Věřím, soudružky a soudruzi, že důsledná realizace starších usnesení ÚV KSČ, zvláště z roku 1973, ke školství a k usnesení ke kádrové a personální práci, a nedávno přijatého souboru opatření ke zdokonalení řízení, vytváří pro školskou i podnikovou formu výchovy a vzdělávání pracujících patřičné podněty a probudí tak mnohé pracovníky k žádoucímu zájmu o zvyšování kvalifikace jejich podřízených. Ona totiž tak často vzpomínaná "šikovnost" našich rukou zdaleka nemůže mít starý malovýrobní obsah!

Systém výchovy a vzdělávání dospělých doplňuje svým specifickým způsobem oblast mimoškolské výchovy a vzdělávání. Zaměřuje se na zvyšování socialistické uvědomělosti, kultury, rozvíjí tvůrčí schopnosti nejširších vrstev pracujících, převážně v jejich volném čase. Měla by tedy citlivě a pohotově reagovat na aktuální potřeby naší společnosti. Proto charakteristickým rysem musí být její sepětí s celkovou politikou komunistické strany, zaměření na světonázorovou výchovu v duchu marxismu-leninismu, na morální a estetickou výchovu s cílem výrazně formulovat socialistický způsob života.

Zkušenosti z mého volebního obvodu v okrese Jičín ukazují, že došlo ke zkvalitnění řízení mimoškolské výchovy a vzdělávání tím, že byla vypracována koncepce hlavních směrů této činnosti pro okres. Přesto se však ještě plně nedaří konkretizovat obsah na místní situaci a podmínky, dát mu ofenzívní charakter, najít vždy formy a metody, jak proniknout do všech vrstev obyvatelstva.

Vzdělávací střediska na našem okrese nejsou, proto vzdělávací funkci přebírají ve městech jednotné kluby pracujících a v obcích osvětové besedy. Jádro jejich činnosti je v přednáškách a besedách. Za rok 1979 bylo uspořádáno téměř 2400 přednášek a besed, kterých se zúčastnilo téměř 108 tis. obyvatel. Je to jistě kus dobré práce. Nejpočetnější byly přednášky a besedy politického charakteru k různým výročím, dále zdravotnické, cestopisné a právnické.

Avšak v okrese s tak velkou zemědělskou výrobou bylo uskutečněno těmito institucemi jen 8 přednášek s 308 posluchači k otázkám zemědělství.

Neoddělitelnou součástí výchovy a vzdělávání právě v tomto období růstu techniky a životní úrovně, jak zdůraznilo 15. plénum ÚV KSČ, je působení umění a kultury. Každému u nás je dnes dostupný bezprostřední, živý umělecký zážitek, a to na nejvyšší úrovní. Například v našem malém městě, Nové Pace, organizuje Klub přátel hudby při jednotném klubu pravidelné koncerty vynikajících hudebních těles a sólistů. Výstavní síň při Městském muzeu pořádá výstavy děl především rodáků města, např. v poslední době Cyrila Boudy, Bohumila Kafky, Františka Grusse, Ladislava Zívra, Vojty Suchardy. Každý však má také možnost vlastní zájmové činnosti. Tak například při našem jednotném klubu výtvarný kroužek má 50 stálých členů a jeho poslední výstava obsahovala 139 úspěšných prací. Máme zde 9 hudebních souborů, z toho 3 velké dechové orchestry, které mívají desítky vystoupení ročně.

V nedaleké malé vesničce Horní Nové Vsi při tamější osvětové besedě působí již 30 let amatérský soubor písní a tanců "Hořeňák", nositel státního vyznamenání Za vynikající práci. Čerpá svůj repertoár ze života tkalců, přadláků, korálkářů a ševců, líbezného Podkrkonoší, dříve tak chudého chlebem, ale bohatého krásou přírody i krásných lidských vztahů. Na jeho účtu je více než 800 vystoupení doma i v zahraničí. Má dnes 45 dospělých členů, ale také dětský soubor "Hořeňáček" s více než 80 dětmi, který se pro velký zájem dětí a mládeže i z okolí stále rozšiřuje.

