FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNI ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1980
III. volební období
84
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu mnohostranná Úmluva o pře-
dávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu
ve státě,
jehož jsou státními občany, podepsaná v Berlíně dne
19. května 1978
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československá
socialistické republiky souhlasí s mnohostran-
nou Úmluvou o předávání osob odsouzených
k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve stá-
tě, jehož jsou státními občany, podepsanou
v Berlině dne 19. května 1978.
Původová zpráva
Úmluva o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody
k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany, byla připravena na
základě zhodnocení dosavadních praktických zkušeností z provádění dvou-
stranných smluv, které se týkají trestně právní oblasti, a se zřetelem
ke stavu, jaký se vytvořil v souvislosti se stále rostoucím počtem osob,
které se z nejrůznějších důvodů zdržují na území jiných socialistických
států. Tato mnohostranná úmluva byla podepsána dne 19. května 1978
v Berlíně za Bulharskou lidovou republiku, Maďarskou lidovou republi-
ku, Německou demokratickou republiku, Kubánskou republiku, Mongol-
skou lidovou republiku, Polskou lidovou republiku, Svaz sovětských
socialistických republik a Československou socialistickou republiku.
Ke dni 1. 3. 1979 byla úmluva ratifikována Maďarskou lidovou republikou.
Předložený návrh vyjadřuje úmysl smluvních států umožnit vý-
kon trestu odnětí svobody, uloženého osobě rozsudkem soudu ve státě,
na jehož území byl trestný
čin spáchán, ve státě, jehož je odsouzená
osoba státním občanem. Vychází se z jednoznačné zkušenosti, že výkon
trestu odnětí svobody neplní v plné míře svůj účel, provádí li se v cizím
státě. Zejména v důsledku jazykových obtíží a rozdílnosti v prostředí,
návycích a mentalitě, se nápravě výchovná
činnost ve vztahu k cizincům
nemůže plně rozvinout, at ve směru výchovného působení sledujícího ná-
pravu odsouzeného, tak při uplatňování kulturně výchovné práce nebo
pracovní výchovy. Negativně se projevuje též přerušení nebo omezení
kontaktů odsouzeného s rodinou a dřívějším pracovištěm.
Základní zásady Úmluvy spočívají v tom, že předání k výkonu
trestu se uskuteční jedině tehdy, byla-li osoba odsouzena k trestu odnětí
svobody /čl. 1/, tedy nikoli k trestu jiného druhu a že se tak stane výluč-
ně na základě souhlasu jak státu, kde byl trest uložen, tak státu, jehož
je odsouzený státním občanem. Každý z obou států posoudí otázku předá-
ní, resp. převzetí osoby k výkonu trestu z hlediska svých vlastních zájmů
a se zřetelem ke všem okolnostem konkrétního případu a osoby odsouzené-
ho. V článku 4 stanoví úmluva podmínky, za nichž předání odsouzeného
k výkonu trestu nelze provést.
Otázky spojené s předáváním osob k výkonu trestu budou rešit
příslušné orgány smluvních států /čl. 6/. Těmito příslušnými orgány
v ČSSR budou ministerstva spravedlnosti ČSR a SSR.
Příslušný orgán státu, kam má být odsouzený předán k výkonu
trestu, rozhodne o jeho převzetí na podkladě žádosti státu, kde byl vy-
nesen rozsudek /čl. 7, 8/. Pro žádost o převzetí jsou předepsány určité
-2 -
náležitosti. Podnět k podání žádosti o převzetí může vyjít jak od prí-
slušného orgánu státu, jehož je odsouzený státním občanem, tak od
odsouzeného nebo osob jemu blízkých /čl. 5/.
Vzhledem k možným rozdílům v právních řádech států, pokud
jde o úpravu sankcí za trestný čin, pro který byla osoba odsouzena,
připouští úmluva /či. 10/ nové rozhodování soudu o výměře trestu, aby
trest, který se má vykonat, byl ve shodě s právním řádem státu, jehož
je odsouzený státním občanem. Pokud bude soulad v právních úpravách
obou zúčastněných států, soud, vycházeje z vyneseného rozsudku, svým
rozhodnutím určí způsob výkonu trestu.
