- 8 -
4. Pokud jo v některém smluvním státě obvyklé stanovit
zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě
rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nevyluču-
je ustanovení odstavce 2, aby tento smluvní stát stanovil
zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením. Použitý
způsob rozdělení zisků musí být však takový, aby výsledek byl
v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.
5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě
skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro
podnik
6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se
pro aplikaci předchozích odstavců stanoví každý rok stejným
způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.
7. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává
v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch člán-
ků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Článek 8
Lodní a letecká doprava
1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní
dopravě mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém
je umístěno skutečné vedení podniku.
2. Jestliže skutečné vedení podniku námořní dopravy
je umístěno na palubě lodi, bude se považovat ze umístěné
ve smluvním státě, ve kterém je domovský přístav této lodi
nebo, není-li takový domovský přístav, ve smluvním státě, ve
kterém má provozovatel lodi bydliště či sídlo,
3. Ustanovení odstavce 1 se použije také na zisky
z účasti na poolu, společném provozu nebo na jiném mezinárodním
provozním sdružení.
4. Ustanovení odstavce 1 se použije na zisky dosažené spo-
lečným Horským, Dánským a Švédským konsortiem letecké dopravy,
Skandinávskými aeroliniami (SAS), avšak jen na takovou část zisků,
která odpovídá účasti, kterou vlastní na tomto konsortiu akciová
společnost Det norske Luftfertselskap (DNL), která je norským
partnerem Skandinávských aerolinií (SAS).
- 9 -
Článek 9
Sdružené podniky
Jestliže
a)se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo ne-
přímo na vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního
státu, nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení,
kontrole nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku
druhého smluvního státu,
a jestliže v těchto případech byly mezi oběma podniky v jejich
obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jim uloženy
podmínky, které se liší od podmínek, které by byly sjednány
mezi podniky nezávislými, mohou být do zisků tohoto podniku
včleněny a přiměřeně zdaněny zisky, které bez těchto podmínek
by byly docíleny jedním z podniků, které však vzhledem k těmto
podmínkám docíleny nebyly.
Článek 10
Dividendy
1. Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jed-
nom smluvním státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Tyto dividendy však mohou být zdaněny také ve smluvním
státě, v němž má sídlo společnost, která je vyplácí, a to po-
dle práva tohoto státu, daň takto uložená však nesmí přesáhnout:
a) 5 % hrubé částky dividend, jestliže příjemcem je
společnost (jiná než osobní společnost, která není právnickou
osobou), která vlastní přímo nejméně 25 % jmění společnosti
vyplácející dividendy;
b) 15 % hrubé částky dividend ve všech ostatních
případech,
- 10 -
Tento odstavec se nedotkne zdanění zisků společnosti,
z nichž jsou dividendy vypláceny.
3, Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou
dohodou způsob aplikace odstavce 2.
4, Výraz "dividendy" použitý v tomto článku označuje
příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s účastí
na zisku a příjmy z jiných společenských práv, které jsou podle
daňového práva státu, ve kterém má sídlo společnost, která
vyplácí dividendy, podrobeny stejnému zdanění jako příjmy
z akcií.
5. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužiji, jestliže pří-
jemce dividend mající bydliště či sídlo v jednom smluvním stá-
tě vykonává v druhém smluvním státě, v němž má sídlo společ-
nost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo
nezávislé povolání prostřednictvím trvalého zařízení tam umístě-
ného a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, sku-
tečné patří k této stálé provozovně nebo k tomuto trvalému za-
řízení. V takovém případe se použijí ustanovení článku 7 pří-
padně článku 14.
6. Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním,
státě dosahuje zisky nebo příjem z druhého smluvního státu,
nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností
osobám majícím bydliště či sídlo v prvně zmíněném státě ani
podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených
zisků, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstá-
vají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů docílených v tomto
druhém státě.
Členek 11
Úroky
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené
osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě mohou být
zdaňěny pouze v tomto druhém státě.
- 11 -
2. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy
z pohledávek jakéhokoli druhu, i když jsou zajištěny zástav-
ními právy na nemovitostech nebo opatřeny účastí na zisku dluž-
níka i a obzvláště příjmy z veřejných půjček a z obligací včetně
a nimi spojených prémií & zisků ze slosovatelných půjček,
3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže příjemce
úroků, který má bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vy-
konává v druhem smluvním státe, ve kterém mají úroky zdroj,
průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provo-
zovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání prostřed-
nictvím trvalého zařízení tam umístěného a jestliže pohledávka,
ze které jsou úroky placeny, skutečně patří k této stálé provozovně
nebo k tomuto trvalému zařízení. V takovém případě se použijí
ustanovení členku 7 případně článku 14,
4. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k pohle-
dávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních
vztahů existujících mezi plátcem a příjemcem nebo mezi oběma
a třetí osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce s pří-
jemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení toho-
to článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka platů,
která ji přesahuje, může být v tomto případě zdaněna podle
práva každého smluvního státu a s přihlédnutím k jiným ustano-
vením této smlouvy.
Článek 12
Licenční poplatky.
1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státe
a placené osobě, která má bydliště či sídlo v, druhém smluvním
státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2, Licenční poplatky uvedené v odstavci 3 písmeno a) mohou
však být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj,
a to podle práva tohoto státu, den takto uložená však nesmí
- 12 -
překročit 5 % hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné úřady
smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto
omezení.
3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku
označuje platy jakéhokoli druhu pobírané za užití nebo za právo
na užití
a) patentů, ochranných známek, vzorů nebo modelů, plánů,
tajných vzorců nebo postupů nebo průmyslového, obchodního nebo
vědeckého zařízení nebo za sdělení průmyslových, obchodních nebo
vědeckých zkušeností;
b) autorských práv k dílům literárním, uměleckým nebo
vědeckým včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro
televizní nebo rozhlasové vysílání.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže pří-
jemce licenčních poplatků mající bydliště či sídlo v jednom
smluvním státě vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém ma-
jí licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo
nezávislé povolání prostřednictvím trvalého zařízení tam umístě-
ného a jestliže práva nebo majetkové hodnoty, za které
jsou
licenční poplatky placeny, skutečně patří k této stálé provozovně
nebo k tomuto trvalému zařízení. V takovém případě se použijí
ustanovení článku 7 případně článku
14.
5, Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom
smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám,
jeho nižší správní útvar, místní úřad nebo osoba mající bydliště
či sídlo v tomto státě. Jestliže však osoba, která platí
licenční poplatky, bez ohledu na to, zda má nebo nemá bydliště
či sídlo v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě
stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikl závazek, pro který
jsou licenční poplatky placeny a jestliže tyto licenční poplatky
jdou k tíži této stálé provozovně, předpokládá se, že licenční
poplatky mají zdroj ve státě, ve kterém je stálá provozovna
umístěna.
- 13 -
6. Jestliže částka licenčních poplatků, posuzováno se
zřetelem k užívání, právu nebo informaci, za které jsou placeny,
přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plát-
cem a příjemcem nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by
byl smluvil plátce s příjemce, kdyby nebylo takových vztahů, po-
užijí se ustanovení tohoto členku jen na tuto naposledy zmíně-
nou částku. Částka platů, která ji přesahuje, může být v tomto
případě zdaněna podle práva každého smluvního státu a s při-
hlédnutím k jiným ustanovením této smlouvy.
Článek 13
Zisky ze zcizení majetku
1. Zisky, které pobírá osoba mající bydliště či sídlo
v jednom smluvním státě ze zcizení nemovitého majetku ve
smyslu článku 6, který leží v druhém smluvním státě, mohou být
zdaněny v tomto druhém státě.
2, Zisky ze zcizení movitého majetku, který je provozním
majetkem stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního
státu v druhém smluvním státě nebo který patří k trvalému zaří-
zení, která osoba mající bydliště v jednom smluvním státě má
v druhém smluvním státe k výkonu nezávislého povolání, včetně
takových zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo
spolu s celým podnikem) nebo takového trvalého zařízení, mohou
být zdaněny v tomto druhém státě.
3. Zisky ze zcizení lodí nebo letadel používaných v mezi-
národní dopravě nebo movitého majetku, který slouží provozu těchto
lodí nebo letadel, mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, ve
kterém je umístěno skutečné vedení podniku.
4, Zisky ze zcizení majetku, který není uveden v odstavcích
1, 2 a 3, mohou být zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém má
zcizitel bydliště či sídlo.
- 14 -
Článek 14
Nezávislá povolání.
1. Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním
státě pobírá ze svobodného povolání nebo jiné nezávislé činnosti
podobné povahy, nohou být zdaněny jen v tomto státě, pokud tato
osoba nemá pravidelně k dispozici v druhém smluvním státě
trvalé zařízení k výkonu své činnosti. Jestliže má k dispozici
tahové trvalé zařízení, nohou být příjmy zdaněny v druhém
smluvním státě, avšak pouze v rozsahu, v jakém je lze přičítat
tomuto trvalému zařízení.
2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávisle
vykonávané činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské
nebo učitelské, jakož i samostatné činnosti lékařů, právních
zástupců, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců.
Článek 15
Zaměstnání
1. Platy, mzdy a podobné odměny, která osoba mající byd-
liště v jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání, nohou
být s výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 zdaněny jen v tom-
to státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním
státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté
za ně zdaněny v tento druhém státě.
2. Odměny, které osoba majíci bydliště v jednom smluvním
státě pobírá ze zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě,
mohou být bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdaněny jen v prvně
zmíněném státě, jestliže:
a) příjemce se nezdržuje v druhém státě po jedno nebo
více období v úhrnu déle než 188 dnů v příslušném kalendářním
roce a
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnava-
tele, který nemá bydliště či sídlo v druhém státě, a
- 15 -
c) odměny nejdou k tíží stálé provozovně nebo trvalému
zařízení, které má zaměstnavatel v druhém státě.
3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, mohou
být odměny pobírané ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi
nebo letadla v mezinárodní dopravě zdaněny jen ve smluvním státě,
ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku. Odměny ze zaměst-
nání vykonávaného na palubě letadla provozovaného konsortiem
letecké dopravy, Skandinávskými aeroliniemi (SAS), které pobírá
osoba mající bydliště v Norsku, mohou být zdaněny jen v Norsku.
Článek 16
Tantiemy.
Odměny členů dozorčí nebo správní rady a podobné
platy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě
pobírá jako člen dozorčí nebo správní rady společnosti, která
má sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto
druhém státě.
Článek 17
Umělci a sportovci
1. Příjmy, které pobírají veřejně vystupující umělci
jako např. divadelní, filmoví, rozhlasoví a televizní umělci a
hudebníci nebo jako sportovci ze své osobně vykonávané činnosti,
mohou být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zdaněny ve
smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány,
2, Jestliže příjmy z činnosti, kterou osobně vykonává umělec
nebo sportovec v této vlastnosti, neplynou tomuto umělci nebo
sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez
ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě,
ve kterém umělec nebo sportovec vykonává svoji činnost.
- 16 -
3. Příjmy z činností definovaných v odstavci 1, vykoná-
vaných v rámci kulturní výměny mezi smluvními státy, budou
bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 osvobozený od zdanění ve
smluvním státě, ve kterém jsou tyto, činnosti, vykonávány.
Článek 18
Veřejné služby
1. a) Odměny jiné než penze, vyplácené některým smluvním
státem, jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem
fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, správnímu útvaru
nebo místnímu úřadu mohou být zdaněny jen v tomto státe.
b) Takové odměny však mohou být zdaněny jen v druhém
smluvním státě, jestliže služby byly vykonávány v tomto státě,
příjemce má v tomto druhém smluvním státě bydliště a
(i) je státním občanem tohoto státu, nebo
(ii) nezískal bydliště v tomto státě jen proto,
aby
vykonával tyto služby, nebo
(iii) není podroben dani z takových odměn ve smluvním
státě, ze kterého jsou tyto odměny placeny.
2. Jakékoli penze, vyplácené-některým smluvním státem,
jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem nebo vyplácené
z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto
státu, správnímu útvaru nebo místnímu úřadu, mohou být zdaněny
v tomto státě.
3. Ustanovení článků 15, 13 a 19 se použijí na odměny
a penze za služby prokázané ve spojení s průmyslovou nebo obchod-
ní činností prováděnou některým smluvním státem, jeho nižším
správním utvářen nebo místním úřadem.
- 17 -
Článek 19
Penze a renty
1. Penze a jiné podobné platy, výživné a renty, placené
osobě mající bydliště v některém smluvním státě, mohou být s vý-
hradou ustanovení článku 18 odstavec 2 zdaněny jen v tomto státě.
2. Penze a jiné platy vyplácené podle předpisů o veřejném
sociálním zabezpečení některého smluvního státu mohou být zda-
něny v tomto státě.
Článek 20
Studenti
Platy, které dostává na výživu, vzdělání nebo výcvik
student, praktikant nebo učeň, který se zdržuje v některém
smluvním státě pouze za účelem vzdělání nebo výcviku a který mé
v druhém smluvním státě bydliště nebo tam měl bydliště bezprostřed-
ně před svou návštevou v prvně zmíněném státě, nemohou být zda-
něny v prvně zmíněném smluvním státě, pokud tyto platy pocháze-
jí ze zdrojů mimo tento stát.
Článek 21
Jiné příjmy
Příjmy osoby mající bydliště či sídlo v některém smluvním
státě, o nichž se výslovně nepojednává v předchozích článcích
této smlouvy, mohou být zdaněny jen v tomto státě.
Článek 22
Majetek
1. Nemovitý majetek ve smyslu článku 6 může být zdaněn
ve smluvním státě, ve kterém je umístěn.
2. Movitý majetek, který je provozním majetkem stélé pro-
vozovny podniku nebo který patří k trvalému zařízení užívanému
k výkonu nezávislého povolání, může být zdaněn ve smluvním státě,
ve kterém stálá provozovna nebo trvalé zařízení jsou umístěny.
- 18 -
3. Lodi a letadla používané v mezinárodní dopravě a movi-
tosti sloužící k provozováni takových lodí a letadel nohou být
zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné
vedení podniku.
4. Všechny ostatní části majetku osoby mající bydliště
či sídlo v některém smluvním státě mohou být zdaněny jen
v tomto státě.
Článek 23
Vyloučení dvojího zdanění
1. Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluv-
ním státě pobírá příjem nebo vlastní majetek, který může být
v souladu s ustanovením této smlouvy zdaněn v druhém smluvním
státě, vyjme prvně zmíněný stát s výhradou ustanovení odstavce %
takový příjem nebo majetek ze zdanění, avšak při výpočtu daně
z ostatního příjmu nebo majetku této osoby může použit sazbu daně,
která by se použila, kdyby vyňatý příjem nebo majetek nebyly tak-
to ze zdanění vyňaty,
2. Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě pobírá příjem, který může být podle ustanovení článků 10,
12, 16 a 17, pokud jde o Československo, a podle ustanovení člán-
ků 10 a 12, pokud jde o Norsko, zdaněn v druhém smluvním státě,
povolí prvně zmíněný stát snížit daň z příjmu této osoby o částku.
rovnající se dani zaplacené v tomto druhém smluvním státě. Částka,
o kterou se daň sníží, však nepřekročí takovou část daně vypočte-
né před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem dosažený
z tohoto druhého smluvního státu.
Článek 24
Zásada rovného nakládání
1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou
podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem
s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním
spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní
příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou ve stejné situaci.
- 19 -
2. Při zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluv-
ního státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém
státě postupováno méně příznivě, než při zdanění podniků tohoto
druhého státu, které vykonávají tutéž činnost,
Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho
smluvního státu, aby přiznal osobám majícím bydliště v druhém
smluvním státě daňová osvobození, úlevy a snížení daně z důvodu,
osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává osobám,
které na jeho území mají bydliště.
3. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění patří
zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo osobě mající bydliště či
sídlo v druhém smluvním státě nebo většímu počtu takových osob
nebo podléhá jejich kontrole, nebudou podrobeny v prvně
zmíněném státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným,
které byly jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené
povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny jiná podobné
podniky tohoto prvně zmíněného státu.
4. Výraz "zdanění" použitý v tomto článku označuje daně
jakéhokoli druhu a pojmenování.
5. Ustanovení tohoto článku nebudou vykládána tak, že zava-
zují Norsko, aby přiznalo státním
příslušníkům Československa,
kteří nejsou také státními příslušníky Norska, vyjímečnou da-
ňovou úlevu, která je přiznávána norským státním příslušníkům
a fyzickým osobám, které se narodily v Norsku z rodičů majících
norskou příslušnost, podle článku 22 norského daňového zákona.
Článek 25
Řešení případů cestou dohody
1. Jestliže se osoba mající bydliště či sídlo v některém
smluvním státě domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních
států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu
s touto smlouvou, může nezávisle na opravných prostředcích
podle vnitrostátního práva těchto států předložit svůj případ
příslušném úřadu smluvního státu, ve kterém má bydliště či
sídlo.
- 20 -
2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za
oprávněnou a nebude-li sám s to najít uspokojivé řešění, bude
se snažit, aby případ vyřešil dohodou s příslušným úřadem dru-
hého smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není
v souladu s touto smlouvou.
3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyře-
šit vzájemnou dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou
vzniknout při výkladu nebo aplikaci této smlouvy. Mohou se ta-
ké vzájemně poradit za účelem vyloučení dvojího zdanění v pří-
padech, které nejsou upraveny touto smlouvou.
4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý
styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.
Jestliže se ústní výměna názorů jeví pro dosažení dohody účelnou,
může se taková výměna názorů konat v komisi složené ze zástupců
příslušných úřadů smluvních států.
Článek 26
Výměna informací
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat
informace nutné pro provádění ustanovení této smlouvy nebo
vnitrostátních zákonů smluvních států upravujících daně, které
jsou předmětem této smlouvy, pokud zdanění podle nich se nepříčí
této smlouvě. Výměna informací není omezena článkem 1. Všechny
informace získané smluvním státem budou považovány za tajné stejně
jako informace získané podle vnitrostátních zákonů tohoto státu
a mohou být sděleny jen osobám nebo úřadům (včetně soudů a
správních úřadů) pověřeným vyměřováním, vybíráním nebo vymáháním
daní, trestním stíháním nebo rozhodováním o odvolání ve věci
daní, jež jsou předmětem této smlouvy. Tyto osoby nebo úřady
použijí informace jen pro tyto účely.
2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vy-
kládána tak, že ukládají jednomu ze smluvních států povinnost:
- 21 -
a) provést správní opatření, která by se odchylovala od
zákonů nebo správní praxe tohoto nebo druhého smluvního státu;
b) sdělit údaje, které by nemohly být dosaženy na
základě zákonů nebo v normálním správním řízení tohoto nebo
druhého smluvního státu;
o) poskytnout informace, které by odhalily obchodní,
podnikové, průmyslové nebo pracovní tajemství nebo obchodní
jednání nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu
s veřejným pořádkem (ordre public).
Článek 27
Diplomatičtí a konzulární úředníci
Tato smlouva se nedotýká daňových výsad, které přísluší
diplomatickým a konzulárním úředníkům podle obecných pravidel
mezinárodního práva nebo na základě zvláštních dohod,
Článek 28
Nabytí platnosti
1. Vlády smluvních států si vzájemně oznámí, že ústavní
požadavky pro nabytí platnosti smlouvy byly splněny.
2. Smlouva nabude platnosti výměnou listin o jejím schválení
a její ustanovení se budou aplikovat na příjem dosažený 1. ledna
následujícího po roce, ve kterém byly vyměněny listiny o schvá-
lení smlouvy, nebo později a na majetek, ze kterého bude vymě-
řována daň v druhém kalendářním roce následujícím po roce, ve
kterém byly vyměněny listiny o schválení smlouvy, nebo později.
- 23 -
Článek 29
Výpověď
Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena
jedním ze smluvních států. Každý smluvní stát může smlouvu
vypovědět diplomatickou cestou výpovědí zaslanou nejméně
šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího
po období pěti roků od nebytí platnosti smlouvy. V takovém
případě se smlouva již nebude aplikovat na příjem dosažený
1. ledna následujícího po roce, ve kterém byla dána výpověď,
nebo později a na majetek, ze kterého bude vyměřována daň
v druhém kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém byla
dána výpověď, nebo později.
Na důkaz toho podepsaní, byvše k tomu rádně zmocněni,
podepsali tuto smlouvu.
Dáno ve dvou vyhotoveních v Oslu dne 27. června 1979
v anglickém jazyce.
Za vládu Československé
socialistické republiky:
Ing. Bohuslav Chňoupek
Za vládu
Norského království:
Kunt Frydenlund
PROTOKOL
Při podpisu smlouvy o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z ma-
jetku, která byla dnes uzavřena mezi Československou so-
cialistickou republikou a Norským královstvím, se podepsaní
dohodli, že dále uvedená ustanovení tvoří nedílnou část této
smlouvy.
I.. K článku 5, 7, 14 a 15
Ustanovení článků 5, 7, 14 a 15 nezahrnují činnosti
vykonávané v oblasti pevninské mělčiny. Dojde-li k dvojímu
zdanění, příslušné úřady smluvních států se spojí za účelem
dosažení dohody o vyloučení dvojího zdanění a zabránění da-
ňovému úniku.
II. K článku 23
Smluvní státy souhlasí, aby článek 23 byl na žádost
Norska zaslanou diplomatickou cestou nahrazen dále uvedeným
textem, který nabude platnosti třicátého dne po výměně nót
a bude se po prvé aplikovat:
a) na daně vybírané z příjmu, který bude dosažen 1, ledna
následujícího po výměně nót nebo později,
b) na daně vybírané z majetku, které se budou vyměřovat
v druhém kalendářním roce následujícím po výměně nót
nebo později:
1. Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Česko-
slovensku pobírá pří jen nebo vlastní majetek, který může být
v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Norsku, vyjme
Československo s výhradou ustanovení odstavce 2 takový příjem
nebo majetek ze zdanění, avšak při výpočtu daně z ostatního příjmu
nebo majetku této osoby může použít sazbu daně, která by se pou-
žila, kdyby vyňatý příjem nebo majetek nebyly takto ze zdanění
vyňaty.
- 2 -
2. Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Českosloven-
sku pobírá pří jeta, který může být v souladu s ustanoveními
článků 10, 12, 16 a 17 zdaněn v Norsku, povolí Československo
snížit daň z příjmu této osoby o částku rovnající se dani
zaplacené v Norsku. Částka; o kterou se daň sníží, však
nepřekročí takovou část daně vypočtené před jejím snížením,
která poměrně připadá na příjem dosažený z Norska.
3. Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Norsku
pobírá příjem nebo vlastní majetek, který může být v souladu
s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Československu, povolí
Norsko snížit daň z příjmů nebo daň z majetku této osoby
o částku rovnající se dani zaplacené v Československu. Částka,
o kterou se daň sníží, však nepřekročí takovou část norské daně
vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem
dosažený z Československa nebo na majetek vlastněný v Česko-
slovensku. "
Dáno ve dvou vyhotoveních v Oslu dne 27.
června 1979 v anglickém jazyce.
Za vládu Československé
socialistické republiky:
Ing. Bohuslav Chňoupek
Za vládu
Norského království:
Kunt Frydenlund