Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

a další hosté dle prezenčních listin.

Schůzi výboru v 9.00 hod. zahájil a řídil poslanec Petr Koháček. Předseda výboru JUDr. Miloslav Výborný pověřil řízením schůze poslance Koháčka (dr. Výborný se zúčastnil pracovního jednání s poslanci ústavně právního výboru Národní rady Slovenské republiky; místopředsedové výboru v té době byli na jednání výboru omluveni). V průběhu schůze jednání dále řídil JUDr. Miloslav Výborný, místopředseda výboru ing. Ivan Mašek a poslanec Marek Benda.

Schválený pořad schůze:

1. Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních, sjednané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959 (tisk 2031)

2. Návrh posl. D. Matulky a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutí, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. (tisk 2024)

3. Návrh posl. Josefa Ježka a dalších na vydání ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (tisk 1912)

4. Návrh termínu a programu příští schůze výboru

5. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady (tisk 2042)

6. Vládní návrh zákona o nadacích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích) (tisk 2047)

7. Vládní návrh zákona o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (tisk 1898)

8. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 2091)

9. Návrh posl. T. Ježka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 2005)

10. Sdělení předsedy výboru

K bodu 1:Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních, sjednané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959 (tisk 2031)

Návrh odůvodnila zástupkyně Ministerstva spravedlnosti JUDr. Irena Státníková.

Zpravodajskou zprávu za omluvenou dr. Röschovou přednesla posl. MUDr. Milena Kolářová.

V obecné ani podrobné rozpravě nikdo nevystoupil.

Závěrem výbor na návrh zpravodajky posl. MUDr. Mileny Kolářové doporučil Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh schválila.

Ze 7 přítomných poslanců

- 7 hlasovalo pro - Matulka, Nedorost, Kačenka, Koháček, Kolářová, Novotný, Dobal.

Po odůvodnění zástupkyně Ministerstva spravedlnosti JUDr. Ireny Státníkové, zpravodajské zprávě posl. MUDr. Mileny Kolářové a po rozpravě

ústavně právní výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních, sjednané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959 (tisk 2031) schválila,

II. pověřuje zpravodajku výboru posl. MUDr. Milenu Kolářovou, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,

III. zmocňuje zpravodajku výboru posl. MUDr. Milenu Kolářovou, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podala jako zpravodajka zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru.

K bodu 2:Návrh posl. D. Matulky a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutí, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. (tisk 2024)

Návrh odůvodnil člen návrhové skupiny psolanců JUDr. Dalibor Matulka.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. ing. Viktor Dobal.

V obecné rozpravě vystoupil posl. Kačenka.

V podrobné rozpravě posl. Dobal navrhl nové znění čl. II, který byl jednomyslně schválen.

Závěrem výbor na návrh zpravodaje dopručil Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila se změnou v čl. II.

Ze 7 přítomných poslanců

- 4 hlasovali pro - Matulka, Nedorost, Kačenka, Dobal,

- 1 proti - Koháček,

- 2 nehlasovali - Kolářová, Novotný.

Po odůvodnění člena návrhové skupiny poslanců JUDr. Dalibora Matulky, zpravodajské zprávě posl. ing. Viktora Dobala a po rozpravě

ústavně právní výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh posl. D. Matulky a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutí, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. (tisk 2024) schválila,

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tuto změnu:

Čl. II zní: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1996.",

III. pověřuje zpravodaje výboru posl. ing. Viktora Dobala, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,

IV. zmocňuje zpravodaje výboru posl. ing. Viktora Dobala, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal jako zpravodaj zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru,

V. zmocňuje zpravodaje výboru posl. ing. Viktora Dobala, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

K bodu 3:Návrh posl. Josefa Ježka a dalších na vydání ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (tisk 1912)

Schůzi výboru řídil předseda výboru JUDr. Miloslav Výborný.

Návrh odůvonil člen návrhové skupiny poslanců Josef Ježek.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. Marek Benda.

V obecné rozpravě vystoupili posl. Kačenka, Výborný, Koháček, Mašek, Kolářová, Nedorost, Benda a Novotný.

V podrobné rozpravě posl. Benda doporučil změnu čl. I bodů 5, 6, 8 a 9.

Posl. Kačenka doporučil mj. sloučení v čl.I bodů 7 a 8.

Dále vystoupili posl. Matulka, Ježek, Mašek, Kačenka, Koháček, Výborný, a to i opakovaně.

Závěrem zpravodaj Benda navrhl výboru, aby návrh vzal na vědomí (o tomto návrhu nebylo hlasováno).

Dále dr. Výborný navrhl, aby výbor doporučil Poslanecké sněmovně schválit tento návrh zákona. Ze 13 přítomných poslanců

- 6 hlasovalo pro - Petržílek, Nedorost, Mašek, Výborný, Dobal, Matoušková,

- 6 proti - Matulka, Kačenka, Koháček, Kolářová, Novotný, Novák,

- 1 nehlasoval - Benda.

Posl. Novák doporučil, aby výbor přijal usnesení, ve kterém nedoporučuje Poslanecké sněmovně schválit tento návrh zákona. Ze 13 přítomných poslanců

- 6 hlasovalo pro - Matulka, Kačenka, Koháček, Kolářová, Novotný, Novák,

- 6 proti - Petržílek, Nedorost, Mašek, Výborný, Dobal, Matoušková,

- 1 nehlasoval - Benda.