Úmluva zajišťuje /čl. 11, 13/, aby se v souvislosti s předáním
k výkonu trestu nedostalo odsouzenému zvýhodnění a aby mu nevznikla
újma. Počítá také s možností dodatečné revize rozsudku, na jehož
zá-
kladě se vykonává trest, a upravuje postup, jaký se za vzniklé konkrétní
situace uplatní čl. 14, 15/.
Všechny otázky, které se vyskytnou při provádění úmluvy,
budou řešeny vzájemnou dohodou příslušných orgánů smluvních států
/čl. 13/.
Přijetí předkládané úmluvy si vyžádá úpravu československého
právního řádu. Pro naplnění cílů úmluvy je nezbytné zajistit vykonávání
rozsudků cizích států na území ČSSR, což platný čs. právní řád neumož-
ňuje.
Vzhledem k tomu, že jde o významnou politickou smlouvu, kte-
rá řeší spolupráci v oblasti upravené československými zákony a k je-
jímu provedení je nadto třeba zákona Federálního shromáždění, úmluva
podléhá podle čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o česko-
slovenské federaci, ratifikaci prezidentem republiky po vyslovení sou-
hlasu Federálním shromážděním ČSSR.
V Praze dne 13. března 1980
Štrougal v. r.
předseda vlády ČSSR
-3-
ÚMLUVA
o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu
ve státě, jehož jsou státními občany
Smluvní státy
vedeny přáním dále rozvíjet nynější vztahy vzájemné důvěry
a spolupráce,
přihlížejíce k tomu, že výkon trestu ve státě, jehož jsou od-
souzení státními občany, by přispíval k účinnějšímu dosažení cílů ná-
pravy a převýchovy pachatelů,
vycházejíce z principu humanity,
dohodly se na tomto:
Článek 1
Státní občané každého ze smluvních států, kteří byli odsouzeni
k trestu odnětí svobody v jiném smluvním státě, budou na základě vzá-
jemného souhlasu těchto států předáváni k výkonu trestu do toho státu,
jehož jsou státními občany.
Státní občanství odsouzeného se určuje podle právního řádu
smluvních států této Úmluvy. Státním občanem smluvního státu je osoba,
která podle zákonů tohoto státu má státní občanství tohoto státu.
Článek 2
Předání odsouzeného k výkonu trestu ve státě, jehož je stát-
ním občanem, lze provést poté, kdy rozsudek nabyl právní moci.
Článek 3
Odsouzený, který bude předán k výkonu trestu do státu, jehož
je státním občanem, nemůže být znovu trestně stíhán pro týž čin s výjim-
kou případů uvedených v Článku 15 této Úmluvy.
Článek 4
Předání odsouzeného způsobem stanoveným touto Úmluvou se
neprovede, jestliže
-4-
a/ čin, za který byl odsouzen, není podle právního řádu
států, jehož státním. občanem je odsouzený, považován
za trestný čin;
b/ odsouzený již vykonal ve státě, jehož je státním obča-
nem, trest uložený za spáchaný čin nebo byl zproštěn,
nebo trestní řízení proti němu bylo zastaveno, jakož i
byl-li odsouzený příslušnými orgány tohoto státu z trestu
propuštěn;
c/ trest nemůže být vykonán ve státě, jehož státním občanem
je odsouzený, v důsledku promlčení nebo
jiných důvodů
podle právního řádu tohoto státu;
d/ odsouzený má trvalé bydliště na území státu, kde byl vy-
nesen rozsudek;
e/ nebylo dosaženo souhlasu o předání odsouzeného podle
podmínek stanovených touto Úmluvou.
Článek 5
Předání odsouzeného k výkonu trestu se provádí na základě
návrhu státu, jehož soud vynesl rozsudek, jestliže stát, jehož státním
občanem je odsouzený, souhlasí s jeho převzetím k výkonu rozsudku za
splnění podmínek této Úmluvy.
Stát, jehož státním občanem je odsouzený, může požádat stát,
jehož soud vynesl rozsudek, aby posoudil možnosti předání odsouzeného.
Odsouzený a osoby jemu blízké mohou požádat příslušné orgá-
ny státu, jehož soud vynesl rozsudek, nebo státu, jehož státním obča-
nem je odsouzený, o předání odsouzeného. O možnosti podat takovou žá-
dost bude odsouzený poučen.
Článek 6
V otázkách této Úmluvy se příslušné orgány smluvních států
stýkají přímo.
Každý smluvní stát sdělí depozitáři označení svého příslušné-
ho orgánu.
Článek 7
Příslušný orgán státu, jehož soud vynesl rozsudek podá za
účelem předání odsouzeného k výkonu trestu
žádost příslušnému orgánu
státu, jehož státním občanem je odsouzený.
-5-
Žádost musí být v písemné formě. K žádostí, se přikládají:
a/ ověřené opisy rozsudku, a rozhodnutí soudů vyššího stupně
vydaných v této věci a doklad o právní moci rozsudku;
b/ doklad o části trestu odsouzeným vykonané a té části, trestu,
která má být vykonána v souladu s právním řádem státu,
Jehož soud vynesl rozsudek;
c/ doklad o výkonu vedlejšího trestu, byl-li uložen;
d/ text ustanovení trestního zákona, o něž se odsouzení opírá;
e/ doklad o státním občanství odsouzeného;
f/ ostatní doklady, které jsou podle názoru orgánů státu, je-
hož soud vynesl rozsudek, nezbytné;
g/ ověřený překlad žádosti a příslušných dokladů.
V případě nezbytností orgány státu, jehož státním občanem je
odsouzený, mohou požádat o další potřebné doklady nebo informace.
Článek 8
Příslušný orgán státu, jehož státním občanem je odsouzený,
pokud možno co nejdříve uvědomí příslušný orgán státu, jehož soud vy-
nesl rozsudek, o svém souhlasu s převzetím odsouzeného podle podmí-
nek stanovených touto Úmluvou nebo o nevyhovění žádosti.
Článek 9
Místo, doba a způsob předání odsouzeného bude určen vzá-
jemnou dohodou mezi příslušnými orgány zúčastněných států.
Článek 10
Uložený trest odsouzený vykoná na základě rozsudku státu,
kde byl odsouzen.
Soud státu, jehož státním občanem je odsouzený, vycházeje
z vyneseného rozsudku, rozhodne o jeho výkonu a stanoví podle právní-
ho řádu svého státu stejnou výměru trestu odnětí svobody, jaká byla
uložena v rozsudku.
Jestliže za daný trestný čin je podle právního řádu státu, je-
hož státním občanem je odsouzený, nejvyšší sazba odnětí svobody nižší
než trest uložený rozsudkem, soud uloží trest v nejvyšší sazbě, kterou
je možno podle právního řádu tohoto státu za takový čin uložit.
-6 -
V případech, kdy podle právního řadu státu, jehož, státním
občanem je odsouzený, nelze za spáchaný trestný čin uložit trest
odnětí svobody soud podle právního řádu svého státu uloží takový
trest, který nejvíce odpovídá trestu uloženému rozsudkem.
Část třeštil, kterou odsouzený vykonal ve státě, jehož soud
vynesli rozsudek, se započítává do doby trvání trestu, a byl-li ulo-
žen trest bez odnětí svobody, k vykonané části trestu se přihlédne.
Vedlejší trest stanovený v rozsudku, nebyl-li vykonán, soud
státu, jehož státním občanem je odsouzený, Uloží, jestliže za spácha-
ný trestný čin lze podle právního řádu tohoto státu takový trest uložit.
Vedlejší trest se ukládá způsobem stanoveným v tomto článku.
Článek 11
Na odsouzeného předaného k výkonu trestu do státu, jehož je
státním občanem, se vztahují stejné právní následky odsouzení
jako
na osoby, které v tomto státě byly pro týž trestný, čin odsouzeny.
Článek 12
Příslušný orgán smluvního státu, kterému, byl předán odsou-
zený k výkonu trestů, uvědomí příslušný orgán státu, jehož soud vy-
nesl'
rozsudek, o rozhodnutí soudu o výkonu rozsudku podle článku
10 této Úmluvy.
Článek 13
Výkon trestu, který odsouzený do doby předání nevykonal,
jakož i úplné nebo částečné propuštění z trestu po vydání rozhodnutí
o výkonu rozsudku se provádějí podle právního řádu státu, jemuž byl
odsouzený předán.
Milost odsouzenému se údělu je v tom státě, jemuž byl odsou-
zený předán k výkonu trestu.
Amnestie po předání odsouzeného se provádí v souladu s roz-
hodnutím o amnestii vydaným ve státě, jehož soud vynesl rozsudek,
jakož i ve státě, jehož státním občanem je odsouzený,
Přezkoumání rozsudku ve vztahu k odsouzenému předanému
státu, jehož je státním občanem, může provést pouze soud státu, kde
byl vynesen rozsudek.
-7-
Článek 14
Bude-li po předání odsouzeného k výkonu trestá rozsudek
změněn ve státě, kde byl vynesen, opisy rozhodnutí, jakož i jiné
nezbytné doklady se zašlou příslušnému orgánu státu, jemuž byl
odsouzený předán. Soud tohoto státu rozhodne otázku výkonu tohoto
rozhodnutí způsobem, stanoveným v článku 10 této Úmluvy.
Bude-li po předání odsouzeného k výkonu trestu rozsudek
zrušen a trestní řízení zastaveno ve státě, kde byl rozsudek vyne-
sen, opis rozhodnutí a jeho ověřený překlad se neprodleně zašlou
k provedení dalších opatření příslušnému orgánu státu, kterému byl
odsouzený předán.
Článek 15
Jestliže po předání odsouzeného k výkonu trestu bude rozsu-
dek ve státě, kde byl vynesen, zrušen a má být konáno nové vyšetřo-
vání nebo nové soudní řízení, opis rozhodnutí, jakož i jiné materiály
nezbytné pro další trestní řízení se zašlou příslušnému orgánu státu,
jemuž byl odsouzený předán, za účelem rozhodnutí otázky jeho trest-
ní odpovědnosti podle právního řádu tohoto státu.
Článek 16
Každý smluvní stát povoluje transit odsouzených přes své
území, kteří se podle této Úmluvy předává jí třetím smluvnímu státu.
Takový transit se povoluje na základě žádosti státu, jehož státním
občanem je odsouzený.
Článek 17
Náklady spojené s předáním odsouzeného, které vznikly do
doby jeho předání, nesou smluvní stály, kde vznikly. Jiné náklady
spojené s předáním odsouzeného včetně nákladů na jeho transitní
přepravu nese stát, jehož státním občanem je odsouzený.
Článek 18
Otázky, které vzniknou při provádění této Úmluvy, budou ře-
šeny na základě vzájemného souhlasu příslušných orgánu smluvních
států.
Článek 19
Tato Úmluva se nedotýká ustanovení jiných mezinárodních
smluv, jejichž stranami jsou smluvní státy.
-8-
Článek 20
Tato Úmluva bude ratifikována státy, které ji podepsaly.
Ratifikační listiny budou předány do úschovy vládě Německé demo-
kratické republiky, která bude vykonávat funkci depozitáře této
Úmluvy.
Tato Úmluva vstoupí v platnost devadesátý den ode dne, kdy
byla depozitáři předána třetí ratifikační listina. Pro státy, jejichž
ratifikační listiny budou předány depozitáři do úschovy po vstupu
této Úmluvy v platnost, nabude platnosti devadesátý den ode dne
předání jejich ratifikační listiny depozitáři do úschovy.
Článek 21
Tato Úmluva platí pít let ode dne jejího vstupu v platnost.
Po uplynutí této doby bude Úmluva automaticky prodlužována na dal-
ší období pěti let,
Každý smluvní stát této Úmluvy může Úmluvu vypovědět tím,
že to písemně oznámí depozitáři alespoň 12 měsíců před uplynutím
probíhajícího pětiletého období její platnosti.
Článek 22
K této Úmluvě po je jun vstupu v platnost mohou přistoupit
za souhlasu vdech členských států i jiné státy tím, že předají depo-
zitáři listiny o takovém přístupu. Přistup nabude platností, po uply-
nutí devadesáti dnů ode dne, kdy depozitář obdržel poslední oznáme-
ní o souhlasu s přístupem.
Článek 23
Depozitář bude neprodleně informovat všechny státy, které
Úmluvu podepsaly, a státy, které k ní přistoupily, o datu předání
do úschovy každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, o datu
nabytí platnosti Úmluvy, jakož i o všech informacích vyplývajících
z této Úmluvy, které obdržel.
Článek 24
Depozitář této Úmluvy přijme příslušná opatření za účelem
registrace této Úmluvy u Organizace spojených národů v souladu
s její Chartou.
-9-
Článek 25
Tato Úmluva bude předána do úschovy depozitáři, který
rozešle náležitým způsobem ověřené opisy Úmluvy státům, které
Úmluvu podepsaly a které k ní přistoupily.
Dáno v Berlíně 19. května 1978 v jednom vyhotovení
v ruském jazyce.