Poslankyně Jana Klasová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, všichni jsme si dobře vědomi, že kvalita a úroveň služeb vnitřního trhu je nejen výrazným ekonomickým, ale i politickým faktorem, neboť je odrazem celkové úrovně naší ekonomiky.

Z tohoto pohledu se také náš výbor problematikou vnitřního trhu pravidelně zabývá a věnuje mu plnou pozornost, zejména při hodnocení celoročních výsledků.

Je ekonomickou realitou, že zabezpečení vnitřního trhu a vývoj osobní spotřeby je na jedné straně určován celkovou ekonomickou situací, možnostmi produkce potravin a průmyslového zboží i situací ve vnějších vztazích. Na druhé straně pak kvalitou vlastní práce obchodu, úrovní spolupráce s výrobou a nákupními podmínkami.

Jsem přesvědčena, že při hodnocení výsledků minulého roku na úseku vnitřního obchodu můžeme konstatovat, že v úrovni spotřeby našich obyvatel bylo dosaženo v rozhodujících skupinách a sortimentu zboží plného hmotného uspokojení. Přes tuto kladnou skutečnost přetrvávají však na vnitřním trhu některé nedostatky, které musí obchod ve spolupráci s výrobou nejen trvale sledovat, ale postupně vytvářet podmínky a předpoklady pro jejich odstranění.

Mám zejména na mysli některé nedostatky v uspokojení zájmu spotřebitelů po konkrétních druzích průmyslového zboží, kde přetrvává poptávka nad nabídkou, zatímco na druhé straně vznikají odbytové potíže některých výrobků u výrobních a obchodních organizací, jak se sami přesvědčujeme v našich volebních obvodech i na poslaneckých průzkumech. I když je tento problém znám, stále chybí rychlejší a zejména pružnější reakce výroby na potřeby trhu. Kladným příkladem v tomto směru jsou některé podniky místního hospodářství nebo výrobní družstva, která reagují mnohem operativněji např. v otázkách módnosti, nových a doplňkových výrobků apod., i když ani zde nejsou jistě vyčerpány všechny možnosti.

Vzhledem k tomu, že v posledních obdobích bylo i při řešení nedostatkových výrobků, zavádění nových druhů zboží, inovace sortimentu i rozšiřování prodeje výrobků vybrané kvality dosaženo pokroku, tím více negativně působí přetrvávající nedostatky, které jsem uvedla.

Je proto třeba, aby v souvislosti s přípravou 8. pětiletky v resortech vnitřního obchodu bylo základním hlediskem vedle kvantitativního zajištění trhu a upevnění strukturální vyváženosti z hlediska sortimentu a jeho obměny i podstatné zlepšení nabídky dosud nedostatkových výrobků.

Soudružky a soudruzi, druhým kritériem úrovně vnitřního trhu, kterému musí obchod věnovat pozornost, je zajištění žádoucí úrovně obsluhy i služeb obchodu a nákupních podmínek. Přesto, že v oblasti materiálně technické základny obchodu bylo dosaženo dobrých výsledků, především v rozvoji maloobchodní sítě, vyskytují se i zde nedostatky, které vyplývají především z personálního vybavení nebo kvalifikace pracovníků.

Práce v obchodě je jistě fyzicky i psychicky náročná. Také pracovní doba, ať již jde o prodloužené nebo dělené směny či pracovní směny o volných dnech není lákavá ani výhodná. Přes tyto faktory patří vnitřní obchod mezi odvětví s nejnižší průměrnou mzdou. To vše způsobuje, že práce v obchodě není přitažlivá a mnoho mladých lidí, především žen, z obchodu odchází nebo se po mateřské dovolené již na své pracoviště nevrací.

Z těchto důvodů jsou obchodní organizace nuceny k zabezpečení nutného provozu přijímat i nekvalifikované pracovní síly, které vyžadují zapracování. Tato skutečnost se samozřejmě promítá do úrovně obsluhy a je také jednou z příčin neklesajícího počtu stížností našich občanů na služby obchodu, zatímco stížnosti na zásobování potravinami a průmyslovým zbožím mají snižující se tendenci.

Neméně závažnou a důležitou podmínkou určující úroveň nákupních podmínek je rozsah a možnosti v investiční výstavbě. Z jednání výboru s představiteli ministerstva obchodu České socialistické republiky i z poslaneckých průzkumů jsme se měli možnost přesvědčit, že vnitřní obchod v současné době zaměřuje své úsilí na rozvoj velkoobchodní činnosti, neboť v mnoha případech podmínky pro skladování zboží neodpovídají stávajícím ani budoucím potřebám, a to jak z hlediska kapacit, tak i využití moderní techniky a technologie skladování s cílem dosažení vyšší hospodárnosti.

Tato situace staví před vnitřní obchod naléhavé úkoly, které bude muset iniciativně řešit, neboť moderní technologie skladování a soustředění skladových kapacit přinášejí nejen úspory nákladů, ale i úspory pracovních sil. Řešení těchto potřeb je proto nezbytné jak pro zajištění plynulého přísunu zboží od výrobců do prodejny, tak i pro zachování užitných hodnot výrobků a snížení případných ztrát na minimum.

Technická modernizace obchodu však s sebou nese i zvýšení investičních nákladů, zejména pak pořizovacích nákladů za nákup strojního vybavení. Zde je ale vnitřní obchod postaven před složité řešení v souvislosti s přípravou plánu, neboť ceny některých strojních zařízení nutných k prodeji se několikanásobně zvýšily, přitom strojní zařízení s nižší cenou se již nevyrábějí. Tak např. váha pultová mechanická, která stála 3000 Kčs, je nahrazována vahou optickou, jejíž cena je již 26 000 Kčs, tj. 8,5krát více. Také u pokladen došlo k nárůstu cen, kdy např. pokladna Anker (vyráběná v licenci) stála 10 - 12 tisíc Kčs. Tato je nahrazována elektronickou pokladnou Elka, jejíž cena se pohybuje v rozmezí 19 - 22 tisíc Kčs, tedy asi dvakrát vyšší.

Tyto skutečnosti, které jsem zde uvedla, by mohly zpomalit tempo modernizace technického vybavení vnitřního obchodu, pokud by k nim nebylo přihlédnuto.

Soudružky a soudruzi, z hlediska posouzení závěrečného účtu je rozhodující i plnění finančního plánu. Lze konstatovat že i v této oblasti dosáhly organizace řízené ministerstvem obchodu pozitivních výsledků s tím, že po vyloučení tolerovaných nákladů byl překročen plánovaný zisk. Současně je však třeba konstatovat, že se nepodařilo, aby u všech podniků byly plánované úkoly splněny v plném rozsahu.

Zásoby zboží dosáhly ke konci roku v celém odvětví vnitřního obchodu 97, 9 % stanovené normy a tento výchozí stav zásob spolu s plánovaným nákupem pro rok 1985 zabezpečuje dostatečný prostor pro globální krytí plánovaného maloobchodního obratu, který představuje zvýšení proti skutečnosti minulého roku i záměrům pětiletého plánu.

Vážené soudružky a soudruzi, při plnění těchto úkolů vnitřního obchodu v roce 1985 bude rozhodující, aby při zabezpečování růstu efektivnosti nedocházelo k poklesu kvality trhu a kvality služeb z hlediska uspokojování potřeb obyvatelstva. K tomu je třeba také zaměřit veškeré úsilí, a to jak řídících orgánů obchodu, tak i iniciativu a pracovní aktivitu všech pracovníků, neboť široce rozvinutá pracovní aktivita je zárukou splnění náročných úkolů letošního plánu a tím celé 7. pětiletky. Vnitřní obchod tak naplní závěry XVI. sjezdu KSČ a vytvoří si i dobré předpoklady pro úspěšný nástup do r. 1986 a do 8. pětiletky v oblasti zajišťování životní úrovně našeho obyvatelstva.

Na základě výsledků jednání našeho výboru doporučuji České národní radě přijmout vládní návrh usnesení ke státnímu závěrečnému účtu tak, jak byl předložen.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Janě Klasové. Slovo má poslanec Oldřich Paul, připraví se poslanec Bohumil Kozák.

Poslanec ing. Oldřich Paul: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, kladné výsledky dosažené v našem národním hospodářství v roce 1984 svědčí o tom, že zvýšeným úsilím, rozvojem iniciativy i důslednější kontrolou máme možnost i v obtížnějších podmínkách zabezpečit narůstající úkoly a máme možnost vypořádat se i s problémy, které se zatím v plnění plánu projevují.

Za jeden z těchto problémů označil s. min. Tlapák otázku efektivnosti našeho zahraničního obchodu. Zde máme ještě hodně nedostatků a pohled do budoucnosti vývoje světového trhu si vynucuje považovat jejich řešení za otázku klíčovou.

Náročnost zahraničních trhů narůstá. Diskriminační opatření a krize v kapitalistických státech pokračují. Opatření, která přijímají socialistické státy, zvláště náš největší obchodní partner, SSSR, ke zvýšení výroby spotřebního zboží a k dosažení špičkové kvality výrobků, signalizují, že v krátké době budeme stát i v obchodu s těmito zeměmi před otázkou bud podstatně zvýšit kvalitu nebo prodávat velmi levně. Neplnění plánované efektivnosti snižuje dosažené výsledky i ve vnitřní ekonomice a má přímý dopad i na životní úroveň. Na nutnost plně si uvědomit vážnost této situace poukázal ve svém vystoupení na 15. zasedání velmi důrazně i generální tajemník ÚV KSČ a prezident republiky s. Husák.

Poslanci stálé pracovní skupiny předsednictva ČNR pro zahraniční vztahy se průběžně zabývají aktuálními problémy vnějších vztahů v resortech, řízených vládou České socialistické republiky. Zjišťujeme velmi rozdílný přístup podniků a jejich vedoucích pracovníků k jejich řešení. Někde jim stačí zdůvodnit zhoršující se ukazatel efektivnosti vnějšími i vnitřními objektivními příčinami, jinde dovedou po podrobném a důkladném rozboru věci radikálně vyřešit.

Chci ukázat na řadu kladných poznatků, ale i neobjektivních nedostatků, které jsme zjistili při projednávání zahraničních vztahů našich výrobních a spotřebních družstev. Tato družstva netvoří sice v našem exportu nosné položky, ale přesto jejich úloha není zanedbatelná. Vyvážejí se výrobky s malou náročností na materiál a s vysokým podílem řemeslné práce, a co hlavně chceme podtrhnout, při hledání cest ke zvyšování exportu mohou být mnoha našim podnikům příkladem.

Počet družstev, která se uplatňují v zahraničních trzích, trvale stoupá. Za tuto pětiletku vzrostl o 30 a dnes vyváží z celkového počtu 282 výrobních družstev 150. Zvyšuje se objem vývozu. Je to důkaz snahy přispět k získání deviz i důkaz iniciativy při odkrývání rezerv. Současně ale je to i kritická připomínka vývozním podniků, že přebírají část jejich úkolů, neboť družstva svým charakterem výroby měla by především doplňovat náš trh v malosériových výrobcích, které nám často chybí.

Efektivnost vývozu výrobních družstev do socialistických zemí, kam vyvážejí 55 % svého exportu, je velmi příznivá. Pohybuje se v průměru nad 110 bodů rozdílového ukazatele a v některých položkách, např. u brusek, u nářadí a pneumatických utahováků, nad 250 bodů. Velmi efektivní je např. vývoz kožené galanterie, která při RU 106 přináší jen ze Sovětského svazu 150 mil. Kčs.

Čtyřicet pět procent vývozu našich družstev jde do kapitalistických zemí. Rozdílový ukazatel za r. 1984 činí 75 bodů a měl v posledních letech klesající tendenci. Důvodem je známá hospodářská situace na západních trzích, snižování kursů evropských měn, snižování cen na světové burze i nárůst cen našich surovin a další vnitřní příčiny.

V zájmu dosažení vyššího efektu na tomto trhu snaží se družstva rychle obnovovat sortiment, přizpůsobovat výrobky požadavkům zákazníků a zvyšovat technickou i estetickou úroveň. Daří se jim to zvláště v poslední době a zájem o jejich výrobky i jejich efektivnost stoupá.

Jednou z cest, kterou přitom uplatňují, je i promyšlené a účelné využívání devizově návratných úvěrů. Umožňuje jim to rychle řešit modernizaci výroby a uplatňovat nové poznatky vědy a techniky. Shodně s pracovníky Státní banky československé, se kterými jsme otázku úvěrů konzultovali, jsme toho názoru - a zmiňoval se o tom i s. Mrázek -, že uplatňování devizově návratných úvěrů není v exportních podnicích doceňováno, snad z obavy určitého rizika, nebo i z uspokojení z dosahovaných výsledků bez ohledu na budoucí vývoj.

Výrobní družstva rovněž rozvíjejí kooperační vztahy, které přispívají k technickému rozvoji, ke zlepšení kvality výrobků a k rozšíření sortimentu. Podílejí se např. na specializačních dohodách v rámci RVHP.

Kladem exportu výrobních družstev je rychlá devizová návratnost - vesměs hotové placení -, což umožňuje operativní nákup náhradních dílů, materiálů i zboží, které pohotově potřebujeme pro náš trh.

Na rozdíl od výrobních družstev vývoz spotřebních družstev se snižuje. Vyvážejí především dodávky z nákupní činnosti lesní a divoce rostoucí plody, čerstvé a mražené ovoce apod. Jejich vývoz je ovlivněn klimatickými podmínkami a zájmem o tyto výrobky na našem trhu, ale i neefektivností tohoto vývozu, neboť vysoké nákupní ceny snižují rozdílový ukazatel.

Dovozy těchto družstev významně obohacují náš vnitřní trh. Zvláště je tu populární u našich lidí výměnná akce našich a zahraničních družstevních obchodních domů, která zpestřuje sortiment prodávaného zboží. Tato forma se rychle rozvíjí. V roce 1981 bylo uskutečněno 17 prodejních týdnů zahraničního zboží, letos je to již 37 akcí.

I v družstevních podnicích je samozřejmě rozdílný přístup k řešení problémů exportu. V r. 1984 to byla družstva Východočeského kraje, která měla největší úspěch v realizaci vývozu. A není asi náhodou, že právě výrobní družstva v tomto kraji mají také nejlepší výsledky ve využívání vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů, které se projevily roku 1984 v celkovém přínosu 6,7 mil. Kčs na úsporách energie, materiálu ale i na kooperaci a inovaci výrobků.

Souhrn těchto i řady dalších poznatků, které jsme získali, ukazuje, že družstva mají chuť do práce, vyvíjejí značnou iniciativu v hledání nových cest, netají se možností zvýšit výrobu a export. Je proto opravdu škoda, že se potýkají s řadou problémů, které by se daly vyřešit větší pozorností ze strany dodavatelských organizací a lepším partnerským přístupem při vzájemné spolupráci.

Je to např. nedostatek a kvalita řeziva, který jim brání zvýšit výrobu a vývoz žádoucího nábytku. Pro nedostatek bukového dřeva je ohrožen vývoz v cizině velmi populárních hraček a některých dalších našich výrobků. Velmi žádané a efektivní jsou v cizině granátové šperky, jejichž výroba a vývoz však závisí na rychlém otevření nové, známé a dlouho už plánované lokality těžby granátů.

Samostatnou kapitolou, o které jsme však už zde několikrát hovořili, jsou potíže s obaly. Situace zde se nelepší a dokumentuje naši malou akceschopnost tento problém vyřešit.

Jeden příklad - typický. Před dvaceti lety to bylo Československo, které přišlo na světový trh s novinkou - víčky omnia. Díky tomu stali jsme se rozhodujícími výrobci ovocných a zeleninových kompotů a několik let určovali i ceny na zahraničních trzích. V loňském roce, a to již po několikáté, však zahraniční odběratelé snížili požadavky proto, že požadovali balení se šroubovými uzávěry, které jsou již běžné všude ve světě. Čili naše ustrnutí na vavřínech, nepohotovost a malá přizpůsobivost v obalech způsobuje ztráty tradičních odbytišť i přesto, že samo zboží je vysoce kvalitní.

Tyto problémy nelze nazvat objektivními. Ukazují na nutnost podstatného zvýšení náročnosti jednoho podniku vůči druhému v odběratelsko-dodavatelských vztazích; na nutnost vidět všude jako prvořadý a společný zájem prospěch našeho národního hospodářství. V připravované pětiletce bude mít tato vzájemná spolupráce podniků významnou úlohu při modernizaci a racionalizaci výroby, pro uplatnění našich výrobků ve světě i pro efektivní zapojení do mezinárodní dělby práce.

Soudružky a soudruzi, československé družstevnictví má v soustavě národního hospodářství i politickém systému naší společnosti své pevné a uznávané místo. Má dlouholetou praxi i tradici a dobrý zvuk v mezinárodních stycích. Československo bylo jedním ze zakládajících členů Mezinárodního družstevního svazu, který vznikl v roce 1895 v Londýně.

Na některých poznatcích z jejich práce i na problémech s nimiž se potýkají, chtěli jsme proto ukázat, že otázka podstatného zvýšení efektivnosti exportu za ztížených mezinárodních podmínek je právě teď, v období příprav XVII. sjezdu KSČ a nové pětiletky podmíněna iniciativním přístupem lidí, odvážným řešením problémů, aktivním zaváděním nových metod ve výrobě, řízení a v dobré kádrové práci.

Opatřením, která v tomto směru přijímají stranické orgány a naše vláda, je proto třeba dát ze strany nás, poslanců, plnou podporu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Oldřichu Paulovi. Slovo má poslanec Bohumil Kozák.

Poslanec Bohumil Kozák: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v návaznosti na to, co bylo řečeno jak ve vystoupení soudruha ministra, tak i ve zpravodajské zprávě, chci uvést některé dílčí poznatky k investičnímu procesu. Souhlasím s tím, že zde máme značné rezervy.

V celém procesu vystupují tři rozhodující partneři: investor projektant a dodavatel. Jejich spolupráce musí být opravdu partnerská ve všech fázích. Vyžaduje to odpovědný přístup každého z účastníků, včasný a kvalitní výkon těch činností, které každý z nich musí pro společný výsledek zajišťovat.

Velkou roli zde hraje i dobrá znalost a včasné osvojení si všech předpisů, které je nezbytné znát a respektovat. Jedním z nich je vyhláška federálního ministerstva financí č. 37 z roku 1983 o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu, která platí od 1. ledna 1984.

Má značný ekonomický dopad, její uplatnění vyžaduje od podniků provést nezbytná organizační opatření a přináší i nárůst administrativních prací.

Z dlouhodobějšího pohledu by se však mělo pozitivně projevit, bude-li správně uplatňována, především její působení na dodržování lhůt výstavby ze strany dodavatelů i tlak na investory k včasné a řádné přípravě všech akcí.

Přesvědčil jsem se, že v uplatňování této vyhlášky v praxi vznikají zatím problémy, především u dodavatelů. I když rok je relativně krátká doba na vyhodnocení, dosavadní odezva naznačuje, že vyhláška obsahuje prospěšné a žádoucí zásady, umožňující lépe prosazovat celospolečenské zájmy.

Správné uplatňování této vyhlášky začíná již u projektantů. Rozhodující slovo má však investor a ten také může ovlivnit např. stanovení fakturačních celků v duchu vyhlášky, což je právě jedna z velmi diskutovaných otázek. Zatím, jak ukázaly prověrky Státní banky, se to značná část investorů nenaučila. Zvýšené požadavky klade vyhláška na zkvalitnění plánovací a řídící činnosti dodavatelských organizací.

Při své účasti na projednávání ročního rozboru hospodaření za rok 1984 na generálním ředitelství VHJ Průmyslové stavby Brno jsem si ověřil, že značné nejasnosti vyvstávají např. při stanoven fakturačních celků u společného a mimoglobálního zařízení staveniště. Problémy, zejména u investičních průmyslových celků, způsobuje pozdní investorská připravenost, která neumožňuje stanovit včas reálně, věcně a v návaznosti na to i finančně jednotlivé fakturační celky, což má přímý negativní dopad do plánování finanční situace dodavatele. V systému splátkování jsou některé problémy při dodávkách strojů, zařízení nebo konstrukcí vyžadujících montáž. Konkrétně při uplatňování § 7, odst. 3 zpravidla vždy dochází ke sporům mezi dodavatelem a investorem.

Zastavení placení splátkových listů ve smyslu § 9 vyhlášky nebylo ještě u podniků VHJ Průmstav Brno po zavedení vyhlášky uplatněno. Určitě však bude v dalších obdobích činit určitý problém aplikace § 8, odst. 1 a 2 v těch případech (a bude jich většina u závazných staveb, které jsou dosud nejhůře připraveny) kdy nedodržení termínu výstavby není z viny dodavatelské organizace a přesto může inkasovat sankce z titulu tohoto paragrafu. Reálně je třeba se podívat na stanovení lhůt pro odeslání a placení faktur a splátkových listů, zejména u rozsáhlých průmyslových staveb.

Tak např. u stavby jaderné elektrárny Dukovany se nepodaří odeslat fakturu za první fakturační celek, který v hodnotě činí 1, 7 mld Kčs, ani za 180 dnů po vzniku práva fakturovat. Souvisí to s dlouhou lhůtou výstavby tohoto fakturačního celku, během níž došlo k několika úpravám cenového režimu, k několika stovkám dodatků v projektové a rozpočtové dokumentaci, jejichž zpracování a projednání, jako podkladu pro fakturu fakturačního celku není možné v daných lhůtách zabezpečit.

Věcně opodstatněné připomínky vznášejí organizace k § 4 odst. 3, protože při dislokaci pracovišť prakticky po celé republice nemůže dodavatel ve všech případech dodržet vyhláškou stanovenou dobu k odeslání vrácené faktury nebo splátkového listu odběrateli.

Všechny tyto a podobné připomínky pramení ze skutečnosti, že uplatňování vyhlášky 37 z r. 1983 se konkrétně projevuje ve výsledcích finančního hospodaření dodavatelů. Z nedodržování vyhlášky vyplývají sankce a postihy. Myslím, že by bylo spravedlivé, aby gestor této vyhlášky sledoval její uplatňování a odstranil příp. neoprávněné tvrdosti, které by mohly z jejího uplatňování vůči jednotlivým účastníkům investičního procesu vyvstávat. Doporučuji toto evidovat jako podnět a přitom bych chtěl zdůraznit, že vyhláška se může stát významným nástrojem k zefektivnění celého investičního procesu.

Jak jsem již uvedl, získal jsem konkrétní poznatky z VHJ Průmyslové stavby Brno. Tato VHJ se může za uplynulý rok vykázat velmi dobrými výsledky. Jsou charakteristické splněním všech rozhodných ukazatelů i všech cílových úkolů.

Objem výkonů splnila na 100,5 %, upravené vlastní výkony na 100,4 %, podíl materiálových a jiných nákladů bez odpisů základních prostředků čerpala na 99,8 %, produktivitu práce na pracovníka z upravených vlastních výkonů splnila na 101 % a stav zásob dodržela při dosažení 99 % úrovně plánu. Splněny byly i úkoly v úspoře paliv a energie, cementu i výsledná výrobně ekonomická efektivnost.

Přesto i zde by bylo možno poukázat na rezervy, které jsou myslím svým způsobem charakteristické pro loňské hospodaření. Např. nepříznivé bylo využití fondu pracovní doby, vysoká a dlouhotrvající platební neschopnost, došlo k částečnému nárůstu kolaudačních vad a pohledávek z reklamací, zvýšila se hodnota nedodělků. To se právě negativně odráží v kapacitách a finanční situaci VHJ. Plán dokončit 83 stavby nesplnila o 16 staveb. Příčiny byly ve věcném rozšíření výstavby, v nezajištění technologických dodávek, v nedostatcích na straně investorů i ve vlastních kapacitách.

Přitom chci znovu zdůraznit, že celkové hodnocení VHJ Průmyslové stavby Brno i jejích jednotlivých podniků za rok 1984 dopadlo velmi dobře. Z celkového hodnocení je názorně vidět, kde jsou rezervy, na které je třeba soustředit pozornost celé vnitrohospodářské sféry.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Bohumilu Kozákovi, slovo má poslanec František Přibyl.

Poslanec František Přibyl: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, v rámci přípravy na dnešní schůzi ČNR projednal kulturní a školský výbor plnění plánu a rozpočtu v kapitolách školství, kultury a sdělovacích prostředků.

Svým významem i podílem na celkovém čerpání rozpočtu ČSR je z nich nejvýznamnější odvětví školství, a to ústředně řízené i v působnosti národních výborů. Ve školství byly i v roce 1984 naplňovány postupné cíle, stanovené usnesením vlády ČSR č. 191 z r. 1981, a to v návaznosti na dokumenty o československé výchovně vzdělávací soustavě.