Na návrh dr. Výborného přijal výbor usnesení, že doporučuje změnu čl. 7 a pověřuje zpravodaje poslance Marka Bendu, aby předložil předsedovi Poslanecké sněmovně usnesení ústavně právního výboru č. 389. Ze 13 přítomných poslanců

- 13 hlasovalo pro - Petržílek, Matulka, Nedorost, Kačenka, Mašek, Výborný, Koháček, Kolářová, Novotný, Benda, Dobal, Novák, Matoušková.

Po odůvodnění člena návrhové skupiny poslanců Josefa Ježka, zpravodajské zprávě posl. Marka Bendy a po rozpravě

ústavně právní výbor

I. nepřijal usnesení, jímž by doporučil Poslanecké sněmovně předložený návrh ústavního zákona schválit (6 hlasovalo pro, 6 proti a 1 nehlasoval),

II. nepřijal usnesení, jímž by doporučil Poslanecké sněmovně předložený návrh ústavního zákona neschválit (6 hlasovalo pro, 6 proti a 1 nehlasoval),

III. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tuto změnu:

Čl. 7 zní: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. června 1998.",

IV. pověřuje zpravodaje výboru posl. Marka Bendu, aby toto usnesení výboru a zprávu o nepřijatých návrzích usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,

V. zmocňuje zpravodaje výboru posl. Marka Bendu, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal jako zpravodaj zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru.

K bodu 4:Návrh termínu a programu příští schůze výboru

Návrh termínu a pořadu 95. schůze výboru byl poslancům rozdán.

V rozpravě vystoupili posl. Koháček, Dobal a Benda.

Na návrh předsedy výboru JUDr. Miloslava Výborného vyslovili poslanci souhlas s tímto programem:

středa 27. března 1996 od 9.00 hod.

9.00 hod.

1. Sdělení předsedy výboru

9.10 hod.

2. Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

10.00 hod.

3. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (tisk 1899)

Z 9 přítomných poslanců

- 8 hlasovalo pro - Matulka, Výborný, Koháček, Kolářová, Novotný, Benda, Dobal, Matoušková

- 1 nehlasoval - Kačenka.

K bodu 5:Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady (tisk 2042)

Návrh odůvodnil náměstek ministra vnitra ing. Vladimír Zeman.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. JUDr. František Kačenka.

V obecné rozpravě vystoupili posl. Kačenka a Výborný.

V podrobné rozpravě vystoupili posl. Koháček a Kačenka.

Závěrem výbor na návrh zpravodaje doporučil Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh schválila s připomínkou k čl. II.

Z 8 přítomných poslanců

- 8 hlasovalo pro - Matulka, Kačenka, Výborný, Koháček, Kolářová, Novotný, Benda, Matoušková.

Po odůvodnění náměstka ministra vnitra ing. Vladimíra Zemana, zpravodajské zprávě posl. JUDr. Františka Kačenky a po rozpravě

ústavně právní výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady (tisk 2042) schválila,

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tuto změnu:

Čl. II zní: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1996.",

III. pověřuje zpravodaje výboru posl. JUDr. Františka Kačenku, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,

IV. zmocňuje zpravodaje výboru posl. JUDr. Františka Kačenku, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal jako zpravodaj zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru.

K bodu 6:Vládní návrh zákona o nadacích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích) (tisk 2047)

Řídil místopředseda výboru ing. Ivan Mašek.

Návrh odůvodnil náměstek Úřadu pro legislativu a veřejnou správu JUDr. Pavel Zářecký.

Zpravodajskou zprávu přednesl ing. Viktor Dobal.

V obecné rozpravě vystoupili posl. Kačenka, Matulka, Dobal a Koháček.

V podrobné rozpravě vystoupili posl. Dobal, Benda, Mašek, Matulka, Kačenka, Koháček, Novotný, a to i opakovaně.

Závěrem výbor na návrh zpravodaje posl. Dobala doporučil, aby Poslanecká sněmovna vládní návrh zákona schválila s připomínkami k § 1, 2, 3, 5, 22, 27, 34 a 36.

Ze 7 přítomných poslanců

- 7 hlasovalo pro - Matulka, Nedorost, Kačenka, Mašek, Koháček, Novotný, Dobal.

Po odůvodnění náměstka Úřadu pro legislativu a veřejnou správu JUDr. Pavla Zářeckého, zpravodajské zprávě posl. ing. Viktora Dobala a po rozpravě

ústavně právní výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o nadacích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích) (tisk 2047) schválila,

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto vládnímu návrhu zákona tyto změny a doplňky:

1. v § 1 odst. 3 vypustit větu: "Hodnota nadačního jmění po odečtení závazků se po dobu existence nadace nesmí snížit na dobu delší než 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích pod částku 200 000 Kč.",

2. v § 2 odst. 3 na konci tečku nahradit čárkou a připojit slova "jakož i osobám jim blízkým.",

3. v § 3 odst. 2 písm. d) vypustit slova "a která celkově nesmí být nižší než 200 000 Kč",

4. v § 3 vložit nový odstavec 3 tohoto znění: "(3) Hodnota majetkových vkladů musí dostatečně zajišťovat plnění účelu pro nějž se nadace zřizuje."

Dosavadní odstavec 3 označit jako odstavec 4,

5. v § 5 odst. 3 na konec připojit tyto věty: "Členové správní rady, dozorčí rady, popřípavě revizor, kteří nemají v České republice trvalý pobyt, doloží svou bezúhonnost příslušným dokladem státu svého trvalého pobytu, že nebyli trestáni pro úmyslný trestný čin. Doklad nesmí být starší šesti měsíců.",

6. vložit nový § 22 tohoto znění:

Dárce či přispěvovatel nadace může omezit použití svého daru či příspěvku v rámci účelu, pro který byla nadace zřízena. Takovým omezením je správní rada při svém rozhodování o použití daru či příspěvku vázána."

Dosavadní § 22 až 36 se označují jako § 23 až 37,

7. v dosavadním § 27 odst. 4 vypustit slova "a že nadační jmění příslušející organizační složce činí nejméně 200 000 Kč",

8. v dosavadním § 34 odst. 1 vypustit slova "stanovené minimální".

9. v dosavadním § 36 slova "1. dubna 1996" nahradit slovy "1. června 1996",

III. pověřuje zpravodaje výboru posl. ing. Viktora Dobala, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,

IV. zmocňuje zpravodaje výboru posl. ing. Viktora Dobala, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal jako zpravodaj zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru,

V. zmocňuje zpravodaje výboru posl. ing. Viktora Dobala, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

K bodu 7:Vládní návrh zákona o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (tisk 1898)

Výbor pokračoval v projednávání vládního návrhu zákona o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (tisk 1898), které přerušil 18. ledna 1996.

Poslanec JUDr. Jiří Vyvadil předložil poslancům písemně komplexní pozměňovací návrh. Výbor se rozhodl, že bude projednávat návrh ve znění, které předložil zpravodaj posl. JUDr. Jiří Vyvadil.

V podrobné rozpravě vystoupili posl. Koháček, Novotný, Vyvadil, Výborný, Matulka, Kolářová, Kačenka, Dobal, a to i opakovaně.

Závěrem výbor na návrh zpravodaje doporučil Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s návrhem, tak jak je uveden v usnesení ústavně práního výboru č. 392.

Z 10 přítomných poslanců

- 8 hlasovalo pro - Vyvadil, Výborný, Koháček, Kolářová, Novotný, Dobal, Novák, Matoušková,

- 2 nehlasovali Matulka, Kačenka.

Po odůvodnění náměstka ministra hospodářství ing. Václava Kupky, CSc., zpravodajské zprávě posl. JUDr. Jiřího Vyvadila a po rozpravě

ústavně právní výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (tisk 1898) schválila v tomto znění:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Zákon upravuje dražby, které se provádějí mimo soudní výkon rozhodnutí k uspokojení splatných pohledávek zajištěných zástavním právem, popřípadě přihlášených pohledávek dosud nesplatných za podmínek stanovených v § 14 odst. 1 a 2, dražby prováděné na návrh vlastníka, likvidátora, popřípadě osoby, která má k majetku státu právo hospodaření (dále jen "vlastník"), pokud nejsou upraveny zvláštními předpisy⁾.

(2) Dražby podle tohoto zákona jsou veřejné a jejich účastníci (dále jen "dražitelé") nesmějí být omezeni na jednotlivě určené osoby, pokud nejde o osoby, které nemohou nabývat vlastnictví podle zvláštních zákonů⁾.

(3) Místo a doba konání dražby se určí tak, aby nebyla omezována zásada veřejnosti dražby včetně práva účasti na dražbě.

(1) Dražba nedobrovolná se provede z pověření zástavního věřitele (dále jen "věřitel") za podmínek stanovených v § 299 odst. 2 obchodního zákoníku, pokud zástavní dlužník nesplnil svůj závazek zajištěný zástavním právem. Dražbou nedobrovolnou je i dražba na návrh osoby oprávněné z písemné smlouvy o zajišťovacím převodu práva podle § 553 občanského zákoníku, a to pouze za podmínek sjednaných v této smlouvě.

(2) Dražbou dobrovolnou je dražba na návrh vlastníka, likvidátora, popřípadě osoby, která má k majetku státu právo hospodaření.

(1) Předmětem dražby mohou být věci movité a nemovité, majetková práva a pohledávky z průmyslového a jiného duševního vlastnictví (dále jen "věc"). Předmětem dobrovolné dražby může být i soubor věcí, majetkových práv a závazků, není-li jejich prodej podle zvláštních předpisů zakázán.

(2) Předmětem dobrovolné dražby může být podnik⁾. Pro určení rozsahu práv a závazků, které na vydražitele přecházejí, se použijí ustanovení § 476 a násl. obchodního zákoníku.

(3) Předmětem dražby nedobrovolné nemohou být věci, které jsou vyloučeny z výkonu a rozhodnutí podle zvláštních předpisů, s výjimkou věci používaných k podnikání, které dražbě podléhají.

(4) Předmětem dražby nemohou být cenné papíry⁾.

(1) Dražby podle tohoto zákona mohou provádět jen fyzické nebo právnické osoby, které mají živnostenské oprávnění⁾ (dále jen "dražebník"). K udělení živnostenského oprávnění k provádění nedobrovolných dražeb a dražeb jiných věcí než movitých a podniku ve smyslu § 3 odst. 2 si příslušný živnostenský úřad vyžádá souhlas Ministerstva hospodářství.

(2) Ministerstvo hospodářství udělí souhlas na základě posouzení věcných, personálních a organizačních předpokladů na straně osoby, která žádá o živnostenské oprávnění.

(3) Výzvu k nabídkám činí licitátor nebo licitátoři a příklep uděluje určený licitátor, kterého písemně jmenuje dražebník. Licitátorem může být pouze fyzická osoba starší 18 let, plně způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a fyzicky způsobilá k této činnosti. Pokud je dražebník fyzickou osobou, může být zároveň i licitátorem.

(4) Odpovědnost za řádné provedení dražby včetně odpovědnosti za postup licitátora má dražebník.

(1) Návrh na provedení dražby se podává písemně dražebníkovi. Podpis navrhovatele musí být úředně ověřen. Návrh musí zejména obsahovat důvody, pro které se dražba navrhuje. U dražby nedobrovolné musí navrhovatel zejména prokázat vznik a existenci zástavního práva nebo práva získaného zajišťovacím převodem a předložit písemné upozornění dlužníka a zástavce podle § 299 odst. 2 obchodního zákoníku o zamýšleném výkonu zástavního práva. Současně musí navrhovatel dražby prohlásit, že v téže věci nepodal jiný návrh na provedení dražby. Ukáže-li se toto tvrzení později jako nepravdivé, je povinen zaplatit náhradu v důsledku toho vzniklé škody.

(2) Dražebník přezkoumá, zda jsou splněny předpoklady pro provedení dražby, zejména zda navrhovatel má právo nechat věc vydražit. Za pravdivost tvrzení, že je oprávněn nechat věc vydražit, nese odpovědnost navrhovatel. Pokud navrhovatel nedoloží, že toto právo má, dražebník doporučí písemně navrhovateli, aby podal žalobu u soudu na určení tohoto práva a dražbu neprovede.

(3) Dražbu dále dražebník neprovede, jestliže byl na majetek vlastníka věci nebo zástavního dlužníka prohlášen konkurs nebo zahájeno řízení o vyrovnání.

(4) Návrh na provedení dražby lze podat pouze pro splatnou pohledávku. Věřitel ještě dosud nesplatné pohledávky, která je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, může tuto pohledávku přihlásit dražebníkovi návrhem na uspokojení z rozvrhu dražby.

(1) Dražebník je povinen vypracovat seznam věcí, které budou předmětem dražby a stanovit jejich pořadí.

(2) Dražebník zajistí odhad ceny předmětu dražby. U nemovité věci a podniku se odhad ceny provede znaleckým posudkem podle zvláštního předpisu⁾, který nesmí být v den konání dražby starší jednoho roku.

(3) Kromě odhadu ceny dražebník zajistí odhad ceny závazků váznoucích na věci, jakož i práv s věcí spojených, které působí vůči vydražiteli; pro jejich odhad se přiměřeně použijí ustanovení § 336a občanského soudního řádu. Odhadní cena podle odst. 2 se upraví podle věty prvé.

(4) Vlastník předmětu dražby je povinen po předchozím vyzvání umožnit provedení odhadu, jakož i prohlídku předmětu dražby. Neučiní-li tak, lze odhad provést na základě dostupných údajů, které má odhadce k dispozici.

(5) Ve vztahu ke státním orgánům a orgánům samosprávy z hlediska nahlížení do spisů a přístupu k podkladům má dražebník stejná práva jako vlastník předmětu dražby.

(1) Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou. V dražební vyhlášce uvede

a) označení dražebníka,

b) místo, datum a čas konání dražby,

c) předmět dražby; údaje obsahující stručný popis předmětu dražby včetně ceny práv a závazků, které na věci váznou a které působí vůči vydražiteli včetně jejich specifikace⁾,

d) u každé věci, souboru věcí nebo podniku nejnižší podání nebo způsob jeho určení,

e) místo a způsob složení dražební jistoty, její výši a způsob jejího vrácení,

f) podmínky, za kterých bude zájemcům umožněna prohlídka předmětu dražby,

g) místo a termín, v němž lze u dražebníka písemně přihlásit nároky, včetně výše svých nároků včetně příslušenství ke dni dražby a prokázali je listinami s upozorněním, že na nepřihlášené či pozdě přihlášené bude brán zřetel jen podle údajů, které má dražebník k dispozici,

h) lhůta a způsob zaplacení ceny dosažené vydražením,

i) upozornění, že osoby, které mají k předmětu dražby předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že přechodem vlastnictví na vydražitele předkupní právo zaniká a že jsou povinni jej prokázat dražebníkovi listinami nejméně jeden den před konáním dražby, jinak jej nelze v dražbě uplatnit,

j) ustanovení o přechodu závad a užitků předmětu dražby,

k) ustanovení o odevzdání předmětu dražby vydražiteli.

(2) Dražební jistota nesmí přesáhnout 30 % nejnižšího podání; je-li nejnižší podání vyšší než pět milionů Kč, nesmí dražební jistota přesáhnout 1,5 mil. Kč a 10 % z částky přesahující 5 mil. Kč.

(3) Dražební vyhlášku dražebník vyhlásí způsobem v místě obvyklým nejméně čtyři týdny před konáním dražby. U dražby, u nichž nejnižší podání přesahuje 500.000 Kč, je dražebník povinen zajistit účast notáře k osvědčení průběhu dražby.

(4) Ve lhůtě uvedené v odstavci 3 doručí dražebník dražební vyhlášku do vlastních rukou

a) navrhovateli dražby,

b) všem zástavním věřitelům,

c) vlastníku předmětu dražby,

d) zástavci,

c) dlužníku odlišnému od zástavce,

f) osobám, o nichž je dražebníkovi známo, že mají k předmětu dražby věcné nebo jiné právo zapsané v katastru nemovitostí.

(5) Dražební vyhlášku dražebník doručí

a) finančnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu dlužníka - fyzické osoby nebo sídla dlužníka - právnické osoby; jde-li o nemovitost, doručí vyhlášku též finančnímu úřadu, u jehož obvodu se nemovitost nachází,

b) katastrálnímu úřadu, u jehož obvodu se nemovitost nachází, k vyznačení v katastru nemovitostí.

(6) Nesplnění podmínek uvedených v odstavcích 1 až 5 má za následek neplatnost dražby.

Dražebník upustí od dražby nejpozději před jejím zahájením na žádost zástavního dlužníka, zástavce nebo vlastníka věci, pokud dlužník dražebníkovi prokáže, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem nebo, že zástavní právo zaniklo jiným způsobem, jakož i na žádost osoby, která navrhla dražbu.

(1) Pokud je předmětem dražby věc, u níž nejnižší podání přesahuje částku 500.000 Kč, musí být průběh dražby osvědčen notářským zápisem.

(2) Účastník dražby je povinen složit dražební jistotu.

(3) Draží se osobně nebo prostřednictvím zástupce, který se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Dražit nesmí dlužník, zástavce, dražebník, a je-li dražebník osobou právnickou, ani členové jeho statutárního či kontrolního orgánu, dále licitátor a osoby jim blízké⁾; nikdo nesmí dražit za ně.

(4) Věci tvořící soubor věcí, popřípadě věcí a práv, lze dražit i jednotlivě, netvoří-li součást takového souboru závazky.

(5) Při vyvolání licitátor uvede cenu předmětu dražby a zástavní práva a věcná břemena váznoucí na nemovitosti, jakož i nájemné smlouvy nemovitosti se týkající a současně nejnižší podání. Nejde-li o dobrovolnou dražbu, činí nejnižší podání nejméně polovinu odhadu ceny předmětu dražby.

Draží se pokud dražitelé činí vyšší podání. Nebyla-li přes dvojí výzvu nabídnuta vyšší cena, oznámí licitátor ještě jednou poslední podání a přiklepne předmět dražby dražiteli, který nabídl nejvíce. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší podání, rozhodne licitátor losem o tom, komu se má příklep udělit. Je-li však dražitelem spoluvlastník předmětu dražby nebo ten, jemuž svědčí předkupní právo, udělí se příklep jemu. Je-li dražitelů - spoluvlastníků více, udělí se příklep tomu, jehož spoluvlastnický podíl je nejvyšší. Při rovnosti spoluvlastnických podílů rozhodne licitátor losem, komu se má příklep udělit.

(1) Po skončení dražby vyhotoví dražebník protokol o provedené dražbě. K protokolu připojí návrh na provedení dražby s úředně ověřenými podpisy navrhovatele, dražební vyhlášku a stejnopis notářského zápisu osvědčujícího průběh dražby, pokud v dražbě byla dražena věc s nejnižším podáním přesahujícím 500.000 Kč.

(2) V protokolu o provedené dražbě uvede dražebník tyto údaje

a) den a dobu provedené dražby,

b) označení předmětu dražby s uvedeném jeho odhadní ceny,

c) označení vlastníka věci, zástavce, dlužníka a zástavního věřitele,

d) nejnižší podání,

e) cenu, za kterou byl předmět dražby vydražen,

f) označení a podpis osob, které předmět dražby vydražily,

g) případné námitky osob zúčastněných na dražbě a jejich řešení,

h) označení a podpis dražebníka a licitátora, osoby, která navrhla dražbu a osob, jejichž námitkám nebylo vyhověno, s případným sdělením, že tato osoba protokol odmítla podepsat,

i) zda se jedná o dražbu dobrovolnou či nedobrovolnou.

(1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, licitátor dražbu ukončí. Opakovaná dražba se může uskutečnit, jsou-li jinak splněny podmínky tímto zákonem stanovené. Opakovaná dražba se může uskutečnit také v případě, že dražba byla zmařena (§ 13 odst. 4).

(2) Nejde-li o dobrovolnou dražbu a jde-li o nemovitou věc, je nejnižší podání nejméně polovina odhadu ceny předmětu dražby. Licitátor může vyvolávací cenu postupně snižovat, nejvýše však o 70 % nejnižšího podání; to neplatí, jde-li o opakovanou dražbu v důsledku zmaření předchozí dražby.

(3) Ustanovení § 9, § 10, § 11 a § 12 odst. 1 se použijí i pro další opakovanou dražbu, pokud není dále stanoveno jinak.

(4) Vydražitel, který ve stanovené lhůtě nezaplatil cenu, za níž věc vydražil, nemůže dražit při opakované dražbě.

(1) Vydražitel je povinen do 15 dnů od konání dražby splnit závazek k úhradě ceny dosažené vydražením v hotovosti k rukám dražebníka nebo na jeho účet. Je-li cena dosažená vydražením vyšší než 1 milion Kč, nebo je-li vydraženou věcí nemovitost či podnik, činí lhůta tři měsíce od konání dražby. Dražebník může lhůtu ke splnění závazku změnit na základě souhlasu vlastníka předmětu dražby, zástavce, dlužníka odlišného od zástavce a všech, kdo se uspokojují z rozvrhové podstaty. Dražebník je povinen obdrženou částku uložit na účet u banky a sjednat z ní úroky obvyklé v místě a čase.