Naše společnost věnuje na kulturu v celostátním měřítku velké prostředky, jak uváděl ve zprávě vlády s. Štrougal. Chtěla bych to ukázat i na našem městě. V posledních letech byl náš jednotný klub zmodernizován nákladem 1 mil. Kčs. Pro muzeum a výstavní sál byl nákladem více než 2 mil. Kčs renovován krásný renezanční dům známé rodiny českých výtvarníků Suchardových, byla zřízena moderní stálá expozice Klenotnice drahých kamenů, pocházejících ze zdejších nalezišť, navštěvovaná hojně i zahraničními hosty. Muzeum si ročně prohlédne 35-40 tis. návštěvníků. Švýcarský expert, který naši klenotnici navštívil, nemohl dost vyjádřit svůj podiv nad tím, že náš stát věnuje finance v tak malém městě na zvláštnosti, jako jsou drahé kameny. Naše zkušenosti však ukazují, že pro výchovu k lásce k socialistické vlasti, k hrdosti na ni je nesmírně důležité využívat právě místních zvláštností, místních kulturních a revolučních tradic, které srovnáním přítomnosti s minulostí nacházejí mnohem rychleji a trvaleji cestu do srdcí, tedy i myslí lidí. Ukazuje se také, že rezervy v účinnosti výchovné a vzdělávací práce jsou v systematičtější koordinaci působení všech institucí a organizací v místě v rámci jednotných plánů národních výborů. Ty nemohou být jen pasívními registrátory, ale naopak, musí být iniciativními organizátory veškeré této činnosti v místě k vytyčenému cíli.

Bude třeba také podstatně upravit právní normy, které převážně pocházejí z šedesátých let a poslání mimoškolské výchovy a vzdělávání v době budování rozvinuté socialistické společnosti už nevyjadřují.

Soudružky a soudruzi, chtěla jsem dokázat, že proti nenávistné antikomunistické propagandě můžeme na faktech v celostátním měřítku, ale i na našich, místních, dokumentovat, že jedině v socialistických zemích se vzdělávání stalo celospolečenskou záležitostí a že jedině socialistické země otevřely všechny cesty lidskému nadání všech směrů k jeho plnému rozvinutí. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Seidlové. Jejím vystoupením byl vyčerpán seznam písemně přihlášených řečníků. Přesto se ptám, jestli někdo z poslanců chce ještě v rozpravě vystoupit. (Nikdo se nehlásil.) Nikdo se nehlásí.

V průběhu rozpravy byly položeny tři otázky. Jednu z nich adresoval poslanec Pirošík federálnímu ministru financí soudruhu Lérovi. Je soudruh Lér připraven odpovědět?

Ministr financí ČSSR L. Lér: Ano.

Předseda FS A. Indra: Prosím.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, chci odpovědět na otázku s. poslance Pirošíka, který se ptal, jaké nejdůležitější úkoly musí v příštích měsících zabezpečovat výrobně hospodářské jednotky a podniky k přechodu na zdokonalenou soustavu plánovitého řízení národního hospodářství. Řeknu rovnou, že úkolů je velmi mnoho a jsou velmi náročné obsahově i časově. Vyplývá to z toho, že výrobně hospodářské jednotky budou předkládat své návrhy plánů příští pětiletky v srpnu, a to jak v dosavadní metodice, tak také ponovu, to znamená s uplatněním souboru opatření.

Rovněž tak, když budou předkládat jako součást pětiletky svůj návrh plánu na rok 1981, bude i tam již uplatněn soubor opatření, přičemž prováděcí plán na příští rok již bude fungovat ve vztahu ke směrnici, kterou dává vláda pro příští rok, již v celé řadě souvislostí a závislostí podle souboru opatření. Tak konkrétně například bude přímo úměrná závislost mezi objemem základní složky mzdových prostředků a upravenými vlastními výkony. Kdo půjde nad směrnici, dostane více. Kdo si dá měkčí plán a bude ho překračovat, bude na tom hůře. Bude uplatněna závislost mezi rentabilitou vložených prostředků a pobídkovou složkou mezd tak, že kdo si dá větší úkoly v efektivnosti a hospodárnosti, dostane více pobídkové složky mzdy, kdo si dá menší úkoly a nebude je plnit, bude na tom hůře, ale ani ten, kdo bude překračovat měkký plán, nebude na tom lépe než ten, kdo si dá tvrdý plán.

Bude rovněž uplatněna závislost mezi objemem zisku, který stanoví vláda shora, a tím, kolik si budou moci podniky dát podle normativu do svého fondu rozvoje na rozvoj své ekonomiky.

Bude uplatněna progresívní závislost tvorby fondu hmotné stimulace zahraničního obchodu podle výše vývozu, který podniky a VHJ dají do svých plánů na příští rok.

Soubor opatření chápe pětileté plány VHJ jako komplexní plány, jejichž základem jsou plány technického rozvoje, zvyšování jakosti výrobků, zavádění nových výrobků a technologií, vyřazování zastaralých výrobků, snižování materiálové, energetické, dopravní závislosti, atd. Chápe plán jako zvyšování efektivnosti a výkonnosti, jako plán maximálního přínosu každé VHJ a podniku pro národní důchod celé společnosti.

V tomto směru musí udělat ještě velkou práci přímo resorty, které mají za úkol z vlády soubor opatření konkrétně rozpracovat na podmínky hospodaření svého resortu, na jednotlivé VHJ a také řídit přípravu lidí na aplikaci souboru opatření. Jedním z těchto úkolů je například to, že resorty předložily aplikaci souboru opatření podle konkrétních podmínek, jsou určité zvláštnosti pro oblast uhelného průmyslu, v energetice, v potravinářském průmyslu, v místním hospodářství. Většina těchto specifik už byla odsouhlasena. U některých ještě trvají rozpory a klademe si za úkol do konce dubna tato specifika vyjasnit, aby VHJ a podniky měly konkrétně jasno, podle kterého souboru ukazatelů budou svůj pětiletý i roční plán sestavovat. Přitom bojujeme o to, aby specifika byla skutečně specifika a aby to nebyl únik do nižší ekonomické náročnosti.

Konkrétně nyní VHJ a podniky musí podle direktiv svých ministerstev profesně i myšlenkově zvládnout a zažít usnesení předsednictva ÚV KSČ a federální vládě i celý soubor opatření, vysvětlit tyto otázky pracovním kolektivům až na jednotlivá pracoviště v tom směru, aby pracovní kolektivy pochopily, že soubor opatření je pomocníkem pro to, aby lépe mobilizovaly rezervy, aby promýšlely smělejší technické programy rozvoje svého podniku a VHJ.

Vedoucí pracovníci najdou účinnou podporu u stranických, odborových, ale i dalších společenských organizací; byly k tomu přijaty příslušné direktivy. Dále, aby výrobně hospodářské jednotky a podniky podle jednotlivých úseků své činnosti propracovaly konkrétní opatření, aby soubor opatření přešel do konkrétní realizace technické, investiční, zahraničně obchodní, mzdové, cenové a finanční politiky.

Například uvedu - zcela nové postavení získává plán vědy a techniky na úrovni VHJ. Soubor opatření vytváří předpoklady k tomu, aby v rámci VHJ došlo ke koncentraci sil a prostředků na nejefektivnější programy technického rozvoje, aby se omezila roztříštěnost a zdlouhavost v řešení úkolů a aby technický rozvoj pro 7. pětiletku přinesl maximum. Druhý příklad - mzdy budeme regulovat podle vlastních výkonů, ale směrem od VHJ na podnik a na závod musí se zvolit takové jednotky měření práce, které jednak zajistí plánovaný vztah VHJ vůči společnosti na straně jedné a na druhé straně nejlépe vyjádří přínos jednotlivců a pracovních kolektivů do celkových výsledků VHJ a podniků přes normy práce, přes normohodiny, přes strojové hodiny, přes pracovní jednotky atd. VHJ musí věnovat velkou pozornost propracování postupu na upevnění VHJ jako základního článku řízení, na upevnění svého chozrasčotního hospodaření, aniž by se oslabil chozrasčotní zájem a odpovědnost na úrovni podniku a závodu.

Zde musíme postupovat velmi rozvážně, ale zbytečně neotálet. Vše nemusí být hned hotovo od 1. ledna 1981, ale do dvou let by se měla kvalitativně projevit zvýšená úloha generálních ředitelství. Nesmí jít o administrativní reorganizaci, velmi bude záležet na úpravě vnitřních statutů VHJ, poněvadž VHJ dostanou velkou pravomoc redistribuce prostředků mezi podniky a respektování stavu jejich výrobní základny, aby skutečně tyto statuty vyjadřovaly chozrasčotní hospodaření - a bude to třeba řádně kádrově zabezpečit. Zároveň s tím musí VHJ spolu s podniky připravovat podklady pro ústřední orgány při optimální organizaci výrobně technické základny v jednotlivých odvětvích a režimy řízení tak, aby odvětvová ministerstva mohla do 30. června příštího roku splnit úkol, vypracovat komplexní programy rozvoje řízení s cílem, aby jednotlivé stupně řízení byly v maximální míře schopné bez komplikovaných vztahů a při snížení počtu objektů řízení co nejefektivněji plnit své úkoly 7. pětiletky. Velký úkol zde zůstává na úseku zkvalitnění celé základny norem a normativů všeho druhu - a tak bych mohl pokračovat; je ještě celá řada dalších úkolů, chtěl jsem vybrat jen ty nejaktuálnější.

Uvedení souboru opatření do praktického života jak na úrovni centra, tak na úrovni VHJ a podniků, bude spolu s vypracováním 7. pětiletky skutečnou prověrkou všech řídících pracovníků, jak jsou připraveni zvládnout složité úkoly osmdesátých let. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji s. ministru Lérovi. Poslanec Pirošík je s odpovědí spokojen?

Poslanec SL V. Pirošík: Áno.

Předseda FS A. Indra: Prosím nyní předsedu federální vlády s. Štrougala o závěrečné slovo, které jistě využije k odpovědi na otázku poslankyně Kondrčíkové a poslance Doležala.

