Investiční výstavba se bude zaměřovat na komplexní reprodukci a modernizaci ustájovacích teletníků pro odchov mladého dobytka. V této výstavbě budou Vojenské lesy a statky přecházet na lehké a méně nákladné stavby.

K realizaci přijatých opatření na zabezpečování hospodářských úkolů Vojenských lesů a statků a při respektování priority vojenského výcviku, mají podniky Vojenských lesů a statků k dispozici přesně vymezený časový fond. To klade vysoké nároky na plánovitost a organizovanost prací. Další rozvoj Vojenských lesů a statků se opírá o dlouhodobé koncepční plány a zavádění výkonné techniky.

Kladné výsledky přináší uplatňování speciálních postupů pro obdělávání a sklizeň travnatých ploch, jako je např. zavádění horkovzdušného sušení píce. Předpokládá se též rozsáhlejší využití výpočetní techniky k řízení zemědělské a lesní výroby a výcviku vojsk. Zavádění nových progresívních technologií, vědy a techniky je zabezpečováno v rámci komplexní socialistické racionalizace. Vysoce výkonné mechanismy, dojírny, granulační linky, horkovzdušné sušárny, sklízecí a další stroje jsou plně využívány a efektivně nasazovány v souladu s koncepcí rozvoje u jednotlivých podniků Vojenských lesů a statků.

Značný význam má těsná spolupráce a vzájemné pochopení mezi velitelskými orgány Československé lidové armády a orgány Vojenských lesů a statků, zejména pokud jde o výpomoc vojáky při špičkových pracích na sklizni sena, obilí a okopanin, při budování komunikací a meliorací, při likvidaci lesních kalamit, apod. Tato výpomoc umožňuje při specifických podmínkách ve vojenských výcvikových prostorech splnění daných hospodářských úkolů.

Zabezpečování úkolů ve výrobě probíhá v úzké spolupráci hospodářského vedení Vojenských lesů a statků s organizacemi KSČ, ROH a SSM, intenzívní politická práce se projevuje v obětavosti pracovních kolektivů, jejich pracovní i občanské aktivitě a angažovanosti. Odrazem takto prováděné práce jsou závazky pracujících k 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a k 30. výročí Vítězného února, které jsou zaměřeny na všechny úseky činnosti Vojenských lesů a statků. Do soutěže je zapojeno okolo 90% pracovníků. Titul Brigáda socialistické práce získalo dosud 100 kolektivů a dalších 150 kolektivů o tento titul soutěží.

Podle dosavadního trvale vzestupného vývojového trendu Vojenských lesů a statků je možno vyjádřit přesvědčení, že pracující této výrobně hospodářské organizace splní odpovědně všechny úkoly hospodářské politiky strany a vlády v souladu s cíli vytyčenými XV. sjezdem Komunistické strany Československa.

Pokládám za nutné informovat vás, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, že vojenské výcvikové prostory v současné etapě rozvoje vojenství mají pro Československou lidovou armádu mimořádný význam.

Československá lidová armáda je díky péči naší KSČ vyzbrojena moderní bojovou technikou, u níž určitá část pro lepší průchodnost je na pásových podvozcích a výcvik s ní může být prováděn téměř výhradně v takových prostorech, kde nevzniknou škody na polních kulturách, na majetku civilních občanů a společenských organizací, na komunikacích apod.

Prostory, které jsou vyčleněny pro výcvik vojsk, jsou maximálně využívány k tomuto účelu a vojska zde intenzívně cvičí ve dne i v noci a za jakýchkoliv povětrnostních a terénních podmínek, aby byla dobře připravena k obraně naší socialistické vlasti.

Využívání vojenských výcvikových prostorů pro výcvik vojsk a také pro zemědělskou a lesní výrobu, při prioritě zabezpečování potřeb výcviku vojsk, klade vysoké nároky na organizovanost a na řídící činnost a dovedné sladění zájmů a potřeb jak velitelských, tak i hospodářských orgánů naší lidové armády a je motivováno snahou přispět co nejvíce našemu národnímu hospodářství v zabezpečení výživy obyvatelstva, plně v souladu s požadavky XV. sjezdu KSČ. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Veselému. Hovoří poslanec Babinec.

Poslanec Š. Babinec: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia! Cieľavedomá politika našej strany, realizovaná so značným vkladom na vybavenie poľnohospodárstva modernými výrobnými prostriedkami, prispieva k nahradzovaniu pracovnej sily, čo sa priaznivo prejavuje zvlášť v rastlinnej výrobe u pracovníkov, ktorí predtým vykonávali prevažne ručnú prácu. Zásluhou tejto skutočnosti ubudlo z poľnohospodárstva asi 65 tis. osôb, väčšinou v produktívnom veku.

Je všeobecne známe, že rýchlejšie a účinnejšie prebieha mechanizácia rastlinnej výroby s výnimkou oblasti pestovania zeleniny a niektorých špeciálnych plodín.

Chcel by som zvlášť zdôrazniť, že pre nedostatok vhodnej mechanizácie v horských a podhorských oblastiach sa vyžaduje ešte príliš veľa ľudskej práce.

Bude preto potrebné, aby sa touto problematikou zodpovednejšie zaoberali aj výskumné a vývojové základne a vedecké inštitúcie.

Treba však uviesť, že došlo k čiastočnému zvýšeniu počtu ošetrovateľov dojníc a prasníc, ale predovšetkým k zvýšenému počtu ľudí na pomocných úsekoch, pri údržbárskych a stavebných prácach. Zvlášť napätá situácia je pri ošetrovaní dojníc v zastaralých prevádzkach, starších ako 15 rokov, kde mechanizácia, pracovné podmienky i celková sociálna vybavenosť v niektorých objektoch živočíšnej výroby nie je vždy v zodpovedajúcom stave, čo potvrdili aj previerky, ktorých sme sa my, poslanci, zúčastnili, kde i samotná produktivita práce sa ešte dnes pohybuje na úrovni malovýroby.

Riešenie tohto problému si vyžaduje urýchlene zavádzať najmodernejšiu technológiu a nové progresívne formy práce, aby sa aj táto činnosť stala príťažlivou pre mladého, odborne pripraveného človeka. Len z týchto príčin je v poľnohospodárstve nedostatočne využitých 35 tis. pracovníkov.

Dnes už môžeme konštatovať, že napriek dosiahnutým celkovým kladným výsledkom, vo vývoj i pracovných síl, pretrvávajú popri už uvedených, aj niektoré ďalšie problémy.

Nie vždy sa nám darí získať do učebného pomeru potrebný počet mladých ľudí, čo je obzvlášť vypuklé na úseku živočíšnej výroby, kde bude ťažké realizovať i perspektívne potrebnú kvalifikačnú úroveň predovšetkým pracovníkov prvovýroby.

Tento problém možno riešiť len cieľavedomou prácou s mladými ľuďmi, zlepšovaním životného prostredia, zdokonaľovaním vybavenia pre prípravu, výučbu a odborný výcvik.

Poznatky z môjho volebného obvodu a môjho pracoviska jednoznačne poukazujú na to, že tam, kde sa tento problém dostatočne a komplexne rieši, nie sú starosti ani o trvalý príliv a stabilizáciu kvalifikovaných pracovníkov.

Aj my, na JRD Československo-sovietskeho priateľstva v Kamenici nad Cirochou, sústavnou masovopolitickou prácou, počnúc už od základných deväťročných škôl, cez odborné poľnohospodárske učiliská, stredné poľnohospodárske školy, až po vysoké školy, cieľavedomou prácou a systémom štipendií, perspektívne podľa budúcich potrieb koncentrácie a špecializácie výroby riešime potrebnú štruktúru pracovných síl. V tomto období máme takýmito formami zabezpečených 32 mladých ľudí, ktorí po nadobudnutí potrebnej kvalifikácie posilnia naše rady.

Zásluhou dlhodobej, cieľavedomej práce sme dosiahli toho, že z počtu 550 stálych pracovníkov na našom JRD máme 175 do 30 rokov, čo predstavuje 31,8%. O využitie ich voľného času sa stará naša organizácia SZM a ďalšie spoločenské organizácie, k čomu im vytvárame materiálne podmienky.

Zo spomenutého celkového počtu stálych pracovníkov máme 225 žien na rôznych pracoviskách nášho JRD. Problému vytvárania zodpovedajúcich pracovných podmienok pre ženy, musíme aj v našom JRD a v mojom volebnom obvode venovať ešte oveľa väčšiu o komplexnejšiu pozornosť.

Popri našich vlastných nedostatkoch v organizácii práce má na tom svoj podiel aj nedostatočne prispôsobená štruktúra dodávok v rámci odberateľsko-dodávateľských vzťahov pre poľnohospodárstvo, ktorá nezohľadňuje námahu a veľkú účasť žien na výkone týchto prác. Napríklad veľké jednotkové balenie hnojív, krmív, osív a pod. Osobitné miesto v komplexe sociálnych programov má starostlivosť o tých, ktorí stáli pri kolíske poľnohospodárskej socialistickej výroby, o našich dôchodcov.

Naša socialistická spoločnosť si všestranne váži prácu týchto priekopníkov, o čom svedčí napríklad aj to, že trvalé príspevky k nízkym dôchodkom činili v roku 1976 47,4 mil. Kčs a pravidelné príspevky až 58 mil. Kčs.

Súdružky a súdruhovia, s mobilizáciou rezerv predovšetkým v pracovných silách, ktorých je v celom našom národnom hospodárstve nedostatok, úzko súvisí účinná hmotná zainteresovanosť.

Priemerná odmena za prácu na našich JRD vzrástla za obdobie 5. päťročnice o 33,3% oproti 18,9% v celom našom národnom hospodárstve. Tým sa v podstate dosiahlo splnenie jedného zo strategických cieľov KSČ, vyrovnať úroveň odmeňovania v poľnohospodárstve na priemer v národnom hospodárstve.

V súčasnej dobe je preto pozornosť na všetkých stupňoch riadenia v poľnohospodárstve zameraná na zjednotenie princípov odmeňovania v oboch sektoroch, zbližovanie pracovných vzťahov a vytváranie základne pre postupné formovanie jednotného systému ekonomiky, riadenia a plánovania i motivácie tak, aby rast životnej úrovne bol v súlade so sociálnym programom strany, schválenom na XV. zjazde KSČ.

Poznatky z overenia a uplatňovania systému odmeňovania a poskytovania poľnohospodárskych výrobkov pracovníkov JRD z môjho volebného obvodu a preverovaných okresov ukázalo, že hlavné poslanie prijatých opatrení bolo v podstate splnené.

Výsledky, ktoré bilancujú poľnohospodári i v tomto tak klimaticky nepriaznivom roku, nás jednoznačne presvedčujú o výhodách socialistickej poľnohospodárskej výroby a potvrdzujú správnosť cesty, na ktorú náš ľud po Februári 1948, v duchu odkazu Veľkého októbra, nastúpil.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Babincovi.

Soudružky a soudruzi, přerušuji naše jednání na 15 minut. Po přestávce bude schůzi řídit soudruh Hanes. V pokračování rozpravy vystoupí jako první poslanec Sedláček.

(Jednání přerušeno v 15.50 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 16.05 hod.)

(Řízení schůze převzal předseda Sněmovny národů D. Hanes.)

Předseda SN D. Hanes: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, otváram prerušené rokovanie. Prosím poslanca Sedláčka, aby pokračoval v rozprave. Pripraví sa poslanec Jonáš.

Poslanec J. Sedláček: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, Československo se svou intenzitou zemědělské výroby řadí mezi prvních deset zemí na světě. V hektarových výnosech, ve vybavenosti technikou a ve spotřebě průmyslových hnojiv patří mezi evropskou a světovou špičku.

Československé zemědělství vyrábí v současné době na jednoho obyvatele zhruba 17 krát více zrnin, 4 krát více brambor, více než 3 krát větší množství mléka a 2,5 krát více vajec než je celosvětový průměr. V roce 1949 zabezpečoval jeden pracovník v zemědělství výživu pro 5 1/2 obyvatele, dnes již je to 15 obyvatel.

V souladu s tím se výrazně zvýšila i životní a kulturní úroveň obyvatel vesnice. Československá socialistická republika se stala jednou z mála zemí, v níž se podařilo důchodové rozdíly mezi pracovníky v zemědělství a průmyslu v podstatě odstranit. Naše zemědělství se stalo přitažlivým oborem i pro mladé lidi.

Dynamika rozvoje zemědělství a zpracovatelského průmyslu a jmenovitě meziroční přírůstky jsou značně vyšší než ukazatele rozvoje v kapitalistických ekonomických seskupeních. Tato skutečnost je výrazná zejména od druhé poloviny šedesátých let, tj. po zvládnutí zásadních strukturálních přeměn zemědělství většiny států RVHP.

Vzniká otázka, jaké postavení Československá socialistická republika zaujímá a jaký je jeho přínos pro rozvoj zemědělství v rámci zemí RVHP.

Československo je v zemědělské komisi RVHP odpovědno za mezinárodní spolupráci v mechanizaci a elektrifikaci v zemědělství a lesnictví. Na tuto oblast je zvlášť zaměřena pozornost, často i kritická, naší široké zemědělské veřejnosti. Přes některé otevřené otázky je možno jednoznačně konstatovat, že při realizaci širokého programu výzkumné, vývojové a výrobní spolupráce v tomto směru bylo dosaženo účelné specializace a kooperace jmenovitě ve výrobě traktorů, kombajnů, komplexních technologických linek a zařízení.

Československý průmysl vyrábí něco přes polovinu potřebných zemědělských strojů a ostatní si zajišťujeme specializačními výrobními a dodávkovými dohodami z dalších zemí RVHP. Jedná se především o sklízecí mlátičky, kombinované sklízeče brambor, některé těžké traktory, dále malotraktory, speciální stroje na těžké zemní práce, samochodné stroje a nářadí. Československý průmysl pak vyrábí a dodává některé naše stroje pro zemědělství do ostatních zemí RVHP. Jmenovitě se od nás vyvážejí například soupravy pro dělenou sklizeň cukrovky, sázeče a třídiče brambor, dojicí přístroje a automaty, rozmetadla hnojiv, cepové sklízeče, hydraulické nakladače a také mechanizační prostředky pro pěstování, sklizeň a posklizňovou úpravu chmele.

Obdobně je tomu u rychle postupující chemizace rostlinné výroby a živočišné výroby zemí RVHP. Československý chemický průmysl vyrábí asi 40% naší současné potřeby a zbývající část dovážíme. Celý objem potřeby draselných hnojiv, značná část dusíkatých a rozhodující podíl pesticidů, fungicidů a dalších prostředků na ochranu rostlin a výživu zvířat jsou dováženy i ze zemí RVHP. Obdobně jako u zemědělské techniky, má ČSSR velký zájem na tom, aby dělbou práce mezi socialistickými zeměmi se většina potřebných chemických prostředků vyráběla v rámci našeho socialistického společenství.

Průmyslové Československo, s malou výměrou zemědělské a orné půdy na obyvatele, s vysokou životní úrovní včetně spotřeby potravin, musí objektivně ještě určitou potřebu zemědělských a potravinářských výrobků krýt dovozem. Jmenovitě jde o obilí pro krmné účely, dále pokrutiny, živočišné moučky, olejnatá semena, surové rostlinné oleje, mořské ryby, ovoce, zeleninu, víno a tabák. Tyto dovozy se stále snižují, některé dřívější byly již vůbec odstraněny, určité komodity budeme však nuceni dovážet dlouhodobě.

Na druhé straně je ČSSR v některých směrech i v postavení mezinárodně specializovaného výrobce a dovozce, například chmele, sladu, sladovnického ječmene, piva, cukru, některých osiv a sadby, jakož i masných specialit a četných výrobků cukrovinářských, drůbežářského, mlékárenského a škrobárenského průmyslu.

V této souvislosti bych chtěl připomenout, že poslanci zahraničního výboru věnovali otázkám pozornost při jednání s vedoucími pracovníky podniku zahraničního obchodu KOOSPOL. Při posuzování otázek spojených s postavením zemědělských a potravinářských produktů na světových trzích se ukázalo, že existují některé otevřené problémy, které je nutno řešit, a to nejen na úrovni vedoucích pracovníků, ale, a to zvlášť - za plné účasti lidí z jednotlivých úseků výroby a ostatních pracovišť. Nemohu jednotlivé úseky podrobněji rozvádět, domnívám se však, že závažnost této věci vyžaduje plné pracovní soustředění pracovníků zahraničního obchodu v oblasti zemědělství a potravinářství na tyto úkoly.