(2) Splnil-li vydražitel závazek k úhradě ceny dosažené vydražením ve lhůtě podle odstavce 1, stává se vlastníkem věci ke dni příklepu.

(3) Do uhrazení ceny dosažené vydražením ve lhůtě uvedené v odstavci 1 jsou právní úkony vydražitele, kterými by s věcí nakládat nebo ji zatěžoval, neplatné.

(4) Nezaplatí-li vydražitel ve lhůtě podle odstavce 1 cenu, za kterou věc vydražil, dražba této věci ja zmařena a k přechodu vlastnictví nedošlo.

(5) Splnil-li vydražitel podmínku stanovenou v odstavci 2, vydá mu dražebník potvrzení o tom, že dnem příklepu se stal vlastníkem věci. Jeho přílohou je protokol o dražbě. Jde-li o nemovitost, obdrží vydražitel dvě vyhotovení tohoto potvrzení; dražebník zašle jedno vyhotovení uvedeného potvrzení katastrálnímu úřadu příslušnému podle nemovitosti k provedení zápisu vlastnického práva záznamem⁾. Dražebník musí dále vyrozumět osoby uvedené v § 7 odst. 4.

(1) Pokud zástavní právo věřitele dosud nesplatné pohledávky z hlediska svého vzniku časově následuje (je mladší) než zástavní právo, na jehož základě byl podán návrh na provedení dražby, tato dosud nesplatná pohledávka se stává splatnou přechodem vlastnictví k vydražené věci a zástavní právo ji zajišťující z hlediska svého vzniku časově následné přechodem vlastnictví k předmětu dražby zaniká.

(2) Pokud zástavní právo věřitele dosud nesplatné pohledávky z hlediska svého vzniku časově předchází (je starší), než zástavní právo, na jehož základě byl podán návrh na provedení dražby a věřitel této dosud nesplatné pohledávky ji přihlásil dražebníkovi, pak přechodem vlastnictví k vydražené věci se stává tato pohledávka splatnou. Věřitel je oprávněn přihlásit své nároky do jednoho měsíce od doručení oznámení o konání dražby. Pokud věřitel tuto nesplatnou pohledávku nepřihlásil dražebníkovi, pohledávka se nestává splatnou a zástavní právo ji zajišťující přechodem vlastnictví k předmětu dražby nezaniká a působí do výše ceny nabyté věci vůči vydražiteli.

(3) Jde-li o dobrovolnou dražbu, zástavní práva a zákonná zásadní práva váznoucí na vydražené věci nezanikají a působí vůči vydražiteli.

(1) Dražební jistota vydražitele se započítává do ceny dosažené vydražením.

(2) Náklady dražby se hradí z jejího výtěžku. Nebude-li věc prodána nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu nákladů, uhradí náklady dražby osoba, která navrhla konání dražby.

(3) Je-li dražba zmařena (§ 13 odst. 4), dražební jistota složená vydražitelem se zúčtuje na náklady zmařené dražby a o zbývající část se zvýší částka, která je k rozdělení u opakované dražby. V případě, že se opakovaná dražba do tří měsíců nekoná, připadne zbývající část navrhovateli dražby.

(4) Náklady, které vznikly dražebníkovi, aniž k dražbě došlo, uhradí osoba, která provedení dražby navrhla, pokud tento výsledek nebyl vyvolán dražebníkem.

(5) Dražebník vrátí dražiteli, který žádnou věc nevydražil, složenou dražební jistotu do sedmi pracovních dnů ode dne dražby. V případě skončení dražebního řízení jiným způsobem než příklepem, vrátí dražebník navrhovateli listiny, které mu byly jako důkaz předloženy. V případě soudního řízení ohledně předmětu dražby je vydá dražebník na žádost soudu.

(1) Po provedené dražbě uskuteční dražebník rozvrhové jednání. K tomuto jednání přizve vydražitele a osoby, kterým se doručuje dražební vyhláška (§ 7 odst. 4).

(2) Konání rozvrhového jednání dražebník zároveň zveřejní způsobem v místě obvyklým.

(3) Rozvrhové jednání se provede nejdéle do jednoho měsíce po zaplacení ceny dosažené vydražením.

(4) Rozvrhové jednání se neprovede, byla-li dražba všech věcí téhož vlastníka zmařena nebo nezbyde-li po úhradě nákladů dražby nic k rozdělení.

(5) Průběh rozvrhového jednání musí být osvědčen notářským zápisem, pokud byla dražena věc, jejíž cena dosažená vydražením přesáhla 500.000 Kč.

(1) Při rozvrhovém jednání dražebník určí pořadí a způsob úhrady nároků, k nimž je třeba přihlížet. K nárokům, které nemohou být uspokojeny z částky, která je k rozdělení (dále jen "rozdělovaná podstata"), jakož i k nárokům, jejichž důvod, splatnost a výše nebyly prokázány, se nepřihlíží.

(2) Rozdělovanou podstatu tvoří cena získaná vydražením, úroky z ní a jistota složená vydražitelem po odečtení nákladů dražby.

(3) Nároky se uspokojují v tomto pořadí

a) pohledávky z hypotečních úvěrů sloužících ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,

b) pohledávky zajištěné zástavním právem a zajišťovacím převodem práva; je-li na zástavě více zástavních práv, uspokojí se přednostně zástavní práva podle pořadí svého časového vzniku,

c) daně a poplatky, jestliže se staly splatnými v posledních třech letech před provedením dražby a byly finančním úřadem přihlášeny.

(4) U pohledávek uvedených pod písm. a) a c) platí, že nelze-li uspokojit pohledávky stejného pořadí plně, uspokojí se poměrně. Pohledávkami stejného pořadí jsou pohledávky téže třídy přihlášené u dražebníka v týž den. Jinak platí pro uspokojení u pohledávek téže třídy časové pořadí přihlášených pohledávek, případně podání návrhu na provedení dražby.

(5) Částku zbývající po uspokojení nároků podle odstavce 3 dražebník vydá vlastníkovi, jehož věc byla vydražena. Dražebník na žádost dlužníka písemně potvrdí výši a způsob uspokojení nároků.

(1) Pokud má jeden či více zástavních věřitelů vespolné zástavní právo k více zástavám a volbou prodeje v dražbě jen některé zástavy by došlo ke zkrácení dalšího zástavního věřitele k prodávané zástavě, než pokud by prodal všechny, pokračuje dražebník v dražbě, dokud nejsou uspokojeni plně všichni zástavní věřitelé pohledávek přihlášených k dražbě bez ohledu na to, zda mají ke všem těmto rovněž zástavní právo. Rozvrhové řízení se provede společně pro všechny dražby.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.

(1) Po skončení rozvrhového jednání dražebník sepíše protokol o rozvrhu rozdělované podstaty (dále jen "protokol"). V protokolu uvede tyto údaje

a) den a dobu provedené dražby,

b) označení prodmětu dražby s uvedením jeho odhadní ceny,

c) označení dražebníka,

d) označení vlastníka věci, zástavního dlužníka a věřitele,

e) označení vydražitele,

f) výši rozdělované podstaty,

g) pořadí a způsob úhrady nároků, které se uspokojují z rozdělované podstaty

(2) Dražebník doručí protokol osobám uvedených v § 16 odst. 1 a dále těm osobám, o jejichž nárocích bylo v rozvrhovém jednání rozhodováno.

(3) V protokolu dražebník zvlášť uvede, které nároky nebyly co do platnosti, výše nebo pořadí prokázány.

(4) Proti obsahu protokolu mohou osoby uvedené v odstavci 2 vznést u dražebníka písemnou formou námitky, a to do 5 dnů od doručení protokolu.

(5) Dražebník projedná námitky do 30 dnů. Shledá-li námitky důvodnými, provede nové rozvrhové jednání.

(6) Po skončení rozvrhového jednání poukáže dražebník oprávněným osobám příslušné částky, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byl protokol o rozvrhu doručen poslední z oprávněných osob. Pokud byly vzneseny námitky proti obsahu protokolu, činí tato lhůta 60 dnů. Částky určené k uspokojení pohledávek, o jejichž pravosti nebo výši bylo zahájeno soudní řízení, nebo ohledně nichž bylo vydáno předběžné opatření soudem, dražebník uloží do úschovy soudu.

Na dražby dobrovolné se vztahují, pokud není v tomto zákoně již uvedeno, ustanovení § 1, § 2 odst. 2, § 3, § 4, § 5 odst 1, 2, 3 a 5, § 6, § 7 odst. 1, 3 a 5, § 8 až 13, § 14 odst. 3 a § 15.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb. a zákona č. 237/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 41 se vypouští.

2. V příloze č. 2 ve skupině 214: Ostatní - v sloupci 1 se slova "Provádění dražeb mimo soudní výkon rozhodnutí" se nahrazují slovy "Provádění dobrovolných dražeb movitých věcí mimo soudní výkon rozhodnutí". Ve sloupci 2 se číslovka "5" nahrazuje číslovkou "3".

3. V příloze č. 3 ve skupině 314: Ostatní - v sloupci 1 se zařazuje nový obor "Provádění dražeb věcí movitých a nemovitých, jejich souborů, pohledávek a majetkových práv z průmyslového nebo jiného vlastnictví včetně dražeb podniku mimo soudní výkon rozhodnutí".

V sloupci 2 se zařazují slova "Vysokoškolské vzdělání, 1 rok praxe v dražební nebo realitní činnosti".

Ve sloupci 4 se zařazují slova "§ 4 odst. 1 zákona č. .../1996 Sb., o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí a změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Dražby movitých věcí zahájené podle zákona č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb., se dokončí podle dosavadních předpisů.

Osoby oprávněné k provádění dobrovolných dražeb movitých věcí mimo soudní výkon rozhodnutí podle předpisů platných před účinností tohoto zákona mohou provádět dražby pouze v rozsahu již uděleného živnostenského oprávnění.

Zrušují se zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1996.",

II. pověřuje zpravodaje výboru posl. JUDr. Jiřího Vyvadila, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,

III. zmocňuje zpravodaje výboru posl. JUDr. Jiřího Vyvadila, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal jako zpravodaj zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru.

K bodům 8 a 9:Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 2091)

Návrh posl. T. Ježka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 2005)

Řídil poslanec Marek Benda.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 2091) odůvodnil náměstek ministra financí prom. mat. Vladimír Rudlovčák, CSc.

