9

právo na užití jakéhokoli autorského
práva k dílu literárnímu, uměleckému
nebo vědeckému včetně kinematografic-
kých filmů a filmů nebo pásek pro roz-
hlasová nebo televizní vysílání.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jest-
liže příjemce licenčních poplatků mající bydliště či
sídlo v jednom smluvním státě má v druhém smluv-
ním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj,
stálou provozovnu, s níž je skutečně spojeno právo
nebo majetek, které jsou zdrojem licenčních po-
platků. V takovém případě se použijí ustanovení
článku 7.

5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají
zdroj v určitém smluvním státě, je-li plátcem tento
smluvní stát sám, jeho místní úřad nebo osoba ma-
jící bydliště či sídlo v tomto smluvním státě. Jest-
liže však osoba, která platí licenční poplatky, ať
má nebo nemá bydliště či sídlo v některém smluv-
ním státě, má v jednom smluvním státě stálou pro-
vozovnu, ve spojení s níž vznikl závazek platit
licenční poplatky, a jestliže takové licenční
poplatky nese ke své tíži tato stálá provozovna,
předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj
v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provo-
zovna umístěna.

6. Jestliže částka placených licenčních poplat-
ků, posuzováno se zřetelem k užívání, právu nebo
informaci, za které jsou placeny, přesahuje v dů-
sledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem
a příjemcem, nebo mezi oběma a třetí osobou část-
ku, kterou by byl smluvil plátce s příjemcem, kdyby
nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení to-
hoto článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku.
Část platů, která ji přesahuje, bude v tomto přípa-
dě podrobena zdanění podle právních předpisů
každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním
ustanovením této smlouvy.

Článek 13

1. Zisk ze zcizení nemovitého majetku, jehož
definice je uvedena v článku 6 odstavec 2, může
být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je takový
majetek umístěn.

2. Zisk ze zcizení každého jiného než nemovi-
tého majetku, který je částí provozního majetku
stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvní-
ho státu má v druhém smluvním státě, nebo kaž-
dého jiného než nemovitého majetku příslušejícího
ke stálé základně, kterou osoba mající bydliště
v jednom smluvním státě má v druhém smluvním
státě pro výkon svobodného povolání, včetně zisku
ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo
spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základ-
ny, může být zdaněn v tomto druhém smluvním
státě. Avšak zisk docílený osobou mající bydliště či
sídlo v některém smluvním státě ze zcizení lodí

nebo letadel používaných v mezinárodní dopravě a
každého jiného než nemovitého majetku příslušejí-
cího k provozu takových lodí nebo letadel podléhá
zdanění pouze v tomto smluvním státě.

3. Zisk docílený osobou mající bydliště či sídlo
v některém smluvním státě ze zcizení majetkových
hodnot jiných než těch, o nichž se pojednává v od-
stavcích 1 a 2, podléhá zdanění jen v tomto smluv-
ním státě.

Článek 14

1. Příjem, který osoba mající bydliště v jednom
smluvním státě pobírá za služby poskytované při
výkonu svobodného povolání nebo jiné nezávislé
činnosti podobné povahy, podléhá zdanění pouze
v tomto smluvním státě, ledaže tato osoba má pra-
videlně k dispozici v druhém smluvním státě stálou
základnu pro výkon svých činností. Jestliže má ta-
kovou stálou základnu, může být příjem zdaněn
v tomto druhém smluvním státě, avšak pouze v ta-
kovém rozsahu, v jakém jej lze přičítat této stálé
základně.

2. Výraz "svobodná povolání" zahrnuje ob-
zvláště nezávislé činnosti vědecké, literární, umě-
lecké, vychovatelské nebo učitelské, a nezávislé
činnosti lékařů, právníku, inženýrů, architektů,
dentistů a účetních.

Článek 15

1. Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které
osoba mající bydliště v jednom smluvním státě po-
bírá z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou
ustanovení článků 16, 18, 19, 20 a 21 zdanění jen
v tomto smluvním státě, pokud zaměstnání není vy-
konáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam za-
městnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté
z tohoto zaměstnání zdaněny v tomto druhém
smluvním státě.

