Poslanec SL M. Baran: Vážený súdruh predseda, vážený súdruh veľvyslanec Kubánskej republiky, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Najvyšší zákonodarný zbor Československej socialistickej republiky rokuje dnes o vládnom návrhu "Zmluvy o obchode a plavbe medzi Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou". Na pôde tohto orgánu bolo schválených už viacero medzinárodných dohôd tohto druhu a predsa tá dnešná je o to významnejšia, že je konkretizáciou reálne jestvujúcich, mimoriadne dobrých vzťahov, hlbokého priateľstva a uplatňovania princípov socialistického internacionalismu medzi našimi, geograficky veľmi vzdialenými, ale socialistickou cestou spoločne kráčajúcimi krajinami.

V tejto súvislosti, vážené súdružky a súdruhovia, dovoľte mi zmieniť sa o niektorých aspektoch vzťahov medzi našimi bratskými krajinami.

Charakter, motívy a zdroje vzťahov medzi národmi majú svoju vlastnú históriu a korene hlboko v podmienkach života ľudí, v ich snahe riešiť najdôležitejšie problémy doby. Ak pre väčšinu našich obyvateľov ešte pred štvrťročím bola Kuba len symbolom exotiky a romantických predstáv, potom situácia sa podstatne mení v okamihu, keď začína víťazný hrdinský boj kubánskeho ľudu za svoje oslobodenie spod jarma medzinárodnej i domácej reakcie.

Neveľký národ znásobil svoje sily odhodlaním a presvedčením zmeniť svoj osud a život pracujúceho človeka. Neveľký národ v tesnej blízkosti bašty svetového imperializmu stáva sa veľkým, pretože si postavil veľký cieľ a našiel cesty, ako ho dosiahnuť a udržať.

So skutočne nevšedným záujmom, porozumením a sympatiami sledujeme víťaznú cestu bratskej Kuby k socializmu a komunizmu. Práve z tejto orientácie kubánskej spoločnosti vyplývajú aj naše vzťahy k tejto krásnej a hrdej krajine. Ich základom je pevné priateľstvo, spojenectvo a všestranná spolupráca oboch našich štátov so Sovietskym zväzom a ostatnými krajinami socialistického spoločenstva.

V posledných rokoch dosiahla Kuba významné úspechy vo svojom vnútropolitickom vývoji. Došlo k výraznému upevneniu revolučných vymožeností. Prispel k tomu predovšetkým prvý zjazd Komunistickej strany Kuby, ktorý na základe analýzy nadobudnutých skúseností vytýčil ďalšiu cestu rozvoja socializmu a upevnenia jeho výdobytkov v krajine. Vypracovaním novej ústavy boli položené zákonodarné základy výstavby štátu, umožňujúce ustanoviť nové orgány uplatňovania moci robotníckej triedy a pracujúceho ľudu. V minulom roku boli v celej krajine vytvorené orgány ľudovej moci na všetkých stupňoch. Plánovitý prechod na nové formy riadenia ekonomiky ukázal najdôležitejšie smery ďalšieho sociálno-hospodárskeho rozvoja. Rozšírili sa materiálne zdroje a upevnili sa socialistické výrobné vzťahy, čo vedie k sústavnému rastu životnej úrovne kubánskych pracujúcich.

Vysoko oceňujeme úspechy principiálnej zahraničnej politiky Kubánskej republiky, ktorá je konkretizáciou leninských princípov formovania medzinárodných vzťahov. Aktivita Kuby sa sústreďuje na ďalšie posilňovanie a upevňovanie priateľstva so Sovietskym zväzom a krajinami socialistického spoločenstva a na rozsiahlu podporu národnooslobodzovacieho hnutia a rozvoj spolupráce s komunistickými a robotníckymi stranami.

Kuba dôsledne uplatňuje zásady mierového spolunažívania štátov s rozdielnym spoločenským zriadením a vedie zápas proti agresívnym silám imperializmu a odporcom zmierňovania napätia.

Jedno z popredných miest zaujíma upevňovanie jej spolupráce s rozvojovými krajinami Afriky a Ázie. Zameriava sa tu predovšetkým, na pokrokové režimy. Široká internacionálna pomoc, ktorú mu poskytuje, sa stretáva s plnou podporou a uznaním ľudu týchto krajín a medzinárodnej pokrokovej verejnosti.

Veľmi aktívnu a kladnú úlohu uskutočňuje Kuba v rámci "Hnutia nezúčastnených krajín". V súlade s hlavnými cieľmi koordinovanej zahraničnej politiky socialistických krajín Kuba usiluje o prehĺbenie protiimperialistického zamerania, nezúčastnených krajín, o posilnenie ich jednoty a o rozšírenie ich spolupráce s krajinami socialistického spoločenstva.

Jej autorita a prestíž v medzinárodných vzťahoch vzrástla. Dnes môžeme povedať s plným vedomím závažnosti tohto výroku, že Kuba je inšpirujúcim príkladom pre všetky krajiny bojujúce za sociálnu spravodlivosť a ekonomickú nezávislosť.

Zásadný význam pre všestranný rozvoj vzťahov a priateľskej spolupráce medzi ČSSR a Kubánskou republikou mali návštevy súdruha Fidela Castra v Československu v r. 1972 a súdruha Gustáva Hasáka na Kube v roku 1973. Tieto návštevy vytvorili základný predpoklad pre neprestajné rozširovanie, prehlbovanie a dynamický rast našich vzťahov vo všetkých oblastiach. Rozsah a kvalita súčasných čs.-kubánských vzťahov zodpovedá obojstranným zámerom a cieľom, zahrnutým v dokumentoch podpísaných počas týchto návštev na najvyššej úrovni.

Upevňovanie a rozvoj bojového zväzku marxisticko-leninských strán našich krajín malo priaznivý vplyv na rozšírenie spolupráce medzi štátnymi orgánmi, masovými a spoločenskými organizáciami oboch krajín. Došlo k ďalším obojstranným pracovným návštevám ministrov, funkcionárov štátnych orgánov a spoločenských organizácií na rôznych úrovniach, ktoré priniesli pozitívne výsledky.

Vážené súdružky a súdruhovia, aj ja som mal možnosť navštíviť Kubu - prvý ostrov slobody na západnej pologuli - a dni, ktoré som tam prežil, si zachovám v pamäti celý život. Mal som veľa možností presvedčiť sa, že úspechy, ktoré pracujúci ľud Kuby pod vedením svojej revolučnej marxistickej strany na čele s legendárnym Fidelom Castrom dosahuje, sú výsledkom revolučných zmien a nesmierneho odhodlania brániť základy nového života. Úspechy, ktoré pri budovaní socializmu dosahuje kubánsky pracujúci ľud, majú nielen veľký vnútropolitický, ale predovšetkým medzinárodný význam. Kuba je svetlým príkladom, ku ktorému sa viažu nádeje pracujúcich latinsko-amerických krajín, Kuba je dokladom reálnych možností úspešného napredovania na ceste k socializmu a komunizmu i v tejto časti sveta.

Vzťahy bratského priateľstva a spolupráce medzi našimi krajinami sa ďalej úspešne rozvíjajú v duchu záverov XV. zjazdu KSČ a 1. zjazdu Komunistickej strany Kuby a dosiahli vysokú úroveň. V tomto zmysle bola významným krokom vpred návšteva člena Predsedníctva ÚV KSČ a predsedu Federálneho zhromaždenia súdruha Aloisa Indru na Kube v roku 1976. Pripravovaná návšteva delegácie kubánskeho Národného zhromaždenia ľudovej moci u nás v Československu prispeje k ďalšiemu prehĺbeniu vzájomného poznania. Konštruktívna spolupráca je charakteristická aj v oblasti stykov našich zastupiteľských orgánov.

Z celej širokej problematiky vzťahovej oblasti chcem vyzdvihnúť prvú oblasť zmluvnú, ktorá je konkrétnym dôkazom širokého rozvoja našich vzťahov s Kubánskou republikou. Medzi oboma našimi krajinami bolo uzavretých množstvo zmluvných dokumentov, čo odráža dynamiku rozvoja stykov medzi Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou. Všetky zmluvné dokumenty obe strany uspokojivo plnia.

Súdružky a súdruhovia poslanci, som presvedčený, že aj zmluva o obchode a plavbe, ktorá je nám dnes predložená na schválenie, je ďalším obohatením a rozšírením vzájomnej spolupráce medzi našimi bratskými krajinami. Preto ju vrelo odporúčam na schválenie.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Baranovi. Přeje si ještě někdo z poslanců slovo? Není tomu tak. Přeje si na závěr slovo soudruh ministr nebo zpravodajové? Není tomu tak. Počet přítomných poslanců v obou sněmovnách se nezměnil. Obě sněmovny jsou podle ústavního zákona o čs. federaci usnášení schopné. V parlamentním tisku č. 48 se navrhuje usnesení, kterým se doporučuje souhlasit s projednávanou smlouvou.

Nejdříve prosím, aby se k doporučení svého zpravodaje vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím, aby se k doporučení společné zpravodajky vyjádřili poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

I Sněmovna lidu tedy hlasovala jednomyslně.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí se Smlouvou o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou, podepsanou v Havaně dne 5. listopadu 1977.

Prosím velvyslance s. Torrése, aby vyřídil představitelům bratrské Kubánské republiky naši radost z uzavření této smlouvy.

Soudružky a soudruzi poslanci, o slovo požádal písemně poslanec Karel Michalski. Uděluji mu slovo.

Poslanec SL K. Michalski: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, drazí hosté, v poslední době vyvstaly v mezinárodní situaci některé momenty, které upoutávají pozornost nejen naší, ale celé světové pokrokové veřejnosti. Ve svém každodenním styku s voliči se velmi často setkávám s otázkou, která svědčí o mimořádné pozornosti, se kterou sledují rostoucí aktivitu nynějšího čínského vedení v oblasti zahraniční politiky. Myslím, že tato politika je nebezpečná věci uvolňování mezinárodního napětí a světového míru.

Obracím se na ministra zahraničních věcí ČSSR s. Chňoupka s otázkou, jaké je naše stanovisko k zahraniční politice současného vedení Čínské lidové republiky. Děkuji.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Michalskému. Dalším bodem našeho pořadu je

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Irácké republiky o vzájemném osvobození zisku a příjmu československého a iráckého leteckého podniku a jejich zaměstnanců od daní, podepsaná v Bagdádě
dne 7. prosince 1977 (tisk 46).

Prosím ministra financí ČSSR s. Léra, aby jménem vlády návrh odůvodnil.

Ministr financi ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, v československých vnějších hospodářských stycích s rozvojovými zeměmi zaujímá významné místo Irácká republika. Svým podílem dovozu a vývozu ve vztahu k Československé socialistické republice je v současné době zhruba na 3.-4. místě, v dalších letech se však její význam dále podstatně zvýší. Jde o zemi, která s využitím vysokých příjmů z těžby a výnosu ropy provádí rozsáhlý program industrializace a modernizace ekonomiky.

V letech 1976-1980 se v Iráku uskutečňuje pětiletý plán rozvoje národního hospodářství. Cílem je zejména vybudování velkých průmyslových kapacit zvláště v oblasti chemie, petrochemie a stavebních hmot, postupně diversifikovat iráckou ekonomiku a do budoucna ji postupně zbavovat závislosti na příjmech z ropy. Značná pozornost je věnována rovněž oblasti zemědělství a s tím souvisejícím projektům odsolňování půdy, zavlažování a meliorací. Z těchto důvodů je Irák dobrým trhem, zejména pro naše strojírenské výrobky a vývoz investičních celků.

Vzájemný obrat vykazuje dynamický růst. Ve srovnání s rokem 1960 se hodnota čs. vývozu a dovozu s Irákem zvýšila asi desetkrát, přičemž zatím výrazně převažuje náš vývoz nad dovozem. Zvyšující trend je předpokládán pro další období, kdy např. jen do roku 1980, tzn. za poslední 3 roky této pětiletky má dojít k dalšímu zvýšení zhruba na dvojnásobek.

Československá strana vidí možnosti rozvoje další spolupráce v celé řadě oblastí. Československé podniky vybudovaly a rozšířily rafinérii v Basře, provedly rekonstrukci další rafinérie v Bagdádu. V Iráku jsme zavedli montáž a výrobu traktorů. Je zájem o dodávky elektráren, keramiček, cihelen, cukrovarů a dalších zařízení. V Iráku se velmi osvědčili čs. experti v oblasti geologie. Československý průmysl má v Iráku dobré jméno.

Nelze ovšem nepřihlédnout k velmi silné a stále sílící konkurenci dalších států, pro které je Irák rovněž výhodným obchodním partnerem.

Předpokladem dalšího rozvoje československo-iráckých obchodních styků je proto nabídka takových výrobků, které budou mít vysokou technickou úroveň, krátké dodací lhůty, zajištěné servisní služby apod.