FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1980
III. volební období
Vládní návrh
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republi-
ky k souhlasu
smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou re-
publikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsaná v Athénách
dne 22. října 1980
Návrh schvalovacího usnesení;
Federální shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí se Smlouvou
mezi Československou socialistickou republi-
kou a Řeckou republikou o právní pomoci ve
věcech občanských a trestních, podepsanou
v Athénách dne 22. října 1980.
- 2 -
D ů v o d o v á z p r á v a
V souladu se závěry XV. sjezdu KSČ usiluje ČSSR o rozvinutí
racionálního dialogu se státy odlišných společenských soustav,
o postupné oživování politického dialogu s těmito zeměmi, o pod-
něcování spolupráce ve všech sférách a její potvrzování vzájemně
výhodnými smlouvami.
Československo - řecké vztahy mají dlouhou tradici. Diploma-
tické styky mezi oběma zeměmi byly navázány již v roce 1918.
Pro poslední období je charakteristický růst kvantity i kvality
styků mezi oběma zeměmi.
ČSSR i Řecká republika vyjádřily zájem o oboustranně výhod-
nou spolupráci. Od roku 1974 se podařilo provést řadu významných
kroků v oblasti politické, jakož i rozšířit a prohloubit styky
hospodářské a kulturní.
K vymezení základních oblastí, forem a metod vzájemné spolu-
práce a stanovení jejích dalších perspektiv významnou měrou přispě-
la výměna návštěv ministrů zahraničních věcí obou zemí v letech
1976 a 1977.
Potvrzením nastoupeného směru vztahů v oblasti politické
byly vzájemné návštěvy parlamentních delegací vedených předse-
dy nejvyšších zákonodárných sborů v letech 1978 a 1979.
Sjednání Smlouvy mezi ČSSR a Řeckou republikou o právní pomoci
je jedním z přímých důsledků rozvoje čs. -řecké spolupráce, v rámci
níž se stále zvětšuje počet čs. občanů a organizací působících
v Řecku a naopak. V posledních letech sjednaly s Řeckem smlouvu
o právní pomoci také další socialistická státy / např. SFRJ, PLR,
MLR, BLR/.
- 3 -
Základem ochrany práv a zájmů občanů a organizací jedné
země na území druhé země a spolupráce obou států v právní oblasti
je dosud platná smluvní úprava z roku 1927, kterou tvoří:
- Úmluva mezi Republikou československou a Republikou řeckou
o vzájemné právní ochraně a právní pomoci ve věcech občanských
a obchodních, jakož i ve věcech pozůstalostních, podepsaná
v Athénách 7. dubna 1927 /č. 40/1929 Sb. /
- Úmluva mezi Republikou československou a Republikou řeckou
o uznání a výkonu soudních rozhodnutí, podepsaná v Athénách
7. dubna 1927 /č. 41/1929 Sb. /
- Úmluva o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních
mezi Republikou československou a Republikou řeckou, podepsaná
v Athénách 7. dubna 1927 /č. 42/1929 Sb. /.
Tyto tři úmluvy již neodpovídají úrovni vzájemných čs. řec-
kých vztahů a vzhledem ke změnám ve společenském a státním zří-
zení a v právních řádech obou zemí, ke kterým došlo od doby
sjednání úmluv, jsou dnes obtížně aplikovatelné. Mimo jiné
také proto byla sjednána nová smluvní úprava právní pomoci mezi
oběma státy.
Smlouva mezi ČSSR a Řeckou republikou o právní pomoci ve vě-
cech občanských a trestních má 51 článků rozdělených do čtyř
částí. Část I obsahuje všeobecná ustanovení, v části II je uprave-
no uznání a výkon rozhodnutí, v části III trestní věci a část
IV obsahuje závěrečná ustanovení.