2. Odměny, které osoba mající bydliště v jed-
nom smluvním státě pobírá z důvodu zaměstnání
vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají
bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen
v prvně zmíněném smluvním státě, jestliže:

a) příjemce se zdržuje v tomto druhém smluvním
státě během jednoho nebo více období, která
vcelku nepřekročí 183 dnů v příslušném kalen-
dářním roce, a

b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo
ve jménu zaměstnavatele, který nemá bydliště
či sídlo v tomto druhém smluvním státě, a

c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo
stálé základně, kterou má zaměstnavatel
v tomto druhém smluvním státě.

3. Odměny z důvodu zaměstnání vykonávaného
na palubě lodi nebo letadla používaných v meziná-
rodní dopravě podnikem některého smluvního státu

10

mohou být bez ohledu na předcházející ustanovení
tohoto článku zdaněny v tomto smluvním státě.

Článek 16

Odměny, které osoba mající bydliště v někte-
rém smluvním státě pobírá jako člen správní nebo
dozorčí rady společnosti, která má sídlo v druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto dru-
hém smluvním státě.

Článek 17

1. Příjem, který pobírají veřejně vystupující di-
vadelní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci a
hudebníci nebo sportovci z této své osobní činnosti,
může být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15
zdaněn ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto čin-
nosti umělců a sportovců vykonávány.

Takový příjem se však v tomto smluvním státě
osvobodí od daně, jestliže takové činnosti vykoná-
vají fyzické osoby, které mají bydliště v druhém
smluvním státě, podle zvláštního programu kultur-
ních výměn, dohodnutého vládami obou smluvních
států.

2. jestliže příjem týkající se osobní činnosti
umělců nebo sportovců, nepřipadá tomuto umělci
nebo sportovci samému, ale jiné osobě, může být
tento příjem zdaněn bez ohledu na ustanovení člán-
ků 7, 14 a 15 ve smluvním státě, ve kterém jsou
činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.

Takový příjem se však v tomto smluvním státě
osvobodí od daně, jestliže je pobírán z činností vy-
konávaných fyzickými osobami, které mají bydliště
v druhém smluvním státě, podle zvláštního progra-
mu kulturních výměn dohodnutého vládami obou
smluvních států a jestliže tento příjem připadá jiné
osobě, která má bydliště či sídlo v tomto druhém
smluvním státě.

Článek 18

Penze a jiné podobné platy, poukazované z dů-
vodu dřívějšího zaměstnání osobě mající bydliště
v některém smluvním státě a jakékoli pravidelné
opětující se platy poukazované takové osobě pod-
léhají zdanění pouze v tomto smluvním státě.

Článek 19

1. a) Odměny jiné než penze, vyplácené někte-
rým smluvním státem nebo jeho místním
úřadem fyzické osobě za služby prokáza-
né tomuto smluvnímu státu nebo jeho
místnímu úřadu pří výkonu funkcí ve
státní správě podléhají zdanění jen v tom-
to smluvním státě.

b) Takové odměny však podléhají zdanění
pouze v druhém smluvním státě, jestliže
služby byly prokázány v tomto druhém

smluvním státě, příjemce má bydliště
v tomto druhém smluvním státě a

i) je státním občanem tohoto druhého
smluvního státu nebo

ii) nezískal bydliště v tomto druhém smluv-
ním státě jen za účelem konání těchto
služeb.

2. a) Jakékoli penze vyplácené některým

smluvním státem nebo jeho místním úřa-
dem nebo z fondů, jimž poskytují příspěv-
ky, fyzické osobě za služby prokázané
tomuto smluvnímu státu nebo jeho míst-
nímu úřadu, podléhají zdanění pouze
v tomto smluvním státě.

b) Takové penze však podléhají zdanění
pouze v druhém smluvním státě, jestliže
příjemce penze je státním občanem to-
hoto druhého smluvního státu a má
v tomto druhém smluvním státě bydliště.

3. Ustanovení článků 15, 16, 17 a 18 se použijí
na odměny a penze vyplácené za služby prokázané
v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností
prováděnou některým smluvním státem nebo jeho
místním úřadem.

Článek 20

1. Profesor nebo učitel, který dočasně navštíví
některý smluvní stát po dobu nepřesahující dva
roky, aby tam vyučoval nebo vedl výzkumné práce
na univerzitě, koleji, škole nebo na jiném uznáva-
ném vzdělávacím ústavu, a který má nebo bezpro-
středně před takovou návštěvou měl bydliště v dru-
hém smluvním státě, podléhá pouze v tomto druhém
smluvním státě dani z odměny za takové vyučování
nebo výzkum.

2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na pří-
jem z výzkumné činnosti, jestliže se takový výzkum
provádí v prvé řadě pro soukromý prospěch určité
osoby nebo určitých osob.

Článek 21

Plat nebo příjem, který dostává na úhradu ná-
kladů své výživy, vzdělání nebo praxe studující nebo
učeň, který se zdržuje v některém smluvním státě
pouze za účelem svého vzdělání, výcviku nebo zís-
kání zvláštních technických zkušeností, a který má
nebo bezprostředně předtím měl bydliště v druhém
smluvním státě, se osvobodí od daně v prvně zmí-
něném státě, jestliže takové platby mu byly pouká-
zány do tohoto prvně zmíněného státu ze zahraničí,
nebo jestliže takový příjem pobíral za své osobní
služby prokázané v prvně zmíněném smluvním státě
v částce nepřesahující 600 000 japonských jenů
nebo jejich protihodnotu v československých koru-
nách během kteréhokoli daňového roku.

11

Č l á n e k 22

Části příjmu osoby mající bydliště či sídlo
v některém smluvním státe, které nejsou výslovné
uvedeny v předcházejících článcích této smlouvy,
podléhají zdanění jen v tomto státě.

Článek 23

Dvojí zdanění příjmu se vyloučí tímto způso-
bem:

a) jestliže osoba mající bydliště nebo sídlo v Ja-
ponsku pobírá příjem z Československa a jest-
liže tento příjem může být podle ustanovení
tého smlouvy zdaněn v obou smluvních státech,
povolí se podle japonských předpisů o zapo-
čtení zahraniční daně na japonskou daň zapo-
číst částku československé daně, která se platí
z tohoto příjmu, na japonskou daň, vyměřenou
této osobě. Částka, která se započte, však ne-
přesáhne takovou část japonské daně, která
poměrně připadá na tento příjem.

b) I. Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Čes-
koslovensku pobírá příjem, který může být po-
dle ustanovení této smlouvy zdaněn v Japonsku,
vyjme Československo s výhradou ustanovení
odstavce ii) takový příjem ze zdanění. Při vý-
počtu daně z ostatního příjmu této osoby však
může použít sazbu daně, která by se použila,
kdyby vyňatý příjem nebyl takto vyňat ze zda-
nění.

II. Jestliže osoba mající bydliště či sídlo
v Československu pobírá příjem, který může
být podle ustanovení článků 10, 11, 12, 16 a 17
této smlouvy zdaněn také v Japonsku, povolí
Československo snížit daň z příjmu této osoby
o částku rovnající se dani zaplacené v Japon-
sku. Částka, o kterou se daň sníží, však nepře-
sáhne takovou část československé daně vypo-
čtené předtím, než bylo snížení daně povoleno,
která poměrně připadá na příjem, který byl po-
dle ustanovení článku 10, 11, 12, 16 a 17 této
smlouvy zdaněn v Japonsku.

III. Odvody placené československými státními
hospodářskými organizacemi do státního roz-
počtu se považují za československou daň.

Článek 24

1. Příslušníci jednoho smluvního státu, ať mají
či nemají bydliště či sídlo v některém smluvním
státě, nebudou podrobeni v druhém smluvním státě
žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spoje-
ným, které by byly jiné nebo tíživější než zdanění
a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mo-
hou být za stejných okolností podrobeni příslušníci
tohoto druhého smluvního státu.

2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jed-
noho smluvního státu má v druhém smluvním státě,

se neprovede v tomto druhém smluvním státě způ-
sobem méně příznivým než zdanění podniků tohoto
druhého smluvního státu, které vykonávají tutéž
činnost.

Toto ustanovení nebude vykládáno jako záva-
zek jednoho smluvního státu, aby přiznal osobám
majícím bydliště v druhém smluvním státě osobní
srážky, slevy a snížení daně z důvodu osobního
stavu nebo povinností k rodině, které přiznává oso-
bám, které na jeho území mají bydliště.

3. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž
jmění je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo ve
vlastnictví nebo pod kontrolou osoby nebo osob
majících bydliště či sídlo v druhém smluvním státě,
nebudou podrobeny v prvně zmíněném smluvním
státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spo-
jeným, které by byly jiné nebo tíživější než zdanění
a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mo-
hou být podrobeny jiné podobné podniky tohoto
prvně zmíněného státu.

4. Výraz "zdanění" označuje v tomto článku
daně jakéhokoli druhu a pojmenování.

Článek 25

1. jestliže se osoba mající bydliště či sídlo v ně-
kterém smluvním státě domnívá, že opatření uči-
něná jedním nebo oběma smluvními státy mají nebo
budou mít za následek pro ni zdanění, které není
v souladu s touto smlouvou, může nezávisle na
opravných prostředcích, které poskytuje zákono-
dárství těchto smluvních státu, předložit svůj pří-
pad příslušnému úřadu smluvního státu, ve kterém
má bydliště či sídlo.

2. Příslušný úřad se bude snažit, aby otázku
upravil vzájemnou dohodou s příslušným úřadem
druhého smluvního státu za účelem zamezení zda-
nění, které není ve shodě s touto smlouvou, jestliže
bude námitku považovat za odůvodněnou a jestliže
sám nebude s to najít uspokojivé řešení.

3. Příslušné úřady smluvních států se budou
snažit vyřešit vzájemnou dohodou obtíže nebo po-
chybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo
aplikaci této smlouvy. Mohou se také vzájemně po
radit za účelem vyloučení dvojího zdanění v přípa-
dech, které nejsou upraveny touto smlouvou.

4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít
v přímý styk za účelem dohody ve smyslu předcho-
zích odstavců.

Článek 26

1. Příslušné úřady smluvních států si budou vy-
měňovat informace nutné pro provádění této
smlouvy a vnitrostátních zákonů smluvních států,
týkajících se daní, na které se tato smlouva vzta-
huje, pokud zdanění, které upravují, je v souladu
s touto smlouvou. Všechny informace takto vymě-

12

něné budou považovány za tajné a mohou být sdě-
leny jen osobám nebo úřadům pověřeným vyměřo-
váním nebo vybíráním daní, které jsou předmětem
této smlouvy.

2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném
případě vykládána tak, že ukládají jednomu ze
smluvních států povinnost:

a) provést administrativní opatření, která by byla
v rozporu s právními předpisy nebo správní
praxí tohoto nebo druhého smluvního státu;

b) poskytnout informace, které by nemohly být
dosaženy na základě právních předpisů nebo
normální administrativní praxe tohoto nebo
druhého smluvního státu, nebo

c) poskytnout informace, které by odhalily živ-
nostenské, podnikové, průmyslové, obchodní
nebo profesionální tajemství nebo výrobní po-
stup nebo informace, jejichž sdělení by bylo
v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public).

Článek 27

Ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňo-
vých výsad, které diplomatičtí a konzulární funk-
cionáři požívají podle obecných pravidel meziná-
rodního práva nebo podle ustanovení zvláštních
dohod.

Článek 2 a

1. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační
listiny budou vyměněny v Tokiu co nejdříve.

2. Tato smlouva nabude platnosti 30. dnem po
výměně ratifikačních listin a bude se v obou
smluvních státech aplikovat na příjem za všechny
daňové roky, které počnou 1. ledna kalendářního
roku následujícího po roce, ve kterém tato smlouva
nabude platnosti, nebo později.

Článek 29

Tato smlouva se sjednává na neurčitou dobu.
Každý smluvní stát ji však může vypovědět písem-
nou výpovědí zaslanou diplomatickou cestou dru-
hému smluvnímu státu nejpozději 30. června kaž-
dého kalendářního roku po uplynutí lhůty pěti roků
ode dne, kdy smlouva nabyla platnosti. V takovém
případě se smlouva již nepoužije v obou smluvních
státech na příjem za všechny daňové roky, které
počnou 1. ledna kalendářního roku následujícího
po roce, ve kterém byla dána výpověď, nebo poz-
ději.

Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli
řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu.

Dáno ve dvojím vyhotovení v Praze dne 11. říj-
na 1977 v anglickém jazyce.

Za Československou socialistickou republiku:
Hájek v. r.

Za Japonsko:
Fumihiko Suzuki v. r.