Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu předsedovi vlády České socialistické republiky za jeho stanovisko k diskusi.

Hlásí se ještě někdo o slovo? Nikdo. Můžeme tedy rozpravu považovat za uzavřenou.

Dávám nyní závěrečné slovo zpravodaji a předsedovi návrhové komise poslanci doc. JUDr. Josefu Mečlovi, CSc., a prosím, aby odůvodnil návrhy na usnesení.

Společný zpravodaj a předseda návrhové komise poslanec doc. JUDr. Josef Mečl, CSc.: Soudružky a soudruzi poslanci, návrhová komise, kterou jste včera ustavili, navrhuje k projednání na závěr dnešního bodu pořadu dva dokumenty. Oba dokumenty jste v průběhu schůze ČNR dostali a mohli jste se s nimi seznámit.

Návrhová komise především předkládá k projednání a ke schválení návrh usnesení České národní rady ke zprávě vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení.

Návrhová komise vychází z toho, že zpráva vlády, jak ji přednesl předseda vlády soudruh Josef Korčák - i celková rozprava odůvodňují správnost návrhu, který byl předložen. V průběhu činnosti návrhové komise došly připomínky, které se týkají návrhu usnesení, části na straně 2, prvního odstavce. Byly to připomínky, které jednak doporučovaly, aby tento odstavec byl stylisticky zlepšen a jednak věcná připomínka, aby do návrhu usnesení byla lépe vyjádřena součinnost spolupráce České národní rady i vlády republiky s orgány a organizacemi Národní fronty. Přečtu vám proto návrh znění, jak ji formulovala návrhová komise s tím, že připomínkám vyhověla. Odstavec první na str. 2 tedy zní:

"Při realizaci programového prohlášení se dále rozvíjela součinnost České národní rady a jejích orgánů s vládou České socialistické republiky, zvýšila se iniciativní účast orgánů a poslanců České národní rady na tvorbě zákonů. Při plnění těchto úkolů nejvyšší státní orgány republiky spolupracovaly s ústředním výborem Národní fronty a se společenskými organizacemi."

To je jediná změna, soudružky a soudruzi poslanci, kterou návrhová komise doporučuje zapracovat do návrhu usnesení. Jinak návrhová komise vám doporučuje schválit návrh usnesení ke zprávě vlády o plnění programového prohlášení.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu doc. dr. Mečlovi, CSc.

Zjišťuji, že ve schůzi je podle prezenční listiny přítomno 187 poslanců a že tedy Česká národní rada je schopna se usnášet.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení ke zprávě vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení tak, jak byl uveden a doplněn návrhovou komisí a přednesen soudruhem Mečlem, a to o celém návrhu usnesení najednou ve znění předloženém návrhovou komisí včetně úprav. Souhlasíte s tímto postupem? /Souhlas./

Kdo tedy souhlasí s celým návrhem usnesení České národní rady tak, jak byl předložen včetně navržené úpravy, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Návrh byl přijat. Děkuji.

Prosím soudruha Mečla o další návrh.

Předseda návrhové komise poslanec doc. JUDr. Josef Mečl, CSc.: Soudružky a soudruzi, druhým dokumentem, který předkládá návrhová komise je usnesení České národní rady k prohlášení Federálního shromáždění ČSSR ze dne 16. března t. r.

V průběhu činnosti návrhová komise neobdržela žádné věcné obsahové připomínky a celková rozprava potvrdila správnost navrhovaného usnesení. V průběhu práce komise sama i na základě některých připomínek dospěla k závěru, že je zapotřebí do konečného znění zapracovat některé drobné stylistické připomínky, které se ale nedotýkají ani obsahu, ani věcného charakteru celého usnesení.

Doporučuji proto, soudružky a soudruzi, aby s touto poznámkou o tom, že se stylisticky a gramaticky materiál dopracuje, byl návrh usnesení ČNR k prohlášení Federálního shromáždění schválen tak, jak ho návrhová komise předkládá.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Mečlovi.

Doporučuji, abychom hlasovali o celém návrhu usnesení, kterým se připojujeme k prohlášení Federálního shromáždění ze 16. března 1983, ve znění předloženém návrhovou komisí. Není námitek? /Nejsou./

Kdo tedy souhlasí s celým návrhem usnesení, kterým se Česká národní rada připojuje k prohlášení Federálního shromáždění, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Přijali jsme usnesení jednomyslně.

Děkuji návrhové komisi i soudruhu Mečlovi.

* * *

Soudružky a soudruzi, přijetím usnesení jsme uzavřeli jednání ke zprávě vlády o realizaci jejího programového prohlášení. Splnili jsme tak spolu s vládou jednu ze svých základních ústavních povinností.

Naše jednání ukázalo odpovědný přístup výkonných orgánů, vlády i poslanců našeho zákonodárného sboru k plnění rozhodujících úkolů sociálně ekonomického programu XVI. sjezdu KSČ a dalších důležitých úkolů rozvoje naší socialistické společnosti. Znovu se potvrdilo, že dobře připravené poslanecké průzkumy a zejména konzultace na úrovni krajských a okresních národních výborů se osvědčují. Pomáhají ke zvyšování úrovně kolektivního poznání, k získávání podnětů a ke sjednocování názorů jak nejlépe plnit stanovené úkoly. Zapojování národních výborů, organizací Národní fronty, hospodářských organizací, vědeckých institucí a co nejširšího okruhu občanů je významným přínosem k přípravě našich jednání. Tuto metodu práce budeme dále proto prohlubovat a rozvíjet.

Chtěl bych v této souvislosti poděkovat všem funkcionářům krajských a okresních národních výborů i dalších orgánů, s nimiž jsme se radili, za zájem a aktivní přístup k naší práci.

Jednání o plnění programového prohlášení vlády není jenom jednostrannou záležitostí posoudit, jak jsou plněny rozhodující úkoly ve výkonné sféře. Jde také o to zhodnotit, jak my sami, náš zastupitelský sbor přispívá k tomu, aby úkoly programového prohlášení byly plněny co nejlépe. K takovému náročnému přístupu nás zavazuje i usnesení 7. zasedání ÚV KSČ. Obrací se ke všem stranickým, odborovým, mládežnickým a dalším společenským orgánům a organizacím, ke všem státním a hospodářským orgánům a pracovním kolektivům, aby rozvíjely iniciativu a aktivitu pracujících k mobilizaci všech dostupných zdrojů a rezerv, aby plnily a překračovaly úkoly státního plánu v letošním roce i ve zbývajících letech 7. pětiletky.

Proto jsme v předsednictvu ČNR, po dohodě s vedením Klubu komunistických poslanců a s kluby ostatních politických stran i s bezpartijními poslanci rozhodli projednat v příští schůzi našeho předsednictva komplexní zprávu o plnění hlavních úkolů České národní rady po XVI. sjezdu KSČ. K tomu plně využijeme celé přípravy k dnešnímu našemu jednání i výsledky našeho zasedání.

Realizace programového prohlášení vlády ČSR se promítá do činnosti všech orgánů, do práce všech poslanců ČNR.

Od počátku tohoto volebního období považujeme za svůj ústřední úkol aktivně se podílet na zabezpečování sociálně ekonomického rozvoje společnosti, na co nejvyšší a nejefektivnější tvorbě národního důchodu, na důsledném prosazování přechodu národního hospodářství na intenzívní formy. Jak sami víte, a ukázalo to i dnešní jednání, ne všechno se nám daří tak, jak bychom si přáli a jak by to naše společnost potřebovala. Na řadě úseků musíme přidat. V předsednictvu ČNR budeme dbát, aby naše výbory věnovaly ještě soustavnější pozornost plnění všech částí programového prohlášení vlády. I pro nás platí beze zbytku povinnost důsledně se vracet a skutečně naplňovat správná přijatá usnesení, jak o tom jasně hovořil soudruh Husák ve svém závěrečném slově na 7. zasedání ÚV naší strany.

Zvláštní péči budeme proto věnovat plnění našich vlastních usnesení ČNR, předsednictva i ve výborech. Budeme se zejména zabývat problémy plnění plánu letošního roku. Považujeme letošní rok v rozvoji našeho hospodářství, tak jak o tom bylo hovořeno na posledním zasedání

ÚV strany, za rozhodující rok pro úspěch celé pětiletky. Všechny naše plánované úkoly ze sociálně ekonomické oblasti budeme tedy projednávat ve vztahu k plnění plánu letošního roku i pětiletého plánu jako celku.

Konečný efekt budeme posuzovat podle toho, jak jsme úspěšní v plnění hlavního cíle plánu, to je v tvorbě národního důchodu, k tomu pak jak se nám daří plnit předpoklady pro to ve snižování výrobní spotřeby, v aktivní obchodní a platební bilanci se zahraničím, ve výrobě pro plánované užití a realizaci vyrobeného zboží, jak jsme úspěšní v celkové efektivnosti naší ekonomiky, v celkovém přechodu ekonomiky od extenzívních na intenzívní formy.

Tyto úkoly nechceme považovat jen za úkoly politických nebo hospodářských orgánů. Jsme si vědomi, že je můžeme splnit jen tehdy a natolik, nakolik se stanou osobní záležitostí každého občana naší republiky. V tomto směru stojí tedy před námi trvalá a veliká uvědomovací politickovýchovná práce. Ukázat lidem, jak těsně souvisí jejich každodenní zdánlivě všední práce s jejich osobním životem, se zabezpečováním těch základních cílů, které jsme tolikrát včera a dnes opakovali, to je udržet a dále zkvalitňovat životní úroveň našeho pracujícího lidu. Zde stojí před námi stále veliký kus práce.

Závažným úkolem, na který se chceme soustředit v příštím období, je i další rozvíjení legislativní činnosti. Máme před sebou práce na novelách zákonů nebo na přípravě nových zákonů dotýkajících se některých mimořádně významných oblastí, které přímo nebo nepřímo ovlivňují život každého občana. Jde např. o školské zákony, kterými bude završen proces několikaleté přípravy naší nové československé výchovně vzdělávací soustavy. Připravují se významné úpravy v oblasti pracovního zákonodárství i v hmotném a procesním obsahu trestního zákonodárství. A právě tu můžeme svou zákonodárnou funkci, kde prakticky náš orgán je nezastupitelný, dále rozvíjet tím, že se budeme podílet již na politickoprávní analýze současného stavu, a že tuto svou činnost budeme úzce spojovat s politickoorganizátorskou a s politickovýchovnou prací přímo ve volebních obvodech. To jistě přispěje ke zvýšení úrovně našeho po znání, ale jsme přesvědčeni, že i ke zvýšení autority každého našeho poslance.

Usnesli jsme v našem předsednictvu, že zahájíme práce na analýze a návrhu úpravy zákona o jednacím řádu ČNR. Chceme, aby jednací řád jako významný politickoprávní nástroj co nejúčinněji napomáhal realizaci úkolů ČNR. Aby v souladu s rozvojem socialistické demokracie, po legislativních opatřeních z roku 1982 ke zvýšení úlohy národních výborů a jejich orgánů, dále rozvinul celou naši práci, práci ČNR i jejích orgánů, ale i úlohu poslanců zákonodárných sborů v jeho orgánech i ve volebních obvodech.

Více pozornosti než dosud, soudružky a soudruzi, budeme věnovat otázkám socialistického životního způsobu, výchově socialistického člověka, tedy té celé oblasti nadstavby, která s tímto úkolem souvisí, i jejímu zpětnému vlivu na socialistické vědomí našich pracujících a zejména naší mladé generace. V tomto směru na našem jednání padla celá řada námětů, o které svou práci budeme chtít opřít.

Soudružky a soudruzi, všechny tyto otázky chceme projednat na příští pracovní schůzi vedoucích představitelů ČNR s předsednictvem vlády ČSR. Zvláštní pozornost budeme věnovat tomu, jak v ČNR co nejúčinněji napomáhat plnění usnesení vlády ČSR a jak ve vládě ČSR co nejefektivněji využívat připomínky a náměty orgánů 1 poslanců ČNR. Máme jedinou snahu, aby obapolná spolupráce přispívala k plnění úkolů letošního roku, k plnění 7. pětiletky i k důslednému naplňování všech závěrů XVI. sjezdu KSČ.

Děkuji závěrem předsedovi vlády s. Josefu Korčákovi, celé vládě i vám všem za cílevědomou a obětavou práci při plnění programového prohlášení vlády ČSR, za aktivní účast na přípravě i průběhu našeho včerejšího i dnešního jednání. Děkuji našim občanům za podporu i za poctivou práci při plnění národohospodářských úkolů, při naplňování volebních programů Národní fronty k prospěchu dalšího rozvoje naší socialistické vlasti. /Potlesk./

Tím uzavírám první bod našeho programu. Soudružky a soudruzi, nyní přerušíme naše jednání k polední přestávce do 13.30 hodin.

/Schůze byla přerušena ve 12.30 hodin a znovu zahájena ve 13.30 hodin./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v projednávání schváleného pořadu. Druhým bodem našeho jednání je

II

K vládnímu návrhu tohoto zákona vystoupí z pověření vlády České socialistické republiky předseda Českého cenového úřadu ing. Bedřich Habart. Prosím, aby se ujal slova.

Předseda Českého cenového úřadu ing. Bedřich Habart: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, po projednání ve vládě ČSR je předložen ke schválení návrh na doplnění zákona ČNR č. 134/1973 Sb. Předmětem návrhu je oprávnění krajských národních výborů měnit ceny prací, výkonů a služeb poskytovaných podniky místního hospodářství, výrobními družstvy, popř. dalšími organizacemi, jež nejsou řízeny ústředně.

Zákon ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen byl přijat před deseti roky. I když na jeho hlavních zásadách není nutné nic měnit, je třeba si uvědomit, že byl připravován v podstatně jiných ekonomických podmínkách a požadavcích než existují v současné době, a proto vyžaduje dílčí upřesnění. V době vyhlašování zákona se jevila poměrně dlouhodobá stabilita ekonomických podmínek tuzemské výroby i dovozu, a tím tedy byl i předpoklad dlouhodobé neměnitelnosti cen. Proto se ve znění zákona a jeho praktickém využívání projevovala snaha posílit především centrální řízení a zabezpečit maximální jednotnost cen.

Současná právní úprava dává krajským národním výborům originální působnost stanovit ceny nových výrobků či prací, které dodávají podniky řízené národními výbory, družstva, zařízení společenských organizací, přidružená výroba JZD apod., ovšem s tou výhradou, že cenový úřad si může stanovení ceny - především v zájmu její celostátní jednotnosti - vyhradit sám.

Krajské národní výbory jsou oprávněny v optimálním rozsahu tvořit ceny nových výrobků a služeb, ale nejsou dosud oprávněny jednou stanovené ceny změnit. Toto právo svěřuje zákon 134/1973 Sb. do výlučné kompetence cenových úřadů republik.

Jednání 6. zasedání ÚV KSČ a navazující usnesení vlády ČSR uložilo vytvořit operativnější systém řízení cen služeb a také zvýšit v této oblasti pravomoci národních výborů. V souladu s těmito úkoly stanovilo usnesení vlády ČSR z ledna tohoto roku zásady pro operativní aktualizaci cen služeb.

Aby těchto zásad mohly národní výbory využívat, je třeba provést legislativní úpravu, která by jim právo měnit některé ceny svěřila. A právě tuto působnost sleduje předložená úprava zákona ČNR.

Obsahem navrhovaného doplnění pravomocí národních výborů nejsou jenom změny cen u okrajových a místně poskytovaných služeb, ale též ceny základních druhů služeb, které byly od 1. února centrálně stanoveny, jako ceny nejvýše přípustné. Současně platné ceníky například oprav motorových vozidel, dalších průmyslových výrobků, zakázkového šití, stavební údržby, prádelenských, čistírenských, holičských a dalších služeb představují celostátně jednotnou a nepřekročitelnou úroveň cen.

Národní výbory budou, po schválení předložené úpravy zákona, i u těchto cen oprávněny stanovit ceny přechodně nebo trvale nižší, a to případně i diferencovaně podle jednotlivých míst a podniků. Kritériem těchto změn musí být ekonomické podmínky a také operativnost a kvalita prováděných služeb.

Účelnost regulace cen služeb mohou lépe posoudit orgány národních výborů, a proto je jejich zákonné pověření společensky prospěšné. Počítá se s tím, že hlavní rozsah působnosti budou mít KNV, které jsou také oprávněny k přenesení dílčí působnosti na národní výbory nižších stupňů, v případech, kde to bude operativnější a spolehlivější.

V žádném případě však toto oprávnění nesmí vést k nežádoucímu oslabení státního řízení cen. Citované zásady systému průběžné aktualizace cen služeb, schválené vládou, stanoví proto přesné podmínky, za nichž lze jedině změny cen služeb provádět. Ústřední cenové úřady si nadále vyhradí působnost provádět - přirozeně po schválení příslušnými orgány - změny nejvýše přípustných cenu všech základních služeb a oprav, jejichž objem představuje více než 80 % hodnoty poskytovaných služeb celkem.

Připomínám také, že navržené znění doplňku zákona 134 se nevztahuje na oprávnění KNV měnit ceny výrobků, jelikož tyto změny mají vesměs závažnější ekonomické a politické důsledky, než je tomu u služeb a jsou dodávány do celostátní obchodní sítě. Proto je třeba zachovat jednotnost.

Za hlavní záruku skutečně účelného využívání oprávnění národních výborů měnit ceny některých služeb však považujeme politickou a odbornou vyspělost funkcionářů a vedoucích pracovníků národních výborů a právě jejich znalost místních podmínek a potřeb občanů.

Vzhledem k tomu, že na národní výbory přechází značná část pravomoci v tvorbě, kontrole i změnách cen služeb, bude ovšem třeba zvýšit i nároky na kádrové zkvalitnění a úroveň práce příslušných cenových útvarů národních výborů.

Základní smysl novely zákona ČNR mohu tedy shrnout tak, že po termínu její účinnosti budou moci příslušné národní výbory samy měnit ceny některých okrajových služeb a tam, kde byly ceny služeb stanoveny jako nejvýše přípustné, mohou je snižovat v rámci svého kraje nebo svých okresů, popř. z objektivních důvodů - např. při zvyšování vstupních cen paliv a energie, mzdových úpravách - opět zvyšovat, avšak jen do úrovně stanovené jako nejvýše přípustně ceny.

Tento princip bude znamenat určitou rozdílnost cen mezi kraji a okresy z důvodů různé ekonomické úrovně a měl by zcela záměrně - a to je to hlavní - vykonávat tlak na snižování nákladů a tím též tlak na nižší cenovou úroveň.

Věcně je shodný návrh právní úpravy zákona s návrhem zákona, který byl předložen Slovenské národní radě. Tento návrh částečně se odchyluje od návrhu předloženého ČNR v úpravě působnosti na jednotlivých stupních národních výborů, která pramení z dílčí rozhodnosti vývoje organizace národních výborů a jejich působnosti ve SSR. Je to původně z rušení a znovuzřízení KNV. Toto specifikum bylo ovšem zohledněno již v zákoně SSR č. 135/1973 Sb.

Vážené soudružky a soudruzi, předložený návrh na doplnění zákona České národní rady č. 134/1973 Sb. vychází ze dvou hlavních principů, jež charakterizovaly jednání 6. plenárního zasedání ústředního výboru naší strany - posílit pravomoc a zodpovědnost národních výborů ve všech oblastech řízení a tím pomáhat zkvalitnit, zjednodušit a zpružnit řízení a poskytování služeb. Proto doporučuji jeho přijetí. Děkuji za vaši pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Habartovi za zdůvodnění návrhu a dávám slovo společné zpravodajce výborů České národní rady poslankyni Faltýnkové.

Poslankyně Libuše Faltýnková: Soudružky a soudruzi poslanci, předložený vládní návrh, k němuž nám podal výklad předseda Českého cenového úřadu, projednaly výbory České národní rady pro národní výbory a národnosti, pro obchod, služby a dopravu, pro plán a rozpočet a ústavně právní.

Dospěly k závěru, že předložený návrh zákona, jímž se rozšiřuje působnost krajských národních výborů a Národního výboru hlavního města Prahy o právo měnit ve vymezených případech ceny služeb, výkonů a prací, se může stát účinným nástrojem pro prosazování pružnější cenové politiky služeb. Půjde o to, aby ceny služeb pokrývaly objektivně nutné náklady a zabezpečovaly i při měřenou rentabilitu.

Smyslem uplatňování této politiky je tedy zabránit tomu, aby nebyla strnulá, aby ceny nebyly odtrhovány od nákladové základny. Znamená to nejen možnost upravovat ceny směrem nahoru v rámci nejvýše přípustných cen, ale také směrem dolů. Vždyť je známo, že u řady srovnatelných služeb jsou vynakládány u různých podniků místního hospodářství a výrobních družstev velmi rozdílně výrobní náklady.

Zůstává tedy hlavní cestou ke zlepšení současného stavu ekonomiky služeb zvyšování hospodárnosti, odstraňování rozdílu v normách materiální spotřeby a pracnosti, snižování nadměrných režijních nákladů, zejména na administrativu, využití moderní techniky a technologie a efektivní organizace práce.

Tuto souvislost musí mít krajské národní výbory při provádění zákona na zřeteli.

Soudružky a soudruzi, víme, že služby placené obyvatelstvem zabezpečují denní potřeby lidí a tím ovlivňují jejich spokojenost. Jde tedy o citlivou politickou otázku, na níž položilo důraz 6. zasedání ÚV KSČ.

K realizaci závěrů 6. zasedání přijala Česká národní rada dvě novely zákona o národních výborech, v nichž se mimo jiné rozšiřuje působnost národních výborů i v oblasti služeb. Postupně se realizují "Zásady účinnějšího řízení a pružnějšího zabezpečování placených služeb", přijaté vládou Československé socialistické republiky.

Spolu s nyní předloženou novelou zákona o působnosti orgánů ČSR v oblasti cen mají národní výbory dostatek pravomoci k zajištění stále vyšší úrovně placených služeb. Úroveň těchto služeb budou výbory ČNR soustavně sledovat.

Jako společný zpravodaj doporučuji, aby ČNR schválila vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů ČSR v oblasti cen v předloženém znění, jak je také uvedeno v tisku č. 53. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Faltýnkové za její zpravodajskou zprávu.

Do rozpravy se přihlásila poslankyně Dana Trochtová. Dávám jí slovo.

Poslankyně Dana Trochtová: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, náš výbor pro obchod, služby a dopravu si průběžně poslaneckými průzkumy ověřuje úroveň služeb, poskytovaných podniky místního hospodářství a výrobními družstvy. Můžeme konstatovat, a je to všeobecně známo, že existuje značná rozdílnost v kvalitě i rozsahu služeb a tedy i v podmínkách pro tvorbu jejich cen. Některé služby jsou dokonce řadu let vysoce ztrátové. Jako objektivní faktor působí zde např. růst cen energetických zdrojů a surovin i plánovitý růst průměrných výdělků ve službách.

Negativní důsledky současné ztrátovosti vedly k tomu, že podniky neinvestovaly finanční prostředky do rozvoje těchto služeb, které stagnovaly. Naopak se často dávala přednost kooperacím s národními podniky, jejichž zakázky dávaly záruky pro prosperitu podniků.

Usnesením vlády ČSR z ledna tohoto roku, které stanovilo nejvyšší přípustné ceny, jsou nyní vytvářeny podmínky pro průběžnou aktualizaci cen služeb.

Navrhovaná novela zákona umožňuje národním výborům, aby v rámci své působnosti mohly ceny upravovat. Tímto legislativním opatřením se posiluje nejen pravomoc, ale i odpovědnost krajských národních výborů. Bude na nich záležet, aby si analýzami a prověrkami získaly přehled o nákladovosti v jednotlivých podnicích, které poskytují placené služby občanům a na jejich základě stanovily, popř. měnily ceny služeb, výkonů a prací. Neznamená to ovšem vždy úpravu cen směrem nahoru, naopak důkladné analýzy, v nichž budou podrobně zhodnoceny všechny podmínky pro poskytování služeb včetně stanovení cen, by měly přispět k tomu, aby se mohly ceny snižovat.

Myslím si, že ty organizace, poskytující služby občanům, které z tohoto vyhodnocení nevyvodí důsledky a budou i nadále ztrátové, nemohou do budoucna dobře prosperovat.

Jménem výboru České národní rady pro obchod, služby a dopravu doporučuji, aby Česká národní rada předložený vládní návrh zákona schválila. /Potlesk./