Usnesení č. 392
ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu
z 29. února 1996
k vládnímu návrhu zákona o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (tisk 1898)
Po odůvodnění náměstka ministra hospodářství ing. Václava Kupky, CSc., zpravodajské zprávě posl. JUDr. Jiřího Vyvadila a po rozpravě
ústavně právní výbor
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (tisk 1898) schválila v tomto znění:
"Zákon
ze dne....................................... 1996
o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Část první
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Zákon upravuje dražby, které se provádějí mimo soudní výkon rozhodnutí k uspokojení splatných pohledávek zajištěných zástavním právem, popřípadě přihlášených pohledávek dosud nesplatných za podmínek stanovených v § 14 odst. 1 a 2, dražby prováděné na návrh vlastníka, likvidátora, popřípadě osoby, která má k majetku státu právo hospodaření (dále jen "vlastník"), pokud nejsou upraveny zvláštními předpisy).
(2) Dražby podle tohoto zákona jsou veřejné a jejich účastníci (dále jen "dražitelé") nesmějí být omezeni na jednotlivě určené osoby, pokud nejde o osoby, které nemohou nabývat vlastnictví podle zvláštních zákonů).
(3) Místo a doba konání dražby se určí tak, aby nebyla omezována zásada veřejnosti dražby včetně práva účasti na dražbě.
§ 2
(1) Dražba nedobrovolná se provede z pověření zástavního věřitele (dále jen "věřitel") za podmínek stanovených v § 299 odst. 2 obchodního zákoníku, pokud zástavní dlužník nesplnil svůj závazek zajištěný zástavním právem. Dražbou nedobrovolnou je i dražba na návrh osoby oprávněné z písemné smlouvy o zajišťovacím převodu práva podle § 553 občanského zákoníku, a to pouze za podmínek sjednaných v této smlouvě.
(2) Dražbou dobrovolnou je dražba na návrh vlastníka, likvidátora, popřípadě osoby, která má k majetku státu právo hospodaření.
§ 3
Předmět dražby
(1) Předmětem dražby mohou být věci movité a nemovité, majetková práva a pohledávky z průmyslového a jiného duševního vlastnictví (dále jen "věc"). Předmětem dobrovolné dražby může být i soubor věcí, majetkových práv a závazků, není-li jejich prodej podle zvláštních předpisů zakázán.
(2) Předmětem dobrovolné dražby může být podnik). Pro určení rozsahu práv a závazků, které na vydražitele přecházejí, se použijí ustanovení § 476 a násl. obchodního zákoníku.
(3) Předmětem dražby nedobrovolné nemohou být věci, které jsou vyloučeny z výkonu a rozhodnutí podle zvláštních předpisů, s výjimkou věci používaných k podnikání, které dražbě podléhají.
(4) Předmětem dražby nemohou být cenné papíry).
§ 4
Osoby oprávněné provádět dražbu
(1) Dražby podle tohoto zákona mohou provádět jen fyzické nebo právnické osoby, které mají živnostenské oprávnění) (dále jen "dražebník"). K udělení živnostenského oprávnění k provádění nedobrovolných dražeb a dražeb jiných věcí než movitých a podniku ve smyslu § 3 odst. 2 si příslušný živnostenský úřad vyžádá souhlas Ministerstva hospodářství.
(2) Ministerstvo hospodářství udělí souhlas na základě posouzení věcných, personálních a organizačních předpokladů na straně osoby, která žádá o živnostenské oprávnění.
(3) Výzvu k nabídkám činí licitátor nebo licitátoři a příklep uděluje určený licitátor, kterého písemně jmenuje dražebník. Licitátorem může být pouze fyzická osoba starší 18 let, plně způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a fyzicky způsobilá k této činnosti. Pokud je dražebník fyzickou osobou, může být zároveň i licitátorem.
(4) Odpovědnost za řádné provedení dražby včetně odpovědnosti za postup licitátora má dražebník.
§ 5
Přepoklaky k provedení dražby a návrh
na její provedení
(1) Návrh na provedení dražby se podává písemně dražebníkovi. Podpis navrhovatele musí být úředně ověřen. Návrh musí zejména obsahovat důvody, pro které se dražba navrhuje. U dražby nedobrovolné musí navrhovatel zejména prokázat vznik a existenci zástavního práva nebo práva získaného zajišťovacím převodem a předložit písemné upozornění dlužníka a zástavce podle § 299 odst. 2 obchodního zákoníku o zamýšleném výkonu zástavního práva. Současně musí navrhovatel dražby prohlásit, že v téže věci nepodal jiný návrh na provedení dražby. Ukáže-li se toto tvrzení později jako nepravdivé, je povinen zaplatit náhradu v důsledku toho vzniklé škody.
(2) Dražebník přezkoumá, zda jsou splněny předpoklady pro provedení dražby, zejména zda navrhovatel má právo nechat věc vydražit. Za pravdivost tvrzení, že je oprávněn nechat věc vydražit, nese odpovědnost navrhovatel. Pokud navrhovatel nedoloží, že toto právo má, dražebník doručí písemně navrhovateli, aby podal žalobu u soudu na určení tohoto práva a dražbu neprovede.
(3) Dražbu dále dražebník neprovede, jestliže byl na majetek vlastníka věci nebo zástavního dlužníka prohlášen konkurs nebo zahájeno řízení o vyrovnání.
(4) Návrh na provedení dražby lze podat pouze pro splatnou pohledávku. Věřitel ještě dosud nesplatné pohledávky, která je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, může tuto pohledávku přihlásit dražebníkovi návrhem na uspokojení z rozvrhu dražby.
§ 6
Odhad ceny předmětu dražby
(1) Dražebník je povinen vypracovat seznam věcí, které budou předmětem dražby a stanovit jejich pořadí.
(2) Dražebník zajistí odhad ceny předmětu dražby. U nemovité věci a podniku se odhad ceny provede znaleckým posudkem podle zvláštního předpisu), který nesmí být v den konání dražby starší jednoho roku.
(3) Kromě odhadu ceny dražebník zajistí odhad ceny závazků váznoucích na věci, jakož i práv s věcí spojených, které působí vůči vydražiteli; pro jejich odhad se přiměřeně použijí ustanovení § 336a občanského soudního řádu. Odhadní cena podle odst. 2 se upraví podle věty prvé.
(4) Vlastník předmětu dražby je povinen po předchozím vyzvání umožnit provedení odhadu, jakož i prohlídku předmětu dražby. Neučiní-li tak, lze odhad provést na základě dostupných údajů, které má odhadce k dispozici.
(5) Ve vztahu ke státním orgánům a orgánům samosprávy z hlediska nahlížení do spisů a přístupu k podkladům má dražebník stejná práva jako vlastník předmětu dražby.
§ 7
Dražební vyhláška
(1) Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou. V dražební vyhlášce uvede
a) označení dražebníka,
b) místo, datum a čas konání dražby,
c) předmět dražby; údaje obsahující stručný popis předmětu dražby včetně ceny práv a závazků, které na věci váznou a které působí vůči vydražiteli včetně jejich specifikace),
d) u každé věci, souboru věcí nebo podniku nejnižší podání nebo způsob jeho určení,
e) místo a způsob složení dražební jistoty, její výši a způsob jejího vrácení,
f) podmínky, za kterých bude zájemcům umožněna prohlídka předmětu dražby,
g) místo a termín, v němž lze u dražebníka písemně přihlásit nároky, včetně výše svých nároků včetně příslušenství ke dni dražby a prokázali je listinami s upozorněním, že na nepřihlášené či pozdě přihlášené bude brán zřetel jen podle údajů, které má dražebník k dispozici,
h) lhůta a způsob zaplacení ceny dosažené vydražením,
i) upozornění, že osoby, které mají k předmětu dražby překupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že přechodem vlastnictví na vydražitele překupní právo zaniká a že jsou povinni jej prokázat dražebníkovi listinami nejméně jeden den před konáním dražby, jinak jej nelze v dražbě uplatnit,
j) ustanovení o přechodu závad a užitků předmětu dražby,
k) ustanovení o odevzdání předmětu dražby vydražiteli.
(2) Dražební jistota nesmí přesáhnout 30 % nejnižšího podání; je-li nejnižší podání vyšší než pět milionů Kč, nesmí dražební jistota přesáhnout 1,5 mil. Kč a 10 % z částky přesahující 5 mil. Kč.
(3) Dražební vyhlášku dražebník vyhlásí způsobem v místě obvyklým nejméně čtyři týdny před konáním dražby. U dražby, u nichž nejnižší podání přesahuje 500.000 Kč, je dražebník povinen zajistit účast notáře k osvědčení průběhu dražby.
(4) Ve lhůtě uvedené v odstavci 3 doručí dražebník dražební vyhlášku do vlastních rukou
a) navrhovateli dražby,
b) všem zástavním věřitelům,
c) vlastníku předmětu dražby,
d) zástavci,
c) dlužníku odlišnému od zástavce,
f) osobám, o nichž je dražebníkovi známo, že mají k předmětu dražby věcné nebo jiné právo zapsané v katastru nemovitostí.
(5) Dražební vyhlášku dražebník doručí
a) finančnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu dlužníka - fyzické osoby nebo sídla dlužníka - právnické osoby; jde-li o nemovitost, doručí vyhlášku též finančnímu úřadu, u jehož obvodu se nemovitost nachází,
b) katastrálnímu úřadu, v jehož obvodu se nemovitost nachází, k vyznačení v katastru nemovitostí.
(6) Nesplnění podmínek uvedených v odstavcích 1 až 5 má za následek neplatnost dražby.
§ 8
Dražebník upustí od dražby nejpozději před jejím zahájením na žádost zástavního dlužníka, zástavce nebo vlastníka věci, pokud dlužník dražebníkovi prokáže, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem nebo, že zástavní právo zaniklo jiným způsobem, jakož i na žádost osoby, která navrhla dražbu.
Dražební řízení
§ 9
Průběh dražby
(1) Pokud je předmětem dražby věc, u níž nejnižší podání přesahuje částku 500.000 Kč, musí být průběh dražby osvědčen notářským zápisem.
(2) Účastník dražby je povinen složit dražební jistotu.
(3) Draží se osobně nebo prostřednictvím zástupce, který se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Dražit nesmí dlužník, zástavce, dražebník, a je-li dražebník osobou právnickou, ani členové jeho statutárního či kontrolního orgánu, dále licitátor a osoby jim blízké); nikdo nesmí dražit za ně.
(4) Věci tvořící soubor věcí, popřípadě věcí a práv, lze dražit i jednotlivě, netvoří-li součást takového souboru závazky.
(5) Při vyvolání licitátor uvede cenu předmětu dražby a zástavní práva a věcná břemena váznoucí na nemovitosti, jakož i nájemné smlouvy nemovitosti se týkající a současně nejnižší podání. Nejde-li o dobrovolnou dražbu, činí nejnižší podání nejméně polovinu odhadu ceny předmětu dražby.
§ 10
Draží se pokud dražitelé činí vyšší podání. Nebyla-li přes dvojí výzvu nabídnuta vyšší cena, oznámí licitátor ještě jednou poslední podání a přiklepne předmět dražby dražiteli, který nabídl nejvíce. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší podání, rozhodne licitátor losem o tom, komu se má příklep udělit. Je-li však dražitelem spoluvlastník předmětu dražby nebo ten, jemuž svědčí předkupní právo, udělí se příklep jemu. Je-li dražitelů - spoluvlastníků více, udělí se příklep tomu, jehož spoluvlastnický podíl je nejvyšší. Při rovnosti spoluvlastnických podílů rozhodne licitátor losem, komu se má příklep udělit.
§ 11
Protokol o provedené dražbě
(1) Po skončení dražby vyhotoví dražebník protokol o provedené dražbě. K protokolu připojí návrh na provedení dražby s úředně ověřenými podpisy navrhovatele, dražební vyhlášku a stejnopis notářského zápisu osvědčujícího průběh dražby, pokud v dražbě byla dražena věc s nejnižším podáním přesahujícím 500.000 Kč.
(2) V protokolu o provedené dražbě uvede dražebník tyto údaje
a) den a dobu provedené dražby,
b) označení předmětu dražby s uvedeném jeho odhadní ceny,
c) označení vlastníka věci, zástavce, dlužníka a zástavního věřitele,
d) nejnižší podání,
e) cenu, za kterou byl předmět dražby vydražen,
f) označení a podpis osob, které předmět dražby vydražily,
g) případné námitky osob zúčastněných na dražbě a jejich řešení,
h) označení a podpis dražebníka a licitátora, osoby, která navrhla dražbu a osob, jejichž námitkám nebylo vyhověno, s případným sdělením, že tato osoba protokol odmítla podepsat,
i) zda se jedná o dražbu dobrovolnou či nedobrovolnou.
§ 12
Opakovaná dražba
(1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, licitátor dražbu ukončí. Opakovaná dražba se může uskutečnit, jsou-li jinak splněny podmínky tímto zákonem stanovené. Opakovaná dražba se může uskutečnit také v případě, že dražba byla zmařena (§ 13 odst. 4).
(2) Nejde-li o dobrovolnou dražbu a jde-li o nemovitou věc, je nejnižší podání nejméně polovina odhadu ceny předmětu dražby. Licitátor může vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 70 % nejnižšího podání; to neplatí, jde-li o opakovanou dražbu v důsledku zmaření předchozí dražby.
(3) Ustanovení § 9, § 10, § 11 a § 12 odst. 1 se použijí i pro další opakovanou dražbu, pokud není dále stanoveno jinak.
(4) Vydražitel, který ve stanovené lhůtě nezaplatil cenu, za níž věc vydražil, nemůže dražit při opakované dražbě.
§ 13
Přechod vlastnictví
(1) Vydražitel je povinen do 15 dnů od konání dražby splnit závazek k úhradě ceny dosažené vydražením v hotovosti k rukám dražebníka nebo na jeho účet. Je-li cena dosažená vydražením vyšší než 1 milion Kč, nebo je-li vydraženou věcí nemovitost či podnik, činí lhůta tři měsíce od konání dražby. Dražebník může lhůtu ke splnění závazku změnit na základě souhlasu vlastníka předmětu dražby, zástavce, dlužníka odlišného od zástavce a všech, kdo se uspokojí z rozvrhové podstaty. Dražebník je povinen obdrženou částku uložit na účet u banky a sjednat z ní úroky obvyklé v místě a čase.
(2) Splnil-li vydražitel závazek k úhradě ceny dosažené vydražením ve lhůtě podle odstavce 1, stává se vlastníkem věci ke dni příklepu.
(3) Do uhrazení ceny dosažené vydražením ve lhůtě uvedené v odstavci 1 jsou právní úkony vydražitele, kterými by s věcí nakládat nebo ji zatěžoval, neplatné.
(4) Nezaplatí-li vydražitel ve lhůtě podle odstavce 1 cenu, za kterou věc vydražil, dražba této věci ja zmařena a k přechodu vlastnictví nedošlo.
(5) Splnil-li vydražitel podmínku stanovenou v odstavci 2, vydá mu dražebník potvrzení o tom, že dnem příklepu se stal vlastníkem věci. Jeho přílohou je protokol o dražbě. Jde-li o nemovitost, obdrží vydražitel dvě vyhotovení tohoto potvrzení; dražebník zašle jedno vyhotovení uvedeného potvrzení katastrálnímu úřadu příslušnému podle nemovitosti k provedení zápisu vlastnického práva záznamem). Dražebník musí dále vyrozumět osoby uvedené v § 7 odst. 4.
§ 14
Splatnost pohledávek a zánik zástavního práva
(1) Pokud zástavní právo věřitele dosud nesplatné pohledávky z hlediska svého vzniku časově následuje (je mladší) než zástavní právo, na jehož základě byl podán návrh na provedení dražby, tato dosud nesplatná pohledávka se stává splatnou přechodem vlastnictví k vydražené věci a zástavní právo ji zajišťující z hlediska svého vzniku časově následné přechodem vlastnictví k předmětu dražby zaniká.
(2) Pokud zástavní právo věřitele dosud nesplatné pohledávky z hlediska svého vzniku časově předchází (je starší), než zástavní právo, na jehož základě byl podán návrh na provedení dražby a věřitel této dosud nesplatné pohledávky ji přihlásil dražebníkovi, pak přechodem vlastnictví k vydražené věci se stává tato pohledávka splatnou. Věřitel je oprávněn přihlásit své nároky do jednoho měsíce od doručení oznámení o konání dražby. Pokud věřitel tuto nesplatnou pohledávku nepřihlásil dražebníkovi, pohledávka se nestává splatnou a zástavní právo ji zajišťující přechodem vlastnictví k předmětu dražby nezaniká a působí do výše ceny nabyté věci vůči vydražiteli.
(3) Jde-li o dobrovolnou dražbu, zástavní práva a zákonná zásadní práva váznoucí na vydražené věci nezanikají a působí vůči vydražiteli.
§ 15
Vypořádání nákladů dražby
(1) Dražební jistota vydražitele se započítává do ceny dosažené vydražením.
(2) Náklady dražby se hradí z jejího výtěžku. Nebude-li věc prodána nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu nákladů, uhradí náklady dražby osoba, která navrhla konání dražby.
(3) Je-li dražba zmařena (§ 13 odst. 4), dražební jistota složená vydražitelem se zúčtuje na náklady zmařené dražby a o zbývající část se zvýší částka, která je k rozdělení u opakované dražby. V případě, že se opakovaná dražba do tří měsíců nekoná, připadne zbývající část navrhovateli dražby.
(4) Náklady, které vznikly dražebníkovi, aniž k dražbě došlo, uhradí osoba, která provedení dražby navrhla, pokud tento výsledek nebyl vyvolán dražebníkem.
(5) Dražebník vrátí dražiteli, který žádnou věc nevydražil, složenou dražební jistotu do sedmi pracovních dnů ode dne dražby. V případě skončení dražebního řízení jiným způsobem než příklepem, vrátí dražebník navrhovateli listiny, které mu byly jako důkaz předloženy. V případě soudního řízení ohledně předmětu dražby je vydá dražebník na žádost soudu.
Rozvrhové jednání
§ 16
(1) Po provedené dražbě uskuteční dražebník rozvrhové jednání. K tomuto jednání přizve vydražitele a osoby, kterým se doručuje dražební vyhláška (§ 7 odst. 4).
(2) Konání rozvrhového jednání dražebník zároveň zveřejní způsobem v místě obvyklým.
(3) Rozvrhové jednání se provede nejdéle do jednoho měsíce po zaplacení ceny dosažené vydražením.
(4) Rozvrhové jednání se neprovede, byla-li dražba všech věcí téhož vlastníka zmařena nebo nezbyde-li po úhradě nákladů dražby nic k rozdělení.
(5) Průběh rozvrhového jednání musí být osvědčen notářským zápisem, pokud byla dražena věc, jejíž cena dosažená vydražením přesáhla 500.000 Kč.
§ 17
(1) Při rozvrhovém jednání dražebník určí pořadí a způsob úhrady nároků, k nimž je třeba přihlížet. K nárokům, které nemohou být uspokojeny z částky, která je k rozdělení (dále jen "rozdělovaná podstata"), jakož i k nárokům, jejichž důvod, splatnost a výše nebyly prokázány, se nepřihlíží.
(2) Rozdělovanou podstatu tvoří cena získaná vydražením, úroky z ní a jistota složená vydražitelem po odečtení nákladů dražby.
(3) Nároky se uspokojují v tomto pořadí
a) pohledávky z hypotečních úvěrů sloužících ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,
b) pohledávky zajištěné zástavním právem a zajišťovacím převodem práva; je-li na zástavě více zástavních práv, uspokojí se přednostně zástavní práva podle pořadí svého časového vzniku,
c) daně a poplatky, jestliže se staly splatnými v posledních třech letech před provedením dražby a byly finančním úřadem přihlášeny.
(4) U pohledávek uvedených pod písm. a) a c) platí, že nelze-li uspokojit pohledávky stejného pořadí plně, uspokojí se poměrně. Pohledávkami stejného pořadí jsou pohledávky téže třídy přihlášené u dražebníka v týž den. Jinak platí pro uspokojení u pohledávek téže třídy časové pořadí přihlášených pohledávek, případně podání návrhu na provedení dražby.
(5) Částku zbývající po uspokojení nároků podle odstavce 3 dražebník vydá vlastníkovi, jehož věc byla vydražena. Dražebník na žádost dlužníka písemně potvrdí výši a způsob uspokojení nároků.
§ 18
Úhrada pohledávek zajištěných vespolným
zástavním právem
(1) Pokud má jeden či více zástavních věřitelů vespolné zástavní právo k více zástavám a volbou prodeje v dražbě jen některé zástavy by došlo ke zkrácení dalšího zástavního věřitele k prodávané zástavě, než pokud by prodal všechny, pokračuje dražebník v dražbě, dokud nejsou uspokojeni plně všichni zástavní věřitelé pohledávek přihlášených k dražbě bez ohledu na to, zda mají ke všem těmto rovněž zástavní právo. Rozvrhové řízení se provede společně pro všechny dražby.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.
§ 19
Protokol o rozvrhu
(1) Po skončení rozvrhového jednání dražebník sepíše protokol o rozvrhu rozdělované podstaty (dále jen "protokol"). V protokolu uvede tyto údaje
a) den a dobu provedené dražby,
b) označení prodmětu dražby s uvedením jeho odhadní ceny,
c) označení dražebníka,
d) označení vlastníka věci, zástavního dlužníka a věřitele,
e) označení vydražitele,
f) výši rozdělované podstaty,
g) pořadí a způsob úhrady nároků, které se uspokojují z rozdělované podstaty
(2) Dražebník doručí protokol osobám uvedených v § 16 odst. 1 a dále těm osobám, o jejichž nárocích bylo v rozvrhovém jednání rozhodováno.
(3) V protokolu dražebník zvlášť uvede, které nároky nebyly co do platnosti, výše nebo pořadí prokázány.
(4) Proti obsahu protokolu mohou osoby uvedené v odstavci 2 vznést u dražebníka písemnou formou námitky, a to do 5 dnů od doručení protokolu.
(5) Dražebník projedná námitky do 30 dnů. Shledá-li námitky důvodnými, provede nové rozvrhové jednání.
(6) Po skončení rozvrhového jednání poukáže dražebník oprávněným osobám příslušné částky, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byl protokol o rozvrhu doručen poslední z oprávněných osob. Pokud byly vzneseny námitky proti obsahu protokolu, činí tato lhůta 60 dnů. Částky určené k uspokojení pohledávek, o jejichž pravosti nebo výši bylo zahájeno soudní řízení, nebo ohledně nichž bylo vydáno předběžné opatření soudem, dražebník uloží do úschovy soudu.
§ 20
Na dražby dobrovolné se vztahují, pokud není v tomto zákoně již uvedeno, ustanovení § 1, § 2 odst. 2, § 3, § 4, § 5 odst 1, 2, 3 a 5, § 6, § 7 odst. 1, 3 a 5, § 8 až 13, § 14 odst. 3 a § 15.
Část druhá
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 21
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb. a zákona č. 237/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 41 se vypouští.
2. V příloze č. 2 ve skupině 214: Ostatní - v sloupci 1 se slova "Provádění dražeb mimo soudní výkon rozhodnutí" se nahrazují slovy "Provádění dobrovolných dražeb movitých věcí mimo soudní výkon rozhodnutí". Ve sloupci 2 se číslovka "5" nahrazuje číslovkou "3".
3. V příloze č. 3 ve skupině 314: Ostatní - v sloupci 1 se zařazuje nový obor "Provádění dražeb věcí movitých a nemovitých, jejich souborů, pohledávek a majetkových práv z průmyslového nebo jiného vlastnictví včetně dražeb podniku mimo soudní výkon rozhodnutí".
V sloupci 2 se zařazují slova "Vysokoškolské vzdělání, 1 rok praxe v dražební nebo realitní činnosti".
Ve sloupci 4 se zařazují slova "§ 4 odst. 1 zákona č..../1996 Sb., o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí a změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Část třetí
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 22
Dražby movitých věcí zahájené podle zákona č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb., se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 23
Osoby oprávněné k provádění dobrovolných dražeb movitých věcí mimo soudní výkon rozhodnutí podle předpisů platných před účinností tohoto zákona mohou provádět dražby pouze v rozsahu již uděleného živnostenského oprávnění.
§ 24
Zrušují se zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.
§ 25
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1996.",
II. pověřuje zpravodaje výboru posl. JUDr. Jiřího Vyvadila, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
III. zmocňuje zpravodaje výboru posl. JUDr. Jiřího Vyvadila, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal jako zpravodaj zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru.
JUDr. Jiří VYVADIL v.r.
zpravodaj výboru
|
Petr KOHÁČEK v.r. |
JUDr. Miloslav VÝBORNÝ v.r. |
|
ověřovatel výboru |
předseda výboru |