Vzhľadom na rýchlu návratnosť a vysokú efektívnosť využitia prostriedkov určených na vlastnú výstavbu a nákup budov v zahraničí venuje vedenie FMZV a Federálne ministerstvo financií tejto forme investičnej výstavby trvalú pozornosť.

Značný význam pri výstavbe v zahraničí majú práce a dodávky z čs. hmotných zdrojov, zaraďované všade tam, kde to geografické a iné podmienky dovoľujú. Znamenajú bezprostrednú úsporu devíz. V záujme ich hladkého priebehu a zistenia potrebných priorít by tieto práce a dodávky mali byť zaradené do štátneho plánu vývozu, čím by získali potrebnú prioritu a súčasne by boli podporené odpovedajúcimi stimulmi hmotnej zainteresovanosti dodávateľským podnikom.

Ďalšou dôležitou úlohou bude postupné skvalitňovanie plánovacej činnosti a prípravy stavieb na FMZV a širšie zavádzanie typizácie pri výstavbe tak, aby rozpočtom pridelené prostriedky boli použité čo najhospodárnejšie a v plnom rozsahu každoročne vyčerpané.

Súdružky a súdruhovia poslanci, obidva zahraničné výbory prerokovali štátny záverečný účet, kapitolu Ministerstva zahraničných vecí za rok 1977 a konštatovali, že výsledky hospodárenia Federálneho ministerstva zahraničných vecí svedčia o tom, že systematicky uplatňované úsporné opatrenia v rozpočte prinášajú dobré výsledky. Zahraničné výbory tiež predovšetkým ocenili, že úsilie vedenia ministerstva je sprevádzané aktívnym prístupom väčšiny pracovísk, ktoré sa usilujú o čo najhospodárnejšie plnenie politických úloh, ktorým mnohotvárny obsah a rastúca šírka kladú stále vyššie nároky na kvalitu práce a vysokú odbornosť. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Hartiníkovej. Slovo má ďalší prihlásený rečník poslanec Ján Rábel a do rozpravy sa pripraví poslankyňa Františka Pilátová.

Poslanec SL J. Rábel: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych se v souvislosti s hodnocením státního závěrečného účtu čs. federace za rok 1977 zabýval výsledky a úkoly v zemědělství. XV. sjezd KSČ uložil zemědělskopotravinářskému komplexu další náročné úkoly, které březnové zasedání ÚV KSČ v letošním roce zdůraznilo a určilo vysokou osobní odpovědnost vedoucích pracovníků, orgánů řízení, výrobních podniků a všech pracujících za splnění plánovaných úkolů nejen v kvalitě, množství a čase, ale i s příznivými ekonomickými výsledky.

Z tohoto pohledu obrátím vaši pozornost k dosud dosaženým výsledkům při plnění závěrů těchto významných zasedání UV KSC nejprve z celostátního hlediska.

Při hodnocení výsledků je nutno vycházet z plnění úkolů za dva roky 6. pětiletky. Přes mimořádně suché léto 1976, kdy zásoby krmiv silně poklesly, bylo zajištěno splnění plánu jen s nepatrným snížením hrubé zemědělské produkce i tržní zemědělské produkce. V bilanci plnění jednotlivých výrobků dosažená sklizeň u obilovin, brambor a olejnin se blíží celkově k plánu, větší neplnění zůstalo ve sklizni zeleniny, ovoce a luštěnin.

Nákup do státních fondů byl zabezpečen a překročen u obilovin, brambor a olejnin; nebyl však splněn nákup cukrovky, chmele a některých dalších tzv. troškových plodin.

Za prvé dva roky šesté pětiletky byl v živočišné výrobě dosažen nákup jatečních zvířat celkem na 97 %, u mléka téměř na 99 %. Překročeny byly úkoly plánu ve výrobě vajec a v jejich prodeji do státních fondů.

Hodnotíme-li dosažené výsledky z pohledu dalšího rozvoje zemědělství a potřeb společnosti, vidíme, že v dalších letech šestého pětiletého plánu bude nutno napnout všechny síly ke splnění plánu beze zbytku. To je úkol především všech nás, kteří pracujeme na zemědělském úseku. Dnešní moderní zemědělská velkovýroba je stále více organizována průmyslovým způsobem, proto její výsledky nezáleží jen na pracovní obětavosti či organizačních schopnostech zemědělců, neboť z podstatné částí je založena na dělbě práce, na výrobě a dodávkách ostatních odvětví národního hospodářství. V oblasti strojů a zařízení pro zemědělství byly od začátku šesté pětiletky překročeny investice za téměř 12 mld Kčs. Je proto nutno stroje efektivněji využívat, neboť naše společnost v současných podmínkách nebude moci takovým tempem investice pokrývat.

Určité neplnění vykazují dodávky traktorů a nákladních automobilů pro zemědělství a tato skutečnost má nepříznivý dopad do zemědělských závodů, kdy je nutno opravovat stroje určené již k vyřazení, zvyšuje se spotřeba náhradních dílů, paliva, rostou náklady na opravy a materiál, o ztracených pracovních dnech ani nemluvě. Jsme si rovněž vědomi, že značné rezervy ve využívání strojů a jejich údržbě jsou v samotných zemědělských závodech u pracovníků mechanizace a řídících techniků. Ne vždy je v pořádku péče o stroje, zacházení s nimi při provozu i uskladnění mimo sezónu. I tento faktor přispívá k předčasnému vyřazování strojů a působí problémy při organizaci výroby a růst materiálových nákladů. Je úkolem samotných zemědělských závodů tyto otázky řešit, a to pro jejich společenskou závažnost energicky a bezodkladně.

Nemohu si však odpustit poznámku, že v době vědeckotechnické revoluce není zcela dořešen vývoj, výroba a dodávky některých sklizňových strojů. Například současné bramborové kombajny zvyšují procento nestandardních výrobků z celkové sklizně, některé stroje na pěstování zeleniny dokonce si zemědělské závody vyvíjejí samy. Naše vědeckovýzkumná základna má tedy široké pole působnosti, zejména v užším spojení s praxí.

Přes všechny tyto problémy jde zemědělská výroba v ČSSR nahoru, je tedy hlavně na lidech v samotné zemědělské výrobě i dodavatelských odvětvích, aby výkyvy byly co nejmenší. Výroba kvalitních potravin má rozhodující význam pro rozvoj socialistické společnosti i pro naše postavení na světových trzích.

Výbory pro zemědělství a výživu obou sněmoven se zabývaly zvyšováním zemědělské výroby. Například na okrese Plzeň-jih bylo řešení zaměřeno v prvé řadě na výrobu obilovin. Na podkladě zpracovaného obilnářského programu do roku 1980 byly stabilizovány plochy obilovin, zvyšovány hektarové výnosy obilovin zlepšením odrůdové skladby využitím nejmodernějších poznatků při výživě rostlin. Napření sil bylo úspěšné, protože sklizeň obilovin stoupla v roce 1977 proti roku 1975 o 14 % a výnos obilovin se zvýšil o 4 q po hektaru. Přesto jsou si pracovníci v zemědělství vědomi, že nebyly ještě vyčerpány všechny rezervy. V letošním roce přijaly zemědělské podniky závazek nejen splnit plán, ale zvýšenou výrobou o 1 q na hektar snížit část dluhu ve výrobě z roku 1976 o 3 tis. tun.

Zásluhou zásadní intenzivní politickoorganizátorské práce uplatňované OV KSČ a okresní zemědělskou správou na okrese Plzeň-jih, dosahuje okres v rámci Západočeského kraje trvale dobrých výsledků. Např. v roce 1977 byl dosažen nejvyšší objem hrubé zemědělské produkce v historii zemědělství okresu ve výši 812 mil. Kčs, což je vyšší o 19 % než průměr kraje. V živočišné výrobě je okres Plzeň-jih na prvním místě v Západočeském kraji s nákupem jatečních prasat a mléka do státních fondů. V obou letech šestého pětiletého plánu byl splněn plán u obilovin, brambor a ve všech živočišných produktech - vyjma vajec - kde je však manko postupně smazáváno.

V duchu závěrů říjnového pléna ÚV KSČ z roku 1975 věnujeme rovněž značnou pozornost koncentraci a specializaci v zemědělské výrobě. V rostlinné výrobě se po prvních počátečních obtížích dobře rozbíhá Agrochemický podnik s působností po celém okrese, i další, Společný zemědělský podnik na výrobu jatečních prasat se v těchto dvou letech šestého pětiletého plánu stává stabilizačním faktorem masa v okrese. Na základě ucelené a schválené koncepce okresu je prováděna přestavba s cílem splnit úkoly 6. pětiletky beze zbytku.

Ze 30 JZD hospodařících v roce 1975 bylo utvořeno v posledních dvou letech 18 JZD o průměrné výměře 3 tis. ha a jeden státní statek s více než 10 tis. ha.

Dá se říci, že dosavadní průběh procesu koncentrace a specializace příznivě ovlivnil budování velkovýrobní základny v zemědělství, kde se postupně daří i výstavba velkokapacitních objektů, zejména pro živočišnou výrobu. I když požadavky a potřeba nových investic je větší než současný plán, je plnění výrobních úkolů dobré, jsou zabezpečovány i ve starých již nevyhovujících objektech za velké obětavosti a iniciativy pracovníků zemědělství celého okresu.

Na zabezpečení letošních žní se soustředěně připravují všichni zemědělští pracovníci. Tento okres má zcela netypické podmínky, protože počátek kombajnové sklizně je podle dlouhodobých průměrů až v prvním měsíci srpna. Tato skutečnost spolu s těžšími terénními podmínkami brání větší mezikrajové kooperaci sklizňových strojů, protože zemědělské podniky z ranějších oblastí ztrácejí zájem na vysílání pracovníků, neboť ti se do svých mateřských podniků vracejí až v měsíci září a rovněž i ekonomické výsledky v důsledku těžší sklizně bývají slabší.

Pokud se týká vybavení okresu obilními kombajny, připadá na jeden stroj, včetně dohodnuté kooperace 96 ha, což je méně než činí průměr v ČSSR. I když je to ukazatel zdánlivě příznivý, je nutno počítat s ohledem na pozdější nástup do sklizně se zvýšením stavu pro včasnou a kvalitní sklizeň.

Pozornost si zasluhuje rovněž posklizňová úprava obilí; zde je nejslabší místo sklizně na okrese, protože je třeba sušit sklizeň prakticky celou. Z denně sklizených 6 tis. tun je nutno na stávajících kapacitách usušit zhruba jednu třetinu. Řešení této situace vidí okresní orgány dlouhodobě další výstavbou sušárenských kapacit u zemědělských podniků i ZNZP, krátkodobě v operativnějším přesunu obilí mimo kraj do oblastí, kde sklizeň již skončila.

Za současných sklizňových podmínek je nutno někdy řešit otázku, zda sklízet s rizikem znehodnocení obilí na skládkách nebo tempo sklizně zpomalit a počítat se ztrátami výdrolem.

V nepříznivém roce 1977 ztráty výdrolem byly odhadovány na 5-6 q/ha a proto celková investiční politika okresu počítá s výstavbou sila ZNZP v Blovicích, které by svou kapacitou posklizňové úpravy obilí pokrylo polovinu produkce okresu. Vážené soudružky a soudruzi, výbory pro zemědělství a výživu obou sněmoven projednaly a seznámily se s přípravou na letošní žně v celé naší republice. Podkladem jsou podrobné žňové plány a zkušenosti minulých let, které nabádají k lepší organizaci i materiálně technickému zabezpečení. V přípravě žní jsou určité problémy, ale ty nejsou zcela nové, k některým se vracíme v určitých obměnách každý rok. Je proto třeba využít všech možností ke zmírnění jejich nepříznivých dopadů. Závažná úloha připadne i letos sklizňovým komisím - operativně řídit sklizeň, nasazení strojů a kvalitu sklizně včetně nákupu obilovin na státní plán i krmné fondy. Využije se i nesmírné obětavosti kombajnérů, dopravců a samozřejmě i organizátorů samotných žní. Zejména socialistická soutěž zaměřená na kvalitativní stránku žní, tento motor morální, politické a společenské zodpovědnosti, pomáhá některé nedostatky překonávat.

Chtěl bych vás ujistit, že výbory pro zemědělství a výživu obou sněmoven ve své činnosti soustavně věnují pozornost zemědělské výrobě, jejím problémům a perspektivám, které vycházejí z potřeb a objektivních možností naší socialistické společnosti. V orgánech Federálního shromáždění i ve volebních obvodech uděláme vše pro splnění vytyčených úkolů. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Rábelovi, hovoriť bude poslankyňa Františka Pilátová.

Poslankyně SL F. Pilátová: Vážené soudružky a soudruzi, budu hovořit o účinnosti hospodářských smluv jako nástroje plánovitého řízení národního hospodářství.

Dodavatelsko-odběratelské vztahy, jejich kvalita, ale i jejich právní úprava jsou v posledních letech neustále v popředí pozornosti. Je to pochopitelné, protože od jejich správného fungování odvisí jak plánované úkoly v šesté pětiletce jsou řádně, včas a v potřebné kvalitě zajišťovány.

Také poslední 11. plenární zasedání ÚV strany znovu na řešení tohoto problému upozornilo a bylo zdůrazněno, že řídící, plánovací a organizátorskou práci s využíváním předností našeho politického systému je nutné soustavně posouvat na vyšší úroveň. V žádném případě nemá jít o hledání a vymýšlení nějakých radikálních změn v řízení, plánování a organizování a tedy ani v právní úpravě; stále platí závěry XV. sjezdu strany, které hovoří o zdokonalování.

Naše Federální shromáždění jako zákonodárný orgán ČSSR se problémy a otázkami československé ekonomiky i právními normami, které tuto oblast upravují, zabývá průběžně. Ústavní zákon o československé federaci mu dává nejen pravomoc usnášet se na zákonech, ale také zajišťovat, jak jsou využívány v praxi.

Proto výbory ústavně právní obou sněmoven se v poslední době zaměřily na oblast hospodářského práva a speciálně na problematiku dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu formou průzkumů, které poslanci provedli. Chtěla bych poukázat na některé zkušenosti z tohoto průzkumu, jehož smyslem bylo ověřit si účinnost a životnost dosavadní právní úpravy, ale také získat poznatky, které by se staly součástí analýzy, jako podkladu pro budoucí zdokonalování současné právní úpravy.

Průzkum byl proveden celkem v 10 podnicích, kde jsme zjistili, že pracovníci odpovědní za provádění vyhlášky č. 33/1975 Sb., o projednávání odběratelsko-dodavatelských vztahů, tuto dobře znají, i když mezi jednotlivými podniky byly rozdíly. Potvrdil nám průzkum, že jak po linii odbytové, tak i po linii zásobovací jsou projednávány všechny dodavatelsko-odběratelské vztahy, což je podle vyhlášky nutné a je i povinností. Organizace sice narážejí na některé potíže, zejména v zásobovacích vztazích, ale považují vzájemné jednání, ve kterých podrobně vyjadřují úkoly vyplývající pro ně z plánu, za užitečné a potřebné, protože jim pomáhají předcházet i vzniku nesouladu mezi jimi uloženými úkoly a materiálovými možnostmi pro jejich plnění. Právě stabilizace forem vzájemné spolupráce a zachování postupů uvedených ve vyhlášce, je jedním z nejdůležitějších předpokladů zkvalitňování dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména po dobudování systému hmotných vztahů s cílem posílit také závaznost a dlouhodobost hmotných bilancí.

Při zkoumání otázky, zda a jak je při rozpisu směrnic a při rozpisu plánu přihlíženo nadřízeným orgánem k uzavřeným smlouvám a jak je o uzavřených smlouvách nadřízený orgán informován, jsme zjistili, že praxe je velice rozdílná. Obecně lze říci, že problémem jsou pozdní termíny pro přípravu plánu a skutečnost, že příslušné vazby dodavatelsko-odběratelských vztahů na plánovací proces jsou v současné době vytvořeny v podstatě jen pro sestavení jednoročního plánu. Odpovědí na otázku, jakým způsobem je nadřízený orgán informován o uzavřených hospodářských smlouvách, byly značně rozdílné a odrážel se v nich charakter vazeb mezi organizacemi a řídícími orgány v rámci VHJ.

V národním podniku Závody těžkého strojírenství v Martině bylo poukázáno na to, že dodavatelsko-odběratelské vztahy, serióznost a odpovědnost při jednání jsou velmi nepříznivě narušovány dodatečnými direktivními zásahy, zejména pokud jde o zabezpečení dodávek pro vývoz, např. dodávky do Maďarska v minulém roce. Jestliže jsou dodavatelsko-odběratelské vztahy řádně uzavřeny na celou produkci, pak v souvislosti s dodatečnými zásahy vznikají skutečně neřešitelné problémy, které nazpět nepříznivě ovlivňují přístupy pracovníků při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů na další léta.

V Bučině Zvolen bylo poukázáno, že právní úprava neřeší; dodávky potřebné pro údržbu (nemohou sehnat vysokozdvižné vozíky, čerpadla, hydraulické prvky, ovládací zařízení, převodovky atd.), dodávky v případě havárie, dodávky k zabezpečení rozvojových programů, které trendy zvyšování výroby jsou zpravidla podstatně vyšší než trendy zvyšování výroby nezbytných poddodávek. Dále bylo upozorněno, že právní úprava se míjí účinkem, jestliže nadřízený orgán po uzavření dodavatelsko-odběratelských vztahů tyto naruší, např. že dodatečně rozhodne, že bude vyvezeno 100 tis. m³ kulatiny, a to té nejhodnotnější, a z toho důvodu není plněn závazek vůči železnicím, ani zakázky vůči dalším odběratelům a muselo dojít k přepracování plánu, aby byla využita výrobní kapacita za použití náhradního materiálu, avšak již bez pomoci nadřízeného orgánu.