S povděkem je namístě konstatovat, že poslancům byly pro projednávání vládního návrhu zákona o vysokých školách dány k dispozici též návrhy většiny prováděcích předpisů, takže jsme mohli posoudit problematiku chystané právní úpravy jako celek. To nesporně přispělo ke kvalitnějšímu a důkladnějšímu posouzení vládního návrhu. Není přitom bez významu, že zmíněné prováděcí předpisy se počátkem své účinnosti budou krýt s počátkem účinností samotného zákona o vysokých školách. To nepochybně přispěje k náležitému uplatňování nového vysokoškolského zákona již od samého začátku.

Na základě toho, co jsem uvedl, doporučuji jako společný zpravodaj výborů, jež vládní návrh projednaly, Sněmovně lidu, aby vládní návrh zákona o vysokých školách (tisk 80), schválila, a to ve znění společné zprávy výborů ústavně právních, zahraničních, branných a bezpečnostních, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod, pro zemědělství a výživu, výborů kulturních a výborů pro sociální politiku Sněmovny lidu.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spoločnému spravodajcovi výborov Snemovne ľudu poslancovi Češkovi. Udeľujem slovo spoločnej spravodajkyni výborov Snemovne národov poslankyni Lefflerovej.

Společná zpravodajka výborů Sněmovny národů poslankyně N. Lefflerová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, mimoriadne náročné úlohy, vyplývajúce pre vysoké školy z realizácie ďalšieho rozvoja československej výchovno-vzdelávacej sústavy, nie je možné riadne zabezpečovať bez náležitej právnej úpravy. Budovanie rozvinutej socialistickej spoločnosti, rýchly rozvoj vedy a techniky, stále sa zvyšujúci záujem o vysokoškolské štúdium a prehlbujúca sa ideovo-politická výchova, kladú kvalitatívne nové požiadavky na prípravu vysokoškolských odborníkov, ako aj na výchovu vedeckého dorastu. Túto skutočnosť znova plne potvrdilo aj posledné 15. plenárne zasadanie ÚV KSČ, ktoré sa zapodievalo otázkami ideologickej práce a práve na tieto požiadavky položilo mimoriadny dôraz.

Doterajšia právna úprava zákonom č. 19/1966 Zb. s ohľadom na tieto úlohy a potreby, s jeho mnohými ustanoveniami je už prekonaná a nedovoľuje nové zámery plne realizovať. Z toho dôvodu je potrebné vydanie nového zákona o vysokých školách uvítať.

Nová pripravovaná právna úprava kladie požiadavky na celú spoločnosť, aby sa vo všetkých oblastiach nášho života usilovala o zvyšovanie účinnosti socialistickej výchovy a vzdelávania.

Význačným prínosom navrhovaného zákona je to, že uzákoňuje zásadu demokratického centralizmu v riadení vysokých škôl ministerstvami školstva. Zvýšené nároky kladené na vysoké školy, vyplývajúce z budovania rozvinutej socialistickej spoločnosti, bude možné zabezpečiť tým, že centrálne budú určené zásady rozvoja vysokých škôl, základné úlohy vo výchovno-vzdelávacej, vedeckej, odbornej, výskumnej a inej činnosti, organizácia vysokých škôl, učebné osnovy, edičné plány, ako aj riadenie kádrovej a personálnej práce a podobne. Okrem toho nová právna úprava posilňuje kontrolu ústredného orgánu pri zabezpečovaní plnenia úloh vo výchovno-vzdelávacej činnosti.

Prínosom právnej úpravy je, že v súvislosti s optimalizáciou dĺžky vysokoškolského štúdia uzákoňuje štvorročné štúdium.

Pripravovaný nový zákon o vysokých školách vychádza z doterajšieho delenia vysokých škôl, čo považujeme za správne.

V porovnaní s doterajším zákonom, návrh nového zákona má odlišnú štruktúru. Návrh zákona komplexne upravuje systém vysokých škôl v ČSSR. Takýmto spôsobom sa značne podporuje integrácia v organizáciách zabezpečujúcich vedecký potenciál.

Systém vysokých škôl dopĺňa právna úprava účelových zariadení podľa potrieb vysokej školy ako ich súčasť.

Medzi novosti pripravovaného zákona patrí menovanie funkcionárov vysokých škôl s tým, že ich funkčné obdobie sa stanovuje na dobu 5 rokov. Zároveň sa posilňuje zodpovednosť rektora (dekana) za činnosť vysokej školy (fakulty).

Ďalšou odlišnosťou pripravovaného návrhu zákona je, že sa bližšie určuje a konkretizuje obsah práce vedúceho katedry, pričom je daná jeho konkrétna zodpovednosť za plnenie výchovno-vzdelávacích úloh a jeho rozhodujúci význam pre rozvoj daného vedného odboru vyučovaného katedrou, čím je zaradený do kategórie funkcionárov vysokej školy.

K zmene dochádza tiež pri určení začiatku a ukončenia školského roku, čím sa vytvoria podmienky pre lepšie rozloženie štúdia v jednotlivých semestroch. Dĺžka štúdia sa stanovuje v zmysle novej právnej úpravy pri riadnom štúdiu na 4 až 6 rokov, pričom v štúdiu popri zamestnaní sa vo všeobecnosti počíta s predĺžením dĺžky štúdia o 1 rok, čo v doterajšej právnej úprave nebolo stanovené.

Na rozdiel od doterajšej právnej úpravy bude sústava študijných odborov a tým aj obsah štúdia na jednotlivých vysokých školách stanovená vládou Československej socialistickej republiky nariadením. Novosťou je aj zavedenie mimoriadneho opravného prostriedku pri prijímaní na štúdium na vysoké školy.

Z právneho hľadiska považujeme za významnú zmenu, že študentom sa stáva uchádzač o štúdium na základe rozhodnutia o prijatí na vysokú školu a nie zápisom na fakulte, čím sa odstránia problémy, ktoré sa vyskytovali v tejto súvislosti v praxi (obzvlášť sociálneho a zdravotného zabezpečenia študentov napr. počas letnej aktivity).

Pripravovaným novým zákonom sa posilňuje výchovný účinok školy zavedením ďalších dvoch stupňov výchovných opatrení, a to napomenutie a podmienečné vylúčenie zo štúdia, pričom je stanovená subjektívna a objektívna lehota pre ich uloženie.

V navrhovanom zákone sa upúšťa od doterajšieho označovania "riadny profesor" a "mimoriadny profesor" - čo nebolo opodstatnené.

Z kategórie učiteľov sa vypúšťajú odborní inštruktori, nakoľko ide o prácu totožnú s odbornými a technickými pracovníkmi.

Navrhovaná právna úprava vzhľadom na uvedené zmeny je prínosom tak v oblasti právnej, ako aj v oblasti vysokých škôl tým, že prináša nové prvky a vzťahy, ktoré posilňujú poslanie a skvalitňovanie výchovno-vzdelávacieho procesu, vedeckej práce a celkový rozvoj nášho vysokého školstva.

Súdružky a súdruhovia poslanci, vládny návrh zákona o vysokých školách, ktorý dnes máme schváliť, prerokovali postupne všetky výbory Snemovne národov.

Všetky výbory Snemovne národov prijatie návrhu zákona odporučili a pripomienky, ktoré boli uplatnené, sa netýkali jeho podstaty, ale smerovali iba k odstráneniu niektorých vecných nejasností, k spresneniu formulácií a lepšej zrozumiteľnosti nového zákona. Sú obsiahnuté v spoločnej správe, ktorá je výsledkom rokovania výborov a ktorú ste všetci dostali.

Preto ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov odporúčam dnešnej spoločnej schôdzi snemovní Federálneho zhromaždenia schváliť vládny návrh zákona o vysokých školách (tlač 80) v znení spoločnej správy.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spoločnej spravodajkyni výborov Snemovne národov poslankyni Lefflerovej.

Nasleduje rozprava. Do rozpravy sa písomne prihlásili títo poslanci: Jaroslav Kožešník, Dezider Zagiba, Anna Rozsypalová a Anton Blažej.

Ako prvému v poradí rozpravy udeľujem slovo poslancovi Jaroslavovi Kožešníkovi, pripraví sa poslanec Dezider Zagiba.

Poslanec SL J. Kožešník: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, Komunistická strana Československa věnuje mimořádnou pozornost výchově a vzdělávání na vysokých školách. Nejvýznamnějšími stranickými dokumenty v oblasti školství po XV. sjezdu byly dokumenty předsednictva ÚV KSČ, v nichž se zvláště kladou kvalitativní požadavky na výchovu vysokoškolsky vzdělaných odborníků a na výchovu vědeckého dorostu.

15. zasedání ÚV KSČ znovu zdůraznilo vysoké poslání školy, která spolu s rodinou ovlivňuje a formuje mladého člověka na celý život, dává mu základní poznatky o světě a společnosti a vytváří návyky trvale se učit. Proto musí naše škola ještě intenzívněji podněcovat touhu po vzdělání a snahu dávat společnosti maximum sil a tvořivých schopností a na všech stupních školské soustavy upřesňovat moderní světonázor mladých lidí a komunistické přesvědčení.

V základních ustanoveních zákona se uvádí, že vysoké školy jsou nejvyšším stupněm čsl. výchovně vzdělávací soustavy a vědeckými i kulturními institucemi, které pod vedením KSČ spojují veškerou svou činností vědu, výchovu a vzdělání v jeden celek a tak se podílejí na budování socialistické společnosti. To je vysoké ocenění a zároveň závazek. Mají tedy vysoké školy tři základní funkce: výchovně vzdělávací, vědeckou a uměleckou, pomoc a spolupráci praxi.

Navrhovaný zákon o vysokých školách se dotýká jejich veškeré činnosti. Z hlediska Československé akademie věd je s povděkem přijímáno, že hned v prvním paragrafu základních ustanovení se na předním místě hovoří o vytváření podmínek pro vědeckou činnost vysokých škol. To proto, že vysoké školy jsou pro Československou akademii věd, která je ve smyslu zákona garantem státního plánu základního výzkumu, významným partnerem jak při plánování, koordinaci a kontrole tohoto plánu, tak i při celkové spolupráci v oblasti vědy a při jejím institucionálním zabezpečení.

Československá akademie věd uvítala, že účast vysokoškolských pracovišť ve státním plánu stále stoupá. Jestliže ještě v šedesátých letech tvořily podstatnou část vědeckovýzkumné činnosti vysokých škol jen fakultní úkoly, pak v současné době klesly na pouhých 7 % a účast na nejvyšší kategorii ptánu, tj. státních programech základního výzkumu, překročila již 50 % celkové vědecké kapacity vysokých škol. V nynější pětiletce z 356 hlavních úkolů státního plánu základního výzkumu řeší pracoviště, která jsou v kompetenci ministerstev školství ČSR a SSR 104 hlavní úkoly, což představuje 35 % úhrnné kapacity věnované plnění státního plánu základního výzkumu.

Tento vysoký podíl dokumentuje, že vědeckovýzkumná činnost vysokých škol reprezentuje významnou sílu, přestože vysoké školy v systému naší vědecké a vývojové základny mají a budou mít i nadále specifické postavení, vycházející z jednoty vzdělávacího procesu a vlastni vědeckovýzkumné práce. Věda se tu pochopitelně bude vždy rozvíjet především v těch oborech a směrech, které souvisejí s pedagogickým posláním školy. Ale i tak jsou vysoké školy po pracovištích Akademie druhým největším řešitelem státního plánu základního výzkumu, který se osvědčil jako účinný nástroj k soustřeďování vědeckovýzkumných sil na řešení nejdůležitějších problémů, které vyplývají z potřeb socialistické výstavby. I zde jsou však ještě některé rezervy, zejména na vysokoškolských pracovištích společenských věd.

Důležitá je také účast vysokých škol na institucionálním zabezpečení státního plánu základního výzkumu, kde se významně podílejí na práci jeho orgánů.

Z celkového počtu členů rad státního programu je 41 pracovníků z resortu ministerstev školství ČSR a SSR, tj. více než čtvrtina. V řadách stěžejních úkolů pracuje 246 zástupců, což je více než třetina z celkového počtu. Funkcí předsedů rad stěžejních úkolů z 55 rad zastává 16 pracovníků vysokých škol. Všichni tito zástupci ministerstva školství nebo vysokých škol tu mohou v orgánech státního plánu uplatňovat stanoviska svého resortu nebo pracoviště a naopak přenášet požadavky státního plánu na svá pracoviště. Tento přímý kontakt pomáhá operativně řešit různé problémy, protože spolupráce mezi vysokými školami a Akademií se nerozvíjí pouze v rámci státního plánu základního výzkumu, nýbrž v řadě oblastí a v různých formách.

Opírá se o vzájemné personální propojení vědeckých a odborných orgánů, které je výrazně vyjádřeno ve složení Valného shromáždění členů ČSAV, jejího prezídia a vědeckých kategorií, ve vědeckých společnostech, národních komitétech mezinárodních nevládních organizací i dalších orgánech zřizovaných při ČSAV. Vědecko-pedagogičtí pracovníci vysokých škol tvoří 40 % členů Akademie a významnou měrou se uplatňují v celém systému jejího řízení. Akademie i vysoké školy mají rozsáhlou spolupráci s resortními výzkumnými ústavy, generálními ředitelstvími a výrobní praxí, což podstatně zkracuje inovační cyklus.

Nejdůležitější oblastí vzájemné spolupráce je ovšem vlastní vědecká činnost, a to jak prognostická pří vypracování dlouhodobých závěrů, tak v rámci státního plánu základního výzkumu, společných vědeckých týmů apod.

Neméně významná je spolupráce v pedagogickém procesu, pří výchově vědeckých pracovníků, v oblasti ediční, při koordinaci zahraničních styků a zabezpečení a využití materiálně technických prostředků, zejména unikátní přístrojové techniky.

V současné době se podílí na činnosti vysokých škol okolo 600 vědeckých pracovníků Československé akademie věd. Skoro 400 jich působí přímo v pedagogickém procesu; z nich získalo 75 vědeckopedagogickou hodnost profesora a 161 vědeckopedagogickou hodnost docenta. Počet vědeckých pracovníků Československé akademie věd zúčastňujících se pedagogického procesu i výzkumné činnosti na vysokých školách všech oborů se neustále zvyšuje.

Důležitou úlohu hraje vytváření společných vědeckých pracovišť ČSAV a vysokých škol. Příkladem takového pracoviště je Společná laboratoř pro chemii a technologii silikátů ČSAV a Vysoké školy chemicko-technologické, která byla zřízena již v roce 1962. Tato laboratoř dosáhla velmi dobrých výsledků, z nichž mnohé byly aplikovány v praxi.

Pokud jde o účast vysokých škol na státním plánu základního výzkumu na sedmou pětiletku, ukazují předběžné údaje, že jejich podíl bude opět představovat minimálně 35 % celkové výzkumné kapacity státního plánu. Sestavení návrhu nového státního plánu, podobně jako v minulých letech, probíhá v úzké spolupráci s vysokými školami.

Dne 17. 7. 1979 byla uzavřena významná "Dohoda o vzájemné spolupráci ministerstva školství České socialistické republiky a Československé akademie věd při realizaci dalšího rozvoje československé vzdělávací soustavy". Podle této dohody budou obě instituce společně zajišťovat multidisciplinární výzkum teoretických otázek zvyšování efektivnosti celoživotní komunistické výchovy a budou spolupracovat při ověřování a realizaci výsledků základního výzkumu v uvedené oblasti na příslušných typech škol České socialistické republiky. Náplň této dohody se tak stane součástí státního plánu základního výzkumu na 7. pětiletku.

K zabezpečení žádoucí komplexnosti výstupů základního výzkumu do technického rozvoje a k zajištěni věcných vazeb a časového souladu s úkoly státního plánu technického rozvoje přistoupila ČSAV ke konstituování komplexních cílových projektů státního plánu základního výzkumu. Tyto projekty mají být v relativně krátké době mimořádným přínosem zejména k řešení úzkých míst naší ekonomiky.

Z těchto plánovaných cílových projektů základního výzkumu jsou dva, jejichž řešení je zajišťováno vysokými školami. Jde o projekt "Komplexní využití lignocelulózových surovin", jehož garantem je rektor Slovenské vysoké školy technické člen korespondent A. Blažej, a dále projekt "Řízená reprodukce Hospodářských zvířat", garantovaný prof. dr. J. Lazarem z Vysoké školy veterinární v Košicích. Úspěšné plnění také těchto projektů základního výzkumu bude znamenat významnou pomoc našemu hospodářství.

Jestliže výrazným rysem příštího pětiletého plánu základního výzkumu je snaha o řešení nejzávažnějších úkolů naší společenské praxe, pak je možno konstatovat, že vysokoškolský vědecký výzkum se na tomto žádoucím trendu podílí významným způsobem.

Z uvedených faktů vyplývá, že vysoké školy mají v badatelské práci své pevné, tradicí ověřené místo, jsou pro Československou akademii věd při řešení úkolů státního základního výzkumu a pří celkovém rozvíjení vědeckovýzkumné činnosti nejvýznamnějším partnerem.