Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY 1993

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

I. volební období

branný a bezpečnostní výbor

ze dne 27. října 1993

k vládnímu návrhu zákona o výkonu vazby /tisk 500/

Po odůvodnění ministra spravedlnosti České republiky JUDr. J. Nováka, náměstka ministra spravedlnosti ČR JUDr. C. Svobody, generálního ředitele JUDr. Z. Karabce CSc., zpravodajské zprávě poslankyně PaedDr. Tomanové a po rozpravě

branný a bezpečnostní výbor

I. souhlasí s vládním návrhem zákona o výkonu vazby /tisk 500/ s následujícími připomínkami:

v celém textu zákona časové údaje uvádět v týdnech

v celém textu zákona důsledně používat název věznice

Vazba se vykonává ve vazební věznici nebo ve zvláštním oddělení věznice (dále jen věznice)

/2/ " Při přijetí do výkonu vazby musí být obviněný prokazatelně seznámen se svými povinnostmi podle tohoto zákona, řádu výkonu vazby a s pravidly vnitřního pořádku ústavu."

/2/ "Jestliže o to obviněný požádá,...."

vypustit poslední větu

/4/ "O žádosti podle odstavce 2. a 3. rozhodne ředitel ústavu nebo jeho zástupce."

slovo "infekční" nahradit slovem "přenosné"

slova "stanovená pravidla vnitřního pořádku" nahradit slovy "řád výkonu vazby"

slova "s jeho souhlasem" vypustit

slova "lze li předpokládat, že" nahradit slovem "pokud"

za slova "Ubytovací plocha" doplnit slova "včetně sociálního zařízení"

"Umístit obviněného do cely, v níž na něj připadne menší ubytovací plocha, lze pouze za okolností uvedených v řádu výkonu vazby a na nezbytně nutnou dobu. To však neplatí u mladistvých obviněných a těhotných žen."

"Obviněný se propustí z vazby jen na písemný příkaz soudu, a to neodkladně."

/3/ Kontrola korespondence mezi obviněným a jeho obhájcem a mezi obviněným a státními orgány České republiky je nepřípustná. Tato korespondence se odesílá adresátům neprodleně a doručuje se obviněnému bez průtahů."

první a druhá věta znějí: "Obviněný má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 4 osob ve věznici jednou za tři týdny v trvání 30 minut. V odůvodněných případech může ředitel věznice povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než tři týdny, popřípadě na dobu delší než 30 minut.",

vypustit předposlední větu

"Pokud o to obviněný požádá, musí mu být umožněna rozmluva s ředitelem ústavu nebo s jeho zástupcem."

slova "pravidla vnitřního pořádku" nahradit slovy "řád výkonu vazby"

vyměnit pořadí odstavců 3 a 4

"HLAVA IV

Vyřizování kázeňských přestupků obviněných

§ 22

Kázeňské přestupky, kázeňské tresty

a ochranná opatření zabrání věci

(1) Zaviněné porušení povinností podle § 21 při výkonu vazby je kázeňským přestupkem, za nějž může být obviněnému uložen kázeňský trest. Méně závažný kázeňský přestupek lze vyřídit napomenutím nebo převedením obviněného z oddělení pro výkon vazby se zmírněným režimem na oddělení s běžným režimem. Výkonem kázeňského trestu není dotčena povinnost obviněného uhradit případně způsobenou škodu.

(2) Kázeňskými tresty jsou:

a) pokuta do výše 1 000 Kč,

b) odnětí práva na přijetí balíčku a zákaz nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) až na dobu jednoho měsíce,

c) propadnutí věci,

d) umístění do samovazby až na 10 dní.

(3) Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti kázeňského přestupku. Není-li stanoveno jinak, lze obviněnému za kázeňský přestupek uložit jen jeden kázeňský trest.

(4) Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům obviněného. Věznice může výkon tohoto kázeňského trestu provést převodem příslušné částky z prostředků, které má obviněný ve věznici uloženy. Vlastníkem této částky se stává stát. Uložené prostředky obviněného nesmějí klesnout pod 500 Kč.

