Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Usnesení č. 71

ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu

z 19. května 1993

k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (tisk 212)

Po odůvodnění náměstka ministra zemědělství České republiky ing. Karla Burdy, zpravodajských zpráv posl. JUDr. Anny Röschové, JUDr. Hany Marvanové a Marka Bendy a po rozpravě

ústavně právní výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s návrhem s těmito připomínkami:

"23. V § 28a odst. 1 na konec doplnit text tohoto znění: "a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí motivých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.".

24. Za § 28a se vkládá nový § 28b, který zní:

"§ 28b

(1) Pokud došlo k přechodu vlastnictví k nemovitostem podle zákonů o zemědělském družstevnictví a prováděcích předpisů, nebo podle vládního nařízení č. 15/1955 Sb. a tato změna nebyla zaevidována v pozemkových knihách nebo na Listu vlastnictví u příslušného středika geodézie, je vlastníkem těchto nemovitostí osoba, která byla k 24. červnu 1991 zapsána jako vlastník v katastru nemovitostí.

(2) Pokud nedošlo k přechodu vlastnictví na kupujícího proto, že nebyl udělen souhlas nebo dodatečný souhlas ministerstvem zemědělství České republiky podle § 13 zákona č. 46/1948 Sb., považuje se za původního vlastníka kupující, pokud prokáže, že k uzavření kupní smlouvy došlo a na jejím základě byla uhrazena kupní cena a pokud nemovitosti nepřešly již na základě tohoto zákona na jiné oprávněné osoby.".

25. V § 32 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, která znějí:

"(2) Za okamžik přechodu na stát nebo jinou právnickou osobu postupem podle zákona č. 142/1947 Sb. se považuje den faktického převzetí nemovitostí státem nebo jinou právnickou osobu.

(3) K přechodu vlastnického práva na přídělce podle zákonů o pozemkových reformách došlo u přídělů podle zákona č. 142/1947 Sb. vkladem vlastnického práva do pozemkové knihy a u přídělů podle zákona č. 46/1948 Sb. převzetím držby přídělce na základě právoplatné přídělové listiny. Přidělené nemovitosti nelze vydat původnímu vlastníkovi, jemuž byly zabrány podle zákonů o pozemkových reformách, nebo osobám oprávněným na jeho místě pouze v případě, že přídělce - fyzická osoba nebo jeho právní nástupci takto nabyté vlastnické právo nepochybně doloží.".

"26. Za dosavadní § 33 se vkládají nové paragrafy 33a až 33c, které znějí:

"§ 33a

Vypořádání nároků

(1) Veškeré nároky na poskytnutí náhrad podle tohoto zákona a nároky na vydání podílu podle zákona č. 42/1992 Sb. (dále jen "zákona") jsou pohledávkami, které lze smluvně převádět na jiné osoby (dále jen "pohledávky"). Nabyvatel má postavení oprávněné osoby podle tohoto zákona a podle zákona.

(2) Povinná osoba podle tohoto zákona nebo její právní nástupce, s výjimkou státního podniku, transformované družstvo nebo právnická osoba vzniklá podle zákona (dále jen "dlužník") je povinna vypracovat soupis všech věcí nebo souborů věcí v jejím vlastnictví s výjimkou nemovitostí na které byl uplatněn nárok na vydání podle tohoto zákona, včetně jejich ocenění v zůstatkových účetních cenách; u věcí s nulovou účetní hodnotou se cena stanoví ve výši 20 % z pořizovací ceny. Dále je povinna umožnit osobám oprávněným k poskytnutí náhrady podle tohoto zákona nebo oprávněným osobám, které mají právo na vydání podílu podle zákona nebo osobám, na které tyto oprávněné osoby tyto nároky převedly (dále jen "věřitel") přístup k tomuto seznamu.

(3) Pohledávky téhož věřitele vůči dlužníkovi lze sčítat. Věřitelé mohou své pohledávky sdružovat.

§ 33b

Výbory oprávněných osob

(1) Pro vypořádání pohledávek u dlužníka se může ustavit výbor pro vypořádání pohledávek (dále jen "výbor"). Členy výboru jsou věřitelé a oprávněné osoby s majetkovými vklady či podíly u dlužníka. Zastoupení obou skupin ve výboru musí být stejné.

(2) Výbory vznikají z iniciativy věřitelů, kteří nebyli dlužníkem uspokojeni.

(3) Způsob ustavení výboru je následující:

a) věřitelé, jejichž nároky nebyly uspokojeny, podají u dlužníka návrh na ustavení výboru,

b) dlužník je povinen nejpozději do 14 dnů ode dne podání návrhu písemně oznámit tuto skutečnost všem věřitelům, kteří nejsou členy dlužníka a mají nevypořádané pohledávky s tím, že se mohou do 30 dnů ode dne doručení oznámení přihlásit k ustavení výboru,

c) přihlášení věřitelé na své ustavující schůzi zvolí své zástupce do výboru a současně požádají dlužníka o doplnění počtu členů výboru. Dlužník je povinen do 10 dnů po obdržení žádosti oznámit výboru jména členů,kteří ho budou zastupovat. V případě, že tuto povinnost nesplní, stává se členem výboru statutární zástupce dlužníka.

§ 33c

Řízení o vypořádání pohledávky

(1) Výbor řeší jednotlivé případy vypořádání pohledávek buď na základě dohody nebo v případě, že nelze dohody dosáhnout pomocí dražby, jejímiž účastníky jsou věřitelé a dlužník (dále jen "dražba"). Způsob vyhlášení a provedení dražby stanoví vláda nařízením, které vydá do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona.

(2) Jednotlivé případy vyřizuje výbor na základě došlých žádostí nebo věřitelů. Podaná žádost musí být vyřízení do 30 dnů od jejího podání buď dohodou nebo vyhlášením dražby.

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1993.",

II. zmocňuje zpravodaje výboru posl. Marka Bendu, aby spolu se zpravodaji ostatních výborů, které návrh projednaly, vypracovali společnou zprávu, která bude předložena schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu.