| Přítomni: | posl. Marek BENDA, JUDr. Jiří BÍLÝ, ing. Viktor DOBAL, JUDr. František KAČENKA, Petr KOHÁČEK, MUDr. Milena KOLÁŘOVÁ, JUDr. Hana MARVANOVÁ, ing. Ivan MAŠEK, Eva MATOUŠKOVÁ, JUDr. Dalibor MATULKA, JUDr. Jan NAVRÁTIL, ing. Ladislav NEDOROST, JUDr. Libor NOVÁK, Miroslav NOVOTNÝ, JUDr. ing. Pavel PETRŽÍLEK, JUDr. Anna RÖSCHOVÁ, ing. Jan VRANÝ, JUDr. Miloslav VÝBORNÝ, JUDr. Jiří VYVADIL, JUDr. Ondřej ZEMINA |
| Omluven: | 13.5. posl. Ing. Ivan MAŠEK |
| Hosté: | |
| -ing. Tomáš JEŽEK, CSc. - poslanec PSP (RV) | |
| -ing. Jaroslav KOPŘIVA - I. náměstek ministra vnitra ČR | |
| -ing. Richard MANDELÍK - poslanec PSP (RV) | |
| -prof. RNDr. Libor PÁTÝ - náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR a další hosté dle prezenčních listin. |
Schůzi výboru v 9.00 hodin
zahájil a řídil předseda ústavně
právního výboru posl. JUDr. Miloslav VÝBORNÝ.
V průběhu jednání schůzi výboru
řídila i místopředsedkyně výboru
posl. JUDr. Hana MARVANOVÁ.
Schválený pořad schůze:
1. Návrh poslance Tomáše Ježka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb., zákona č. 429/1991 Sb., a zákona č. 561/1991 Sb. (tisk 218)
2. Návrh skupiny poslanců na vydání zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (tisk 128)
3. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb. a zákona č. 67/1993 Sb., a zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb. (tisk 248)
4. Návrh skupiny poslanců na vydání zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (tisk 128)
5. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách (tisk 191)
6. Informace z organizačního výboru
7. Sdělení předsedy
výboru
K bodu 1:
Návrh poslance Tomáše
Ježka na vydání zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu
k některým věcem na jiné právnické
nebo fyzické osoby, ve znění zákona
č. 541/1990 Sb., zákona č. 429/1991 Sb.,
a zákona č. 561/1991 Sb. (tisk 218) odůvodnil
navrhovatel posl. ing. Tomáš JEŽEK, CSc.
Zpravodaj posl. ing. Jan VRANÝ mj.
seznámil výbor se stanoviskem vlády k tomuto
návrhu zákona.
Po rozpravě výbor při
hlasování o usnesení, jímž se
doporučuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu
předložený návrh schválila,
ze 16 přítomných poslanců hlasovalo
8 poslanců pro, 6 proti a 2 se zdrželi hlasování
a při hlasování o usnesení, jímž
se doporučuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu
předložený návrh neschválila,
ze 16 přítomných poslanců hlasovalo
6 poslanci pro, 6 proti a 4 se zdrželi hlasování.
Výbor pověřil zpravodaje,
aby na schůzce zpravodajů seznámil zpravodaje
se změnami přijatými na jednání
ústavně právního výboru a doporučil
poradě zpravodajů, aby k nim přihlédla
při tvorbě společné zprávy
(z 16 přítomných poslanců 13 hlasovalo
pro).
Zároveň výbor konstatoval,
že cíle zamýšleného navrhovatelem
tohoto návrhu zákona, pokud nebude přijata
novela zákona č. 427/1990 Sb., o převodech
vlastnictví státu k některým věcem
na jiné právnické nebo fyzické osoby,
ve znění zákona č. 541/1990 Sb., zákona
č. 429/1991 Sb., a zákona č. 561/1991 Sb.,
lze dosáhnout na základě úpravy smluv
mezi vydražiteli provozních jednotek a pronajímatelem
(z 16 přítomných poslanců 13 hlasovalo
pro).
Po odůvodnění navrhovatele
poslance ing. Tomáše Ježka, CSc., zpravodajské
zprávě posl. ing. Jana Vraného a po rozpravě
ústavně právní
výbor
I. při hlasování o
usnesení, jímž se doporučuje, aby Poslanecká
sněmovna Parlamentu předložený návrh
schválila, ze 16 přítomných
poslanců hlasovalo 8 poslanců pro, 6 proti a 2 se
zdrželi hlasování,
II. při hlasování o
usnesení, jímž se doporučuje, aby Poslanecká
sněmovna Parlamentu předložený návrh
neschválila, ze 16 přítomných
poslanců hlasovalo 6 poslanci pro, 6 proti a 4 se zdrželi
hlasování,
III. pověřuje zpravodaje,
aby na schůzce zpravodajů seznámil zpravodaje
se změnami přijatými na jednání
ústavně právního výboru a doporučil
poradě zpravodajů, aby k nim přihlédla
při tvorbě společné zprávy,
IV. konstatuje, že cíle
zamýšleného navrhovatelem tohoto návrhu
zákona, pokud nebude přijata novela zákona
č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví
státu k některým věcem na jiné
právnické nebo fyzické osoby, ve znění
zákona č. 541/1990 Sb., zákona č.
429/1991 Sb., a zákona č. 561/1991 Sb., lze dosáhnout
na základě úpravy smluv mezi vydražiteli
provozních jednotek a pronajímatelem.
K bodu 2:
Návrh skupiny poslanců na
vydání zákona o Nejvyšším
kontrolním úřadu (tisk 128) odůvodnil
člen návrhové skupiny poslanců ing.
Richard MANDELÍK.
Zpravodajskou zprávu přednesla
posl. JUDr. Anna RÖSCHOVÁ.
Výbor provedl obecnou rozpravu při
podrobné rozpravě výbor ve 22.30 hod. přerušil
projednávání tohoto bodu.
K bodu 3:
Vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňují zákon
ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění zákona ČNR č.
26/1993 Sb. a zákona č. 67/1993 Sb., a zákon
ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve
znění zákona č. 67/1993 Sb. (tisk
248) odůvodnil I. náměstek ministra vnitra
České republiky ing. Jaroslav KOPŘIVA.
Zpravodajskou zprávu přednesla
posl. MUDr. Milena KOLÁŘOVÁ.
Po rozpravě výbor doporučil
Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila
souhlas s návrhem s připomínkami k čl.
I bodu 1, k čl. II bodu 1 a 2 a k čl. III (z 13
přítomných poslanců 12 hlasovalo pro
a 1 se hlasování zdržel).
Po odůvodnění I. náměstka
ministra vnitra České republiky ing. Jaroslava Kopřivy,
zpravodajské zprávě posl. MUDr. Mileny Kolářové
a po rozpravě
ústavně právní
výbor
I. doporučuje Poslanecké
sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s návrhem
s těmito připomínkami:
k čl. I
k bodu 1 - § 17 odst. 2
v poslední větě slovo
"strážník" nahradit slovem "policista",
k čl. II
k bodu 1 - § 14 odst. 2
-v poslední větě slovo "policista" nahradit slovem "strážník",
-na konec připojit větu: "Odebranou
střelnou zbraň předá strážník
příslušnému útvaru policie, který
uvede v potvrzení podle předchozí věty.",
k bodu 2 - § 14 odst. 5
závěr upravit takto: .. obecní
policie, a jde-li o střelnou zbraň u útvaru
policie uvedeného v potvrzení o převzetí
zbraně.",
čl. III zní:
"Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. července 1993.",
II. z m o c ň u j e zpravodajku výboru,
aby spolu se zpravodaji ostatních výborů,
které návrh projednaly, vypracovali společnou
zprávu, která bude předložena schůzi
Poslanecké sněmovny Parlamentu.
K bodu 4:
Výbor pokračoval v podrobné
rozpravě k návrhu skupiny poslanců na vydání
zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
(tisk 128).
Po rozpravě výbor doporučil
Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila
souhlas s návhrem ve znění, jak je obsaženo
v usnesení výboru č. 66 (z 15 přítomných
poslanců 8 hlasovalo pro a 7 se hlasování
zdrželo).
Po odůvodnění člena
návrhové skupiny poslanců ing. Richarda Mandelíka,
zpravodajské zprávě posl. JUDr. Anny Röschové
a po rozpravě
ústavně právní
výbor
I. doporučuje Poslanecké
sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s návrhem
v tomto znění:
Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
(1) Tento zákon upravuje postavení,
působnost, organizační strukturu a činnost
Nejvyššího kontrolního úřadu
(dále jen "Úřad").
(2) Zákon dále stanoví
práva a povinnosti prezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu (dále jen "prezident
Úřadu"), viceprezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu (dále jen "viceprezident
Úřadu"), členů Nejvyššího
kontrolního úřadu (dále jen "člen
Úřadu"), Kolegia Nejvyššího
kontrolního úřadu (dále jen "Kolegium
Úřadu"), senátů Nejvyššího
kontrolního úřadu (dále jen "senát
Úřadu"), Kárné komory Nejvyššího
kontrolního úřadu (dále jen "Kárná
komora Úřadu") a pracovníků Úřadu.
(1) Úřad je nezávislý
kontrolní orgán České republiky.
(2) Sídlem Úřadu je
Praha.
(3) Úřad může
užívat znaku České republiky.
§ 3
(1) Úřad vykonává kontrolu
a) hospodaření se státním majetkem,
b) plnění státního rozpočtu České republiky,
c) hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí a s prostředky, za něž převzal stát záruky,
d) vydávání a umořování státních cenných papírů,
e) zadávání státních
zakázek.
(2) Kontrolu v rozsahu podle odstavce 1
vykonává Úřad u ministerstev, jiných
správních úřadů a státních
orgánů a u fyzických a právnických
osob.
(3) Česká národní
banka kontrole Úřadu nepodléhá.
(1) Při kontrole Úřad
prověřuje zda kontrolované činnosti
jsou v souladu s právními předpisy, přezkoumává
jejich věcnou a formální správnost
a posuzuje, zda jsou účelné a hospodárné.
(2) Zjišťované skutečnosti
podléhají kontrole Úřadu bez ohledu
na druh a stupeň utajení.
(3) Výsledkem kontrolní činnosti
Úřadu jsou kontrolní závěry.
Kontrolním závěrem se rozumí písemná
zpráva obsahující shrnutí a vyhodnocení
skutečností zjištěných při
kontrole podle tohoto zákona.
(1) Úřad zpracovává
a předkládá Poslanecké sněmovně
stanovisko ke zprávě o průběžném
plnění státního rozpočtu a
ke státnímu závěrečnému
účtu České republiky, včetně
kontrolních závěrů, které byly
podkladem pro toto stanovisko.
(2) Stanoviska uvedená v odstavci
1 předkládá Úřad Poslanecké
sněmovně ve lhůtě, která je
polovinou lhůty určené k jejich projednání.
Úřad na vyžádání
Poslanecké sněmovny nebo Senátu a jejich
orgánů zpracuje v dohodnutém termínu
stanovisko k návrhům právních předpisů,
týkajících se rozpočtového
hospodaření, účetnictví, státní
statistiky a výkonu kontrolní, dozorové a
inspekční činnosti.
(1) Orgány Úřadu jsou
prezident Úřadu, viceprezident Úřadu,
Kolegium Úřadu, senáty Úřadu
a Kárná komora Úřadu.
(2) Vnitřní pořádek
orgánů Úřadu upravuje organizační
řád Úřadu, jednací řád
Kolegia Úřadu, jednací řád
senátů Úřadu a kárný
řád.
(1) Prezident Úřadu řídí
Úřad, jedná jeho jménem navenek; předsedá
Kolegiu Úřadu a Kárné komoře
Úřadu.
(2) Prezident Úřadu předkládá Kolegiu Úřadu
a) návrh plánu kontrolní činnosti a jeho změn,
b) návrh rozpočtu a závěrečného účtu rozpočtové kapitoly Úřadu,
c) všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu,
d) návrh výroční zprávy o činnosti Úřadu za uplynulý rozpočtový rok (dále jen "výroční zpráva"),
e) návrh organizačního a pracovního řádu Úřadu, včetně jeho změn a doplňků,
f) návrh jednacího řádu Kolegia Úřadu a senátů Úřadu, včetně jeho změn a doplňků,
g) návrh kárného řádu,
h) podněty Poslanecké sněmovny,
Senátu a jejich orgánů a vlády.
(3) Prezident Úřadu po projednání
Kolegiem Úřadu schvaluje organizační
a pracovní řád Úřadu.
(4) Prezident Úřadu se může
účastnit schůzí Poslanecké
sněmovny, Senátu a jejich orgánů,
pokud jsou projednávány návrhy a stanoviska,
která Úřad předložil. Požádá-li
o slovo, bude mu uděleno.
(5) Vyžádáli si
Poslanecká sněmovna, Senát nebo jejich orgány
přítomnost prezidenta Úřadu na jednání,
je povinen se zúčastnit.
(6) Nevykonáváli prezident
Úřadu ani viceprezident Úřadu po přechodnou
dobu svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Úřadu
vždy nejstarší člen Úřadu.
(1) Viceprezident Úřadu zastupuje
v plném rozsahu prezidenta Úřadu za jeho
nepřítomnosti.
(2) Viceprezident Úřadu zastupuje
prezidenta Úřadu na základě jeho pověření
v konkrétních případech.
(3) Viceprezident Úřadu vykonává
některé pravomoci prezidenta Úřadu,
pokud tak stanoví organizační řád
Úřadu.
(1) Prezidentem Úřadu nebo viceprezidentem Úřadu může být jmenován občan České republiky, který
a) je způsobilý k právním úkonům,
b) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem,) a jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat,
c) má ukončené vysokoškolské vzdělání,
d) dosáhl věku 35 let.
(2) Funkční období
prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu
je 9 let.
(3) Prezident Úřadu a viceprezident
Úřadu skládají slib do rukou prezidenta
republiky.
(4) Slib prezidenta Úřadu
a viceprezidenta Úřadu zní: "Slibuji,
že budu zachovávat Ústavu České
republiky a další zákony. Slibuji na svou čest
a svědomí, že budu svoji funkci vykonávat
nezávisle a nestranně a svého postavení
nezneužiji.".
(5) Složením slibu se prezident
Úřadu a viceprezident Úřadu ujímají
funkce.
(6) S funkcí prezidenta Úřadu
a viceprezidenta Úřadu je neslučitelná
funkce poslance nebo senátora, soudce, prokurátora,
jakákoliv funkce ve veřejné správě,
funkce člena orgánů územní
samosprávy a funkce v politických stranách
a hnutích.
(7) Prezident Úřadu a viceprezident
Úřadu nesmí zastávat jinou placenou
funkci ani vykonávat výdělečnou činnost
s výjimkou činnosti vědecké, pedagogické,
literární, publicistické a umělecké,
pokud tato činnost nenarušuje důstojnost a
nebo neohrožuje důvěru v nezávislost
a nestrannost Úřadu.
(8) Výkon funkce prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu končí
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním prezidentem republiky na návrh Poslanecké sněmovny,
c) doručením rezignace prezidentu republiky,
d) právní mocí rozsudku, jímž je zbaven nebo omezen způsobilosti k právním úkonům,
e) právní mocí rozsudku,
jímž byl odsouzen pro trestný čin.
(9) Poslanecká sněmovna může navrhnout prezidentu republiky odvolání prezidenta Úřadu nebo viceprezidenta Úřadu jen
a) nevykonáváli funkci po dobu delší než 6 měsíců,
b) na základě pravomocného
rozhodnutí Kárné komory Úřadu,
ve kterém byl vysloven návrh na odvolání
z funkce.
(1) Člen Úřadu řídí
kontrolní činnost a vypracovává samostatně
kontrolní závěry podle plánu kontrolní
činnosti, účastní se činnosti
senátů Úřadu a Kolegia Úřadu.
(2) Člen Úřadu, který
vypracovává kontrolní závěr,
rozhoduje o námitce podjatosti, pokud ji vznesla kontrolovaná
osoba proti kontrolorovi.
(1) Poslanecká sněmovna volí
15 členů Úřadu na návrh prezidenta
Úřadu.
(2) Uvolní-li se místo člena
Úřadu, předloží prezident Úřadu
návrh na nového člena Úřadu
Poslanecké sněmovně do 40 dnů ode
dne uvolnění místa.
(3) Členem Úřadu může být zvolen občan České republiky, který
a) je způsobilý k právním úkonům,
b) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem1), a jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat.
c) má ukončené vysokoškolské vzdělání,
d) dosáhl věku 30 let.
(4) Člen Úřadu skládá
slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny.
(5) Slib člena Úřadu
zní: "Slibuji, že budu zachovávat Ústavu
České republiky a další zákony.
Slibuji na svou čest a svědomí, že budu
svoji funkci vykonávat nezávisle a nestranně
a svého postavení nezneužiji.".
(6) Složením slibu se člen
Úřadu ujímá funkce.
(7) S funkcí člena Úřadu
je neslučitelná funkce poslance nebo senátora,
soudce, prokurátora, jakákoliv funkce ve veřejné
správě, funkce člena orgánů
územní samosprávy a funkce v politických
stranách a hnutích.
(8) Člen Úřadu nesmí
zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat výdělečnou
činnost s výjimkou činnosti vědecké,
pedagogické, literární, publicistické
a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje
důstojnost a nebo neohrožuje důvěru
v nezávislost a nestrannost Úřadu.
(9) Výkon funkce člena Úřadu končí
a) doručením rezignace Poslanecké sněmovně,
b) dosažením věku 65 let,
c) odvoláním Poslaneckou sněmovnou na základě s pravomocného rozhodnutí Kárné komory Úřadu, ve kterém bylo navrženo odvolání z funkce,
d) právní mocí rozsudku, jímž byl zbaven nebo omezen způsobilosti k právním úkonům,
e) právní mocí rozsudku,
jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný
čin.
(1) Kolegium Úřadu tvoří
prezident Úřadu, viceprezident Úřadu
a členové Úřadu.
(2) Kolegium Úřadu rozhoduje
hlasování; závěr hlasování
je přijat, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční
většina přítomných členů
Kolegia Úřadu. Při rovnosti hlasů
rozhoduje hlas předsedajícího. Kolegium Úřadu
je usnášeníschopné při účasti
nadpoloviční většiny svých členů.
Jednání Kolegia Úřadu se řídí
jednacím řádem, který zejména
obsahuje formu rozhodování, způsob hlasování
a způsob zveřejnění opačného
názoru.
(3) Kolegium Úřadu schvaluje
a) plán kontrolní činnosti,
b) návrh rozpočtu Úřadu předkládaný Poslanecké sněmovně a závěrečný účet rozpočtové kapitoly Úřadu,
c) všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu,
d) výroční zprávu,
e) kontrolní závěry, které si stanoví při schvalování plánu kontrolní činnosti nebo které mu přikáže prezident Úřadu,
f) jednací řády Kolegia Úřadu a senátů Úřadu,
g) kárný řád.
(4) Kolegium Úřadu rozhoduje
a) o odvolání proti rozhodnutí o námitce proti kontrolnímu protokolu,
b) o námitce podjatosti, pokud ji
vznesla kontrolovaná osoba proti členu Úřadu;
takový člen Úřadu je z hlasování
o námitce jeho podjatosti vyloučen,
(5) Kolegium Úřadu projednává
návrh organizačního a pracovního řádu
Úřadu, předkládaný prezidentem
Úřadu a doporučuje mu jeho schválení.
(1) Senáty Úřadu jsou
kolektivní orgány Úřadu složené
ze tří a více členů Úřadu.
Rozhodují hlasováním za účasti
všech svých členů; rozhodnutí
je přijato, vyjádříli s ním
souhlas nadpoloviční počet členů
senátu Úřadu. Jednání senátů
Úřadu se řídí jednacím
řádem, který zejména obsahuje formu
rozhodování, způsob hlasování
a způsob zveřejnění opačného
názoru.
(2) Senáty Úřadu zřizuje
Kolegium Úřadu při schvalování
plánu kontrolní činnosti. Senátu Úřadu
předsedá člen Úřadu určený
Kolegiem Úřadu.
(3) Senát Úřadu schvaluje
kontrolní závěry, pro které byl zřízen.
(4) Senát Úřadu rozhoduje
o odvolání proti rozhodnutí o námitkách
ke kontrolním protokolům, které jsou podkladem
pro kontrolní závěry v jeho působnosti.
Kontroloři provádějí
kontrolní činnost. Pokud tento zákon nestanoví
jinak, vztahují se na kontrolory ustanovení zákoníku
práce.
(1) Úřad spolupracuje s vrcholnými
orgány kontroly v zahraničí a může
s nimi uzavírat ujednání o kontrolní
činnosti a přenést na ně nebo převzít
od nich provedení jednotlivých kontrol. Úřad
může vysílat členy Úřadu
a kontrolory do mezinárodních nebo nadnárodních
kontrolních orgánů.
(2) Úřad může
být členem mezinárodních organizací
sdružujících kontrolní instituce.
(1) Plán kontrolní činnosti
je věcné a časové vymezení
všech kontrolních akcí v následujícím
rozpočtovém roce.
(2) Při zpracování
návrhu plánu kontrolní činnosti se
vychází z podnětů prezidenta Úřadu,
viceprezidenta Úřadu a z podnětů členů
Úřadu. Podněty vycházejí z
vlastní kontrolní činnosti, od Poslanecké
sněmovny, Senátu, jejich orgánů a
vlády.
(3) Plán kontrolní činnosti u každé kontrolní akce obsahuje zejména
a) předmět a cíle kontroly a označení kontrolovaného orgánu, právnické nebo fyzické osoby (dále jen "kontrolovaná osoba"),
b) časový plán,
c) člena Úřadu, který vypracovává kontrolní závěr, nebo orgán Úřadu, který schvaluje kontrolní závěr,
d) složení senátu Úřadu,
byl-li zřízen.
(4) Schválený plán
kontrolní činnosti předkládá
k informaci prezident Úřadu Poslanecké sněmovně,
Senátu a vládě a zveřejňuje
jej ve Věstníku Nejvyššího kontrolního
úřadu (dále jen "Věstník
Úřadu").
(5) O provedení změn v plánu
kontrolní činnosti rozhoduje Kolegium Úřadu.
Schválenou změnu je nutno předložit
k informaci a zveřejnit podle odstavce 4.
(1) Výroční zprávu
předkládá prezident Úřadu Kolegiu
Úřadu ke schválení.
(2) Výroční zpráva obsahuje zejména
a) zhodnocení plánu kontrolní činnosti,
b) finanční zhodnocení přínosu kontrolní činnosti,
c) zhodnocení ostatní činnosti.
(3) Výroční zprávu
předkládá prezident Úřadu pro
informaci Poslanecké sněmovně, Senátu
a vládě do dvou měsíců po skončení
rozpočtového roku a zveřejňuje ji
ve Věstníku Úřadu.
(1) Kontrolním řádem
se řídí postup při výkonu kontroly
a vztahy mezi Úřadem, orgány Úřadu,
členy Úřadu a kontrolory pověřenými
kontrolní akcí na straně jedné a kontrolovanými
orgány, právnickými a fyzickými osobami
na straně druhé:
(2) Kontrolní činnost vykonávají
členové Úřadu a kontroloři
(dále jen "kontrolující") na základě
písemného pověření prezidenta
Úřadu, nebo jím pověřeného
člena Úřadu.
(3) V pověření se uvádí
objekt a věcné vymezení kontroly, jména,
příjmení a titul kontrolujících
a jejich postavení v Úřadu, jméno
a příjmení vedoucího skupiny kontrolujících
a označení orgánu nebo osob, k nimž
je možno se odvolat proti rozhodnutí o námitkách
proti kontrolnímu protokolu.
(1) Kontrolu nesmějí provádět
ti kontrolující, u nichž se zřetelem
na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu
kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.
(2) Kontrolující je povinen
bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech
nasvědčujících jeho podjatosti, oznámit
to příslušnému členu Úřadu
jde-li o kontrolora, nebo prezidentovi Úřadu, jde-li
o člena Úřadu.
(3) Kontrolované osoby oznámí
Úřadu skutečnosti nasvědčující
podjatosti kontrolujícího, jakmile se o těchto
skutečnostech dozví.
(4) O námitce podjatosti kontrolujícího
se rozhodne bez zbytečného odkladu.
(5) Do rozhodnutí o námitce
podjatosti činí kontrolující pouze
úkony, které nesnesou odkladu.
(6) Proti rozhodnutí o námitce
podjatosti je odvolání nepřípustné.
Kontrolující jsou při provádění kontroly oprávněni:
a) vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, pokud souvisí s předmětem kontroly; nedotknutelnost obydlí je zaručena),
b) požadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky výrobků nebo jiného zboží (dále jen "doklady"),
c) seznamovat se s údaji tvořícími předmět hospodářského a služebního tajemství, a prokážíli se zvláštním písemným pověřením, i s údaji tvořícími předmět státního tajemství),
d) požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných, ústních a písemných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
e) zajišťovat v odůvodněných
případech doklady; jejich převzetí
musí kontrolované osobě písemně
potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů,
f) požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků,
g) používat telekomunikační
zařízení kontrolovaných osobách
v případech, kdy je jejich použití nezbytné
pro zabezpečení kontroly.
(1) Povinností kontrolujících
je zjistit při kontrole skutečný stav věci
a jsou povinni jej prokázat doklady.
(2) Kontrolující jsou dále povinni:
a) oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly,
b) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,
c) předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominouli důvody jejich převzetí,
d) řádně ochraňovat zajištěné doklady proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití,
e) pořizovat o výsledcích kontroly kontrolní protokol,
f) zachovávat mlčenlivost
o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli
při výkonu kontroly a nezneužít znalostí
těchto skutečností.
Kontrolujícího může
zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu
tuto povinnost má, nebo z důvodu důležitého
státního zájmu prezident Úřadu.
Tímto ustanovením není dotčena povinnost
oznamovat určité skutečnosti orgánům
příslušným podle zvláštních
předpisů).
(1) Kontrolované osoby jsou povinny
poskytnout součinnost odpovídající
oprávněním kontrolujících uvedených
v § 21 tohoto zákona. Fyzické osoby nemají
povinnost podle § 21 písm. d) tohoto zákona,
jestliže by jejím splněním způsobily
nebezpečí trestního stíhání
sobě nebo osobám blízkým).
(2) Kontrolované osoby jsou povinny
v nezbytném rozsahu odpovídajícím
povaze jejich činnosti a technickému vybavení
poskytnout materiální a technické zabezpečení
pro výkon kontroly.
(1) O kontrole se pořizuje kontrolní
protokol, který obsahuje zejména popis zjištěných
skutečností s uvedením nedostatků
a označení ustanovení právních
předpisů, které byly porušeny.
(2) V kontrolním protokolu se uvádí
označení Úřadu a jména kontrolujících
na kontrole zúčastněných, označení
kontrolované osoby, místo a čas provedení
kontroly, předmět kontroly, skutečný
stav, označení dokladů a ostatních
materiálů, o které se protokol opírá.
Kontrolní protokol podepisují kontrolující,
kteří se kontroly zúčastnili.
(3) Vedoucí skupiny kontrolujících
osobně odpovídá za obsah protokolu.
(1) Povinností kontrolujících
je seznámit kontrolované osoby s obsahem kontrolního
protokolu a předat jim jeho stejnopis.
(2) Seznámení s kontrolním
protokolem a jeho převzetí potvrzují kontrolované
osoby podpisem kontrolního protokolu.
(3) Odmítneli kontrolovaná
osoba seznámit se s kontrolním protokolem nebo toto
seznámení potvrdit, vyznačí se tyto
skutečnosti v kontrolním protokolu.
(1) Proti kontrolnímu protokolu může
kontrolovaná osoba podat námitky vedoucímu
skupiny kontrolujících, a to ve lhůtě
pěti dnů ode dne seznámení s kontrolním
protokolem, nestanovíli kontrolující
lhůtu delší. Námitky je nutno podat
písemně a musí být zdůvodněny.
(2) O námitkách rozhoduje
vedoucí skupiny kontrolujících.
(3) Nebyloli námitkám vyhověno, může se kontrolovaná osoba ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o námitkách odvolat k:
a) příslušnému členu Úřadu, je-li kontrolní protokol podkladem pro kontrolní závěr vypracovaný členem Úřadu,
b) příslušnému senátu Úřadu, je-li kontrolní protokol podkladem pro kontrolní závěr projednávaný tímto senátem Úřadu
c) Kolegiu Úřadu, je-li kontrolní
protokol podkladem pro kontrolní závěr projednávaný
Kolegiem Úřadu.
(4) Jsouli pro to důvody, příslušný
orgán Úřadu nebo člen Úřadu
rozhodnutí o námitkách změní
nebo zruší, jinak odvolání zamítne
a rozhodnutí potvrdí.
(5) Pokud v řízení
o odvolání proti rozhodnutí o námitkách
vyplyne potřeba věc dořešit, příslušný
orgán Úřadu nebo člen Úřadu
rozhodnutí zruší a zajistí došetření
věci.
(6) Proti rozhodnutí příslušného
orgánu Úřadu nebo člena Úřadu
je odvolání nepřípustné.
(1) Fyzické osobě, která
zaviněně způsobila, že kontrolovaná
osoba nesplnila povinnost podle § 24 tohoto zákona,
může Úřad uložit pokutu až
do výše 50 000 Kč.
(2) Pokutu lze uložit i opakovaně,
nebylali povinnost splněna ani ve lhůtě
nově stanovené kontrolujícími. Úhrn
takto uložených pokut nesmí přesáhnout
částku 200 000 Kč.
(3) Pokuty lze uložit do jednoho měsíce
ode dne nesplnění povinnosti.
(4) Pokuty jsou příjmem státního
rozpočtu České republiky.
(5) Pokuty vymáhá Úřad.
(1) Náklady vzniklé Úřadu
v souvislosti s prováděním kontroly nese
Úřad.
(2) Náklady vzniklé v souvislosti
s prováděním kontroly kontrolovaným
osobám nesou tyto osoby s výjimkou nákladů
vzniklých v souvislosti s uplatněním oprávnění
podle ustanovení § 21 písm. g) tohoto zákona.
Tyto náklady jsou nákladem Úřadu.
Za škodu vzniklou kontrolovaným osobám v souvislosti
s prováděním kontroly odpovídá
stát; této odpovědnosti se nemůže
zprostit.
(3) Nárok na náhradu nákladů
podle odstavce 2 je nutno uplatnit u Úřadu nejpozději
do šesti měsíců od jejich vynaložení,
jinak nárok zaniká.
(1) Všechny schválené
kontrolní závěry zveřejňuje
prezident Úřadu ve Věstníku Úřadu;
zasílá je neprodleně Poslanecké sněmovně,
Senátu, vládě a na požádání
ministerstvům.
(2) Úřad poskytuje Poslanecké
sněmovně, Senátu, jejím orgánům
a vládě na požádání kontrolní
protokoly a další podklady pro schválené
kontrolní závěry. Na osoby, které
se s těmito podklady seznámily, se vztahují
přiměřeně ustanovení §
22 odst. 2, písm f) a § 23 tohoto zákona.
(3) Postupu nakládání
s kontrolními závěry podle odstavce 1 a 2
nepodléhají ty kontrolní závěry,
které obsahují skutečnosti, na které
se vztahuje zvláštní zákon3).
Pokud ke zpracování kontrolních závěrů
byly použity kontrolní protokoly, které byly
předány orgánům činným
v trestním řízení, je jejich zveřejnění
možné až po souhlasu příslušného
orgánu.
(4) Způsob nakládání
s kontrolními závěry uvedenými v odstavci
3 určí Kolegium Úřadu.
Pro řízení podle tohoto
kontrolního řádu neplatí, s výjimkou
§ 29 tohoto zákona, správní řád).
(1) Výdaje na činnost Úřadu
se hradí ze státního rozpočtu České
republiky.
(2) Úřad má samostatnou
rozpočtovou kapitolu ve státním rozpočtu
České republiky, tato rozpočtová kapitola
je součástí zákona o státním
rozpočtu České republiky.
(3) Návrh rozpočtu předkládá
prezident Úřadu ke schválení Kolegiu
Úřadu.
(4) Schválený návrh
rozpočtové kapitoly Úřadu Kolegiem
Úřadu předloží prezident Úřadu
Poslanecké sněmovně a zároveň
ministerstvu financí.
(1) Hospodaření s rozpočtovou
kapitolou Úřadu je shodné jako u orgánů
státní správy, pokud tento zákon nestanoví
jinak.
(2) Rozpočtovou kapitolu Úřadu
kontroluje Poslanecká sněmovna nebo její
orgán, který si pro tento účel zřídí.
(3) Závěrečný
účet rozpočtové kapitoly Úřadu
předkládá prezident Úřadu Poslanecké
sněmovně současně se zprávou
o ověření roční účetní
závěrky auditorem.
(4) Závěrečný
účet rozpočtové kapitoly Úřadu
předkládá prezident Úřadu ministerstvu
financí k zapracování spolu se stanoviskem
Poslanecké sněmovny nebo jejího orgánu,
je -li takové stanovisko přijato, do návrhu
státního závěrečného
účtu.
Prezident Úřadu, viceprezident
Úřadu a členové Úřadu
jsou kárně odpovědni za kárné
provinění.
(1) Kárným proviněním
je zaviněné porušení povinností
prezidenta Úřadu, viceprezidenta Úřadu
a člena Úřadu vyplývajících
z tohoto zákona nebo jejich chování, jímž
narušují důstojnost nebo ohrožují
důvěru v nezávislost a nestrannost své
osoby nebo Úřadu.
(2) Jednání uvedené
v odstavci 1 je závažným kárným
proviněním, jestliže vzhledem k povaze porušené
povinnosti, způsobu jednání, míře
zavinění, opakování nebo jiné
přitěžující okolnosti je jeho
škodlivost zvýšena.
Odpovědnost prezidenta Úřadu,
viceprezidenta Úřadu a člena Úřadu
za kárné provinění zaniká,
uplynulli od jeho spáchání jeden rok.
Kárnou odpovědnost zjišťuje
a kárná opatření ukládá
Kárná komora Úřadu.
(1) Kárná komora Úřadu
se skládá z předsedy a dvou členů.
(2) Předsedou Kárné
komory Úřadu je prezident Úřadu. Další
dva členy a jejich náhradníky jmenuje předseda
Nejvyššího soudu z řad soudců tohoto
soudu.
(3) Směřujeli návrh
na zahájení kárného řízení
proti prezidentovi Úřadu, předsedá
Kárné komoře Úřadu viceprezident
Úřadu.
(1) Kárné řízení
zahajuje Kárná komora Úřadu na návrh
prezidenta Úřadu, viceprezidenta Úřadu,
člena Úřadu, poslance nebo orgánů
Poslanecké sněmovny a nebo z vlastního podnětu.
(2) Pro řízení před
Kárnou komorou Úřadu platí kárný
řád.
(1) Řízení před
Kárnou komorou Úřadu je neveřejné.
(2) O jednání před
Kárnou komorou Úřadu se pořizuje protokol.
O zahájení kárného
řízení vyrozumí předseda Kárné
komory Úřadu toho, proti němuž se kárné
řízení vede a poučí ho o jeho
právech.
(1) Kárná komora Úřadu zastaví kárné řízení
a) rezignoval-li ten, proti němuž se řízení vede, na svou funkci,
b) zaniklali odpovědnost za kárné provinění,
c) jestliže pro týž skutek
bylo již zahájeno řízení pro
přestupek nebo zahájeno trestní stíhání
nebo ve věci bylo pravomocně rozhodnuto.
(2) Kárná komora Úřadu
přeruší kárné řízení,
máli za to , že skutečnosti, které
se prezidentu Úřadu, viceprezidentu Úřadu
nebo členu Úřadu kladou za vinu, mají
znaky trestného činu a věc předloží
příslušnému orgánu činnému
v trestním řízení.
(3) Dojdeli Kárná komora
Úřadu k závěru, že se prezident
Úřadu, viceprezident Úřadu nebo člen
Úřadu dopustil kárného provinění,
rozhodne o kárném opatření.
(4) Dojdeli Kárná komora
Úřadu k závěru, že se prezident
Úřadu, viceprezident Úřadu nebo člen
Úřadu kárného provinění
nedopustil nebo mu nelze kárné provinění
prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí.
(1) Rozhodnutí Kárné
komory Úřadu se vyhotoví písemně
a doručí se členu Úřadu, proti
kterému se kárné řízení
vedlo.
(2) Proti rozhodnutí Kárné
komory Úřadu lze podat do patnácti dnů
odvolání k Nejvyššímu soudu. Odvolání
má odkladný účinek.
(1) Za kárné provinění lze uložit některé z těchto kárných opatření
a) napomenutí
b) snížení platu až
o patnáct procent na dobu nejdéle tří
měsíců.
(2) Za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění lze uložit některé z těchto kárných opatření
a) snížení platu o patnáct procent na dobu nejdéle šesti měsíců,
b) návrh na odvolání člena Úřadu z funkce,
c) návrh na odvolání
prezidenta Úřadu nebo viceprezidenta Úřadu
z funkce.
(1) Úřad vydává
Věstník Úřadu, který vychází
pravidelně čtyřikrát ročně.
(2) Věstník Úřadu obsahuje zejména
a) jednací řády Kolegia Úřadu a senátů Úřadu,
b) kárný řád,
c) plán kontrolní činnosti,
d) výroční zprávu,
e) všechny kontrolní závěry,
s výjimkou těch, které obsahují skutečnosti,
na které se vztahuje zvláštní zákon3).
Platy a požitky prezidenta Úřadu
a viceprezidenta Úřadu upravuje zvláštní
zákon).
(1) Platy a požitky členů Úřadu se stanoví takto:
a) měsíční plat činí 15 000 Kč,
b) vedle platu podle písmena a) náleží
paušální náhrada věcných
nákladů spojených s výkonem funkce
v měsíční výši 4 000 Kč.
(2) Plat podle odstavce 1, písm.
a) podléhá dani z příjmů, paušální
náhrada podle odstavce 1, písm. b) dani nepodléhá.
(3) Požitky podle odstavce 1, písm.
a) a b) jsou splatné pozadu za měsíční
období.
(4) Paušální náhrady
za cestovné přísluší členům
Úřadu ve výši 2 000 Kč.
(5) Členům Úřadu
nenáleží po dobu výkonu jejich funkce
cestovní náhrady s výjimkou nákladů
na ubytování a náhrad při zahraničních
služebních cestách.
(6) Nárok na plat podle odstavce
1, písm. a) členům Úřadu vzniká
dnem, kdy byl člen zvolen, a trvá ještě
tři měsíce po skončení výkonu
funkce. Nárok na plat podle odstavce 1 písm. a)
náleží do skončení výkonu
funkce, jestliže Poslanecká sněmovna vyslovila
souhlas s pravomocným rozhodnutím Kárné
komory Úřadu, ve kterém bylo navrženo
odvolání z funkce. Nárok na ostatní
požitky podle odstavce 1, písm. b) a odstavců
4 a 5 náleží ode dne zvolení do skončení
výkonu funkce.
(7) Členům Úřadu
náleží v kalendářním roce,
v němž skutečně vykonáváli
funkci nejméně po dobu devíti měsíců,
další plat, který se rovná měsíčnímu
platu podle odstavce 1, písm. a). Další plat
je splatný spolu s platem za měsíc listopad.
Vznikneli nárok až v prosinci, je další
plat splatný spolu s měsíčním
platem za tento měsíc.
(8) Za dobu, kdy člen Úřadu
dočasně nevykonává funkci, se krátí
jeho požitky podle odstavce 1, písm. a) a b) v poměru
k délce této doby.
(9) Prezident Úřadu, viceprezident
Úřadu a členové Úřadu
jsou účastni zdravotního a nemocenského
pojištění a sociálně zabezpečeni
stejně jako zaměstnanci ve státní
správě.
(10) V době, kdy člen Úřadu
nevykonává funkci pro pracovní neschopnost
nebo karanténu, náleží mu plat podle
odstavce 1, písm. a) nejdéle však po dobu šesti
měsíců. Ženě, která nevykonává
tuto funkci z důvodu mateřské dovolené,
náleží plat podle odstavce 1, písm.
a), nejdéle však po dobu šesti měsíců.
(11) Členům Kárné
komory Úřadu přísluší
paušální náhrada za výkon funkce
v měsíční výši 1 000 Kč.
Na prezidenta Úřadu, viceprezidenta
Úřadu a členy Úřadu se vztahují
ustanovení zákoníku práce, pokud tento
zákon nestanoví jinak.
(1) Kolegium Úřadu se sejde
na svém prvním jednání do 15 dnů
po zvolení alespoň 10 členů Poslaneckou
sněmovnou.
(2) Prezident Úřadu předloží
návrh jednacích řádů Kolegia
Úřadu a senátů Úřadu
na prvním jednání Kolegia Úřadu.
(3) Prezident Úřadu předloží
návrh kárného řádu Kolegiu
Úřadu nejpozději do dvou měsíců
po prvním jednání Kolegia Úřadu.
(1) Zrušuje se ministerstvo státní
kontroly České republiky a Nejvyšší
kontrolní úřad České republiky.
(2) Práva a povinnosti z pracovněprávních
vztahů, majetkových a jiných vztahů
přecházejí z ministerstva státní
kontroly České republiky a z Nejvyššího
kontrolního úřadu České republiky
na Úřad.
(3) Protokoly, kontrolní nálezy
a jiné podklady kontrol zahájených před
účinností tohoto zákona, pokud jsou
s ním v souladu, využije Úřad při
své činnosti.
Zrušují se:
1. ústavní zákon České národní rady č. 481/1991 Sb., kterým se zřizuje Nejvyšší kontrolní úřad České republiky,
2. zákon České národní rady č. 61/1992 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadě České republiky
3. § 2 písm. a), § 5, 6 a 7 zákona České národní rady č. 552/1991 Sb., o státní kontrole,
4. § 1 bod 15. a § 18 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
5. § 6 čl. IV zákona
České národní rady č. 10/1993
Sb., o státním rozpočtu České
republiky na rok 1993, o změně a doplnění
některých zákonů České
národní rady a některých dalších
předpisů.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. července 1993."
II. doporučuje vládě
České republiky a rozpočtovému a kontrolnímu
výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu zabývat
se otázkou absence kontroly hospodaření s
prostředky, které nejsou státním majetkem,
ale jsou vybírány na základě zákona
(např. poplatky za užívání rozhlasových
a televizních přijímačů, pojistné
na všeobecné zdravotní pojištění
atd.), vzhledem k tomu, že Nejvyšší kontrolní
úřad může podle Ústavy kontrolovat
jen hospodaření se státním majetkem,
III. zmocňuje zpravodaje výboru,
aby spolu se zpravodaji ostatních výborů,
které návrh projednaly, vypracovali společnou
zprávu, která bude předložena schůzi
Poslanecké sněmovny Parlamentu.
K bodu 5:
Vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 172/1990 Sb., o vysokých školách
(tisk 191) odůvodnil náměstek ministra školství,
mládeže a tělovýchovy České
republiky prof. RNDr. Libor PÁTÝ.
Zpravodajskou zprávu přednesl
posl. Miroslav NOVOTNÝ, který navrhl přerušení
projednávání tohoto návrhu do doby,
než bude známo stanovisko garančního
výboru.
Po rozpravě výbor přerušil
projednávání tohoto bodu do doby, než
bude známo stanovisko výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu (z 14
přítomných poslanců 11 hlasovalo pro
a 2 proti).
Po odůvodnění náměstka
ministra školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky prof. RNDr. Libora Pátého,
zpravodajské zprávě posl. Miroslava Novotného
a po rozpravě
ústavně právní
výbor
přerušuje projednávání
tohoto bodu do doby, než bude známo stanovisko výboru
pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu.
K bodu 6:
Informaci z organizačního
výboru konaného dne 13. kvěna 1993 podala
členka organizačního výboru posl.
Eva MATOUŠKOVÁ.
K bodu 7:Sdělení
předsedy výboru
Příští schůze
výboru se bude konat v úterý 18. května
1993 hodinu po skončení schůze Poslanecké
sněmovny Parlamentu a projedná vládní
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve znění
pozdějších předpisů (tisk 212),
v této době bude známo stanovisko garančního
zemědělského výboru.