Nejvýznamnější z části I /Všeobecná ustanovení/ jsou ústa-
novení článku 1 smlouvy. Občanům a právnickým osobám jedné
smluvní strany se na území druhé smluvní strany zaručuje stejná
právní ochrana, jakou tato smluvní strana zaručuje svým vlastním
občanům. K ochraně a hájení svých práv a zájmů mají občané
jedné smluvní strany volný přístup k orgánům druhé smluvní strany.
Smlouva v článku 2 odst. 2 vykládá pojem "věci občanské" tak,
aby zahrnoval i ty právní oblasti, které jsou na jedné straně
-. 4 -
upraveny samostatně /např. věci rodinné a věci pracovní
v fis. právním řádu/ a na druhé straně jsou součástí práva občan-
ského.
Pro usnadnění právních styků mezi oběma státy smlouva za-
kotvuje přímý styk mezi některými ústředními orgány smluvních
stran.
Justiční orgány smluvních stran si navzájem poskytují
právní pomoc. Právní pomoc se poskytuje na základě dožádání,
jehož obsah, náležitosti a způsob vyřízení jsou obecně uprave-
ny v článcích 5 a 6 smlouvy, články 7, 8 a 9 obsahují zvláštní
ustanovení o doručování. Na rozdíl od ostatních ustanovení
smlouvy o jazyce písemností, umožňujících připojit překlad
do jazyka druhé smluvní strany nebo jazyka francouzského nebo
anglického, musí být doručovaná písemnost sepsána pouze v ja-
zyce dožádané smluvní strany anebo opatřena překladem do to-
hoto jazyka. Jinak dožádaný stát uskuteční pouze tzv. doručení
prosté.
Kromě znalečného a jiných výdajů vzniklých v souvislosti
s provedením znaleckého důkazu je poskytování právní pomoci bez-
platné /čl. 11/. Článek 13 obsahuje ustanovení o poskytování
informací o právních předpisech smluvních stran, Článek 15 o posky-
tování pomoci při zajištování adres. Ochrana svědků a znalců je
upravena v článku 10. Podle článku 14 mají veřejné listiny jedné
smluvní strany důkazní moc veřejných listin také na území druhé
smluvní strany, ostatní listiny a podpisy na nich jsou osvoboze-
ny od dalšího ověření.
V článku 12 jsou stanovena kritéria, podle kterých mají
smluvní strany možnost odmítnout poskytnutí právní pomoci. Toto
ustanovení spolu se zvláštními ustanoveními v částech II a III
je důležitou zárukou toho, že smlouva nebude zneužita proti
zájmům každé ze smluvních stran.
- 5 -
V článku 16 je upraveno vzájemné poskytování výpisů
z matrik. Tyto výpisy se zasílají z úřední povinnosti a bez-
platně.
Značný význam pro postavení občanů jedné smluvní strany
v řízení vedeném před orgánem druhé smluvní strany mají ustano-
vení článků 17-21, která zaručují rovnoprávnost a nediskrimina-
ci při poskytování procesních úlev. týkajících se nákladů řízení. "
Ustanovení části II /články 22-28/ upravují podmínky a postup
orgánů smluvních stran při uznávání a výkonu rozhodnutí vydaných
justičními orgány /ve smyslu ustanovení čl. 2 odst. 3 smlouvy/
druhé smluvní strany v občanských věcech a rozhodnutí občansko-
právní povahy vydaných v trestním řízení. Ve svém článků 22 smlou-
va rozlišuje rozhodnutí justičních orgánů v občanských věcech
nemajetkové povahy a v občanských věcech majetkové povahy. Prvá
z nich podléhají režimu smlouvy, i když byla vydána před jejím
vstupem v platnost, druhá z nich pouze, byla-li vydána po vstupu
v platnost smlouvy. Další ustanovení části II se vztahují na
obě skupiny rozhodnutí.