(5) Propadnutí věci je možno uložit samostatně nebo vedle jiného kázeňského trestu obviněnému, jde-li o věc, která mu náleží a

a) kterou použil ke spáchání kázeňského přestupku nebo

b) která byla ke spáchání kázeňského přestupku určena, anebo

c) kterou spácháním kázeňského přestupku získal.

(6) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze kázeňského přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.

(7) Samovazbou se rozumí umístění obviněného do zvláštní cely na oddělení samovazeb. Po dobu umístění na samovazbě nesmí obviněný přijímat návštěvy (s výjimkou obhájce a duchovního), nemá právo používat vlastní oděv, prádlo a obuv, nemá právo na přijetí balíčku, nákup potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb), není mu dovoleno čtení časopisů a knih s výjimkou právních předpisů, jakož i hraní společenských her. Doba výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby se nezapočítává do doby pro přijetí návštěvy a balíčku.

(8) Kázeňský trest umístění do samovazby nelze uložit těhotné ženě a obviněnému, u něhož by výkonem takového trestu bylo ohroženo jeho zdraví.

(9) Jestliže uložení kázeňského trestu propadnutí věci brání skutečnost, že obviněného nelze kázeňsky stíhat nebo věc nenáleží pachateli přestupku, lze rozhodnout o jejím zabrání, vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku, popřípadě jiný obdobný obecný zájem. Vlastníkem zabrané věci se stává stát.

§ 23

Řízení o kázeňských přestupcích a o zabrání věci

(1) Ukládat kázeňské tresty a rozhodnout o zabrání věci je oprávněn ředitel věznice nebo jím pověřený orgán Vězeňské služby.

(2) Kázeňský trest lze uložit jen po náležitém objasnění rozhodných okolností, za nichž byl kázeňský přestupek spáchán, a prokázání viny obviněného. Před uložením kázeňského trestu musí být obviněnému a osobě, která uplatňuje vlastnické právo k věci, jež může být zabrána, umožněno se k věci vyjádřit.

(3) O uložení kázeňského trestu musí být rozhodnuto a toto rozhodnutí obviněnému oznámeno do 15 dnů ode dne, kdy se orgán oprávněný k jeho uložení o spáchání přestupku dozvěděl, nejpozději však do jednoho měsíce dnů od porušení stanoveného pořádku a kázně.

(4) Rozhodnutí o zabrání věci se neprodleně oznámí obviněnému, který měl spáchat kázeňský přestupek a vlastníkovi věci, pokud je znám.

(5) Rozhodnutí, jímž byla uložena pokuta, propadnutí věci nebo bylo vysloveno zabrání věci, je třeba bez zbytečného odkladu písemně vyhotovit a doručit obviněnému a osobě uvedené v odstavci 4.

(6) Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu může obviněný a proti rozhodnutí o zabrání věci i osoba uvedená v odst. 4 do tří dnů od jeho oznámení a bylo-li doručeno, od doručení podat stížnost, která má odkladný účinek. Stížnost nemá odkladný účinek, byl-li uložen trest umístění do samovazby a udržení pořádku a kázně ve věznici vyžaduje, aby byl trest ihned vykonán.

(7) O stížnosti proti rozhodnutí jímž byl uložen kázeňský trest pokuty, propadnutí věci nebo bylo uloženo ochranné opatření zabrání věci, rozhoduje podle zvláštního zákona^x) okresní soud, v jehož obvodu se věznice nachází. O stížnosti proti rozhodnutí, jímž byl uložen jiný kázeňský trest, rozhoduje ředitel věznice a jde-li o rozhodnutí jím vydané generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený orgán generálního ředitelství Vězeňské služby. Jde-li o stížnost, která nemá odkladný účinek, musí být rozhodnuto bez zbytečného odkladu."

odkaz x) pod čarou zní: "x) § 250l a násl. občanského soudního řádu.",

Na řízení podle hlavy IV se nevztahují právní předpisy o správním řízení.

slova "pravidla vnitřního pořádku v ústavu" nahradit slovy "řád výkonu vazby".

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby spolu se zpravodaji ostatních výborů, které návrh projednaly, vypracovali společnou zprávu, která bude předložena schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu.