Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

a další hosté dle prezenčních listin.

Schůzi výboru v 10.00 hod. zahájil a řídil předseda ústavně právního výboru JUDr. Miloslav VÝBORNÝ.

Schválený pořad schůze:

18.10.

1. Sdělení předsedy výboru

2. Návrh posl. H. Lagové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (tisk 1853)

19.10.

3. Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

4. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu (tisk 1504)

5. Návrh skupiny poslanců na vydání zákona o kolizi veřejného zájmu se zájmem osobním (tisk 297A)

6. Návrh poslanců V. Dobala a dalších na vydání zákona o opatřeních na ochranu veřejného zájmu (tisk 1386)

7. Dokončení projednání jednotlivých neskončených bodů pořadu 80. a 81. schůze výboru ve schváleném pořadí

K bodu 1:Sdělení předsedy výboru

1. Předseda výboru informoval, že ve dnech 23. až 25. října se uskuteční společné jednání s ústavně právním výborem Národní rady Slovenské republiky v Dolní Malantě. Za ÚPV PSP se jednání zúčastní:

JUDr. Anna RÖSCHOVÁ místopředsedkyně výboru a vedoucí delegace

Marek BENDA

JUDr. Jiří BÍLÝ

JUDr. František KAČENKA

Eva MATOUŠKOVÁ

JUDr. ing. Pavel PETRŽÍLEK

Program:

- výměna informací o činnosti ústavně právních výborů

za PSP posl. JUDr. Anna RÖSCHOVÁ

- výměna informací o nových jednacích řádech parlamentů

za PSP posl. JUDr. Anna RÖSCHOVÁ

- výměna informací o připravovaných legislativních návrzích

za PSP posl. Marek BENDA

- výměna informací o připravovaných legislativních kodexech

za PSP posl. JUDr. Anna RÖSCHOVÁ

- výměna informací o postupu při harmonizaci národních právních řádů s právem Evropské unie - úloha parlamentů v procesu aplikace harmonizace národních práv s právem Evropské unie

za PSP posl. JUDr. František KAČENKA

- závěr

Pokud jde o dopravu a časový program celého jednání, obdrží poslanci další informace v sekretariátu ústavně právního výboru.

2. Poslanci byli seznámeni s materiálem Českého statistického úřadu "Populační vývoj v ČR v roce 1994".

3. Poslanci byli seznámeni s dopisem JUDr. ing. Romana Makariuse, CSc., z České provincie Řádu sv. Augustina, který se týká darovací smlouvy Náboženské matice (čj. 377/95-ÚPV).

4. Poslanci byli seznámeni s dopisem paní Libuše Uhlířové z Olomouce, který se týká Zpravodaje Bílého kruhu bezpečí (čj. 378/95-ÚPV)

5. Poslanci byli seznámeni s dopisem velvyslance ČR v Bruselu, který se týká návštěv výborů PSP v orgánech Evropské unie.

K bodu 2:Návrh posl. H. Lagové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (tisk 1853)

Návrh odůvodnila členka návrhové skupiny poslanců Hana Lagová.

Zpravodajskou zprávu přednesla posl. MUDr. Milena Kolářová.

V obecné rozpravě vystoupili posl. Výborný, Kolářová, Navrátil a Koháček.

Na připomínky reagovala posl. Hana Lagová.

V podrobné rozpravě nikdo nevystoupil.

Závěrem zpravodajka navrhla, aby výbor nedoporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s předloženým návrhem.

Z 10 přítomných poslanců

- 6 hlasovalo pro - Koháček, Kolářová, Novotný, Zemina, Novák, Matoušková;

- 1 proti - Navrátil;

- 3 poslanci nehlasovali - Petržílek, Kačenka, Výborný.

Po odůvodnění členky návrhové skupiny psolanců Hany Lagové, zpravodajské zprávě posl. MUDr. Mileny Kolářové a po rozpravě

ústavně právní výbor

nedoporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s předloženým návrhem.

K bodu 3:Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Předseda výboru navrhl, aby se 82. schůze ústavně právního výboru konala ve středu 15. listopadu 1995.

Posl. Benda upozornil, že je třeba počítat, že organizační výbor přikáže výboru k projednání vládní návrh zákona o provozování soukromých bezpečnostních služeb a obdobných činností a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostený zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o soukromých bezpečnostních činnostech) (tisk 1763).

Předseda výboru informoval poslance, že návrh termínu a pořadu 83. schůze výboru bude odviset od výsledků prvního čtení návrhů zákonů v 36. schůzi Poslanecké sněmovny. Lze předpokládat, že budou-li některé sněmovní tisky přikázány 36. schůzí k projednání ústavně právnímu výboru, bude termín 83. schůze navržen na 15.11. odpoledne, 16.11. a popř. 17.11.

Závěrem byl schválen tento pořad 82. schůze výboru dne 15.11.1995:

9.00 hod.

6. Sdělení předsedy

9.30 hod.

7. Návrh státního rozpočtu na rok 1996 - kapitola Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky

10.15 hod.

8. Návrh státního rozpočtu na rok 1996 - kapitola Ministerstvo spravedlnosti

11.15 hod.

9. Návrh státního rozpočtu na rok 1996 - kapitola Ústavní soud

13.00 hod.

10. Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

13.30 hod.

11. Dokončení projednání jednotlivých neskončených bodů pořadu 82. schůze výboru ve schváleném pořadí

Z 8 přítomných poslanců

- 7 hlasovalo pro - Vyvadil, Výborný, Koháček, Kolářová, Novotný, Zemina, Moušková;

- 1 nehlasoval - Bílý.

K bodu 4:Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu (tisk 1504)

Jednání výboru byl přítomen předseda Poslanecké sněmovny PhDr. Milan Uhde.

Předseda výboru navrhl, aby za základ jednání byl vzat návrh pracovní skupiny pro přípravu zákona o střetu zájmů, který byl poslancům předložen prostřednictvím předsedy Poslanecké sněmovny (z 11 přítomných poslanců 10 hlasovalo pro).

Za omluvenou zpravodajku posl. JUDr. Annu Röschovou byli na návrh posl. Vyvadila zvoleni zpravodaji posl. JUDr. František Kačenka a JUDr. Ondřej Zemina (z 11 přítomných poslanců 11 hlasovalo pro).

Výbor na návrh předsedy výboru JUDr. Miloslava Výborného souhlasil s tím (vzhledem k tomu, že na schůzi v tu chvíli nebyl přítomen žádný z místopředsedů), aby jednání řídil v nepřítomnosti předsedy výboru poslanec Petr Koháček.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu (tisk 1504) odůvodnil náměstek Úřadu pro legislativu a veřejnou správu JUDr. Pavel Zářecký, CSc.

Zpravodajské zprávy přednesli posl. Kačenka a Zemina.

V povšechné rozpravě vystoupili posl. Výborný, Navrátil, Vyvadil, Zemina, Koháček, Uhde, Dobal, Matulka, a to i opakovaně.

Na připomínky reagoval náměstek Úřadu pro legislativu a veřejnou správu dr. Zářecký.

V podrobné rozpravě vystoupili posl. Dobal, Vyvadil, Benda, Výborný, Matulka, Kačenka, Novotný, Zemina, Kolářová, Navrátil, a to i opakovaně.

Po obsáhlé podrobné rozpravě poslanci navrhli toto znění zákona:

kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 238/1992 Sb.,

o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon České národní rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu, se mění a doplňuje takto:

1. K názvu zákona se na konci připojují tato slova: "(zákon o střetu zájmů)".

2. Úvodní věta a § 1 až 17 se nahrazují novými § 1 až 9, které včetně nadpisů znějí:

(1) Veřejnými funcionáři se pro účely tohoto zákona rozumějí poslanci a senátoři, členové vlády a jejich náměstci a vedoucí ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády,¹⁾ a jejich náměstci (dále jen "veřejný funkcionář").

(2) Střetem veřejného zájmu se zájmem osobním se rozumí takové jednání, popřípadě opomenutí veřejného funkcionáře, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost nebo při němž veřejný funkcionář zneužívá svého postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu (dále jen "střet zájmů").

¹⁾ § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Veřejný funkcionář nesmí využívat svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání neoprávněných výhod pro sebe nebo jinou osobu, zejména za tím účelem nesmí

a) osobně po dobu výkonu své funkce jednat za sebe nebo jinou osobu vůči státu, státní nebo převážně státem spravované právnické osobě v obchodních záležitostech,

b) odvolávat se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s výkonem jeho jiné činnosti (zejména zaměstnání, nebo podnikání),

c) umožnit uvedení svého jména nebo vyobrazení k reklamním účelům za úplatu nebo za jiný majetkový prospěch.

(2) Člen vlády a jeho náměstek, vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, a jeho náměstek nesmí

a) provozovat nebo vykonávat podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost,

b) být výdělečně činný v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru, nejde-li o poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

(3) Poslanec a senátor nesmí vykonávat vedoucí funkci na ústředním správním úřadě, s výjimkou funkce ministra či vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, a jejich náměstka.

(4) Omezení uvedená v odstavci 2 se nevztahují na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech, a na správu vlastního majetku.

(5) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 2 musí činnosti tam uvedené v nejkratší možné době, poté zanechat do 15 dnů ode dne, kdy začali vykonávat veřejnou funkci.

(6) Veřejný funkcionář je v průběhu jednání státního orgánu, ve kterém může vystupovat v rozpravě, předkládat návrhy nebo hlasovat, povinen písemně nebo ústně oznámit jemu známý finanční zájem nebo prospěch, který měl, má nebo případně může očekávat on nebo osoba jemu blízká^x) v souvislosti s výsledkem projednávané záležitosti.

x) § 116 občanského zákoníku.

(1) Veřejný funcionář je povinen písemně oznámit, zda on sám nebo osoba jemu blízká

a) provozuje podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního předpisu, s výjimkou činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech, a správy vlastního majetku,

b) je členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené za účelem podnikání,

c) vykonává výdělečnou činnost v pracovním, služebním či obdobném poměru, nejde-li o poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

Tyto údaje uvede veřejný funkcionář odděleně za sebe a za každou blízkou osobu.

(2) Písemné oznámení o činnostech podle odstavce 1 doručí veřejný funkcionář předsedovi Poslanecké sněmovny, a jde-li o senátora, předsedovi Senátu, bez zbytečného průtahu, nejpozději však do 30 dnů, vždy po jejím zahájení či ukončení. Předseda komory předá oznámení mandátovému a imunitnímu výboru komory, jejímž je předsedou.

návrhu zákona)

(1) Veřejný funkcionář je povinen každý rok písemně oznámit příjmy a jiné majetkové výhody, včetně příjmů a jiných majetkových výhod osob blízkých, přijaté v příslušném kalendářním roce za dobu výkonu veřejné funkce, a další údaje o vlastním majetku a majetku blízkých osob, uvedené v odstavci 2 (dále jen "majetkové přiznání").

(2) V písemném majetkovém přiznání veřejný funkcionář uvede odděleně za sebe a za každou blízkou osobu

a) zdroj, druh a výši příjmů z činností uvedených v § 3 odst. 1, včetně příjmů z činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní,

b) zdroj, druh a výši příjmů z cenných papírů, dividend, tantiem, úroků a nájmů,

c) druh a výši majetkové nebo finanční účasti na podnikání jiné fyzické nebo právnické osoby,

d) zdroj, druh a výši přijatých darů a jiných majetkových výhod, než jsou uvedeny pod písmeny a) až c), pokud v příslušném kalendářním roce jejich celková hodnota přesáhla u něho, popřípadě u blízké osoby, po odpočtu náležitostí za výkon veřejné funkce, výši měsíční platové základny poslance,²⁾

e) druh, počet a stav nemovitostí a právní vztah k nim,

f) druh, datum a stručný popis převodu cenných papírů nebo nemovitostí,

g) druh, výši a původ dluhů nebo zdroj úvěrů a datum vzniku takových závazků, pokud v příslušném kalendářním roce přesáhly v úhrnu částku 50 000 Kč.

(3) Písemné majetkové přiznání podle odstavců 1 a 2 doručí veřejný funkcionář předsedovi Poslanecké sněmovny, a jde-li o senátora, předsedovi Senátu, do konce března následujícího roku. Předseda komory je předá mandátovému a imunitnímu výboru komory, jejímž je předsedou.

ďďďďďďďďďďďďďďďďďďďď

²⁾ § 3 odst. 3 a § 8 zákona č. /1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

Evidenci oznámení o činnostech podle § 3 a majetkových přiznání podle § 4 vede a jejich úschovu zajišťuje mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu.

(1) Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu je oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámeních o činnostech a majetkových přiznáních jsou uvedeny pravdivě a úplně, a to za součinnosti příslušných daňových a finančních orgánů. Za tím účelem je výbor zejména oprávněn požadovat od uvedených orgánů potřebné informace a vysvětlení, popřípadě požadovat na těchto orgánech ověření, zda příslušné údaje v oznámení o činnostech nebo majetkovém přiznání odpovídají údajům v jejich dokumentaci.

(2) Členové mandátového a imunitního výboru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu činnosti podle odstavce 1.

(1) Řízení o návrhu na rozhodnutí, zda veřejný funkcionář porušil ustanovení tohoto zákona, provádí příslušný mandátový a imunitní výbor na návrh poslance nebo senátora.

(2) Návrh se podává tomu mandátovému a imunitnímu výboru, který je příslušný k řízení o něm. Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny je příslušný k řízení o návrhu směřujícím proti veřejnému funkcionáři, který není senátorem. Směřuje-li návrh proti senátorovi, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Řízení je zahájeno doručením návrhu příslušnému mandátovému a imunitnímu výboru.

(3) V prvním stupni rozhoduje mandátový a imunitní výbor příslušný podle odstavce 2. Návrh projedná v neveřejném jednání.³⁾ Veřejnému funkcionáři poskytne mandátový a imunitní výbor možnost, aby se na jednání výboru vyjádřil a obhájil. Z jednání jsou vyloučeni členové, jichž se řízení týká. Směřuje-li návrh proti členovi příslušného mandátového a imunitního výboru, není tento člen oprávněn hlasovat. Členové výboru a další osoby, které se zúčastní se souhlasem výboru jeho jednání, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí.

(4) Po projednání návrhu mandátový a imunitní výbor rozhodne usnesením zpravidla nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a doručí je neprodleně veřejnému funkcionáři, proti němuž návrh směřoval, navrhovateli a předsedovi příslušné komory. Obsahem rozhodnutí je výrok, že veřejný funkcionář, proti němuž návrh směřoval, porušil nebo porušuje tento zákon a v čem, či nikoliv. Rozhodnutí musí být odůvodněno.

(5) Proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru se může odvolat pouze veřejný funkcionář, proti němuž návrh směřoval, a to do 15 dnů od doručení rozhodnutí, ke komoře Parlamentu, jejíž mandátový a imunitní výbor rozhodl v prvním stupni. Písemné odvolání podává předsedovi příslušné komory Parlamentu. Komora Parlamentu projedná odvolání ve veřejném jednání a svým usnesením rozhodnutí mandátového a imunitního výboru potvrdí, pozmění nebo zruší a řízení zastaví nebo rozhodnutí zruší a věc vrátí mandátovému a imunitnímu výboru k novému projednání.

(6) Rozhodnutí mandátového a imunitního výboru, proti němuž nebylo ve lhůtě podle odstavce 5 podáno odvolání k příslušné komoře Parlamentu, a rozhodnutí, potvrzené nebo pozměněné příslušnou komorou Parlamentu, nabývají právní moci.

---------------

³⁾ § 34 a násl., § 45 odst. 2 a § 126 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

(1) Je-li obsahem rozhodnutí mandátového a imunitního výboru výrok, že veřejný funkcionář poručil nebo porušuje tento zákon a v čem, oznámí obsah tohoto výroku předseda příslušné komory na nejbližší veřejné schůzi této komory.

(2) Veřejný funkcionář je povinen zanechat bez zbytečného průtahu jednání (opomenutí), která jsou v rozporu s tímto zákonem, a oznámit to písemně předsedovi příslušné komory Parlamentu. Pokud předseda komory neobdrží toto písemné prohlášení nejpozději do 15 dnů od právní moci rozhodnutí (odstavec 1), oznámí na nejbližší veřejné schůzi komory, pokud ani do té doby písemné prohlášení neobdržel, že je nutno mít zato, že veřejný funkcionář i nadále opětovně porušuje zákon o střetu zájmů.

(3) Směřoval-li návrh proti předsedovi komory Parlamentu, zastupuje jej v činnosti podle § 8 místopředseda příslušné komory.

Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu může svým usnesením vydat doporučené vzory oznámení o činnostech podle § 3 a majetkového přiznání podle § 4. Pro poslance a senátory může příslušná komora Parlamentu svým usnesením tyto vzory prohlásit za závazné.

Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., se doplňuje takto:

1. § 73 se doplňuje odstavcem 6, který včetně poznámky č. 20a) zní:

"(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.^20a)

^20a) Zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu, ve znění zákona č. .../1995 Sb., (zákon o střetu zájmů).".

2. § 75 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

"(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.^20a)".

(1) Veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 2, kteří vykonávají činnost tam uvedenou v době nabytí účinnosti tohoto zákona, musí této činnosti zanechat v nejkratší možné době.

(2) Veřejní funkcionáři uvedení v § 3 odst. 1, kteří vykonávají činnosti tam uvedené v době nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni doručit písemné oznámení o jejich výkonu v nejbližší možné době.

(3) Při projednávání a posuzování návrhů podle § 12 a násl. zákona č. 238/1992 Sb., podaných před účinností tohoto zákona, se postupuje podle dosavadního předpisu. Veškerou evidenci a doklady o ukončeném projednávání těchto návrhů předá předseda Poslanecké sněmovny mandátovému a imunitnímu výboru Poslanecké sněmovny.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996."

Závěrem zpravodaj posl. JUDr. František Kačenka navrhl výboru, aby nedoporučil, aby Poslanecká sněmovna přijala tento zákon, dále, aby výbor zmocnil zpravodaje k vypracování společné zprávy výborů.

Dále posl. Benda, Výborný a Koháček se vyslovili v tom smyslu, že některé přijaté připomínky nejsou akceptovatelné, protože jsou v rozporu s Ústavou.

Pro návrh vyslovený zpravodajem posl. Kačenkou, aby výbor nedoporučil Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s předloženým návrhem, z 11 přítomných poslanců

- 7 hlasovalo pro - Bílý, Kačenka, Výborný, Koháček, Kolářová, Novotný, Benda;

- 1 proti - Matulka;

- 3 nehlasovali - Vyvadil, Dobal, Matoušková.

Po úvodním slově náměstka Úřadu pro legislativu a veřejnou správu JUDr. Pavla Zářeckého, CSc., zpravodajských zprávách posl. JUDr. Františka Kačenky a JUDr. Ondřeje Zeminy a po rozpravě

ústavně právní výbor

nedoporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s předloženým návrhem.

K bodům 5, 6 a 7:Návrh skupiny poslanců na vydání zákona o kolizi veřejného zájmu se zájmem osobním (tisk 297A)

Návrh poslanců V. Dobala a dalších na vydání zákona o opatřeních na ochranu veřejného zájmu (tisk 1386)

Dokončení projednání jednotlivých neskončených bodů pořadu 80. a 81. schůze výboru ve schváleném pořadí

Posl. Benda navrhl, aby tisky 297A a 1386 byly vypuštěny z pořadu schůze dne 19.10. - Návrh nebyl přijat (4 hlasovali pro).

Předseda výboru svolal schůzi výboru na pátek 20.10. v 9.00 hod.

Posl. Benda doporučil revokovat toto usnesení, protože by se výbor 20.10. nesešel a navrhl tyto body vypustit z programu 81. schůze výboru (z 10 přítomných poslanců 9 hlasovalo pro).

Předseda výboru dr. Výborný oznámil, že bod 7 se vypouští, protože takový bod k doprojednání není.