V části III smlouvy jsou upraveny věci trestní. Poskytování
právní pomoci ve věcech trestních se obecně řídí všeobecnými
ustanoveními části I smlouvy. V úvodním článku /čl. 29/ části III
smlouvy
je upraveno převzetí trestního stíhání. Za podmínek tam
stanovených zahájí jedna smluvní strana trestní stíhání vlastních
občanů, kteří se na území druhé smluvní strany dopustili činu,
za který ukládají tresty soudy. Články 30-46 smlouvy obsahují
závazek smluvních stran k vydávání osob k trestnímu stíhání nebo
k výkonu trestu, průvoz osob vydaných jedné smluvní straně třetím
státem a podmínky a způsob jejich realizace.
- 6 -
Mimořádně významné je ustanovení článku 30 odst. 4, podle
kterého se obě smluvní strany zavazují k vydávání pachatelů pro-
tiprávních činů proti bezpečnosti civilního letectví a ostatních
činů ve smyslu mezinárodních úmluv proti terorismu.
Základním kritériem pro vydání k trestnímu řízení je, aby
spáchaný čin byl oboustranně trestný trestem odnětí svobody
na dobu delší než jeden rok, pro vydání k výkonu trestu, vedle
oboustranné trestnosti, musí být splněna podmínka, že byl uložen
trest odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců. K těmto kritériím
přistupují v článku 31 podmínky; za kterých je vydání nepřípustné.
Kromě vydávání pachatelů trestných činů se obě strany rovněž
zavazují k vydávání věcí souvisejících s trestnou činností a k po-
volování průvozu osob vydaných třetím státem. Žádost o povolení
průvozu se podává a projednává jako žádost o vydání /čl. 44 odst. 2/.
Články 47 a 48 smlouvy upravují vzájemnou výměnu rozsudků
v trestních věcech, otisků prstů odsouzených a výpisů z rejstří-
ku trestů.
Část IV /Závěrečná ustanovení/ obsahuje obvyklá ustanovení
o ratifikaci, vstupu smlouvy v platnost, době platnosti a mož-
nosti výpovědi. Smlouva byla sjednána pouze ve francouzském jazy-
ce.
Vstupem smlouvy v platnost pozbudou platnosti výše citované
tři smlouvy mezi Československem a Řeckem podepsané v Athénách
7. dubna 1927.
Po svém vstupu v platnost smlouva usnadní a urychlí právní
styk mezi ČSSR a Řeckem, přispěje ke zvýšení právní ochrany
občanů obou zemí pobývajících na území druhé smluvní strany.
Smlouva nebude vyžadovat změn čs. právního řádu, její pro-
vádění si nevyžádá zvláštní výdaje ze státního rozpočtu ani potře-
bu zvýšení počtu pracovních sil. S výjimkou skončení platnosti
tří výše uvedených smluv mezi Československem a Řeckem z roku 1927
se smlouva nedotkne závazků ze smluv, jimiž je ČSSR vázána.
- 7 -
Vzhledem k tomu, že jde o významnou mezinárodní smlouvu
politickou, vyžaduje smlouva podle článku 36 odstavce 3 ústavního
zákona č. 143/68 Sb., o československé federaci, před ratifika-
cí souhlas Federálního shromáždění.
V Praze dne 31. října 1980
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
- 8 -
Smlouva
mezi československou socialistickou republikou a Řeckou
republikou o právní pomoci ve všech občanských a trestních
Prezident československé socialistické republiky
a prezident Řecké republiky
vedeni snahou dále rozvíjet přátelské vztahy a spoluprá-
ci mezi oběma státy a
vedení přáním upravit po vzájemné doho-
dě právní pomoc v oblasti práva občanského a trestního,
se rozhodli uzavřít tuto smlouvu a za tím účelem jmenovali
svými zmocněnci:
Prezident československé socialistické republiky
Jeho Excelenci Andreje Barčáka, ministra zahraničního
obchodu,
Prezident Řecké republiky
Jeho Excelenci Constantina Mitsotakise, ministra
zahraničních věcí,
kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré
a náležité formě, se dohodli takto:
- 9 -
Část I
Všeobecná ustanovení
Hlava l
právní ochrana a právní pomoc v občanských a trestních věcech
Článek 1
Právní ochrana
/1/ Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé
smluvní strany stejné právní ochrany v osobních a majetkových
věcech jako její vlastní občané.
/2/ Občané jedné smluvní strany mohou vystupovat před
orgány druhé smluvní strany činnými v občanských a trestních
věcech. Mohou před těmito orgány hájit svá práva, podávat žá-
dosti, návrhy na zahájení řízení a opravné prostředky za stej-
ných podmínek jako občané této smluvní strany.
/3/ Ustanovení této smlouvy o občanech smluvních stran se
vztahují přiměřeně také na právnické osoby zřízené podle právní-
ho řádu jedné ze smluvních stran, které mají své sídlo na území
této smluvní strany.
Článek 2
Právní pomoc
/1/ Justiční orgány smluvních straň si poskytují ve vě-
cech upravených touto smlouvou navzájem právní pomoc.
/2/ Pro účely této smlouvy výraz "ve věcech občanských"
zahrnuje rovněž věci obchodní, rodinné a pracovní.
/3/ Pro účely této smlouvy výraz "justiční orgán" označu-
čuje každý orgán příslušný k projednání věcí upravených touto
smlouvou podle právního řádu svého státu.
- 10 -
Článek 3
Rozsah právní pomoci
Smluvní strany si navzájem poskytují právní pomoc provádě-
ním jednotlivých právních úkonů, zejména sepisováním, zasíláním
a doručováním písemností, výslechem svědků, účastníků řízení
nebo obviněných, prováděním znaleckých posudků.
Článek 4
Způsob styku
/1/ Justiční orgány smluvních stran se při provádění této
smlouvy stýkají navzájem prostřednictvím příslušných ústředních
orgánů, pokud tato smlouva nestanoví něco jiného.
/2/ Pro účely této smlouvy se ústředními orgány rozumí:
a/ na straně Československé socialistické republiky:
- Generální prokuratura československé socialistické republiky
- ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky
- ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky
b/ na straně Řecké republiky:
- ministerstvo spravedlnosti Řecké republiky.
/3/ Ústřední orgány smluvních stran používají při vzájem-
ném styku při provádění této smlouvy svých úředních jazyků
s překladem do francouzského nebo anglického jazyka.
Článek 5
Dožádání
/1/ Dožádání musí obsahovat:
a/ označení dožadujícího orgánu,
b/ označení dožádaného orgánu,
c/ označení věci, ve které se o právní pomoc žádá,
d/ jména a příjmení účastníků, obviněných, obžalovaných
nebo odsouzených a případně jejich zástupců, svědků,
-11-
místo jejich bydliště nebo přechodného pobytu,
jejich státní občanství a povolání, v trestních
věcech podle možnosti místo a datum jejich naro-
zení a jména a příjmení rodičů; u právnických
osob jejich název a sídlo,
e/ předmět dožádání a údaje, které jsou potřebné
pro vyřízení dožádání,
f/ v trestních věcech také popis a označení soudně
trestného činu.
/2/ Dožádání a k němu připojené písemnosti musí být vyhoto-
veny v jazyce dožádané smluvní strany nebo musí být připojen
překlad do tohoto jazyka nebo do jazyka francouzského nebo anglické-
ho. Každý překlad spojený s dožádáním musí být ověřen k tomu
oprávněným tlumočníkem nebo diplomatickou misí nebo konzulárním
úřadem jedné ze smluvních stran.
/3/ Dožádání bude opatřeno vlastnoručním podpisem a otiskem
úředního razítka.
Článek 6
Vyřízení dožádání
/1/ Při vyřizování dožádání postupuje dožádaný orgán podle
právního řádu svého státu. Může však na žádost dožadujícího
orgánu provést dožádání způsobem v něm uvedeným, pokud to není
v rozporu s právním řádem jeho státu.
/2/ Jestliže dožádaný orgán není příslušný k vyřízení dožá-
dání, postoupí je bezodkladně příslušnému orgánu a uvědomí
o tom dožadující orgán.
/3/ Jestliže adresa uvedená v dožádání není přesná nebo
jestliže osoba, které se dožádání týká, na uvedené adrese nebydlí,
učiní dožádaný orgán opatření ke zjištění její správné adresy.
-12 -
/4/ Dožádaný orgán oznámí včas přímo dožadujícímu orgánu,
na jeho žádost, místo a čas vyřizování dožádání.
/5/ Po vyřízení dožádání dožádaný orgán na žádost vrátí
spisy dožadujícímu orgánu. V případě, že není možno dožádání
vyhovět, vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu a sou-
časně oznámí důvody, pro které není možno dožádání vyřídit.
Článek 7
Doručování
Dožádaný orgán zařídí doručení písemností podle právního
řádu svého státu, jestliže doručovaná písemnost je sepsána
v jazyce dožádané smluvní strany nebo je k ní připojen ověřený
překlad do tohoto jazyka. Jinak dožádaný orgán doručí písemnost
adresátovi, jestliže je ochoten ji dobrovolně přijmout.
Článek 8
Doklad o doručení
Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem
a opatřeným otiskem úředního razítka, datem a podpisem dožádané-
ho orgánu nebo potvrzením vydaným tímto orgánem, kterým se pro-
kazuje způsob, místo a čas doručení. Je-li doručovaná písemnost
zaslána ve dvou vyhotoveních, může se její přijetí a doručení
potvrdit na. druhém stejnopise.
Článek 9
Doručování diplomatickými misemi
nebo konzulárními úřady
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti vlastním občanům
také prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních
úřadů. V tomto případě nesmí být použito donucovacích prostředků.
- 13 -
Článek 10
Ochrana svědků a znalců
/1/ Občan, který má pobyt na území jedné ze smluvních stran
a který má být vyslechnut před orgánem druhé smluvní strany
jako svědek nebo znalec, není povinen se na předvolání tohoto
orgánu dostavit; předvolání proto nesmí obsahovat pohrůžku
donucení pro případ nedostavení se.
/2/ Svědek nebo znalec, který se dostavil na předvolání
orgánu druhé smluvní strany, nesmí být na jejím území bez ohle-
du na své státní občanství trestně stíhán ani vzat do vazby
ani na něm nesmí být vykonán trest uložený dříve soudem za soudně
trestný čin, který spáchal před překročením státních hranic doža-
dující smluvní strany. Stejně tak nemůže být trestně stíhán ani
v souvislosti s podáním svědectví nebo znaleckého posudku.
/3/ Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v odstavci 2
tohoto článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany
do sedmi dnů ode dne, kdy mu orgán, který ho předvolal, oznámil,
že jeho přítomnost není dále potřebná. Do této lhůty se nepočítá
doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl opustit území této
smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.
/4/ Předvolaný občan má právo na náhradu nákladů cesty
a pobytu, jakož i ušlého výdělku a znalec kromě toho i na zna-
lečné. V předvolání se uvede, jaké náhrady předvolanému patří.
Na jeho žádost se mu poskytne záloha na náhradu výdajů.
článek 11
Náklady právní pomoci
/1/ Smluvní strany nebudou požadovat náhradu nákladů prove-
dení žádaných úkonů právní pomoci kromě znalečného a jiných vý-
dajů vzniklých v souvislosti s provedením znaleckých důkazů.
/2/ Provedení důkazu znaleckým posudkem možno vázat na pod-
mínku složení zálohy.
- 14-
/3/ Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu na jeho žá-
dost výši nákladů vzniklých vyřízením dožádání.
Článek 12
Odmítnutí právní pomoci
Poskytnutí právní pomoci muže být odmítnuto, jestliže dožá-
daná smluvní strana má za to, že vyřízení dožádaní by bylo
v rozporu s jejím právním řádem nebo veřejným pořádkem nebo by
byla ohrožena její svrchovanost nebo bezpečnost.
Článek 13
Právní informace
Ústřední justiční orgány smluvních stran si budou na žá-
dost poskytovat informace o právních předpisech, které platí
něho platily na jejich území, spolu s jejich texty.
Článek 14
Platnost listin
/1/ Listiny vydané nebo ověřené v předepsané formě a opatře-
né otiskem
úředního razítka příslušného státního orgánu nebo
úřední osoby /tlumočníka, znalce/ jedné smluvní strany nevyža-
dují na území druhé smluvní strany dalšího ověření. To platí
i pro podpisy na listinách a pro podpisy, které byly ověřeny
podle předpisů jedné ze smluvních stran.
/2/ Listiny, které jsou na území jedné ze smluvních stran
považovány za veřejné, mají na území druhé smluvní strany dů-
kazní moc veřejných listin.
Článek 15
Zjišťování adres
Ústřední orgány smluvních stran si na radost poskytnou
podle možnosti pomoc při zjišťování adres osob, které se zdržu-
jí na jejích území, je-li to třeba k uplatnění práv jejich občanů.
- 15-
Článek 16
Zasílání dokladů o osobním stavu
/1/ Smluvní strany si navzájem zasílají výpisy z matrik
o narození, o uzavření manželství a o úmrtí občanů druhé smluvní
strany, jakož i sdělení o opravách a pozdějších zápisech v nich.
/2/ Tyto výpisy a sdělení se zasílají z úřední povinnosti,
bezplatně, diplomatickou cestou.
Hlava 2
Náklady řízení
článek 17
Osvobození od složení žalobní jistoty
Občanům jedné smluvní strany, kteří vystupují před orgány
druhé smluvní strany, pokud mají pobyt na území jedné ze smluv-
ních stran, není možno uložit složení žalobní jistoty za náklady
řízení jen z toho důvodu, že jsou cizinci nebo že na území druhé
smluvní strany nemají pobyt.
Osvobození od poplatků a záloh
Článek 18
Občanům jedné smluvní strany se na území druhé smluvní stra-
ny poskytují osvobození od poplatků a nákladů řízení a jiné vý-
hody, jakož i bezplatná právní pomoc, za stejných podmínek a
ve stejném rozsahu jako občanům druhé strany.
Článek 19
/1/ Osvědčení o osobních, rodinných a majetkových poměrech
žadatele o výhody uváděné v článku 18 vydávají příslušné orgány
smluvní strany, na jejímž území má žadatel bydliště.
-16-
/2/ Nemá-li žadatel o tyto výhody bydliště ani přechodný
pobyt na území žádné ze smluvních stran, může být osvědčení
vydáno diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem státu, jehož
je žadatel občanem.
/3/ Justiční orgán, který rozhoduje o žádosti o poskytnu-
tí výhod uvedených v článku 18, může od orgánu, který osvědče-
ní vydal, žádat doplňující údaje.
Článek 20
Jestliže příslušný orgán přiznal výhody uvedené v článku 18
této smlouvy občanovi druhé smluvní strany, vztahují se na
celé řízení a také na řízení o výkonu rozhodnutí.
Článek 21
/1/ Jestliže občan jedné ze smluvních stran podává žádost
o přiznání výhod uvedených v článku 18 této smlouvy před přísluš-
ným orgánem druhé smluvní strany, může tak učinit před orgánem
příslušným podle místa svého bydliště nebo přechodného pobytu.
Tento orgán postoupí žádost spolu s osvědčením vydaným podle
článku 19 této smlouvy příslušnému orgánu druhé smluvní strany.
/2/ Žádost lze podat současně s návrhem na zahájení řízení.
Část II
Uznání a výkon rozhodnutí justičních orgánů
Článek 22
/1/ Rozhodnutí justičních orgánů jedné smluvní strany
v občanských věcech nemajetkové povahy budou uznávána na úze-
mí druhé smluvní strany za podmínky, že nejsou v rozporu s tou-
to smlouvou. To platí i pro rozhodnutí vydaná před tím, než
toto smlouva vstoupila v platnost.
- 17 -
/2/ Rozhodnutí justičních orgánů v občanských věcech ma-
jetkové povahy vydaná na území jedné smluvní strany budou uzná-
na a vykonána na území druhé smluvní strany, jestliže byla vydá*
na po vstupu v platnost této smlouvy. To platí i o rozhodnutích
přiznávajících občanskoprávní nárok v trestním řízení.
Článek 23
/1/ Rozhodnutí uvedená v článku 22 této smlouvy se uznají
a vykonají za podmínek, že:
a/ rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné podle právního
řádu smluvní strany, na jejímž území bylo vydáno;
b/ uznání a výkonu nebrání výlučná pravomoc orgánů smluvní
strany, na jejímž území se o uznání a výkon žádá;
c/ účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se ří-
zení nezúčastnil, byl podle právního řádu smluvní strany,
na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, včas a řádně předvo-
lán k účasti na řízení a v případě procesní nezpůsobilosti
byl řádně zastoupen;
d/ rozhodnutí není v rozporu s rozhodnutím, které nabylo právní
moci, vydaným dříve mezi týmiž účastníky, o témže nároku
a na témže právním podkladě soudem smluvní strany, na jejímž
území má být rozhodnutí uznáno a vykonáno;
e/ před orgánem dožádané smluvní strany neprobíhá řízení mezi
týmiž účastníky a o téže věci, které bylo zahájeno jako
prvé;
f/ smluvní strana, na jejímž území se, o uznání nebo výkon žádá
má za to, že uznáním nebo výkonem nebude ohrožena její
svrchovanost nebo bezpečnost nebo veřejný pořádek.
/2/ Předběžně vykonatelná rozhodnutí a předběžná opatření
lze v dožádaném státě uznat a vykonat, i když podléhají řádným
opravným prostředkům, jestliže mohou být v tomto státě vydána
a vykonána.
- 18 -
Článek 24
O uznání a nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje justiční
orgán smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno
nebo vykonáno.
Článek 25
/1/ Návrh na uznání nebo nařízení výkonu rozhodnutí je
možno podat přímo příslušnému justičnímu orgánu strany, na je-
jímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat, nebo justičnímu
orgánu, který ve věci rozhodl jako orgán prvého stupně; v tom-
to případě se návrh postoupí orgánu druhé smluvní strany způ-
sobem uvedeným v článku 4 této smlouvy.
/2/ K návrhu se připojí:
a/ rozhodnutí justičního orgánu nebo ověřený opis tohoto
rozhodnutí s potvrzením o právní moci a o vykonatelnosti, po-
kud to nevyplývá ze samotného znění rozhodnutí;
b/ doklad o tom, že účastník, proti kterému bylo rozhodnutí
vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle právního řádu
smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, řádně
a včas předvolán k účasti na řízení a v případě procesní ne-
způsobilosti byl řádně zastoupen, pokud to nevyplývá ze sa-
motného znění rozhodnutí;
c/ ověřený překlad návrhu i písemností uvedených pod
písmeny a/ a b/ tohoto odstavce do jazyka dožádané smluvní
strany nebo do jazyka francouzského nebo anglického.
Článek 26
/1/ Justiční orgán, který rozhoduje o návrhu na uznání
a výkon rozhodnutí, zkoumá, zda jsou splněny podmínky uvedené
v článku 23 této smlouvy.