/Přerušenou schůzi České národní rady zahájil předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., v 9.00 hodin./

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam.

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Zdeněk Krč, CSc., ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr zemědělství a výživy ing. Vladislav Třeška, CSc., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministři Vlastimil Svoboda, Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

179 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou 19. schůzi České národní rady a všechny vás opět srdečně vítám.

Budeme pokračovat ve společné rozpravě k prvním třem bodům pořadu.

Jako první dnes vystoupení poslanec Jaroslav Šafařík, připraví se poslanec Josef Rota.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, při projednávání plánu a rozpočtu ministerstva průmyslu na rok 1986 v našem výboru pro průmysl a stavebnictví jsme si všichni byli vědomi vysoké náročnosti státního plánu, které před tímto resortem stojí do příští pětiletky, ale zejména do příštího roku.

Na přídavek náročný ke slovu úkol jsme si již natolik zvykli, že se nad ním mnohdy ani nepozastavíme. Ale pro tento resort to není ve vztahu k plánu roku 1986 jen adjektivum, ale tvrdá skutečnost, zvlášť pokud jde o kvalitativní ukazatele plánu. Jestliže celá česká ekonomika musí zvýšit národní důchod v příštím roce o 3,2 %, pak ministerstvu průmyslu přináleží přírůstek 8 %. Růst tvorby zisku plánované ve výši 22,3 mld Kčs představuje 24 % navýšení proti očekávané skutečnosti tohoto roku. Z toho musí resort odvést do státního rozpočtu 16,7 mld Kčs, tedy téměř tolik, jako bude letos celý vyprodukovaný zisk.O 5 mld mají vzrůst podle plánu jak výkony, tak i upravené vlastní výkony. Při vysoké intenzitě práce dělníků, a to převážně žen ve spotřebním průmyslu, při vytíženosti technologických zařízení v chemickém průmyslu a strojů ostatních oborů resortu to jsou úkoly opravdu nelehké a bude třeba přinést hodně politické i organizátorské práce a nových přístupů i změn, aby byly naplněny. Je to však objektivní nutnost, chceme-li přinést další zlepšení osobní i společenské spotřeby našich pracujících. Je to plnění usnesení XVI. sjezdu KSČ i 16. zasedání jejího ústředního výboru. Na tomto zasedání mj. soudruh Korčák, předseda naší vlády, zhodnotil výsledky i možnosti naší ekonomiky. Zvlášť se zabýval složitou situací ve spotřebním průmyslu, od kterého již dlouho žádáme, aby plnilo úkoly i za další resorty.

Ministerstvo průmyslu ČSR plní 34 % vývozu do nesocialistických zemí za celou federaci. Přitom je třeba konstatovat, že ani v jedné z předcházejících pětiletek neměl rozhodující prioritu ani v investiční výstavbě, ani v reprodukci či obnově základních fondů. Plán příštího roku počítá se zabezpečením růstu výroby zboží o 3,2 mld Kčs na nových kapacitách, zbytek zhruba 1,5 mld využitím strojů nezahrnutých do rozpočtu staveb a využitím stávajícího setrvačného bloku. Ne vždy však lze počítat s tím, že při uskutečněné obnově základních fondů lze získat ekonomický či výrobní efekt. Strojírenství totiž zůstává naší společnosti mnoho dlužno. Ceny základních prostředků neúměrně vzrostly, v míře neodpovídající jejich ekonomickému využití. Splní-li tedy resort plánovanou obnovu, zatíží svoji ekonomiku zvýšenými odpisy, ale jak praxe ukazuje, nelze vždy očekávat zvýšenou produkci. Zde nelze hledat vinu v tomto resortu. V zájmu zabezpečení našich záměrů v růstu životní úrovně musí všechny resorty v celé federaci přinést větší díl do národního důchodu, zvýšit efektivnost i náročnost na svou produkci.

Vážené soudružky a soudruzi, dosud jsem se snažil ukázat na obtížnost v plnění i kritická místa plánu resortu. Jako poslanci musíme v souladu s politikou KSČ požadovat na naší vládě splnění plánu, a to v zájmu svých voličů, v zájmu dalšího rozvoje naší socialistické společnosti.

Jak bylo zdůrazněno na 16. zasedání ÚV KSČ, nelze připustit žádné představy o pomalejších tempech rozvoje. Nelze souhlasit ani s názory, že rezervy jsou vyčerpány. Jedny rezervy zanikají, jiné vznikají. Stále se hovoří o vědeckotechnickém rozvoji, o zvyšování efektivnosti. Zavádění tohoto rozhodujícího nástroje pro zvýšení ekonomiky je však stále pomalé.

Podniky i VHJ nejsou dosud dostatečně stimulovány, aby tohoto nástroje lépe využívaly. Snad je k tomu donutí náročně postavené plány.

V rámci resortu v roce 1985 vkládá do VTR naše společnost 1,7 mld Kčs. Výstup, tedy přínos z tohoto vkladu, však resort plánuje ve výši pouze 1,8 mld. Je to málo, nebo moc? Zásadní rezerva je ve větším zapojení do vědeckotechnické spolupráce se socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským svazem.

Za složitých podmínek, jaké byly na kapitalistických trzích zejména v začátku 7. pětiletky, splnil resort požadované saldo k zahraničnímu obchodu. Ovšem za cenu omezení dovozů pro vlastní potřebu, dovozů investičních i neinvestičních, ve výši 9 mld korun. Zhoršil si tím podmínky pro nástup do dalších let. Tato situace by se neměla již opakovat a resort musí najít cestu, jak plnit vývozní úkoly efektivně.

Podmínkou dodržení výdajových kapitol rozpočtu je dodržení všech příjmů, ale i nákladů pro výrobní spotřebu, vstupů materiálových, energetických, lidských i dalších. Zde resort bude muset mnohem náročněji přistupovat k efektivnosti investiční výstavby, zejména v dodržování plánovaných přínosů, a to jak v čase, tak i v objemech. Podle zjištění ministerstva financí pouze 30 % staveb realizovaných v resortu ministerstva průmyslu naplňuje plánované přínosy. U 15 staveb realizovaných jako závazné úkoly státního plánu, uvedených do provozu od ledna 1984 do září 1985, nenaplnění náběhových křivek znamená ztrátu na zisku jen za 3 čtvrtletí letošního roku 200 mil. korun. K závažnému nenaplnění hmotných i hodnotových plánů dochází např. na stavbách celulózky paskov, pily Pteň, tiskařských barev Hostivař, barevné televizní obrazovky a další.

Že soudruzi z resortu o všech těchto rezervách vědí, že je plánovitě zapojí do výsledků hospodaření, svědčí řada příkladů. Předně v návaznosti na rok 1985 je rozpracován v resortu v podobě vzorového programu i pro rok 1986 a 8. pětiletku program intenzifikace zhodnocovacího procesu. Zahrne i taková opatření, jako náhrada grafitových elektrod za titanové, povrchově upravené rutheniem s cílem dosáhnout úspory 200 kWh na 1 tunu hydroxidu sodného. Další rozšíření výroby širokoprofilových pneumatik v ČZGP, kde by se významně uspořil kaučuk, saze a kord, při zvýšené životnosti pneumatik, ovšem za podmínky, že pomůže federálně řízený resort všeobecného strojírenství při výrobě ráfků.

Rozvojem kvalifikované chemie bude možno zastavit některé vysoce energeticky náročné výroby a zadávat výroby chemických specialit. Jsou připraveny i investiční záměry, které sice nemohou již ovlivnit plnění příštího roku, ale všechny jsou určeny především pro vyšší zhodnocení domácí suroviny, úsporu energií a snížení obsahu materiálu. Nový agregát na výrobu taveného tabulového skla o kapacitě 700 tun za 24 hodin, ukončení výroby na zastaralé lince dřevovláknitých desek v Sólo Sušice s náhradou na nové lince v Jihlavě, výroba lehčeného obalového skla, to jsou jen příklady staveb, které mají úkol zabezpečit.

Dne 10. prosince t. r. vláda ČSR schválila usnesení o modernizaci výrobní základny pletařského, oděvního, kožedělného a obuvnického průmyslu. Realizace tohoto usnesení přinese vyšší zhodnocení surovin, efektivnější uplatnění našich výrobků na zahraničních trzích a samozřejmě očekáváme i obohacení našeho vnitřního trhu.

Obdobné usnesení přijala naše vláda pod číslem 255 v r. 1982 k rozvoji exportních výrob koncernu Jablonecká bižuterie do roku 1990. Že mělo své opodstatnění, svědčí to, že 26 tisíc pracujících tohoto koncernu zabezpečilo letos poprvé v historii vývoz v objemu přes 1 mld Kčs ve FCO cenách s rozdílovým ukazatelem 192,5 bodu. Je jenom potřeba, aby ministerstvo průmyslu a ostatní resorty i nadále důsledně plnily toto usnesení vlády, aby byl modernizován celý technologický proces. Skleněná i ostatní bižuterie má nadějnou odbytovou perspektivu a je potřeba tedy povýšit stávající roztříštěnou výrobu umístěnou v 1500 objektech, mnohdy nevhodných pro průmyslovou výrobu, na moderní technologické celky. Je zde zpracovávána domácí surovina, devizová náročnost na celkový objem je velice nízká - pouze 2,2 %. Jsou zde i předpoklady, že modernizaci výroby je koncern schopen zabezpečit vlastním technickým rozvojem.

Vážené soudružky a soudruzi, víme, že na celý pracovní kolektiv resortu ministerstva průmyslu je spolehnutí, že se vždy soudruzi vyrovnali se svými úkoly, které nikdy nebyly lehké. Náš výbor důkladně projednal celou problematiku plánu i příslušnou kapitolu rozpočtu. Provedli jsme řadu průzkumů ve svých volebních obvodech, i na VHJ a v podnicích. Setkali jsme se s aktivním přístupem, s pochopením potřeb naší společnosti. Plán resortu zabezpečuje ve své finanční části státní rozpočet. Proto doporučuji, za kapitolu resortu ministerstva průmyslu předložený zákon o rozpočtu ČSR i zákon o státním plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1986 schválit. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jaroslavu Šafaříkovi. Slovo má poslanec Josef Rota, připraví se poslankyně Jarmila Chmelaříková.

vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, při posuzování výsledků za rok 1985 jsme v kulturním a školské výboru věnovali pozornost celkovému vyhodnocení základních cíl§ obsažených v zaměření činnosti výboru ve čtvrtém volebním období.

V popředí naší pozornosti byla zejména realizace úkolů spojených s uplatňováním nové čs. výchovně vzdělávací soustavy plnění závěrů XVI. sjezdu KSČ v oblasti kultury a umění a dalšího rozvoje činnosti Čs. rozhlasu a Čs. televize, a dalších oborů spadajících do působnosti výboru.

S uspokojením jsme mohli konstatovat, že úroveň dosažená v roce 1985 v podstatě nejen zabezpečila, ale v některých případech umožnila i dosažení lepších výsledků než jaké byly stanoveny plánem rozvoje na 7. pětiletku.

Ve výboru jsme zejména ocenili cílevědomost a koncepčnost při realizaci nové čs. výchovně vzdělávací soustavy. Současně jsme se snažili o to, aby při přestavbě našeho školství se dbalo o ještě lepší a kvalitnější plnění jeho poslání při výchově mladé generace, o aktivnější napomáhání školské soustavy při spojení předností socialismu s vědeckotechnickým pokrokem. Shodli jsme se v tom, že dosažené výsledky jsou projevem péče stranických orgánů a vlády ČSR, jakož i pozornosti věnované těmto otázkám ministerstvem školství ČSR, dále školské správy národních výborů, společenských organizací sdružených v Národní frontě a resorty odpovídajícími za přípravu mládeže na dělnické povolání.

Náročnost realizace nové československé výchovně vzdělávací soustavy vyplývala nejen ze změn pojetí výchovně vzdělávacího procesu, ale i z nutnosti včasné přípravy pedagogických kádrů a vytváření odpovídajících podmínek k rozvoji materiálně technické základny školství a vybavenosti škol odpovídající technikou.

Z těchto hledisek byla pozornost výboru zaměřena na co nejefektivnější využívání svěřených prostředků, aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků při uplatňování principu maximální hospodárnosti.

Výsledky dosažené jak v minulých letech, tak v roce 1985, svědčí o odpovědném přístupu resortů i národních výborů k hospodaření se svěřenými prostředky. Pozitivně jsme hodnotili přístupy národních výborů, které v rámci svých rozpočtů uvolňovaly další prostředky na zabezpečování rozvoje školství a tím se výrazně spolupodílely na realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ.

Již dlouhodobě se setkáváme s tím, že v jednotlivých letech se v průběhu roku překračuje plán stanovených počtů pracovníků. Jsme si vědomi, že populační výkyvy ovlivňují v jednotlivých letech průměrné počty žáků připadajících na jednu třídu. Jsou údobí, kdy oproti propočtovým ukazatelům připadá vyšší počet žáků, a období, kdy předkládaného počtu dosahováno není. V důsledku tohoto metodického postupu se plánem stanovené počty pracovníků v průběhu roku zpravidla překračují. Přesto, že jsme se touto otázkou ve výboru opakovaně zabývali, nepodařilo se nám dosud tento problém úspěšně vyřešit.

Z návrhu plánu na rok 1986 i z uvažované prognózy pro 8. pětiletku vyplývá, že stanovené počty pracovníků, zejména s přihlédnutím k silným populačním ročníkům z počátku 70. let, jakož i zvýšená potřeba kádrů spojených se zaváděním programu elektronizace ve školství, nejsou plně doceněny a že problém se kterým dlouhodobě zápasíme, se bude projevovat i v následujících letech. Domníváme se proto, že při dopracování návrhu 8. pětiletky by této otázce měla být věnována nadále pozornost a hledány cesty k jejímu uspokojivému vyřešení.

V oblasti kultury nastal v průběhu 7. pětiletky při realizaci usnesení XVI. sjezdu KSČ další pozitivní vývoj v komplexnosti rozvoje kultury, v ideovém růstu a politické angažovanosti umělecké tvorby ve všech sférách kulturního života. K pozitivním posunům došlo i v kulturně výchovné činnosti, v péči o kulturní památky, v ochraně přírody, ve sféře ekonomiky i budování materiálně technické a vědecké základny kultury.

Na základě našich poznatků jsme uvítali přístup vlády České socialistické republiky, která svým usnesením z roku 1984 uložila příslušným resortům, vedoucím ostatních ústředních orgánů a radám KNV zabezpečit zpracování analýzy příčin rozdílů v efektivnosti hospodaření mezi jednotlivými organizacemi ve srovnatelných podmínkách. Naše pozornost proto v roce 1986 a v dalších letech 8. pětiletky bude spolu s jinými úkoly zaměřena na realizaci opatření, která budou k zajištění tohoto úkolu stanovena. Vycházíme z toho, že naši pozornost bude třeba zaměřit zejména na činnost nejčetnějších zařízení, jako jsou knihovny, kina a klubovní zařízení. K tomuto přístupu jsme vedeni i tím, že návrhem plánu a rozpočty kultury na rok 1986 je vytvářen tlak na zvyšování efektivnosti a účelné vynakládání prostředků, vyžadující současně aktivně působit na důsledné zabezpečování vzájemné propojenosti hmotných a finančních zdrojů, jakož i na odhalování dalších rezerv v celém systému hospodaření.

Návrhem plánu a rozpočtu na rok 1986 jsou vytvářeny další předpoklady rozvoje činnosti Čs. televize, Čs. rozhlasu i Českého úřadu pro tisk a informace. Docílené výsledky hospodaření těchto organizací v roce 1985 i návrh plánu a rozpočtu na rok 1986 svědčí o trvalém působení na prohlubování hospodárnosti a dosahování zvýšené efektivnosti. V zájmu dalšího prohloubení činnosti těchto organizací pokládáme za žádoucí zlepšit úroveň materiálně technické základny, zejména soustavy vysílacích a vykrývajících zařízení. Uvítali jsme proto, že se těmito otázkami na základě provedených průzkumů zabýval i výbor pro kulturu a výchovu Sněmovny národů Federálního shromáždění. Očekáváme, že přijatá opatření přispějí k rozšiřování a zkvalitňování příjmu programů Čs. rozhlasu a televize jako hlavních prostředků šíření socialistické kultury a propagandy.

Soudružky a soudruzi, jsme si vědomi, že činnost organizací spadajících do působnosti našeho výboru je závislá na celkovém vývoji našeho národního hospodářství a vytvořeném národním důchodu. Vítáme, že urychlení dynamiky rozvoje našeho národního hospodářství nejen v posledních letech, ale i v záměrech 8. pětiletky, vytváří předpoklady pro další zkvalitňování výchovně vzdělávacího procesu, rozvoj socialistické kultury i dalších stránek společenského života našich občanů. Prostředky vyčleňované pro tuto oblast vytvářejí předpoklady dalšího rozvoje a zkvalitňování materiálně technické základny, obsahového zaměření a zvyšování kvalifikace kádrů. Budeme usilovat o to, aby těchto prostředků bylo využíváno při prosazování principů maximální hospodárnosti a dosahování odpovídající efektivnosti. Jsme si přitom vědomi, že závěry 8., 15. a 16. zasedání ÚV KSČ v plném rozsahu platí - i když nejde o výrobní sféru - i pro oblast školství a kultury. Plánem a rozpočtem na rok 1986 je vytvořen nástup pro období 8. pětiletky. Jsme si současně vědomi, že rok 1986 je i rokem XVII. sjezdu KSČ, 65. výročí založení KSČ, rokem voleb do všech zastupitelských sborů a dalších významných akcí a výročí. V úzké součinnosti s resorty se chceme aktivně spolupodílet na předsjezdové a předvolební kampani a svými ústavními prostředky napomáhat k jejich úspěšnému průběhu.

Závěrem mého vystoupení bych chtěl z pověření kulturního a školského výboru doporučit návrh státního plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1986, návrh rozpočtu, jakož i vládní návrhy zákonů ke státnímu plánu a rozpočtu ČSR na rok 1986 České národní radě ke schválení. Děkuji za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Josefu Rotovi. Slovo má poslankyně Jarmila Chmelaříková, připraví se poslanec Václav Měřička.

Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, jednou z otázek, o nichž se často v našem výboru hovoří, je problematika veřejně prospěšných služeb. Nebylo tomu jinak ani tentokrát, když jsme projednávali oba vládní návrhy zákonů o státním rozpočtu a státním plánu na rok 1986. Není jistě třeba připomínat, že kvalitně a plně zajištěné veřejně prospěšné služby tvoří důležitou součást péče o životní prostředí, jíž je a musí zůstat i nadále věnována mimořádná pozornost všemi orgány a národními výbory především.

Čištění měst, odvoz pevných domovních odpadů, správa a údržba místních komunikací, veřejné zeleně a veřejného osvětlení a řada dalších služeb na tomto úseku spadá do činností, zabezpečovaných v působnosti národních výborů. Všichni víme, že první dojem čistoty a pořádku při vstupu do města či obce ovlivní značnou měrou náš názor na starostlivost a péči, s níž příslušný národní výbor i občané o svoje sídlo pečují.

V uplynulém období zejména od 6. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa byla pro zvýšení úrovně i kvality těchto služeb učiněna celá řada opatření. I když jistě existují ještě rezervy v řídící činnosti, nelze nevidět, že celá řada problémů je způsobena potížemi objektivního charakteru. S některými se můžeme vyrovnat snáz, s jinými méně. Šetříme-li elektrickou energií všude, můžeme pochopit snížení intenzity veřejného osvětlení. Máme-li omezené investiční prostředky, jistě všichni chápeme, že s nimi musíme zacházet mimořádně hospodárně. Domnívám se však, že musíme podniknout všechny kroky k tomu, abychom zajistili tak nezbytné činnosti, jako je čistota měst a obcí, odvoz domovního odpadu a údržba veřejné zeleně.

Na mnoha místech národním výborům chybí technické prostředky pro zajišťování údržby a čistoty komunikací. Tam, kde tato strojní zařízení mají, často jejich plné využití ovlivňují snižující se limity pohonných hmot nebo nedostatek náhradních dílů pro potřebné opravy. Tyto problémy je třeba v rámci rozpisu plánu urychleně řešit. Také je třeba zajistit výrobu potřebných technických prostředků - pokud je to rentabilní u tuzemských výrobců, eventuálně důsledně hledat a využít možnosti, které by v tomto směru mohla splnit spolupráce v rámci RVHP. Na adresu národních výborů je třeba připomenout, aby při pořizování nových mechanizačních prostředků vyžadovaly jen stroje s takovou kapacitou, kterou mohou ve svém území plně využít.

S rozšiřující se výstavbou měst a obcí a se zvyšujícími se nároky na zajištění jejich čistoty úzce souvisí také otázky svozu pevných domovních odpadků. I když se za posledních 13 let ve městech nad 5 tisíc obyvatel zvýšil počet běžných nádob na odpadky asi o 60 % a byl nově zaveden svoz z téměř 70 tisíc větších kontejnerů, poslanci našeho výboru - a nejen oni - stále upozorňují na trvající nedostatek těchto nádob. Přitom každý ví, že se jedná o výrobky podléhající poměrně rychle zkáze a že je nutno je neustále nahrazovat novými.

Velkým problémem je také otázka ukládání tuhého domovního odpadu. V České socialistické republice ho vzniká ročně asi 2,7 mil. tun, z nichž se 93 % ukládá na skládky. Touto cestou však nelze jít do nekonečna. Nemůžeme si přece tímto způsobem zdevastovat naši krásnou přírodu! Je třeba vidět do budoucna a přizpůsobit tomu řešení likvidace tuhého domovního odpadu. Alespoň určitá část investičních prostředků by měla být již nyní poskytnuta na budování zařízení pro zpracování nebo i využívání tohoto odpadu.

V mnoha pádech nyní skloňujeme slova vědeckotechnický rozvoj, inovace, jejich plné nasazení, využití v praxi, intenzívně hledáme zdroje energie nebo druhotných surovin. V oblasti zpracování tuhého domovního odpadu se jejich nesporný přínos doslova nabízí. Prozatím se hledají cesty jen v inovaci svozových automobilů se zaměřením na lineární stlačování odpadu.

Nezastupitelnou funkci pro utváření městského životního prostředí a velký význam pro kulturu našeho života vůbec má vytváření a údržba veřejné zeleně. Její rozloha ve správě národních výborů činí v současné době asi 24 000 ha, včetně 10 000 ha příměstských lesů.

Je třeba říci, že v celé řadě našich obcí a měst, zejména těch menších, se daří tuto péči o veřejnou zeleň naplňovat skutečně úspěšně. Národní výbory za využití vysoké aktivity občanů vytvářejí zejména v neinvestiční části akce "Z" nenahraditelné hodnoty pro životní prostředí svých sídel.

Bohužel tomu tak není všude. Velký podíl veřejné zeleně se udržuje nepravidelně, nebo se neudržuje vůbec. Zejména v nových sídlištích velkých měst je sice výměra veřejné zeleně, ale následná péče o ni je často zcela nedostatečná. Všichni víme, že přes značnou politickoorganizátorskou práci národních výborů se aktivita obyvatel sídlišť zvyšuje jen velmi pomalu. O vysázenou zeleň je třeba systematicky a pravidelně pečovat, a proto musíme tuto péči zajistit zvýšeným podílem profesionálních pracovníků, event. růstem potřebné technické vybavenosti.

Soudružky a soudruzi, vím, že na úseku rozvoje veřejně prospěšných služeb je celá řada dalších závažných problémů, např. v organizaci práce, v soustavě ekonomického řízení a hospodaření s finančními prostředky, v nedostatečném nárůstu pracovních sil, v nestejné úrovni technického vybavení a dalších činnostech, ovlivňujících stabilitu plánovitého řízení rozvoje služeb.

Poukázala jsem jen na některé problémy, které podle mého názoru nejvíce souvisejí s naším každodenním životem a s kulturou bydlení v našich městech a obcích. (Potlesk.)