Úterý 20. prosince 1983

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu ministru Jungovi za jeho zprávu. Slovo má nyní společná zpravodajka místopředsedkyně České národní rady Marie Jarošová.

Společná zpravodajka místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudružky poslanci, vážení hosté, ve 4. schůzi České národní rady v dubnu loňského roku jsme se zabývali realizací opatření k dalšímu zdokonalování práce národních výborů v České socialistické republice. Vycházeli jsme přitom z úkolů, které pro Českou národní radu jako nejvyšší zastupitelský a zákonodárný sbor ČSR vyplynuly z jednání a závěrů 6. zasedání ÚV KSČ. Přijaté usnesení orientovalo Českou národní radu, její orgány a poslance na podporu realizace úkolů národních výborů, které v současné etapě výstavby rozvinuté socialistické společnosti pokládáme za rozhodující. Pro jejich plnění vytvořily právní předpoklady dvě novely zákona o národních výborech, jež jsme rovněž v roce 1982 schválili.

Naše dnešní jednání si klade za cíl, abychom na podkladě zprávy vlády ČSR a vlastních poznatků poslanců České národní rady posoudili, jak se plnění přijatých legislativních a dalších opatření projevuje v konkrétní činnosti národních výborů, a přijmout závěry, jimiž bychom vyjádřili pomoc našeho sboru národním výborům, aby celou svou činností úspěšně naplňovaly své poslání.

Z tohoto pojetí přípravy dnešní schůze vyplývá, že jsme úzce spolupracovali s národními výbory, využívali jejich zkušeností a podnětů. Poslanci České národní rady provedli na národních výborech individuální průzkumy, uskutečnily se besedy našich poslanců s představiteli Východočeského KNV, Městského národního výboru v Českých Budějovicích a s představiteli ONV v Kladně, Chebu, Příbrami, Prostějově a Bruntále.

V přípravě jednání jsme se též opírali o materiály z vědeckých pracovišť, jako je Ústav státu a práva ČSAV, o poznatky Ústavu státní správy, spolupracovali jsme také s ústředním výborem Národní fronty ČSR. Jejich zkušenosti nám rovněž pomohly, abychom plnění úkolů národních výborů posuzovali co nejobjektivněji. Např. zpráva Ústavu státu a práva o realizaci některých ustanovení zákona o národních výborech je pro nás cenným zdrojem poznatků, kterých budeme i nadále využívat.

Můžeme říci, že všechny hlavní problémy, jak jsou uvedeny ve zprávě vlády - kterou jsme obdrželi s dostatečným časovým předstihem - měli poslanci možnost si ověřit ve volebních obvodech. Ověřování údajů, předkládaných nám ústředními orgány, je jednou ze základních metod naší kontrolní činnosti a v tomto případě vystupuje zvlášť do popředí.

Podle politickoorganizačního zabezpečení přípravy dnešního jednání, schváleného předsednictvem České národní rady, zaměřily se výbory podle své působnosti na klíčové otázky činnosti národních výborů. Ustavně právní výbor se soustředil na aktuálnost a účinnost resortních předpisů, jimiž se řídí národní výbory ve své práci. Výbor pro národní výbor a národnosti posuzoval práci národních výborů v celém komplexu se zvláštním zaměřením na uplatňování státně nemocenských funkcí národních výborů, na posilování úlohy volených orgánů národních výborů a na uplatňování demokratických prvků v jejich činnosti. Zvláštní pozornost věnovaly výbory uplatňování nových pravomocí národních výborů ve vztahu k úkolům, které pro národní výbory vyplývají z jejich základní povinnosti, tj. zabezpečovat realizaci koncepce komplexního ekonomického a sociálního rozvoje území, která národní výbory spravují. Při posouzení úrovně výkonu státní správy prováděného národními výbory se jednotlivé výbory zaměřily na školství, kulturu, zdravotnictví, sociální zabezpečení, tvorbu a ochranu životního prostředí a na úkoly národních výborů v oblasti zemědělství. Další okruh problémů, jimiž se výbory podrobně zabývaly, se týkal řízení a zabezpečování rozvoje placených služeb.  

Je mým úkolem, abych jako společná zpravodajka shrnula závěry, které výbory přijaly a které dále budou rozvedeny v rozpravě. Než se budu zabývat jednotlivými závěry, chtěla bych uvést, že se v podstatě ztotožňují se závěry, k nimž dochází vláda ČSR. Chtěla bych také ocenit odpovědné přístupy nejen naší vlády, ale rovněž národních výborů všech stupňů, ostatních státních orgánů, orgánů Národní fronty a společenských organizací k plnění úkolů, zabezpečujících uskutečňování záměrů 6. zasedání ÚV KSČ.

Také já děkuji sdělovacím prostředkům, které po 6. zasedání ÚV KSČ věnují činnosti národních výborů trvalou pozornost a v tomto směru dobře plní své propagandistické a výchovné poslání.

To vše vedlo k tomu, jak to také vyplývá ze závěrů výborů České národní rady, že můžeme konstatovat, že v činnosti národních výborů dochází k pozitivnímu posunu.

Soudružky a soudruzi poslanci, 6. zasedání ÚV KSČ v návaznosti na dokumenty předsednictva ÚV KSČ z let 1979 a 1980 zdůraznilo potřebu přestavby národních výborů základního stupně s cílem zracionalizovat a zkvalitnit výkon státní správy na tomto stupni a přiblížit ji občanům.

V souladu s tím jsme v dubnu 1982 schválili zákon ČNR č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích. Problematikou střediskových obcí se výbor pro národní výbory a národnosti zabýval po celý rok a máme tedy celou řadu zkušeností. Chtěla bych upozornit na jednu skutečnost a ukazuje na ni i přehled MNV s rozšířenou působností národních výborů ve střediskových obcích. Značně se od sebe liší počty těchto obcí v jednotlivých krajích, i když přitom přihlížíme k rozloze i specifice těchto krajů. Zřejmě tu působily rozdílné přísuny krajských národních výborů a nebyla vždy dostatečně brána v úvahu jednotná hlediska, jejichž uplatnění by se projevilo v optimálním počtu uvedených obcí v souladu s jejich posláním. Určení střediskové obce je však teprve začátek. Na čem nyní záleží, je vytváření všech předpokladů pro dobré fungování národních výborů v těchto obcích. Zde zjišťujeme, že ne všude jsou tyto předpoklady vytvořeny, zvláště pokud jde o kvalifikovaný aparát.  

Zkušenosti ze střediskových obcí dále ukazují, že více pozornosti musíme věnovat tomu, aby v nich neustrnul politický a společenský život, aby v připojených obcích aktivně a iniciativně pracovaly nejen občanské výbory, ale i společenské organizace, které tam dříve působily. V neposlední řadě musíme věnovat pozornost rozpracování koncepcí komplexního rozvoje střediskových obcí, a to tak, aby se konečný efekt projevil v zajištění potřeb občanů celé spádové oblasti a v operativnějším řešení místních problémů.

Pro další etapu výstavby střediskových obcí znovu je třeba zdůraznit to, co již také bylo připomenuto v dubnové schůzi České národní rady v loňském roce, respektovat při určování střediskových obcí spádové obvody střediskových sídel, stanovené v koncepci dlouhodobého osídlení.

Při pozornosti věnované výstavbě národních výborů ve střediskových obcích bych chtěla zdůraznit význam MNV v nestřediskových obcích, kterých je a ještě dlouhou dobu bude většina. Jejich práce ovlivňuje uspokojování potřeb většiny obyvatel venkova, a proto by zvlášť okresní národní výbory měly věnovat těmto národním výborům i nadále svou péči a pozornost.

Těžiště druhé novely zákona o národních výborech č. 137/1982 Sb., kterou se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy - schválené v listopadové schůzi České národní rady loňského roku spočívá v posílení úlohy národních výborů jako územních orgánů státní moci a správy. Zvýšení autority národních výborů se především projevuje ve vztahu k orgánům a organizacím, které nejsou národním výborům podřízeny, tj. vůči orgánům a organizacím Národní fronty, ostatním státním orgánům, vůči ústředně řízeným hospodářským, družstevním a dalším organizacím, jakož i vůči organizacím, řízeným a spravovaným národními výbory vyššího stupně. Při zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje území spravovaných příslušnými národními výbory má rozhodující úlohu uplatňování pravomoc a koordinační úlohy národních výborů ve vztahu k organizacím ústředně řízeným, které svou činnost vyvíjejí v území národního výboru.

Pro krátkost doby od účinnosti uvedeného zákona - platí od 1. ledna 1983 - nelze však výsledky působení těchto nových oprávnění národních výborů zcela objektivně hodnotit. To například platí o možnosti uplatňování práva národního výboru k uložení povinnosti socialistické organizaci sdružit prostředky a činnosti. Funkcionáři ONV Kladno uvádějí, že uplatnění tohoto práva národního výboru budou využívat již při posuzování investičních záměrů a projektových úkolů. Podle charakteru stavby a jejího dopadu na život v územním obvodu bude ONV vyžadovat sdružení prostředků na vytypovanou akci, která by zabezpečila vzniklé potřeby v daném území.

Ke sdružování finančních prostředků a činností se vesměs uvádí, že ústředně řízené podniky a organizace nepostupují vždy tak, aby se iniciativně podílely na budování celospolečensky prospěšných akcí a volí spíš opatrnický přístup. Jednou z příčin je i to, že Zásady pro sdružování prostředků a činností socialistických organizací, schválené vládou ČSSR, nejsou hospodářskými organizacemi plně uplatňovány.

Využití rozšířené pravomoci a koordinační úlohy národních výborů ve vztahu k orgánům a organizacím národním výborům nepodřízeným se musí projevit v přípravě a realizaci koncepcí rozvoje jednotlivých území. Jak jsme si zjistili, nemají některé podniky vyjasněny své dlouhodobější záměry, což brání vypracování komplexního perspektivního plánu rozvoje příslušného územního obvodu. Přitom znalost těchto záměrů je předpokladem pro to, aby se volební programy Národní fronty staly skutečně integrujícím programem zabezpečujícím hospodářský a sociální rozvoj. V této souvislosti bych chtěla připomenout, co již také odeznělo v rozpravě ve schůzích České národní rady, tj. problematiku oblastního plánování. Faktem zůstává, a to jsme si znovu ověřili při besedě poslanců s funkcionáři Východočeského KNV, že se někde projevuje nesladěnost mezi plánem oblastního rozvoje a odvětvovými plány rozvoje. Koordinující funkce oblastního plánu je slabá. Národní výbory jsou často stavěny před hotovou věc. To nás vede k úvaze, zda by nebylo účelné provést z hlediska potřeb oblastního plánování analýzu jeho dosavadního uplatňování v celém systému našeho národohospodářského plánování.

Jak jsem již uvedla, začínají národní výbory využívat svých nových pravomocí. Oceňujeme, že se přitom rozvíjejí i nové formy a metody práce, odpovídající novým náročným úkolům. Jsou to např. porady ředitelů, kdy si předseda národního výboru pravidelně zve ředitele významných závodů, aby s nimi řešil podíl závodů na rozvoji území. Tak např. v okrese Blansko této formy plně využívají městské národní výbory v Adamově, Letovicích, Blansku a Boskovicích. Velmi dobré zkušenosti s ředitelskými radami jsou v Severočeském kraji v Mostě, Ústí nad Labem, Teplicích, Liberci a Chomutově.

Jedním ze záměrů 6. zasedání ÚV KSČ legislativně zakotveným v obou novelách zákona o národních výborech je prohloubení úlohy volených orgánů národních výborů a zvýraznění postavení jejich poslanců. Přesvědčili jsme se, že v tomto směru postupně dochází ke zkvalitňování práce volených orgánů i k jejich těsnější spolupráci s Národní frontou a jejími organizacemi. Také poslanci národních výborů začínají uplatňovat svá rozšířená práva. Zdůrazňuji ovšem, že k tomu dochází postupně, protože stále se ještě na přípravě práce volených orgánů podílí pouze omezeny počet poslanců. Také komise národních výborů musí důsledněji plnit své úkoly a ve vztahu k plenárním zasedáním národních výborů rozvíjet svou kontrolní a iniciativní funkci. Totéž platí pro poslance národních výborů, aby účinněji uplatňovali svá poslanecká práva, ale současně i povinnosti, které mají vůči voličům.

Určitého vzestupného trendu bylo po 6. zasedání ÚV KSČ dosaženo v oblasti placených služeb. Osvědčilo se posílení úlohy národních výborů při zabezpečování služeb. Rozvoji služeb pomáhají též ekonomické nástroje plánování a financování. To vše je pozitivní. Na druhé straně jsme však zjistili, že mnohde nejsou uvedená zvýhodnění využívána k potřebnému rozvoji služeb a naopak někdy je těchto výhod i zneužito k odstraňování nedostatků v jiných úsecích činnosti podniků služeb. Přes dosažené úspěchy v zabezpečování služeb zůstávají stále značné rezervy v jejich rozsahu, kvalitě i územním rozložení a v orientaci na úzkoprofilové služby, zejména na řemeslné práce. K tomu se více musí rozvinout všechny druhy doplňkových služeb.

Hodnotíme-li provádění obou novel zákona o národních výborech, nemůžeme opomenout úkoly ministerstev a ostatních ústředních státních orgánů při zabezpečování výkonu státní správy národními výbory. To úzce souvisí s metodickou a odbornou činností resortů. I když se tato činnost zlepšila - zvláště v souvislosti s přenesením některých agend na základní stupně národních výborů - leckde ještě přetrvávají projevy resortismu. Vyžadují se různá hlášení, o jejichž účelnosti můžeme někdy pochybovat, existuje přemíra resortních předpisů i nekoordinovaný postup resortů při zabezpečování celospolečenských úkolů. Na to vše nás poslanci České národní rady i poslanci národních výborů upozorňují. Soustavně zkvalitňovat odbornou pomoc poskytovanou národním výborům, jejich funkcionářům i pracovníkům zůstává proto prvořadým úkolem centra. Totéž platí pro národní výbory vyšších stupňů vůči národním výborům nižších stupňů. Obdobně pro národní výbory, jejich poslance a pracovníky musí platit, aby sami trvale usilovali o zvyšování své politické a odborné kvalifikace. Máme za to, že realizace opatření - vyjádřených v "Programu politické a odborné výchovy pracovníků národních výborů" - přispěje ke zvýšení úrovně práce národních výborů.

Soudružky a soudruzi poslanci, v úvodu své zprávy jsem zdůraznila, že naši poslanci získali v přípravě jednání mnoho podnětů z volebních obvodů. Týkají se nejen projednávané problematiky, ale i základních problémů okresů, měst a krajů jako je vybavenost obcí, výstavba bytů, občanská vybavenost, stav bytového fondu, zaměstnanost, ochrana a tvorba životního prostředí. Poznatky jsou tak bohaté, že se všemi nemůžeme toto plénum České národní rady seznámit. Nejvýznamnější z nich jsme mohli zobecnit. Chtěla bych všechny přítomné představitele národních výborů a všechny národní výbory ujistit, že žádný poznatek, žádná zkušenost a připomínka nezůstane nevyužita a že výbory i poslanci České národní rady ve volebních obvodech budou s nimi dále pracovat.

Soudružky a soudruzi poslanci, 6. zasedání ÚV KSČ zdůraznilo úlohu národních výborů při uskutečňování politiky naší komunistické strany, jejich značnou odpovědnost za realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ.

V národních výborech a jejich aktivech obětavě pracují statisíce poslanců a aktivistů. Národní výbory jsou nejširší formou socialistické demokracie a ve zdokonalování jejich činnosti spočívá jedna z hlavních cest k rozvíjení našeho společenského systému.

Prohlubování společenské úlohy národních výborů je proto trvalým úkolem. Česká národní rada se k tomuto úkolu hlásí a chce i nadále podle své ústavní působnosti přispívat k tomu, aby činnost národních výborů odpovídala náročným úkolům současné etapy výstavby rozvinuté socialistické společnosti.

Děkuji. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji místopředsedkyni ČNR soudružce Jarošové za přednesení zpravodajské zprávy.

Soudružky a soudruzi, Česká národní rada přijme na závěr svého jednání o zprávě vlády České socialistické republiky o zabezpečování úkolů vyplývajících ze 6. zasedání ústředního výboru KSČ a 4. schůze České národní rady usnesení.

Doporučuji, aby pro jeho přípravu byla zvolena pětičlenná návrhová komise a aby její předsedkyní byla společná zpravodajka místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová. Dále navrhuji, aby v komisi pracoval poslanci ing. František Skácel, ing. Josef Meier, Jiří Fleyberk a Marie Smotková.

Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky? Nejsou. Zjišťuji, že ve schůzi je přítomno 183 poslanců podle prezenční listiny a Česká národní rada je tedy schopná se usnášet.

Kdo tedy souhlasí, aby navržení poslanci byli zvoleni do návrhové komise, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je návrhová komise zvolena a prosím její členy, aby se podle pokynů soudružky Jarošové sešli k poradě v místnosti č. 28 vedle zasedací síně. Jakmile návrhová komise připraví návrh usnesení, bude vám v průběhu jednání rozdán. Pokud k němu budete mít nějaké připomínky nebo doplňky, předejte je bezprostředně členům návrhové komise, nebo u prezence.

Nyní přistoupíme k rozpravě o zprávě vlády ČSR o zabezpečování úkolů vyplývajících ze 6. zasedání ústředního výboru KSČ a 4. schůze České národní rady.

Do rozpravy se zatím přihlásili poslanci Kubát, Vacík, Nádhera, Šlapák, Šůral, Lišková, Nepraš, Beran, Starec, Tondr, Niedoba, Slavíček.  

Prosím, aby se ujal slova poslanec JUDr. František Kubát.

Poslanec JUDr. František Kubát: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, s dalším prohlubováním práce národních výborů souvisí i problematika účinnosti opatření přijatých k omezení, zjednodušení a zpřehlednění právních předpisů pro národní výbory a jimi řízené organizace. V projednávané zprávě vlády je závažnost těchto otázek nejen zdůrazněna, ale je současně poukázáno i na některé přetrvávající rezervy a nedostatky.

Chtěl bych proto obrátit naši pozornost na aktuální a politicky důležité otázky týkající se předpisů zavazujících národní výbory.

Závažnost této otázky vyplývá z politické linie znovu zdůrazněné na XVI. sjezdu KSČ, na němž generální tajemník ÚV KSČ s. Husák výslovně konstatoval, že opatření přijatá ke snížení a zjednodušení administrativy, zejména k omezení velkého množství směrnic, předpisů, nevedla k cíli. Rovněž na 4. zasedání ÚV KSČ byla zdůrazněna nezbytnost zásadního obratu v úrovni a účinnosti veškeré řídící práce po celé státní i ekonomické ose. Neúměrné administrování a papírování, nadměrný počet vyhlášek a směrnic omezujících iniciativu národních výborů, vydávání směrnic bez ohledu na pracnost spojenou s jejich prováděním byly kritizovány i na 6. zasedání ÚV strany. Z měnit zaběhnutou praxi není a nebude snadné, je to však nezbytné a rozhodující úlohu zde musejí sehrát ministerstva i ostatní ústřední orgány vlády i zákonodárné sbory, jak bylo na 6. zasedání výrazně zdůrazněno.

Je proto třeba nejen přivítat usnesení vlády ČSR č. 14 z 19. ledna letošního roku, jímž byly vydány zásady a stanoven postup prověrky aktuálnosti a účinnosti předpisů týkajících se národních výborů, ale zároveň učinit vše pro důslednou realizaci tohoto usnesení a pro splnění cílů sledovaných prověrkou. Jde především o dosažení výrazné redukce předpisů, zvýšení jejich přehlednosti, srozumitelnosti i souladu se zákony, snížení administrativní náročnosti práce národních výborů, stručně řečeno, jde o to, vytvořit prověrkou takovou právní základnu, která by národním výborům umožnila účinněji plnit náročné úkoly.

Současnému stavu předpisů vydávaných pro národní výbory i jeho podstatnému zlepšení věnovaly zvláštní pozornost výbory České národní rady. Dovolte mi proto několik poznámek k problémům prověrky. Vycházíme v nich z poznatků získaných při dřívějších jednáních našich výborů, zejména ze společné schůze ústavně právního výboru a výboru pro národní výbory a národnosti, které projednaly informaci ministra vnitra o předběžných výsledcích prověrky na společné schůzi konané 30.11. t. r., dále z informací získaných na odborném semináři uspořádaném ústavně právním výborem k problematice resortních předpisů, ze zkušeností získaných ve volebním obvodě, jakož i ze svého pracovního zařazení.

Předpisy vydávané k zákonům tvoří největší část právního řádu. Jsou to jednak obecně závazné právní předpisy, které zavazují každého občana a organizaci - jde tu o nařízení vlády, vyhlášky a jiné normy ministerstev vyhlašované nebo registrované ve Sbírce zákonů a o obecně závazná nařízení národních výborů, dále pak o vnitřní resortní předpisy, které zavazují jen podřízené orgány a organizace, pro které jsou určeny a které jsou označovány jako směrnice, instrukce, metodické a jiné pokyny. I tyto vnitřní předpisy jsou důležitým nástrojem řízení národních výborů a jejich organizací a zákon o národních výborech jejich vydávání předpokládá, přičemž ministerstvu vnitra svěřuje jejich koordinaci.

Kritika nadměrného počtu a rozsahu předpisů vydávaných pro národní výbory se netýká ani tak zákonů, jako předpisů, které jsou k nim vydávány ať již formou obecně závazných nebo vnitřních předpisů. Zjednodušeně řečeno na jeden zákon připadá v průměru 20 obecně závazných předpisů vydaných ministerstvy a ostatními ústředními orgány. K tomu přistupuje prakticky nezjistitelný, nepochybně však vyšší počet vnitřních předpisů. Obdobná situace je i v oblasti federálního právního řádu, kde je však třeba mít na paměti, že většinu federálních předpisů provádějí orgány republik, především pak národní výbory.

Rozsah prověrky je velmi široký; resorty prověřily celkem 2917 předpisů a KNV 4684 obecně závazných nařízení. Proto třeba položit otázku, zda resorty byly s to prověrkové úkoly odpovědně zvládnout ve stanovených, poměrně krátkých termínech, vždyť vládní usnesení č. 14 z letošního roku bylo přijato dne 19. ledna. Určitou dobu si vyžádala nejen intimace usnesení vlády resortům a krajským národním výborům, ale i vypracování politickoorganizačního zabezpečení postupu prověrkových prací v resortech a KNV. Přitom podle harmonogramu vlády měly resorty i KNV sestavit soupis předpisů podléhajících prověrce již do 15. února. Pro vypracování závěrů, které měly z prověrky vyplynout, byl stanoven termín do 30. června a pro zrušení, popř. novelizaci prověřovaných předpisů termín do 30. září.

Další otázku, kterou by bylo vhodné posoudit je, zda resorty i KNV zvolily správné přístupy k prověrce, zejména zda k ní nikdy nepřistupovaly v důsledku napjatých termínů formálně. Má-li prověrka splnit cíle stanovené stranickými orgány i vládou, nelze ji provádět tak říkajíc od zeleného stolu, ale v týmech, v nichž vedle zástupců orgánu, který předpis vydal, musí být zastoupeny i orgány a organizace, pro které byl předpis vydán a které jej provádějí. Konfrontace stanovisek a názorů ústředních orgánů i podřízených orgánů a organizací je prvním předpokladem pro splnění stanovených cílů. Přitom by bylo vhodné, aby v prověřovacích týmech byli zastoupeni i pracovníci jiných orgánů, Podle povahy věci orgány prokuratury, lidové kontroly i jiné, které nejsou v zajetí vžité praxe nebo rutiny a právě proto mohou přinést do prověrkových prací dobré nápady.

S postupem prověrkových prací souvisí další otázka, zda uvnitř resortu byly prověrkové práce účelně koordinovány. Je známo, že při vydávání resortních předpisů jednotlivými útvary ministerstev nebývá vždy koordinace zajištěna a tento nedostatek se pak často projeví v obsahu vydávaného předpisu, vydáváním duplicitních norem, nesouladem s jinými normami i jinak.

Ve zprávě vlády o zabezpečení úkolů vyplývajících ze 6. zasedání ÚV KSČ a 4. schůze ČNR, kterou dnes projednáváme, se zjišťuje, že národní výbory nepřistupovaly k prověrce s dostatečnou iniciativou a nevyužily plně možností navrhnout zrušení předpisů, směrnic a řídících pokynů. Zatím např. náměty předložené resortům od národních výborů hl. m. Prahy se týkají 149 předpisů v působnosti ústředních orgánů ČSR a 94 předpisů v působnosti orgánů federace, obdobně náměty Středočeského KNV jsou na posouzení 98 předpisů ústředních orgánů a Jihočeského KNV dokonce na 161 předpisů. Naproti tomu z jiných krajů došly náměty jen početně menšího rozsahu. Bude třeba proto posoudit, zda nedostatky se neprojevily též v prověrkových pracech resortů, např. tím, že k nim nepřibraly národní výbory, popř. organizace jimi řízené nebo spravované.

Problémy při hodnocení závěrů prověrky může působit i různé nazírání na povahu resortních předpisů v jednotlivých ministerstvech a ústředních orgánech, zejména zda jde o takový předpis, nebo o pouhý akt operativního řízení. Rozdíly v nazírání na povahu prověřovaných předpisů mohly vést i k různému pojetí prověrky a k různým závěrům, které z ní mají vyplynout. Bude proto na místě též posoudit, zda koordinace postupu prověrky, kterou podle usnesení vlády průběžně zabezpečovaly Legislativní rady republikových vlád spolu s Legislativní radou federální vlády přispěla k zabezpečení prověrky z jednotlivých hledisek.

Těchto několik poznámek, které se v podstatě týkají organizace i metod prověrkových prací, jsem považoval za vhodné přednést, poněvadž odpověď na otázky v nich obsažené by mohla - dle mého soudu - přispět ke správnému zhodnocení výsledků prověrky. Především mám na mysli, zda prověrkové materiály z resortů poskytují ministerstvu vnitra, legislativní radě i vládě dostatečné podklady pro posouzení, zda byly splněny politické cíle prověrkou sledované.

Z problémů, které jsem zde uvedl, vyplývají i některé náměty, které by měly být podle mého názoru při hodnocení výsledků prověrky zváženy. Mám na mysli zejména tyto náměty:

Vládní usnesení nepovažuje prověrku za jednorázovou akci, ale za soustavnou analýzu aktuálnosti a účinnosti předpisů. Z tohoto hlediska doporučuji zvážit, zda by dosavadní prověrkové práce neměly být považovány pouze za první etapu prověrky, kterou by bylo třeba v další fázi prohloubit s cílem výraznější redukce předpisů a zásadnějšího snížení administrativy, lepší organizace práce a mobilizace vnitřních rezerv. Přitom koordinační funkce, která podle zákona o národních výborech přísluší při vydávání nových směrnic a instrukcí pro národní výbory ministerstvu vnitra, by se měla podle mého názoru v plné míře uplatnit při koordinaci prověrky účinnosti předpisů již vydaných.

Dále doporučuji k zjednodušení a zvýšení kvality resortních předpisů zvážit vydání jednoduchých a jednotných zásad, podle nichž by resorty postupovaly při přípravě, projednávání, koordinaci a vydávání vnitřních předpisů. Přitom by měla být zdůrazněna zásada úzké spolupráce resortů s národními výbory, popř. s orgány a organizacemi, pro něž je resortní předpis určen, a dále zabezpečena i vnitřní koordinace předpisů resortu, např. právním útvarem.

V souvislosti s úpravou procesu tvorby resortních předpisů by bylo účelné zvážit zjednodušení publikačních prostředků a důsledně dbát, aby byla respektována zásada, že převážná část předpisů má být zveřejněna ve věstníku vlády pro národní výbory. Vhodné by též bylo stanovit jednotné zásady pro evidenci resortních předpisů.

Pro účely přípravy legislativních pravidel pro resortní předpisy by bylo vhodné vyžádat si z vědeckých pracovišť teoretické zpracování otázek, které s těmito pravidly souvisejí.

Doporučuji též zvážit, zda by vnitřní resortní předpisy neměly mít časově omezenou platnost. Přijetí takové zásady by automaticky působilo k zjednodušování právního řádu a podstatně by přispělo k tomu, aby jako jeho součást nepůsobily předpisy překonané, zbytečně zatěžující právní řád a vyvolávající též nežádoucí administrativu.

Další námět směřuje k prohloubení výchovy pracovníků v jednotlivých resortech o problematice resortních, popř. i ostatních prováděcích předpisů. Za tím účelem dávám v úvahu prohloubit výchovu pracovníků resortů a uvedenou problematiku zařadit do postgraduálního studia, dále organizovat pravidelné praktické semináře pracovníků resortů k výměně zkušeností a konečně zvážit prohloubení výuky o těchto otázkách i na vysokých školách, např. na právnických fakultách, případně Vysoké škole ekonomické a rozšířit osnovy vysokoškolského studia o otázky, související s tvorbou právních norem.

Jsem přesvědčen, že případné využití některých zde uvedených námětů vytvoří další předpoklady k zdokonalování účinnosti práce národních výborů.

Tolik jsem považoval, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, k projednávanému materiálu vlády ČSR za potřebné uvést. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP