Priaznivé podmienky pre opätovné nadviazanie diplomatických stykov s Portugalskom, ktoré boli prerušené v roku 1937 vtedajším fašistickým režimom, vznikli v prvej polovici 70. rokov po aktívnom nástupe pokrokových síl v kapitalistických krajinách, ktoré priniesli pozitívne zmeny tiež v krajinách Iberského polostrova.

Najdôležitejšími udalosťami vo vzájomných vzťahoch s Portugalskom v politickej oblasti bolo stretnutie najvyšších predstaviteľov ČSSR a Portugalska na helsinskej konferencii v roku 1975, ďalej oficiálna návšteva portugalského ministra zahraničných vecí v Prahe v roku 1976 a oficiálna návšteva ministra súdruha Chňoupka v Portugalsku v júni t. r. K rozvoju vzájomných vzťahov prispeli tiež medziministerské konzultácie na úrovni námestníkov ministrov zahraničných vecí v roku 1976.

Vzostupný trend majú tiež styky v oblasti hospodárskej, aj keď úroveň vzájomnej obchodnej výmeny je doteraz malá. V prvom polroku 1978 dosiahol obrat čs.-portugalskej obchodnej výmeny 26,5 milióna Kčs, z toho náš vývoz činil 14,7 a dovoz 11,7 mil. Kčs.

O priaznivom vývoji môžeme hovoriť aj v oblasti kultúrnych stykov. Okrem akcií v rámci Vykonávacieho protokolu ku kultúrnej dohode z apríla 1977 prebehli s úspechom "Dva týždne čs. hudby" v portugalskom rozhlase a "Týždeň čs. animovaného filmu".

V krátkom čase sa podarilo pre vzájomné vzťahy vytvoriť solídnu zmluvnú základňu. Až doteraz bolo s Portugalskom podpísaných päť dohôd. O ďalších, ako napríklad o Dohode o vedeckej a technickej spolupráci, o vzájomnej ochrane označovania pôvodu výrobkov a o spolupráci v oblasti zdravotníctva rozhovory pokračujú. V rámci už podpísaných dohôd je aj Zmluva o zamedzení dvojitého zdanenia, ktorú práve prerokúvame.

A konečne máme posúdiť a schváliť dohodu o zamedzení dvojitého zdanenia medzi našou republikou a Demokratickou socialistickou republikou Srí Lanka.

Dovoľte mi, aby som stručne charakterizovala vzťahy medzi Československou socialistickou republikou a Srí Lankou.

V kontexte celkového vývoja v juhovýchodnej Ázii, ktorá sa stáva oblasťou zostrujúceho sa zápasu medzi USA a ČĽR, nadobúda Srí Lanka stále významnejšie a citlivejšie strategicko-politické postavenie v Indickom oceáne. Jej zahraničná politika bola vždy úzko spätá s hnutím nezúčastnených krajín, najmä ako organizátor 5. konferencie nezúčastnených krajín v Kolombe v roku 1976 v tomto smere získala špecifické a významné postavenie.

Medzi najvýznamnejšie politické akcie ČSSR a Srí Lanky patria vzájomné oficiálne návštevy na úrovni predsedov vlád koncom päťdesiatych rokov. Vzájomné styky boli potom aktivizované v auguste 1978, kedy bol na návšteve v ČSSR minister zahraničných vecí Srí Lanky. V rámci medziparlamentných stykov sa v päťdesiatych rokoch uskutočnila návšteva cejlónskej parlamentnej delegácie v ČSSR. Recipročná návšteva delegácie Národného zhromaždenia sa realizovala začiatkom roka 1962. Od toho času existujú kontakty so srílanskými poslancami pri rokovaní Medziparlamentnej únie.

Ťažisko vzájomných stykov spočíva tradične v obchodnej výmene. V tejto oblasti je so Srí Lankou uzatvorených veľa zmlúv a zmluvných dokumentov. Obchodný obrat za osem mesiacov v roku 1978 sa pohybuje okolo 5 miliónov dolárov, pričom náš vývoz aj dovoz je vyrovnaný.

Súdružky a súdruhovia poslanci, zahraničné výbory Federálneho zhromaždenia prerokovali predložené vládne návrhy zmlúv o zamedzení dvojitého zdanenia medzi Československou socialistickou republikou a uvedenými tromi krajinami, Rakúskom, Portugalskom a Srí Lankou a pokladajú ich za užitočné preto, lebo prispievajú k posilneniu zmluvných záväzkov a k upevňovaniu vzájomnej spolupráce medzi štátmi.

Ako spoločná spravodajkyňa odporúčam Snemovni ľudu uvedené zmluvy na schválenie. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Humajové.

Písemně se do rozpravy k projednávaným bodům 4., 5. a 6. nikdo nepřihlásil. Přeje si někdo z poslanců slovo? Není tomu tak. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

V zasedací síni je přítomno 162 poslanců Sněmovny lidu, ze Sněmovny národů 63 poslanců zvolených v České a 58 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou podle ústavního zákona o československé federaci usnášení schopné.

