Přítomni: | posl. Marek BENDA, JUDr. Jiří BÍLÝ, ing. Viktor DOBAL, JUDr. František KAČENKA, Petr KOHÁČEK, MUDr. Milena KOLÁŘOVÁ, JUDr. Hana MARVANOVÁ, ing. Ivan MAŠEK, Eva MATOUŠKOVÁ, JUDr. Dalibor MATULKA, JUDr. Jan NAVRÁTIL, ing. Ladislav NEDOROST, JUDr. Libor NOVÁK, Miroslav NOVOTNÝ, JUDr. ing. Pavel PETRŽÍLEK, JUDr. Anna RÖSCHOVÁ, JUDr. Miloslav VÝBORNÝ, JUDr. Jiří VYVADIL |
Omluveni: | 1.2.: posl. JUDr. Anna RÖSCHOVÁ |
3.2.: posl. ing. Ivan MAŠEK, ing. Ladislav NEDOROST, JUDr. Libor NOVÁK, JUDr. ing. Pavel PETRŽÍLEK a JUDr. Jiří VYVADIL | |
po všechny dny: posl. JUDr. Ondřej ZEMINA | |
Hosté: | |
- PhDr. Milan UHDE - předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu | |
- ing. Petr KYNŠTETR, CSc. - vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu | |
- ing. Miloslav VANĚK - náměstek ministra práce a sociálních věcí ČR | |
- dr. BRABEC - Úřad pro legislativu a veřejnou správu ČR |
a další hosté dle prezenčních
listin.
Schůzi výboru v 9.00 hodin
zahájil a řídil předseda ústavně
právního výboru posl. JUDr. Miloslav VÝBORNÝ.
V průběhu jednání schůzi výboru
řídila i místopředsedkyně posl.
JUDr. Anna RÖSCHOVÁ.
Předseda výboru JUDr. Miloslav
Výborný informoval poslance, že ústavně
právnímu výboru byl přikázán
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákonné
opatření předsednictva Federálního
shromáždění č. 366/1992 Sb.,
o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice
Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění
zákona č. 215/1993 Sb. (tisk 1470) s tím,
že jej má Poslanecká sněmovna projednat
v příštím týdnu. Proto se výbor
usnesl, že návrh projedná ve čtvrtek
2.2. v 10.00 hod. (z 10 přítomných poslanců
9 hlasovalo pro a 1 se zdržel).
Schválený pořad schůze:
1. Vládní návrh zásad zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce ústavních činitelů (tisk 1288)
2. Návrh skupiny poslanců na vydání zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (tisk 966)
3. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb. (tisk 1470)
4. Sdělení předsedy
výboru
K bodu 1:
Ústavně právní
výbor se vládním návrhem zásad
zákona o platu a dalších náležitostech
spojených s výkonem funkce ústavních
činitelů (tisk 1288) zabýval již na
své schůzi 28. ledna 1995 a projednal zásady
č. 1 až 4. Poslanci pokračovali v projednávání
návrhu od zásady č. 5.
Na dotazy a připomínky poslanců
reagoval náměstek ministra práce a sociálních
věcí České republiky ing. Miloslav
VANĚK.
Zpravodaj posl. ing. Ivan MAŠEK vždy
seznámil výbor s připomínkami ostatních
výborů k jednotlivým zásadám.
Po podrobné rozpravě výbor
vyslovil souhlasil s tímto návrhem s dalšími
připomínkami k zásadám č. 5,
6, 12 a 22 (z 15 přítomných poslanců
12 hlasovalo pro, 1 proti a 2 se zdrželi).
Za účasti náměstka
ministra práce a sociálních věcí
České republiky ing. Miloslava Vaňka
ústavně právní
výbor
pokračoval v projednávání
vládního návrhu zásad zákona
o platu a dalších náležitostech spojených
s výkonem funkce ústavních činitelů
(tisk 1288) a vyslovil s ním souhlas s těmito dalšími
připomínkami:
k zásadě č. 5
obecně: slovo "bezplatné"nahradit
jinou formulací v tom smyslu, že naturální
požitky jsou hrazené ze státního rozpočtu,
k zásadě č. 6 bodu 1.
v první větě koeficient
1,00 zvýšit na 1,25,
k zásadě č. 6 bodu 1. písm. a)
vypustit,
k zásadě č. 6 bodu 1.
vložit nové písm. d),
které zní: "předsedy poslaneckého
klubu o 0,60",
k zásadě č. 6 bodu 11.
slova "Předsedovi výboru
komor Parlamentu Poslanecké sněmovny dále
náleží" nahradit slovy "Poslanci
dále náleží",
k zásadě č. 12
stanovit doživotní rentu pro
prezidenta republiky,
zásada č. 12 bodu 6. zní:
"Bezplatné užívání
nemovitostí tvořících sídlo
prezidenta."
k zásadě č. 22
Platová základna od účinnosti
do konce roku 1995 činí 80 %, v roce 1996 pak 100
%.
K bodu 2:
Výbor pokračoval v projednání
návrhu skupiny poslanců na vydání
zákona o jednacím řádu Poslanecké
sněmovny (tisk 966).
Návrh výbor projednal až
do § 87 v Nové Pace (předtím ve Šlovicích).
Předseda výboru dr. Výborný
navrhl způsob projednávání, a to že
podkladem pro jednání bude materiál "neověřený
záznam jednání ústavně právního
výboru v Nové Pace ve dnech 19. a 20. října
1994" a dále návrh skupiny poslanců
na vydání zákona o jednacím řádu
Poslanecké sněmovny (tisk 966) se zapracovanými
stanovisky výborů podle jejich usnesení na
schůzích výborů v červnu a
říjnu 1994, včetně návrhu úprav,
které zpracoval legislativní odbor podle připomínek
ústavně právního výboru (tzv.
materiál "Nová Paka").
Jednání výboru byl
přítomen předseda Poslanecké sněmovny
PhDr. Milan Uhde.
Výbor se vrátil k § 41
odst. 1, jehož jednání přerušil.
Po rozpravě se výbor dohodl, že není
třeba zvlášť upravit účast
dalších osob ve schůzi výboru.
Dále posl. Koháček předložil výboru v souvislosti s § 38 odst. 2 (ve znění materiálu ze záznamu z Nové Paky) některé orientační okruhy problémů, které je třeba vyjasnit, aby legislativní odbor mohl toto zadání zpracovat
1. Program schůze v průběhu jednání výboru může být doplňován pouze v případě, pokud se tak usnesou nejméně tři pětiny všech poslanců výboru (z 11 přítomných 11 hlasovalo pro)
2. Časové začátky jednotlivých bodů programu se nemohou měnit, pokud tři pětiny poslanců výboru se neusnesou jinak (z 11 přítomných 9 hlasovalo pro)
3. Program příští
schůze se schvaluje na stávající schůzi;
je to povinný bod i časově (z 11 přítomných
9 hlasovalo pro)
k dosavadnímu § 52
obecně - předseda Uhde
z hlediska lingvistiky potvrdil správnost obou výrazů
"usnášet na" (stanovisku) a "usnášet
o" (tématu)
k dosavadnímu § 72
Legislativně vyjádřit
tak, že návrh na usnesení musí poslanec
obdržet 24 hod. před hlasováním o něm
(z 12 přítomných 8 hlasovalo pro)
k dosavadním § 87, 88, 89
Legislativně upravit tak, že
návrh zákona se bude předkládat předsedovi
PS, který jej nebude postupovat organizačnímu
výboru. V souvislosti s tím byl revokován
§ 87 odst. 1 a 2 (znění přijaté
v Nové Pace) (z 12 přítomných 9 hlasovalo
pro)
dosavadní § 90 zní:
(1) Po vyjádření vlády k návrhu zákona, nebo nevyjádří-li se vláda k takovému návrhu do 30 dnů od doručení žádosti, doporučí organizační výbor do 15 dnů předsedovi Sněmovny zařadit předložený návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo, do návrhu pořadu schůze Sněmovny. Současně navrhne kterému výboru, popřípadě výborům, má být návrh přikázán a určí zpravodaje pro prvé čtení.
(2) Předseda Sněmovny s přihlédnutím k doporučení organizačního výboru rozhodne o zařazení návrhu zákona do návrhu pořadu nejbližší schůze Sněmovny.
(3) Nesplní-li organizační
výbor včas povinnosti uvedené v odstavci
1 zařadí předseda návrh zákona
do návrhu pořadu schůze Sněmovny bez
doporučení organizačního výboru,
určí zpravodaje pro prvé čtení
a navrhne přikázání návrhu
zákona k projednání výboru, popřípadě
výborům.",
legislativně upravit, aby bylo
vyjádřeno, že se rozesílá jen
takové stanovisko vlády, které bylo doručeno
v ústavní lhůtě (z 13 přítomných
7 hlasovalo pro)
k dosavadnímu § 92 odst. 1, 2 a 3
legislativně upravit podle logického
postupu v prvním čtení, a to vystoupení
navrhovatele, zpravodaje, obecná rozprava, hlasování
o zamítnutí či dopracování,
návrh na přikázání, hlasování
o přikázání (z 12 přítomných
10 hlasovalo pro)
k dosavadnímu § 93 odst. 2
vypustit poslední větu "Návrh na prodloužení lhůty nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 20 poslanců.", (z 12 přítomných 11 hlasovalo pro)
- 1. věta - přerušeno
jednání
dosavadní § 94 odst. 1 zní:
"(1) Výbor, popřípadě
výbory, jimž byl návrh zákona přikázán,
předloží po jeho projednání (§
93 odst. 1 a 2) předsedovi Sněmovny usnesení,
v němž zejména doporučí Sněmovně,
zda má návrh zákona schválit či
nikoliv. Doporučí-li v usnesení změny
nebo doplňky návrhu zákona, přesně
je formuluje. Nejméně pětinová menšina
výboru může předložit předsedovi
Sněmovny oponentní zprávu, která má
obdobné náležitosti jako usnesení výboru.",
dosavadní § 95 odst. 2 zní:
"(2) O návrhu zákona
se koná obecná rozprava. Po obecné rozpravě
může Sněmovna vrátit návrh zákona
výboru k novému projednání nebo rozhodnout,
že návrh zákona zamítá.",
dosavadní § 96 zní:
(1) Nerozhodla-li Sněmovna podle § 95 odst. 2, že se návrh zákona zamítá nebo vrací výboru k novému projednání, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná. Sněmovna se v ní může usnést, že projedná některá ustanovení návrhu zákona odděleně. Během podrobné rozpravy se předkládají k návrhu zákona pozměňovací, popřípadě jiné návrhy.
(2) Pozměňovací návrhy, popřípadě jiné návrhy, se dají vytisknout a předseda Sněmovny je zašle neprodleně všem poslancům.
(3) I po podrobné rozpravě
může Sněmovna vrátit návrh zákona
výboru k novému projednání nebo rozhodnout,
že návrh zákona zamítá.",
dosavadní § 97 odst. 2 a 3 znějí:
"(2) Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze pouze navrhnout opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení.
(3) Na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Po jejich přijetí a odmítnutí se usnese, zda s návrhem zákona jako celkem vyslovuje souhlas nebo zda jej zamítá.",
legislativně upravit poslední
větu tak, aby nevznikaly pochybnosti
(z 12 přítomných 8 hlasovalo pro)
za dosavadní § 97 vložit
nový § 97a tohoto znění:
(1) Požádá-li vláda, aby Sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení proto, že s takovou žádostí spojila žádost o vyslovení důvěry, navrhne organizační výbor Sněmovně, aby rozhodla o časovém postupu pro projednání takového zákona; lhůty stanovené v § 91, § 93 odst. 1 a 2, § 94 odst. 2 a § 97 odst. 1 nelze přitom zkrátit nad míru stanovenou zákonem.
(2) Sněmovna rozhodne o návrhu podle odstavce 1 v prvém čtení návrhu zákona po jeho uvedení navrhovatelem (§ 92 odst. 1).",
- jazykově ověřit - "zkrátit nad míru" - "zkrátit pod míru"
- upravit tak, aby závorka v odst.
2 byla odstraněna,
k dosavadnímu § 98
název zní: "Účast
Senátu a prezidenta republiky v zákonodárném
procesu",
k dosavadnímu § 100
jednání přerušeno,
k dosavadnímu § 101
obecně: zavést legislativní
zkratku "oponentní zpráva", a to na prvním
místě návrhu zákona, kde se o takové
zprávě hovoří,
(z 12 přítomných 9 hlasovalo pro)
k dosavadnímu § 105 odst. 2
druhou větu vypustit,
dosavadní § 106 zní:
(1) Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu lze zahájit nejdříve 48 hodin po doručení pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů, poslancům.
(2) Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze pouze navrhnout opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení.
(3) Na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích. Po jejich přijetí a odmítnutí se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu jako celkem vyslovuje souhlas nebo zda jej zamítá.",
- s tím, že u odst. 3 bude
druhá věta upravena jako v § 97 odst. 3
dosavadní § 107 odst. 1 zní:
"(1) Zákony se uvádějí
větou: "Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:".",
k dosavadnímu § 107 odst. 2
vypustit,
ponechat a legislativně vyjádřit
postup, kdy prezident nepodepíše zákon, tzn.,
kdy se vyhlašuje zákon jen s podpisy předsedy
Sněmovny a předsedy vlády,
(z 11 přítomných 9 hlasovalo pro)
k dosavadnímu § 108
- promítnout "odstoupení od smlouvy" do návrhu (z 11 přítomných 9 hlasovalo pro)
- vyjasnit "čtení"
u mezinárodních smluv
(ze 13 přítomných 13 hlasovalo pro)
k dosavadnímu § 110
přerušeno (ve znění
ÚPV)
k části šestnácté
legislativně přepracovat a upravit, že poslanec může podávat
- interpelace ústní (dnešní "otázky"), na které se odpovídá hned nebo písemně do 30 dnů (§ 111a a násl. návrhu posl. Koháčka)
- interpelace písemné (§ 110 a násl. návrhu "Nová Paka")
- tzn. úpravu obsaženou v
§ 111a a násl. (návrh posl. Koháčka)
předsunout před problematiku upravenou § 110
a násl. (návrh "Nová Paka")
k dosavadnímu § 111 odst. 2 - Nová Paka
legislativně upravit
- bude se hlasovat o tom, že se všechny nesouhlasné odpovědi zařadí jako jeden bod schůze, (ze 14 přítomných 14 hlasovalo pro)
- že se rozprava koná nejen
o odpovědi na interpelaci, ale i o interpelaci samotné,
(ze 14 přítomných 11 hlasovalo pro)
k dosavadnímu § 111 odst. 3
legislativně vyjádřit,
že projednávání odpovědi na interpelaci
se anuluje není-li příslušný
poslanec přítomen
(ze 14 přítomných 8 hlasovalo pro)
k dosavadnímu § 111 odst. 4
vypustit, (ze 14 přítomných
7 hlasovalo pro)
za dosavadní § 111 vložit
nové § 111a a 111b těchto znění:
(návrh posl. Koháčka)
Otázky položené předsedovi vlády na schůzi Sněmovny
(1) Na pořad schůze Sněmovny se ve čtvrtek jednacího dne od 16 do 17 hodin vždy zařadí otázky poslanců položené předsedovi vlády. Pokud není doprojednán předchozí bod pořadu schůze, jeho projednávání se přeruší.
(2) Poslanec může v době, uvedené v odstavci 1, položit předsedovi vlády otázku. Její přednesení nesmí trvat déle než dvě minuty.
(3) Předseda vlády odpoví na otázku ihned po jejím přednesení. Není-li možné odpovědět na otázku ihned, odpoví předseda vlády poslanci písemně do 30 dnů.
legislativně vyjádřit, že pořadí poslanců pokládajícíh otázku bude určeno losem
(4) Po odpovědi předsedy vlády může tázající se poslanec položit doplňující otázku, na níž předseda vlády bezprostředně odpoví. Její přednesení nesmí trvat déle než jednu minutu.
legislativně vyjádřit, aby režim odpovědi na doplňující otázku byl stejný jako u odpovědi na základní otázku
(5) Poslední otázka může být položena nejpozději v 16.50 hodin. Poslední odpověď předsedy vlády může přesáhnout 17. hodinu.
legislativně vyjádřit, že i po 17. hodině může poslanec položit doplňující otázku (z 12 přítomných 9 hlasovalo pro)
(6) Otázky poslanců, které nebylo možno z časových důvodů přednést, se anulují.
problematiku odst. 6 spojit s odst. 3
(7) Není-li ze závažných důvodů možné, aby v uvedenou dobu byl předseda vlády přítomen, rozhodne Sněmovna na návrh předsedy Sněmovny a bez rozpravy o jiném termínu.
(8) V mimořádných případech může Sněmovna na návrh předsedy Sněmovny bez rozpravy rozhodnout o vypuštění otázek položených předsedovi vlády z pořadu schůze.
legislativně vyjádřit
do § 56 odst. 4 smysl uvedený v § 111a odst,
7 (nekoná-li se schůze ve čtvrtek)
Otázky položené členům vlády na schůzi Sněmovny
(1) Na pořad schůze Sněmovny se ve čtvrtek jednacího dne od 17 do 18.30 hodin vždy zařadí otázky poslanců položené členům vlády.
(2) Poslanec může v době,uvedené v odstavci 1, položit kterémukoliv přítomnému členu vlády otázku ve věcech jeho působnosti. Její přednesení nesmí trvat délež než dvě minuty.
(3) Dotázaný člen vlády odpoví na otázku ihned po jejím přednesení. Není-li možné odpovědět na otázku ihned, odpoví dotázaný člen vlády poslanci písemně do 30 dnů.
(4) Po odpovědi člena vlády může tázající se poslanec položit doplňující otázku, na níž člen vlády bezprostředně odpoví. Její přednesení nesmí trvat déle než jednu minutu.
(5) Poslední otázka může být položena nejpozději v 18.20 hodin.
(6) Otázky poslanců, které nebylo možno z časových důvodů přednést, se anulují.
(7) Není-li ze závažných důvodů možné, aby v uvedenou dobu byl člen vlády přítomen, rozhodne Sněmovna na návrh předsedy Sněmovny a bez rozpravy o jiném termínu.
(8) V mimořádných případech může Sněmovna na návrh předsedy Sněmovny bez rozpravy rozhodnout o vypuštění otázek položených členu vlády z pořadu schůze.",
promítnout všechny návrhy
přednesené u § 111a do 111b
Výbor pokračoval v projednání
návrhu zákona o jednacím řádu,
a to částí sedmnáctou (§ 113
a násl). Výbor se usnesl, že legislativní
odbor by náměty vznesené ve výboru
k některým ustanovením měl zpracovat
do paragrafovaného znění do úterý
14.2. (z 10 přítomných 6 hlasovalo pro).
Část devatenáctá
- Kancelář sněmovny - byla projednávána
za přítomnosti vedoucího Kanceláře
Poslanecké sněmovny ing. Petra Kynštetra, CSc.
Orientační hlasování:
- aby organizační řád Kanceláře Poslanecké sněmovny byl vydán formou přílohy zákona o jednacím řádu (nikdo nebyl pro)
- aby organizační řád Kanceláře Poslanecké sněmovny vydával na návrh kancléře organizačním výbor (z 12 přítomných 7 hlasovalo pro)
- aby platový řád Kanceláře
Poslanecké sněmovny vydával na návrh
kancléře rozpočtový výbor (z
12 přítomných 7 hlasovalo pro).
dosavadní § 117 zní:
(1) Kancelář sněmovny plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Sněmovny, jejích orgánů a funkcionářů, poslanců a poslaneckých klubů.
(2) Kancelář sněmovny je rozpočtovou organizací, která při plnění svých úkolů spravuje rozpočet Sněmovny a v hospodářských, pracovněprávních a dalších vztazích je oprávněna jednat, nabývat práv a zavazovat se.
(3) V čele Kanceláře sněmovny stojí kancléř, který odpovívá předsedovi Sněmovny za její činnost.
(4) Podrobnosti o organizaci a úkolech
Kanceláře sněmovny upravuje Organizační
řád Kanceláře Poslanecké sněmovny,
který vydá na návrh kancléře
organizační výbor.", (z 12 přítomných
7 hlasovalo pro)
k dosavadnímu § 118
vypustit,
dosavadní § 119 zní:
(1) Zaměstnanci Kanceláře
sněmovny jsou ke Kanceláři sněmovny
v pracovněprávním vztahu, jímž
je pracovní poměr, popřípadě
výjimečně též některá
z dohod o pracích konaných mimo pracovní
poměr. Jejich pracovněprávní vztahy
se řídí zákoníkem práce
a ostatními pracovněprávními předpisy,
pokud z dalších ustanovení tohoto zákona
nevyplývá něco jiného.
(2) Zvláštní úprava některých pracovněprávních vztahů zaměstnanců Kanceláře Poslanecké sněmovny je stanovena v příloze č. 4 tohoto zákna, Jejich plat a odměna za pracovní pohotovost se řídí zvláštním zákonemx) a Platovým řádem Kanceláře Poslanecké sněmovny. Platový řád Kanceláře Poslanecké sněmovny vydá na návrh kancléře rozpočtový výbor. (Toto ustanovení bylo později revokováno.)
(3) Kancléře jmenuje a odvolává
předseda Sněmovny po schválení návrhu
předsedy Sněmovny organizačním výborem.
Ostatní zaměstnance Kanceláře sněmovny
přijímá do pracovní poměru
kancléř.", (z 12 přítomných
7 hlasovalo pro)
odkaz x) pod čarou zní: "x)
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně
za pracovní pohotovost v rozpočtových a v
některých dalších organizacích
a orgánech, ve znění pozdějších
předpisů.",
Po projednání § 119 bylo
jednání přerušeno.
K bodu 3:
Vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákonné
opatření předsednictva Federálního
shromáždění č. 366/1992 Sb.,
o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice
Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění
zákona č. 215/1993 Sb. (tisk 1470) odůvodnil
zástupce Úřadu pro legislativu a veřejnou
správu České republiky dr. BRABEC.
Zpravodajskou zprávu přednesl
posl. JUDr. Miloslav VÝBORNÝ.
V obecné rozpravě byla velmi
podrobně diskutována otázka vyhlašování
zákona, vzhledem k tomu, že zákon by neměl
být hned vyhlášen po schválení,
ale až po určitých opatřeních.
Výbor přerušil jednání
o tomto bodu do pátku 3.2. do 10.00 hod. (z 10 přítomných
9 hlasovalo pro).
Pokračování bodu
2:
Výbor pokračoval v projednávání
návrhu skupiny poslanců na vydání
zákona o jednacím řádu Poslanecké
sněmovny (tisk 966), a to části dvacátou
první.
Výbor přerušil své
jednání v 19.10 hod. projednáním přílohy
1 čl. 6.
dosavadní § 121 zní:
(1) Písemné podklady pro jednání Sněmovny (sněmovní tisky) a Těsnopisecké zprávy o schůzích Sněmovny s uvedeních všech vystoupení, přijatých usnesení a výsledků hlasování, jsou sněmovními publikacemi.
(2) Sněmovní publikace jsou veřejné; lze do nich nahlédnout a pořizovat jejich opisy a výpisy z nich v Kanceláři sněmovny.
(3) Poslanci dostávají všechny sněmovní publikace a písemné výstupy ze schůzí orgánů Sněmovny, jichž jsou členy.",
vložit nový odstavec - legislativně
vyjádřit - na žádost poslance je možno
mu poskytnout sněmovní publikace místo písemné
formy ve formě počítačové (z
12 přítomných 11 hlasovalo pro)
k dosavadnímu § 122
- orientační hlasování - pnechat v uvedeném znění (ze 13 přítomných 8 hlasovalo pro)
- legislativně zpracovat tezi,
že by nemohl být projednáván návrh,
jestliže poslanec ztratil mandát; ostatní návrhy
by se však projednávaly
k dosavadnímu § 124
legislativně vyjádřit
tak, aby se toto ustanovení vztahovalo i na poslanecké
kluby, (z 12 přítomných
11 hlasovalo pro),
za dosavadní § 126 vložit
nové § 126a a 126b těchto znění:
Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje takto:
"V § 5 se za slovo "aspirantů,"
vkládají slova "zaměstnanců Kanceláře
Poslanecké sněmovny".".
Zákon ČNR č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona ČNR č. 267/1991 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb. a zákona č. 331/1993 Sb., se mění takto:
"Část pátá
včetně nadpisu se vypouští.".",
k příloze č. 1
k čl. 5 odst. 4
- slova "nejméně 5 dnů" nahradit slovy "nejméně 3 dny",
- druhou větu vypustit,
(z 10 přítomných 9
hlasovalo pro)
k čl. 5 odst. 8
legislativně vyjádřit
tak, že důkaz výpovědí svědka
je vždy ústní
(z 10 přítomných 10 hlasovalo pro).
k čl. 5 odst. 12
"se zastupitelstvy"
Výbor pokračoval v projednávání
návrhu skupiny poslanců na vydání
zákona o jednacím řádu Poslanecké
sněmovny (tisk 966), a to v příloze 1 čl.
7 a násl.
k čl. 16 odst. 1 a k názvu
legislativně upravit tak, aby
mohl být vyslýchán i nositel státního
tajemství (i pokud se týká státního
zájmu) - nebude vázáno na běžný
postup zprošťování povinnosti zachování
státního tajemství
(z 11 přítomných 11 hlasovalo pro)
k čl. 22 odst. 2
legislativně upravit (v souvislosti
s připomínkou k čl. 16 odst. 1 přílohy
1)
k čl. 28 odst. 2
vypustit slovo "předseda"
(z 10 přítomných 8 hlasovalo pro),
k příloze č. 2
obecně
do volebního řádu
legislativně zapracovat způsob volby veřejnoprávních
institucí, jejichž členy volí Poslanecká
sněmovna (tajná i veřejná volba) vč.
možnosti hlasovat hlasovacím zařízením
vložit nový čl. 2
tohoto znění:
Volba prezidenta republiky tajným hlasováním
1. Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor1) tajným hlasováním.
2. Navrhovat kandidáta na úřad prezidenta republiky je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.
3. Společnou schůzi komor Parlamentu svolává a volbu prezidenta řídí předseda Sněmovny.
4. Návrhy kandidátů na úřad prezidenta republiky se předkládají společné volební komisi nejpozději 48 hodin přede dnem volby.
5. Volba se koná nejvýše ve třech kolech.
6. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině poslanců a zákonem stanovenému počtu senátorů.
7. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje společná volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Sněmovny a parafovány dvěma oveřovateli společné volební komise.
8. Jména kandidátů jsou na hlasovacím lístku uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. Pod pořadovými čísly kandidátů je uvedeno "Z - zdržuji se hlasování".
9. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; poslanci a senátoři vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.
10. V místnosti, kde se sčtítají hlasy, jsou přítomni pouze členové společné volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.
11. Poslanec a senátor volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří
a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů a písmeno "Z" přeškrtne takto X;
b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů a přeškrtnutím písmena "Z" takto X.
12. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném, než vydaném tiskopise, a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v předchozím bodu tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.
13. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní společná volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.
14. V prvém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů.
15. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů, koná se do 14 dnů druhé kolo volby.
16. Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů, postupují všichni takoví kandidáti.
17. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
18. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do 14 dnů třetí kolo volby.
19. Do třetího kola postupuje kandidát, který získal ve druhém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů, postupují všichni takoví kandidáti.
20. Ve třetím kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
21. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.
22. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové společné volební komise. V zápise o hlasování se uvede:
a) počet vydaných hlasovacích lístků,
b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,
c) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,
d) počet platných hlasů odevzdaných proti navrženým kandidátům.
23. Výsledky hlasování
každého kola volby oznámí, v souladu
s předchozím bodem, společné schůzi
obou komor Parlamentu, předseda Sněmovny.
Volba prezidenta republiky veřejným hlasováním
24. Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor1) veřejným hlasováním.
25. Navrhovat kandidáta na úřad prezidenta republiky je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.
26. Společnou schůzi komor Parlamentu svolává a volbu prezidenta řídí předseda Sněmovny.
27. Návrhy kandidátů na úřad prezidenta republiky se předkládají společné volební komisi nejpozději 48 hodin přede dnem volby.
28. Volba se koná nejvýše ve třech kolech.
29. Splečná volební komise předloží společné schůzi Sněmovny a Senátu jména a příjmení kandidátů na úřad prezidenta republiky v abecedním pořadí.
30. Předseda Sněmovny dá hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech.
31. Při hlasování sčítají hlasy skrutátoři, s nimiž vyslovila před zahájením hlasování souhlas Sněmovna i Senát.
32. V prvém kole je zvolen kandidát,
který získal nadpoloviční většinu
hlasů všech poslanců a nadpoloviční
většinu hlasů všech senátorů.
33. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů, koná se do 14 dnů druhé kolo volby.
34. Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů, postupují všichni takoví kandidáti.
35. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
36. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do 14 dnů třetí kolo volby.
37. Do třetího kola postupuje kandidát, který získal ve druhém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů, postupují všichni takoví kandidáti.
38. Ve třetím kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
39. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.
40. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové společné volební komise. V zápise o hlasování se uvede:
a) počet hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,
b) počet hlasů odevzdaných proti navrženým kandidátům.
41. Výsledky hlasování
každého kola volby oznámí, v souladu
s předchozím bodem, společné schůzi
obou komor Parlamentu, předseda Sněmovny.".
odkaz 1) pod čarou zní: "1)
Čl. 54 odst. 2 ústavního zákona ČNR
č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.",
dosavadní články 2
až 6 se označí jako články 3
až 7,
k dosavadnímu čl. 4 bodu 1.
slovo "navržené" nahradit
slovem "předložené" (z 11 přítomných
9 hlasovalo pro),
k dosavadnímu čl. 4 bodu 23.
dopracovat,
(z 10 přítomných 8 hlasovalo pro)
k dosavadnímu čl. 5
volbu předsedy výboru dopracovat
podle doporučení ÚPV z 19.-21.10.1994, a
to i do návrhu zákona (předseda má
být volen Poslaneckou sněmovnou)
(z 11 přítomných 7 hlasovalo pro)
k dosavadnímu čl. 6 bodu 3.
vypustit (z 11 přítomných
7 hlasovalo pro),
k příloze č. 3
vypustit,
k příloze č. 4
vypustit,
upravit paragrafované znění tak, že pracovně právní vztahy Kanceláře Poslanecké sněmovny nemají žádné výjimky
v souvislosti s tím byl revokován dosavadní § 119 odst. 2 - platový řád pro Kancelář Poslanecké sněmovny by neměl být vydáván a měl by se na pracovníky vztahovat zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů
legislativně připravit ve variantách:
- zvláštní platový řád a pracovně právní vztahy,
- režim podle zákona č.
143/1992 Sb. o platu a odměně za pracovní
pohotovost v rozpočtových a některých
dalších organizacích a orgánech, ve
znění pozdějších předpisů
k příloze č. 5
vypustit,
Pokračování bodu
3:
Výbor se vrátil k projednávání
vládního návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákonné
opatření předsednictva Federálního
shromáždění č. 366/1992 Sb.,
o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice
Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění
zákona č. 215/1993 Sb. (tisk 1470).
Předseda výboru dr. Výborný
informoval svém neformálním jednání
s ústavními experty na jednání Legislativní
rady vlády ČR ohledně vyhlášení
zákona ve Sbírce zákonů a doporučil
doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu,
aby vyslovila souhlas s návrhem (ze 11 přítomných
7 hlasovalo pro, 1 proti a 3 se zdrželi).
Po odůvodnění zástupce
Úřadu pro legislativu a veřejnou správu
České republiky dr. Brabce, zpravodajské
zprávě posl. JUDr. Miloslava Výborného
a po rozpravě
ústavně právní
výbor
I. doporučuje Poslanecké
sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s návrhem,
II. zmocňuje zpravodaje výboru,
aby spolu se zpravodaji ostatních výborů,
které návrh projednaly, vypracovali společnou
zprávu, která bude předložena schůzi
Poslanecké sněmovny Parlamentu.
K bodu 4:Sdělení
předsedy výboru
1. Organizační výbor 26.1. přikázal ÚPV další návrhy zákonů k projednání - určit zpravodaje
- 1444 - státní sociální podpora - zprav. posl. Kolářová
- 1445 - zásady státních svátků (Tollner) - zprav. posl. Matoušková
- koncepce, rodinně právní vztahy (ÚPV garantem) - zprav. posl. Röschová
- 1456 - zásady novely Ústavy (Navrátil) - zprav. Výborný
- 1471 - zákon, kterým se mění některé zák. v souvislosti s přijetím zákona o státní soc. podpoře - zprav. posl. Kolářová
- 1475 - ocenění národního boje za osvobození (Janeček) - zprav. posl. Dobal
- 1474 - novela Vojenského obranného zpravodajství - zprav. posl. Mašek
- novela zák.opatření
k Jugoslávii - zkráceno na 10 dnů - zprav.
posl. Výborný
2. Schválený plán kontrolní
činnosti NKÚ na rok 1995 je k nahlédnutí
v sekretariátu rozpočtového výboru.
3. Poslanci byli seznámeni s Věstníkem
Ministerstva hospodářství částka
1-2.
4. Poslanci byli seznámeni s dopisem
prof. J. Chytila z USA, který se týká restitucí
(čj. 50/95-ÚPV).
5. Poslanci byli seznámeni s dopisem
prof. V. Smazala z Prahy 5, který se týká
vyšetřování činnosti BIS (čj.
61/95-ÚPV).
6. Poslanci byli seznámeni s dopisem
doc. Radima Valenčíka, CSc., z Prahy 1, který
se týká žaloby na Ladisla Froňka, šéfredaktora
Špíglu (čj. 31/95-ÚPV).
7. Poslanci byli seznámeni s dopisem
předsedy odborového svazu zdravotnictví a
sociální péše RNDr. Jiřího
Schlangera, který se týká návrhu zákona
o působnosti Státního úřadu
pro jadernou bezpečnost (čj. 47/95-ÚPV).
8. Poslanci byli seznámeni s dopisem
pana Pavla Štěpaníka z Veselíčka
u Lipníka nad Bečvou, který se zákona
výkonu volebního práva (čj. 44/95-ÚPV).
9. Poslanci byli seznámeni s dopisem
dr. F. Kubce z Opavy, který se týká zákona
o občanských průkazech (čj. 49/95-ÚPV).
10. Poslanci byli seznámeni s dopisem
pana Aloise J. Šálka z Břeclavi, který
se týká soudů (čj. 37/95-ÚPV).
11. Poslanci byli seznámeni s dopisem
pana F. E. Pivce z Prahy 4, který se týká
vztahů se Slovenskem (čj. 38/95-ÚPV).
12. Poslanci byli seznámeni s dopisem
pana Miroslava Černého z Liberce, který se
týká změny ústavy (čj. 45/95-ÚPV).
13. Poslanci byli seznámeni s peticí
občanů města Frýdku-Místku
a přilehlého okolí za znovuzavedení
trestu smrti za hrdelní trestné činy (čj.
42/95-ÚPV).