Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru stavebnictví soudruhu Polákovi. Nyní dávám slovo zpravodaji poslanci ing. Františku Skácelovi.

Společný zpravodaj poslanec ing. František Skácel: Vážený soudruhu předsedo vlády ČSR, vážené soudružky a soudruzi, je nesporné, že stavebnictví je odvětví, které je svou produkcí nepostradatelné pro všechna další odvětví národního hospodářství a zejména pak pro růst životní a kulturní úrovně našich obyvatel. Také dnes proto neztrácejí úkoly stavebnictví pro zabezpečení dynamického rozvoje národního hospodářství a základy sociální politiky KSČ v nových náročných vnějších i vnitřních podmínkách nic na svém významu; naopak dále rostou. Je proto logické, že naše ČNR přistupuje k projednávání zprávy vlády ČSR o plnění úkolů stavebnictví, aby také ona přispěla svými opatřeními k zajištění tak žádoucí vyšší výkonnosti naší stavební výroby a zabezpečení rozhodujících úkolů pro další rozvoj našeho národního hospodářství.

V úvodním slově k projednávané zprávě chci blíže rozvést některé otázky, které se podílely na ne právě žádoucím vývoji našeho stavebnictví v posledních letech a podpořit východiska předkládaná resortním ministerstvem ke zvýšení akceschopnosti a výkonnosti celého našeho stavebnictví.

Soudružky a soudruzi, rozsáhlý program investiční výstavby v 6. pětiletce se uskutečňoval ve velmi složitých a náročných podmínkách. Naléhavá přestavba struktury stavebních kapacit, potřeba jejich koncentrace a přesunu do oblasti soustředěné investiční výstavby zvýšily náročnost na přípravu a celý realizační proces. Při překonávání značných překážek a problémů mělo stavebnictví nemalý podíl na dosažení cílů, stanovených XV. sjezdem KSČ, růstu celé československé ekonomiky a životní úrovně.

Ke kladným stránkám patří skutečnost, že se podařilo soustředit velké kapacity na rozhodující úkoly státního plánu /do Prahy a severních Čech/, dále pak na stavby palivoenergetické základny, hutního a strojírenského komplexu, petrochemického průmyslu, atomového a automobilového programu a další významné objekty. Byly dány do provozu významné stavby jako kupříkladu elektrárna Chvaletice a Mělník III, výstavba koridoru Most, papírny ve Štětí, petrochemický kombinát v Záluží, byla uvedena do provozu dálnice Praha - Brno - Bratislava, rozvinuty práce na jaderné elektrárně Dukovany a další důležité stavby. Ve výstavbě bytů bylo v celé federaci dáno do užívání ve všech formách více než 647 tisíc bytů. Významnými účelovými stavbami, na kterých projektanti, stavbaři i ostatní dodavatelé prokázali svoji technickou a odbornou zdatnost, je např. Palác kultury v Praze, hotel Praha, rekonstrukce Národního divadla, oprava historických památek a řada dalších staveb. V 6. pětiletce bylo předáno do užívání v ČSR 1000 objektů občanské vybavenosti, více než 150 tisíc míst ve školách a 8 tisíc lůžek ve zdravotnických zařízeních. Čestně a úspěšně splnili své úkoly také pracující v průmyslu stavebních hmot. Dále se také posílila materiálová základna stavebnictví.

Úspěchy dosažené v 6. pětiletce, jsou výsledkem velkého úsilí všech složek, zajišťujících organizačně hospodářský proces, především houževnaté práce desítek tisíc dělníků, technicko-hospodářských pracovníků, tvůrčího úsilí projektantů, architektů, pracovníků vědy a výzkumu.

Výsledky dosažené v plnění národohospodářského plánu v 6. pětiletce je však třeba - přes uvedené kladné stránky - posuzovat i kriticky, střízlivě. Stavebnictví se totiž nepodařilo splnit všechny úkoly dané XV. sjezdem; ono má také svůj podíl na tom, že mnohé důležité výrobní kapacity nebyly dány do užívání v plánovaných termínech, nebyly bezezbytku splněny úkoly v Praze a v severních Čechách, zejména na občanské a technické vybavenosti, že nebylo dosaženo zásadního obratu v celkové efektivnosti a hlavně v kvalitě stavebních prací. Produkce, o kterou přišlo naše národní hospodářství pozdním uvedením kapacit do provozu, někdy s podílem technologických dodavatelů, představuje ztrátu několika desítek miliard korun. Také odevzdání bytů na sklad zde v Praze znamená nejen ekonomické, ale i morální a politické škody.

I když je nutné připustit, že na tomto stavu měly podíl také nedostatky u partnerů stavbařů, řada zásadních příčin je také ve stavebnictví samotném. Ku příkladu pomalu byly prováděny a uskutečňovány potřebné strukturální změny, zejména v pozemním stavitelství a uzpůsobení kapacit novým potřebám a úkolům. Už řadu let jsou stavbaři kritizováni za to, že plnění jejich plánu je provázeno značnou nerovnoměrností, zejména neblahou šturmovštinou koncem roku. Místo koncepčního, plánovitého řízení se mnohdy improvizuje.

Nepochopitelnou stagnaci proudového stavění je třeba přičíst nedostatkům v plánování a především v celé předvýrobní přípravě, řízení a hlavně v organizaci práce. Rád bych to uvedl na konkrétním případě. Ne proto, abych někoho kritizoval, ale abych ukázal na pravou podstatu věcí.  

Prováděli jsme průzkum v severních Čechách a v Praze na komplexní bytové výstavbě. Rád bych již v úvodu řekl, že o proudovém provozu nemůžeme jen diskutovat a doslova přešlapovat, nemůžeme jen technickými mozky na VHJ a podniku zpracovávat cyklogramy. Klíčovou otázkou stále zůstává vlastní realizace těchto velmi dobře technicky zpracovaných cyklogramů. V Ústí nad Labem náš generální ředitel VHJ velmi podrobně seznámil s úkoly roku 1982 i s tím, jak je mají technicky zajištěny. Cyklogramy, které nám předložil, byly velmi dobře zpracovány a on sám je denně v pěti fyzických objemech sledoval.

Z uvedeného by se zdálo, že je vše v nejlepším pořádku. Trochu jsme byli zklamáni, když na vlastní stavbě mistr a stavbyvedoucí nebyli schopni dokladovat realizaci těchto cyklogramů v denních záběrech. Vedoucí party sice znal konečný termín objektu, ale již při zahájení měl pár dnů zpoždění při vlastní montáži. Je jisté, že nemůžeme dělat závěr z jednoho proudu. Nám však jde o to, aby byly plněny denní záběry proudů, aby čety nemusely dohánět zpoždění vzniklé z různých příčin prací přesčas, sobotními směnami a navíc, abychom pak dosáhli plynulosti ve 3. a 4. stupni a aby finální závěr byl v plynulé a rovnoměrné odevzdávce bytových jednotek. A zde to dobré není. Jak nás generální ředitel informoval, odevzdávají z ročního úkolu 53,7 % bytů až ve IV. kvartálu. Jako hlavní důvod sice uváděl, že nemají centrální zdroj tepla a situaci musí tedy řešit mobilními kotelnami. Mluvíme-li však o proudovém způsobu stavění, pak musí všechna kolečka do sebe zapadat tak, abychom tu plynulost dostali, a to nejen v čistých bytech, ale i v občanské a technické vybavenosti. To, že používají 7 druhů technologií k realizaci vlastní bytové výstavby, jim také mnoho neprospívá. I tento problém by se měl řešit.

Na druhé straně jsme měli velkou radost z toho, jak zodpovědně soudruzi od VHJ až po stavbu přistupují k vyrovnání skluzu v občanské a technické vybavenosti na jednotlivých sídlištích. Vyrovnání manka mají rozpracováno u celé VHJ tak, že do dvou let vyrovnají celé zpoždění občanské vybavenosti u rozestavěných staveb a od letošního roku budou bezezbytku plnit plánované úkoly, a to nejen finanční, ale i věcné tak, jak jim to určuje režim výstavby, schválený českou vládou. Jistě to bude velký úspěch celé VHJ a hlavně daleko větší spokojenost všech občanů, kteří tam budou bydlet.

Dohodli jsme se s předsedou KNV soudruhem Šlapákem, že za 2 roky se opět sejdeme, abychom si spolu se stavbaři provedli kontrolu plnění tohoto závazku.

Líbily se nám i proudové provozy v Praze-Modřanech, kde předávají letos cca 2000 bytů. Právě na tomto proudu přesto, že četa plní své denní záběry, jsme byli svědky toho, že četa se vehementně domáhá plynulosti v dodávce výrobků z Prefy, hlavně příček, aby nemusela pracovat přesčas nebo v sobotu. Parťák řekl doslova: "My jsme se zavázali plánovaný termín splnit a my jej také musíme splnit". A to je podstata.

Pracující mnohdy svou iniciativou a výsledky své práce nemohou nedostatky odstranit, protože jejich iniciativa není mnohdy hospodářskými pracovníky plně chápána, dobře řízena, v přípravě a organizaci práce pro ni nejsou vytvářeny potřebné podmínky. Zvláště pak v denním přísunu materiálu.

Již řadu let se opožďuje rozpis plánu na pracoviště a na jeho projednávání s pracujícími zbývá velmi málo času. To je příčinou toho, že některé závazky jsou formální, nepřinášejí žádoucí efekt. Jsou mnohdy omlouvány evidentní nedostatky, projevuje se smířlivost, přecházejí se kritické připomínky pracujících Nikde jinde než v oblasti řízení a organizace v přístupech k novým formám práce nemůžeme hledat odpověď na otázku, proč se naše stavebnictví nedostalo podstatně více kupředu v uplatňování kupříkladu metod chozrasčotu čet podle Zlobina, proč se nedaří zavádět úkolovou akordní mzdu, proč jsou stále velké nedostatky v kvalitě a hospodárnosti. Nejsou důsledně uplatňovány technicky zdůvodněné výkonové a spotřební normy, přetrvává nízká úroveň výrobních kalkulací a nejsou vytvářeny komplexní podmínky pro chozrasčotní způsob hospodaření.

Takový je zhruba výčet neduhů, jež v průběhu 6. pětiletky doprovázely naše stavebnictví a s nimiž jsme přešli do pětiletky sedmé. Podmínky vývoje stavební výroby v roce 1981, tedy v prvém roce 7. pětiletky, byly předurčeny zejména nadměrnou rozestavěností, a to do té míry, že počátkem roku 1981 pracovaly stavební organizace našeho ministerstva na 2618 stavbách, na kterých bylo rozestavěno téměř 20 tisíc objektů, takže v průměru pracovalo na jednom objektu 5 dělníků.

I při zásobě práce vyplývající z této rozestavěnosti nedošlo ke zvýšení stability výrobního programu ani k včasnému určení struktury a rozmístění stavebních prací. Nicméně plán na rok 1981 orientoval stavební podniky resortu na přednostní zabezpečení celospolečenských priorit - to znamená - na závazné úkoly státního plánu, zejména palivo-energetického komplexu, investiční výstavbu Severočeského kraje a v Praze, komplexní bytovou výstavbu v územních prioritách a na dokončování staveb. Orientace k zabezpečování úkolů na závazných stavbách státního plánu se projevila v překročení plánovaného objemu o cca 700 mil. Kčs. V Praze byl překročen plánovaný objem stavebních prací celkem i pro investiční výstavbu. Byly splněny věcné i objemové úkoly na metru, základním komunikačním systému a Národním divadle.

Závažné problémy a neplnění úkolů se i nadále však projevovaly na komplexní bytové výstavbě. Tak například v Severočeském kraji při splnění celkového objemu stavebních prací byl výpadek na stavbách občanské a technické vybavenosti ve výši 133 mil. Kčs, v celé ČSR pak vykazují tyto práce manko ve výši 334 mil. Kčs. O výsledcích v minulém roce hovořil soudruh ministr Polák.

Ne tedy právě nejúspěšněji vstoupilo naše stavebnictví do plnění úkolů sedmé pětiletky. V tomto roce, v roce 1982, změněné podmínky rozvoje ekonomiky snižují rozsah prací resortu o 1,2 mld Kčs. Přitom mají být zajištěny nejnaléhavější strukturální záměry investiční výstavby - jako rozvoj palivo-energetické základny - zejména Jaderná elektrárna Dukovany - akce k racionalizaci spotřeby paliv, energie a kovů, investice s exportním a antiimportním charakterem, investiční rozvoj v Praze a Severočeském kraji, komplexní bytová výstavba a její nutné podmiňující investice - takový je tedy zhruba stav v našem stavebnictví.

Soudružky a soudruzi, hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR, přijaté XVI. sjezdem Komunistické strany Československa pro léta 1981-1985 ukládají zabezpečit přestavbu stavebních kapacit v souladu se strukturou investičního plánu, dále přestavbu materiální základny stavebnictví, změnu sortimentu dodávek z ostatních resortů, zejména pak strojírenských a z nich pak ty nejdůležitější - kotelny, výměníkové stanice, EZ a vzduchotechniku.  

Dovolte mi nyní, abych dříve než přejdu k posouzení resortem zpracovaných "Hlavních směrů zabezpečování závěrů XVI. sjezdu KSČ v odvětví stavebnictví v nových podmínkách sedmé pětiletky" - řekl některé poznámky k problémům, s nimiž bojuje naše stavebnictví v současné době a které jsou kriticky rozebrány ve stanovisku k situaci ve stavebnictví a jeho neodkladným úkolům při plnění 7. pětiletky přijatým předsednictvem ÚV KSČ, vládou ČSSR a ČSR a se kterými nás včera velmi podrobně seznámil předseda České národní rady soudruh Kempný.

Jedním ze základních nedostatků našeho stavebnictví je, že stále pracuje souběžně na takovém počtu stavenišť, které neumožňují potřebnou koncentraci sil a prostředků, a které zdvojnásobují lhůty výstavby technicky možné, ekonomicky únosné a v zahraničí obvyklé. To je pak příčinou vysoké rozestavěnosti. Podstatné snížení a zkrácení v praxi dosahovaných lhůt výstavby bylo požadováno šestým zasedáním ÚV KSČ v roce 1977 a řadou dalších stranických a vládních usnesení. Také závěry pléna ÚV KSČ z října 1980 vytýčily tento úkol s nebývalou důrazností. Bylo tomu tak proto, že po určitém zlepšení došlo v roce 1979 opět k výraznému zhoršení situace, jak to konečně soudruh ministr dokladoval. V souladu se sjezdovým jednáním je proto prvořadým principiálním požadavkem bedlivě zvážit rozsah nově zahajovaných staveb, povolit jen omezený počet jejich zahájení včetně prověření rozestavěných staveb - z hlediska jejich nezbytnosti a účelnosti s návrhem jejich případného zastavení.

Pokud jde o pracovní síly, pak rozbor rozmístění pracovníků ve výrobním procesu ukazuje na oblasti, kde dosavadní vývoj je problematický. Vzhledem k tomu, že v následujících obdobích jediným prostorem pro zvýšení výkonnosti je využití vlastních vnitřních zdrojů ve všech oblastech, platí to i o dokonalém racionálním využití vnitřních zdrojů a rezerv v pracovních silách.

Nejde však pouze o tento strukturální vývoj. Rozhodující není totiž jakékoliv posílení počtu dělníků na stavbách, ale v potřebné profesní struktuře, v takové profesní struktuře, jíž budou vytvořeny opravdové předpoklady k realizaci výkonů v plném souladu se strukturou plánu investiční výstavby.

Vyrovnanost profesní struktury je náročný politický a sociální problém, vyžadující komplexní dlouhodobé řešení, neboť při dnešní plné zaměstnanosti, při soustavném zvyšování požadavků lidí v oblasti jejich životní úrovně, je při obtížnosti práce ve stavebních činnostech nesnadné nejen získávání učňů, ale i udržení kvalifikovaných dělníků v profesích, jimž se vyučili. Jako doklad pravdivosti tohoto tvrzení lze doložit statistická zjištění, že ve stavebních podnicích nepracuje v povoláních, pro která se vyučili, asi 25 % kvalifikovaných dělníků. K problematice řešení dalšího rozvoje stavebnictví v nadcházejícím období, který je provázen snížením pracovníků, a to zejména u podniků ministerstva stavebnictví, uvažuje resort k vyloučení negativních vlivů, které by toto snížení mohlo sebou přinést, základní strategii vnitřních opatření.

Je nesporné, že účinnost těchto vnitroresortních opatření, jak správně resort upozorňuje, je podmíněna realizací zásadních opatření ze strany nadresortních orgánů.

Klíčovou je dnes problematika přesunů pracovníků, jejichž masovost má ve stavebnictví zcela výjimečný charakter. Nejde jen o přesuny pracovníků kupříkladu do Prahy nebo severních Čech, ale dnes již o všechny přesuny na vzdálenější stavby, které nedovolují denní návrat domů. I když pro stavbaře musí být samozřejmé, že se musí stavět tam, kde to naše společnost potřebuje a nikoli tam, kde to vyhovuje jejich osobním představám.

Dořešení hmotné stimulace pro úspěšnou a plnou realizaci těchto přesunů, zejména u vybraných dělnických profesí, je nezbytné z hlediska zabezpečení základních funkcí stavebnictví. Bylo by zřejmě k dosažení efektivní stabilizace těchto pracovníků správné, dořešit sjednocení náhrad jim poskytovaných na úroveň montážních pracovníků kupříkladu strojírenských organizací. Ruku v ruce s těmito opatřeními mělo by jít kupředu zkvalitňování péče o pracovní, sociální, zdravotní a životní podmínky pracujících ve stavebnictví. Jak bylo dokladováno na nedávném sjezdu Českého odborového svazu pracovníků ve stavebnictví a výrobě stavebních hmot, neudělalo se v této oblasti v 6. pětiletce málo. Na realizaci komplexních programů péče o pracující bylo v šesté pětiletce vynaloženo téměř 6 mld Kčs. Ve všech oblastech péče o pracující jsme byli svědky výrazného posunu vpřed. Vidíme toto na mnohých stavbách a rád bych zde uvedl výrobně hospodářskou jednotku stavební závody Praha a její vzorný areál vybudovaný v Praze v péči o člověka. Cílevědomá a promyšlená sociální politika prováděná podniky v součinnosti s orgány ROH přispívá svým podílem ke spokojenosti a tím také ke stabilizaci pracovníků. Ovšem ne všechno se daří stejně dobře. To také velmi kriticky ukázal svazový sjezd. Kupříkladu na to, jak nedůslednost a neprincipiálnost oslabuje úsilí v boji proti všem projevům maloměšťáctví a všem nešvarům, se kterými se stále v různých obměnách ve stavebnictví setkáváme, ať už jde o nekvalitní práci apod.

Jak na druhé straně potěší a každý vysoce ohodnotí, když vidí práci kvalitně provedenou a naši stavbaři to také umí. Příkladem jsou Metro - kulturní dům - mostní konstrukce - vodní díla, ale i komplexní bytová výstavba a to jsme viděli v Praze na sídlišti Modřany. Začíná to již hrubou stavbou - kvalitní panely, obvodové pláště - stropy, příčky a konče IV. stupni. Popravdě řečeno, dívali jsme se přísnými očima i na hotové byty, až na některé nepatrné závady jsme všichni konstatovali, že kvalita bytů, které jsme viděli, byla velmi dobrá. Čili, jde to i na komplexní bytové výstavbě - ptáme se však - proč všechny organizace nedělají tak kvalitně? A bylo, soudruzi a soudružky, již období, a to se psal rok 1969 a 1970, kdy čety předávaly majitelům bytů tzv. záruční listy kvality a v případě, když byla některá práce nekvalitně provedena, četa ji zdarma opravila. Bylo to u PS Olomouc, když jsem v té době v podniku pracoval. Nemůžeme se i k tomuto vrátit? Nic nás to nestojí, a četa, když tento záruční list dá, jistě již předem bude předcházet tomu, aby žádný zmetek nebyl.

Dále je to nedodržování pracovní doby. Zde bychom mohli uvádět mnoho konkrétních případů, poškozování socialistického majetku nebo správné zacházení a hospodaření se stavebním materiálem, které je taktéž pod ostrou kritikou.

Každého z nás musí zamrzet, když vidí krásně vybudované sídliště s úpravou, výsadbou stromků, zeleně atd. a najednou uvidí v prostoru různé zbytky stavebního materiálu, které tam zůstaly, jak nás soudruzi informovali v Ústí nad Labem, při likvidaci materiálového centrálního skladu. Proč tyto zbytky tam zůstaly, když se všechno likvidovalo? To ten, který tu likvidaci prováděl, tam nechal proto, aby se vědělo, že se stavbaři odstěhovali? To snad ne! Stavbaři zde nechali krásné sídliště, jejich práci občané vysoce hodnotí a proč potom ta zbytečná kritika.

1 vysoké ztráty způsobené zmetkovitostí ve výrobě stavebních hmot představují za šestou pětiletku přes 1 mld Kčs, přitom ztráty způsobené nekvalitní prací v hlavní stavební výrobě při prokazatelných zjištěných nedostatcích nelze ve svém celku ani přesně vyčíslit. Sami poctiví pracovníci nás upozorňují na to, že ztráty v důsledku netechnologických přestávek dosahují výše více než 10 i více % z fondu pracovní doby. Přitom lze snadno vypočíst, že využívání fondu pracovní doby jen o 15 minut více denně by znamenalo ve stavební výrobě zvýšení produkce nejméně o 3 %.

Pokles výkonnosti stavebnictví v posledních letech není pochopitelně výslednicí náhodných jevů, ale má své dlouhodobé kořeny. Proto také dnes existující neduhy nejsou snadno, rychle a jednorázově vyléčitelné. Kde začít, na to orientoval XVI. sjezd v hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje. Orientuje naše stavbaře

1. na podstatné zlepšení úrovně řídící, organizátorské a kontrolní práce na všech stupních řízení,

2. na snižování pracovních prostojů, důsledné hospodaření s materiálem, zvýšení časového a výkonového využití strojů a zařízení

3. na zvýšení výkonnosti stavebnictví v letních měsících a vytvářel podmínek pro zefektivnění práce v zimních obdobích,

4. na zpřísnění všech kritérií hodnocení útvarů podílejících se stavebním díle.

Při řešení otázek spojených se zlepšením řídící, organizátorská a kontrolní práce musí jít samozřejmě o zcela konkrétní zlepšení řídící práce všech pracovníků, kteří vedou malé i velké kolektivy Jde o zkvalitnění rozhodovacího procesu a zejména o důslednost při jeho realizaci, ať jde o jednoduchý příkaz mistra či složitý program resortu. Důslednost předpokládá nejenom patřičnou politickou, odbornou a morální úroveň, ale především nekompromisní kontrolu a objektivní, ale vždy zásadové vyvozování závěrů při neplnění plánu. Ukazuje se totiž, že právě nedostatečná důslednost v řídící práci je základem chyb a nedostatků v celém našem stavebnictví a investiční výstavbě.

Zvýšení vnitřní výkonnosti stavebních podniků je vedle opatření v oblasti řízení a organizace závislé na zvýšení své technické úrovně. Obecně lze technickou úroveň našeho stavebnictví charakterizovat jako vyhovující. To však neplatí o dosahované kvalitě a výkonnosti. Navíc je technická úroveň snižována nedostatečným a často i kvalitou nevyhovujícím sortimentem materiálů a výrobků pro stavění, nedostatkem moderních výkonných strojů technologických dodávek, zejména pro kotelny a výměníkové stanice, jak jsem o tom již hovořil.

Pod zorným úhlem úspor energie musí být také promýšleny směry technické politiky a rozvoje.

Je jisté, že by své místo v mém vystoupení měla právem mít celá řada dalších otázek, jako jsou kupříkladu problémy spojené se zprůmyslněním stavebnictví, jako jsou nedostatky v přípravě staveb, problematika dodavatelsko-odběratelských vztahů atd. Celou šíří těchto otázek se velmi poctivě a solidně zabývalo ministerstvo stavebnictví, jež po provedených analýzách vytýčilo hlavní směry zabezpečení závěrů XVI. sjezdu KSČ v odvětvích stavebnictví a nových podmínkách sedmého pětiletého plánu a zpracovalo programové řešení aktivizace a dalšího rozvoje svého resortu na základě důsledné aplikace linie hospodářské politiky, vytýčené sjezdem a následnými zasedáními ústředního výboru KSČ.

Tento program se naprosto správně opírá o sjednocující věcnou základnu, jíž je proces koncentrace výrobních kapacit a zkrácení lhůt Výstavby. K docílení tohoto cíle slouží program zásadní přestavby vnitřní struktur stavebních kapacit. Realizací této přestavby má být roce 1985 dosaženo proti roku 1982 zkrácení průměrných lhůt výstavby už o 10 %, pochopitelně diferencovaně podle celospolečenského významu staveb. Její realizace vyžaduje značné zásahy strukturálně výrobního a organizačního charakteru do současného procesu stavění, ke zvýšení účinnosti řízení ve všech jeho složkách. Je proto zpracován integrovaný program zdokonalování vnitroresortního řízení, strukturální organizace a rozšiřování progresívních metod organizace výroby.

V rámci přestavby vnitřní struktury výrobních kapacit musí resort přizpůsobovat rozsah a strukturu celkových stavebních kapacit změnám v oborové struktuře staveb, změnám s tavebních technologií, vyvolaných omezením a přestrukturalizací materiálových a energetických vstupů a potřebám intenzívní výstavby rozhodujících staveb v územních prioritách.

V dalších svých pasážích obsahuje program řešení problematiky pracovních sil, mzdového a sociálního rozvoje, racionalizace spotřeby pohonných hmot, paliv a energie, řešení změn a další rozvoj materiální základny resortu a vlastní investiční výstavby a v neposlední řadě základní záměry v jednotlivé technické politice stavebnictví, jež se orientuje na úsporu živé práce, na snižování spotřeby materiálů, paliv a energie a na zvyšování užitných vlastností stavby.

Není zde zapomenuto na významný úkol, před který je v této pětiletce stavebnictví postaveno - komplexně vyřešit přípravu a provádění rekonstrukcí a modernizací staveb bytových, občanských i průmyslových, a to s využitím progresívních metod vyvinutých v zemích Rady vzájemné hospodářské pomoci. Příprava je zaměřena na řešení specifických technologických postupů, zejména rekonstrukcí obvodového pláště, otvorových výplní, stropních konstrukcí, včetně podlah, provádění vnitřních povrchových úprav na progresívní rekonstrukce instalací a střešního pláště. Zároveň je řešena vzorová stavebně technologická příprava s cílem provádět rekonstrukce a modernizace v plynulých proudových postupech. V oblasti technického rozvoje je pamatováno na řešení technické vybavenosti KBV a příslušnými technickými opatřeními je podepřena výkonnost stavebnictví v mostním stavitelství a vodohospodářské výstavbě.

Soudružky a soudruzi, nebylo by správné, kdybych se v tomto svém výkladu nezmínil alespoň několika větami o situaci, v níž se nachází stavebnictví řízené národními výbory. Její rozbor je také obsažen ve zprávě soudruha ministra. Je nesporné, že výrobní kapacita těchto podniků není zanedbatelná a navíc společenským posláním těchto podniků je provádět práce rekonstrukčního charakteru, generální opravy a údržbu bytového fondu a účelových staveb, sloužícím našim pracujícíma v neposlední řadě práce pro obyvatelstvo, tedy taková činnost, jež se významně podílí na kvalitním uspokojování sociálních, školských a zdravotních potřeb každého z nás. Jejich orientace v minulosti převážně na práce investičního charakteru přinesla sebou celou řadu problémů i v politické oblasti, a proto musí být změněna a zaměřena k těm činnostem, jež vrátí místnímu stavebnictví jeho pravé poslání. Bude proto nyní na řídících národních výborech, aby řízení těchto podniků neprodleně orientovaly tímto směrem, a k tomu s příslušnými modifikacemi uplatnily ona opatření, jež pro zvýšení výkonnosti velkého stavebnictví uvažuje ministerstvo stavebnictví.

Tolik tedy ve velmi hrubých rysech k obsahu programového řešení aktivizace a dalšího rozvoje našeho stavebnictví. Po jeho prostudování lze dospět k závěru, že důsledná realizace tohoto programu ve všech jeho částech povede k žádoucímu cíli, a že dojde za účinné pomoci všech meziresortních orgánů a složek tedy i za pomoci nás, poslanců, pod vedením KSČ v brzké době k dalšímu růstu celkové výkonnosti stavebnictví ČSR.

Toto stanovisko sdílí všechny výbory ČNR, které se problematikou stavebnictví velmi podrobně zabývaly a bude záležet i na nás, poslancích, abychom ve svých volebních obvodech s plnou vážností podporovali opatření předsednictva ÚV KSČ z června t. r. a aktivně působili na vědomí všech stavbařů a všech, kdo se na investičním záměru podílejí a usilovali tak o plnění náročných úkolů k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti. /Potlesk./