Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Václavu Burianovi. Slovo má poslanec Jiří Maryška a připraví se poslanec Jiří Fleyberk.

Poslanec Jiří Maryška: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, denně se na stránkách tisku, v televizi i rozhlase setkáváme s kritikou služeb. Výtky jsou zejména co do rozsahu, kvality, územní i časové dostupnosti. Chtěl bych k tomu říci několik poznatků z mé profese - instalatéra v podnicích bytového hospodářství Jičín a také z poslaneckého skupinového průzkumu výboru pro obchod, služby a dopravu.

Současná metodika platná pro údržbu bytového fondu i jiných potřebných služeb má ten nedostatek, že nestanoví nástroje, které by působily na úsporu materiálu. Protože chybí drobné náhradní díly, je pro údržbáře podniků služeb snadnější vyměnit jakoukoliv součástku za novou než ji opravit, mnohdy dokonce za poměrně nízkých nákladů, a znovu ji použít. Jedná se hlavně o podniky služeb, kde hlavními ukazateli jsou tržby od obyvatel. Myslím, že je třeba v širokém měřítku využít výsledky experimentu provedeného v podniku pražské Kovoslužby zaměřeného na uplatňování redukovaných výkonů. Jde tu o výkony snížení spotřeby materiálu.

Výsledkem tohoto experimentu v Kovoslužbě bylo v roce 1980 snížení spotřeby materiálu o 5,8 %, tj. o 6,3 mil. Kčs. V opravě výrobků spotřební elektroniky snížil se podíl spotřeby přímého materiálu v průměru na jednu opravu ze 41,40 Kčs na 39,20 Kčs, tj. o 4,6 %, v opravě chladících zařízení ze 64 Kčs na 56,10 Kčs, tj. o 12,4 %. K tomu je však třeba dodat, že uplatňování tohoto ukazatele by nemělo vést k tomu aby se zhoršila kvalita služeb. Je proto účelné kombinovat redukované výkony s vhodným ukazatelem jako je kvalita práce, dodací lhůty, provozní doba výhodná pro občana, kulturnost prováděných prací, podíl oprav a služeb prováděných v bytě zákazníka a hospodárnost.

Dalším problémem, který na našich pracovištích vidíme a který ovlivňuje činnost podniků služeb, je oblast cen. Ceny služeb při jejich dlouhodobé neměnnosti a objektivním růstu cen materiálu a mzdových nákladů nepodporují rozvoj služeb, a proto některé obory zaostávají. V posledních letech u řady služeb trvale klesá úroveň rentability.

Například v našem Východočeském kraji klesla úroveň rentability u celkových služeb v roce 1980 oproti roku 1977 ze 2,4 % na pouhé 0,5 %. Tento vývoj ukazuje nejen objektivní vliv pohybu cen, surovin, materiálů a mezd, ale rovněž i nedostatky v řízení výroby podniků i vnitropodnikových útvarů. Ty se však zevšeobecnit nedají. Vyžadují konkrétní rozbory, neboť všude jsou rozdílné podmínky pro poskytování služeb, například v územním rozmísťování provozoven, ve struktuře prováděných činností, ve vybavení materiálně technické základny atp.

Je proto správné a žádoucí prosazovat pružnější cenovou politiku služeb tak, aby ceny zabezpečovaly konkrétní potřeby nutných nákladů a přiměřenou rentabilitu. Tím nemám na mysli všeobecné zvyšování cen služeb. U všech druhů cen bude třeba velmi citlivě, avšak zcela důsledně hledat rezervy ve snižování nákladů.

Víme, že příslušná vládní usnesení ukládají úkoly ke snižování administrativy, k prohloubení rozborové a kontrolní činnosti, odstraňování zbytečných řídících mezičlánků, a to jak v podnikové oblasti, tak i v nadpodnikové řídící sféře. Jde například o to uvést do pořádku dodavatelsko-odběratelské vztahy, kvalifikovaněji a pružněji řídit služby a prohlubovat vliv ze strany odvětvového orgánu, kterým je správa pro místní hospodářství ministerstva vnitra ČSR.

Mohl bych uvést celou řadu příkladů dobrých výsledků z našeho podniku, například při využívání doplňkových zdrojů pracovních sil z řad důchodců, při citlivém přístupu k požadavkům starších občanů na služby atp.

Na druhé straně zcela otevřeně musíme přiznat, že také zatím u nás Soubor opatření ke zdokonalení soustavy řízení národního hospodářství plně nepůsobí. Zejména mám na mysli mzdovou politiku a výchovu kádrů. Bude záležet, jak se nám podaří využít všech opatření přijatých vládou ČSR č. 75 v letošním roce k pružnějšímu zabezpečování služeb a jak budeme realizovat závěry 6. pléna ústředního výboru naší strany a závěry dnešního jednání.

Vážené soudružky a soudruzi, v této souvislosti chci ještě uvítat, že vládní návrh zákona České národní rady, který dnes projednáváme, poskytuje i národním výborům ve střediskových obcích možnost, aby

se aktivně podílely na zajišťování a rozvoji jednotlivých druhů placených služeb v rámci svých územních obvodů a tím i na uspokojování této významné potřeby obyvatelstva Děkuji za pozornost. /Potlesk/

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jiřímu Maryškovi a prosím o slovo soudruha poslance Jiřího Fleyberka Připraví se poslankyně soudružka Anna Langerová.

Poslanec ČNR Jiří Fleyberk: Soudružky a soudruzi, za více jak 36 let své existence prošly národní výbory jako orgány státní moci a správy celou řadou vývojových etap. Jejich společným jmenovatelem vždy byla potřeba dostat se na úroveň na ně připadajících úkolů a odpovědnost za plnění cílů socialistické výstavby příslušného, zpravidla pětlitého období.

V současné době jde o to, jak se ještě účinněji a kvalitněji podílet na uskutečňování cílů obsažených v hospodářském a sociálním programu XVI. sjezdu Komunistické strany Československa které se staly cíli celé Národní fronty, každé v ní sdružené organizace, členů KSČ, ostatních politických stran i velké většiny občanů bez politické příslušnosti. V té souvislosti mi dovolte, abych se i jako dnešní mluvčí klubu poslanců, příslušníků Československé strany socialistické v České národní radě, dovolal závěrů naší letošní VIII. celostátní stranické konference. Cituji z jednoho z jejích závěrů: "Příslušníci naší strany si ukládají naplňovat smysl členství v politické straně, jež působí v socialistické společnosti, aktivní a tvůrčí činností v zastupitelských sborech všech stupňů, v orgánech i organizacích Národní fronty. Podílet se tak na tvorbě, provádění a kontrole politiky v našem socialistickém státě a tím přispívat k rozvíjení a prohlubování socialistické demokracie." Potud citát. Přijímáme proto i my závěry nedávného 6. zasedání ústředního výboru KSČ k práci národních výborů jako konkrétní orientaci práce v této oblasti pro další období.

Další vývoj národních výborů je spjat s rostoucími nároky na účinnost jejích práce, zvláště ve městech a střediskových obcích se zvyšováním pravomoci volených orgánů a poslanců, dalším prohlubováním vazeb mezi národními výbory a orgány a organizacemi Národní fronty, se stále rostoucí aktivitou občanských výborů, aktivů národních výborů atd.

Cílem přijímaných opatření je podstatně přispět - neprodleně, ale i postupně, dlouhodobě - nejen k uskutečňování cílů přijatého hospodářského a sociálního programu jako celku, ale zvláště se zabývat zdokonalováním služeb, řešením problémů ve školství, kultuře, zdravotnictví, sociálním zabezpečení atd. Dále pak otevřít prostor pro diferencovanou, ale účinnou součinnost národních výborů s celou výrobní i nevýrobní sférou, zvláště průmyslovými i zemědělskými závody, které pracují v daném územním obvodě. Při plánování, financování, stanovení a realizaci investic, v péči o životní prostředí, dopravě, obchodu, sběru druhotných surovin, úspoře paliv, energie atd. Národní výbory základního stupně se tak postupně začleňují - jako nejlepší znalci místních podmínek - do formování oblastní politiky. A to ať již přímo - u těch národních výborů, které budou moci vydávat závazná stanoviska - nebo nepřímo, až se budou vyjadřovat vyšším plánovacím orgánům k takovým otázkám, jako jsou nároky na přírodní zdroje, infrastrukturu, bytovou výstavbu či vliv na životní prostředí. Budou mít také právo posuzovat náměty na likvidaci zastaralých a neefektivních provozoven a výroben.

K zajištění účelného využití území, pracovních sil, materiálových a finančních prostředků budou národní výbory moci iniciativně navrhovat a koordinovat sdružování prostředků i činností všude tam, kde to bude vyžadovat společenský zájem a dokonce toto sdružování prostředků uložit. V zájmu vytváření a ochrany životního prostředí budou moci účinně koordinovat a kontrolovat činnost podniků, organizací a jejich provozoven v místě.

Z toho, co bylo řečeno, je zřejmé, že změny v postavení národních výborů v našem socialistickém politickém systému mají zásadní charakter a že mohou a musí výrazně ovlivnit budoucí vývoj. Ale nejde jen o jednostranné posílení pravomoci a neměly by také vyvolat dojem, že nazrálé a třeba i velmi naléhavé potřeby, které národní výbory na jimi spravovaném území a v jimi řízeném hospodářství mají, bude možno automaticky - mimo či nad společenský plán a vyprodukované zdroje - řešit. Podstata úprav spočívá ve zvýraznění odpovědnosti či spoluodpovědnosti za co nejlepší využití zdrojů, které máme či budeme mít v tomto období k dispozici, za důsledné dodržování hospodárnosti a kvality práce všech.

6. zasedání ústředního výboru KSČ nehodnotilo pouze klady a úspěchy v práci národních výborů. Velmi vážně a adresně kritizovalo i nedostatky. Národní výbory jsou orgány lidové moci, tvoří je lidé a musí lidem také sloužit. Tuto skutečnost si ne každý Funkcionář či pracovník národního výboru dnes a denně uvědomuje. Náročnost období, ve kterém dnes pracujeme a zcela jistě budeme pracovat i zítra, je velká. Zvládnout dané i budoucí úkoly vyžaduje také rozvinout iniciativu lidí ve výrobě i v místě bydliště. A práce národních výborů musí lidem dávat jistotu, že s touto iniciativou bude dobře hospodařeno a že se každému ve zkvalitnění jeho životních a pracovních podmínek, ve zlepšeném uspokojování jeho potřeb bohatě vrátí.

Jsem přesvědčen o tom, že projednávaná opatření v oblasti činnosti národních výborů jsou v tomto období významným krokem správným směrem ke stanoveným cílům. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Fleyberkovi, hovořit bude poslankyně Anna Langerová a připraví se poslanec Pavel Krystyník.

Poslankyně Anna Langerová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Můj volební obvod je podhorské textilní město Dvůr Králové nad Labem a okolní obce, kde v současné době není žádná soustředěná výstavba bytů ze státních zdrojů. Z těchto důvodů doporučují národní výbory a MěNV ve Dvoře Králové výstavbu svépomocnou, družstevní a rodinných domků Tato výstavba se plánuje v prolukách a na nepřístupných pozemcích pro zemědělce.

MěNV-odbor výstavby zajišťuje pro stavebníky rodinných domků veškeré inženýrské sítě v rámci technické vybavenosti od projektů až po kolaudaci těchto inženýrských sítí. V mnohých případech zajišťuje i funkci investora, ale i generálního dodavatele, hlavně proto, aby pomohl řešit tíživou situaci u nás ve městě. Národní výbor individuální výstavbu doporučí, podle možností pomůže, ale další problémy - materiál, doprava apod. řadu stavebníků odradí. Získáním zájemců o tuto výstavbu se potom stane národní výbor terčem vážné kritiky a dokonce i objektem stížností. Od počátku roku 1982 mělo zájem o stavbu rodinných domků svépomocí 81 občanů a do dnešního dne odřeklo 31 zájemců. Někteří vrátili již přidělené stavební parcely a vydaná stavební povolení.

Přestože podle § 6 stavebního zákona existuje seznam pozemků vhodných pro stavbu rodinných domků, není možné v mnoha případech tyto pozemky získat, prohlásí-li vlastník, že v brzké době bude stavět sám nebo členové jeho rodiny. Obecně se stává, že přislíbené lhůty výstavby jsou záměrně oddalovány. Cíl stavebního úřadu je získat ucelené lokality, kde realizace inženýrských sítí je ekonomická nebo jsou již vybudovány a přesto zůstávají nevyužity a vlastník pozemku argumentuje tím, že pozemky řádně užívá s odvoláním na výnos ministerstva zemědělství o podporování drobných chovatelů a pěstitelů. Zde je velké úskalí v rozhodovacím procesu zejména tam, kde se lidé vzájemně znají. Obě činnosti, výstavba i zemědělská produkce, jsou důležité a nedostatek jistoty jak rozhodnout často oddaluje výstavbu. Myslím si, že to není dobrá praxe a věci by prospělo jednoznačné stanovení priority.

Hovořila jsem s těmi, kdo staví a řeknu vám, že to není jednoduché. Když už se občan rozhodne pro stavbu a často mu nic jiného nezbývá a vezme na sebe doslova tuto řeholi, nastávají mu vážné problémy.

Začíná to často již projekty, které dosud u platných typů používají nedostatkové materiály jako ocelové nosníky, Hurdy, pozinkovanou krytinu a další, které nejsou, neodpovídají tepelné normě, což je dnes prvořadý požadavek z hlediska provozních nákladů apod. Proto je nutné typové podklady upravovat, což nejen prodlužuje přípravu stavby, ale především zvyšuje náklady stavebníka o dosti značnou finanční částku.

Chci požádat ministerstvo výstavby a techniky ČSR, aby v souvislosti s nedostatkem vhodných materiálů zajistilo vydání nového typového katalogu rodinných domků, který by odpovídal revidované ČSN i současnému stavu zajištění stavebních materiálů pro tržní fondy.

Prodej stavebnin na rodinné domky nemá funkci preference. Stavebníci nemají materiál prodejnou rezervován. Na jeho získání musí často čerpat pracovní volno, neboť nakoupí jen ten stavebník, který je v době dodávky na prodejně. Ještě horší je situace u materiálů vagónovaných. Kdo není schopen zajistit okamžitě odvoz přímo z vagónu, nemá nic.

Jako příklad uvádím řadový šestidomek, kde stavebníci nedostali do dnešního dne plechovou krytinu - to je téměř už domek dostavěný - protože není na koordinační listy. Sama jsem se přesvědčila, že příděl plechu na prodejně koupil melouchář, který je pak schopen provést práci i s dodáním materiálu, ovšem za patřičnou cenu.

Toto jednání by si zasloužilo stížnost, ale žádný stavebník si nedovolí stěžovat na prodejnu, protože by příště nedostal nic. Proto se písemná stížnost nikde neobjeví, i když jsem zjistila, že např. stavebník dostal výzvu k odebrání traverz za 3 roky od svého požadavku.

Proto bych chtěla požádat, aby všechen stavební materiál byl na koordinační listy a byl stavebníkům dodáván přednostně. Rovněž tak směrovat nedostatkový materiál na údržbu stávajícího bytového fondu, který je velmi často v dezolátním stavu. Ve velkém kontrastu v naší podhorské oblasti k těmto problémům je výstavba chat, na které nedostatkový materiál je.

Další problém je v přídělu limitu pohonných hmot na rok 1982, protože organizace vypouští z kolektivní smlouvy článek o pomoci stavebníkům a ti jsou v situaci, že jim dopravu neprovede ČSAD, ani organizace zaměstnavatele. Ptám se tedy, kdo pomůže. Myslím si, že by odpovědná místa měla posoudit tento stav a přerozdělit limity pohonných hmot, aby i tato část výstavby byla zajištěna. Chci dále upozornit na ekonomický problém z celostátního hlediska. Výška limitu nutí organizace vyřadit z provozu nákladní vozidla, která by stavebníkovi mohla dobře posloužit. Prodej je zakázán vyhláškou z roku 1979, která neumožňuje nákup ojetého auta soukromníkovi. Možnost nákupu je pouze od soukromníka, který se stal majitelem již před rokem 1979 než vyšla nová vyhláška, ale tím umožňuje, aby tito majitelé prodávali auta za horentní ceny /kdo dá víc/, protože si jsou vědomi, že jinak nákup nelze provést. Tím podporujeme nezákonný obchod. Jsou to často auta ve velmi špatném technickém stavu a je velká spotřeba pohonných hmot. Zatímco kvalitnější auta, vyřazená podniky, budeme šrotovat, i když by tato mohla ještě dobře stavebníkům posloužit. Obavy z toho, že by se auta využívala pro provozování nekontrolovatelné autodopravy pro jiné občany je možné řešit jako dosud prohlášením na odboru dopravy příslušného ONV.

Na závěr bych chtěla navrhnout, aby bylo občanům povolováno jen tolik staveb, jak družstevních, tak především rodinných domků, na kolik jsou materiálově vykryty. Nedostatek kteréhokoliv materiálu nejen že prodlužuje výstavbu, ale především roztrpčuje stavebníky a oddaluje se řešení bytové situace.

Z toho, co jsem si ověřila, doporučuji, a bylo by to podle mě nejen spravedlivé, ale i potřebné, zvýhodnit každého občana, který projeví snahu řešit si bytový problém sám. Vždyť po tři roky a někdy v důsledku nedostatku materiálu i déle po své práci celé soboty a neděle včetně dovolených, tj. na úkor svého odpočinku a volného času své rodiny postaví dům, který bude sloužit nejen jemu, ale i dalším generacím. To je velký přínos pro celou společnost. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Langerové, slovo má poslanec Krystyník.

Poslanec Pavel Krystyník: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, ve svém diskusním příspěvku bych vás chtěl seznámit s dobrými zkušenostmi a poznatky, které vyplynuly z procesu vytváření střediskových obcí na Vsetínsku. Můj volební obvod zahrnuje celkem 19 obcí, kde dosud byly místní národní výbory a jedno okresní město Vsetín. Volební obvod nepokrývá celý okres, není ani příliš rozsáhlý co do plochy, je ale velmi členitý, protože se zde stýkají tři vrchoviny. Myslím si, že právě na tomto volebním obvodě lze ukázat užitečnost a prospěšnost, kterou dobře a odpovědně připravený a realizovaný proces vytváření střediskových obcí může přinést zejména pro obyvatele.

Tento proces po předchozí přípravě proběhl u nás během prvého čtvrtletí tohoto roku. Šlo vlastně již pouze o závěrečnou fázi celého procesu, kdy bylo rozhodnuto o vytvoření celkem pěti střediskových obcí. Do jedné byla centralizována správa 6 dalších obcí, do druhé správa 5 dalších obcí, do třetí střediskové obce byla centralizována správa dalších dvou obcí a dvě střediskové obce byly vytvořeny bez připojení správy dalších obcí. Mimo to byla správa jedné obce převedena do okresního města. Je to na prvý pohled dosti nerovnoměrné rozdělení, ale odpovídá to místním podmínkám.

Při výběru střediskových obcí se velmi pečlivě zvažovalo v příslušných orgánech za účasti nejen funkcionářů, ale především občanů.

Vzala se v úvahu historická hlediska i vývojové tendence, zohlednila se existence přirozených spádových center a místní poměry. Proto celý proces proběhl velmi dobře a prakticky všude se u nás setkal s porozuměním a podporou. Vyskytly se i u nás případy rivality mezi obcemi a existujícími národními výbory. Pramenily z obavy, že potřeby a rozvoj obce, která nebude mít národní výbor, respektive nebude střediskovou obcí, budou zanedbávány, a to právě na úkor střediskové obce a podobně. Myslím, že zde nám pomohla naprostá otevřenost a důsledné seznamování občanů s tím, co proces vytváření střediskových obcí sleduje, co znamená a co chceme, aby přinášel. Hovořilo se např. věcně a otevřeně o ekonomických možnostech, o předpokladech, které jsou pro dobré fungování střediskové obce v konkrétním a aktivním funkcionářském a poslaneckém aktivu apod. a výsledek se dostavil. Nebylo nutno, jak se říká, lámat odpor shora, ale konečný návrh byl sjednocením názoru shora i zdola a získal všeobecný souhlas a podporu. O tom, jaký byl a je živý zájem o celý tento proces svědčí mimo jiné i obavy lidí, zda se kvůli tomu, že někde třeba nejsou ještě tak dobře připraveni, celý proces nepozdrží.

Protože se u nás komplexně a odpovědně zvažovaly všechny rozhodující faktory pro vytváření střediskových obcí, bylo možné i potřebným způsobem diferencovat přenášení pravomocí a odpovědnosti na národní výbory nově vytvářených střediskových obcí. Tak např. stavební úřad bylo rozhodnuto zřídit pouze u jednoho národního výboru ve střediskové obci, a to tam, kde je živá individuální výstavba a odkud obyvatelé museli jezdit za svými záležitostmi až 50 km do okresního města. Po zřízení stavebního úřadu ve střediskové obci se tak vzdálenost podstatně zkrátila a v nejhorším případě činí asi 15 km. Je to tedy konkrétní přiblížení výkonu státní správy k občanům, které přináší nejen hmotné úspory, ale především vytváří základní předpoklady pro účinnější zohledňování potřeb občanů a místních podmínek při řešení všech problémů.

U takového okresu, jako je např. Vsetín, je právě tento fakt velmi důležitý, protože územní členitost, přírodní podmínky, slabší silniční a železniční síť a menší četnost spojů zde vytvářejí u některých občanů pocity, že do okresního města je daleko, a proto tam nevědí dost přesně o konkrétních problémech a potřebách všech obcí. A řada problémů a potřeb se dá vyřešit přímo na místě, operativně, z místních zdrojů, za pomoci občanů a za jejich aktivní účasti a také pro jejich plnou spokojenost. Proto bych chtěl plně podpořit snahu, která byla nastoupena a jejímž výrazem je i projednávaná novela ČNR o národních výborech, kterou se upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích Tím se skutečně vytvářejí podmínky pro zdokonalování péče o blaho lidu. Je však třeba, jak zde již bylo několikrát řečeno, zdůraznit, že jde pouze o počátek, že je to dlouhodobý a trvalý proces, jehož realizaci mají v rukou konkrétní lidé a že my, poslanci České národní rady můžeme a musíme svým podílem přispět k naplňování cílů tohoto procesu. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Krystyníkovi.

Přerušuji schůzi k polední přestávce. V jednání budeme pokračovat ve 13.40 hodin.

Než se rozejdeme, připomínám ještě, že během jednání vám byl rozdán návrh usnesení, který vypracovala zvolená návrhová komise. Pokud máte připomínky nebo doplňky k návrhu usnesení, předložte je členům návrhové komise v průběhu další části rozpravy, nejpozději v následující přestávce kolem 15.00 hodin.

Přerušuji jednání, přeji dobrou chuť!

/Schůze byla přerušena ve 12.35 hodin a znovu zahájena ve 13.40 hodin/

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání diskusí. Slovo má poslanec František Antony, připraví se poslanec Miroslav Novotný.

Poslanec František Antony: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Ve zprávě předsednictva ÚV KSČ přednesené na 6. zasedání ÚV KSČ se mimo jiné uvádí, že problémy rozvoje měst se zvlášť silně koncentrují v hlavním městě federace - Praze. Soudruh Poledník ve svém referátu doslova uvedl: Jde o celý komplex palčivých otázek spojených se zajišťováním nové výstavby, s městskou dopravou, se zabezpečováním zdravotní péče, s údržbou domovního a bytového fondu, s úrovní služeb, čistoty a životního prostředí města." Chtěl bych k některým z těchto problémů říci několik slov.

Jde především o okrajové části hlavního města Prahy, a to konkrétně o ty oblasti, které byly připojeny ku Praze v minulých letech.

Tyto části Prahy si povětšinou zachovaly své místní národní výbory, čímž došlo k tomu, že část Prahy je řízena národními výbory dvoustupňové a část trojstupňové. Místní národní výbory, které začaly působit na řízení hlavního města Prahy, se plně osvědčily, a to hlavně svou znalostí místní problematiky. Celkem přirozeným vývojem se větší připojené obce stávají centrem spádové oblasti, kde potom zaniká řada místních národních výborů v menších obcích takovéto spádové oblasti. Proto doporučuji, aby dobré zkušenosti, získané z ustavování a působení místních národních výborů ve střediskových obchodech, byly využity i pro řešení postavení a působnosti národních výborů na území hlavního města Prahy, zejména v okrajových částech. Je zde totiž potřeba posílit a rozšířit působnost místních národních výborů, zlepšit postupně vybavení potřebnými zařízeními služeb a obchodu, vytvořit lepší podmínky pro uspokojování potřeb lidí.

Takovéto přiblížení výkonu státní správy lidu bude mít za následek rozvinutí aktivity a iniciativy občanů i jejich větší zapojení do řešení celospolečenských úkolů.

Až dosud tomu tak nebylo. Mohu říci ze zkušenosti z minulého volebního období, kdy jsem byl členem rady místního národního výboru, že například v důsledku překotně řešené centralizace dochází ke zhoršení služeb. Tak tomu bylo např. v Modřanech, kde z pravomoce místního národního výboru byly vyňaty, v rámci centralizace, Komunální služby a Domovní správa, což se v místě velmi negativně projevilo.

Místní národní výbor v Praze 4 - Modřanech - nositel Řádu práce, má na svém správním území celkem čtyři obce, což by vyjadřovalo působnost místního národního výboru jako ve střediskových obcích Navíc na tomto území vzniká nový sídlištní útvar Modřany - Komořany, kde jen v 7. pětiletce se postaví víc než 5 tisíc bytů. Na tomto území pracuje také 11 závodů a organizací, se kterými místní národní výbor má uzavřené dohody k realizaci volebního programu Národní fronty, jehož plnění při současné rozestavěnosti a tím dopadu na životní prostředí je velmi náročné a potřebné.

Takovýchto obcí na obvodu hlavního města Prahy je více, kde po připojení ku Praze dosud nedošlo vlivem specifických a místních poměrů k organickému vrůstu těchto obcí do struktury hlavního města.

Místní národní výbor v Modřanech jsem uvedl jako příklad negativních dopadů při ne dost uvážené centralizaci služeb. V některých případech to ještě zesiluje náročnost dopravy občanů z krajový oblastí do center služeb v jednotlivých obvodech Prahy. Tím se ještě zesiluje tlak a požadavky na dopravu, což je negativní jev v rámci plánovaných úsporných opatření s pohonnými hmot Toto vytváří nejen hospodářské ztráty, ale navíc ztráty politické, ve vědomí lidí, kteří očekávali, že po připojení ku Praze nastane zlepšování služeb.

Není to však jen otázka služeb. Praha je již delší dobu doslova velkým staveništěm, což má negativní dopady na životní prostředí, k rým nelze vždy zabránit. Lze však podle mého názoru předcházet nespokojenosti a některým stížnostem občanů v místech výstavby sídliště. S výstavbou sídlišť v Praze je již dost zkušeností, dobrých i špatných, abychom se z nich dokázali dostatečně poučit. Platí řada nařízení a vyhlášek, které, kdyby byly vždy dodržovány, projevily by se ve větší spokojenosti občanů.

Místní národní výbor okrajového území našeho hlavního města kde například probíhá nebo bude probíhat výstavba sídliště, má však dosud malou možnost prosazovat právě zde oprávněné požadavky občanů a předcházet vzniku jejich nespokojenosti.

Místní národní výbor v daném místě je ale také představitelem lidové moci v očích občanů, ten tvoří základní stupeň státní správy a pokud nevytvoříme podmínky pro to, aby tuto správu mohl důsledně a účinně vykonávat, nedosáhne se zlepšení současného stavu.

Proto se domnívám, že současná situace vyžaduje urychleně podniknout potřebné kroky k nápravě. Jak vyznělo na 6. zasedání ÚV KSČ, budou tyto otázky v nejbližším období předmětem jednání předsednictva ÚV KSČ a vlád. Strana tak i v této oblasti prozíravě reaguje na aktuální problémy současného vývoje naší společnosti.

Soudružky a soudruzi poslanci, ve svém vystoupení jsem se dotkl některých problémů v práci národních výborů na území hlavního města Prahy. Chtěl jsem upozornit zejména na problémy obcí připojených v posledních 15 letech ku Praze Vždyť Praha dnes již není jenom její kulturně historické centrum, ale i nově připojené oblasti se sílící výstavbou a tím i zvyšujícím se počtem obyvatel. Těm jsme také povinni zajistit všechny vymoženosti našeho socialistického zřízení.

Soudružky a soudruzi, výbor České národní rady pro plán a rozpočet projednal na svém zasedání návrh zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích Jak zde bylo již konstatováno, vyslovil s ním souhlas a doporučil jeho schválení. Chtěl bych vyslovit přání, že v krátké době budeme moci projednat další návrhy, týkající se nejen působnosti městských národních výborů, ale i problematiky hlavního města Prahy v tzv. velké novele, abychom vytvářeli stále lepší podmínky pro uspokojování oprávněných potřeb všech obyvatel našeho hlavního města. /Potlesk./