O každém návrhu, jak jsme se dohodli, budeme hlasovat odděleně. Nejdříve ke smlouvě s Rakouskou republikou, s níž v tisku č. 47 se doporučuje vyslovit souhlas.

Prosím o vyjádření poslance Sněmovny národů.

Kdo souhlasí s návrhem společné zpravodajky výborů této sněmovny? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna národů návrh přijala.

Prosím nyní, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem společné zpravodajky? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? Není tomu tak.

I Sněmovna lidu přijala návrh jednomyslně.

Vzhledem k souhlasnému Usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsanou ve Vídni dne 7. března 1978.

Nyní budeme hlasovat o vládním návrhu smlouvy s Portugalskou republikou. l s ní se v parlamentním tisku č. 52 doporučuje vyslovit souhlas.

Nejdříve prosím poslance Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s doporučením společné zpravodajky? (Hlasuje se.) Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Sněmovna lidu hlasovala jednomyslně.

Prosím o vyjádření poslance Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? Nikoliv.

I Sněmovna národů návrh přijala.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatují, že Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Portugalskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, podepsanou v Lisabonu dne 28. června 1978.

A nyní budeme hlasovat o návrhu smlouvy se Srí Lankou. V parlamentním tisku č. 53 se doporučuje vyslovit s touto smlouvou souhlas.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s doporučením společné zpravodajky? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? Není tomu tak.

Sněmovna národů přijala návrh jednomyslně.

Prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s doporučením společné zpravodajky? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? Není tomu tak.

I Sněmovna lidu hlasovala jednomyslně.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Srí Lanka o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsanou v Kolombu dne 26. července 1978.

Dalším bodem našeho pořadu je

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Ženevská smlouva o mezinárodním zápisu vědeckých objevů, podepsaná v Ženevě dne
7. března 1978 (tisk 44).

Prosím, aby ministr ČSSR pro technický a investiční rozvoj s. Šupka zdůvodnil návrh jménem federální vlády.

Ministr ČSSR pro technický a investiční rozvoj L. Šupka: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych řekl, že mezinárodní systém zápisů vědeckých objevů, který by zajišťoval všeobecnou přístupnost k přesným popisům těchto objevů, není dosud vytvořen. Sovětský svaz byl první, kdo ochranu objevů zavedl. U nás v Československu byla ochrana objevů zavedena v roce 1957. Současná právní ochrana se opírá o zákon č. 84/ 1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech. Kromě Sovětského svazu a Československa byla na stejných principech zavedena ochrana objevů také v některých dalších socialistických státech.

Státní výbor pro vynálezy a objevy Rady ministrů Sovětského svazu dal v roce 1971 Světové organizaci duševního vlastnictví podnět k projednání ochrany vědeckých objevů na mezinárodní úrovni.

Výsledkem jednání byl návrh Smlouvy o mezinárodním zápisu vědeckých objevů, projednávaný na diplomatické konferenci v Ženevě za účasti 42 států, z toho bylo 7 států v roli pozorovatelů. Dne 7. března 1978 byla smlouva přijata. Během jednání se nepodařilo socialistickým státům docílit, aby mezinárodní zápis měl právní účinky ve státech, které ke smlouvě přistoupí. Bylo přijato kompromisní řešení, podle kterého je přípustné, aby národní zákonodárství přiznalo mezinárodnímu zápisu vědeckých objevů právní účinky a samo stanovilo jejich dosah.

Význam smlouvy spočívá v tom, že zajistí autorům vědeckých objevů alespoň morální prvenství ve světovém měřítku a především umožní přístup k poznatkům obsaženým ve vědeckých objevech. Provádění smlouvy v Československé socialistické republice bude příslušet Úřadu pro vynálezy a objevy, který ve spolupráci s příslušnými institucemi a pracovišti vede řízení o přihláškách objevů.

Schválení smlouvy v nejvyšším zákonodárném orgánu podpoří úsilí především socialistických států o vytvoření mezinárodního systému v oblasti objevů.

S ohledem na uvedené skutečnosti vás prosím, soudružky a soudruzi poslanci, o schválení předložené smlouvy. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji ministru Šupkovi. Společným zpravodajem výborů Sněmovny národů je poslanec Navrátil. Prosím, aby se ujal slova.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Navrátil: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, objevy, vynálezy zlepšovací návrhy a průmyslové vzory patří mezi nejdůležitější zdroje technického pokroku a zvyšování společenské efektivnosti výroby. Jsou výsledkem tvůrčí práce a iniciativy dělníků, techniků, inženýrů a vědeckých pracovníků. Socialistická společnost dbá o uplatňování a rozvoj tvořivé iniciativy pracujících, o zdokonalení podmínek pro tuto tvůrčí činnost i pro plánovité využívání jejich výsledků v národním hospodářství. Součástí tohoto úsilí je i zdokonalování právní ochrany a posilování ochrany společenských a autorských zájmů.