Předseda vlády ČSSR L. Štrougal: Nejprve k dvěma otázkám. S. poslanec Doležal položil otázku, jaký je stav prací na 7. pětiletce a kdy podniky a VHJ se budou moci v plné míře zapojit do tvorby 7. pětiletky. Je známo z různých vystoupení, zvláště z vystoupení s. Husáka v minulém roce i ze závěrů na prosincovém plénu ÚV KSČ, že předsednictvo ÚV KSČ a vláda zvolily při přípravě 7. pětiletky vzhledem k náročnosti tohoto úkolu takový postup: nejdříve jsme projednali v různém komplexním zpracování v jednotlivých orgánech, zvláště v centrální sféře, jednotlivé oblasti, jednotlivé hlavní problémy rozvoje národního hospodářství v 7. pětiletce. Na základě závěrů k těmto materiálům, ať to bylo zemědělství, palivoenergetická základna, oblast životní úrovně, vnější vztahy atd., jsme nyní v etapě, kdy máme na stole návrh direktiv pro 7. pětiletku a návrh směrnic pro rok 1981. Tyto materiály mají být projednávány v předsednictvu ústředního výboru KSČ v pátek a příští týden ve federální vládě. Bez ohledu na výsledek tohoto jednání je možno vás ujistit, že nejpozději začátkem května budou z ministerstev dodány příslušné podklady do výrobně hospodářských jednotek a podniků tak, aby již v průběhu května se mohly práce na zpracování 7. pětiletky plně rozběhnout, ve vzájemné spolupráci centrálních orgánů, středního článku a podnikových orgánů včetně národních výborů a jejich orgánů a institucí. V této etapě návrh direktiv pro 7. pětiletku a pro rok 1981 je třeba pokládat za návrh, který je velice otevřený, v řadě případů ještě diskutabilní, kde zvláště otázky rovnováhy v hmotných vztazích, rovnováhy v hodnotových vztazích, vnitřních i vnějších, otázky dodavatelskoodběratelských vztahů uvnitř i vůči investiční výstavbě, pro vnitřní trh i pro zahraniční obchod, otázky zabezpečení některých substrátů z hlediska dovozu, některých surovin, je třeba pořád ještě pokládat za diskutabilní, to znamená, že budeme ještě usilovat o to, abychom v některých směrech dosáhli maximálních úspor zvláště z hlediska dovážených a nejen dovážených surovin a optimálního efektu při zhodnocení těchto surovin a živé práce. Zvláště s úrovní dosažené efektivnosti, která je zakotvena v návrhu směrnice pro rok 1981 i 7. pětiletku, nejsme ještě zcela spokojeni. Bude třeba ještě ve spolupráci s podniky, vědeckovýzkumnou základnou a dalšími institucemi, pochopitelně za aktivní účasti centrální sféry a ústředních orgánů dospět k lepším a optimálnějším výsledkům. Hlavní práce nás čekají a máme je před sebou a musíme je zvládnout do podzimu tohoto roku. Ústřední výbor strany se bude stavem prací na 7. pětiletce zabývat. Kdy, o tom ještě není rozhodnuto, možná že koncem června - začátkem července, možná že na začátku září, ale za každou cenu chceme ústřední výbor strany informovat o tom, jak probíhá, jak koncipujeme 7. pětiletku a jaké problémy se zde nově vyjevují. Pochopitelně, že najdeme i způsob, jak informovat i poslance Sněmovny lidu a Sněmovny národů o těchto otázkách včas, aby zde byla vzájemná koordinace, vzájemná spolupráce.

Druhá otázka, která mi byla položena poslankyní s. Kondrčíkovou, se týká masa, jaké budou perspektivy v zásobování masem. Pochopitelně je to otázka na tělo, otázka velice konkrétní a velice vážná, má svůj politický a ekonomický význam a nelze dnes na ni dát definitivní odpověď. To neznamená, že se touto otázkou nezabýváme. Naopak, velice se jí zabýváme a velice nás trápí.

My víme, že na vnitřním trhu je nerovnováha v některých sortimentech, ale zvláště v oblasti masa a masných výrobků. Poptávka je větší než nabídka. A to vždycky není dobrý stav. Je třeba usilovat, a zvláště v socialistickém hospodářství, o rovnováhu nabídky a poptávky. Naopak spíše o převahu nabídky před poptávkou, ale nejen globálně, ale i strukturálně.

Maso má zvláštní význam, poněvadž je to nezastupitelná potravina, i když ona ve výdajích obyvatelstva nezaujímá velkou položku. Zaujímá zhruba v maloobchodním obratu 12-13 %. Masa a masných výrobků se prodává zhruba za 28 mld Kčs ročně, počítám-li rok 1979. Když k tomu přidám ještě veřejné stravování, tedy zhruba 2 mld Kčs, znamená to za 30 mld Kčs masa a masných výrobků. Maloobchodní obrat v roce 1980 bude činit přibližně 250 mld Kčs. I když zhruba 12-13 % činí prodej masa a masných výrobků podíl na maloobchodním obratu, je to položka nezastupitelná, vážná, položka, když je uspokojována nabídka, působí relativně k uklidnění na trhu. Když se maso a masné výrobky nedostávají na trhu, vždy to trh zneklidňuje. Neříkám, že je to jediná příčina určitého neklidu na vnitřním trhu, ale je to jedna z příčin.