Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Schůzi výboru v 10.00 hodin zahájil a řídil předseda ústavně právního výboru posl. JUDr. Miloslav VÝBORNÝ. V průběhu jednání schůzi řídila i místopředsedkyně výboru posl. JUDr. Anna RÖSCHOVÁ.

Schválený pořad schůze:

1. Seminář pro legislativu, konaném 19. až 30. června 1995 v New Orleansu, USA

2. Návrh skupiny poslanců na vydání zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (tisk 966)

3. Sdělení předsedy výboru

K bodu 1:

Předseda výboru informoval poslance, že v listopadu 1994 se přihlásilo 16 členů ÚPV na seminář pro legislativu, který se má konat ve dnech 19.-30. června 1995 v New Orleansu, USA. Zahraniční odbor vyhotovil přibližnou kalkulaci nákladů na jednoho účastníka tohoto semináře, která činí cca téměř 160 tis. Kč (stravné 9.080 Kč, ubytování 43.428 Kč, kapesné 3.632 Kč, letenka 26.000 Kč, poplatek za seminář 75.000 Kč). Nedávno přišel dopis od výkonného ředitele z New Orleansu se žádostí o nahlášení jmen účastníků.

Výbor se usnesl doporučit poslance ing. Viktora Dobala a Miroslava Novotného k účasti na semináři pro legislativu, konaném ve dnech 19. až 30. června 1995 v New Orleansu, USA. Zároveň požádal zahraniční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu o projednání tohoto usnesení (z 10 přítomných 8 hlasovalo pro a 2 se zdrželi).

Po úvodním slově předsedy výboru posl. JUDr. Miloslava Výborného

ústavně právní výbor

I. se usnesl doporučit poslance

ing. Viktora Dobala a

Miroslava Novotného

k účasti na semináři pro legislativu, konaném ve dnech 19. až 30. června 1995 v New Orleansu, USA (kopie dopisu výkonného ředitele z New Orleansu je přílohou tohoto usnesení),

II. žádá zahraniční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu o projednání tohoto usnesení.

K bodu 2:

Výbor pokračoval v projednávání návrhu skupiny poslanců na vydání zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (tisk 966). Poslancům byl již minulý týden rozdán záznam z jednání výboru o tomto návrhu ve dnech 1. až 3. února 1995. V úterý 14. února byl dále rozdán materiál zpracovaný legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny "Návrh poslance J. Kasala a dalších na vydání zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (tisk 966) ve znění připomínek ústavně právního výboru - Praha 14. února 1995", který byl podkladem pro jednání výboru.

Předseda výboru a zpravodaj JUDr. Miloslav VÝBORNÝ k tisku 966 uvedl, že výbor by se měl zabývat návrhy předloženými legislativním odborem; do středy 15.2. by měl legislativní odbor zpracovat úplné znění návrhu jednacího řádu jak vyplyne ze znění přijatých ústavně právním výborem; výbor by měl ve středu 15.2. projít celý návrh zákona (předložený legislativním odborem) a zaměřit se zejména na odstranění legislativně technických chyb; ve čtvrtek ráno 16.2. legislativní odbor předloží souhrn případných připomínek k legislativně technickému "tvaru" materiálu - návrhu jednacího řádu.

Poté výbor přijal tyto připomínky:

dosavadní § 38 zní:

(1) Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda. Je-li předseda výboru nepřítomen svolávají a řídí schůze výboru ve stanoveném pořadí místopředsedové. Jsou-li předseda i místopředsedové nepřítomni, svolá a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím výbor nebo předseda pověří.

(2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, stanoví-li to Sněmovna nebo požádá-li o to předseda Sněmovny anebo alespoň dvě pětiny všech členů výboru. V takovém případě svolá schůzi výboru ve lhůtě stanovené Sněmovnou nebo do 15 dnů od žádosti předsedy Sněmovny anebo poslanců. V ostatních případech svolává schůze výboru na dny, které jsou určeny jako jednací dny výborů, pokud se výbor nadpoloviční většinou všech svých členů neusnese jinak.

(3) Předseda výboru navrhuje pořad jednání výboru a dobu a způsob projednávání jeho jednotlivých bodů. Výbor rozhodne, na který jednací den a hodinu schůze výboru se vždy zařadí bod "Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru".

(4) Člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu jednání. Pro přijetí návrhu na doplnění pořadu jednání a na změnu doby stanovené pro projednávání jeho jednotlivých bodů je třeba, aby s ním vyslovily souhlas alespoň tři pětiny všech členů výboru. Pro přijetí návrhu na vypuštění schváleného bodu pořadu nebo jeho části stačí souhlas nadpoloviční většiny přitomných členů výboru."

dosavadní § 42 odst. 2 zní:

"(2) Menšina výboru, kterou tvoří alespoň pětina všech členů výboru, může určit pro jednání výboru svého zpravodaje, který podá výboru oponentní zprávu menšiny výboru (dále jen "oponentní zpráva") a může ji předložit Sněmovně společně s usnesením výboru".

dosavadní § 56 odst. 4 zní:

"(4) Sněmovna stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu. Na pořad schůze se vždy zařadí bod odpovědi na písemné interpelace. Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny čtvrtek, zařadí se na tento den bod ústní interpelace. Nejedná-li Sněmovna ve čtvrtek, ústní interpelace se do pořadu schůze nezařadí."

za dosavadní § 72 vložit nový § 78 tohoto znění:

Své vnitří poměry a podrobnější pravidla svého jednání upravuje Sněmovna usnesením. Návrh takového usnesení se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před hlasováním o něm."

k dosavadnímu § 87

vypustit,

k dosavadnímu § 88

vypustit,

dosavadní § 89 zní:

(1) Návrh zákona se předkládá předsedovi Sněmovny, který jej postoupí organizačnímu výboru.

(2) Předseda Sněmovny rozešle neprodleně návrh zákona všem poslancům a poslaneckým klubům. Pokud není navrhovatelem vláda, požádá ji, aby se do 30 dnů od doručení žádosti k návrhu svým stanoviskem vyjádřila.

(3) Vláda zasílá své stanovisko k návrhu zákona předsedovi Sněmovny. Obdrží-li předseda Sněmovny stanovisko vlády včas, rozešle je všem poslancům a poslaneckým klubům."

dosavadní § 90, 91 a 92 znějí:

(1) Po vyjádření vlády k návrhu zákona, nebo nevyjádří-li se vláda k takovému návrhu do 30 dnů od doručení žádosti, doporučí organizační výbor do 15 dnů předsedovi Sněmovny zařadit předložený návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo včas, do návrhu pořadu schůze Sněmovny. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům, má být návrh přikázán a určí zpravodaje pro prvé čtení.

(2) Předseda Sněmovny přihlédne k doporučení organizačního výboru a rozhodne o zařazení návrhu zákona do návrhu pořadu nejbližší schůze Sněmovny.

(3) Nesplní-li organizační výbor včas povinnosti uvedené v odstavci 1, zařadí předseda návrh zákona do návrhu pořadu schůze Sněmovny bez doporučení organizačního výboru, určí zpravodaje pro prvé čtení a navrhne přikázání návrhu zákona k projednání výboru nebo několika výborům.

Návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo včas, se doručí poslancům a poslaneckým klubům nejméně 10 dnů před schůzí Sněmovny, na které má dojít k jeho prvému čtení.

(1) Návrh zákona uvede navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj, kterého určí organizační výbor nebo předseda Sněmovny (§ 90).

(2) O návrhu zákona se koná obecná rozprava, po níž se Sněmovna může usnést, že jej vrátí navrhovateli k dopracování, nebo že jej zamítá. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání výboru, popřípadě několika výborům. Kterýkoli z poslanců může předložit jiný návrh. Sněmovna o takovém návrhu rozhodne bez rozpravy. Byl-li návrh zákona přikázán výboru k projednání, nelze jej již vrátit navrhovateli k dopracování."

Výbor se vrátí ve středu 15.2. k projednání § 92 odst. 2 - 2., 3. a 4. věty.

dosavadní § 97 odst. 3 zní:

"(3) Na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.",

za dosavadní § 97 vložit nový § 98 tohoto znění:

(1) Požádá-li vláda, aby Sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení proto, že s takovou žádostí spojila žádost o vyslovení důvěry, navrhne organizační výbor Sněmovně, aby rozhodla o časovém postupu pro projednání takového zákona; lhůty stanovené v § 91, § 93 odst. 1 a 2, § 94 odst. 2 a § 97 odst. 1 musí být zachovány.

(2) Sněmovna rozhodne o návrhu podle odstavce 1 v prvém čtení návrhu zákona po jeho uvedení navrhovatelem."

dosavadní § 106 odst. 3 zní:

"(3) Na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu vyslovuje souhlas.",

k dosavadnímu § 107

- vložit nový odst. 3 tohoto znění: "(3) Vrátí-li prezident republiky Sněmovně přijatý zákon a Sněmovna na vráceném zákonu setrvá, zašle předseda Sněmovny zákon k podpisu předsedovi vlády.",

- dosavadní odstavec 3 označit jako odstavec 4,

dosavadní § 108 zní:

(1) Sněmovna jedná o mezinárodních smlouvách, pokud je třeba jejího souhlasu k ratifikaci nebo má-li být odstoupeno od smlouvy, s jejíž ratifikací vyslovila souhlas.

(2) Pro projednávání mezinárodních smluv platí ustanovení o projednávání návrhů zákonů přiměřeně. Pro projednávání mezinárodních smluv se ustanovení § 94 až 97 neužije.

(3) Po projednání mezinárodní smlouvy v prvém čtení předloží výbor, jemuž bylo projednání mezinárodní smlouvy přikázáno, předsedovi Sněmovny usnesení, v němž zejména doporučí, zda má Sněmovna vyslovit s ratifikací mezinárodní smlouvy souhlas, nebo zda od mezinárodní smlouvy odstupuje.

(4) Předseda Sněmovny zajistí vytištění usnesení výboru, popřípadě oponentní zprávy, k návrhu na projednání mezinárodní smlouvy a doručí je všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení mezinárodní smlouvy.

(5) V druhém čtení mezinárodní smlouvy vystoupí navrhovatel a po něm zpravodaj, který odůvodní návrh výboru.

(6) O mezinárodní smlouvě a návrhu výboru se koná rozprava. Po jejím skončení Sněmovna rozhodne, zda vyslovuje s ratifikací souhlas nebo zda od mezinárodní smlouvy odstupuje; může též rozhodnout, že jednání o vyslovení souhlasu odročuje."

část šestnáctá zní:

(1) Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.

(2) Poslanec podává interpelaci ústně na schůzi Sněmovny nebo písemně prostřednictvím předsedy Sněmovny.

(1) Pro ústní interpelace určené předsedovi vlády se vyčlení ve stanoveném jednacím dnu připadajícím na čtvrtek (§ 56 odst. 4) doba od 16 do 17 hodin a pro ústní interpelace ostatním členům vlády doba od 17 do 18.30 hodin. Poslední interpelace může být podána předsedovi vlády nejpozději v 16.50 hodin a jinému členu vlády v 18.20 hodin.

(2) Poslanci se hlásí k podání ústní interpelace u předsedy Sněmovny nejpozději do začátku schůze Sněmovny.

(3) Pořadí přihlášených se určí losem na začátku schůze Sněmovny.

(4) Kdo není v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, přítomen v jednacím sále, ztrácí pořadí a jeho přihláška propadá. Propadají též přihlášky poslanců, kteří své interpalace nemohli přednést v době stanovené v odstavci 1.

(5) Předseda vlády nebo jiný interpelovaný člen vlády odpoví na ústní interpelaci bezprostředně po jejím přednesení. Po odpovědi může poslanec, který interpeloval, položit doplňující otázku, na níž interpelovaný rovněž bezprostředně odpoví.

(6) Přednesení ústní interpelace nesmí překročit dobu 2 minut a přednesení doplňující otázky dobu 1 minuty. Po časových limitech stanovených v odstavci 1 nelze další interpelace podávat; po odpovědi na poslední interpelaci lze však položit doplňující otázku i po uplynutí časového limitu.

(7) Není-li interpelovaný při přednesení ústní interpelace přítomen nebo prohlásí-li, že na ústní interpelaci popř. na doplňující otázku není možné odpovědět bezprostředně, odpoví poslanci písemně do 30 dnů.

(1) Písemnou interpelaci zašle předseda Sněmovny neprodleně předsedovi vlády a je-li interpelován člen vlády, též tomuto členovi.

(2) Vláda nebo její člen odpoví na písemnou interpelaci na schůzi Sněmovny nebo písemně do 30 dnů ode dne jejího podání.

(3) Není-li poslanec s odpovědí na písemnou interpelaci spokojen, může požádat o její zařazení na pořad schůze Sněmovny. Podá-li poslanec takovou žádost, písemná interpelace i odpověď na ni se vytiskne. Předseda Sněmovny ji zašle všem poslancům a zařadí ji na pořad nejbližší schůze Sněmovny.

(4) O odpovědi na písemnou interpelaci zařazenou na pořad schůze Sněmovny se koná rozprava. Na návrh interpelujícího poslance může Sněmovna k odpovědi na interpelaci přijmout souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko usnesením.

(5) Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přitomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

dosavadní § 121 odst. 3 zní:

"(3) Poslanci dostávají všechny sněmovní publikace. Požádá-li o to poslanec, obdrží sněmovní publikaci na technickém nosiči dat."

k dosavadnímu § 122

- dosavadní text označit jako odst. 1,

- vložit nový odstavec 2 tohoto znění: "(2) Ztratí-li poslanec mandát (§ 6) nelze projednat návrhy, které podal."

dosavadní § 124 zní:

Orgány sněmovny, jejich funkcionáři, funkcionáři Sněmovny a ověřovatelé Sněmovny, jakož i poslanecké kluby a jejich funkcionáři zvolení nebo ustavení podle dosavadních předpisů¹⁸⁾ se považují za orgány a funkcionáře zvolené a ustavené podle tohoto zákona."

/Schůze výboru byla přerušena v 19.30 hod./

Výbor pokračoval v projednávání návrhu skupiny poslanců na vydání zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (tisk 966). Byly přijaty následující připomínky:

k příloze č. 1

čl. 5 odst. 8 zní:

"(8) Jednání před komisí je ústní."

k čl. 15

nadpis "Povinnost svědčit" dát nad čl. 15,

za čl. 15 vložit nový čl. 16 tohoto znění:

Svědci smí být dotazováni i na skutečnosti tvořící předmět státního tajemství.²⁾ Ustanovení zvláštního předpisu o povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících státní tajemství a o zprošťování této mlčenlivosti³⁾ se při výslechu svědka před vyšetřovací komisí neužije.",

²⁾ Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

³⁾ § 13 písm. a) a § 16 zákona č. 102/1971 Sb."

- ostatní články přečíslovat,

- ostatní poznámky pod čarou přečíslovat.

k dosavadnímu čl. 23

podrobněji upravit postavení znalce,

k příloze č. 2

legislativně upravit, že je možno volit veřejnou volbou hlasovacím zařízením

legislativně upravit, že volební řád pro veřejnou volbu hlasovacím zařízením je možno upravit usnesením Poslanecké sněmovny včetně definování kvóra

(toto promítnout do příslušných ustanovení návrhu jednacího řádu)

nadpis zní:

k čl. 2

Nadpis zní: "Volba předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny a předsedů výborů (komisí) Sněmovny"

čl. 2 bod 1., 2. a 3 znějí:

"1. Předsedu Sněmovny, místopředsedy Sněmovny a předsedy výborů (komisí) Sněmovny volí Sněmovna tajným hlasováním.

2. Navrhovat kandidáty na předsedu Sněmovny a místopředsedy Sněmovny jsou oprávněny poslanecké kluby. Navrhovat kandidáty na předsedy výborů (komisí) Sněmovny jsou oprávněny poslanecké kluby a poslanci.

3. Návrhy kandidátů na předsedu Sněmovny, místopředsedy Sněmovny a předsedy výborů (komisí) Sněmovny se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.",

k čl. 2

vložit nový bod 12 tohoto znění:

"12. Poslanec volí předsedy výborů (komisí) Sněmovny tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; požadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto X;

b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto X.",

- ostatní body přečíslovat,

k čl. 2

za dosavadní bod 23 vložit nový text tohoto znění:

"Volba předsedů výborů (komisí) Sněmovny

24. V prvém kole je předsedou výboru (komise) Sněmovny zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

25. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, koná se druhé kolo volby.

26. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvném nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.

27. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční věšinu hlasů přítomných poslanců.

28. Nebyl-li předseda výboru (komise) Sněmovny zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.",

- ostatní body přečíslovat,

k čl. 2 dosavadnímu bodu 24

- v uvozovací větě slova "předsedy Sněmovny a místopředsedů Sněmovny" nahradit slovy "předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny a předsedů výborů (komisí) Sněmovny",

- písm. c) zní: "c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků,",

- písm. d) zní: "d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty.",

za čl. 5 vložit nový čl. ... tohoto znění:

1. Zvláštní zákon stanoví, kdo je volen Sněmovnou a kdo je oprávněn předkládat návrhy na takovou volbu.

2. Návrhy se předkládají volební komisi Sněmovny nejpozději 10 dnů přede dnem volby.

3. Zákon stanoví nebo Sněmovna rozhodne, kdo se volí tajným hlasováním; jinak se volí hlasováním veřejným.

Volba tajným hlasováním

4. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.

5. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině poslanců. Za přítomné poslance se považují ti poslanci, kteří obdrželi hlasovací lístky.

6. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Sněmovny a parafovány dvěma oveřovateli volební komise.

7. Jména kandidátů jsou na hlasovacím lístku uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo.

8. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; poslanci vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.

9. V místnosti, kde se sčtítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.

10. Poslanec volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl pro volbu stanoven zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto X;

b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto X.

11. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném, než vydaném tiskopise, a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v předchozím bodu tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.

12. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.

13. V prvém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.

13a. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Pokud nastane rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

14. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.

15. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.

16. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.

16a. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Pokud nastane rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

(a tento způsob promítnout do dalších volebních řádů, kde je voleno více kandidátů)

17. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

18. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede:

a) počet vydaných hlasovacích lístků,

b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,

c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků,

d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty.

19. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Sněmovně, v souladu s předchozím bodem, předseda volební komise.

legislativně upravit tak, že u veřejné volby se postupuje stejně jako u tajné volby s tím, že hlasovací lístek bude označen jménem.

Výsledky hlasování zpřístupnit "nějak".

čl. 4 odst. 23 zní:

"(4) Uvolní-li se během volebního období místo ve výboru (komisi), zvolí Sněmovna nového člena výboru (komise) většinovým způsobem. Jediným navrhovatelem je volební komise, která se přitom řídí principy poměrného zastoupení."

dosavadní § 34 zní:

(1) Sněmovna zřizuje z poslanců mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, organizační výbor a další výbory, na nichž se usnese.

(2) Předsedu výboru volí Sněmovna.",

dosavadní § 37 zní:

(1) V době, kdy je zasedání Sněmovny přerušeno, výbory nejednají.

(2) Ustavující schůzi výboru svolá jeho předseda.

(3) Výbor zvolí místopředsedy a ověřovatele výboru.",

§ 119 odst. 2 zní:

(2) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Kanceláře Poslanecké sněmovny se řídí zvláštním zákonem⁺⁾ a Platovým řádem Kanceláře Poslanecké sněmovny. Platový řád Kanceláře Poslanecké sněmovny vydá na návrh kancléře rozpočtový výbor.

k dosavadnímu § 47 odst. 4

- na konci slova "postupuje se přiměřeně podle ustanovení trestního řádu⁷⁾ nahradit slovy "stanoví jednací řád vyšetřovací komise",

- vložit nový odstavec 8 tohoto znění: "(8)Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení.",

k dosavadnímu § 48

ve druhé větě slova "Náhrada zaniká" nahradit slovy "Nárok na náhradu zaniká",

za dosavadní § 100 vložit nový § ... tohoto znění:

"Zákonodárný proces k provedení rozhodnutí

Rady bezpečnosti Organizace spojených národů

o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti

(1) Vyžaduje-li rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti vydané ve smyslu čl. 41 Charty Organizace spojených národů neodkladné přijetí zákona, jímž se toto rozhodnutí uplatňuje, může vláda spolu s předložením návrhu takového zákona požádat, aby byl projednán ve zkráceném jednání.

(2) Ustanovení § 100 odst. 2, 3 a 5 až 9 se na zkrácené jednání o návrhu zákona podle odst. 1 užijí obdobně.".

K bodu 3:Sdělení předsedy výboru

1. ÚPV byly organizačním výborem přikázány tisky

1504 - vládní návrh - střet zájmů - zpravodaj posl. Röschová

1495 - státní svátky (Drápela) - zpravodaj posl. Matoušková

2. Poslanci byli seznámeni s dopisem vrchního ředitele sekce 5100 Ministerstva průmyslu a obchodu ČR JUDr. Pavla Dvořáka, který se týká semináře o mezinárodním obchodním právu (čj. 76/95-ÚPV).

3. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana ing. Jaroslava Brudného z Bohumína, který se týká ochrany lidských práv.

4. Poslanci byli seznámeni s dopisem předsedy DEU v Berouně pana Jana Porcala a předsedy KPVČ v Berouně pana Richarda Wagnera, který se týká nápravy křivd (čj. 58/95-ÚPV).

5. Poslanci byli seznámeni s dopisem tajemníka Golem Clubu pana JUDr. Tomáše Procházky, který se týká zdravotnictví (čj. 57/95-ÚPV).

6. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Vladimíra Drábka ze SRN, který se týká nepřidělení bytu (čj. 59/95-ÚPV).

7. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Květoslava Prokeše z Brna, který se týká navrácení majetku spolkům (čj. 39/95-ÚPV).

8. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Bohumila Nováka ze Strážnice, který se týká navrácení majetku spolkům (čj. 51/95-ÚPV).

9. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Kristiána Vávry z Náchoda, který se týká odpadového hospodářství (čj. 41/95-ÚPV).

10. Poslanci byli seznámeni s dopisem Ladislava Karoly z NVÚ Vladice, který se týká omezení lidských práv (čj. 54/95-ÚPV).

11. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana O. Novotného z Mostu, který se týká odškodnění obětí nasismu (čj. 55/95-ÚPV).

12. Poslanci byli seznámeni s dopisem tajemníka klubu ALOGODOS dr. Václava Hníka, který se týká novel trestního zákona a trestního řádu (čj. 53/95-ÚPV).

13. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Miloše Švachy, předsedy Důschodu za životní jistoty, který se týká zákona o volbách do zastupitelstev obcí (čj. 52/95-ÚPV).

14. Poslanci byli seznámeni s dopisem ředitelky České komory autorizovaných intenýrů a techniků činných ve výstavbě ing. Lenky Zimové, který se týká zákona č. 360/92 Sb. (čj. 56/95-ÚPV).

15. Poslanci byli seznámeni s dopisem předsedy Komory komerčních právníků jUDr. ing. Radovana Karase, který se týká zákona o správě daní a poplatků (čj. 62/95-ÚPV).