Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Jarošové. Slovo má poslanec Miroslav Šlouf, připraví se poslanec Čestmír Adam.

Poslanec ing. Miroslav Šlouf: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, stálá pracovní skupina předsednictva České národní rady pro mládež, tělesnou výchovu a sport mne pověřila, abych vám podal zprávu o výsledku její schůze dne 8.2. t. r., na níž se zabývala plněním programového prohlášení vlády ČSR z hlediska úkolů souvisejících s péčí o mladou generaci, tělesnou výchovu a sport.

Na schůzi bylo konstatováno, že vláda ČSR a jednotlivé státní orgány a instituce věnují trvalou pozornost plnění usnesení XVI. sjezdu KSČ a programového prohlášení vlády ČSR směrem k mladé generaci.

Řešení problematiky mladé generace je tedy koncepčně i operativně ze strany většiny státních orgánů a institucí v ČSR zabezpečováno. Týká se to zejména zvyšování vzdělanosti, kvalifikace, posuzování sociálních otázek mládeže i řešení komplexu problematiky využití volného času. Zvláště je zde třeba ocenit přístup resortů školství, práce a sociálních věcí, kultury a vnitra vlády ČSR.

Současně je však nutno uvést, že i přes věnovanou pozornost a řadu pozitivních výsledků při plnění programového prohlášení vlády ČSR, nejsou zatím dořešeny, ponejvíce z objektivních celospolečenských důvodů, některé závažné otázky péče o mladou generaci. Týká se to zejména řešení sociální problematiky studentů vysokých škol, otázek přestavby učňovského školství a vytvoření materiálně technické základny pro využití volného času dětí a mládeže.

Právě proto je třeba přivítat a vysoce ocenit stále se prohlubující pozornost státních orgánů a institucí při řešení problematiky mladé generace. Jejím konkrétním vyjádřením jsou na základě realizace závěrů XVI. sjezdu KSČ - přijatá usnesení předsednictva vlády ČSSR a vlády ČSR z prosince minulého roku k zabezpečení účasti státních orgánů na realizaci závěrů III. sjezdu SSM a sjezdu SSM v ČSR. Tato vládní usnesení byla připravována za účasti ústředního a Českého ústředního výboru SSM a směrována zejména k řešení hlavních problémů mladé generace.

Týká se to zvláště vypracování a realizace dlouhodobého programu začleňování dětí a mládeže do procesu vědeckotechnického rozvoje, zefektivnění letní pracovní aktivity mládeže, postupného řešení některých sociálně politických problémů mládeže s důrazem na učně a studenty vysokých škol. Dále jde o vytváření materiálně technického zabezpečení volného času mládeže, které se týká nejen kulturní a tělovýchovné činnosti, ale i tak potřebného rozvoje činnosti pionýrských zájmových kroužků a stanic mladých techniků a přírodovědců.

Významné jsou i vládní usnesení k experimentálnímu vytváření a používání Účtu iniciativy mládeže, jež by se mělo kladně odrazit ve zvýšeném zájmu mladých lidí na vědeckotechnickém rozvoji.

V České socialistické republice bylo rovněž možno při přijetí usnesení vlády ČSR vycházet ze zkušeností získaných z realizace dřívějšího Souboru společných opatření Úřadu předsednictva vlády ČSR a Českého ústředního výboru SSM, jehož plnění bylo v říjnu minulého roku za účasti místopředsedy vlády ČSR a vedení ČÚV SSM vyhodnocováno.

V oblasti péče o rozvoj tělesné a branné výchovy byl ve Výboru pro tělesnou výchovu a sport vlády ČSR připraven zásadní programový dokument konkretizující úkoly společenských organizací a státních institucí do roku 1990. Jeho projednání ve vládě ČSR, které se v současné době připravuje, přispěje ke zpřesnění vazeb a dělby úkolů mezi spolupracujícími složkami a k zefektivnění činnosti v této oblasti.

Rovněž byla podpořena iniciativa Českého ústředního výboru ČSTV směřující k řešení problémů společenského života obyvatel sídlišť. Nad experimentálním ověřením možnosti rozvoje tělovýchovných aktivit obyvatel sídlišť, zejména dětí a mládeže, na osmi vybraných místech v ČSR převzal již zmíněný Výbor záštitu. Nelze na tomto místě také nevzpomenout, že každoročně prochází za úzké součinnosti národních výborů, škol, SSM a ČSTV s rodiči více než 400 000 dětí základním a zdokonaleným plaveckým výcvikem. Vážíme si širokého komplexu opatření, který vláda ČSR v tomto směru přijala pro brannost a zdravou budoucnost mladé generace.

S větší účinností se také na řešení otázek rozvoje mladé generace prosazují na úrovni míst, okresů a krajů komise pro mládež a tělesnou výchovu národních výborů. Přestože je ještě nezbytně nutné věnovat větší pozornost jejich všestrannosti, bylo zde dosaženo řady pozitivních výsledků. Například v souladu s usnesením vlády ČSR čís. 101 a 102 se ve většině případů posílila pravomoc komisí a prohloubila odpovědnost za řešení tělovýchovné a branné problematiky dětí a mládeže, což se projevilo např. při přípravě Společných programů rozvoje tělesné výchovy.

V těchto souvislostech je třeba podtrhnout i fakt, že právě řešení otázek využívání volného času je velmi významné při snižování a zvláště prevenci kriminality mládeže.

Je skutečností, že ze všech přijatých usnesení a dohodnutých záměrů vyplývá pro státní orgány a instituce řada velmi náročných konkrétních úkolů v péči o mladou generaci. Většina z nich má dlouhodobý charakter a jejich řešení bude vyžadovat značné úsilí a neúnavný cílevědomý postup v souladu s možnostmi národního hospodářství a úzkou součinnost se společenskými organizacemi Národní fronty, zejména s orgány Socialistického svazu mládeže a ČSTV.

Všechna tato opatření projednávaná v orgánech vlády ČSR jsou konkrétním dokladem úsilí o promyšlený a jednotný postup všech složek politického systému při vytváření předpokladů pro všestranný a harmonický rozvoj mladé generace v podmínkách rozvinuté socialistické společnosti, tak jak to ukládají závěry XVI. sjezdu KSČ a realizace programového prohlášení vlády České socialistické republiky.

Lze tedy konstatovat, že jsou vytvářeny podmínky pro prohlubování součinnosti státních orgánů s orgány SSM a ČSTV při řešení problematiky mládeže, což by se mělo v příštím období kladně projevit v dalším rozvinutí a nové kvalitě všestranné péče o mladou generaci, a to je v plném souladu s plněním programového prohlášení vlády ČSR. Nedávno se k plnění přijatých vládních usnesení k mladé generaci uskutečnila i porada předsedů krajských národních výborů v ČSR.

Soudružky a soudruzi,

realizace úkolů směrem ke všestrannému rozvoji mladé generace se neobejde ani bez každodenní aktivní podpory i nás, poslanců ČNR. V souladu se závěry 5. schůze stálé pracovní skupiny předsednictva ČNR pro mládež, tělesnou výchovu a sport bych vás chtěl požádat, abyste při své činnosti sledovali práci orgánů a organizací SSM a jeho Pionýrské organizace i ČSTV ve svých volebních obvodech, získávali poznatky o jejich práci a přispívali jim radou i pomocí v konkrétních případech, a abyste podpořili na národních výborech a dalších organizacích a institucích potřebu řešení otázek mládeže, její výchovy, přípravy na zaměstnání i efektivního začleňování do politického, veřejného i hospodářského života.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci,

chtěl bych v závěru svého vystoupení upřímně poděkovat vládě České socialistické republiky za velmi aktivní a zodpovědný přístup ke komplexnímu řešení problematiky mladé generace v ČSR v uplynulém období. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Miroslavu Šloufovi. Slovo má poslanec Čestmír Adam, připraví se poslankyně Marie Smolíková.

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Český lid nevedl po staletí útočnou válku, nevznesl nároky na cizí území, nezasahoval do vnitřních věcí jiných zemí, ale naopak byl předmětem loupeživých válek, národnostního a sociálního útisku a vměšování do svých vnitřních věcí, a dokonce i promyšlených pokusů o své fyzické zničení. Jeho tužbou nebylo nikdy nic jiného než život v míru, v národní svobodě a státní nezávislosti a v sociálně spravedlivém společenském zřízení. Porážka fašismu r. 1945 a vítězství pracujícího lidu r. 1948 spolu s navázáním pevného a dlouho vytouženého spojenectví se Sovětským svazem k tomu vytvořily dobré podmínky.

Proto postoj českého lidu ke každému, kdo se pokouší vnucovat svou vůli jiným národům, kdo ohrožuje mír a připravuje fyzické zničení jednotlivců, společenských skupin nebo dokonce celých národů, je naprosto odmítavý. Jsme svědky toho, že po vzoru starověkého dobyvatele Alexandra, zotročujícího tak zvaně k vůli bezpečnosti Makedonie národy vzdálené tisíce mil, chtějí představitelé imperialismu zabezpečovat své zájmy někde daleko na druhé polokouli země nebo dokonce až ve vesmírném prostoru. To je přece naprostá zrůdnost! Navíc pak tito nepřátelé lidstva a lidskosti chtějí činit jadernými a chemickými zbraněmi i za cenu vyhubení lidstva!

Vinou těchto snah je ohroženo celé lidstvo. Týká se to i nás. Proto v dnešní době není nic přednějšího než vynakládání účinného úsilí k odvrácení jaderné, chemické a vůbec každé války k zajištění mírového vývoje lidstva.

Naše socialistická společnost v duchu odkazu našich předků a v souladu s přesvědčením našeho pracujícího lidu má jenom jeden cíl - blaho pracujících, péči o člověka, trvalý mír. Zpráva naší vlády o plnění jejího programového prohlášení o tom podává nevyvratitelný důkaz. Oceňujeme, že vláda usiluje o zachování životní úrovně a péče o člověka na dosažené úrovni i ve svízelných podmínkách všeobecné krize světového kapitalismu, jejíž důsledky ve svém zahraničním obchodě s nesocialistickými státy pociťujeme i my.

Samozřejmě je naším cílem zvyšovat uspokojování hmotných a duchovních potřeb pracujících a odstraňovat zjištěné nedostatky.

Jsme přesvědčeni, že i v dnešních složitých podmínkách na to máme, abychom uskutečnili vyšší tvorbu zdrojů pro zlepšování péče o člověka a pro zvyšování obranyschopnosti země.

Důležitým předpokladem je zejména zdokonalení řídící práce, zvýšení využití našich ohromných výrobních fondů, cílevědomá hospodárnost, podstatné zdokonalení personální práce a organizace práce, zlepšení úrovně směny v mezinárodním obchodě a zlepšení práce našeho peněžnictví. To se bude dařit, bude-li uplatňovaná soustava měřítek hodnocení jednotlivců, kolektivů i celých organizací stále uváděna do souladu s těmito cíli. Právě zvýšení naší hospodářské síly je účinným příspěvkem k zajištění míru pro nás i pro celý svět.

Žijeme v době urychlujícího se uskutečňování vědeckotechnické revoluce. Chceme-li v soutěži národů světa čestně obstát, musíme s ní držet krok. To povede ke strukturálním změnám i k dokonalejšímu uspořádání celé materiálně technické základny naší země. Na rozdíl od kapitalistů nebudeme to my v socialismu řešit nezaměstnaností a zbídačováním pracujících. Ale nevyhneme se převádění a přeškolování pracovníků, ale i vyšším nárokům na úroveň plánování a řízení, na zdokonalování kádrové a personální práce, na nesmiřitelný boj proti takovým nešvarům jako je malá pracovitost, nesvědomitost, rodinkaření a přítelíčkování, nehospodárnost, špatná a nehospodárná práce a nekázeň, odkládání řešení nazrálých otázek.

Právě v tomto období je třeba zdůrazňovat potřebu rychlého a správného rozhodování pružnosti a pohotovosti v celé hospodářské práci. Věříme, že v duchu těchto zásad bude přijato účinné řešení k nápravě zásobovacích procesů, které při našich světově rekordně vysokých zásobách narušují plynulost hospodářských pochodů a uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva.

Přitom nelze ani uvnitř ČSR pustit ze zřetele otázku sociálně ekonomického vyrovnávání různých území, potřebu mírně vzestupného plynulého populačního vývoje a tedy dalšího zlepšování podmínek pro souladný a šťastný život rodin s dětmi. Za zvlášť naléhavé považujeme vyrovnat hustotu osídlení krajů a okresů hraničících s nesocialistickými zeměmi tamější hustotě osídlení a dbát o to, aby v těchto hraničních územích byli usídlení stateční a věrní synové a dcery našeho národa.

Jsme spořádanou zemí s vysokou úrovní zákonnosti a právního řádu. Ale i tu jsou slabá a otevřená místa, která je třeba řešit. Porušování právního řádu musí být důsledně, rychle a spravedlivě postihováno.

Právní řád chceme jako Česká národní rada ještě více než dosud zdokonalovat.

Budeme dbát o to, aby těžiště právního řešení bylo v zákonech, nikoliv ve vyhláškách a směrnicích. Chceme uskutečňovat socialistickou zásadu lidovosti právního řádu jeho srozumitelností a přehledností a nepřenášením zákonodárné moci na složky výkonné. Zákonná zmocnění by se napříště měla omezit jen na vydávání vládních nařízení, prováděcí předpisy by měli jako ústavní činitelé vydávat jen ministři.

Ale nejdůležitějším činitelem našeho úsilí o zachování míru je vysoké společenské uvědomění našich občanů a uvědomělá jednota našeho lidu, vycházející z přesvědčeného socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu a z nesporné mravní síly. Naši nepřátelé to dobře vědí a snaží se a budou se snažit to rozleptávat a narušovat. Proti tomu není obrana ani v administrativních opatřeních ani v suchopárném poučování, ale v nadšené a k nadšení strhující každodenní názorné a přesvědčivé práci se širokými vrstvami pracujících, s kolektivy i s jednotlivci.

Platí to především ve vztahu k těm málo společensky angažovaným občanům a také k mladému pokolení. Budoucnost naší společnosti je v mladých lidech, kteří - jako všichni mladí ve všech časech - vidí spíše nedostatky a klady považují za samozřejmé a kteří hledají barevný a plastický obraz své budoucnosti.

Nemůžeme netečně přehlížet jevy, kdy mladí nebyli vychováni k lásce k rodičům, k lidem svého národa, ke své zemi, kdy si neosvojili základní zásady socialistické morálky, hrdost na svůj národ a na svou socialistickou vlast.

Pracující rodiče mají dnes méně času na výchovu dětí, proto škola i mimoškolní výchova dětí a mládeže musí sehrávat na tomto úseku opravdu velikou úlohu k vychovávat k citlivému přístupu, ke kázni při dodržování zásad socialistické morálky, ale i ke schopnosti odříkání a obětavosti a k hrdinství na poli práce i při obraně socialistické vlasti. Přitom si uvědomujeme, že všechny nedostatky a poklesky mladých lidí jsou důsledkem nedostatečně účinného působení rodiny i společnosti.

Musíme umět mladým názorně ukazovat, co ty zdánlivě samozřejmé klady naší společnosti stály úsilí, utrpení, ano i krve předků a jak snadno bychom o ně mohli přijít při netečnosti, zbabělosti, nekázni a zradě. Musíme jim umět ukazovat cestu i obraz jejich budoucnosti na příštích třicet - čtyřicet let a říkat, co pro to oni budou musit podstoupit. Které jiné než socialistické společenské zřízení je schopno tak pravdivě projektovat budoucnost, vytvářet ideál dobra a krásna a lidského štěstí!

Zmar, beznaděj, hrubost, násilí, podvody, kořistění, lenošení, kosmopolitismus, to jsou znaky staré společnosti a do socialismu nepatřící!

Děláme otevřenou a pravdivou politiku. Nemáme co skrývat, můžeme a musíme s lidmi hovořit pravdivě, nedat jim možnost pochybovat o naší upřímnosti. A naši lidé pochopí těžkosti a budou se s nimi umět vyrovnat.

To všechno je cesta k naší síle a k míru. Posuzujíce dnes plnění programového prohlášení vlády ČSR, oceňujeme vše, co bylo pro blaho našeho lidu a tím i pro věc pokroku a míru vykonáno.

My, poslanci České národní rady, příslušníci Československé strany socialistické, budeme i nadále podporovat vládu při plnění jejího programového prohlášení, při zabezpečování plnění úkolů zákona o 7. pětiletém plánu a při uskutečňování závěrů XVI. sjezdu KSČ, při jejím úsilí o zajištění naší bezpečnosti a světového míru. Děkuji. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Čestmíru Adamovi. Slovo má poslankyně Marie Smolíková. Připraví se poslanec Josef Brisuda.

Poslankyně ing. Marie Smolíková: Vážené soudružky, vážení soudruzi, každoročně v prvním jarním měsíci vzpomínáme v naší zemi zakladatele moderní pedagogiky, učitele národů a významného myslitele J. A. Komenského, jehož myšlenky jsou stále aktuální. Vždyť J. A. Komenský žádal povinnou jednotnou školní docházku, umožnění vzdělání všem lidem bez rozdílu, chlapcům i děvčatům. Tyto jeho tužby se v naší socialistické zemi staly skutečností. Došlo k zásadní změně v rovnoprávnosti vzdělání pro všechny naše mladé lidi. V současné době uvádíme v život novou čs. výchovně vzdělávací soustavu, kdy prakticky všechna naše mládež má možnost získat střední vzdělání. Člověk, péče o jeho zdravý tělesný i duševní vývoj zůstává středem pozornosti naší strany a vlády.

Dnes můžeme s hrdostí říci, že výchova v mateřských školách je velkým úspěchem socialistického školství. Podařilo se to nejdůležitější, co dokument o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy sledoval: změnit dřívější mateřskou školku s převažujícím sociálním charakterem na mateřskou školu jako výchovnou instituci. Výsledkem jsou aktivní samostatné a tvořivé děti, které jsou na vstup do základní školy většinou dobře připraveny.

Ze svých volebních obvodů známe ono nadšení, se kterým se budovaly po celé zemi právě zejména mateřské školy v akci Z. Poděkování patří funkcionářům NV všech stupňů, kteří se stali organizátory výstavby mateřských škol. Jejich rychlá výstavba, dobré materiální i kádrové zajištění umožnily tisícům žen zapojení do pracovního procesu. Dnes můžeme konstatovat, že umístění dětí tří až pětiletých v mateřských školách je prakticky vyřešeno.

Rovněž naše základní školství prochází od roku 1976 výraznými obsahovými a organizačními změnami. Už 7 let se učí podle nových osnov, podle nových učebnic, s novými pomůckami. Zvýšila se i kvalifikovanost učitelů.

Nejdále v realizaci nové školské soustavy, tzn. nejlépe proškolen i proučen je první stupeň základní školy, tj. 1 - 4 ročník.

Na základní škole druhého stupně - tj. žáci 5 - 8 tříd - se ukazují některé dílčí problémy. Na základě komplexní analýzy - po velké diskusi pedagogů i celé naší veřejnosti dochází k některým dílčím úpravám. Učební osnovy a učebnice jsou dopracovávány zejména z pohledu vymezení základního učiva a složité tematické celky budou přepracovány. Jednoznačně se potvrzuje, že osmiletá základní škola s přesně vymezeným obsahem a na ni navazující tři proudy středních škol je cesta správná. Zákonitě bude docházet k některým dílčím úpravám, které ale nebudou v rozporu se stanovenými cíli výchovně vzdělávací soustavy. Skutečností zůstává, že žáci základních škol mohou být dobře připraveni ke studiu na středních školách a mohou úspěšně absolvovat desetiletou školní docházku za předpokladu, že pedagogičtí pracovníci budou dobře plnit výchovné a vzdělávací povinnosti a že rodina poskytne dítěti dobré zázemí. Společnost své povinnosti plní. Zabezpečuje sociální a ekonomické cíle, které pro oblast školství stanovily XIV., XV. a XVI. sjezd strany.

Zatím největší problémy v systému středních škol zůstávají i nadále v učňovském školství. Právě proto předsednictvo ČNR uložilo všem výborům ČNR zabývat se výchovou mládeže pro dělnická povolání, hodnotit přístup resortů a odpovědných orgánů a organizací v celé sféře. Během pěti let, kdy je realizováno nové pojetí výchovně vzdělávací práce v přípravě na dělnická povolání, jsme se setkali s nestejnou péčí jednotlivých resortů. Stále existují značné rozdíly mezi středně odbornými učilišti v jednotlivých resortech, ale i uvnitř resortů. Stále hovoříme o odpovědnosti vedoucích pracovníků za přípravu učňovského dorostu, ale nebylo by lépe hovořit o povinnosti vychovat si kvalifikovaného dělníka s vysokou adaptabilitou, se širokým politickým rozhledem, který vynaloženou péči i peněžní prostředky v budoucnu podniku bohatě vrátí?

Uznání zaslouží ti vedoucí pracovníci, kteří se nelekají překážek a kteří i za ztížených ekonomických podmínek pamatují na příští léta, kdy kvalifikace, odbornost a vzdělanost dělnické třídy rozhodne o tom, jak bude věda, nová technika a technologie uváděna v život. Dobrým příkladem péče o své učně jsou podniky Elitex Soběslav, Státní statky Šumava, Správa lesů Benešov, Silon Sezimovo Ústí a další.

Ve svých volebních obvodech se setkáváme s názory zejména rodičů na přílišnou náročnost nově koncipovaných učebních oborů, zejména pokud jde o všeobecně vzdělávací předměty. Ale budoucí dělník musí mít možnost širokého kvalifikovaného uplatnění, vysoké adaptability na obory, které teprve vznikají, nebo budou v budoucnu vznikat. Nelze tedy podcenit teoretickou přípravu. Je třeba ale vidět, že do učebních oborů přicházejí i žáci se slabším prospěchem ze základní školy, kteří byli v minulosti zařazováni do přímého pracovního poměru a těm dělá teoretická příprava potíže i v učňovských zařízeních.

Setkáváme se i s připomínkami, které se týkají malé časové dotace pro získání odborných dovedností a zručností učňů. Úroveň odborného výcviku nemůžeme ale zkvalitnit nárůstem hodin, nýbrž kvalitou odborného výcviku, důsledným využíváním pracovní doby, výukou odborného výcviku v podmínkách soudobé techniky a technologie, za účasti těch nejlepších mistrů odborné výchovy. Při průzkumech ale zjišťujeme, že doba vymezená odbornému výcviku není vždy efektivně využívána a že odborné dovednosti získávají učni často na strojích, se kterými se už léta v provozu nepracuje.

Příprava dělnické mládeže neprobíhá tedy bez problémů a bez těžkostí. Zdárné překonání těchto problémů závisí na činnosti každého, kdo v této oblasti pracuje, kdo tuto oblast řídí a kdo o ní rozhoduje.

Soudružky a soudruzi, nyní jen krátce ke studiu na gymnáziích. Do studia na gymnáziu podle nového pojetí byla zařazena nová složka, tzv. odborná příprava, která má dát sociální zrovnoprávnění absolventům gymnázia s ostatními absolventy středních škol tím, že jim po složení odborné maturity umožní zapojit se do vybraných činností v národním hospodářství v tom případě, že absolvent nebude dále studovat na vysoké škole.

I zde se přes celkový pozitivní vývoj objevují některé problémy, které bude nutno v budoucnu řešit. Např. ne vždy sít gymnázií odpovídá naši potřebám. Máme okresy v některých krajích, kde zájem o studium na gymnáziích nepokrývá stanovenou kvótu gymnázia. Kromě toho je třeba posoudit, zda odborná příprava, tzv. odborné bloky odpovídají potřebám našeho národního hospodářství. Domníváme se, že by se odborná příprava měla více přiblížit potřebám okresů a krajů. Stojí za úvahu, zda méně náročné profese, pro které jsou žáci připravováni na středních odborných školách, by nebylo lépe přenést do odborné přípravy na gymnázia - jako je profese sekretářská praxe, manipulant spojů, pracovník pro služby apod., a odborným školám ponechat pouze profese náročné, které je třeba pečlivě pokrýt odbornými předměty a odbornou praxí. Upadá rovněž znalost živých jazyků. Nebylo by možno i v tomto směru zaměřit odbornou přípravu na gymnáziích?

Soudružky a soudruzi, postupně se naplňují požadavky nového zákona o vysokých školách a zvyšuje se jejich podíl na výsledcích naší vědeckotechnické základny. Často dostáváme otázky na počty přijímaných a počty rozmísťovaných absolventů vysokých škol, zvláště v některých oborech. Ukazuje se, že je nutné ještě promyšleněji plánovat tyto počty pro jednotlivé resorty, vhodně usměrňovat profesní zaměření naší mládeže, rozmísťování absolventů do míst a na pracoviště, kde je právě nejvíce potřebujeme. Aby na jedné straně nevznikaly relativní přebytky absolventů např. v Praze, v Brně a v dalších velkých městech a na druhé straně netrpělo naše národní hospodářství jejich nedostatkem v některých krajích a v malých místech.

A úplně na závěr mi, soudružky a soudruzi, dovolte říci jenom tolik: péče o vzdělanost naší mladé generace je na vysoké úrovni, ale stále musíme mít na mysli, že všechna pozitiva, kterých jsme dosáhli, jsou výsledkem velké starostlivosti naší strany a vlády a také našich poctivých učitelů, vychovatelů, mistrů odborné výchovy. Není tomu tak všude, a to nemůže být lhostejné žádnému poctivému člověku, tím méně socialistickému učiteli. Ještě dnes ve 20. století v období letů do vesmíru žije na naší planetě 500 mil. negramotných. Stále jsou proto živá a burcující slova našeho významného pedagoga J. A. Komenského: "Všem lidem se má dostat vzdělání, všichni lidé mají žít jako lidé všichni lidé, kteří se narodili lidmi, narodili se hlavně k tomu účelu, aby byli lidmi!" /Potlesk./