Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Škarydkové. Slovo má poslanec Fleyberk, připraví se poslankyně Kotasová.

Poslanec Jiří Fleyberk: Soudružky a soudruzi, všichni ještě máme v živé paměti projev předsedy Státní plánovací komise s. Stanislava Potáče na 9. zasedání ÚV KSČ, právě tak jako diskusní vystoupení předsedy vlády ČSR s. Josefa Korčáka a závěrečné slovo generálního tajemníka ÚV KSČ s. Gustáva Husáka na tomto zasedání.

Na zasedání bylo uvedeno, že celkově pozitivní plnění plánovaných úkolů, z něhož vyplývá skutečnost, že i rozpočtové hospodaření bylo vyrovnané, je provázeno některými vážnými problémy.

Nepříznivě působí zejména nedostatky v investiční výstavbě, ve struktuře vyráběné produkce a jejím využití, ve vývoji zásob a ve vztazích produktivity práce k průměrným výdělkům.

Tyto nedostatky se do jisté míry projevují i v hospodářství řízeném národními výbory.

Objem rozpočtu národních výborů, jak již uvedl ministr financí ČSR, při plném vyrovnání příjmů i výdajů dosáhne 76,8 mld Kčs, což je zhruba o 2 % více než v roce letošním. Z faktu, že proti letošní skutečnosti jejich vlastní příjmy rostou, vyplývá velká náročnost na efektivnost při tvorbě finančních zdrojů do rozpočtů národních výborů. Tento tlak na efektivnost přenášejí národní výbory pochopitelně z podstatné části na jimi řízené hospodářské organizace. V této souvislosti vystupuje do popředí mimořádná náročnost rozpisu státního plánu, na který odvody a daně hospodářských organizací navazují. V jejich plánu byl totiž vytvořen větší prostor pro strukturální změny u podniků místní výroby a služeb a podniků místního stavebnictví, k nimž dochází v souvislosti s plněním úkolů 6. zasedání ÚV KSČ, což se projevilo jako snížení odvodů. Např. u podniků místního stavebnictví je zohledněna nižší produktivita práce, a to v důsledku jejich vyšších úkolů v údržbě a modernizaci bytového fondu.

V té souvislosti bych chtěl upozornit na jeden problém, který pochopitelně nastane při uplatňování tvorby cen za služby krajskými národními výbory. Plán podniků služeb je stavěn na použití maximálně přípustných cen podle směrnice Českého cenového úřadu. Ten národní výbor, který nepoužije nejvyšších částek a ceny služeb sníží, může se dostat do potíží, které vyplynou z neplnění plánem stanovené výše tvorby zisku, resp. plánem stanovené výše odvodů.

Náročnost na diferencovaný rozpis plánu je dále zřejmá ze skutečnosti, že jím musí být výrobně zajištěn takový vzestup dodávek do tržních fondů od podniků řízených národními výbory a ve spolupráci s centrálními orgány také u výrobních a spotřebních družstev, aby jimi odváděná daň z obratu byla téměř o 5 % vyšší než v roce letošním.

Dále pak rozšiřování školního stravování, pobytu dětí ve školách v přírodě a rozvoj placených služeb ve zdravotnictví by měly např. také vytvořit podmínky pro to, aby příjmy národních výborů z činností jejich rozpočtových organizací vzrostly. S růstem vlastních příjmů národních výborů počítá rozpočet i v oblasti příspěvků na sociální zabezpečení a pojistném družstevníků, družstevních a samostatně hospodařících rolníků.

Samozřejmě, že velmi významným zdrojem příjmů do rozpočtu národních výborů jsou prostředky, poskytované jim ze státního rozpočtu. V roce 1984 by měly dosáhnout částky 49,4 mld Kčs, což je více než 64 % jejich příjmů celkem.

Ve svém úhrnu příjmy národních výborů zajišťují, aby jim stanovené úkoly byly finančně zcela pokryty jak v oblasti investic a bytové výstavby, tak i v plánovaných výkonech a na ně potřebných mzdových prostředcích i ztráty některých hospodářských organizací.

Stojí za uvedení, že náklady na investiční výstavbu, vč. státního příspěvku na družstevní bytovou výstavbu činí téměř 19,5 mld Kčs a na velké opravy pozemních komunikací téměř 2 mld Kčs. Zvlášť náročné úkoly v této souvislosti bych chtěl připomenout národním výborům na úseku bytové výstavby a v něm úkol modernizace bytového fondu, která je proti předpokladu značně zpožděna.

