977 a ještě i v letošním roce k realizaci řady ekonomických opatření s obdobným cílem podpory dalšího rozvoje produkce a jejího zkvalitnění. Tato opatření se týkají především cukrovky a jejího osiva, pozdních konzumních a průmyslových brambor, sladovnického ječmene a některých maloobjemových plodin, jejichž tuzemská výroba z různých příčin klesá a musí být doplňována neefektivním dovozem (jako např. česnek, majoránka, kmín a jiné druhy koření).

Zhodnocení účinnosti prémií, pokud byly na těchto úsecích uplatňovány již loni a které vedle uvedeného účelu sledují i zájem rozvoje specializace, výroba potvrzuje, že tyto ekonomické nástroje plní zamýšlené funkce a napomáhají ke zvyšování tržní produkce a zlepšování jakosti výrobků. Přes celkově pozitivní výsledky se domnívám, že je třeba, aby ministerstva zemědělství a další řídící orgány zemědělského odvětví pokračovaly v soustavném sledování účinnosti uplatněných ekonomických nástrojů a přistupovaly včas na základě zjištěných poznatků k případným korekturám v souladu s konkrétním vývojem situace ve výrobě a spotřebě jednotlivých zemědělských produktů.

V závěru svého vystoupení bych ráda zdůraznila ještě jeden prvek řízení našich zemědělských podniků, který má bezprostřední souvislost s působením ekonomických nástrojů a zejména s jejich vyhodnocováním. Některé výsledky strojního zpracování kalkulací nákladů nasvědčují tomu, že ne všude se věnuje potřebná pozornost správnému směrování nákladů v prvotních dokladech. Důsledkem toho je kromě jiného, že se jednotlivé položky nákladů zkreslují, položky režijních nákladů vycházejí nesprávně vysoké, vykazuje se nižší zisk apod., a tím se oslabuje věrohodnost kalkulací pro posuzování nebo přípravu ekonomických opatření.

Nedostatkem na tomto úseku také je, že kalkulace nákladů ovšem sestavují pracovníci účtáren, avšak další pracovníci, kterým by kalkulace měly především sloužit, jako technici, plánovači a ekonomové, projevují o tuto práci jen malý zájem. V mém volebním obvodu se uskutečnilo již školení techniků a dalších pracovníků se zaměřením na význam kalkulací a závažnost údajů v prvotních dokladech. Podle potřeby se bude ve školení pokračovat.

Ve svém diskusním příspěvku jsem pokládala za potřebné zdůraznit úlohu ekonomických nástrojů soustavy řízení zemědělství a upozornit na některé kladné i záporné účinky jejich uplatňování jak z celostátního pohledu, tak i poznatků z mého volebního obvodu. Z dosavadních zkušeností vyplývá celkové pozitivní hodnocení těchto nástrojů, současně však i nutnost dalšího soustavného analyzování jejich působení i dalšího zdokonalování soustavy řízení v tomto směru.

Závěrem doporučuji Sněmovně lidu schválit státní závěrečný účet československé federace za rok 1977.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Hořčičkovej za vystúpenie. Slovo má poslanec Bedřich Kačírek, pripraví sa poslanec Benjamín Šrenkel.

Poslanec SN B. Kačírek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, státní závěrečný účet československé federace za rok 1977 dává plastický obraz o úspěšném uskutečňování programu XV. sjezdu KSČ. Zabezpečit úkoly trvalého dynamického rozvoje národního hospodářství, zvládnout a řešit s tím spojené rozhodující otázky a problémy, na které poukazuje také zpráva ministerstva financí ČSSR soudruha Léra, vyžaduje nejen koncentrované koncepční, organizátorské i kontrolní úsilí státních a hospodářských orgánů, ale není ani myslitelné bez aktivní, iniciativní účasti pracujících, k jejímuž rozvíjení směřuje organizátorská a výchovná činnost národních výborů i společenských organizací Národní fronty, především ROH, SSM, Čs. svazu žen, Československé vědeckotechnické společnosti, Socialistické akademie a ostatních.

Tyto tři rozhodující sféry sehrávají nenahraditelnou úlohu v zápase o zvládnutí rostoucích a náročnějších úkolů šesté pětiletky i dalšího ekonomického a sociálního rozvoje, o dosažení cílů vytyčených XV. sjezdem KSČ. Čím více bude skloubeno jejich úsilí a působení, čím komplexněji bude podřízeno hlavní strategické linii, tj. zvyšování efektivnosti a kvality veškeré práce, a to směrem k výrobě stejně jako dovnitř vlastní činnosti, za kterou odpovídají, tím rozhodněji mohou být řešeny i problémy, na něž soustřeďuje pozornost celé společnosti Komunistická strana Československa.

V takovém přesvědčení nás utvrzují zkušenosti, které jsme získali v uplynulých letech. Patří k ním zejména poznání, že mimořádný význam pro zvládnutí náročných úkolů má politická vyspělost občanů projevující se v jejich vztahu k socialismu a socialistické uvědomění pracujících, které umocňuje jejich pracovní iniciativu i veřejnou aktivitu. Na základě faktů obsažených ve státním závěrečném účtu můžeme s uspokojením konstatovat, že ve výchově socialistického člověka sehrávají stále vážnější úlohu právě národní výbory, jejichž odpovědnost za zdokonalování organizátorské a výchovné práce mezi občany vyzvedlo i 11. zasedání ÚV KSČ. Národním výborům připadá stále významnější poslání při zabezpečování celospolečenských úkolů a zlepšování podmínek života pracujících. V této souvislosti dále poroste i jejich podíl na vzestupu vzdělanosti a zprostředkování kulturních hodnot, očekává se od nich efektivnější a kvalitnější kulturně výchovná činnost.

Těmto náročnějším požadavkům odpovídá skutečnost, že kromě rostoucích výdajů na vybudování materiálních předpokladů kulturního rozvoje, k nímž patří na předním místě rozšiřování kapacity základního školství, výstavba mateřských škol a dalších kulturně prospěšných zařízení, vynaložily národní výbory rovněž na kulturní opatření neinvestičního charakteru přes 2,8 mld Kčs, tedy téměř o 190 mil. Kčs více než v roce 1976. Národní výbory realizují více než tři čtvrtiny státních výdajů určených bezprostředně na rozvoj kulturního života občanů.