Návrh posl. T. Ježka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 2005) odůvodnil navrhovatel posl. ing. Tomáš Ježek, CSc.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. JUDr. Jiří Vyvadil.

Poslancům bylo rozdáno usnesení rozpočtového výboru č. 589 z 22. února 1996 k návrhu posl. T. Ježka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 2005).

Výbor na návrh zpravodaje se usnesl, že vládní návrh i návrh posl. Ježka nebude z nedostatku času projednávat.

Ze 7 přítomných poslanců

- 6 hlasovalo pro - Vyvadil, Koháček, Kolářová, Novotný, Benda, Matoušková,

- 1 nehlasoval - Kačenka.

Po odůvodnění náměstka ministra financí prom. mat. Vladimíra Rudlovčáka, CSc., zpravodajské zprávě posl. JUDr. Jiřího Vyvadila a po rozpravě

ústavně právní výbor

I. se usnesl, že vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 2091) z nedostatku času nebude projednávat,

II. pověřuje zpravodaje výboru posl. JUDr. Jiřího Vyvadila, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,

III. zmocňuje zpravodaje výboru posl. JUDr. Jiřího Vyvadila, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal jako zpravodaj zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru.

Po odůvodnění navrhovatele posl. ing. Tomáše Ježka, CSc., zpravodajské zprávě posl. JUDr. Jiřího Vyvadila a po rozpravě

ústavně právní výbor

I. se usnesl, že návrh posl. T. Ježka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 2005) z nedostatku času nebude projednávat,

II. pověřuje zpravodaje výboru posl. JUDr. Jiřího Vyvadila, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,

III. zmocňuje zpravodaje výboru posl. JUDr. Jiřího Vyvadila, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal jako zpravodaj zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru.

K bodu 10:Sdělení předsedy výboru

1.Poslanci byli seznámeni se zprávou Českého helsinského výboru o stavu lidských práv v ČR v roce 1995.

2. Poslanci byli seznámeni s dopisy paní Jiřiny Fuchsové z USA.

3. Poslanci byli seznámeni s informací o stavu a složení vězňů k 31.1.1996 (čj. 89/96-ÚPV).

4. Poslanci byli seznámeni s pozvánkou na konferenci IV. rgionálního klubu UNESCO, který působí ve městě Kroměříži při Muzeu Kroměřížska ve dnech 11. až 12.3.1996.

5. Poslanci byli seznámeni s pozvánkou na mezinárodní konferenci o profesionální etice, která se koná 13. a 14. března 1996 v Brně.

6. Poslanci byli seznámeni s dopisem komerčního práva JUDr. Petra Breburdy, který se týká zákona o advokacii (čj. 53/96-ÚPV).

7. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Vladimíra Šindeláře z Milevska, který se týká nápravy majetkových křivd (čj. 30/96-ÚPV).

8. Poslanci byli seznámeni s dopisem paní Věry Křížové z Brna, který se týká bezpečnostní situace (čj. 55/96-ÚPV).

9. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Jiřího Blasera z Prahy 6, který se týká bytového družstevnictví (čj. 51/96-ÚPV).

10. Poslanci byli seznámeni s dopisem Českého svazu bojovníků za svobodu, místní organizace, Velké Meziříčí, který se týká nároků na odškodnění (čj. 59/96-ÚPV).

11. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Františeka Štěpána z Kozolup, který se týká odškodnění obětí nacismu (čj. 70/96-ÚPV).

12. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Zdeňka Šimáčka z Energetické sekce Strany zelených, který se týká atomového zákona (čj. 64/96-ÚPV).

13. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Jaroslava Nového z Vrchlabí, který se týká nedostatků v legislativě (čj. 73/96-ÚPV).

14. Poslanci byli seznámeni s dopisy JUDr. Jiřího Slezáka, z vazební věznice Ruzyň (čj. 71 a 90/96-ÚPV).

15. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Miroslava Chromce z Olomouce, který se týká náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (čj. 72/96 ÚPV).

16. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana doc. ing. Bohuslava Říhy, CSc., z Brna, který se týká porušení zákona (čj. 81/96-ÚPV).

17. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Jaromíra Dostála z Havlíčkova Brodu, který se týká zákona o služebním poměru vojáků (čj. 68/96-ÚPV).

18. Poslanci byli seznámeni s dopisem paní Jindry Rosůlkové z Českých Budějovic, který se týká novely zákona č. 229/91 Sb. (čj. 49/96-ÚPV).

19. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Milana Jelínka z Ostravy, který se týká vypořádání majetku čs. občanů v bývalé Jugoslávii (čj. 15/96-ÚPV).

20. Poslanci byli seznámeni s dopisem paní Olgy B. Jonas z USA, který se týká dvojího občanství (čj. 20/96-ÚPV).

21. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Petra Slabého z Karlových Varů, který se týká novely zákona č. 229/91 Sb. (čj. 82/96-ÚPV).

22. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Václava Švastala ze Žďáru nad Sázavou, který se týká zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd (čj. 67/96-ÚPV).

23. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana ing. Aleše Rymeše z Ostrova, který se týká soudnictví (čj. 85/96-ÚPV).

24. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana Josefa Hradeckého z Prahy 5, který se týká nedůvodnosti jeho vazby (čj. 86/96-ÚPV).

25. Poslanci byli seznámeni s dopisem pana ing. Jaroslava Vágnera, který se týká nedůvodnosti jeho vazby (čj. 87/96-ÚPV).