Soudružky a soudruzi,

splnění úkolů stanovených pro rok 1984 si vyžádá mnoho úsilí, energie a vůle a předpokládá plné uplatnění iniciativy, vysokou disciplínu a hlavně poctivou, odbornou a vysoce angažovanou práci funkcionářů i pracovníků aparátu národních výborů.

Pozornost je třeba věnovat odstraňování neodůvodněných rozdílů mezi okresy v rámci kraje při zachování nezbytné diferenciace preferovaných průmyslových aglomerací. Od národních výborů je proto nutné požadovat, aby při vynakládání a využívání finančních prostředků určených na společenskou spotřebu obyvatelstva postupovaly s odpovědností řádných hospodářů. Dále uplatňovaly a zpřesňovaly normy a normativy výdajů při financování odvětví, trvale vyhodnocovaly účelnost vynakládaných prostředků a prohlubovaly objektivizaci výdajů na jednotlivá odvětví v závislosti na jejich přínosu pro společnost.

Soudružky a soudruzi,

byl jsem pověřen výborem pro národní výbory a národnosti doporučit České národní radě předložený návrh rozpočtu národních výborů a celého státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1984 ke schválení.

Toto kladné stanovisko tlumočím též jménem klubu poslanců - členů Československé strany socialistické. /Potlesk./  

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Fleyberkovi. Slovo má poslankyně dr. Kotasová, připraví se poslanec Kolařík.

Poslankyně MUDr. Marta Kotasová: Vážené soudružky a soudruzi, zdravotní a sociální výbor na své schůzi dne 8. prosince 1983 projednal vládní návrh zákona ČNR o státním rozpočtu ČSR na rok 1984 - a to kapitoly Zdravotnictví, Práce a sociální věci, Nemocenské pojištění pracovníků a Nemocenské pojištění členů výrobních družstev a doporučil jejich schválení.

Uvědomujeme si závažnost tohoto úkolu, protože se jedná zhruba o polovinu výdajů státního rozpočtu ČSR.

Trvale se zvyšující prostředky, které naše společnost vynakládá do oblasti zdravotnictví a sociální péče, jsou dokladem realizace politiky vytýčené XVI. sjezdem k zajištění sociálních jistot obyvatelstva, neustálého zvyšování péče o jeho zdravotní stav, vytváření stále se zlepšujících podmínek v oblasti sociální péče.

S přihlédnutím k současnému vývoji v národním hospodářství již od počátku volebního období věnujeme zvýšenou pozornost hospodaření těmito prostředky. Zabývali jsme se ve výboru problematikou ekonomie sociální a zdravotní péče a jak při hodnocení závěrečných účtů, tak při projednávání návrhu státního rozpočtu sledujeme, jak jsou prostředky těchto kapitol využívány a jak se do systému práce v této oblasti prosazují principy hospodárnosti.

S uspokojením jsme konstatovali, že pozornost věnovaná těmto otázkám, přináší pozitivní výsledky, přitom jsme však byli nuceni konstatovat, že ne ve všech případech odpovídá současný vývoj žádoucím potřebám.

Při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 1984 jsme konstatovali, že naše socialistické zdravotnictví dosáhlo významných úspěchů, a to jak v rozvoji sociální péče, tak v realizaci celospolečenských zdravotnických programů. Rozšířil se fond lůžek v nemocnicích, zvýšil se počet lékařů a dalších zdravo technických pracovníků, rozšířila se dispenzární péče.

Ocenili jsme, že značná část rozpočtových výdajů je určena na úhradu lázeňského léčení na předvolání /cca 2232 mil. Kčs/, a to především na lázeňské léčení dětí, nemocných se stavy po akutním infarktu myokardu, o vybrané nemocné po operacích centrálního nervového systému a pohybového ústrojí, po proběhlé hepatitidě, dále nemocí dýchacího ústrojí, silikózy a pneumokoniózy.

Přes vynakládané úsilí se nám nedaří docílit snížení procenta pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Proti skutečnosti loňského roku se za prvních 10 měsíců tohoto roku zvýšilo o více než jednu desetinu procenta, což bude mít za následek i překročení plánovaných výdajů.

Chtěla bych poukázat na to, že celá jedna čtvrtina pracovní neschopnosti připadá na nemoci dýchacího ústrojí, což je ovlivněno také životním a pracovním prostředím.

Za 10 měsíců tohoto roku se počet akutních zánětů horních cest dýchacích zvýšil o 16,7 %. I když se jedná o krátkodobou pracovní neschopnost vzhledem ke své četnosti, to způsobuje velké hospodářské ztráty.

K úspoře ve výdajích nemocenského pojištění dochází u populačních dávek, což je ovlivněno negativním jevem, tj. stále klesající porodností v posledních letech. O tomto problému jsme předložili spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí zprávu předsednictvu ČNR.

V příštím roce dosáhnou výdaje na sociální zabezpečení částky téměř 41 mld Kčs. Z toho rozhodující objem připadá na dávky důchodového zabezpečení, a to jak na základě zvyšujícího se počtu důchodců, tak zejména v důsledku růstu průměrné výše vyplácených důchodů.

V zařízeních sociální péče u národních výborů bude za prvé tři roky sedmé pětiletky získáno asi 2800 míst, v příštím roce je v plánu dokončit 2076 míst, z toho 1603 pro dospělé občany a 460 pro mládež. Problematiku mentálně postižené mládeže je nutno řešit komplexně s rozvojem kapacit pro mentálně postižené občany tak, aby byl naplněn záměr pro 7. pětiletku, tj. vyřešit umístění mentálně postižené mládeže v ústavech sociální péče.

Pro nové kapacity ústavně sociální péče na rok 1984 se v plánu počtu pracovníků počítá s nárůstem, méně již potom pro terénní služby. V této situaci je výhodné zřizování domů s pečovatelskou službou, kde je snadnější organizace práce s větší možností racionalizace. Této možnosti není zatím dostatečně využíváno. Bylo by vhodné, aby v budoucnu byly domy s pečovatelskou službou i v každé střediskové obci.

Soudružky a soudruzi, při práci ve zdravotním a sociálním výboru se zabýváme problémy, na které naši občané poukazují, které zjišťujeme ve volebních obvodech a snažíme se je řešit.

Ve výrobě léčiv je věnována pozornost zejména širší inovaci sortimentu s cílem rychleji zavádět léky s vyššími terapeutickými účinky. Na meziroční nárůst spotřeby léků je určeno v rozpočtu pro zdravotnictví o 7 % více na rok 1984 oproti letošnímu roku.

Je ovšem nutné poukázat na to, že nejsou plně pokryty potřeby farmaceutického průmyslu ze strany chemického a potravinářského průmyslu /např. kyselina acetylosalicylová, glycerin, PVC folie na obaly a další/.

Trvalým problémem jsou i nepravidelné dodávky u dovozu léků ze socialistických států. Vývoz do socialistických zemí se daří, zvláště dobře do Sovětského svazu.

Tíživá situace trvá u dodávek náhradních dílů pro opravy zdravotnické techniky. Jde jak o dodávky z tuzemské výroby, tak i o dovážené náhradní díly, které jsou limitovány devizovými prostředky.

Soudružky a soudruzi, při projednávání návrhu státního rozpočtu jsme ocenili dobrý přístup České plánovací komise a ministerstva financí, které vytvářejí možnosti a zdroje, aby tam, kde budou dostatečné stavební kapacity, se dostatečně kryly potřeby, a zároveň aby se tímto vyrovnávaly některé neodůvodněné rozdíly, které ve vybavenosti krajů existují.

Zabýváme se samozřejmě ve zdravotním a sociálním výboru širokým okruhem otázek včetně investiční výstavby, organizace a řízení i kvality poskytovaných služeb ve zdravotní a sociální péči. Z těchto poznatků jsme vycházeli, když jsme vypracovali plán naší činnosti pro rok 1984 s výhledem na rok 1985.

Chtěla bych ujistit Českou národní radu, že zdravotní a sociální výbor věnuje všem otázkám racionálního hospodaření stálou pozornost nejen při projednávání plánu rozpočtu a závěrečného účtu, ale i při projednávání a řešení všech otázek a problémů zařazených na pořad jednání našeho výboru. /Potlesk,/

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Martě Kotasové, slovo má poslanec ing. Jaroslav Kolařík, CSc., připraví se poslanec dr. Zdeněk Hoření.

Poslanec ing. Jaroslav Kolařík, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, nedílnou součástí návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1984 je i kapitola rozpočtu "Lesní a vodní hospodářství".

Při pracích na plánu lesního hospodářství se vychází z úkolů stanovených pro rok 1984 směrnicí na 7. pětiletku. Na jednání výboru ČNR pro zemědělství a výživu bylo konstatováno, že lesnímu hospodářství, mimo stanovené směrnice, vyplynuly další nové povinnosti a finanční potřeby na zabezpečení zvýšených úkolů ve ztížených podmínkách v oblastech exhalací a ke zlepšení stavu lesů, zejména na úseku pěstební činnosti.

Nejvážnějším problémem lesního hospodářství v ČSR je poškozování lesních porostů exhalacemi. V současné době je poškozeno vlivem imisí 27 % plochy všech lesů - tj. 692 000 ha. Do roku 1990 se předpokládá vzrůst poškození až na 42 %. Ztráty na produkci lesní dřevní hmoty dosáhnou v 7. pětiletce 1,5 mil. m³.

Vzhledem k uvedené situaci jsme ve výboru s potěšením přijali zprávu, že k vyššímu tempu umělé obnovy lesa a vylepšování stávajících kultur převážně v imisních oblastech se zahrnuje do plánu vyšší rozsah zalesnění o více než 900 ha.

Zvýšená intenzita prací bude nutná na dalších 7660 ha zejména z důvodů používání silnějších sazenic k výsadbě, zvýšeného podílu obalovaných sazenic, hustšího sponu a použití zvláštních druhů sadebního materiálu.

V některých oblastech Severočeského kraje jde o to, zabezpečit vůbec nějaký pokryv lesními porosty. Zatím se to řeší tím, že se zde vysazuje bříza a jeřáb. Byli jsme informováni, že se vhodnost dalších druhů zkoumá. Lze to vzít na vědomí; domnívám se však, že by se v tomto případě mělo udělat co nejrychleji všechno, co je možné. Snad by bylo třeba i soustředit větší počet výzkumných pracovníků na tyto otázky.

K nutnému zlepšení chemických vlastností lesních půd, výrazně zhoršených působením průmyslových imisí, bude provedeno hnojení lesních porostů zejména vápněním na 16 000 ha.

Vlivem imisí ztrácejí lesní porosty asimilační orgány, čímž se enormně zvyšuje rozsah zamokřených půd. Ke zlepšení tohoto stavu se počítá s odvodněním více než 1300 ha.

Zabezpečení nových náročných úkolů se promítá do ukazatelů finančního plánu a rozpočtu. V oblasti finančních výkonů zůstává plán na rok 1984 zhruba na rozpisu pětiletky s tím, že lesní hospodářství pokryje snížení tržeb v důsledku zhoršení kvality těžené dřevní hmoty finančními prostředky fondů.

V oblasti nákladů na výrobu pokrývá státní rozpočet zvýšení oproti 7. pětiletce na 80 mil. Kčs s tím, že mzdové prostředky budou zabezpečovány vyšším zapojením prostředků fondů do financování. V souvislosti s těmito odchylnými vstupy klesá tvorba zisku v roce 1984 o 86 mil. Kčs pod úroveň stanovenou pro rok 1984 v plánu 7. pětiletky.

Výsledný vztah hospodářských organizací státních lesů stanoví státní rozpočet ve výši 696,9 mil. Kčs, z toho odvod volného zůstatku zisku do státního rozpočtu 250,1 mil. Kčs.

V oblasti zahraničního obchodu vytváří ukazatele vývozu ve hmotných jednotkách a ve finančním vyjádření výsledný odvod do státního rozpočtu ve výši 64 mil. Kčs.  

V "Hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981 - 1985" se říká: "Ve spolupráci se zpracovatelským průmyslem zvýšit celkové využití dřevní hmoty." To se ukládá lesnímu hospodářství. Dřevozpracujícímu průmyslu bylo uloženo: "Racionálním využitím veškerého dřeva včetně zpracovatelného odpadu a nehroubí zvýšit výrobu dřevozpracujícího průmyslu o více než čtvrtinu."

Na zpravodajské skupině jsme konstatovali, že úkoly plánované státními plány se ve využívání nehroubí plní. Je to však velmi nízké procento z celkových možností. Jde zde totiž i o to, že nehroubí se nedaří využívat ani jako palivového dřeva. Mimo problémů s naftou je zde zřejmě nechuť používat nehroubí jako paliva. Je to totiž o něco pracnější a zdá se, že tomu lidé trochu odvykli.

Ve vodním hospodářství se náročnost především promítá přes problémy v investiční výstavbě. Potřeba výstavby nových zdrojů pitné vody, údržby stávajících zařízení apod. stále neodpovídá možnostem. Rozdíl proti požadavkům investorů činí zhruba 15 mil. Kčs.

Není to však jediný problém. Řada hospodářských organizací velmi nedostatečně usiluje o čištění odpadních vod. Projevuje se to mimo nedbalosti také v tom, že není zajišťována výstavba čistících zařízení. V důsledku toho vzrůstají žádosti o výjimky pro vypouštění odpadních vod bez čištění. Přitom se argumentuje tím, že je bud ohrožen provoz důležité výroby, nebo výstavba bytů či průmyslových závodů.

V návrhu finančního plánu jsou zajišťovány úkoly vyplývající z usnesení vlády ČSR pro rok 1984, kromě investiční výstavby. Jedná se o zajištění dodávek povrchové vody pro průtočné chlazení elektráren, pro zemědělské závlahy a další dodávky. Na plánované odběry povrchové vody je poskytována v roce 1984 dotace ze státního rozpočtu ve výši 430 mil. Kčs.

Ve finančním plánu je dále zajištěna realizace usnesení vlády ČSR o vytváření předpokladů pro širší zapojení vodní dopravy. Zabezpečení tohoto úkolu se promítá do plánu práce a mezd, zahraničního obchodu, hmotných bilancí, investiční výstavby a finančního plánu. Na úplné zajištění potřeb nákladů pro tento účel chybí zhruba 50 mil. Kčs proti očekávanému schválení návrhu plánu.  

Návrh rozpočtu kap. 331 vychází z ukazatelů rozpočtového projektu a pokrývá základní potřeby přímo řízených rozpočtových organizací i aparátu MLVH ČSR. V návrhu státního rozpočtu ČSR jsou celkové příjmy rozpočtové sféry navrženy ve výši 104,357 tis. Kčs, neinvestiční výdaje činí 503, 346 tis. Kčs a výdaje na investiční výstavbu 38,028 tis. Kčs.

Vážené soudružky a soudruzi,

z pověření výboru pro zemědělství a výživu doporučuji návrh státního rozpočtu na rok 1984 ke schválení.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Kolaříkovi. Slovo má poslanec dr. Zdeněk Hoření.

Poslanec RSDr. Zdeněk Hoření: Soudružky a soudruzi poslanci, jménem školského a kulturního výboru doporučuji ke schválení také kapitoly kultury, Čs. televize a Čs. rozhlasu a kapitolu ČUTI.

Rozpočtové částky jsou o něco vyšší než je letošní skutečnost a zabezpečují alespoň ty nejzákladnější potřeby této nadstavbové sféry.

Nemíním dělat žádnou přednášku o místě kultury u dvou tak masových prostředků propagandy jako je rozhlas a televize v současném ideovém zápase naší společnosti. Vy to sami dobře znáte.

Některé naléhavé pohledy na tuto sféru našeho společenského života nám připomnělo 9. zasedání ÚV KSČ a především zpráva předsednictva ÚV KSČ přednesená soudruhem Vasilem Biľakem.

Připomněl nám, že tady, uprostřed Evropy, nežijeme v žádném vzduchoprázdnu, v žádné věži ze slonoviny, že v zápase o vědomí našich spoluobčanů nejsme jediným činitelem, a že se do našeho prostoru vměšuje mnoho nepřátelských sil, schopných lanařit v hlavách našich lidí.

Jestliže ve vojenské oblasti vytyčujeme správnou a životně důležitou zásadu nedopustit narušení vojenskostrategické rovnováhy, pak v oblasti boje o myšlení a o srdce našich lidí jsme - jak řekl otevřeně soudruh Biľak - pokud jde o vybavení naší materiálně technické základny, která musí paralyzovat ideologickou diverzi, bohužel za našimi protivníky. Nepřátelské rozhlasové stanice vysílají česky a slovensky denně 37 hodin a nemalá část našeho území je pokrývána televizním signálem z rakouské a západoněmecké televize. Technicky se tyto možnosti protivníka budou dále zvyšovat.

Na různých kompetentních tribunách bylo již nejednou řečeno, že naše materiálně technická základna rozhlasu a polygrafie, i když se každým rokem krůček udělá, je nepoměrně slabší, než mají k dispozici naši protivníci. V jednoročním rozpočtu to nevyřešíme. Ale tyto otázky - a zde bych se chtěl znovu odvolat na soudruha Biľaka a jsem rád, že to bylo na takové úrovni řečeno - nesmíme podceňovat a odsouvat na okraj našich potřeb. Ideologický boj se neoslabí, ani kdyby se současná napjatá mezinárodní situace opět dostala do klidnějších poloh.

Televize a rozhlas, stejně jako celá oblast kultury, mají v ideové účinnosti nemálo rezerv. Stále jsme my všichni svědky mnoha průměrných i podprůměrných inscenací a pořadů, stejně jako je, abych byl jménem novinářů z tisku sebekritický, nemálo bezzubých a plytkých materiálů v našich novinách.

Společenské vědomí naší veřejnosti teď, po zahájení instalace nových amerických raket v Západní Evropě prochází důležitou prověrkou ve vztahu k naléhavým úkolům naší obrany. O rozmístění obranných zbraní asi nebudeme organizovat nějaké hlasování, neboť otázky tak smrtelně vážné jako je přijetí efektivních obranných opatření jsou mimo jakoukoliv diskusi.

Nesmí nám však být lhostejný ani jeden spoluobčan, pokud zatím nepochopil nezbytnost nových vojenských protiopatření. A z toho vyplývá apel k naší kultuře, i k televizi a i k rozhlasu a dalším sdělovacím prostředkům, aby co nejúčinnějším slovem získávaly a získaly každého našeho spoluobčana pro plné ztotožnění se s požadavky obrany naší vlasti, jako nedílné součásti obrany našeho socialistického společenství.  

V této souvislosti mám na mysli i školu a všechny další výchovné instituce, kterým je třeba v nových souvislostech připomenout význam branné výchovy obyvatelstva a zvláště mládeže. Tato oblast je leckde nedoceňována a je na periferii zájmů. Nikomu z nás nesmí být lhostejný ani morálně politický stav mladé generace, ani stav její připravenosti vystoupit v případě nejvyšší potřeby na obranu své vlasti, na obranu socialismu.

Pokud jde o oblast kultury, chtěl bych učinit poznámku k rekonstrukci Národního divadla. Myslím, že i jménem vás všech a široké veřejnosti naší republiky máme měsíc poté, co bylo rekonstruované Národní divadlo předáno veřejnosti, právo po skončení rozsáhlého díla vysoce ocenit péči federální i národní vlády o obnovu tohoto významného stánku naší národní kultury a poděkovat všem, kteří se o to zasloužili - od stavbařů počínaje, po členy vedení strany a vlád konče. Za naše současníky můžeme směle prohlásit, že jsme vzorně uchránili zděděnou kulturní hodnotu, a že na dílo, kterým jsme tuto hodnotu obohatili, můžeme být oprávněně hrdi.

Bylo to skvělé vyvrcholení Roku českého divadla. K tomu patří i nová divadelní scéna, první v Praze po mnoha desítkách let. Jestliže obnova historické budovy byla uvítána nesporným ohlasem, pak Nová scéna se setkává jak sami víte s různými názory. Myslím, že názorovou rozdílnost není třeba dramatizovat. Jakkoliv je nová zástavba na místě Chourových domů nezvykem, zůstane Nová scéna podle mého názoru pro budoucnost důstojným poselstvím naší současné architektury. I to je třeba v této chvíli jasně konstatovat a také všem, kteří se o to zasloužili, poděkovat.

Ještě jednu poznámku. Z rozpočtu ČSR pro oblast kultury je každoročně vydělován velký peníz na obnovu památkových objektů. Navržený rozpočet počítá s částkou 620 mil. Kčs. Soudruh Tlapák zde už hovořil o některých problémech. Chtěl bych dodat, že bohužel mnohé z památkových objektů na rozdíl od Národního divadla, pronásledují staré nemoct, nemají předpokládané tempo obnovy a neplní se původní termíny. Je to případ bývalého Veletržního paláce, který je, i když mezi tím již vyrostly nové paláce pro zahraničně obchodní instituce, stále ještě přestavován pro potřeby Národní galerie. Jeho rekonstrukce probíhá doslova hlemýždím tempem. Možná, že se ještě pamatujete na mostecký kostel. Také jeho rekonstrukce, původně plánovaná na prosinec 1983, se opozdila. Sám jsem se však v minulých dnech přesvědčil, že se tato významná historická památka z 13. století, zachráněná mimořádnou a ne lacinou technickou operací, již poměrně intenzívně vrací do původní podoby.

Na kulturní činnost neinvestičního charakteru jsou jen v rámci rozpočtu ČSR vyděleny dvě miliardy 700 milionů korun. Přejme si, aby byly vynaloženy správným směrem a na správném místě, a to stejně, jako tomu má být v národním hospodářství - co nejefektivněji, tedy co nejúčinněji. Děkuji za pozornost. /Potlesk./