FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
III. volební období
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne 1980
kterým se mění a doplňuje trestní zákon a trestní řád
Federální shromáždění Československé socialistické
republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Trestní zákon č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších
předpisů (úplné znění č. 113/1973 Sb. ) se mění a dopl-
ňuje takto;
V § 21 odst. 2 se na konci připojuji slova "nestano-
ví -li vyhlášená mezinárodni smlouva něco jiného".
Čl. II
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona
č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 46/1973
Sb. a zákona č. 29/1978 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst. 3 se na konci připojuji slova "nebo
podle vyhlášené mezinárodni smlouvy".
2. V hlavě dvacátá čtvrté se za oddíl třetí vkládá
oddíl čtvrtý, který včetně nadpisu zní:
- 2 -
"Oddíl čtvrtý
Rozhodováni podle mezinárodních smluv.
§ 384a
Jestliže je podle vyhlášené mezinárodni smlouvy třeba
rozhodnout o výkonu trestního rozsudku cizího státu, soud
rozhoduje ve veřejném zasedání rozsudkem. Řízení koná soud
příslušný podle § 14 až 19. "
"Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
- 3 -
Důvodová zpráva
Vláda ČSSR usnesením z 11. května 1976 č. 138 vyslovila
souhlas se sjednáním Úmluvy o předáváni osob odsouzených
k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou
státními občany. Úmluva, která byla za ČSSR podepsána v Ber-
líně dne 19. května 1978 na základě plné moci prezidente re-
publiky, se předkládá Federálnímu shromáždění k vyslovení
souhlasu současně.
Záměrem Úmluvy je umožnit, aby na osobě odsouzená k tres-
tu odnětí svobody v cizině, mohl být vykonáván trest ve stá-
tě, jehož je občanem. Úmluva neukládá povinnost předat nebo
převzít osobu k výkonu trestu odnětí svobody. Zúčastněné
státy budou tuto otázku řešit po zvážení vlastních zájmů
s ohledem na občany, jichž se výkon trestu týká. Písemnou
žádost o předáni odsouzeného k výkonu trestu podává orgán
státu, jehož soud vynesl odsuzující rozsudek, příslušnému
orgánu státu, jehož je odsouzený státním občanem. Orgán
tohoto státu rozhodne o převzetí odsouzeného k výkonu tres-
tu, který se vykoná na základě rozsudku státu, kde byl vy-
nesen odsuzující rozsudek. Orgánem, který, podává žádost ne-
bo uděluje souhlas k předáni nebo převzetí odsouzeného k vý-
konu trestu je v ČSSR ministerstvo spravedlnosti České socia-
listické republiky nebo ministerstvo spravedlnosti Slovenské
socialistické republiky. Soud státu, kterému byl odsouzený
předán k výkonu trestu, rozhodne o výkonu trestu a určí stej-
nou výměru trestu odnětí svobody, jaká byla uložena v rozsud-
ku, a současně stanoví způsob výkonu trestu. Jestliže trest
uložený rozsudkem převyšuje horní hranici sazby trestu, kte-
rý možno uložit podle právního řádu státu, jehož je odsou-
zený občanem, soud tohoto státu stanoví trest v nejvyšší
výměře přípustné podle vlastní právní úpravy.
K provádění Úmluvy je třeba v některých směrech změnit
a doplnit trestní předpisy. Má se tak stát navrhovaným zá-
konem. Jde především o změnu ustanovení § 21 tr. zákona,
- 4 -
který neumožňuje vykonávat rozsudek cizího státu na území
ČSSR, a o doplnění trestního řádu vyslovením další výjimky
ze zásady legality a úpravou řízení před soudem o výkonu
rozsudku cizího státu.
V
K článku I:
V dosavadním ustanovení § 21 odst. 2 trestního zákona
Je zakotvena zásada, že trestní rozsudek cizího státu ne-
může být vykonán na území republiky. Úmluva znamená odchý-
lení se od této zásady. Možnost takové odchylky nutno
uzákonit.
K článku II:
Podle Úmluvy nesmí být odsouzený, který bude předán
k výkonu trestu odnětí svobody do státu, jehož je státním
občanem, znovu trestně stihán pro týž čin. Toto ustanove-
ni Úmluvy znamená odchylku od ustanovení § 2 odst. 3 tr.
ř., který ukládá povinnost stíhat všechny trestné činy,
i když byly spáchány Československým státním občanem v ci-
zině. Odchylky od ustanovení trestního řádu nutno uzákonit.
V zájmu praktického provádění Úmluvy je třeba rámcově
upravit příslušné řízení, a to příslušnost soudu, způsob
projednání a rozhodování.
Navrhuje se učinit tak obecným způsobem, aby navrho-
vaná úprava dopadala i na rozhodování o případných dalších
mezinárodních smlouvách, jejichž obsah by se netýkal jen
výkonu trestu uloženého soudem cizího státu.
Ode o rozhodováni o výkonu rozsudku cizího státu, tedy
o závažnou otázku a
je proto třeba zajistit odsouzenému
možnost vyjádřit se k věci a uplatnit svá práva. Vzhledem
k tomu se navrhuje, aby projednáni potřebné k rozhodnutí
se dělo ve veřejném zasedání a aby rozhodnuti samo se sta-
lo vyšší formou, tj. rozsudkem, protože se rozhoduje o způ-
sobu výkonu trestu, popř. též o výměře trestu.
- 5 -
Pokud jde o příslušnost soudu k tomuto řízeni, není
důvodu odchýlit se od obecně platných předpisů trestní-
ho řádu, upravujících příslušnost soudu, který koná ří-
zení v prvním stupni. Věcná příslušnost se bude proto
řídit ustanoveními § 16 a 17 tr. ř. a při určení místní
příslušnosti je platné ustanovení § 18 odst. 2 a § 19
tr. ř., pokud ministři spravedlnosti republik ji neurči
podle § 33 odst. 4 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci
soudů a volbách soudců ve znění pozdějších předpisů.
K článku III;
Účinnost zákona se navrhuje stanovit na den jeho
vyhlášení proto, že jde o jednoduchý zákon s úzkou pro-
blematikou. Úmluva bude platná (čl. 20) až devadesátým
dnem po uložení ratifikační listiny depozitáři do úscho-
vy. Tedy i při určení účinnosti zákona dnem vyhlášeni
zůstane dostatečně dlouhá doba do doby, kdy může dojit
k aplikaci ustanovení zákona.
Přijeti navrhovaného zákona, o němž rozhodnout
patři do působnosti Federálního shromáždění (čl. 37
odst. 2 ústavního zákona o čs. federaci), nebude mít
dopad na státní rozpočet ani na plán pracovních sil.
V Praze dne 6. března 1980
dr. Štrougal v. r.