Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

I. volební období

rozpočtový výbor

Usnesení č. 529

ze dne 18. října 1995

k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu (tisk 1504)

Po výkladu náměstka ministra spravedlnosti JUDr. C. Svobody, zpravodajské zprávě posl. J. Třebického a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu (tisk 1504)

schválila v tomto znění:

"Zákon

ze dne 1995,

kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky

Čl. I

Zákon České národní rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu, se mění a doplňuje takto:

1. K názvu zákona se na konci připojují tato slova: "(zákon o střetu zájmů)".

2. Úvodní věta a §§ 1 až 17 se nahrazují novými §§ 1 až 9, které včetně nadpisů znějí:

"§ 1

Střet veřejného zájmu s osobním zájmem

některých veřejných funkcionářů

(1) Veřejnými funkcionáři se pro účely tohoto zákona rozumějí poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, a jejich náměstci a vedoucí ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády^/, a jejich náměstci (dále jen "veřejný funkcionář").

(2) Střetem veřejného zájmu se zájmem osobním se rozumí takové jednání, popřípadě opomenutí veřejného funkcionáře, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost nebo při němž veřejný funkcionář zneužívá svého postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu (dále jen "střet zájmů").

§ 2

Zákazy

(1) Veřejný funkcionář nesmí využívat svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání neoprávněných výhod pro sebe nebo jinou osobu, zejména

a) po dobu výkonu své funkce zastupovat sebe nebo jinou osobu vůči státu, státní nebo převážně státem spravované právnické osobě v obchodních jednáních a podobných komerčních záležitostech,

b) odvolávat se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s výkonem jeho soukromé činnosti (např. zaměstnání, podnikání),

c) v souvislosti s výkonem funkce přijímat za svou činnost nebo vzhledem k ní dary či jiné majetkové výhody; to neplatí, jde-li o majetkové výhody poskytované buď na základě právních předpisů, jednacích řádů, statutů či jiných vnitřních předpisů institucí, v nichž veřejný funkcionář vykonává funkci, nebo v menší hodnotě jako projev pohostinnosti; menší hodnotou se rozumí celkový souhrn přijatých hodnot nepřesahující v témže kalendářním měsíci 3000 Kč,

d) umožnit uvedení svého jména nebo vyobrazení k reklamním účelům za úplatu nebo za jiný majetkový prospěch.

(2) Člen vlády a jeho náměstek, vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, a jeho náměstek nesmí

a) provozovat nebo vykonávat podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost,

b) být členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby založené za účelem podnikání, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

c) být výdělečně činný v pracovněprávním služebním či obdobnému poměru, nejde-li o poměr, v němž působí jako veřejný činitel.

(3) Poslanec a senátor nesmí vykonávat vedoucí funkci na ústředním správním úřadě, s výjimkou funkce ministra či vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, a jejich náměstka.

(4) Omezení uvedená v odstavci 2 se nevztahují na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech, a na správu vlastního majetku.

(5) Veřejní funkcionáři uvedení v odst. 2 musí činnosti tam uvedené zanechat do 60 dnů ode dne, kdy začali vykonávat veřejnou funkci.

(6) Veřejný funkcionář je v průběhu jednání ústavního nebo státního orgánu, ve kterém může vystupovat v rozpravě, předkládat návrhy nebo hlasovat, povinen písemně nebo ústně oznámit jakýkoliv finanční zájem nebo prospěch, který měl, má nebo případně může očekávat on nebo osoba jemu blízká v souvislosti s výsledkem projednávané záležitosti.

(7) Osobou blízkou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel (manželka) a nezletilé děti (nezletilí osvojenci) veřejného funkcionáře.

§ 3

Oznámení o činnostech

(1) Veřejný funkcionář je povinen písemně oznámit, zda on sám nebo osoba jemu blízká

a) provozuje podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního předpisu, s výjimkou činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech, a správy vlastního majetku,

b) je členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené za účelem podnikání,

c) vykonává výdělečnou činnost v pracovním, služebním či obdobnému poměru, nejde-li o poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

Tyto údaje uvede veřejný funkcionář odděleně za sebe a za každou blízkou osobu.

(2) Písemné oznámení o činnostech podle odstavce 1 doručí veřejný funkcionář předsedovi Poslanecké sněmovny, a jde-li o senátora, předsedovi Senátu, bez zbytečného průtahu, nejpozději však do 30 dnů, vždy po jejím zahájení či ukončení. Předseda komory předá oznámení mandátovému a imunitnímu výboru komory, jejímž je předsedou.

§ 4

Oznámení o příjmech

(1) Veřejný funkcionář je povinen každý rok písemně oznámit příjmy a jiné majetkové výhody přijaté v příslušném kalendářním roce za dobu skutečného výkonu veřejné funkce.

(2) V písemném oznámení o příjmech veřejný funkcionář uvede

a) zdroj, druh a výši příjmů z činností uvedených v § 3 odst. 1, včetně příjmů z činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní,

b) zdroj, druh a výši příjmů z cenných papírů, dividend, tantiem, úroků a nájmů,

c) druh a výši majetkové nebo finanční účasti na podnikání jiné fyzické nebo právnické osoby,

d) zdroj druh a výši přijatých darů a jiných výhod, než jsou uvedeny pod písmeny a) až c), pokud v příslušném kalendářním roce jejich celková hodnota přesáhla po odpočtu náležitostí za výkon veřejné funkce výši měsíční platové základny poslance^/,

e) období, kdy veřejný funkcionář skutečně nevykonával svou funkci.

(3) Písemné oznámení o příjmech podle odstavců 1 a 2 doručí veřejný funkcionář předsedovi Poslanecké sněmovny a jde-li o senátora, předsedovi Senátu, v termínu přiznání daně z příjmu. Předseda komory je předá mandátovému a imunitnímu výboru komory, jejímž je předsedou.

§ 5

Informace z oznámení o činnostech

a oznámení o příjmech

(1) Evidence oznámení o činnostech podle § 3 a oznámení o příjmech podle § 4 vede a jejich úschovu zajišťuje mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu. Jejich obsah orgány Parlamentu nezveřejňují a nepořizují z nich ověřené opisy či výpisy.

(2) Každý občan je oprávněn na základě písemné žádosti doručené mandátovému a imunitnímu výboru příslušné komory Parlamentu nahlížet do oznámení o činnostech a oznámení o příjmech veřejných funkcionářů, popřípadě do jejich stejnopisů, a činit si z nich výpisy či opisy. V žádosti se uvede jméno a příjmení žadatele, jeho rodné číslo a bydliště. Oznámení o činnostech osob blízkých jsou neveřejná a nelze do nich nahlížet a činit z nich výpisy či opisy.

(3) Údaje uvedené v oznámení o činnostech a oznámení o příjmech nesmějí být použity k protiprávnímu jednání, k jiné než publicistické činnosti, která je určena blíže neurčitému okruhu osob, a pro přímé či nepřímé žádosti o podporu nebo příspěvek, zejména na politickou nebo dobročinnou činnost. Nesmí jich být zneužito způsobem, který je v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, zejména nepravdivým poukazováním na údaje v nich neobsažené nebo jejich zkreslenou interpretací.

(4) Za škodu, kterou způsobili veřejnému funkcionáři nebo osobám jemu blízkým protiprávním zneužitím informací získaným z oznámení o činnostech či oznámení o příjmech odpovídají rukou společnou a nerozdílnou ten, kdo do nich nahlédl, s tím, kdo je od něho získal.

§ 6

Kontrola oznámení o činnostech

a oznámení o příjmech

(1) Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu je oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámeních o činnostech a oznámeních o příjmech jsou uvedeny pravdivě a úplně, a to za součinnosti příslušných daňových a finančních orgánů. Za tím účelem je výbor zejména oprávněn požadovat od uvedených orágnů potřebné informace a vysvětlení, popřípadě požadovat na těchto orgánech ověření, zda příslušné údaje v oznámení o činnostech nebo oznámení o příjmech odpovídají údajům v jejich dokumentaci.

(2) Členové mandátového a imunitního výboru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu činnosti podle odstavce 1.

§ 7

Řízení o střetu zájmů

(1) Řízení o návrhu na rozhodnutí, zda veřejný funkcionář porušil ustanovení tohoto zákona, provádí příslušný mandátový a imunitní výbor na návrh 1/5 poslanců nebo senátorů.

(2) Návrh se podává tomu mandátovému a imunitnímu výboru, který je příslušný k řízení o něm. Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny je příslušný k řízení o návrhu směřujícím proti veřejnému funkcionáři, který není senátorem. Směřuje-li návrh proti senátorovi, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Řízení je zahájeno doručením návrhu příslušnému mandátovému a imunitnímu výboru.

(3) V prvním stupni rozhoduje mandátový a imunitní výbor příslušný podle odstavce 2. Návrh projedná v souladu s jednacím řádem v neveřejném jednání^/. Veřejnému funkcionáři, proti němuž návrh směřuje, bude poskytnuta možnost, aby se na jednání výboru vyjádřil a obhájil. Směřuje-li návrh proti veřejnému funkcionáři, který není poslancem či senátorem, vyžádá si mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny stanovisko vlády. Směřuje-li návrh proti členovi příslušného mandátového a imunitního výboru, není tento člen oprávněn hlasovat. Členové výboru a další osoby, které se zúčastní se souhlasem výboru jeho jednání, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí.

(4) Po projednání návrh mandátový a imunitní výbor rozhodnte usnesením zpravidla nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a doručí je neprodleně veřejnému funkcionáři, proti němuž návrh směřoval, navrhovateli a předsedovi příslušné komory. Obsahem rozhodnutí je výrok, že veřejný funkcionář, proti němuž návrh směřoval, porušil nebo porušuje tento zákon a v čem, či nikoliv. Rozhodnutí musí být odůvodněno.

(5) Proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru se může odvolat pouze veřejný funkcionář, proti němuž návrh směřoval, a to do 15 dnů od doručení rozhodnutí, ke komoře Parlamentu, jejíž mandátový a imunitní výbor rozhodl v prvním stupni. Písemné odvolání podává předsedovi příslušné komory Parlamentu. Komora Parlamentu projedná odvolání ve veřejném jednání a svým usnesením rozhodnutí mandátového a imunitního výboru potvrdí, pozmění nebo zruší a řízení zastaví nebo rozhodnutí zruší a věc vrátí mandátovému a imunitnímu výboru k novému projednání.

(6) Rozhodnutí mandátového a imunitního výboru, proti němuž nebylo ve lhůtě podle odstavce 5 podáno odvolání k příslušné komoře Parlamentu, a rozhodnutí, potvrzené nebo pozměněné příslušnou komorou Parlamentu, nabývají právní moci.

§ 8

Sankce za porušení zákona

(1) Na nejbližší veřejné schůzi příslušné komory Parlamentu po nabytí právní moci rozhodnutí o porušení tohoto zákona (§ 7 odst. 6) předseda komory oznámí, že příslušný veřejný funkcionář porušil, popřípadě porušuje zákon o střetu zájmů a v čem.

(2) Veřejný funkcionář je povinen zanechat bez zbytečného průtahu jednání (opomenutí), která jsou v rozporu s tímto zákonem, a oznámit to písemně předsedovi příslušné komory Parlamentu. Pokud předseda komory neobdrží toto písemné prohlášení nejpozdějí do 15 dnů od právní moci rozhodnutí (odstavec 1), oznámí na nejbližší veřejné schůzi komory, pokud ani do té doby písemné prohlášení neobdržel, že je nutno mít zato, že veřejný funkcionář i nadále opětovně porušuje zákon o střetu zájmů.

(3) Směřoval-li návrh proti předsedovi komory Parlamentu, zastupuje jej v činnosti podle § 8 místopředseda příslušné komory.

§ 9

Vzory písemností

Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu může svým usnesením vydat doporučené vzory oznámení o činnostech podle § 3 a majetkového přiznání podle § 4. Pro poslance a senátory může příslušná komora Parlamentu svým usnesením tyto vzory prohlásit za závazné.

Čl. II

Doplnění zákoníku práce

Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., se doplňuje takto:

1. § 73 se doplňuje odstavcem 6, který včetně poznámky č. 20a/ zní:

"(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak^20a/.".

2. § 75 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

"(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak^20a/.