Přítomni: | posl. Marek BENDA, ing. Viktor DOBAL, Petr KOHÁČEK, MUDr. Milena KOLÁŘOVÁ, JUDr. Hana MARVANOVÁ, ing. Ivan MAŠEK, Eva MATOUŠKOVÁ, ing. Ladislav NEDOROST, JUDr. Libor NOVÁK, Miroslav NOVOTNÝ, JUDr. Anna RÖSCHOVÁ, JUDr. Miloslav VÝBORNÝ, JUDr. Ondřej ZEMINA |
Omluveni: | posl. JUDr. Dalibor MATULKA, JUDr. Jan NAVRÁTIL, JUDr. Jiří VYVADIL |
Neomluveni: | posl. JUDr. Jiří BÍLÝ, JUDr. František KAČENKA, JUDr. ing. Pavel PETRŽÍLEK |
Hosté: | |
- ing. Jindřich VODIČKA - ministr práce a sociálních věcí ČR |
a další hosté dle prezenčních
listin.
Schůzi výboru v 9.00 hod.
zahájil a řídil předseda ústavně
právního výboru JUDr. Miloslav VÝBORNÝ.
Schválený pořad schůze:
1. Vládní návrh zákona o státní sociální podpoře (tisk 1444)
2. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře (tisk 1471)
3. Sdělení předsedy
výboru
K bodu 1:
Výbor pokračoval v projednávání
vládního návrhu zákona o státní
sociální podpoře (tisk 1444), jehož
jednání přerušil dne 10.5.1995, kdy
proběhla obecná rozprava.
Za přítomnosti ministra práce
a sociálních věcí ing. Jindřicha
Vodičky poslanci pokračovali v podrobné rozpravě.
Vyslovili souhlas s tím, že budou projednávat
pracovní znění návrhu, ve kterém
již byly zapracovány připomínky zpravodajky
posl. MUDr. Mileny Kolářové. Poslanci též
projednávali písemné připomínky
poslanců Matulky a Navrátila, kteří
se na toto jednání omluvili.
V podrobné rozpravě vystoupili
posl. Výborný, Kolářová, Mašek,
Nedorost, Benda a Marvanová a přijali řadu
pozměňovacích návrhů.
Závěrem na návrh zpravodajky
posl. MUDr. Mileny Kolářové výbor
doporučil Poslanecké sněmovně, aby
schválila zákon ve znění, jak je uveden
v usnesení výboru č. 334 (z 12 přítomných
poslanců 9 hlasovalo pro, 1 proti a 2 se zdrželi).
Po odůvodnění ministra
práce a sociálních věcí ing.
Jindřicha Vodičky, zpravodajské zprávě
posl. MUDr. Mileny Kolářové a po rozpravě
ústavně právní
výbor
I. doporučuje Poslanecké
sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s návrhem
v tomto znění:
Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
(1) Státní sociální
podporou se stát podílí na krytí nákladů
na výživu a ostatní základní
osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje
ji i při některých dalších sociálních
situacích. Státní sociální
podpora se ve stanovených případech poskytuje
v závislosti na výši příjmu.
(2) Náklady na státní
sociální podporu hradí stát.
Dávky státní sociální podpory jsou:
a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu
1. přídavek na dítě,
2. sociální příplatek,
3. příspěvek na bydlení,
4. příspěvek na dopravu,
b) ostatní dávky
1. rodičovský příspěvek,
2. zaopatřovací příspěvek,
3. dávky pěstounské péče,
4. porodné,
5. pohřebné.
Dávky státní sociální
podpory náleží při splnění
dále stanovených podmínek pouze fyzické
osobě (dále jen "osoba"), jestliže
osoba a osoby společně s ní posuzované
jsou na území České republiky hlášeny
k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů).
Za trvalý pobyt se podle tohoto zákona považuje
též dlouhodobý pobyt udělovaný
cizincům podle zvláštního zákona).
Příjem rozhodný pro
přiznání dávky uvedené v §
2 písm.a) se stanoví jako měsíční
průměr příjmů rodiny připadajících
na rozhodné období (dále jen "rozhodný
příjem").
(1) Za příjem se pro účely
stanovení rozhodného příjmu před
1.červencem 1997 považují, neníli
dále stanoveno jinak,
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6odst.1 a 10 zákona o daních z příjmů),
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnostipodle § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,
3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst.1 písm.b)zákona o daních z příjmů,
4. příjmy z pronájmu podle § 9 o daních z příjmů,
5. příjmy ze zděděných práv autorských a práv příbuzných právuautorskému uvedenému v § 10 odst.1 písm.d) zákona o daních z příjmů,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů,
b) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení, včetně takových dávek vyplácených ze zahraničí,
c) příjmy z provozu zařízení uvedených v § 4 odst.1 písm.e) zákona o daních z příjmů,
d) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině uvedený v § 4 odst.1 písm.ch) zákona o daních z příjmů,
e) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů uvedené v § 4 odst.1 písm.o) zákona o daních z příjmů,
f) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů uvedené v § 6 odst.9 písm.k) zákona o daních z příjmů,
g) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce uvedená v § 6 odst.9 písm.o) zákona o daních z příjmů,
h) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil uvedený v § 6 odst.9 písm.s) zákona o daních z příjmů,
ch) hmotné zabezpečení
uchazečů o zaměstnání).
(2) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu po 30.červnu 1997 považují, neníli dále stanoveno jinak,
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6odst.1 a 10 zákona o daních z příjmů3),
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnostiuvedené v § 7 odst.1 a 2 zákona o daních z příjmů,
3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst.1 písm.a)až e) a písm.g) zákona o daních z příjmů,
4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,
5. ostatní příjmy uvedené
v § 10 odst.1 písm.a) až g) zákonao daních
z příjmů,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů,
b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, jsou to příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm.a), b), e), ch), k) až t), v), w) a z) a v § 6 odst.9 písm.k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle § 5 zákona o daních z příjmů,
c) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení,
d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání4),
e) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku,
f) příjmy ze zahraničí,
obdobné příjmům uvedeným v
písmenech a) až d) v částce, v jaké
byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu
výdajů, daní, pojistného a příspěvku
uvedených v písmenech a) a b).
(3) U osob samostatně výdělečně
činných v případech, kdy je rozhodným
obdobím kalendářní čtvrtletí,
se příjmem ze samostatné výdělečné
činnosti za kalendářní měsíc
rozumí součin částky měsíčního
vyměřovacího základu pro stanovení
záloh na pojistné na důchodové zabezpečení
a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti) a koeficientu 2,25. Za osobu
samostatně výdělečně činnou
se pro účely tohoto zákona považuje
osoba, která se pro účely důchodového
zabezpečení) považuje za osobu samostatně
výdělečně činnou nebo za spolupracující
osobu osoby samostatně výdělečně
činné.
(4) Za příjem pro nárok
na přídavek na dítě se považují
též rodičovský příspěvek
a zaopatřovací příspěvek.
(5) Za příjem pro nárok
na sociální příplatek a na příspěvek
na bydlení se považují též přídavek
na dítě, rodičovský příspěvek
a zaopatřovací příspěvek.
(6) Jeli příjem uvedený
v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, přepočte
se na českou měnu podle příslušného
kurzu platného pro nákup valut, který je
uveden v kurzovním lístku České národní
banky platném k prvnímu dni rozhodného období,
za které se zjišťuje rozhodný příjem.
Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny
v kurzovním lístku České národní
banky, se použije kurzu amerického dolaru (USD) k
této měně vyhlášený ústřední
nebo jí na roveň postavenou bankou státu
s touto měnou.
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je
a) u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu, na něž vznikl nárok v období od 1.července do 30.června následujícího kalendářního roku, kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek tohoto období,
b) u sociálního příplatku
a příspěvku na bydlení období
kalendářního čtvrtletí předcházejícího
kalendářnímu čtvrtletí, v němž
vznikl nárok na tyto dávky.
(1) Za rodinu se pro účely
tohoto zákona považuje, neníli dále
stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně
s ní posuzované osoby, a neníli těchto
osob, považuje se za rodinu sama oprávněná
osoba.
(2) Společně posuzovanými osobami jsou, neníli dále stanoveno jinak,
a) nezaopatřené děti (§ 11),
b) rodiče nezaopatřených dětí uvedených v písmenu a); za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
c) manželé nebo druh a družka, nevztahujíli se na ně písmena a) nebo b),
d) nezaopatřené děti nezaopatřených dětí uvedených v písmenu a),
pokud spolu trvale žijí a společně
uhrazují náklady na své potřeby).
(3) Jdeli o sociální
příplatek, nepřihlíží
se při stanovení rozhodného příjmu
rodiny k nezaopatřenému dítěti svěřenému
do pěstounské péče, k dítěti
svěřenému do péče uvedené
v § 43 odst.3 a k nezaopatřenému dítěti,
které je v plném přímém zaopatření
ústavu (zařízení) pro péči
o děti nebo mládež. Za plné přímé
zaopatření se považuje zaopatření
v ústavu (zařízení) pro péči
o děti nebo mládež, poskytujeli tento
ústav (zařízení) dětem stravování,
ubytování a ošacení.
(4) Jdeli o příspěvek
na bydlení, považují se za rodinu všechny
osoby užívající byt, které jsou
v témže bytě hlášeny k trvalému
pobytu1); podmínka, aby spolu trvale žily
a společně uhrazovaly náklady na své
potřeby, se však nevyžaduje.
(5) K druhovi (družce) se jako ke společně
posuzované osobě přihlíží,
jen žijeli s oprávněnou osobou (odstavec
1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři
měsíce.
(6) Společně posuzovanými
osobami podle odstavců 2 a 4 jsou i osoby, které
se přechodně z důvodů soustavné
přípravy na budoucí povolání
(§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují
mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému
pobytu.
(7) Konáli muž vojenskou
základní nebo náhradní službu
v Armádě České republiky nebo civilní
službu, přihlíží se k němu
po dobu této služby podle odstavců 1 a 2 jen
pro nárok na příspěvek na bydlení.
Předchozí věta platí obdobně
pro ženu, která koná vojenskou základní
službu v Armádě České republiky.
(8) Osoba, která je ve vazbě
nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se
nepovažuje za osobu společně posuzovanou po
uplynutí prvního kalendářního
měsíce trvání vazby nebo výkonu
trestu odnětí svobody. Navazujeli na dobu
vazby doba výkonu trestu odnětí svobody,
obě doby se pro stanovení kalendářního
měsíce podle předchozí věty
sčítají.
(1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou
a) životního minima,
b) potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen "částka na osobní potřeby"),
c) potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (dále jen "částka nákladů na domácnost")
rozumí taková částka
stanovená zákonem o životním minimu).
Závisíli stanovení částky
podle věty první na počtu osob, berou se
v úvahu osoby společně posuzované
uvedené v § 7.
(2) Věk dítěte rozhodný
podle zákona o životním minimu pro stanovení
částek podle odstavce 1 je věk, kterého
dítě dosáhne v kalendářním
měsíci, za který dávka náleží.
(1) Za dlouhodobě nepříznivý
zdravotní stav se pro účely tohoto zákona
považuje nepříznivý zdravotní
stav, který podle poznatků lékařské
vědy má trvat déle než jeden rok.
(2) Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení
a) od 20 % do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné,
b) od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,
c) od 80 % do 100 %, považuje se osoba
za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou.
(3) Ministerstvo práce a sociálních
věcí stanoví vyhláškou klasifikaci
zdravotního postižení podle stupňů
(odstavec 2) a způsob jejich posuzování.
(4) Posuzování zdravotního
stavu pro účely tohoto zákona podle odstavců
1 a 2 upravuje zvláštní zákon).
(1) Výdělečnou činností
se rozumí činnost vykonávaná v rozsahu,
který zakládá účast na nemocenském
pojištění, a jdeli o osoby samostatně
výdělečně činné (§
5 odst.3 věta druhá), účast na důchodovém
zabezpečení. Za výdělečnou
činnost se považuje též činnost
vykonávaná v zahraničí za účelem
dosažení příjmu.
(2) Jeli příjem uvedený
v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí
pro přepočet tohoto příjmu §
5 odst.6 obdobně.
(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26.roku věku, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou
výdělečnou činnost.
(2) Po skončení povinné
školní docházky se do 18.roku věku považuje
za nezaopatřené dítě také dítě,
které je vedeno v evidenci úřadu práce
jako uchazeč o zaměstnání a nemá
nárok na hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání, s výjimkou případu,
kdy mu hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání nenáleží
z důvodů uvedených v § 14 odst.1 písm.d)
až f) zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění zákona č.578/1991 Sb.
(3) Za nezaopatřené dítě
nelze však považovat dítě, které
uzavřelo sňatek, pokud není jeho manželem
také nezaopatřené dítě, nebo
které je poživatelem invalidního důchodu
z důchodového zabezpečení.
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje
a) studium na středních a vysokých školách v České republice), s výjimkou studia při zaměstnání a kombinovaného studia, jeli dítě v době takového studia výdělečně činno v rozsahu uvedeném v § 10 nebo pobíráli hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil,
b) příprava pro pracovní
uplatnění ve výcvikových zařízeních
pro občany se změněnou pracovní schopností
a ve speciálních školách.
(1) Soustavná příprava
dítěte na budoucí povolání
na střední škole podle § 12 písm.a)
začíná nejdříve od počátku
školního roku prvního ročníku
školy. Jestliže žák začal plnit studijní
povinnosti před tímto dnem, začíná
jeho soustavná příprava na budoucí
povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti
plnit.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) doba školních prázdnin
bezprostředně navazujících na skončení
studia, pokud dítě nezačalo vykonávat
výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném
v § 10 ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení
uchazečů o zaměstnání, nestaloli
se studentem vysoké školy.
(1) Soustavná příprava
dítěte na budoucí povolání
na vysoké škole podle § 12 písm.a) začíná
nejdříve dnem, kdy se dítě stává
studentem vysoké školy, a končí dnem,
kdy dítě ukončilo vysokoškolské
studium.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také
a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) kalendářní měsíc
následující po kalendářním
měsíci, v němž dítě ukončilo
vysokoškolské studium, pokud dítě nezačalo
vykonávat výdělečnou činnost
v rozsahu uvedeném v § 10 ani nezačalo pobírat
hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání.
Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce
a sociálních věcí může
stanovit vyhláškou, které další
studium, popřípadě výuka, jdeli
o studium nebo výuku v České republice, se
pro účely státní sociální
podpory považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně
za studium na středních nebo vysokých školách.
(1) Za povinnou školní docházku)
se pro účely tohoto zákona považuje
též docházka do desátého ročníku
speciální základní školy, zvláštní
školy nebo pomocné školy.
(2) Za povinnou školní docházku
se považuje též období školních
prázdnin navazujících na ukončení
období školního vyučování
školního roku, v němž dítě
dovrší poslední rok povinné školní
docházky, pokud v této době nezačalo
vykonávat výdělečnou činnost
v rozsahu uvedeném v § 10 ani nezačalo pobírat
hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání.
Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě
a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10,
b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10 avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,
c) ve snížené výměře,
jestliže rozhodný příjem v rodině
převyšuje součin částky životního
minima rodiny a koeficientu 1,80 avšak není vyšší
než součin částky životního
minima rodiny a koeficientu 3,00.
Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc
a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32,
b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28,
c) ve snížené výměře
součin částky na osobní potřeby
dítěte a koeficientu 0,14.
(1) Přídavek na dítě
náležející zletilému nezaopatřenému
dítěti se vyplácí tomuto dítěti.
(2) Přídavek na dítě
náležející nezletilému nezaopatřenému
dítěti se vyplácí osobě, která
má dítě v přímém zaopatření.
Jeli tato podmínka splněna u několika
osob, vyplácí se přídavek na dítě
osobě určené na základě dohody
těchto osob. Nedohodnouli se tyto osoby, určí
okresní úřad a v Praze Hlavní město
Praha (dále jen "okresní úřad"),
který o přídavku na dítě rozhoduje,
které z těchto osob se bude přídavek
na dítě vyplácet.
(3) Jeli nezletilé nezaopatřené
dítě v plném přímém
zaopatření (§ 7 odst.3 věta druhá)
ústavu (zařízení) pro péči
o děti nebo mládež z jiných důvodů
než z důvodu léčení, popřípadě
z důvodu plnění povinné školní
docházky nebo přípravy na budoucí
povolání, vyplácí se přídavek
na dítě, neníli stanoveno jinak, tomuto
ústavu (zařízení). Jeli nezletilé
nezaopatřené dítě v plném přímém
zaopatření (§ 7 odst. 3 věta druhá)
ústavu (zařízení) sociální
péče) pro péči o děti
nebo mládež, vyplácí se přídavek
na dítě tomuto ústavu (zařízení).
Pokud doba pobytu nezaopatřeného dítěte
v ústavu (zařízení) pro péči
o děti nebo mládež, v němž je dítě
v plném přímém zaopatření,
byla v době školních prázdnin přerušena
po celý kalendářní měsíc,
platí pro výplatu přídavku na dítě
v době takového přerušení odstavec
2.
(1) Nárok na sociální
příplatek má osoba pečující
alespoň o jedno nezaopatřené dítě,
s výjimkou dítěte svěřeného
do pěstounské péče nebo nezaopatřeného
dítěte, které je v plném přímém
zaopatření ústavu (zařízení)
pro péči o děti nebo mládež,
jestliže rozhodný příjem v rodině
nepřevyšuje součin částky životního
minima rodiny, popřípadě zvýšené
podle § 22 odst.1 a 2 a koeficientu 1,60.
(2) Splňujeli podmínky
nároku na sociální příplatek
více osob, náleží sociální
příplatek jen jednou , a to osobě určené
na základě dohody těchto osob. Nedohodnouli
se tyto osoby, určí okresní úřad,
který o příplatku rozhoduje, které
z těchto osob se sociální příplatek
přizná.
(1) Výše sociálního
příplatku činí za kalendářní
měsíc rozdíl mezi částkou na
osobní potřeby nezaopatřeného dítěte
nebo součtem částek na osobní potřeby
nezaopatřených dětí, jeli takových
dětí v rodině více, a částkou
určenou jako podíl, v jehož čitateli
je součin částky na osobní potřeby
uvedeného dítěte nebo uvedených dětí
a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli
součin částky životního minima
rodiny a koeficientu 1,60.
(2) Pokud rozhodný příjem
rodiny, z něhož se vychází při
stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky
životního minima rodiny, započítává
se pro stanovení výše sociálního
příplatku jako rozhodný příjem
rodiny částka odpovídající
životnímu minimu této rodiny. Při stanovení
životního minima podle předchozí věty
se ke zvýšení částek podle §
22 odst.1 a 2 nepřihlíží.
(1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst.1 násobí, jdeli o
a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70,
b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40,
c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20,
d) děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10,
e) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole mimo místo svého trvalého pobytu a nejde o případ uvedený v písmenu f), koeficientem 1,40,
f) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole v místě, které je od místa trvalého pobytu dítěte vzdáleno více než 60 km a nemá nárok na příspěvek na dopravu podle § 28 odst.1 písm.b), koeficientem 1,90,
g) dítě, které se soustavně
připravuje na budoucí povolání na
střední škole [§ 12 písm. a)] mimo
místo trvalého pobytu nebo se připravuje
pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným
v § 12 písm. b) mimo místo trvalého
pobytu dítěte, koeficientem 1,20.
(2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny uvedený v § 21 odst.1 násobí, jestliže
a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40,
b) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40,
c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10,
d) jde o osamělého rodiče
a nejde o případ uvedený v písmenu
b), koeficientem 1,05.
(3) Jestliže nezaopatřené
dítě je poživatelem částečného
invalidního důchodu z důchodového
zabezpečení, nepoužije se pro stanovení
výše sociálního příplatku
ustanovení odstavce 1 písm.a) až c).
(4) Jeli současně splněno
více podmínek uvedených v odstavcích
1 a 2, stanoví se výše sociálního
příplatku s přihlédnutím ke
každé podmínce samostatně a vypočte
se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním
příplatkem a sociálním příplatkem
stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení
podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního
příplatku pak činí součet rozdílů
podle předchozí věty a sociálního
příplatku, jehož výše byla stanovena
bez přihlédnutí ke zvýšení
podle odstavců 1 a 2.
(5) Za osamělého rodiče
se považuje rodič, který je svobodný,
ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije
s druhem; to platí obdobně pro osobu uvedenou v
§ 7 odst.2 písm.b). Ustanovení § 7 odst.
5 zde platí obdobně.
(1) Sociální příplatek
se vyplácí zálohově.
(2) Po uplynutí období od
1.dubna kalendářního roku do 31.března
následujícího kalendářního
roku (dále jen "určené období")
se zúčtuje sociální příplatek
vyplacený za určené období s částkou
odpovídající sociálnímu příplatku
(dále jen "srovnávací částka")
vypočtenému na základě skutečně
dosaženého příjmu rodiny v kalendářním
roce, do něhož spadá počátek
určeného období (dále jen "skutečný
příjem"). Pro účely zúčtování
se stanoví rozdíl mezi součtem sociálních
příplatků vyplacených za jednotlivé
kalendářní měsíce v určeném
období, za které se zúčtování
provádí, a součtem srovnávacích
částek připadajících v určeném
období na kalendářní měsíce,
za které sociální příplatek
náležel. Jeli částka vyplacená
na sociálním příplatku nižší
než součet srovnávacích částek,
vyplatí se rozdíl mezi oběma částkami
oprávněné osobě. Jeli srovnávací
částka nižší než částka
sociálního příplatku, který
byl v určeném období vyplacen, je oprávněná
osoba povinna rozdíl mezi těmito částkami
jako přeplatek vrátit.
(3) Pro výpočet srovnávací
částky se skutečný příjem
rozvrhne na kalendářní čtvrtletí
kalendářního roku v poměru, v jakém
byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích
započten rozhodný příjem pro nárok
na sociální příplatek. Jestliže
v některém z kalendářních čtvrtletí
kalendářního roku nebyl rozhodný příjem
stanoven proto, že sociální příplatek
nebyl přiznán, rozvrhne se skutečný
příjem na každé kalendářní
čtvrtletí kalendářního roku
jednou čtvrtinou; bylli však alespoň
ve dvou kalendářních čtvrtletích
rozhodný příjem stanoven, upraví se
poměr částek připadajících
na tato čtvrtletí v poměru, v jakém
byly rozhodné příjmy v takových čtvrtletích
započítávány.
(4) Srovnávací částka
se vypočítá s přihlédnutím
ke stejným podmínkám, za jakých byl
vypočten sociální příplatek,
který se se srovnávací částkou
zúčtovává.
(5) Do skutečného příjmu
se započítávají před 1.červencem
1997 příjmy uvedené v § 5 odst.1 a po
30.červnu 1997 příjmy uvedené v §
5 odst.2. Při stanovení příjmu podle
předchozí věty se u osob samostatně
výdělečně činných nepoužije
§ 5 odst.3.
(6) Zúčtování
sociálního příplatku za určené
období se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního
roku, do něhož spadá konec určeného
období.
(7) Osoba, která v určeném období pobírala sociální příplatek, je povinna do 10. července kalendářního roku, do něhož spadá konec určeného období, předložit okresnímu úřadu, který sociální příplatek vyplácel, potvrzení o příjmech uvedených
v odstavci 5.
(8) Sociální příplatek
se nezúčtovává, jestliže nárok
na něj zanikl proto, že oprávněná
osoba v určeném období přestala pečovat
o dítě (děti), nebo proto, že dítě
přestalo být v určeném období
nezaopatřeným dítětem, anebo proto,
že oprávněná osoba, která pobírala
sociální příplatek, zemřela.
(1) Nárok na příspěvek
na bydlení má vlastník nebo nájemce
bytu (obytné místnosti), který je v bytě
hlášen k trvalému pobytu (§ 3), jestliže
rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje
částku součinu životního minima
rodiny a koeficientu 1,40.
(2) Jdeli o byt (obytnou místnost),
který je užíván na základě
nájemní smlouvy, vzniká nárok na příspěvek
na bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je v rozhodném
období řádně uhrazeno nájemné
a služby poskytované v souvislosti s užíváním
bytu; službami poskytovanými v souvislosti s užíváním
bytu se rozumí služby uvedené v předpisech
o nájemném z bytu a úhradě za plnění
poskytovaná s užíváním bytu).
Jdeli o vlastníka bytu, za něhož se považuje
i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který
vlastník užívá, vzniká nárok
na příspěvek na bydlení podle odstavce
1, jen jestliže je za nejbližší předchozí
zdaňovací období zaplacena daň z nemovitosti).
(3) Splňujeli podmínky
nároku na příspěvek na bydlení
více osob, náleží příspěvek
na bydlení jen jednou, a to osobě určené
na základě dohody těchto osob. Nedohodnouli
se tyto osoby, určí okresní úřad,
který o příspěvku rozhoduje, které
z těchto osob se příspěvek na bydlení
přizná.
(1) Výše příspěvku
na bydlení činí za kalendářní
měsíc rozdíl mezi částkou nákladů
na domácnost rodiny a podílem , v jehož čitateli
je součin částky nákladů na
domácnost rodiny a rozhodného příjmu
rodiny a ve jmenovateli součin částky životního
minima rodiny a koeficientu 1,40.
(2) Pokud rozhodný příjem
rodiny, z něhož se vychází při
stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky
životního minima rodiny, započítává
se pro stanovení výše příspěvku
na bydlení jako rozhodný příjem rodiny
částka odpovídající životnímu
minimu této rodiny.
(1) Příspěvek na bydlení
se vyplácí zálohově.
(2) Po uplynutí období od
1. dubna kalendářního roku do 31. března
následujícího kalendářního
roku, ve kterém byl příspěvek na bydlení
poskytován, se příspěvek na bydlení
zúčtuje. Ustanovení § 23 odst.2 až
8 platí pro zúčtování obdobně.
(1) Nárok na příspěvek na dopravu má nezaopatřené dítě, které mimo místo obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu,
a) plní povinnou školní docházku, nebo
b) se soustavně připravuje
na budoucí povolání na střední
nebo vysoké škole (§ 12) a rozhodný příjem
rodiny nepřevyšuje částku součinu
životního minima rodiny a koeficientu 2,00.
(2) Příspěvek na dopravu
nenáleží v měsících červenci
a srpnu.
(1) Dojíždíli dítě do místa sídla školy denně, činí výše příspěvku na dopravu za kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29
a) 30 %, jdeli o dítě, které plní povinnou školní docházku, nebo
b) 50 %, jdeli o dítě,
které se připravuje na budoucí povolání
na střední nebo vysoké škole[§
12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní
uplatnění způsobem uvedeným v §
12 písm. b).
(2) Nedojíždíli dítě do místa sídla školy denně, činí výše příspěvku na dopravu na kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29
a) 6 %, jdeli o dítě, které plní povinnou školní docházku,
b) 10 %, jdeli o dítě, které se připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm.a)] nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b), nebo
c) 5 %, jdeli o dítě,
které se připravuje na budoucí povolání
na vysoké škole [§ 12 písm. a)].
(3) Dojíždíli dítě
uvedené v odstavci 1 písm.a) do místa sídla
školy vzdáleného od místa trvalého
bydliště dítěte více než
30 km, náleží dítěti příspěvek
na dopravu odpovídající vzdálenosti
30 km a dojíždíli dítě
uvedené v odstavci 1 písm.b) do místa sídla
školy vzdáleného od místa trvalého
bydliště dítěte více než
60 km, náleží mu příspěvek
na dopravu odpovídající vzdálenosti
60 km.
(4) Tarifní vzdálenost dojíždění
se určí podle platných jízdních
řádů nejpoužívanějších
autobusových spojů příslušné
autobusové linky nebo, pokud existuje jen železniční
spojení, podle platných jízdních řádů
této dopravy.
(5) Pro výplatu příspěvku
na dopravu platí § 19 obdobně.
Ministerstvo financí v dohodě
s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem práce a sociálních
věcí stanoví opatřením vyhlášeným
ve Sbírce zákonů) vždy k
1.září a k 1.únoru částku
odpovídající čtyřicetinásobku
jednosměrného plného jízdného
v pravidelné autobusové dopravě na tarifní
vzdálenost vyplývající z platných
jízdních řádů.
(1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě
a) do čtyř let věku, nebo
b) do sedmi let věku, jdeli
o dítě, které je dlouhodobě zdravotně
postižené nebo dlouhodobě těžce
zdravotně postižené.
(2) Na rodičovský příspěvek
má rodič nárok, neníli dále
stanoveno jinak, jen jestliže v době péče
o dítě nemá v kalendářním
měsíci nárok na příjem z výdělečné
činnosti (§ 10), ani nepobírá peněžité
dávky nemocenského pojištění
(péče) nahrazující příjem
z této výdělečné činnosti,
hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání4) nebo příspěvky
náležející občanům se
změněnou pracovní schopností v době
jejich pracovní rehabilitace).
(3) Rodičovský příspěvek
náleží i při příjmu z
výdělečné činnosti v případě,
že se jedná o příjem ze závislé
činnosti) sjednané nejvýše
na dobu dvou hodin denně, nebo v případě,
že příjem ze závislé činnosti
po odpočtu daně z příjmu fyzických
osob, pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a pojistného na všeobecné
zdravotní pojištění nepřesahuje
částku na osobní potřeby u tohoto
rodiče. Rodičovský příspěvek
náleží i při nároku na nemocenské
a podporu při ošetřování člena
rodiny z této činnosti, pokud dávka byla
alespoň částečně vypočtena
z příjmu uvedeného v předchozí
větě.
(4) Konáli rodič výdělečnou
činnost jako osoba samostatně výdělečně
činná, náleží rodičovský
příspěvek jen za kalendářní
měsíce, v nichž není tento rodič
povinen platit zálohu na pojistné na důchodové
pojištění5) a není v době,
kdy neplatí uvedené zálohy, výdělečně
činný, s výjimkou samostatné výdělečné
čřinnosti. Rodičovský příspěvek
náleží i po dobu, po kterou rodič pobíral
po celý kalendářní měsíc
nemocenské z nemocenského pojištění
osob samostatně výdělečně činných.
(5) Jeli dítě ze zdravotních
důvodů v ústavní péči
zdravotnického zařízení déle
než tři kalendářní měsíce,
rodičovský příspěvek nenáleží
od čtvrtého kalendářního měsíce
trvání této skutečnosti.
(6) Při péči o totéž
dítě náleží rodičovský
příspěvek jen jednou, a to rodiči
určenému na základě dohody rodičů,
a jeli v rodině více dětí zakládajících
nárok na rodičovský příspěvek,
náleží při péči o tyto
děti rodičovský příspěvek
jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému
na základě dohody rodičů. Nedohodnouli
se rodiče, určí okresní úřad,
který o rodičovském příspěvku
rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský
příspěvek přizná.
(1) Rodičem se pro účely
rodičovského příspěvku rozumí
též osoba, která převzala dítě
do trvalé péče nahrazující
péči rodičů. Za dítě
převzaté do trvalé péče nahrazující
péči rodičů se považuje dítě
osvojené, dítě, jež bylo převzato
do této péče na základě rozhodnutí
příslušného orgánu, dítě,
jehož rodič zemřel, a dítě manžela.
(2) Podmínka osobní celodenní
péče o dítě se považuje za splněnou,
pokud dítě není umístěno v
jeslích, mateřské škole nebo jiném
obdobném zařízení pro děti
předškolního věku, a jdeli o případy
uvedené v § 30 odst.3, pokud rodič v době,
kdy je výdělečně činný,
zajistil péči o dítě jinou zletilou
osobou; tato podmínka se považuje za splněnou
též, jeli rodičem žák nebo
student soustavně se připravující
na budoucí povolání (§ 12 až 15),
s výjimkou studentů vojenských vysokých
škol a studentů škol v zahraničí,
pokud nejsou po dobu studia výdělečně
činni (§ 10). Za umístění dítěte
v jeslích, mateřské škole nebo jiném
obdobném zařízení pro děti
předškolního věku se nepovažuje
pravidelná návštěva léčebně
rehabilitačního zařízení, která
nepřevyšuje čtyři hodiny denně,
a jdeli o dítě dlouhodobě zdravotně
postižené nebo dlouhodobě těžce
zdravotně postižené ani pravidelná návštěva
jeslí, mateřské školy nebo jiného
obdobného zařízení pro děti
předškolního věku, pokud nepřevyšuje
čtyři hodiny denně.
(1) Výše rodičovského
příspěvku činí za kalendářní
měsíc součin částky na osobní
potřeby rodiče, který má na rodičovský
příspěvek nárok, a koeficientu 1,10.
(2) Jestliže rodič v době,
kdy pečuje o dítě uvedené v §
30 odst.1, pobírá peněžité dávky
nemocenského pojištění (péče)
nahrazující příjem z výdělečné
činnosti, hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání4) nebo příspěvky
náležející občanům se
změněnou pracovní schopností v době
jejich pracovní rehabilitace16) jejichž
výše je nižší než činí
výše rodičovského příspěvku,
poskytuje se rodičovský příspěvek
ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem
a uvedenými dávkami (příspěvky).
(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek má, konáli muž vojenskou základní (náhradní) službu nebo vojenské cvičení v Armádě České republiky nebo civilní službu (dále jen "služba" a "voják") a voják nemá po dobu služby nárok na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu podle zvláštních předpisů,
a) nezaopatřené dítě vojáka; za dítě vojáka se považuje dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté vojákem do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
b) manželka vojáka, která pečuje o dítě ve věku do čtyř let, popřípadě o dítě ve věku do sedmi let, jdeli o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo která je invalidní anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná; za vážný důvod, pro který manželka vojáka nemůže být výdělečně činná, se považuje zejména soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší čtyř let, pokud ji nelze zajistit jinak,
c) osoba, které soud přiznal
vůči vojákovi výživné
nebo příspěvek na výživu nebo
která uzavřela s vojákem dohodu o placení
výživného nebo příspěvku
na výživu, pokud voják pro výkon uvedené
služby nemůže plnit svou vyživovací
povinnost.
(2) Pro nárok na zaopatřovací
příspěvek platí odstavec 1 obdobně,
konáli žena vojenskou základní
službu v Armádě České republiky.
(1) Výše zaopatřovacího
příspěvku náležejícího
osobám uvedeným v § 33 odst.1 písm.a)
a b) činí za kalendářní měsíc
součin částky na osobní potřeby
oprávněné osoby a koeficientu 0,67.
(2) Výše zaopatřovacího
příspěvku náležejícího
osobě uvedené v § 33 odst.1 písm.c)
činí za kalendářní měsíc
částku výživného nebo příspěvku
na výživu, na kterou má tato osoba vůči
vojákovi nárok, nejvýše však součin
částky na osobní potřeby oprávněné
osoby a koeficientu 0,67.
Pro výplatu zaopatřovacího
příspěvku podle § 33 odst.1 písm.a)
platí § 19 obdobně.
Dávkami pěstounské péče podle tohoto zákona jsou:
a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
b) odměna pěstouna,
c) příspěvek při převzetí dítěte,
d) příspěvek na zakoupení
motorového vozidla.
(1) Nárok na příspěvek
na úhradu potřeb dítěte má
nezaopatřené nezletilé dítě
svěřené do pěstounské péče.
(2) Výše příspěvku
na úhradu potřeb dítěte náležejícího
podle odstavce 1 činí za kalendářní
měsíc součin částky na osobní
potřeby dítěte a koeficientu 1,00.
(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte násobí, jdeli o dítě
a) dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,10,
b) dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 1,60,
c) dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 1,80,
d) soustavně se připravující na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] mimo místo trvalého pobytu nebo připravující se pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b) mimo místo trvalého pobytu, koeficientem 1,15,
e) soustavně se připravující na budoucí povolání na vysoké škole mimo místo trvalého pobytu a nejde o případ uvedený v písmenu f), koeficientem 1,25,
f) soustavně se připravující
na budoucí povolání na vysoké škole
v místě, které je od místa jeho trvalého
pobytu vzdáleno více než 60 km a dítě
nemá nárok podle § 28 odst.1 písm.b)
na příspěvek na dopravu, koeficientem 1,60.
(4) Jeli u dítěte současně
splněno více podmínek uvedených v
odstavci 3, stanoví se výše příspěvku
na úhradu potřeb dítěte s přihlédnutím
ke každé podmínce samostatně a vypočte
se rozdíl mezi takto stanoveným příspěvkem
a příspěvkem podle odstavce 2. Výše
příspěvku na úhradu potřeb
dítěte pak činí součet rozdílů
podle předchozí věty a příspěvku
na úhradu potřeb dítěte stanoveného
podle odstavce 2.
(5) Příspěvek na úhradu
potřeb dítěte náležející
podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.
Nárok na příspěvek
na úhradu potřeb dítěte, který
náležel podle § 37 odst.1 ke dni dosažení
zletilosti dítěte, se zachovává i
po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle
však do 26.roku jeho věku, jdeli o nezaopatřené
dítě, které trvale žije a společně
uhrazuje náklady na své potřeby7)
s osobou, která byla do dosažení zletilosti
jeho pěstounem. Příspěvek náležející
dítěti podle předchozí věty
se vyplácí tomuto dítěti.
Jestliže dítě požívá
důchod z důchodového zabezpečení
nebo má nárok na výživné vůči
svému pěstounovi, náleží příspěvek
na úhradu potřeb dítěte, jen jeli
vyšší, a to ve výši rozdílu
mezi tímto příspěvkem a částkou
důchodu nebo výživného; nebyloli
výživné stanoveno soudem, určí
rozsah vyživovací povinnosti pěstouna pro potřeby
stanovení výše příspěvku
na úhradu potřeb dítěte soud na návrh
okresního úřadu příslušného
k rozhodnutí o příspěvku.
(1) Nárok na odměnu za výkon
pěstounské péče má pěstoun,
kterému bylo svěřeno dítě do
pěstounské péče, a to až do zletilosti
dítěte, a poté po dobu, po kterou má
dítě svěřené do pěstounské
péče nárok na příspěvek
na úhradu potřeb dítěte.
(2) Výše odměny pěstouna
činí za kalendářní měsíc
za každé dítě svěřené
do pěstounské péče součin částky
na osobní potřeby pěstouna a koeficientu
0,50.
(3) Odměna pěstouna nenáleží,
jeli pěstounem prarodič dítěte;
jeli do pěstounské péče svěřeno
dítě dlouhodobě těžce zdravotně
postižené nebo v jiných zřetelehodných
případech, může být odměna
pěstouna přiznána i tomuto prarodiči.
(1) Nárok na příspěvek
při převzetí dítěte má
pěstoun, který převzal dítě
do pěstounské péče.
(2) Výše příspěvku
při převzetí dítěte činí
součin částky na osobní potřeby
dítěte a koeficientu 4,00.
(3) Příspěvek při
převzetí dítěte se vyplatí
jednorázově.
(1) Nárok na příspěvek
na zakoupení motorového vozidla má pěstoun,
který má v pěstounské péči
nejméně čtyři děti, pokud zakoupil
osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou
celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto
vozidlo nepoužívá pro výdělečnou
činnost.
(2) Výše příspěvku
na zakoupení motorového vozidla činí
70 % pořizovací ceny osobního motorového
vozidla nebo prokázaných výdajů na
opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet
těchto příspěvků poskytnutých
pěstounovi v období posledních deseti kalendářních
let přede dnem podání žádosti
nesmí přesáhnout 200 000 Kč.
(3) Příspěvek na zakoupení
motorového vozidla může být poskytnut
v bezhotovostní formě i před zakoupením
osobního motorového vozidla. Použití
příspěvku na zakoupení motorového
vozidla je pěstoun povinen prokázat; pokud tohoto
příspěvku nepoužil k zakoupení
osobního motorového vozidla, je povinen příspěvek
vrátit.
(4) Pokud pěstoun do pěti
let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut,
osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení
nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodal,
daroval, počal je používat pro výdělečnou
činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou
péči, nejdeli o případ, kdy
pěstoun přestal vykonávat pěstounskou
péči z vážných zdravotních
důvodů, je povinen vrátit poměrnou
část příspěvku na zakoupení
motorového vozidla odpovídající době
z období pěti let, kdy uvedené podmínky
nesplňoval.
(1) Při společné pěstounské
péči manželů náleží
dávky pěstounské péče jen jednomu
z manželů. Ustanovení § 20 odst.2 platí
obdobně.
(2) Jestliže opatrovník ustanovený
soudem podle § 78 odst.1 zákona o rodině o
dítě osobně pečuje, náleží
opatrovníkovi a dítěti dávky podle
§ 37 až 42.
(3) Byloli před rozhodnutím
soudu o svěření dítěte do pěstounské
péče dítě rozhodnutím příslušného
orgánu dočasně svěřeno do péče
osoby, která má zájem stát se pěstounem),
náleží ode dne uvedeného v rozhodnutí
po dobu trvání takové péče
dávky podle § 37 až 40.
(1) Nárok na porodné má
žena, která porodila dítě.
(2) Nárok na porodné má
rovněž otec dítěte, jestliže žena,
která dítě porodila, zemřela, a porodné
nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.
(3) Nárok na porodné vzniká
dnem porodu.
(1) Nárok na porodné má
rovněž osoba, která převzala dítě
do jednoho roku jeho věku do trvalé péče
nahrazující péči rodičů.
(2) Nárok na porodné podle
odstavce 1 náleží i v případě,
že před převzetím dítěte
do trvalé péče nahrazující
péči rodičů vznikl nárok na
porodné matce nebo otci dítěte podle §
44.
(3) Za dítě převzaté
do trvalé péče nahrazující
péči rodičů se považuje dítě
osvojené a dítě, jež bylo převzato
do této péče na základě rozhodnutí
příslušného orgánu.
(4) V případě svěření
dítěte do trvalé péče nahrazující
péči rodičů manželům náleží
porodné jen jednomu z manželů určenému
na základě dohody manželů. Nedohodnouli
se manželé, určí orgán, který
o porodném rozhoduje, kterému z manželů
se porodné přizná.
(1) Výše porodného činí,
a) narodiloli se jedno dítě, součin částky na osobní potřeby tohoto dítěte a koeficientu 4,00,
b) narodilyli se zároveň dvě děti, součin úhrnu částek na osobní potřeby těchto dětí a koeficientu 5,00, nebo
c) narodilyli se zároveň
tři nebo více dětí, součin
úhrnu částek na osobní potřeby
těchto dětí a koeficientu 9,00.
(2) Porodné se vyplatí jednorázově.
Nárok na pohřebné má
osoba, která vypravila pohřeb. Nárok na pohřebné
vzniká dnem vypravení pohřbu.
(1) Výše pohřebného
činí 3000 Kč.
(2) Pohřebné se vyplatí
jednorázově.
(1) Nárok na dávku vzniká
dnem splnění všech podmínek stanovených
tímto zákonem.
(2) Nárok na výplatu dávky
vzniká splněním podmínek stanovených
tímto zákonem pro vznik nároku na dávku
a na její výplatu a podáním žádosti
o přiznání dávky.
Podmínkou nároku na dávku
je písemný souhlas oprávněné
osoby a společně s ní posuzovaných
osob (§ 7) s tím, aby státní orgány
a další právnické osoby a fyzické
osoby sdělily okresnímu úřadu, který
o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, výši
příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující
nezaopatřenost dítěte, nepříznivý
zdravotní stav, pokud je dávka nebo její
výše podmíněna nezaopatřeností
dítěte a nepříznivým zdravotním
stavem, a údaje o přihlášení
se k trvalému pobytu.
(1) Dávky se přiznávají na období
a) od 1. července roku, který následuje po kalendářním roce, za který se zjišťuje rozhodný příjem, do 30.června následujícího kalendářního roku, jdeli o přídavek na dítě nebo příspěvek na dopravu a bylyli splněny podmínky nároku na dávky k prvnímu dni tohoto období; příspěvek na dopravu se však přiznává až od 1. září, nebo
b) kalendářního čtvrtletí
následujícího po kalendářním
čtvrtletí, za něž se zjišťuje
rozhodný příjem, jdeli o sociální
příplatek nebo příspěvek na
bydlení, a bylyli splněny podmínky
nároku na dávky k prvnímu dni tohoto období.
(2) Splnilyli se podmínky nároku
na dávky po prvním dni období uvedeného
v odstavci 1, dávky se přiznávají
na období od tohoto dne do konce období uvedeného
v odstavci 1.
(3) Splňujeli oprávněná
osoba podmínky nároku na dávky jen po část
období uvedených v odstavcích 1 a 2, náleží
dávky v takovém období po dobu, kdy oprávněná
osoba podmínky nároku splňovala, nestanovíli
se dále jinak.
(4) Splňujeli oprávněná
osoba po část kalendářního
měsíce nárok na dávku v nižší
výměře a po část tohoto kalendářního
měsíce nárok na tutéž dávku
ve vyšší výměře, náleží
za kalendářní měsíc dávka
ve výši odpovídající vyšší
výměře dávky.
(5) Splňujeli oprávněná
osoba podmínky nároku na dávky uvedené
v § 2 písm.a), § 2 písm.b) bodu 2, §
36 písm.a) nebo § 36 písm. b) jen po část
kalendářního měsíce, náleží
tyto dávky ve výši v jaké náleží
za kalendářní měsíc. Splňujeli
oprávněná osoba podmínky nároku
na rodičovský příspěvek jen
po část kalendářního měsíce,
náleží za každý kalendářní
den, kdy byly podmínky splněny, jedna třicetina
částky rodičovského příspěvku
náležející za kalendářní
měsíc.
Změníli se v období,
na něž byla dávka přiznána, okruh
společně posuzovaných osob nebo jiné
skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku
nebo její výši, posoudí se nově
nárok na dávku a její výši ke
dni, ke kterému k takové změně došlo.
Pro změnu dávky a její výplatu platí
§ 53 obdobně.
(1) Zjistíli se, že
a) dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku,
b) dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme, anebo se její výplata zastaví,a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,
c) se změnily skutečnosti
rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok
na dávku nebo na její výplatu, postupuje
se obdobně podle ustanovení písmene a) nebo
b).
(2) Dojdeli ke změně
částky nebo částek uvedených
v § 8, upraví se výše dávky ode
dne této změny.
(3) Dojdeli v souvislosti se zúčtováním
dávky podle § 23 a § 26 k přeplatku na
dávce, může okresní úřad
rozhodující o dávce zúčtovat
částky přeplatku s vyplácenou dávkou
nebo dávkou v budoucnu nově přiznanou, a
to i v případě, že jde o jinou dávku
podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek;
přitom platí obdobně předpisy o výkonu
soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy.
(1) Nárok na dávku nezaniká
uplynutím času, neníli tímto
zákonem stanoveno jinak.
(2) Nárok na výplatu dávky
nebo její části zaniká, neníli
tímto zákonem stanoveno jinak, uplynutím
tří let ode dne, za který dávka nebo
její část náleží. Lhůta
podle předchozí věty neplyne po dobu řízení
o dávku a po dobu, po kterou osobě, která
musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník
stanoven.
(3) Nárok na dávku zaniká, nebylli uplatněn do jednoho roku
a) ode dne převzetí dítěte z ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jdeli o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41,
b) ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jdeli o příspěvek na zakoupení motorového vozidla podle § 42,
c) ode dne narození dítěte, jdeli o porodné podle § 44,
d) ode dne převzetí dítěte do péče, jdeli o porodné podle § 45,
e) ode dne vypravení pohřbu, jdeli o pohřebné podle § 47.
Ustanovení odstavce 2 věty
druhé zde platí obdobně.
(4) Jeli oprávněná
osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí
svobody, zaniká jí nárok na dávku
ode dne následujícího po uplynutí
prvního kalendářního měsíce
vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody.
Navazujeli na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí
svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního
měsíce podle předchozí věty
sčítají.
Nárok na dávky nelze postoupit
ani dát do zástavy.
(1) Zemřelali oprávněná
osoba po uplatnění nároku na dávku,
vstupují do dalšího řízení
o dávce a nabývají nárok na částky
splatné do dne smrti oprávněné osoby
stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo
při stanovení rozhodného příjmu
podle § 7.
(2) Bylali dávka přiznána
před smrtí oprávněné osoby,
vyplatí se splatné částky, které
nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby,
stejným dílem osobám uvedeným v odstavci
1.
(3) Nároky na dávky podle
tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.
(1) Dávky uvedené v §
2 písm.a), § 2 písm.b) bodu 1, § 2 písm.b)
bodu 2, § 34 písm.a) a § 34 písm.b) se
vyplácejí měsíčně, a
to po uplynutí kalendářního měsíce,
za který náležely, a to nejpozději do
konce kalendářního měsíce následujícího
po tomto měsíci. Nedosahujeli dávka
částky 100 Kč měsíčně,
vyplácí se po uplynutí kalendářního
čtvrtletí, za které dávka náležela,
a to nejpozději do konce kalendářního
měsíce následujícího po tomto
kalendářním čtvrtletí. Okresní
úřad se může dohodnout s příjemcem
dávky, že bude dávku, která nedosahuje
částky 100 Kč měsíčně,
vyplácet za delší období než je
uvedeno v předchozí větě; sjednané
delší období nesmí přesáhnout
dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě
vyplatí nejpozději do konce kalendářního
měsíce následujícího po tomto
období.
(2) Dávky uvedené v §
2 písm.b) bodu 4, § 2 písm.b) bodu 5, §
36 písm.c) a § 36 písm. d) se vyplácejí
nejpozději do konce kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, v
němž byla dávka přiznána.
(3) Doplatek podle § 23 odst.2 věty
druhé se vyplatí nejpozději do konce kalendářního
měsíce následujícího po dni,
ke kterému se provádí zúčtování.
Předchozí věta platí obdobně
pro zúčtování příspěvku
na bydlení podle § 26.
(4) Výše dávky se zaokrouhuje
na celé koruny nahoru.
(1) Dávky vyplácí okresní
úřad, který je příslušný
k rozhodování o dávkách.
(2) Dojdeli v době, ve které
je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm.a),
§ 2 písm.b) bodu 1, § 2 písm.b) bodu 2,
§ 36 písm.a) a § 36 písm. b) ke změně
místa, kde je oprávněná osoba hlášena
k trvalému pobytu, zastaví okresní úřad,
který byl před touto změnou k výplatě
dávky příslušný, výplatu
dávky, a to nejpozději do konce kalendářního
měsíce následujícího po měsíci,
v němž se o změně trvalého pobytu
oprávněné osoby dozvěděl. Okresní
úřad uvedený v předchozí větě
předá okresnímu úřadu příslušnému
podle místa trvalého pobytu oprávněné
osoby podklady, na jejichž základě byla dávka
přiznána. Příslušný okresní
úřad vyplácí dávku od měsíční
splátky následující po měsíci,
v němž byla výplata dávky zastavena.
(3) Dávka se poukazuje na účet
příjemce u banky v České republice
nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná
osoba je povinna v žádosti uvést, kterým
z uvedených způsobů jí má být
dávka vyplácena. Požádáli
příjemce dávky o změnu způsobu
výplaty dávky, je okresní úřad
povinen provést změnu způsobu výplaty
dávky od kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, v
němž byla žádost o změnu výplaty
doručena.
(1) Příjemcem dávky,
neníli stanoveno jinak, je oprávněná
osoba nebo zvláštní příjemce.
(2) Okresní úřad ustanoví
zvláštního příjemce v případech,
kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci
zřejmě nedosáhlo účelu, kterému
má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly
poškozeny zájmy osob, které je příjemce
dávky povinen vyživovat, anebo nemůželi
oprávněná osoba výplatu přijímat.
Souhlas oprávněné osoby s ustanovením
zvláštního příjemce se vyžaduje
jen v případě, že oprávněná
osoba nemůže výplatu přijímat.
(3) Zákonný zástupce
a zvláštní příjemce jsou povinni
dávku použít ve prospěch oprávněné
osoby. Zvláštní příjemce ustanovený
oprávněné osobě, která nemůže
výplatu přijímat, používá
dávku podle pokynů oprávněné
osoby.
(4) Okresní úřad může
ustanovit zvláštním příjemcem
jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením
souhlasí.
Dávky se do ciziny nevyplácejí.
(1) Příjemce dávky
je povinen písemně ohlásit příslušnému
okresnímu úřadu do osmi dnů změny
ve skutečnostech rozhodných pro trvání
nároku na dávku, její výši nebo
výplatu.
(2) Bylli příjemce dávky
vyzván příslušným okresním
úřadem, aby osvědčil skutečnosti
rozhodné pro nárok na dávku, její
výši nebo výplatu, je povinen této výzvě
vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů
ode dne doručení výzvy, neurčilli
okresní úřad delší lhůtu;
neučiníli tak v určené lhůtě,
může být výplata dávky zastavena,
jestliže příjemce byl ve výzvě
na tento následek upozorněn.
(3) Jeli dávka nebo její
výše podmíněna nepříznivým
zdravotním stavem oprávněné osoby
nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná
osoba nebo tato společně posuzovaná osoba
povinny podrobit se vyšetření zdravotního
stavu nebo jinému odbornému vyšetření,
jsouli příslušným okresním
úřadem k tomu vyzvány, a to ve lhůtě
stanovené tímto orgánem. Výplata dávky
může být zastavena, jestliže se osoba,
jejíž zdravotní stav je třeba zjistit,
nepodrobí vyšetření zdravotního
stavu nebo jinému odbornému vyšetření
a příjemce dávky byl ve výzvě
na tento následek upozorněn.
(1) Příjemce dávky,
který nesplnil některou jemu uloženou povinnost
nebo zavinil, že dávka byla přiznána
neprávem nebo v nesprávné výši,
je povinen částky neprávem přijaté
vrátit. Nárok na vrácení dávky
poskytnuté neprávem nebo v nesprávné
výši zaniká uplynutím tří
let ode dne, za který byla dávka vyplacena.
(2) O povinnosti vrátit dávku
nebo její část podle odstavce 1 rozhoduje
okresní úřad, který dávku přiznává.
Částky neprávem přijaté mohou
být sráženy též z běžně
vyplácené nebo později přiznané
dávky; přitom platí obdobně předpisy
o výkonu soudních rozhodnutí srážkou
ze mzdy.
(1) Státní orgány,
další právnické osoby a fyzické
osoby jsou povinny, jeli splněna podmínka
uvedená v § 50, na výzvu příslušného
okresního úřadu, který o dávce
rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání
žadatele o dávku sdělit bezplatně údaje
rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na
dávku, její výši nebo výplatu;
jdeli však o údaje týkající
se zdravotního stavu vyžádané okresním
úřadem nebo Ministerstvem práce a sociálních
věcí a nejde o případy uvedené
v § 9, platí o úhradě zdravotnických
výkonů ve zdravotnickém zařízení
zvláštní předpisy).
(2) Ministerstvo práce a sociálních
věcí vede v rozsahu potřebném k zamezení
a odstranění přeplatků na dávkách
státní sociální podpory evidenci potřebných
údajů o těchto dávkách; tyto
údaje sdělují okresní úřady
Ministerstvu práce a sociálních věcí
způsobem a v termínech tímto ministerstvem
stanovených. O zjištěných skutečnostech
vedoucích k zamezení a odstranění
přeplatků na dávkách státní
sociální podpory informuje Ministerstvo práce
a sociálních věcí příslušné
okresní úřady.
(1) Zaměstnanci Ministerstva práce
a sociálních věcí a okresního
úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost
o skutečnostech, se kterými se seznámili
při provádění státní
sociální podpory nebo v přímé
souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví
jinak. Tato povinnost trvá i po skončení
pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat
mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených
orgánů zproštěni pouze tím, v
jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně
s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Údaje týkající
se jiných státních orgánů,
fyzických nebo právnických osob, které
se orgány uvedené v odstavci 1 dozvědí,
sdělují jiným subjektům, jen stanovíli
tak zvláštní zákon) nebo
tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit
jiným subjektům jen se souhlasem jiného státního
orgánu, fyzické nebo právnické osoby.
(3) Okresní úřady jsou povinny
a) Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které okresní úřad získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle § 63 odst. 2,
b) na žádost poskytovat orgánům
oprávněným podle zvláštního
zákona ke kontrole činnosti orgánů
provádějících státní
sociální podporu informace potřebné
k provádění této kontroly.
(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřad získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány
zaměstnanci těchto orgánů
při vědecké, publikační a pedagogické
činnosti.
(1) Ministerstvo práce a sociálních
věcí a okresní úřad, který
o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, mají
právo přezkoumat správnost a úplnost
podkladů předložených právnickými
a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení
o dávce státní sociální podpory.
Právo přezkoumat správnost a úplnost
podkladů podle věty první se nevztahuje na
podklady předložené jinými státními
orgány.
(2) Zaměstnanci státních
orgánů uvedených v odstavci 1 větě
první pověření provedením kontroly
mají oprávnění kontrolovat u právnických
nebo fyzických osob plnění povinností
uložených v § 63; za tím účelem
jsou právnické nebo fyzické osoby uvedené
v § 63, s výjimkou bank povinny umožnit nahlížet
do potřebných dokladů a poskytovat uvedeným
zaměstnancům potřebnou součinnost.
(3) Zaměstnancům právnických
nebo fyzických osob uvedených v § 63, kteří
nesplní nebo poruší povinnosti uložené
v odstavci 2, může zaměstnanec státního
orgánu uvedeného v odstavci 1 pověřený
provedením kontroly uložit pořádkovou
pokutu až do výše 2 000 Kč, a to i opětovně.
Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě
jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti
došlo.
(4) Za porušení povinností
uvedených v § 63 jsou Ministerstvo práce a
sociálních věcí a příslušný
okresní úřad oprávněni uložit
právnické nebo fyzické osobě uvedené
v § 63 pokutu až do výše 250 000 Kč
a při opětovném porušení povinností,
za jejichž nesplnění nebo porušení
již byla pokuta uložena, pokutu až do částky
500 000 Kč.
(5) Pokutu podle odstavce 4 lze uložit
do jednoho roku ode dne, kdy se Ministerstvo práce a sociálních
věcí nebo příslušný okresní
úřad dozvěděly o porušení
povinnosti, nejpozději však do pěti let ode
dne, kdy k jejich porušení došlo.
(6) Pokuty uložené podle tohoto
zákona vybírá a vymáhá orgán,
který pokutu uložil. Pokuty uložené podle
tohoto zákona jsou příjmem státního
rozpočtu.
(1) O dávkách rozhodují
okresní úřady.
(2) Místní příslušnost
okresního úřadu se řídí
místem, kde je oprávněná osoba hlášena
k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů
(§ 3).
(1) Řízení o přiznání
dávky se zahajuje na základě písemné
žádosti oprávněné osoby podané
příslušnému okresnímu úřadu
na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce
a sociálních věcí.
(2) Řízení o změně
výše již přiznané dávky
nebo o jejím odnětí nebo o zastavení
její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné
osoby nebo z podnětu okresního úřadu.
(1) Žádost o dávku musí obsahovat
a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,
b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,
c) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst.2),
d) potvrzení o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,
e) potvrzení o příjmech uvedených v § 32 odst.2, jdeli o nárok na rodičovský příspěvek,
f) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, jeli to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,
g) potvrzení o místě studia, jdeli o nárok na sociální příplatek, příspěvek na dopravu nebo příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jeli to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,
h) potvrzení pronajímatele bytu (obytné místnosti) o řádné úhradě nájemného a služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu a u vlastníka bytu potvrzení příslušného orgánu o zaplacení daně z nemovitosti (§ 24), jdeli o žádost o příspěvek na bydlení,
i) potvrzení o době trvání služby, jdeli o nárok na zaopatřovací příspěvek,
j) rozhodnutí o svěření
dítěte do pěstounské péče,
jdeli o nároky na dávky uvedené v §
36.
(2) Lzeli skutečnosti uvedené
v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných
orgánů) nebo z jiných dokladů,
nevyžaduje se přiložení potvrzení.
Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že
a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,
b) dávka byla odejmuta,
c) výplata dávky byla zastavena, nejdeli o případ uvedený v § 58 odst.2,
d) jde o přeplatek na dávce,
e) přichází v úvahu
více oprávněných a okresní
úřad rozhoduje o tom, komu se bude dávka
vyplácet.
(1) Rozhodujeli okresní úřad
o dávce v případech, kdy se nevydává
rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné
oznámení o dávce a její výši.
(2) Proti postupu uvedenému v odstavci
lze uplatnit do 30 dnů ode dne výplaty první
splátky dávky po jejím přiznání
nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání
námitky.
(3) Námitky se podávají
písemně u příslušného
okresního úřadu, který dávku
přiznal. Okresní úřad vydá
do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí
o dávce.
O odvolání proti rozhodnutí
okresního úřadu rozhoduje Ministerstvo práce
a sociálních věcí. Odvolání
nemá odkladný účinek.
Okresní úřad a Ministerstvo
práce a sociálních věcí nemají
nárok na náhradu nákladů vzniklých
v řízení o dávkách.
V řízení podle tohoto
zákona se postupuje podle obecných předpisů
o správním řízení),
pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.
(1) Pro nároky na
a) rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku),
b) zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení),
c) příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna podle zákona o pěstounské péči),
d) podporu při narození dítě a pohřebné podle předpisů o nemocenském pojištění), zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách) a zákona o sociálním zabezpečení24),
které vznikly před 1.říjnem
1995, jdeli o nároky uvedené v písm.a)
a d), nebo před 1.listopadem 1995, jdeli o nároky
uvedené v písm.b) a c), a které nebyly před
uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného
dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí
nebo změnu výše dávek za dobu před
1.říjnem 1995, jdeli o nároky podle
písm.a) a d) nebo před 1.listopadem 1995, jdeli
o nároky uvedené v písm.b) a c), platí
předpisy platné před 1.říjnem
1995.
(2) Pro nároky na
a) přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění26) a výchovné podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách27),
b) výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení24,
c) příplatek k přídavkům na děti a výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle předpisů o nemocenském pojištění26) a zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách27),
d) příplatek k výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení24),
e) státní vyrovnávací příspěvek podle zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění o státní vyrovnávacím příspěvku),
f) příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné),
g) příspěvek na úhradu za užívání bytu podle zákona o sociálním zabezpečení24),
které vznikly před 1.lednem
1996, jdeli o nároky uvedené v písm.a),
c) a f) nebo před 1. únorem 1996, jdeli o
nároky uvedené v písm.b), d), e) a g), a
které nebyly před uvedeným dnem přiznány
nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto,
a pro odnětí nebo změnu výše
dávek za dobu před 1.lednem 1996, jdeli o
nároky uvedené v písm.a), c) a f) nebo před
1.únorem 1996 jdeli o nároky uvedené
v písm.b), d), e) a g), platí předpisy platné
před 1.lednem 1996.
(3) Nároky na dávky uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud byly uplatněny před
a) 1. říjnem 1995, jdeli o dávky uvedené v odstavci 1 písm.a) a d),
b) 1.listopadem 1995, jdeli o dávky uvedené v odstavci 1 písm.b) a c),
c) 1.lednem 1996, jdeli o dávky uvedené v odstavci 2 písm.a), c) a f),
d) 1. únorem 1996, jdeli o dávky uvedené v odstavci 2 písm.b), d), e) a g),
přiznají nebo o nich rozhodnou
státní orgány, další právnické
nebo fyzické osoby, které byly příslušné
k rozhodování o těchto dávkách
podle předpisů platných před 1.říjnem
1995, jdeli o dávky uvedené v písmenech
a) a b) a podle předpisů platných před
1.lednem 1996, jdeli o dávky uvedené v písmenech
c) a d).
(4) Při úhradě nákladů
za dávky uvedené v odstavci 1 se postupuje podle
předpisů platných před 1.říjnem
1995, a jdeli o úhradu nákladů za dávky
uvedené v odstavci 2, postupuje se podle předpisů
platných před 1.lednem 1996.
(1) Dávky uvedené v §
74 odst.1 písm.a) a d) se vyplatí naposledy za měsíc
září 1995. Dávky uvedené v
§ 74 odst.1 písm.b) a c) se vyplatí naposledy
za měsíc říjen 1995.
(2) Dávky uvedené v §
74 odst.2 písm.a) a c) se vyplatí naposledy za měsíc
prosinec 1995. Dávky uvedené v § 74 odst.2
písm.b), d), e) a g) se vyplatí naposledy za měsíc
leden 1996. Příspěvek na nájemné
uvedený v § 74 odst.2 písm.f) se vyplatí
naposledy za poslední kalendářní čtvrtletí
roku 1995.
(3) Výplatu dávek podle odstavců
1 a 2 provede státní orgán, právnická
nebo fyzická osoba, který o nich rozhodl nebo je
přiznal.
Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím
a) 30. září 1995, jdeli o dávky uvedené v § 74 odst.1 písm.a) a d),
b) 31.října 1995, jdeli o dávky uvedené v § 74 odst.1 písm.b) a c),
c) 31. prosince 1995, jdeli o dávky uvedené v § 74 odst.2 písm.a), c) a f),
d) 31. ledna 1996, jdeli o dávky
uvedené v § 74 odst.2 písm.b), d), e) a g).
(1) Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené
a) v § 74 odst.1 písm.a) a d) po 30. září 1995,
b) v § 74 odst.1 písm.b) a c) po 31.říjnu 1995,
c) v § 74 odst.2 písm.a), c) a f) po 31.prosinci 1995,
d) v § 74 odst.2 písm.b), d) a g) po 31.lednu 1996,
je příslušný k
rozhodování o nich na základě písemné
žádosti okresní úřad podle místa,
kde je oprávněná osoba hlášena
k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů
(§ 3).
(2) Nárok na dávku uvedenou
v § 74 odst.2 písm.e) nelze za dobu před 1.únorem
1996 přiznat, nebylli nárok na tuto dávku
uplatněn před uvedeným dnem.
(3) Dávky podle odstavce 1 vyplatí
okresní úřad, který je příslušný
k rozhodování o těchto dávkách.
Náklady na dávky uvedené v odstavci 1 se
hradí z prostředků státní sociální
podpory.
(4) Pro řízení o dávkách
podle odstavce 1 platí § 69 až 73 obdobně.
Vznikneli nárok na dávky
podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti,
platí pro přiznání dávek §
51 odst.3 obdobně.
(1) Státní orgány,
další právnické a fyzické osoby,
které ke dni 1.listopadu 1995 vyplácejí k
přídavkům na děti nebo k výchovnému
příplatek na dítě, které je
dlouhodobě těžce zdravotně postižené
a vyžaduje mimořádnou péči nebo
mimořádnou péči zvlášť
náročnou, uvedený v § 74 odst.2 písm.c)
a d), jsou povinny do 10.listopadu 1995 okresní správě
sociálního zabezpečení, která
vydala posudek, na jehož podkladě byl uvedený
příplatek k přídavkům na děti
nebo výchovnému vyplácen, sdělit jméno,
adresu a rodné číslo tohoto dítěte
a opis dokladu uvedené zdravotní postižení
prokazující.
(2) Okresní správa sociálního
zabezpečení může na základě
uvedeného sdělení posoudit), zda
dítě uvedené v odstavci 1 je dítě
dlouhodobě těžce zdravotně postižené,
dítě dlouhodobě zdravotně postižené
nebo dítě dlouhodobě nemocné (§
9).
Vláda může se zřetelem
na vývoj životních nákladů a
úroveň mezd nařízením až
o 5 % zvyšovat nebo až o 5 % snižovat koeficienty
stanovené v tomto zákoně.
Zrušují se:
1. Zákon č.117/1966 Sb., o
některých důsledcích zanedbávání
péče o děti, ve znění zákona
č.99/1972 Sb. a zákona č.180/1990 Sb.
2. Zákonné opatření
Předsednictva Federálního shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
č.206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím
příspěvku, ve znění zákona
č.245/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona
České národní rady č.10/1993
Sb., zákona České národní rady
č.37/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona
č.183/1994 Sb.
3. Zákonné opatření
Předsednictva České národní
rady č.229/1990 Sb., o určení státního
orgánu, který je v některých případech
příslušný k výplatě státního
vyrovnávacího příspěvku, ve
znění zákona České národní
rady č.10/1993 Sb. a zákona č.183/1994 Sb.
4. Zákon č.382/1990 Sb., o
rodičovském příspěvku, ve znění
zákona č.117/1992 Sb.
5. Čl. VI zákona č.84/1993
Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
České národní rady č. 482/1991
Sb., o sociální potřebnosti, a některé
navazující zákony.
6. Zákon č.197/1993 Sb., o
jednorázovém přídavku na nezaopatřené
děti.
7. Zákon č. 319/1993 Sb.,
o příspěvku na nájemné.
8. Nařízení vlády
Československé socialistické republiky č.106/1979
Sb., kterým se zvyšují hranice příjmů
přípustné pro poskytování některých
sociálních dávek na děti.
9. Nařízení vlády
č.154/1993 Sb., o zvýšení některých
sociálních dávek.
10. Nařízení vlády
č.336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky
životního minima a některé sociální
dávky.
11. Nařízení vlády
č. 143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského
příspěvku a podpory při narození
dítěte.
12. Vyhláška Ústřední
rady odborů č.95/1968 Sb., o poskytování
přídavků na děti v nemocenském
pojištění, ve znění vyhlášky
č.78/1984 Sb., vyhlášky č.147/1988 Sb.,
vyhlášky č.263/1990 Sb., zákona České
národní rady č.582/1991 Sb., vyhlášky
č.30/1993 Sb. a vyhlášky č.311/1993
Sb.
13. § 5 vyhlášky federálního
ministerstva práce a sociálních věcí
a Ústřední rady odborů č.51/1973
Sb., o úpravě některých poměrů
pěstounů vykonávajících pěstounskou
péči ve zvláštních zařízeních,
ve znění zákona České národní
rady č.582/1991 Sb.
14. Vyhláška federálního
ministerstva práce a sociálních věcí
č.235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné
opatření Předsednictva Federálního
shromáždění č.206/1990 Sb., o
státním vyrovnávacím příspěvku,
ve znění vyhlášky č.313/1990
Sb., zákona č.245/1991 Sb., zákona č.578/1991
Sb., vyhlášky č.27/1993 Sb., zákona
České národní rady č.37/1993
Sb. a zákona č.183/1994 Sb.
15. Vyhláška ministerstva financí
č.73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů
na státní vyrovnávací příspěvek
plátcům příspěvku.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou
§ 17 až 29 a § 81 bodů 1 až 3, 7, 12
až 15, která nabývají účinnosti
dnem 1. ledna 1996.",
II. zmocňuje zpravodajku výboru,
aby spolu se zpravodaji ostatních výborů,
které návrh projednaly, vypracovali společnou
zprávu, která bude předložena schůzi
Poslanecké sněmovny Parlamentu.
K bodu 2:
Vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňují některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona
o státní sociální podpoře (tisk
1471) výbor projednával v upraveném znění,
které bylo předloženo před jednáním
(z 12 přítomných poslanců 12 hlasovalo
pro) posl. Kolářovou, zpravodajkou k tomuto bodu.
Návrh odůvodnil ministr práce
a sociálních věcí ing. Jindřich
VODIČKA.
Do obecné ani do podrobné
rozpravy se nikdo nepřihlásil.
Závěrem na návrh zpravodajky
posl. MUDr. Mileny Kolářové výbor
doporučil Poslanecké sněmovně, aby
schválila zákon ve znění, jak je uveden
v usnesení výboru č. 335 (z 11 přítomných
poslanců 10 hlasovalo pro a 1 se zdržel).
Po odůvodnění ministra
práce a sociálních věcí ing.
Jindřicha Vodičky a zpravodajské zprávě
posl. MUDr. Mileny Kolářové
ústavně právní
výbor
I. doporučuje Poslanecké
sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s návrhem
v tomto znění:
Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
Branný zákon č. 92/1949
Sb., ve znění ústavního zákona
č. 100/1960 Sb., ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., ústavního zákona
č. 125/1970 Sb., ústavního zákona
č. 126/1970 Sb., ústavního zákona
č. 101/1990 Sb., zákona č. 86/1950 Sb., zákona
č. 88/1950 Sb., zákona č. 19/1958 Sb., zákona
č. 140/1961 Sb., zákona č. 100/1970 Sb.,
zákona č. 40/1974 Sb., zákona č. 64/1978
Sb., zákona č. 72/1990 Sb., zákona č.
227/1991 Sb., zákona č. 164/1992 Sb. a zákona
č. 188/1993 Sb., se doplňuje takto:
Za § 56 se vkládá nový
§ 56a , který včetně nadpisu a poznámek
č. 5 až 7 zní:
(1) Náhrada příjmu
náleží osobám samostatně výdělečně
činným při vojenském cvičení
a dalších druzích služby v ozbrojených
silách, s výjimkou vojenské základní
(náhradní) služby.
(2) Náhrada příjmu činí za každý kalendářní den vojenského cvičení (jiné služby),
a) nevyživujeli osoba samostatně výdělečně činná žádnou osobu, 60 %,
b) vyživujeli osoba samostatně výdělečně činná jednu osobu, 75 %,
c) vyživujeli osoba samostatně výdělečně činná dvě osoby, 90 %,
d) vyživujeli osoba samostatně výdělečně činná tři a více osob, 95 %,
jedné třicetiny z částky
vyměřovacího základu. Vyměřovacím
základem je průměr, který z úhrnu
měsíčních vyměřovacích
základů 5) zjištěných
za posledních 12 kalendářních měsíců
před měsícem, v němž došlo
k nástupu služby v ozbrojených silách,
připadá na jeden kalendářní
měsíc s tím, že se přihlíží
jen k těm kalendářním měsícům,
za které byla osoba samostatně výdělečně
činná povinna platit zálohy na pojistné
na důchodové zabezpečení a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti.
(3) Za osobu samostatně výdělečně
činnou se pro účely tohoto zákona
považuje osoba, která se pro účely důchodového
zabezpečení6) považuje za osobu
samostatně výdělečně činnou
nebo za spolupracující osobu osoby samostatně
výdělečně činné.
(4) Vyživovanými osobami se
rozumějí osoby, které se pro účely
poskytování náhrady mzdy při vojenském
cvičení zaměstnancům v pracovním
poměru považují za osoby, o které zaměstnanec
pečuje7).
(5) O náhradě příjmu
rozhoduje a vyplácí ji příslušná
okresní vojenská správa podle místa
trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně
činné. Náhrada příjmu se vyplácí
měsíčně pozadu, a to nejpozději
do konce kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, za
který náhrada náleží.
5) §
14 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, ve znění
zákona České národní rady č.
10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona
č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a
zákona č. 241/1994 Sb.
6)
§ 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění zákona
České národní rady č. 37/1993
Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.
7) §
20 odst. 2 nařízení vlády č.
108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník
práce a některé další zákony.".
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském
pojištění zaměstnanců, ve znění
zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964
Sb., zákoníku práce č. 65/1965 Sb.,
zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968
Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného
opatření Předsednictva Federálního
shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona
č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona
č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona
č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb.,
zákona č. 306/1991 Sb., zákona České
národní rady č. 550/1991 Sb., zákona
České národní rady č. 582/1991
Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České
národní rady č. 589/1992 Sb., zákona
České národní rady č. 37/1993
Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č.
308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona
č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. V § 11 se vypouštějí
v písmenu a) slova "5. podpora při narození
dítěte, 6. pohřebné;".
2. V § 11 se vypouští písmeno
b).
3. V § 18 odst. 7 se slova "o
rodičovském příspěvku8)"
nahrazují slovy "o státní sociální
podpoře8)".
Poznámka pod čarou č. 8 zní:
"8) § 30 odst. 3 zákona
č. /1995 Sb., o státní sociální
podpoře.".
4. § 29 a část čtvrtá
včetně poznámek pod čarou č.
4 a 9 se vypouštějí.
5. § 43 včetně nadpisu
zní:
Nároky na dávky nemocenského
pojištění náležející
z téhož důvodu se posuzují samostatně.".
6. § 43a zní:
Dávky nemocenského pojištění
náleží i za dobu, po kterou se oprávněný
zdržuje trvale v cizině.".
7. V § 44 se vypouští odstavec
2. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují
jako odstavce 2 až 5.
8. V § 44 se vypouští odstavec
2. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují
jako odstavce 2 až 4.
9. V § 45 odst. 1 se vypouštějí
slova "a přídavků na děti".
10. V § 45 odst. 2 se vypouštějí
slova "a na přídavky na děti".
11. V § 48 odst. 1 se za slova "a
mateřství" vkládá slovo "nebo"
a vypouštějí se slova "nebo přídavky
na děti".
12. V § 48 odst. 2 se vypouštějí
slova "nebo přídavků na děti".
Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské
péči v ozbrojených silách, ve znění
zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968
Sb., zákonného opatření Předsednictva
Federálního shromáždění
č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona
č. 180/1990 Sb., zákona České národní
rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb.
a zákona č. 182/1994 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. V § 11 písmeno d) zní:
"d) příspěvek na pohřeb vojáka.".
2. V § 11 se vypouští písmeno
e).
3. V § 11 se vypouští písmeno
f).
4. § 25 se vypouští.
5. § 26 včetně nadpisu
zní:
(1) Zemřelli mimo dobu branné
pohotovosti státu voják nebo příslušník
bezpečnostního sboru v místě, v němž
dlel ze služebních důvodů a které
není jeho trvalým bydlištěm, poskytne
příslušný útvar na přání
pozůstalých úhradu nutných výdajů
na jednoduchou rakev s kovovou vložkou a úhradu poplatků
a dopravného za převoz do místa pohřbu
pohřebním autem a při velké vzdálenosti
drahou.
(2) Na přání pozůstalých
vypraví zemřelému vojáku jednoduchý
pohřeb v místě posádky útvar
svým nákladem. Plnění podle předchozího
odstavce v tomto případě nenáleží.".
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění zákona
č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona
č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona
č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb.,
zákona č. 328/1991 Sb., zákona č.
519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona
České národní rady č. 24/1993
Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č.
117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb. a zákona
č. 216/1994 Sb., se mění takto:
1. V § 277 odst. 2 se vypouštějí
slova "přídavky na děti a".
2. V § 301 odst. 2 se vypouštějí
slova "výchovné, vyplacené k důchodu
ze sociálního zabezpečení, ani".
3. V § 317 se vypouští
odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují
jako odstavce 2 a 3.
4. V Příloze A (§ 248
odst. 3) se vypouští obor Rodičovský
příspěvek a v oboru Sociální
zabezpečení se vypouštějí slova
"s výjimkou rozhodnutí o zaopatřovacím
příspěvku" a slova "Vyhláška
č. 76/1957 Ú.l., ve znění vyhlášky
č. 268/1990 Sb., vyhláška č. 183/1991
Sb." se nahrazují slovy "Zákon České
národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů".
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník
práce, ve znění zákona č. 88/1968
Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č.
100/1970 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona
č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona
č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona
č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona
č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona
č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb.,
zákona České národní rady č.
590/1992 Sb., zákona České národní
rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.
(úplné znění č. 126/1994 Sb.),
se mění takto:
1. § 121 odst. 1 písm. k) zní:
"k) přeplatky na dávkách
státní sociální podpory, které
je zaměstnanec povinen vrátit na základě
vykonatelného rozhodnutí podle zákona o státní
sociální podpoře,".
2. V § 127 odst. 2 se slova "příspěvek
podle zákona o rodičovském příspěvku"
nahrazují slovy "rodičovský příspěvek
podle zákona o státní sociální
podpoře".
3. V § 198 se slova "předpisů
o nemocenském pojištění" nahrazují
slovy "zákona o státní sociální
podpoře.".
Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení
mateřské dovolené, o dávkách
v mateřství a o přídavcích
na děti z nemocenského pojištění,
ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona
č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona
č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona
č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb.,
zákona č. 306/1991 Sb., zákona České
národní rady č. 582/1991 Sb., zákona
České národní rady č. 37/1993
Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č.
308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona
č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. V nadpisu části druhé
se vypouští slovo ", porodu".
2. V § 2 odst. 1 se vypouští
slovo ", porodu", v písmenu b) slovo "a"
a písmenu c).
3. V § 3 se vypouští odstavec
3.
4. § 13 se vypouští.
5. Část třetí
včetně nadpisu se vypouští.
6. § 31 zní:
(1) Přídavky na děti
náleží také osobám samostatně
výdělečně činným účastným
důchodového zabezpečení osob samostatně
výdělečně činných v
kalendářním měsíci, za který
se přídavky na děti mají poskytovat,
pokud bylo zaplaceno pojistné na důchodové
zabezpečení a příspěvek na
státní politiku zaměstnanosti za celou dobu
účasti na důchodovém zabezpečení,
s výjimkou měsíce, na který se přídavky
na děti mají poskytovat; ustanovení §
42 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění
zaměstnanců platí zde přiměřeně.
Jeli dlužné pojistné doplaceno do tří
měsíců od posledního dne kalendářního
měsíce, za který by jinak náležely
přídavky na děti, považuje se podmínka
zaplacení pojistného za splněnou. Pro vznik
nároku na přídavky na děti za měsíc,
v němž vznikla účast na důchodovém
zabezpečení osob samostatně výdělečně
činných, musí být zaplaceno pojistné
na důchodové zabezpečení a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti za tento
kalendářní měsíc.
(2) Ustanovení předchozího
odstavce platí přiměřeně pro
spolupracující osoby.".
7. § 31 se vypouští.
8. § 32 zní:
Peněžitá pomoc v mateřství
(peněžitá pomoc) a přídavky na
děti náleží také občanům,
kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů
o zaměstnání.".
9. V § 32 se vypouštějí
slova "a přídavky na děti".".
10. V § 33 se vypouští
odstavec 2.
11. V § 34 odst. 1 se vypouštějí
slova ",podpoře při narození dítěte".
12. V § 34 odst. 1 se za slovo "příspěvku"
vkládá slovo "nebo" a vypouštějí
se slova "nebo o přídavcích na děti".
13. V § 34 odst. 2 se vypouštějí
slova "a přídavky na děti".
14. § 35 zní:
Ministerstvo práce a sociálních
věcí stanoví vyhláškou podrobnosti
o poskytování dávek v mateřství
a o nárocích uchazečů o zaměstnání
podle § 32.".
15. § 38 se vypouští.
Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské
péči, ve znění zákona č.
58/1984 Sb., zákona č. 118/1992 Sb. a zákona
č. 307/1993 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. § 5, 6, 8, 9, 13, 14, 16, 17 a 21
se vypouštějí.
2. V § 7 odst. 3 se vypouštějí
slova "(§ 5 odst. 4)".
3. V § 10 odst. 2 se slova "příspěvek
podle tohoto zákona" nahrazují slovy "příspěvek
na úhradu potřeb dítěte podle zákona
o státní sociální podpoře5)".
Poznámka pod čarou č. 5 zní:
"5) § 37 zákona
č. /1995 Sb., o státní sociální
podpoře.".
4. V § 11 se vypouštějí
slova "5 až".
5. Dosavadní text § 12 se označuje
jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2
a 3 , které včetně poznámky pod čarou
č. 6 znějí:
"(2) Pěstounu při výkonu
pěstounské péče ve zvláštních
zařízeních náleží odměna,
která se posuzuje jako mzda. Pro podmínky pro poskytování
odměny, o vrácení odměny, o povinnosti
pěstouna při uplatnění nároku
na odměnu, o řízení o odměně
a o promlčení platí obdobně ustanovení
o odměně pěstouna podle zákona o státní
sociální podpoře6).
(3) Ministerstvo práce a sociálních
věcí stanoví vyhláškou výši
odměny pěstouna při výkonu pěstounské
péče ve zvláštních zařízeních
a způsob jejího poskytování.
6) §
40 zákona č. /1995 Sb.".
6. § 15 odst. 5 se vypouští.
7. V § 22 se vypouštějí
v první větě slova "a podmínky
nároku na příspěvek, pokud jde o soustavnou
přípravu dítěte na budoucí
povolání" a věta druhá.
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění zákona
č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb.,
zákona č. 1/1991 Sb. zákona č. 46/1991
Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České
národní rady č. 482/1991 Sb., zákona
č. 578/1991 Sb., zákona České národní
rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992
Sb., zákona České národní rady
č. 589/1992 Sb., zákona České národní
rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb.,
zákona č. 160/1993 Sb., zákona č.
266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona
č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.,
se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst. 1 se vypouští
písmeno d).
2. V § 7 se vypouští písmeno
c).
3. V § 7 se vypouští písmeno
d).
4. § 71 včetně nadpisu
nad paragrafem se vypouští.
5. Část druhá hlava
pátá včetně nadpisu se vypouští.
6. V § 97 odst. 2 se vypouští
věta druhá a ve větě třetí
se slova "Uvedené lhůty neplynou" nahrazují
slovy "Uvedená lhůta neplyne".
7. V § 100 odst. 2 se středník
nahrazuje tečkou a slova "výchovné se
vyplácí neomezeně" se vypouštějí.
8. V § 101 odst. 2 se vypouštějí
slova "s výjimkou výchovného".
9. V § 122 odst. 1 se vypouštějí
slova "a c)" a slova "výchovném a".
10. § 145n písm. a) a část
sedmá hlava druhá se vypouští.
11. V § 145s první věta včetně poznámky pod čarou č. 20 zní: "Příspěvek na úhradu za užívání bytu náleží občanu, konáli základní (náhradní) službu v ozbrojených silách České republiky nebo civilní službu20) místo této služby (dále jen "voják").
20)
Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.,
ve znění zákona č. 135/1992 Sb.".
12. V § 145u se vypouštějí
tato slova: "zaopatřovací příspěvek
a", "zaopatřovací příspěvek",
"zaopatřovací příspěvek
nebo" a "zaopatřovacího příspěvku
nebo".
13. Část sedmá včetně
nadpisu se vypouští.
14. V § 177a odst. 2 se vypouštějí
slova "souběh nároků na výchovné
a přídavky na děti a doplatek k výchovnému,".
Zákon České národní
rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů
České socialistické republiky v sociálním
zabezpečení, ve znění zákona
České národní rady č. 125/1990
Sb., zákona České národní rady
č. 210/1990 Sb., zákona České národní
rady č. 425/1990 Sb., zákona České
národní rady č. 459/1990 Sb., zákona
České národní rady č. 9/1991
Sb., zákona České národní rady
č. 144/1991 Sb., zákona České národní
rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb.
a zákona č. 307/1993 Sb., se mění
takto:
1. V § 15 odst. 2 se vypouští
písmeno f), včetně poznámky pod čarou
č. 10.
2. V § 21 písm. a) se vypouští
bod 2.
3. V § 58 písm. a) se vypouštějí
slova "vdoveckého příspěvku,
příspěvku na rekreaci dětí
důchodce, zaopatřovacího příspěvku,".
4. V § 58 písm. a) se vypouštějí
slova "příspěvku na úhradu za
užívání bytu".
Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním
vyjednávání, ve znění zákona
č. 519/1991 Sb., se mění takto:
1. V § 24 se vypouští odstavec
1. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují
jako odstavce 1 až 4.
2. V § 24 odst. 2 se slova "v
odstavci 2" nahrazují slovy "v odstavci 1".
Zákon č. 463/1991 Sb., o životním
minimu, ve znění zákona České
národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona
č. 84/1993 Sb., se mění takto:
§ 4 až 7 včetně
poznámek pod čarou č. 7 až 13 znějí:
(1) Společně posuzovanými osobami jsou
a) nezaopatřené děti,
b) rodiče nezaopatřených dětí uvedených v písmenu a); za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
c) manželé nebo druh a družka , nevztahujíli se na ně písmena a) a b),
d) nezaopatřené děti nezaopatřených dětí uvedených v písmenu a),
pokud spolu trvale žijí a společně
uhrazují náklady na své potřeby7).
(2) K druhovi (družce) se jako ke společně
posuzované osobě přihlíží,
jen žijeli s oprávněnou osobou nebo s
osobou uvedenou v odstavci 1 alespoň tři měsíce.
(3) Společně posuzovanými osobami podle odstavce 1 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na
budoucí povolání, zdravotních
nebo pracovních zdržují mimo místo,
kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.
(4) Osoba, která je ve vazbě
nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se
v kalendářním měsíci nepovažuje
za osobu společně posuzovanou, pokud tato skutečnost
trvala po celý kalendářní měsíc.
(5) Osoba, která koná vojenskou
základní (náhradní) službu v
Armádě České republiky nebo civilní
službu, se po dobu trvání této služby
nepovažuje za osobu společně posuzovanou.
Nezaopatřenost dítěte
se pro účely tohoto zákona posuzuje podle
zákona o státní sociální podpoře8).
(1) Za příjem se považují
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů9),
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,
3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) zákona o daních z příjmů,
4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,
5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů,
b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, jsou to příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), e), ch), k) až t), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle § 5 zákona o daních z příjmů,
c) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení,
d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání10),
e) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku,
f) příjmy ze zahraničí, obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b).
g) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,
h) dávky státní sociální podpory a dávky sociální péče, s výjimkou jednorázových dávek a dávek poskytovaných vzhledem ke zdravotnímu stavu bez ohledu na sociální potřebnost,
i) další opakující
se nebo pravidelné příjmy.
(2) Za příjem se nepovažuje
část sociálního příplatku
náležející ze zdravotních důvodů11).
(3) U osob samostatně výdělečně
činných se příjmem ze samostatné
výdělečné činnosti za kalendářní
měsíc rozumí 2,25násobek měsíčního
vyměřovacího základu pro stanovení
záloh na pojistné na důchodové zabezpečení
a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti.12). Za osobu samostatně
výdělečně činnou se pro účely
tohoto zákona považuje osoba, která se pro
účely důchodového zabezpečení13)
považuje za osobu samostatně výdělečně
činnou nebo za spolupracující osobu osoby
samostatně výdělečně činné.
(4) Jeli příjem uvedený
v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, přepočte
se na českou měnu podle příslušného
kurzu platného pro nákup valut, který je
uveden v kurzovním lístku České národní
banky platném k prvnímu dni rozhodného období,
za které se zjišťuje rozhodný příjem.
Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny
v kurzovním lístku České národní
banky, se použije kurzu amerického dolaru (USD) k
této měně vyhlášeného
ústřední nebo jí na roveň postavenou
bankou státu s touto měnou.
Vláda zvýší nařízením
částky stanovené v § 3 odst. 2 a 3,
jestliže souhrnný index spotřebitelských
cen vzroste od předchozího stanovení těchto
částek o 5 % ; přitom přihlíží
k zachování reálné hodnoty částek
životního minima.
7) §
115 občanského zákoníku
8) §
11 až 16 zákona č. /1995 Sb., o státní
sociální podpoře.
9) Zákon
České národní rady č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění
zákona České národní rady č.
35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona
č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb.,
zákona č. 323/1993 Sb., zákona č.
42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona
č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a
zákona č. 32/1995 Sb.
10) §
12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona
č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb.,
zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č.
39/1994 Sb.
11) §
22 odst. 1 zákona č. /1995 Sb.
12) §
14 zákona České národní rady
č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, ve znění
zákona č. 160/1993 Sb., zákona č.
307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.
13) §
2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění zákona
České národní rady č. 37/1993
Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.".
Zákon České národní
rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti,
ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona
č. 165/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a
zákona č. 182/1994 Sb., se mění a
doplňuje takto:
1. V § 4 odst. 1 větě
druhé se slova "rodičovský příspěvek
a další státní dávky","
nahrazují slovy "dávky státní
sociální podpory, s výjimkou takových
dávek poskytovaných jednorázově,".
2. § 5 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Příspěvek
na výživu má přednost před přiznáním
dávky sociální péče podle §
4.".
3. V § 7 odst. 4 se vypouštějí
slova "zvýšeného o státní
vyrovnávací příspěvek ve výši
náležející poživateli důchodu"
a poznámka pod čarou č. 8.
Zákon České národní
rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení, ve znění
zákona České národní rady č.
590/1992 Sb., zákona České národní
rady č. 37/1993 Sb. zákona č. 160/1993 Sb.,
zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č.
241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 se na konci připojují
tato slova: ", státní sociální
podpory a sociální péče".
2. V § 2 se vypouští písmeno
c) včetně poznámky č. 5.
3. V § 2 se vypouští písmeno
d) včetně poznámky č. 6.
4. V § 6 odst. 4 písm. a) se
vypouštějí body 3 a 4 a v bodu 5 se vypouštějí
slova "a rodičovského příspěvku."
5. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu
11 se vypouštějí slova "o výchovném
k němu a o příplatku k výchovnému".
6. V § 6 odst. 4 písm. a) se
vypouštějí v bodu 12 slova "výchovné
k němu a příplatek k výchovnému"
a body 14 a 15.
7. V § 6 odst. 4 písm. a) se
vypouštějí body 13 a 16."
8. V § 6 odst. 4 písm. b) se
vypouštějí slova "a rodičovský
příspěvek".
9. § 6 odst. 4 písm. c) zní:
"c) poskytují peněžitou
pomoc uchazečům o zaměstnání
a zařizují její výplatu,".
10. V § 6 odst. 4 se vypouštějí
písmena e) a f).
11. V § 6 odst. 4 písm. v) se
slova "státní vyrovnávací příspěvek43)
nebo příspěvek na nájemné 44)"
nahrazují slovy "dávky státní
sociální podpory" a vypouštějí
se poznámky pod čarou č. 43 a 44."
12. V § 7 písm. b) se vypouštějí
písmena "e)" a "f)".
13. V § 8 odst. 1 se v předvětí za slova "ve věcech sociálního zabezpečení" vkládají slova "státní sociální podpory" a za písmeno h) se připojuje nové písmeno i), které zní:
"i) zda jde pro účely
dávek státní sociální podpory
o občana dlouhodobě těžce zdravotně
postiženého, dlouhodobě zdravotně postiženého
nebo o dítě dlouhodobě nemocné.".
14. V § 8 odst. 2 písm. c) se
na konci připojují tato slova: "nebo z podnětu
okresního úřadu nebo Hlavního města
Prahy.".
15. V § 16 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
"Obdobnou povinnost mají tato
zařízení vůči okresním
úřadům a Hlavnímu městu Praze
v souvislosti s poskytováním dávek státní
sociální podpory a vůči okresním
úřadům a obcím v souvislosti s poskytováním
dávek a služeb sociální péče.".
16. V § 19 odst. 5 se vypouštějí
slova "rodičovský příspěvek,
anebo", slova "(rodičovský příspěvek)"
a slovo "(příspěvku)".
17. V § 21 odst. 1 se vypouštějí
slova "a přídavků na děti".
18. V § 22 se vypouští
písmeno c).
19. V § 32 se vypouštějí
slova ",e) a f)".
20. V § 49 odst. 2 se vypouštějí
slova "a pozůstalé"."
21. V části šesté
hlavě první se v nadpisu oddílu prvního
vypouštějí slova "a o přídavcích
na děti".
22. V § 55 se vypouštějí
slova "podpoře při narození dítěte,
pohřebném".
23. V § 55 se za slova "a mateřství"
vkládá slovo "a" a vypouštějí
se slova "a o přídavcích na děti".
24. V § 61 se vypouští
odstavec 3 a druhá věta v odstavci 4.
25. § 66 se vypouští.
26. § 67 se vypouští.
27. V § 86 odst. 1 se slova "a)
až c)" nahrazují slovy "a) a b)".
28. § 86 odst. 4 se vypouští.
29. § 113 odstavec 1 se vypouští
a dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako
odstavce 1 a 2.".
30. Část sedmá se vypouští.
31. V § 116 odst. 1 se vypouští
věta druhá.
32. V § 116 odst. 2 se vypouštějí
slova ", s výjimkou výchovného,".
33. V § 127 odst. 1 písm. b)
se za slovo "zabezpečení" vkládají
slova ", státní sociální podpory".
Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě,
odměně za pracovní pohotovost a o průměrném
výdělku, ve znění zákona České
národní rady č. 590/1992 Sb., zákona
České národní rady č. 10/1993
Sb., zákona České národní rady
č. 37/1993 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., se
mění takto:
§ 12 odst.1 písm. j) zní:
"j) přeplatky na dávkách
státní sociální podpory, které
je zaměstnanec povinen vrátit na základě
vykonatelného rozhodnutí podle zákona o státní
sociální podpoře,".
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu
a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových
a některých dalších organizacích
a orgánech, ve znění zákona České
národní rady č. 590/1992 Sb., zákona
České národní rady č. 10/1993
Sb. a zákona č. 40/1994 Sb., se mění
takto:
§ 18 odst.1 písm. j) zní:
"j) přeplatky na dávkách
státní sociální podpory, které
je zaměstnanec povinen vrátit na základě
vykonatelného rozhodnutí podle zákona o státní
sociální podpoře,".
Zákon České národní
rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie České
republiky, ve znění zákona České
národní rady č. 590/1992 Sb., zákona
České národní rady č. 26/1993
Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č.
40/1994 Sb. a zákona č. 33/1995 Sb., se mění
takto:
1. V § 54 se slova "příspěvek
podle zákona o rodičovském příspěvku"
nahrazují slovy "rodičovský příspěvek
podle zákona o státní sociální
podpoře.".
2. V § 94 odst. 1 se slova "předpisů
o nemocenském zabezpečení" nahrazují
slovy "zákona o státní sociální
podpoře".
Zákon České národní
rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, ve znění
zákona České národní rady č.
10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona
č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona
č. 241/1994 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb.,
se mění takto:
1. V § 9 odst. 1 se vypouštějí
slova "a rodičovského příspěvku".
2. V § 9 odst. 3 se vypouštějí
slova "a rodičovském příspěvku"
a slova "a rodičovským příspěvkem".
3. V § 9 odst. 4 se vypouštějí
slova "a rodičovského příspěvku".
4. V § 20 odst. 6 se vypouštějí
slova "nebo na rodičovském příspěvku".
5. V § 29 se vypouštějí
slova "a rodičovského příspěvku".
Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní
službě, ve znění zákona č.
135/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 5 odst. 5 se slovo "pracovníků"
nahrazuje slovem "zaměstnanců".
2. V § 5 se za odstavec 5 vkládá
nový odstavec 6, který včetně poznámky
č. 25 zní:
"(6) Osobám samostatně
výdělečně činným se
při výkonu civilní služby poskytuje
náhrada příjmu za stejných podmínek
a ve stejném rozsahu, v jakém se těmto osobám
poskytuje při službě v ozbrojených silách25).
25) §
56a zákona č. 92/1949 Sb. branného zákona,
ve znění zákona č. /1995 Sb.".
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských
službách České republiky, se mění
takto:
V § 20 se za slova "přiznávání
daně z příjmů," vkládají
slova "vykazování údajů pro účely
státní sociální podpory".
Zákon České národní
rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
a poplatku za výpis z rejstříku trestů,
ve znění zákona České národní
rady č. 271/1992 Sb. a zákona č. 36/1995
Sb., se doplňuje takto:
V § 11 odst. 1 písm. b) se za
slova "sociálního zabezpečení"
vkládají slova ", státní sociální
podpory".
Zákon České národní
rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích,
ve znění zákona České národní
rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb.,
zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994
Sb. a zákona č. 36/1995 Sb., se mění
a doplňuje takto:
V § 9 odst. 2 písm. a) se za
slova "o sociálním zabezpečení,"
vkládají slova "o státní sociální
podpoře, "a vypouštějí se slova
"o státních dávkách".
Zákon České národní
rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění zákona České národní
rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb.,
zákona č. 157/1993 Sb., zákona č.
196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona
č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona
č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a
zákona č. 32/1995 Sb., se mění takto:
V § 4 odst. 1 písm. i) se za
slova "sociální péče" vkládají
slova ", dávky státní sociální
podpory".
Zákon České národní
rady č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve znění zákona České
národní rady č. 35/1993 Sb., zákona
č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb.,
zákona č. 315/1993 Sb., zákona č.
323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona
č. 255/1994 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb.,
se mění a doplňuje takto:
V § 24 odst. 6 písm. a) se za
slovo "zabezpečení 11)" vkládají
slova "a okresním úřadům 28)".
Poznámka č. 28 zní:
"28) § 63 zákona
č. /1995 Sb., o státní sociální
podpoře."
Občanský zákoník
č. 40/1964 Sb., ve znění zákona č.
58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona
č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona
č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona
č. 1 16/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb.,
zákona č. 509/1991 Sb., zákona č.
264/1992 Sb. a zákona č. 267/1994 Sb., se mění
takto:
V § 449 odst. 2 se slova "předpisů
o nemocenském pojištění" nahrazují
slovy "zákona o státní sociální
podpoře".
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona
č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb. a
zákona č. 39/1994 Sb., se mění takto:
V § 17a odst. 1 se slova "nenáležejí
přídavky na děti (výchovné)"
nahrazují slovy "nenáleží přídavek
na dítě" a slova "na děti v částce
odpovídající výši přídavků
na děti" se nahrazují slovy "na dítě
v částce odpovídající výši
přídavku na dítě"."
Zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném
zabezpečení vojáků a žáků
škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti
za škodu, ve znění zákona č.
308/1993 Sb., se mění takto:
V § 3 odst. 5 se slova "výchovné,
výchovné k důchodu nebo přídavky
na děti" se nahrazují slovy "přídavek
na dítě"."
(1) Nároky na náhradu příjmu
osobám samostatně výdělečně
činným, které vznikly přede dnem 1.
ledna 1996, se posuzují podle předpisů platných
před tímto dnem a náhrady příjmu
vyplácejí orgány, které byly k výplatě
příslušné podle předpisů
platných před 1. lednem 1996.
(2) Nároky na dávky sociální
péče podmíněné sociální
potřebností poskytované ke dni 1. ledna 1995
podle zákona o sociální potřebnosti1)
se posuzují od 1. ledna 1996 se zřetelem na
čl. XI tohoto zákona.
1) Zákon
České národní rady č. 482/1991
Sb., o sociální potřebnosti, ve znění
zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 165/1993
Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č.
182/1994 Sb..
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou
čl.I, čl. II bodů 2, 8 až 12, čl.
III bodu 3, čl. IV bodů 1 a 2, čl. VI bodů
5, 7, 9, 10, 12 až 15, čl. VIII bodů 1, 2,
4, 6 až 9, 13 a 14, čl. IX bodů 1 a 4, čl.
XI, čl. XIII bodů 2, 5, 6, 11, 17, 18, 21, 23, 26
, 27, 30 až 32, čl. XVIII bodu 2, čl. XXV a
čl. XXVI, které nabývají účinnosti
dnem 1. ledna 1996.",
II. zmocňuje zpravodajku výboru,
aby spolu se zpravodaji ostatních výborů,
které návrh projednaly, vypracovali společnou
zprávu, která bude předložena schůzi
Poslanecké sněmovny Parlamentu.
Předseda výboru JUDr. Miloslav
VÝBORNÝ doporučil, aby ústavně
právní výbor projednal vládní
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 361/1960 Sb., o územním
členění státu, ve znění
pozdějších předpisů (tisk 1562),
který má být zařazen na nejbližší
schůzi Poslanecké sněmovny, tj. od 23.5.
Pro zařazení na tuto schůzi
výboru hlasovalo z 11 přítomných 5
poslanců.
K bodu 3:Sdělení
předsedy výboru
1. Byl určen zpravodaj k tisku 1742
- přestupky - posl. Röschová - zpravodaj posl.
Novák.
2. Upozornil, že po schůzi Poslanecké
sněmovny následuje hned týden výborový.
3. V sekretariátu rozpočtového výboru jsou k nahlédnutí kontrolní závěry z kontroly
- nakládání se státním majetkem,kterým jsou v současnosti objekty bývalého rekreačního střediska ÚV KSČ Orlík - Vystrkov,
- privatizace Státního rybářství
Třeboň, s.p.