Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1977
III. volební období
27
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky
k souhlasu Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci
mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou,
podepsaná v Berlíně dne 3. října 1977
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se Smlouvou o přátel-
ství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Česko-
slovenskou socialistickou republikou a Německou
demokratickou republikou, podepsanou v Berlíne
dne 11. října 1977.
2
Důvodová zpráva
Vzájemné vztahy mezi Československou socia-
listickou republikou a Německou demokratickou
republikou dosáhly v uplynulém období vysoké
úrovně a dále se rozvíjejí k prospěchu lidu obou
zemí. Jejich rozvoj byl pozitivně hodnocen mi XV.
sjezdu KSČ a IX. sjezdu SED.
Základem rozvoje vzájemných styků jsou kaž-
dodenní styky mezi KSČ a SED, přičemž velký vý-
znam mají osobní setkání generálních tajemníků
obou stran.
Úspěšně se rozvíjí a prohlubuje spolupráce
i mezi parlamenty obou zemí, mezi orgány státní
správy, masovými organizacemi, orgány lidové
správy, mládeží, sportovci aj.
Mezi oběma státy neexistují sporné otázky a je
plná shoda názorů na otázky zahraniční politiky.
Při řešení všech závažných mezinárodních otázek
postupují v úzké spolupráci.
V zahraničně politické oblasti vycházejí ČSSR
a NDR ze závěrů XV. sjezdu KSČ a IX. sjezdu SED,
jakož i ze závěru berlínské konference evropských
komunistických a dělnických stran. Hlavním úko-
lem jejich zahraniční politiky je další upevňo-
vání přátelství, spojenectví a spolupráce se Sovět-
ským svazem na zásadách socialistického Interna-
cionalismu, další posilování jednoty a semknutosti
zemí socialistického společenství a prohlubování
spolupráce v rámci Varšavské smlouvy a RVHP.
Dynamicky se rozvíjí spolupráce i v ekonomic-
ké oblasti, kde se nyní klade důraz na rozvoj koope-
race a specializace. Jde především o spolupráci,
dělbu práce, výrobní specializaci a kooperaci ve
strojírenství, při zajišťování palivoenergetické zá-
kladny, v chemii, dopravě a spotřebním průmyslu.
V roce 1976 dosáhl celkový obrat zahraničního
obchodu více než 1, 5 miliardy rublů a v roce 1977
dojde k jeho dalšímu růstu. Podle obchodní dohody
na léta 1976-1980 dojde ke zvýšení výměny zboží
v porovnání s obdobím 1971-1975 o 56, 8 %.
Velmi dobře se rozvíjí i vědeckotechnická spo-
lupráce. Vedle široké výměny zkušeností z oblasti
vědy a techniky je to i zahájení komplexní spolu-
práce na vybraných tématech vědy, výzkumu a vý-
voje s cílem koordinovat úkoly vědy a techniky
s požadavky výrobní specializace a kooperace ze-
jména ve strojírenství, chemii a spotřebním prů-
myslu. V současné době je uzavřeno 180 smluv
o specializaci a kooperaci ve výzkumu a výrobě.
Široce se rozvinul turistický ruch. Od zavedení
bezvízového styku v r. 1972 překročilo společnou
státní hranici
více nuž 30 miliónu občanů obou zemi.
Ročně navštěvuji asi 2 milióny československých
občanů NDR a asi 6 miliónů občanů NDR přijíždí do
ČSSR.
Velmi úspěšně a na široké základné probíhají
styky kulturní, školské, vědecké, zdravotnické a
sportovní. Svým rozsahem jsou těsně za rozsahem
těchto styků se SSSR.
II.
Smluvní vztahy mezi ČSSR a NDR jsou uprave-
ny v současné době 55 prezidentskými a vládními
dokumenty a několika desítkami dohod resortních.
Přitom probíhají jednání o dalších 9 smluvních do-
kumentech.
Základním smluvním dokumentem, upravujícím
vztahy mezi ČSSR a NDR, je až dosud Smlouva
o přátelství, spolupráci a vzájemně pomoci mezi
Československou socialistickou republikou a Ně-
meckou demokratickou republikou, podepsaná dne
17. března 1967 v Praze.
Od sjednání této smlouvy však došlo k dyna-
mickému rozvoji ve vzájemných vztazích a k po-
zvednutí těchto vztahů ve všech oblastech na kva-
litativně vyšší úroveň. Došlo rovněž k významným
mezinárodně-politickým změnám v Evropě i ve svě-
tě, k nimž patří především dovršení procesu mezi-
národně-právního uznání NDR a prudký vzrůst její
autority ve světě, sjednání Čtyřstranné dohody ze
dne 3. září 1971 o Západním Berlíně, přijetí obou
německých států do OSN, sjednání smluv o vzájem-
ných vztazích mezi socialistickými státy a NSR a
v neposlední řadě i konání a vliv Konference o bez-
pečnosti a spolupráci v Evropě.
Všechny tyto změny spojenecká smlouva z r.
1967 již neodráží. Nehovoří o společně internacio-
nální povinnosti socialistických zemí upevňovat,
rozvíjet a ochraňovat socialistické vymoženosti,
jichž bylo dosaženo, nezmiňuje se o významu dal-
šího zdokonalování ideologické spolupráce a také
její ustanovení o socialistické ekonomické integraci
neodpovídají již současné situaci. Nehovoří se v ní
3
v dostatečné míře ani o podpoře zákonitého procesu
dalšího sbližování socialistických zemí a nezakot-
vuje rovněž potřebu koordinovaného postupu při
řešení mezinárodních i jiných otázek.
Proto při svých rozhovorech v Lánech ve dnech
22. -23. ledna 1976 se generální tajemník ÚV KSČ
Gustav Husák a generální tajemník ÚV SED Erich
Honecker dohodli na sjednání nové Smlouvy o přá-
telství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Česko-
slovenskou socialistickou republikou a Německou
demokratickou republikou, kterou po předcházejí-
cích jednáních obou stran dne 3. října 1977 v Ber-
líně podepsali.
III.
Nová smlouva potvrzuje dosavadní osvědčené
principy, na nichž se rozvíjí vzájemná bratrská spo-
lupráce mezi ČSSR a NDR. Současně však odráží
kvantitativní i kvalitativní rozvoj vzájemných vzta-
hů, k němuž došlo zejména v posledních letech a
vytváří spolehlivou základnu pro další všestranný
rozvoj vzájemných vztahů ve všech oblastech, čímž
bude napomáhat i k upevňování jednoty celého so-
cialistického společenství.
Nová smlouva vyjadřuje základní principy vzá-
jemných vztahů mezi smluvními stranami i vztahů
v rámci celého socialistického společenství, k nimž
patří především rozvoj vzájemných vztahů na zá-
kladě marxismu - leninismu a socialistického inter-
nacionalismu. Jsou v ní dále zakotveny takové zá-
sadní principy a závazky, jako internacionální
povinnost socialistických zemí při obraně vymože-
ností socialismu, v případě ozbrojeného útoku na
jednu ze stran poskytnutí veškeré pomoci druhou
stranou včetně pomoci vojenské, další zdokonalo-
vání politické a ideologické spolupráce a další roz-
voj mezinárodní socialistické dělby práce a socia-
listické integrace v rámci RVHP. V nové smlouvě je
zmíněna i podpora procesu sbližování smluvních
stran a socialistických zemi vůbec, nové prvky vzá-
jemné spolupráce včetně konzultaci a koordinaci;
postupu při řešení mezinárodních otázek.
Smlouva vychází z významných mezinárodně-
politických změn, ke kterým došlo. S přihlédnutím
k politickému vývoji v NDR a k jejímu mezinárodně-
právnímu uznání konstatuje, že NDR splnila zásady
Postupimské dohody a stala se jako svrchovaný ne-
závislý socialistický stát plnoprávným členem
Organizace spojených národů. Definuje v souladu
se Čtyřstrannou dohodou o Západním Berlíně ze
3. září 1971 postavení Západního Berlína tak, že
tento není součástí NSR a nebude jí ani napříště
spravován.
Ve smlouvě je zdůrazněna zvláštní důležitost
neporušitelnosti hranic v Evropě, včetně hranic jak
se vytvořily v důsledku druhé světové války a po-
válečného vývoje, pro bezpečnost v Evropě a
odhodlání smluvních stran společně, ve svazku
s ostatními členskými státy Varšavské smlouvy
a v souladu s ní zajišťovat nedotknutelnost hranic
členských států Varšavské smlouvy včetně hranic
mezi NDR a NSR.
Obě smluvní strany při sjednávání smlouvy
přihlížely i k té skutečnosti, že smlouvy o přátel-
ství, spolupráci a vzájemné pomoci, sjednané mezi
socialistickými státy, máji již více méně vyhraně-
nou formu i náplň.
Nová Smlouva o přátelství, spolupráci a vzá-
jemné pomoci mezi Československou socialistickou
republikou a Německou demokratickou republikou
je významnou politickou smlouvou. Jako taková vy-
žaduje před ratifikací prezidentem republiky sou-
hlasu Federálního shromáždění v souladu s člán-
kem 36 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.
4
SMLOUVA
o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou
a Německou demokratickou republikou
Československá socialistická republika a Ně-
mecká demokratická republika,
vycházejíce z toho, že v historicky krátkém ob-
dobí od osvobození slavnou Sovětskou armádou od
hitlerovského fašismu se v procesu socialistické vý-
stavby mezi Československou socialistickou repub-
likou a Německou demokratickou republikou vy-
tvořila pevná pouta bratrského přátelství a vše-
stranné spolupráce na základě marxismu-leninismu
a socialistického internacionalismu,
pevně rozhodnuty dále všestranně rozvíjet své
úzké přátelské vztahy ku prospěchu obou států,
svých národů a společenství socialistických zemi a
podporovat zákonitý proces dalšího sbližování so-
cialistických zemí a národů,
přikládajíce velký význam dalšímu zdokonalo-
vání politické a ideologické spolupráce, rozvoji a
prohlubování socialistické ekonomické integrace,
usilujíce podle zásad a cílů socialistické zahra-
niční politiky o vytvoření nejpříznivějších meziná-
rodních podmínek pro vybudování socialismu a ko-
munismu,
přikládajíce zásadní význam ochraně územní
celistvosti a svrchovanosti obou států proti jakým-
koliv úkladům,
pevně rozhodnuty důsledně plnit závazky vy-
plývající z varšavské Smlouvy o přátelství, spolu-
práci a vzájemné pomoci ze dne 14. května 1955,
vedeny rozhodnou snahou přispívat k posilo-
vání semknutosti všech zemí socialistického spole-
čenství, spočívající v jednotě společenského zřízení
a konečných cílů,
potvrzujíce, že upevňování, rozvíjení a ochranu
socialistických vymožeností, jichž bylo dosaženo
hrdinným úsilím a obětavou prací lidu, jsou spo-
lečnou internacionální povinností socialistických
zemí,
v pevném úmyslu podporovat další upevnění
míru a bezpečnosti v Evropě a v celém světě a při-
spívat k uskutečňování zásad mírového soužití ve
vztazích mezi státy s rozdílným společenským zří-
zením a na tomto základě rozvíjet plodnou a vzá-
jemně výhodnou spolupráci mezi nimi a rozhodně
vystupovat proti všem silám nepřátelským uvolňo-
vání napětí,
přesvědčeny, že smluvní systém vytvořený mezi
socialistickými státy a kapitalistickými státy a jeho
další rozšiřování má základní význam pro zajištění
bezpečnosti a pro neporušitelnost stávajících hra-
nic v Evropě,
vycházejíce z toho, že Německá demokratická
republika splnila zásady Postupimské dohody a
stala se jako svrchovaný nezávislý socialistický
stát plnoprávným členem Organizace spojených ná-
rodů,
berouce v úvahu pozoruhodné výsledky, kte-
rých oba státy dosáhly při budování rozvinuté so-
cialistické společnosti,
přikládajíce velký význam dalšímu rozvoji a
zdokonalení smluvně-právní základny svých vzá-
jemných vztahů a se zřetelem na změny, k nimž
došlo v Evropě a v celém světě,
vedeny cíli a zásadami Charty Organizace spo-
jených národů,
se dohodly takto:
Článek 1
Vysoké smluvní strany budou v souladu se zá-
sadami socialistického internacionalismu i dále pro-
hlubovat své vztahy trvalého a nezlomného přátel-
ství a bratrské vzájemné pomoci ve všech oblas-
tech. V tomto duchu budou plánovitě a neochvějně
rozvíjet všestrannou spolupráci a vzájemně si po-
skytovat všestrannou podporu, vycházejíce přitom
že vzájemného respektování státní svrchovanosti a
nezávislosti, rovnoprávnosti a nevměšování do
vnitřních záležitostí.
Článek 2
Vysoké smluvní strany budou stále účinněji
užívat hmotného a duševního potenciálu svých ná-
rodů a států k vybudování socialistické a komunis-
tické společnosti a k upevnění socialistického
společenství.
V souladu se zásadami a cíli socialistické eko-
nomické integrace a v zájmu lepšího uspokojování
stále rostoucích hmotných a duchovních potřeb
svých národů budou využívat všech stávajících
možností k rozšíření a zintensivnění vzájemně vý-
5
hodné dvoustranné i vícestranné hospodářské a
vědeckotechnické spolupráce, včetně spolupráce
v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci.
Obě strany budou i nadále dlouhodobě koordi-
novat a slaďovat národohospodářské plány, rozši-
řovat specializaci a kooperaci ve výrobě a výzkumu,
uvádět v soulad perspektivní opatření v důležitých
oblastech hospodářství, vědy a techniky, vyměňovat
si poznatky a zkušenosti získané z budování socia-
lismu a komunismu, a v zájmu zvyšování efektiv-
nosti společenské výroby zajišťovat stále užší sou-
činnost národních hospodářství obou států.
Článek 3
Vysoké smluvní strany budou napomáhat spo-
lupráci mezi orgány státní moci a mezi společen-
skými organizacemi pracujících.
Obě strany budou podporovat rozvoj dobré
sousedské socialistické spolupráce ve všech oblas-
tech společenského života a další plánovitý rozvoj
přímých vztahů mezi osazenstvy závodů k výměně
pracovních zkušenosti, jakož i mezi kraji a okresy,
městy, vysokými školami a jinými institucemi. Bu-
dou napomáhat přátelským stykům mezi pracující-
mi a mezi všemi občany obou států a zvláštní vý-
znam budou přikládat rozvoji kontaktů mezi
mládeží obou zemí.
Článek 4
Vysoké smluvní strany budou plánovitě rozvíjel
a prohlubovat spolupráci obou zemí ve vědě a kul-
tuře, v oblasti vzdělávání, v literatuře a umění, tis-
ku, rozhlasu, televizi a filmu, zdravotnictví, ochra-
ně životního prostředí, turistiky, tělesné výchovy
a sportu i v jiných oblastech.
Článek 5
Vysoké smluvní strany budou všestranně pod-
porovat další rozvoj bratrských vztahů mezi všemi
státy socialistického společenství a vždy jednat
v duchu upevňování jejich jednoty a semknutosti.
Budou činit nezbytná opatření k ochraně a obraně
historických vymožeností socialismu, bezpečnosti a
nezávislosti obou zemí.
Článek 6
Vysoké smluvní strany budou i nadále usilovat
o důsledné uskutečňování zásad mírového soužili
států s rozdílným společenským zřízením, Závěreč-
ného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci
v Evropě, o rozšíření a prohloubení procesu uvol-
ňování napěti a budou aktivně přispívat k defini-
tivnímu vyloučení války ze života národů. Učiní
vše pro obranu míru ve světě a pro bezpečnost ná-
rodů před úklady agresivních sil imperialismu a
reakce, pro zastavení závodů ve zbrojení, pro vše-
obecné a úplné odzbrojení, pro definitivní odstra-
nění kolonialismu ve všech jeho podobách u pro-
jevech a budou podporovat státy osvobozené od
koloniálního útlaku při upevňování jejich národní
nezávislosti a svrchovanosti.
Článek 7
Vysoké smluvní strany považují neporušitelnost
státních hranic v Evropě včetně hranic vytvořených
v důsledku druhé světové války a poválečného vý-
voje za nejdůležitější předpoklad zajištění evropsko
bezpečnosti. Jsou pevně odhodlány společně,
ve
svazku s ostatními členskými státy varšavské
Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci
ze dne 14. května 1955 a v souladu s ní zajišťovat
nedotknutelnost hranic členských států varšavské
smlouvy, včetně hranic mezi Německou demokra-
tickou republikou a Spolkovou republikou Německa.
Obě strany budou společně čelit všem projevům
revanšismu a militarismu a budou usiloval o dů-
sledné dodržování smluv uzavřených s cílem upev-
nit evropskou bezpečnost.
Článek 8
V souladu se Čtyřstrannou dohodou z 3. září
1971 budou vysoké smluvní strany udržoval a roz-
víjet své styky se Západním Berlínem, vycházejíce
z toho, že není součástí Spolkové republiky Němec-
ka a nebude jí ani napříště spravován.
Článek 9
Bude-li jedna z vysokých smluvních stran vy-
stavena ozbrojenému útoku kteréhokoli státu či
skupiny států, bude to druhá vysoká smluvní strana
považovat za útok proti sobě a neprodleně jí po-
skytne veškerou pomoc, včetně pomoci vojenské,
a bude ji všemi prostředky, které má k dispozici,
podporovat při uplatňování práva na individuální
nebo kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty
Organizace spojených národů.
O opatřeních přijatých na základě tohoto člán-
ku budou vysoké smluvní strany neprodleně infor-
movat Radu bezpečnosti Organizace spojených ná-
rodů a budou postupovat podle ustanovení Charty
Organizace spojených národů.
Článek 10
Vysoké smluvní strany se budou navzájem in-
formovat a radit o všech významných mezinárod-
ních i jiných otázkách a ve své činnosti budou vy-
cházet z dohodnutého společného postoje.
6
Článek 11
Tuto smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí
v platnost výměnou ratifikačních listin, která se
uskuteční co nejdříve v Praze.
Článek 12
Tato smlouva se uzavírá na dobu dvaceti pěti
let a bude se automaticky prodlužovat vždy o dal-
ších deset let, neprojeví-li jedna z vysokých smluv-
ních stran přání ji vypovědět a neoznámí-li to
dvanáct měsíců před uplynutím období platnosti.
Dáno v Berlíně dne 3. října 1977, ve dvou vy-
hotoveních, každé v českém a německém jazyce,
přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Československou socialistickou republiku:
G. Husák v. r.
Za Německou demokratickou republiku:
E. Honecker v. r.